17 C 130/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 484 415 Kč s přísl.

I. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 484 415 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 153 331,20 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 9. 8. 2017 se právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [celé jméno žalobce], [anonymizováno], [datum narození], zemřelý 8. 11. 2020 (dále jen„ žalobce“), domáhal po žalované zaplacení částky 484 415 Kč s příslušenstvím. Tato částka má představovat odměnu za poskytnutí právních služeb advokáta (žalobce) žalované za devět úkonů právní služby v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 29 C 26/2011, o zaplacení částky 17 000 000 Kč (dále také jako„ předmětné řízení“) zahájeném ze strany paní [jméno] [příjmení]. Žalobce poukázal na to, že v předmětném řízení byly z podnětu jím podaného odvolání přiznány žalované náklady řízení za devět úkonů právní služby. Ve shodě s usnesením Městského soudu v Praze, č. j. 58 Co 131 / 2017 – 307, kterým byly žalované přiznány v předmětném řízení náklady řízení, tak žalobce požaduje po žalované částku 497 915 Kč. Tuto částku žalobce vyúčtoval fakturou – daňovým dokladem ze dne 26. 5. 2017 [číslo]. Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila žalobci dne 29. 6. 2017 toliko částku 13 500 Kč. Žalobce proto se zohledněním této platby požaduje žalobou úhradu částky 484 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 6. 2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 13 500 Kč za dobu od 6. 6. 2017 do 29. 6. 2017.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že se se žalobcem ústně dohodla na smluvní odměně za zastupování v řízení sp. zn. 29 C 26/2011 a sazba mimosmluvní odměny se zde neuplatní. Za žalovanou tuto dohodu o smluvní odměně dne 5. 11. 2013 sjednala paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno], která k tomu byla ústně zmocněna tajemnicí fakulty. Dohoda byla taková, že žalobci bude náležet odměna ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž tato částka zahrnuje i DPH. Mimosmluvní odměnu by žalovaná takto nikdy neakceptovala, neboť by v tomto případě musela právní služby zadat v rámci veřejné zakázky malého rozsahu postupem upraveným v Opatření [číslo] 2013 děkana. Žalovaná zpochybnila úkon učiněný žalobcem, a sice podání odvolání do nákladového výroku prvostupňového rozhodnutí v předmětném řízení a uvedla, že jej učinil bez vědomí a pokynu žalované a neměla by mu náležet odměna. V závěrečném vyjádření ze dne 24. 7. 2018 tuto argumentaci žalovaná opustila a uvedla, že se ztotožňuje s tím, že žalobce v předmětném řízení učinil v rámci účelné procesní obrany devět úkonů právní služby. Jelikož byla sjednána dohoda o smluvní odměně v sazbě 1 500 Kč za úkon včetně DPH, pak mu náleží částka 13 500 Kč, kterou mu žalovaná již uhradila a žaloba by měla být zamítnuta. K oprávnění paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] sjednat s žalobcem smluvní odměnu pak doložila spolu s tímto vyjádřením písemné pověření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2013 udělené jí [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], tajemnicí fakulty. Na závěr poukázala na to, že žalobce je advokát, profesionál a jeho jednání by soud měl posuzovat v souladu s principy soukromého práva dle § 5 odst. 1 a 6 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Z těchto důvodů navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce jako advokát zastupoval žalovanou v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 7, sp. zn. 29 C 26/2011, na základě plné moci udělené mu děkanem fakulty dne 13. 11. 2013. Nebylo rovněž sporu o tom, že v řízení učinil v rámci účelné obrany žalované celkem devět úkonů právní služby a žalovaná mu dne 29. 6. 2017 uhradila za devět úkonů právní služby částku 13 500 Kč.

4. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobci náleží odměna za devět úkonů právních úkonů učiněných žalobcem ve prospěch žalované ve zmíněném soudním řízení dle smluvního ujednání ve výši 1 500 Kč za úkon (která již byla uhrazena) či zda mu náleží za tyto úkony odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („ a. t.“), vyjde-li najevo, že smluvní odměna nebyla sjednána.

5. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 19. 3. 2019, č. j. 17 C 130/2017-119, jímž žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.), žalované uložil zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 13 500 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 6. 6. 2017 do 29. 6. 2017 (výrok II.) a přiznal žalované plnou náhradu nákladů řízení (výrok III.).

