17 C 223/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 2. ulice anonymizována tři slova právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a původní účastnice 3. název žalované , IČO sídlem adresa žalované oba zastoupeni advokátkou Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o určení existence právního poměru

I. Určuje se, že právní poměr založený smlouvou o spolupráci pro vybudování a provozování sítě zařízení pro provozní informace pro komerční cíle na území hlavního města Prahy [číslo] ze dne 29. 2. 2008 ve znění Dodatku č. 1 až 4, uzavřený mezi žalobkyní a 3. žalovaným, trvá.

II. Žalovaní jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 29 104 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 12. 2019 se žalobkyně domáhala určení, že právní poměr založený smlouvou o spolupráci pro vybudování a provozování sítě zařízení pro provozní informace pro komerční cíle na území hlavního města Prahy [číslo] ze dne 29. 2. 2008 ve znění Dodatku č. 1 až 4, uzavřený mezi žalobkyní a 3. žalovaným, trvá. Žalobkyně uzavřela dne 29. 2. 2008 s třetím žalovaným zastoupeným [anonymizováno], příspěvkovou organizací (původně první žalovanou) smlouvu o vzájemné spolupráci pro vybudování a provozování sítě zařízení pro provozní informace pro komerční cíle na území hl. m. Prahy Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že může být ukončena jednostrannou výpovědí bez udání důvodu s výpovědní dobou tři měsíce. Žalobkyni byla doručena výpověď uvedené smlouvy ze dne 23. 9. 2019 s tříměsíční výpovědní dobou. Žalobkyně považuje tuto výpověď za neplatnou, neboť byla podána k tomu neoprávněným subjektem, když výpověď dala žalobkyni 2. žalovaná. V současné době vedle sebe existují dvě samostatné právnické osoby, a sice [anonymizováno], příspěvková organizace a [právnická osoba] a stále probíhá proces převádění činností, které zajišťovala [anonymizováno], příspěvková organizace na [právnická osoba] Některá právní jednání, která byla zahájena [anonymizováno], příspěvkovou organizací do 31. 3. 2017, však není možné postoupit, pokud nebyla náležitým způsobem ukončena. Druhá žalovaná převzala tedy pouze část agendy [anonymizováno], příspěvkové organizace, a to s výjimkou závazků uzavřených mezi [anonymizováno], příspěvkovou organizací a třetími osobami před 31. 3. 2017, v případě že nebyly řádně ukončeny. Vzhledem k tomu, že druhá žalovaná nikdy nevstoupila do právní pozice první žalované v souvislosti s předmětnou smlouvou, nebyla nikdy oprávněna tuto smlouvu vypovědět a právní poměr založený touto smlouvou proto nadále trvá.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí s tím, že uzavřením smlouvy o zajištění správy majetku a výkonu dalších činností přešel na [právnická osoba] výkon téměř veškerých činností dosud zastávaných ze strany [anonymizováno], příspěvková organizace. [anonymizováno], příspěvková organizace nikdy neměla postavení smluvní strany, vystupovala toliko jako zástupce 3. žalovaného při jejím uzavírání, sama v této věci nejednala. [anonymizováno], příspěvková organizace nikdy nebyla smluvní stranou Smlouvy o spolupráci, tou byl vždy pouze 3. žalovaný. 1. a 2. žalovaná představovaly vždy pouze zástupce 3. žalovaného, skrze které je jednání 3. žalovaného realizováno. Výpověď smlouvy byla učiněna 3. žalovaným, je bez významu, že byl k tomuto jednání zastoupen druhou žalovanou, tato skutečnost nemá na platnost výpovědi žádný význam. Zároveň žalovaní namítali, že žalobkyně nemá na určovací žalobě naléhavý právní zájem, jakož i to, že první a druhá žalovaná nejsou ve věci pasivně legitimovány, neboť právní poměr, jehož trvání se žalobkyně svou určovací žalobou domáhá, byl založen výlučně mezi žalobkyní a třetím žalovaným.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že kde dni 30. 6. 2020 došlo k zániku [anonymizováno], příspěvkové organizace (1. žalované), rozhodl soud usnesením ze dne 11. 8. 2020, č. j. 17 C 223/2019-56 tak, že v řízení bude nadále pokračováno na straně 1. žalované s 3. žalovaným jako jejím právním nástupcem.

4. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav:

5. Smlouvou o vzájemné spolupráci pro vybudování a provozování sítě zařízení pro Provozní informace [číslo] ze dne 29. 2. 2008, uzavřenou mezi žalobkyní a třetím žalovaným (dřívější název [anonymizováno 5 slov]) bylo prokázáno, třetí žalovaný byl při uzavírání této smlouvy zastoupený [anonymizována dvě slova] [obec], příspěvkovou organizací a předmětem smlouvy bylo vymezení rozsahu vzájemné spolupráce mezi stranami smlouvy a úprava tohoto vzájemného vztahu v souladu s vůlí stran a obecně závaznými právními předpisy. V preambuli smlouvy je uvedeno, že [anonymizováno], příspěvková organizace je oprávněna uzavírat jménem hl. m. Prahy nájemní a výpůjční smlouvy a provádět veškeré právní úkony s tímto související, včetně výkonu práv a povinností pronajímatele. Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že její platnost může být ukončena dohodou stran, jednostrannou výpovědí i bez udání důvodu s tříměsíční výpovědní dobou či odstoupením od smlouvy ze strany [anonymizováno] v případě podstatného porušení smlouvy ze strany žalobkyně.

