17 C 125/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 300 297,57 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 300 297,57 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se s podanou žalobou ze dne 29. 5. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 2 300 297,57 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o smluvní pokutu z obchodního vztahu s žalovanou, kterou žalované z opatrnosti uhradila, avšak nesouhlasí s jejím uložením. Žalobkyně je společnost založená za účelem účasti v zadávacím řízení o veřejnou zakázku„ [anonymizováno 5 slov] [obec] [právnická osoba]“ vyhlášenou žalovanou. Nabídka žalobkyně byla úspěšná a byla s ní jako s dodavatelem uzavřena smlouva o dílo [číslo]. Na základě [číslo listu] smlouvy žalovaná uložila žalobkyni smluvní pokutu za prodlení s dodáním realizace projektu o 4 dny po dohodnutém termínu. Žalobkyně byla povinna projekt dodat do [datum] (2 měsíce po zveřejnění smlouvy), avšak realizační projekt doručila dne [datum]. Výše smluvní pokuty je konstruovaná jako 0,2 % z ceny díla za každý den prodlení, čili 4 x 574 074,39 Kč. Žalobkyně pokutu uhradila dne [datum]. Namítla, že smluvní pokuta je v nepřiměřené výši za pouze nepatrné prodlení, povinnost pokutou utvrzená je málo významná, žalovaná nedala žalobkyni vědět o zveřejnění smlouvy, od které započala její účinnost a běh dvouměsíční lhůty k doručení realizačního projektu. Žalobkyně zjistila, že smlouva byla zveřejněna v registru smluv až [datum], proto čelila zkrácení již tak nestandardně krátké lhůtě k předložení projektu, žalované nevznikla prodlením žalobkyně žádná škoda ani újma. Žalobkyně má za to, že smlouva je ledabyle napsaná a utvrzení povinnosti předložení realizačního projektu včas smluvní pokutou je výsledek použití smluvních vzorů, když samotný realizační projekt byl oceněn pouze na 1 215 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že v případě uplatněné smluvní pokuty se jedná o zjevné zneužití práva dle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“). Prodlení žalobkyně nemělo fakticky na průběh projektu žádný vliv, když instituce odpovědné za vyjádření stanovisek překročily lhůty k tomu stanovené a bez nich nebylo možné s projektem začít. Žalovaná sama začala pozdě vybírat supervizora a ten byl ustanoven až [datum] a bez něj také nebylo možné v projektu pokračovat. O tom, že projekt připravený žalobkyní byl kvalitní, hovoří skutečnost, že proti němu nebylo žádných připomínek, čímž žalobkyně zkrátila celý proces o 30 respektive 26 dní, které by jinak měla k zapracování připomínek. Z těchto všech důvodů žalobkyně požadovala, aby soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni zaplacenou smluvní pokutu, nebo aby výši smluvní pokuty moderoval.

2. Žalovaná uvedla, že s uplatněným nárokem žalobkyně nesouhlasí, jelikož žalobkyně byla dopředu seznámena se smluvními podmínkami včetně ujednání o smluvní pokutě a k uzavření smlouvy dobrovolně přistoupila. Odpovědnost za porušení povinnosti utvrzené smluvní pokutou je ze zákona objektivní bez možnosti liberace, pokud si strany nedohodnou něco jiného, což se v daném případě nestalo. V [číslo listu] smlouvy je uvedeno, že žalovaná smlouvu uveřejní do 30 dnů od uzavření. Žalovaná byla s tímto obeznámena a měla a mohla si v dané lhůtě zveřejnění smlouvy hlídat. V § 2048 o. z. je uvedeno, že pro vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu není předpoklad vznik škody. Nesouhlasila s žalobkyní v tom, že by utvrzená povinnost nebyla pro žalovanou významná, když právě bez dodání realizačního projektu nebylo možné s projektem započít ani zahájit další fáze projektu, proto včasné odevzdání realizačního projektu mělo zásadní význam. K námitce nepřiměřené výše smluvní pokuty uvedla, že judikatura nepovažuje smluvní pokutu až do výše 0,5 % denně za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. Navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalovaná po poučení dle § 118a odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) uvedla ve vyjádření ze dne [datum] k důvodu, proč byla smluvní pokuta sjednána ve výši 0,2 % denně z ceny díla, že zhotovitel by posunutím doby plnění mohl narušit ekonomickou rovnováhu smlouvy, což je dle zákona o zadávání veřejných zakázek nedovolená změna závazku ze smlouvy. Dalším důvodem bylo riziko posunutí realizace veřejné zakázky, což by mohlo ohrozit investice v hodnotě celé veřejné zakázky, a nikoliv jen hodnoty realizačního projektu. Smluvní pokuta je jednotná pro různé části smlouvy, jelikož nelze obvykle přesně stanovit hodnotu jednotlivých etap prováděného díla, což by mohlo znamenat neurčitost ujednání o smluvní pokutě.