6. K odvolání žalobce proti výše uvedenému rozsudku Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 7. 1. 2020, č. j. 51 Co 378/2019-162 výroky I. a III. napadeného rozhodnutí zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí dosud neopatřil všechna potřebná skutková zjištění a na základě takto neúplně zjištěného skutkového stavu věci nemohl učinit správný právní závěr o tom, že by v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření dohody o smluvní odměně advokáta za zastupování žalované ve výši 1 500 Kč za 1 úkon právní služby. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby provedl žalobcem navržené důkazy, tj. jeho účastnický výslech a výpověď jím navrhované svědkyně, a aby přihlédl k tomu, jaká byla obvyklá praxe žalované při sjednávání právního zastoupení advokátem v případech, kdy nebylo vypsáno výběrové řízení.

7. Soud ve věci provedl dokazování listinami a výslechy svědků. Z vyjádření k žalobě ze dne 19. 8. 2013 v řízení sp. zn. 29 C 26/2011 vyplývá, že žalovaná vznesla, v té době ještě bez právního zastoupení, (podepsán je děkan fakulty) námitku nedostatku pasivní legitimace. Ve vnitřním sdělení – záznamu o předání spisu ze dne 5. 11. 2013 se uvádí, že byl spis ve věci sp. zn. 29 C 26/2011 paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. předán žalobci a byla akceptována odměna ve výši 1 500 Kč za úkon. Z listiny - plné moci ze dne 13. 11. 2013 vyplývá, že žalobci udělil děkan 1. lékařské fakulty plnou moc k zastupování v řízení sp. zn. 29 C 26/2011. Z usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 58 co 131/ 2017 [číslo], ze dne 25. 4. 2017 vyplývá, že žalobce zastupoval žalovanou v tomto řízení a žalované byly přiznány náklady řízení ve výši 248 957,50 Kč, k rukám advokáta (tedy v tomto řízení žalobce), výše nákladů řízení byla za použití § 150 o. s. ř. snížena o 50% na částku 248 957,50 Kč. Z e-mailové komunikace z května 2017, konkrétně z e-mailu ze dne 26. 5. 2017 vyplývá, že žalobce zaslal žalované fakturu [číslo] ze dne 26. 5. 2017 na částku 497 912 Kč za právní služby poskytnuté ve sporu s paní [jméno] [příjmení]. Dopisem ze dne 14. 6. 2017 vrátila žalovaná žalobci fakturu [číslo] z důvodu neoprávněnosti. Dopisem ze dne 30. 6. 2017 žalovaná poukázala na svůj předchozí dopis a setrvala na svém stanovisku, že byla sjednána dohoda o smluvní odměně ve výši 1 500 Kč za úkon a uhradí žalobci toliko částku 13 500 Kč a hotové výdaje, o jejichž vyčíslení požádala. Z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] vyplývá, že žalovaná žalobci uhradila dne 28. 6. 2017 částku 13 500 Kč, tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná a vyplývá i z výpisu z účtu žalobce u [příjmení] [příjmení] ze dne 29. 6. 2017. Ze záznamu ze dne 4. 8. 2017, podepsaného žalobcem a paní [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]., vyplývá, že byl žalobce upozorněn na vrácení a předání spisu ve věci D. [příjmení]. Z Opatření děkana [číslo] vyplývá rozsah oprávnění tajemnice 1. lékařské fakulty [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], např. oprávnění k nakládání s veškerými přidělenými finančními prostředky, k jednání souvisejícím s řádnou správou svěřeného majetku. V Pověření zaměstnance ze dne 6. 10. 2013 se uvádí, že paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], [anonymizováno]., zaměstnankyně žalované, se pověřuje tajemnicí fakulty [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] k zajištění právních služeb pro zaměstnavatele advokátem z řad odborníků na medicínsko – právní otázky působících na Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva, a to za smluvní odměnu ve výši 1 500 Kč včetně DPH za úkon s tím, že plnou moc udělí advokátovi děkan 1. lékařské fakulty, originál této listiny nebyl v řízení předložen. Výzvou ze dne 31. 7. 2017 vyzval žalobce žalovanou k úhradě mimosmluvní odměny za právní zastoupení v předmětném sporu ve výši 497 915 Kč.

8. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] soud zjistil, že se žalobcem spolupracovala již od roku 2007 v oblasti medicínského práva z pozice přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví. U žalované je v pracovním poměru. V roce 2013 ji požádala tajemnice fakulty [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], zda by bylo možné zajistit zastupování v předmětném soudním sporu. Jelikož u svědkyně působili asistenti, kteří byli současně advokáty, oslovila s touto nabídkou nejdříve doc. [příjmení], který však byl zaneprázdněn, a následně [anonymizováno] [celé jméno žalobce], který souhlasil. Spis předala žalobci ve své pracovně, kde se s ním sešla, dohodla se s ním, že bude účtovat maximálně 1 500 Kč za úkon, neboť věděla, že si jinak účtuje i 4 500 Kč za hodinu. Žalobce reagoval tak, že„ dělá z vlka beránka“ a komentoval to tak, že je dobré mít za klienta lékařskou fakultu. Mezi ní a žalobcem byly vztahy dobré, až v květnu 2017, když přišla fakultě faktura od žalobce, svědkyně byla zaskočena, telefonovala mu, že má fakturu stáhnout. Následně žalobce nepřišel na pracoviště a začaly se množit neshody ohledně Společnosti pro medicínské právo. Rozsah a výši odměny svědkyně s paní tajemnicí neprojednávala, částku 1 500 Kč považovala za adekvátní. Smlouva o právním zastoupení nebyla uzavřena písemně, svědkyně pouze udělala interní záznam s tím, že se zbytek bude řešit s právním oddělením a zařídila plnou moc od pana děkana. Tajemnici informovala, že se s žalobcem domluvila a ten bude spolupracovat přímo s právním oddělením. Žalobce nepodával průběžné informace o tom, jak se spor vyvíjí, když se ho ptala, říkal, že není nic nového. O podání odvolání v předmětném řízení vůbec nevěděla. Pracovní poměr žalobce skončil uplynutím doby na konci záři 2017. Měl problémy s alkoholem, již na jaře 2017 nepřišel na výuku.

9. Svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], tajemnice fakulty, ve své výpovědi uvedla, že žalobce osobně nezná. Ví, že byl v minulosti zaměstnancem fakulty. Svědkyně požádala [anonymizováno] [příjmení], zda by neměla někoho, kdo by mohl fakultu v této záležitosti zastupovat, ona jí doporučila [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. Poté právní oddělení zpracovalo pověření pro [anonymizováno] [příjmení], aby za fakultu jednala, originál tohoto pověření se nenašel. Svědkyně uvedla, že někdy pracuje i o víkendu, zda byla v práci dne 6. 10. 2013 svědkyně nevěděla.

10. Soud v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu v následujícím řízení doplnil dokazování a zjistil následující skutkový stav:

11. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že 1. lékařské fakultě za právní služby fakturoval podle advokátního tarifu, neboť smluvní odměna nebyla sjednána. Po nějaké době telefonoval žalobce [příjmení] [příjmení], která mu řekla, že si nemůže dovolit v žádném případě cokoliv účtovat, že jako zaměstnanec fakulty bude muset poskytnout služby zdarma. Žalobce jí nabízel slevu, o tom se však [anonymizováno] [příjmení] odmítla bavit. Před udělením plné moci byl žalobce osloven někým z právního oddělení fakulty, písemnou smlouvu žalobce nevyžadoval, neboť měl za dostačující advokátní tarif. Jednalo se o klasické právní zastoupení v jednom konkrétním případě, ve kterém se právní oddělení fakulty nechtělo angažovat s hrozbou neúspěchu, neboť se jednalo o spor o 17 000 000 Kč. Žalobce vyloučil, že by s dr. [příjmení] hovořili o smluvní odměně, natož ve formulaci maximálně 1 500 Kč Smlouva o poskytování právních služeb byla uzavřena udělením plné moci ze strany děkana a akceptací plné moci. Žalobce si nebyl vědom toho, že by s dr. [příjmení] uzavíral smlouvu o poskytování právních služeb nebo že by vůči němu vystupovala jako právní zástupce žalované.

12. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] – [příjmení] soud zjistil, že svědkyně se s žalobcem setkala dvakrát osobně. Ohledně odměny žalobce za zastupování žalované svědkyně žádnou smlouvu o zastupování v databázi nenašla, na hospodářském oddělení nebyla objednávka. [příjmení] moc k zastupování ve spise nebyla, byla získána až od žalobce. K uzavření smlouvy o zastupování měla být ústně pověřena dr. [příjmení], která měla sjednat odměnu za úkon 1 500 Kč.

13. Z doplňující výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] – [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně byla ústně pověřena tajemnicí ke sjednání zastoupení této medicínsko-právní kauzy, přitom odměna za jeden úkon právní služby měla být přiměřená, aby nepřevyšovala 1 500 Kč. Svědkyně nepřistoupila na stvrzení dohody v písemné podobě, i když věděla, že žalobce si účtuje vyšší částky, neboť vztahy svědkyně s žalobcem byly opravdu neformální, byly osobní, stýkali se nejen profesně, vzájemně si věřili. Po ústní dohodě následně svědkyně dne 5. 11. 2013 informovala paní tajemnici, že byla se žalobcem uzavřena dohoda a žalobce zastoupení přebírá. Při uzavírání dohody svědkyně žalobci řekla, že částka musí být nižší než žalobcem obvykle účtovaná odměna, maximálně 1 500 Kč za úkon, žalobce se proti tomu nijak neohradil.

14. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalé právničky na 1. lékařské fakultě, bylo zjištěno, že s vedením fakulty bylo dohodnuto, že by žalovanou měl zastupovat někdo, kdo se specializuje na zdravotnické právo, protože nebylo jasné, co všechno z případu vzejde. Vzhledem k tomu, že součástí fakulty je ústav, kde byli zaměstnaní právě právníci s touto specializací, se vedení fakulty dohodlo, že požádají někoho z těchto kolegů, aby se toho ujal. V té době vedla tento ústav paní doktorka [příjmení]. Tajemnice fakulty řekla, že to s ní projedná, aby ona zvolila některého z kolegů, podrobnosti ohledně zastupování domlouvala tajemnice sama s dr. [příjmení]. Od devadesátých let měla fakulta externí advokátku paní doktorku [příjmení], v tomto případě nechtěla dr. [příjmení] zastoupení převzít z důvodu specializace. Podle názoru svědkyně tajemnice určitě dohadovala nějakou cenu předem a určitě to nebyla částka, která by odpovídala žalované částce. Svědkyně si nevzpomínala na případ, kdy by se na fakultě pracovalo s advokátním tarifem.

15. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 10. 2020 bylo zjištěno, že v roce 2013 měla se žalovanou sjednanou smlouvu o poskytování právních služeb. Nevzpomíná si, že by pro žalovanou připravovala text pověření pro zaměstnankyni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které jí měla udělit [anonymizováno] [celé jméno svědkyně].

16. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

17. Žalovaná byla účastnicí soudního sporu před Obvodním soudem pro Prahu 7 v pozici žalované, kde v počátku jednala samostatně, následně byla dne 13. 11. 2013 udělena plná moc pro zastupování v tomto řízení žalobci. O zajištění právního zastoupení v předmětném řízení odborníkem na medicínské právo požádala a ústně pověřila [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně], tajemnice fakulty. Udělení plné moci ze strany děkana předcházela schůzka žalobce s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], se kterou již několik let žalobce spolupracoval na jiných projektech. Schůzka se uskutečnila v kanceláři svědkyně dne 5. 11. 2013, kde svědkyně žalobce požádala, aby žalovanou zastupoval ve sporu sp. zn. 29 C 26/2011 a předala mu část spisové dokumentace. Žalobce souhlasil s tím, že bude účtovat odměnu 1 500 Kč za úkon vč. DPH. Následně bylo sepsáno vnitřní sdělení, kde tyto skutečnosti svědkyně potvrdila a dne 13. 11. 2013 žalobci udělil děkan 1. lékařské fakulty plnou moc k zastupování v uvedeném řízení. Žalobce v tomto řízení nesporně učinil devět úkonů právní služby, včetně odvolání do nákladového výroku, z jehož podnětu Městský soud v Praze usnesením č. j. 58 Co 131/2017-307 ze dne 25. 4. 2017 přiznal žalované náklady řízení ve výši 248 957,50 Kč, splatné k rukám žalobce. Výše nákladů řízení byla odvolacím soudem snížena o 50 % za použití § 150 o. s. ř. na částku 248 957,50 Kč. Žalobce v květnu 2017 zaslal žalované fakturu s požadavkem na úhradu částky 497 915 Kč splatnou dne 5. 6. 2017. Žalovaná fakturu jako neoprávněnou vrátila s odůvodněním, že byla dohodnuta smluvní odměna v sazbě 1 500 Kč za úkon včetně DPH a částku odpovídající odměně za 9 úkonů právní služby ve výši 13 500 Kč žalobci dne 28. 6. 2017 poukázala na účet. Tato částka byla připsána žalobci na účet dne 29. 6. 2017. Zbývající částku žalovaná odmítla uhradit i přes předžalobní výzvu žalobce.

18. Po právní stránce soud hodnotil vztah účastníků dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a vyhlášky [číslo] Advokátní tarif.

19. Podle § 16 zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

20. Podle § 17 zákona o advokacii advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

21. Dle § 3 Advokátního tarifu je smluvní odměna ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za níž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně.

