17 C 24/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Tůmovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou tituly před jménem . Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částka Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do , datum, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal po žalované zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o dlužnou mzdu za měsíce září a říjen 2025 ve výši vyčíslené žalovanou za září , částka, a za říjen ve výši , částka, . Dále žalobce uvedl, že byl na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, zaměstnán u žalovaného jako šéfkuchař s měsíční mzdou , částka, hrubého, přičemž pracovní poměr dne , datum, okamžitě zrušil dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu nevyplacení mzdy. Následně žalobce předžalobní výzvou uplatnil nárok na doplacení mezd za srpen až říjen 2025, jakož i další související nároky a vydání zákonných dokumentů, na což žalovaný reagoval částečně, když uznal existenci dluhu vyčíslením dlužných čistých mezd a uhradil pouze mzdu za srpen 2025, avšak mzdu za září a říjen 2025 ve výši celkem , částka, dosud neuhradil, ani nesplnil další povinnosti vůči žalobci.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznává a ve vyjádření uvádí, že část žalované pohledávky měla být již před podáním návrhu částečně uhrazena a mezi jednatelem žalované a žalobcem měla existovat dohoda, podle níž bude zbývající částka doplacena v průběhu února 2026. Žalovaná dále namítá, že se žalobou uplatněná výše nároku nezakládá na skutečném stavu, neboť nebyly zohledněny všechny provedené platby, zejména částka , částka, předaná žalobci v hotovosti a další úhrada provedená v prosinci na účet žalobce, a proto mezi stranami podle žalovaného přetrvává spor jak o výši, tak o důvodnosti uplatněného nároku. Žalovaná zároveň pro případ, že by soud rozhodl o vyhovění žalobě navrhla, aby s ohledem na finanční situaci žalované umožnil této zaplacení nároku žalobce ve splátkách.

3. Žalobce při ústní jednání označil za nesporné, že žalovaná mu vyplatila v prosinci 2024 částku ve výši , částka, ,, Anonymizováno, která představovala úhradu dlužné mzdy za měsíc srpen 2025 a nebyla součástí žalobou uplatněného nároku. Dále žalobce uvedl, že žalovaná dále žalobci zaplatila dne , datum, částku , částka, v hotovosti.

4. Z pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem soud zjistil, že žalobce pracoval u žalované jako šéfkuchař, s nástupem do práce dne , datum, , místem výkonu byla sjednána , adresa, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou bez sjednání zkušební doby. Mzda byla stanovena samostatným mzdovým výměrem.

5. Ze mzdového výměru ze dne , datum, soud zjistil, že základní měsíční mzda byla sjednána ve výši , částka, .

6. Z okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 56 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb., Žádosti o vypořádání a výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce okamžitě zrušil pracovní poměr, který u žalované vykonával na základě výše uvedené pracovní smlouvy, a to z důvodu nevyplacení mzdy za měsíce srpen a září 2025, po dobu delší než 15 dnů po splatnosti. Žalobce se tímto domáhal zaplacení všech dlužných mezd, náhrady za nevyčerpanou dovolenou a náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu dvou měsíců z důvodu okamžitého ukončení pracovního poměru. Dále žalobce požadoval vystavení potvrzení o zaměstnání a potvrzení o zdanitelných příjmech. Okamžité zrušené pracovního poměru bylo doručen do datové schránky žalované dne , datum, .

7. Z mailové komunikace mezi paní , jméno FO, za žalovanou a paní , Jméno advokátky, jako zástupkyní žalobce soud zjistil, že paní , jméno FO, mailem ze dne , datum, informovala o tom, že dle mzdových podkladů evidují k úhradě částky , částka, za srpen, , částka, za září a , částka, za říjen. Dále uvedla, že mzda za měsíc červen byla uhrazena a následně ještě proběhly nějaké platby v hotovosti, tyto musí dohledat. Žalovaná dále vyjádřila snahu ke smírnému řešení sporu. Zástupkyně žalobce v odpovědi ze dne , datum, potvrdila, že žalobce obdržel na svůj účet platbu ve výši , částka, představující dlužnou mzdu za srpen 2025. Zároveň uvedla, že se při splnění podmínek nebrání splátkovému kalendáři.

8. Z potvrzení o příchozí úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce obdržel na účet platbu ve výši , částka, se zprávou pro příjemce platba , Jméno žalobce, .

9. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné mzdy za měsíce srpen, září a říjen 2025, dále k zaslání mzdových listů a dokumentů při skončení pracovního poměru, dále žalobce vyzval k uhrazení náhrady za nevyčerpanou dovolenou a náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu 2 měsíců, a rovněž k zaplacení nákladů na právní zastoupení. Předžalobní výzva byla žalované doručena do datové schránky dne , datum, .

10. Z mailové komunikace z května 2026 mezi jednatelem žalované a zástupkyní žalobce soud zjistil, že žalovaná na původně vyčíslené nároky žalobce zaplatila dne , datum, na účet žalobce částku , částka, a dále byla zaplacena částka , částka, . Zástupkyně žalobce žalovanému sdělila, že částka ve výši , částka, zaplacena byla, ale nejedná se o nárok z žaloby, neboť žaloba byla podána až v lednu 2026. Jednatel žalované v mailu ze dne , datum, sdělili, že prověří, zda na účet nebyly zaslány další prostředky, určitě však uhradí částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále náhradu nákladů řízení, to vše minus , částka, , pokud nezjistí další platbu.

11. Z písemného potvrzení napsaného žalobcem soud zjistil, že žalobce dne , datum, převzal , částka, .

12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky vznikl dne , datum, pracovní poměr na dobu neurčitou, v jehož rámci žalobce vykonával pro žalovanou práci šéfkuchaře za sjednanou základní měsíční mzdu ve výši , částka, . Žalovaná žalobci řádně nevyplatila mzdu za měsíce srpen a září 2025, v důsledku čehož žalobce dne , datum, pracovní poměr okamžitě zrušil a současně se domáhal úhrady dlužných mzdových nároků a dalších plnění souvisejících se skončením pracovního poměru. Z e-mailové komunikace účastníků a potvrzení o úhradě soud zjistil, že žalovaná sama evidovala k úhradě částky , částka, za srpen 2025, , částka, za září 2025 a , částka, za říjen 2025, přičemž dne , datum, uhradila žalobci částku , částka, představující mzdu za srpen 2025, která nebyla předmětem žalobou uplatněného nároku, a dále dne , datum, zaplatila žalobci částku , částka, v hotovosti. Soud tak uzavírá, že žalobci vznikl vůči žalované nárok na doplacení mzdy za měsíce září a říjen 2025 v celkové výši , částka, , přičemž tento nárok žalovaná v průběhu komunikace fakticky uznala, avšak dosud jej splnila jen zčásti zaplacením , částka, .

13. Podle § 33 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

14. Podle § 109 odst. 1 ZP za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

15. Podle § 141 odst. 1 ZP jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Podle odst. 5 stejného ustanovení při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru.

16. Podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).

17. Podle § 1932 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

18. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky vznikl dne , datum, pracovní poměr na dobu neurčitou, v jehož rámci žalobce vykonával pro žalovanou práci šéfkuchaře za sjednanou základní měsíční mzdu ve výši , částka, . Žalovaná žalobci nevyplatila mzdu za měsíce září a říjen 2025, ačkoli sama v e-mailové komunikaci ze dne , datum, evidovala k úhradě částku , částka, za měsíc září 2025 a částku , částka, za měsíc říjen 2025, tedy celkem , částka, . Platba ve výši , částka, provedená dne , datum, se týkala mzdy za srpen 2025, kterou žalobce výslovně označil za nespornou a která nebyla předmětem tohoto řízení. Dále bylo prokázáno, že žalovaná dne , datum, uhradila žalobci v hotovosti částku , částka, . Soud proto uzavírá, že žalobci vznikl vůči žalované nárok na zaplacení dlužné mzdy za měsíce září a říjen 2025 v celkové výši , částka, , přičemž tento dluh žalovaná v průběhu komunikace fakticky uznala, avšak následnou úhradou dne , datum, došlo k jeho zániku pouze částečně a jen v rozsahu, v jakém bylo možno tuto platbu započíst na jistinu.

19. Ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaná žalobci nevyplatila mzdu za září 2025 nejpozději do , datum, a mzdu za říjen 2025 nejpozději do , datum, , a dostala se tak do prodlení se splněním své povinnosti vyplatit žalobci mzdu. Nárok žalobce na zaplacení částky , částka, je proto co do základu důvodný.