4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] zpochybnila zájem žalované na striktním dodržení lhůty vzhledem k uzavření smlouvy po tak dlouhé době od vzniku ekologické zátěže, dále žalovaná sama zahájila zadávací řízení na poskytování služeb souvisejících s funkcí supervizora pozdě, smlouvu uzavřela až [datum]. Z kontextu smlouvy je zřejmé, že je vychýlena ve prospěch žalované.

5. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

6. Ze Smlouvy o společnosti soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně uzavřela jako vedoucí společník s druhým společníkem společností [právnická osoba] a třetím společníkem [právnická osoba] zdroje [anonymizována čtyři slova] smlouvu o sdružení činnosti na dobu určitou do splnění účelu účasti v soutěži o veřejnou zakázku [anonymizováno 5 slov] [obec] – [právnická osoba]

7. Z realizační smlouvy [číslo] soud zjistil, že strany spolu dne [datum] uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo [anonymizována čtyři slova] [obec] – [právnická osoba] Cena za provedení díla byla stanovena na 347 920 007,16 Kč. Dobu plnění si strany sjednaly dle [číslo listu] ke zpracování a doručení realizačního projektu do 2 měsíců od účinnosti této smlouvy, případné připomínky zhotovitel zapracuje do dalších 30 dnů. V článku [anonymizováno] byla stanovena smluvní pokuta v případě prodlení s některým z termínů z článků [anonymizováno] a [anonymizováno] této smlouvy. Zhotovitel je v případě prodlení povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla za každý den prodlení.

8. Z výzvy k zaplacení smluvní pokuty ze dne [datum], odpovědi na výzvu k zaplacení smluvní pokuty dle realizační smlouvy [číslo] ze dne [datum], oznámení o provedení platby s výhradou ze dne [datum] a výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum], dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 300 297,57 Kč za 4 dny prodlení, když smlouva nabyla účinnosti dne [datum] a dle [číslo listu] [anonymizováno] realizační smlouvy měla žalobkyně doručit žalované jako objednavateli realizační projekt do dvou měsíců tj. do [datum], respektive do [datum], neboť konec lhůty vyšel na neděli. Realizační projekt byl doručen [datum]. Žalovaná určila datum splatnosti smluvní pokuty do [datum]. Žalobkyně reagovala na výzvu k zaplacení smluvní pokuty nesouhlasně, přičemž poukazovala na drobnost prodlení, nepřiměřenost výše pokuty a položkovou cenu realizačního projektu a období letních dovolených. Z oznámení o provedení platby a výpisu z účtu bylo zjištěno, že smluvní pokuta byla uhrazena dne [datum] s tím, že jejím zaplacením nárok na smluvní pokutu žalobkyně neuznává. Žalovaná dopisem ze dne [datum] reagovala tak, že smluvní pokuta byla požadována v souladu s uzavřenou smlouvou.

9. Z předžalobní výzvy k úhradě 2 300 297,57 Kč a vyjádření k předžalobní výzvě soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou před zahájením soudního řízení k dobrovolnému plnění výzvou ze dne [datum] ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaná se k vrácení zaplacené smluvní pokuty vyjádřila dopisem ze dne [datum] negativně s tím, že došlo k naplnění ujednání ve smlouvě.

10. Z vyjádření [obec] inspekce životního prostředí ze dne [datum] soud zjistil, že vyjádření [obec] inspekce životního prostředí bylo doručeno dne [datum] s tím, že nemají k projektové dokumentaci připomínky.

11. Z vyjádření [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], a.s. odeslala své vyjádření o tom, že nemá připomínky dne [datum].

12. Z vyjádření [stát. instituce] soud zjistil, že [stát. instituce] doručilo dne [datum] souhlasné stanovisko s projektem.