22. Podle § 20 občanského zákoníku právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.

23. Dle § 31 občanského zákoníku při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.

24. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud opětovně dospěl k názoru, že žaloba není důvodná. Ve věci bylo prokázáno, že [anonymizováno] [příjmení] na základě pověření od tajemnice fakulty [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] jednala se žalobcem o zastupování fakulty ve sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 ve shora uvedené věci. Se žalobcem spolupracovali již dlouhou dobu, byli blízcí přátelé, jejich jednání proto probíhalo neformálně. [anonymizováno] [příjmení] původně chtěla, aby žalobce zastupoval žalovanou bezplatně, následně ale navrhla částku maximálně 1 500 Kč za úkon včetně DPH, s čímž žalobce nakonec souhlasil. Soud má za to, že uvedená skutečnost byla žalovanou prokázána svědeckými výpověďmi [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], avšak vyplývá i z ustálené praxe žalované při vedení soudních sporů. Všechny svědkyně (včetně [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], které poskytovaly žalované právní služby) totiž shodně vypověděly, že v žádném soudním sporu, který kdy žalovaná vedla a byla právně zastoupena advokátem, nebyla odměna účtována podle advokátního tarifu. Rovněž pak skutečnost, že by měla být odměna se žalobcem sjednána dle advokátního tarifu, vylučuje i fakt, že v případě, že by tomu tak bylo, jednalo by se již o veřejnou zakázku malého rozsahu dle příslušného zákona (srov. § 27 zákona č. 134/2016 Sb.), na kterou by musela být žalovanou vypsána veřejná soutěž. Všechny tyto důkazy ve svém souhrnu dokazují, že mezi účastníky byla ústně sjednána výše odměny za zastupování žalované ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby včetně DPH. Tento závěr pak podporují i listinné důkazy, např. dopis ze dne 14. 6. 2017, ze dne 30. 6. 2017 a vnitřní sdělení ze dne 5. 11. 2013. Způsob pověření osoby jednající za žalovanou a forma uzavření smlouvy navíc odpovídaly běžné praxi na fakultě. Tajemnice fakulty byla oprávněna svědkyni [příjmení] k tomuto jednání pověřit v rámci svých oprávnění dle opatření děkana [číslo] ze dne 2. 9. 2005, v souvislosti se správou majetku fakulty a nakládání s finančnímu prostředky fakulty. Dle § 31 občanského zákoníku plná moc udělená svědkyni [příjmení] k jednání za žalovanou v této konkrétní záležitosti nemusela být písemná. Rovněž dohoda o smluvní odměně uzavíraná v návaznosti na to mezi klientem (zde žalovanou) a právním zástupcem (zde žalobcem) nemusí být dle advokátního tarifu uzavřena písemně. Tvrzení žalobce o nesjednání smluvní odměny tak bylo spolehlivě vyvráceno jak svědeckými výpověďmi, tak listinnými důkazy, přičemž závěr, že dohoda mezi účastníky neobsahovala ujednání o odměně, se zdá být ve sledu událostí značně nelogický a nevěrohodný, když nelze opomenout, že o dohodě bylo jednáno mezi přáteli, kolegy z fakulty a spoluautory odborných publikací ([celé jméno žalobce], [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví), které předpokládá neformální úroveň jednání a ústní dohoda o odměně se tedy jeví jako vysoce pravděpodobná. Soud tedy považuje ústní ujednání účastníků o výši odměny za prokázané i bez přihlédnutí k písemnému pověření [anonymizováno] [příjmení] ze dne 6. 10. 2013 k jednání a uzavření dohody o smluvní odměně za právní zastoupení, neboť tuto listinu soud nepovažuje za věrohodnou, neboť den jejího sepsání 6. 10. 2013 byla neděle, listina není opatřena čitelným číslem jednacím, byla předložena až dodatečně a žalovaná nepředložila soudu originál této listiny.

25. I přes tuto skutečnost však soud (jak již bylo uvedeno výše) považuje tvrzení žalované o uzavření ústní dohody o smluvní odměně za prokázané. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci náleží odměna za 9 úkonů právní služby a žalovaná žalobci zaplatila odměnu ve výši 13 500 Kč, tj. 9 x 1 500 Kč, je zřejmé, že žaloba není důvodná, a proto ji soud v plném rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 153 331,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Advokátní tarif sestávající z částky 10 260 Kč za každý z dvanácti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, písemné vyjádřené ve věci samé ze dne 3. 4. 2018, 24. 7. 2018, 3. 6. 2020 a 28. 6. 2022 a účast při jednání soudu dne 26. 6. 2018, 19. 3. 2019, 19. 6. 2020, 2. 9. 2020, 7. 10. 2020, 20. 4. 2022 a 29. 6. 2022) včetně dvanácti paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 126 720 Kč ve výši 26 611,20 Kč.