20. Pokud jde o částku , částka, zaplacenou žalovanou dne , datum, , soud její účinky posoudil podle § 1932 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná při plnění dne , datum, určila jiné pořadí započtení a že by žalobce s takovým odchylným určením vyslovil souhlas. Soud proto vyšel ze zákonného pořadí započtení.

21. Soud přitom považoval za náklady již určené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , sestávající z nákladů právního zastoupení již vyčíslených vůči žalované a soudního poplatku ve výši , částka, , přičemž náklady vyčíslené žalované sestávají ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), přičemž odměna za první dva úkony právní služby je počítána z tarifní hodnoty , částka, (při dluhu 3 průměrných mezd), poslední odměna je počítána z tarifní hodnoty , částka, (po vyčíslení dlužných mezd a zaplacení mzdy za srpen 2025), při odměně za 1 úkon ve výši , částka, , respektive , částka, , celkem za úkony , částka, , dále režijní paušál za 3 úkony po , částka, , tedy celkem , částka, , celkem i se soudním poplatkem tak určené náklady činí ke dni rozhodnutí soudu částku , částka, . Částku , částka, Kč soud započetl nejprve na tyto náklady.

22. Na úroky z prodlení soud dále započetl částku , částka, , představující úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do , datum, .

23. Po započtení částky , částka, na náklady řízení a částky , částka, na úroky z prodlení zůstala z uhrazené částky , částka, na jistinu částka , částka, . Jen v tomto rozsahu tedy došlo k zániku žalobou uplatněného nároku splněním. Z celkové žalované jistiny , částka, proto zůstala po částečném splnění neuhrazena částka , částka, , kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky , částka, , soud žalobu zamítl, neboť v tomto rozsahu nárok po zahájení řízení zanikl splněním.

24. Soud tak uzavírá, že žaloba byla důvodná co do jistiny , částka, , avšak v průběhu řízení došlo k částečnému zániku uplatněného nároku splněním v rozsahu , částka, , když zbytek plnění poskytnutého dne , datum, se podle § 1932 odst. 1 občanského zákoníku započetl na náklady již určené a na úroky z prodlení. Proto soud žalobě vyhověl co do částky , částka, a ve zbytku ji zamítl.

25. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, přičemž výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V projednávané věci došlo k prodlení žalované ve druhém pololetí roku 2025, kdy rozhodná repo sazba činila 3,5 %, takže zákonný úrok z prodlení činí 11,5 % ročně.

26. Pokud jde o návrh žalované, aby jí bylo umožněno splnit uloženou povinnost ve splátkách, soud vycházel z § 160 odst. 1 o. s. ř., podle něhož sice může určit delší lhůtu k plnění nebo stanovit, že peněžité plnění bude poskytnuto ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí, avšak jde o postup výjimečný, jenž musí být odůvodněn konkrétními okolnostmi případu. Judikatura přitom dovodila, že významnou okolností pro takový postup mohou být zejména majetkové poměry povinného, ty však musí být v řízení dostatečně tvrzeny a musí z nich být patrno, proč nelze uloženou povinnost splnit v obecné pariční lhůtě. Žalovaná však v projednávané věci omezila svou obranu toliko na obecné tvrzení o nepříznivé finanční situaci, aniž by tuto jakkoli konkrétně skutkově rozvedla, doložila nebo alespoň specifikovala, a současně ani nenavrhla konkrétní podobu splátkového kalendáře, zejména výši jednotlivých splátek, jejich splatnost či dobu, za kterou by měl být dluh uhrazen. Za této situace soud neshledal dostatečný skutkový podklad pro to, aby postupoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a povolil žalované plnění ve splátkách, a proto rozhodl o splatnosti uložené povinnosti v zákonné lhůtě.

27. Žalobci dále náleží náhrada nákladů řízení za dva dosud neurčené a nezapočtené úkony právní služby, a to za jednání s protistranou předcházející ústnímu jednání a za účast při ústním jednání. Jednání s protistranou i účast na jednání před soudem jsou samostatnými úkony právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu. Vzhledem k tarifní hodnotě věci , částka, činí mimosmluvní odměna za jeden úkon , částka, ; za dva úkony tedy , částka, . K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý úkon, tedy , částka, . Celkem proto žalobci náleží na náhradě těchto dosud nezapočtených nákladů částka , částka, . O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení do rukou zástupkyně žalobce soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.