13. Ze stanoviska objednatele k realizačnímu projektu na [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] – [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná se k projektu vyjádřila souhlasně a vyzvala žalobkyni k zahájení přípravných a sanačních prací dne [datum].

14. Ze Smlouvy o supervizi a koordinaci BOZP soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] s Mgr. [jméno] [příjmení] jako supervizorem.

15. Z Aktualizace projektové dokumentace na [anonymizováno 5 slov] soud zjistil, že cena za projekční práce byla v položkovém rozpočtu určena částkou 1 215 000 Kč.

16. Soud hodnotí výše uvedené důkazy jako plně věrohodné, o skutkovém ději nebyl mezi stranami spor, když se jedná o spornou otázku právní, další důkazy stranami nebyly navrženy a soud měl za to, že dokazování v provedeném rozsahu stačí k učinění závěru o skutkovém stavu.

17. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

18. Žalobkyně utvořila s dalšími dvěma společnostmi společnost za účelem účasti v zadávacím řízení pro veřejnou zakázku [anonymizováno 5 slov] [obec] – [právnická osoba], ve kterém uspěla. Mezi účastníky došlo k uzavření realizační smlouvy dne [datum], která byla zveřejněna [datum] Cena za provedení díla byla stanovena na 347 920 007,16 Kč. Doba plnění ke zpracování a doručení realizačního projektu byla sjednána do 2 měsíců od účinnosti této smlouvy, případné připomínky zhotovitel zapracuje do dalších 30 dnů. V článku [anonymizováno] byla stanovena smluvní pokuta v případě prodlení s některým z termínů z článků [anonymizováno] a [anonymizováno] této smlouvy. Zhotovitel je v případě prodlení povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla za každý den prodlení. Smlouva byla podepsaná dne [datum]. Žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 300 297,57 Kč za 4 dny prodlení, když smlouva nabyla účinnosti dne [datum] a dle [číslo listu] [anonymizováno] Realizační smlouvy měla žalobkyně doručit žalované jako objednavateli realizační projekt do dvou měsíců tj. do [datum], ale tento byl doručen až dne [datum]. Žalobkyně se zaplacením smluvní pokuty nesouhlasila, avšak z opatrnosti ji s výhradou uhradila. K projektové dokumentaci neměly dotčené instituce připomínky. Dne [datum] byla žalovanou uzavřena smlouva o supervizi pro daný projekt s Mgr. [jméno] [příjmení].

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Vzhledem k datu uzavření smlouvy a vzniku nároku na smluvní pokutu se pro daný případ aplikuje zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“).

21. Dle § 2586 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

22. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

23. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

24. Smluvní pokuta představuje jednu z možných forem utvrzení dluhu a lze o ní uvažovat jako vedlejším ujednání smlouvy, v němž se jedna ze smluvních stran zaváže vůči druhé straně ke konkrétně vymezenému plnění sankční povahy pro případ, že poruší některou ze smluvních povinností. Pokud si smluvní strany smluvní pokutu ve smlouvě sjednají, podle zákona ji strana z ní oprávněná při porušení smluvní povinnosti může požadovat bez ohledu na to, zda jí porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Skutečnost, zda z porušení povinnosti škoda vznikla nebo vznikla v nižší výši, než je výše smluvní pokuty, není pro vznik práva na zaplacení smluvní pokuty relevantní. Ujednání o smluvní pokutě se aktivuje porušením utvrzené povinnosti. V projednávané věci bylo touto povinností včasné dodání projektové dokumentace, kterou žalobkyně dodala s prodlením 4 dnů. Nárok na smluvní pokutu žalované dle smlouvy uzavřené mezi stranami vznikl.

25. Soud se nejprve zabýval tím, zda není smluvní pokuta v rozporu s dobrými mravy dle § 588 o. z. Výklad pojmu dobré mravy ve vztahu ke smluvní pokutě byl učiněn rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007.

26. Jako právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.), nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše; takovou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka (smluvní pokuty) snížit s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v § 2051 o. z. Při posuzování, zda soud přistoupí k moderaci nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty, soud činí několik myšlenkových kroků, kdy prvním z nich je posouzení výše pokuty, zda je nepřiměřeně vysoká. Při posuzování přiměřenosti smluvní pokuty se bere zřetel zejména na důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnosti, které je provázely. Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 23 Cdo 231/2010).