6. Ze smlouvy o zajištění správy majetku ze dne 28. 12. 2000 vzal soud za prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena mezi 3. žalovaným a [anonymizována dvě slova] [obec], příspěvkovou organizací a jejím předmětem byl výkon správy jménem a na účet Hlavního města Prahy.

7. Usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 29. 5. 2014 [číslo] byl schválen záměr založení [anonymizována tři slova]. [právnická osoba], vlastněné hl. m. Prahou. Usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 16. 4. 2020 [číslo] bylo schváleno zrušení příspěvkové organizace [anonymizována tři slova]. [obec] ke dni 30. 6. 2020 s tím, že veškerý její majetek, práva a závazky přecházejí na hl. m. Prahu jako zřizovatele. Usnesením Rady hl. m. Prahy ze dne 6. 12. 2016 [číslo] Rada hl. m. Prahy schválila uzavření smlouvy o zajištění správy majetku a o výkonu dalších činností mezi Hl. městem Prahou a [anonymizována tři slova]. [právnická osoba] Usnesením ze dne 31. 3. 2017 [číslo] pak Rada hl. m. Prahy schválila uzavření Dohody o ukončení Smlouvy o zajištění správy majetku uzavřené mezi Hl. m. Prahou a [anonymizována tři slova]. [obec], příspěvkovou organizací.

8. Ze smlouvy o zajištění správy majetku a výkonu dalších činností ze dne 12. 1. 2017 vzal soud za prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena mezi 3. žalovaným a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a jejím předmětem byl závazek [anonymizováno] k řádné a odborné správě a nakládání se spravovaným majetkem. Jednou z činností je i uzavírání úplatných smluv jménem a na účet hl. m. Prahy k využití reklamních míst a umístění reklamních zařízení. V bodě III.

10. Smlouvy je uvedeno, že pokud jedná [anonymizováno] jménem a na účet hl. m. Prahy v oblasti správy majetku, je oprávněna ke všem právním jednáním s tím spojeným, jako by byla příkazníkem hl. m. Prahy, zejména je oprávněna uzavírat smlouvy, vymáhat plnění smluv, přijímat plnění smluv, podávat návrhy a žádosti, uzavírat smíry a narovnání, vzdávat se nároků, vymáhat nároky, plnění přijímat, a to vše nevyžaduje-li takové jednání schválení orgánů hl. m. Prahy a i když je podle zvláštních právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci.

9. Z výpovědi smlouvy ze dne 23. 9. 2019 má soud za prokázáno, že v této výpovědi, adresované žalobkyni je uvedeno, že výpověď Smlouvy o spolupráci činí Hlavní město Praha, zastoupené [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba], a to bez uvedení důvodu s tím, že výpovědní doba je tříměsíční a počíná běžet prvního v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla tato výpověď doručena. Účastníci při jednání shodně prohlásili, že tato výpověď byla žalobkyni doručena do datové schránky dne 1. 10. 2019, poštou ji žalobkyně převzala dne 7. 10. 2019.

10. Z výzvy k odstranění sítě zařízení pro provozní informace pro komerční cíle na území hl. m. Prahy ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že tímto [právnická osoba] vyzvala žalobkyni k odstranění veškerých nainstalovaných zařízení pro provozní informace nejpozději do 14 dnů, neboť nájemní smlouva skončila ke dni 1. 2. 2020.

11. Z usnesení Rady hl. m. Prahy má soud za prokázáno, že dne 20. 1. 2020 Rada hl. m. Prahy žádala předsedu představenstva [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], aby vypověděl nájemní smlouvy na reklamní a informační zařízení (mj. i nájemní smlouvu uzavřenou se žalobkyní) a zajistil řádné vyklizení předmětů nájmů.

12. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Soud má v daném případě za to, že pokud proti žalobkyni dosud nebylo zahájeno řízení o vyklizení, resp. odstranění směrových tabulí, ve kterém by byla otázka platnosti výpovědi z nájmu řešena jako otázka předběžná, lze na straně žalobkyně shledat naléhavý právní zájem na požadovaném určení trvání nájemního vztahu, neboť toto rozhodnutí předejte dalším případným sporům mezi účastníky.

13. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy.

14. Podle § 68 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí; rada hlavního města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahy; rada hlavního města Prahy může svěřit městské policii hlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahy.

15. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná.

16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2020, č.j. 26 Cdo 1784/2020 právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva nebo rady, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná. Výpověď směřující k ukončení nájemního poměru k nemovité věci, na níž je nutno hledět tak, že ji učinil – byť prostřednictvím TSK – primátor, vyžadovala předchozí schválení v radě. Za takové schválení však nelze považovat nařízení rady, neboť z něj nevyplývá vůle rady ukončit konkrétní nájemní poměr.

