17 C 3/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Tůmovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 330,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala dne 13.3.2025 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala vůči žalovanému nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč, který na ni přešel postupně na základě dvou smluv o postoupení pohledávek (z původního věřitele , právnická osoba, přes , právnická osoba, .), přičemž pohledávka vznikla z poskytnutí finančních prostředků žalovanému v červenci 2023 bez doložitelné platně uzavřené úvěrové smlouvy; původní věřitel zaslal žalovanému osm plateb v celkové výši 20 000 Kč na jeho bankovní účet, což má být prokázáno bankovními výpisy, potvrzeními platební brány a případně dotazem na banku žalovaného, přičemž žalovaný dosud neuhradil nic a žalobkyně se proto domáhá vydání bezdůvodného obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení od 6. 1. 2025, když výzva k plnění byla odeslána dne 26. 12. 2024 a splatnost stanovena na 5. 1. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů a účastníci se práva účasti vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě listinných důkazů, a to potvrzeních o provedených platbách v průběhu července 2023 od původního věřitele , právnická osoba, na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, , ve výši 2 000 Kč, 1 500 Kč, 1 000 Kč, 900 Kč, 500 Kč, 1 500 Kč, 100 Kč, 2 500 Kč, 2 000 Kč, 2 500 Kč, 400 Kč, 700 Kč, 1 600 Kč, 200 Kč, 2 600 Kč, přehledu pohybů na účtu č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, ., v průběhu července 2023, s VS , var. symbol, , které kopírují výše uvedené platby, kdy je pod těmito platbami poznámka půjčka dle smlouvy , právnická osoba, ., soud zjistil, že majitelem účtu č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, ., je žalovaný, a na tento účet bylo v průběhu července 2023 zasláno ze strany původního věřitele několik plateb v celkové výši 20 000 Kč. Z podacího lístku ze dne 26.12.2024 pod , Anonymizováno, soud zjistil, že zástupce žalobkyně zasílal žalovanému zásilku. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 26.12.2024 a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 26.12.2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovanému oznámil postoupení pohledávky a vyzval jej k úhradě dlužné částky do tří dnů. Ze smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a , právnická osoba, . jako postupníkem, a dále společností , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , právnická osoba, jako postupníkem, soud zjistil, že předmětná pohledávka přešla na žalobkyni.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

6. Společnost , právnická osoba, zaslala žalovanému v několika platbách v průběhu července 2023 částku v celkové výši 20 000 Kč, na základě jednání účastníků o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobkyně nemá k dispozici. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně tyto peněžní prostředky nevrátil. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 stejného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Soud má tak z listinného dokazování za to, že žalobkyně žalovanému zaslala celkem 20 000 Kč, a to aniž by k tomu měla právní důvod. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný bezdůvodné obohacení ani na výzvu žalobkyně nevydal, ocitl se v prodlení.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 330,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 050 Kč ve výši 1 480,50 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladu řízení do rukou advokáta.

10. O lhůtách k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 o.s.ř.