27. V dané věci je požadovaná smluvní pokuta na první pohled vysoká, nadto je výsledkem relativně krátkého prodlení žalobkyně. Nicméně smluvní pokuta nebyla sjednána pevnou částkou, nýbrž procentuální sazbou 0,2 % denně odvíjející se od ceny díla. Takovýto způsob stanovení výše smluvní pokuty je zcela standardní, v korelaci k ceně díla ji nelze považovat za zjevně nepřiměřenou. Námitka žalobkyně, že cena dodávané projektové dokumentace nedosahuje výše smluvní pokuty je lichá, neboť v tom netkví utvrzovaná povinnost. Smluvní pokutou je utvrzeno její včasné dodání, kdy žalovaná zjevně chtěla motivovat zhotovitele k dodržení termínu. Ani argument, že jiné dotčené subjekty nepostupovaly tak, aby byly dodrženy dané lhůty, nemůže obstát, když to jsou vztahy mezi žalovanou a těmito subjekty. Okamžik, kdy žalovaná uzavřela smlouvu se supervizorem, který je z pohledu žalobkyně známkou její časové neefektivity, také není relevantní, protože je pouze na žalované, jak si obchodní případ vede i jak si vytváří časové rezervy a stanovuje termíny.

28. V případě smluvní pokuty stanovené za každý den prodlení je ustálená rozhodovací praxe vyšších soudů, když například rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005 bylo stanoveno, že„ Smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.“ 29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1001/2020 z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je namístě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pokud byla sjednána přiměřená denní sazba (což v posuzovaném případě byla), pak platí, že nelze usuzovat na nepřiměřenost smluvní pokuty z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení dlužníka a s tím spojeným navyšováním. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit.

30. V daném případě byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně z ceny díla. Posuzovaná smluvní pokuta s přihlédnutím ke shora uvedeným kritériím, k významu zajišťované povinnosti, k charakteru smlouvy, k výši ceny díla a k okolnostem jejího sjednání se nejeví soudu jako nepřiměřená, ač je její výše opticky vysoká. Výše smluvní pokuty je však způsobena výší zajišťované povinnosti (cenou díla) a délkou prodlení žalobkyně se splněním utvrzovaného závazku.

31. Námitka žalobkyně, že zvládla předložit projektovou dokumentaci v extrémně krátké době, neboť nevěděla, odkdy začne plynout lhůta k jejímu předložení, nemůže jít k tíži žalované. Žalobkyně se dobrovolně zúčastnila výběrového řízení na získání veřejné zakázky, tedy souhlasila s podmínkami vypsaného výběrového řízení. Měla informaci, že v řízení uspěla, věděla, kdy došlo k podpisu smlouvy a žalovaná neměla dle smlouvy povinnost ji informovat o zveřejnění smlouvy. Žalobkyně věděla, že smlouva může být zveřejněna nejdříve v den podpisu a nejpozději do 1 měsíce od podpisu. Bylo tedy na ní, aby v tomto období sledovala registr smluv, aby si tak„ nestandardně krátkou lhůtu“ svým přičiněním nezkrátila na„ extrémně krátkou“. Důsledkem jejího částečně liknavého přístupu bylo to, že se o zveřejnění smlouvy dozvěděla až dne [datum] a utvrzenou lhůtu promeškala o 4 dny. Lze sice přisvědčit žalobkyni, že neměla možnost o smluvních podmínkách vyjednávat, nicméně na tyto podmínky dobrovolně přistoupila a nemohly být pro ni překvapením. Pokud lze mít za to, že je smlouva mírně vychýlená ve prospěch zadavatele tím, že jsou utvrzovány předně povinnosti žalobkyně jako zhotovitelky díla, pak na druhou stranu je toto vyváženo tím, že stát poskytuje jistotu zaplacení vysoké ceny díla. Žalobkyně nepochybně i toto brala do úvahy, když se do řízení o získání veřejné zakázky hlásila.

32. Nepovažoval-li tedy soud smluvní pokutu v dané věci za nepřiměřenou, nemohla nastoupit druhá fáze jeho rozhodování, kdy se posuzuje, zdali soud použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zdali nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4784/2008). Z uvedených důvodů rozhodl soud tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.