17. Na citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR poté navazoval rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2021, sp. zn. 19 Co 169/2019, ve kterém odvolací soud uzavřel, že v daném případě Rada HMP schválila pouze uzavření smlouvy o zajištění správy majetku a o výkonu dalších činností mezi žalovaným (Hlavní město Praha) a [anonymizováno]. Jedná se o smlouvu příkazní dle § 2430 o.z. Proto, aby takovou činnost mohl platně vykonat, je v daném případě třeba, aby před faktickou realizací dotčené výpovědi došlo k jejímu schválení Radou HMP, neboť nebylo prokázáno, že by si činnosti spojené s podáváním výpovědí vyhradilo zastupitelstvo či by Rada HMP uvedené svěřila primátorce nebo Magistrátu. Pro absenci schválení předmětné výpovědi Radou HMP proto odvolací soud shledal výpověď za neplatnou od počátku dle § 72 odst. 2 ZHMP.

18. Po provedeném dokazování hodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu, předmětem sporu tak bylo posouzení platnosti udělené výpovědi ze smlouvy o vzájemné spolupráci. Žalobkyně spatřovala neplatnost výpovědi především v tom, že [právnická osoba] nebyla oprávněna žalobkyni dát tuto výpověď, neboť nikdy nebyla stranou této smlouvy a práva a povinnosti z této smlouvy vyplývající na ni nikdy nepřešly. S tímto názorem žalobkyně se však soud neztotožňuje. Smlouva o vzájemné spolupráci totiž nebyla uzavřena mezi žalobkyní a 1. žalovanou, nýbrž mezi žalobkyní a hlavním městem Praha, zastoupeným 1. žalovanou. Pokud tedy následně hl. m. Praha uzavřelo s 2. žalovanou smlouvu o zajištění správy majetku a smluvní vztah o zajištění správy majetku mezi 1. žalovanou a hl. m. Praha byl ukončen, přešly od účinnosti této smlouvy veškeré činnosti, uvedené ve změně zřizovací listiny ze dne 30. 3. 2017, na 2. žalovanou. V působnosti 1. žalované tak zůstaly výlučně činnosti v této listině uvedené, mj. vedení právních jednání o právech a závazcích vyplývajících ze smluv uzavřených mezi organizací a třetími osobami do 31. 3. 2017, nikoliv mezi hl. m. Praha a třetími osobami. V kompetenci 1. žalované tedy práva a závazky ze smlouvy o vzájemné spolupráci uzavřené se žalobkyní nezůstaly, ale přešly na 2. žalovanou. Druhá žalovaná tedy byla oprávněna tuto smlouvu vypovědět, navíc tak nečinila svým jménem, ale jménem hl. m. Prahy na základě smlouvy o vzájemné spolupráci, která je svým charakterem smlouvou příkazní.

19. Zásadní vadu udělené výpovědi však soud shledává v tom, že tato výpověď byla žalobkyni udělena předtím, než došlo k jejímu schválení Radou hl. m. Prahy. Jak vyplývá ze shora citovaných rozsudků NS a MS v Praze, aby [právnická osoba] mohla uvedenou smlouvu platně vypovědět, je třeba před faktickou realizací dotčené výpovědi její schválení Radou hl. m. Prahy, neboť nebylo prokázáno, že by si činnosti spojené s podáváním výpovědí vyhradilo zastupitelstvo či by Rada hl. m. Prahy uvedené svěřila primátorce nebo Magistrátu. I ze skutečnosti, že následně 4 měsíce po udělení této výpovědi Rada hl. m. Prahy žádala 2. žalovanou, aby nájemní smlouvu se žalobkyní vypověděla, je zřejmé, že si i 3. žalovaný (hl. m. Praha) byl vědom svého pochybení, když k udělení výpovědi došlo před jejím schválení v Radě a snažil se toto své pochybení dodatečně zhojit, což však není možné. Schválení Radou totiž musí proběhnout před udělením samotné výpovědi, jinak je udělená výpověď od samého počátku neplatná, nelze tímto způsobem neplatnou výpověď dodatečně konvalidovat. Pokud tedy nedošlo ke schválení výpovědi Radou hl. m. Prahy před jejím udělením, je udělená výpověď neplatná a tudíž nájemní poměr ze smlouvy o vzájemné spolupráci, uzavřené mezi žalobkyní a 3. žalovaným i nadále trvá. Soud proto rozhodl tak, že žalobě vyhověl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni s ohledem na její úspěch ve věci, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 104 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, sepis žaloby, 3 x vyjádření ve věci samé, 3 x účast na jednání) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21 % z této odměny. Za řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření žalobkyni náklady řízení nenáleží, neboť s tímto svým návrhem žalobkyně úspěšná nebyla. Povinnost k úhradě nákladů řízení uložil soud oběma žalovaným společně a nerozdílně ve lhůtě 3 dnů.