17 C 33/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo dopravy ČR, IČO 66003008 sídlem nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1 o zaplacení 123 569 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 123 569 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou u zdejšího soudu dne 4. 2. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 123 569 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se na základě kupní smlouvy ze dne [datum] stal vlastníkem motorového silničního vozidla tovární značky [anonymizována dvě slova], [VIN kód], které bylo dovezeno ze [příjmení] [anonymizováno] [země]. Rozhodnutím [stát. instituce], odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen„ [anonymizováno]“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], byla vozidlu žalobce schválena technická způsobilost jednotlivě dovezeného motorového vozidla. Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 7. 2014, č. j. 10 T 46/2014-18856 byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec [anonymizováno] shledán vinným ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. S ohledem na bezprostřední vazbu mezi trestnou činností úřední osoby a vydáním usnesení o technické způsobilosti ve věci žalobce byla nařízena obnova původního řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného motorového silničního vozidla, účastníkem tohoto řízení byl žalobce. Žalobce byl v obnoveném řízení vyzván [anonymizováno] k doložení dokladu, který v předchozím řízení nebyl předložen. Následně bylo řízení usnesením [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] zastaveno. K rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] bylo toto rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání a rozhodnutí. [anonymizováno] rozhodl znovu usnesením ze dne [číslo jednací] [spisová značka] tak, že má za to, že by bylo proti veřejnému zájmu, aby bylo umožněno provozování vozidla, ačkoliv byla jeho technická způsobilost schválena v souvislosti s trestnou činností úřední osoby. Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] bylo rozhodnutí [anonymizováno] potvrzeno. Následně bylo usnesením [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] rozhodnuto o zrušení zápisu do registru vozidel. Žalobce má za to, že nezákonnost je způsobena pochybením na straně orgánu veřejné moci, když úředník [anonymizováno] protiprávně schválil technickou způsobilost žalobcova vozidla, a v důsledku tohoto rozhodnutí mu vznikla škoda. Nesprávný úřední postup spatřoval ve vadách kontroly ve veřejné správě v příslušných hierarchických vztazích. Žalobce nemůže řádně užívat vozidlo, když nemá schválenou způsobilost na pozemních komunikacích. Výši škody vyčíslil znaleckým posudkem jako obecnou cenu vozidla ve výši 122 569 Kč ke dni [datum], jelikož v té době již bylo vedeno obnovené řízení a žalobce věděl, že rozhodnutí, jímž byla schválena technická způsobilost vozidla, bylo nezákonné. Žalobce požadoval po žalované vynaložené náklady na znalecký posudek ve výši 1 000 Kč a zákonný úrok od [datum].

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tvrzením, že v řízení o schválení technické způsobilosti vozidla žalobce nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by bylo možné označit za nezákonné ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. V případě žalobce nikdy nedošlo ke zrušení rozhodnutí, jímž byla schválena technická způsobilost vozidla, neboť jeho účinky byly pouze fakticky odklizeny na základě vedené obnovy řízení (a to s ohledem na předpokládanou dobrou víru účastníka řízení ex nunc). S ohledem na uvedené je nutno uzavřít, že v případě žalobce nelze dovodit existenci odpovědnostního titulu, tj. nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. V souvislosti s uvedeným je dále třeba konstatovat, že se žalobce stal vlastníkem předmětného vozidla na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum], avšak žádost o schválení technické způsobilosti vozidla podala paní [jméno] [příjmení], narozená [anonymizována dvě slova] [rok], [obec a číslo], která byla následně v důsledku podané žádosti účastníkem řízení. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. však mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Pro úplnost žalovaná konstatuje, že v obecné rovině lze uvažovat o využití všech dostupných procesních prostředků uplatnitelných vůči osobě, která škodu způsobila a to v trestním či občanskoprávním řízení, konkrétně tedy po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] či původním vlastníkovi daného vozidla. To odpovídá subsidiární povaze odpovědnosti státu za škodu. Rovněž je třeba poznamenat, že z příslušné spisové dokumentace vedené v předmětné věci [stát. instituce] vyplývá, že došlo k zastavení obnoveného řízení, jelikož žalobce ani v dodatečné lhůtě stanovené opakovaně [stát. instituce] nedoložil listiny nezbytné k doložení technické způsobilosti vozidla, v důsledku čehož byl zrušen zápis daného vozidla z registru vozidel a vozidlo již nemohlo být provozováno na pozemních komunikacích. Z uvedeného vyplývá, že teprve až tímto nedoložením se vozidlo stalo neprovozuschopné. K žalobcem požadované majetkové škodě žalovaná uvedla, že skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Z uvedeného vyplývá, že jedinou škodou, kterou lze dle zákona č. 82/1998 Sb. nahradit je pouze reálné snížení majetku žalobce. Dle názoru žalované by reálnou škodou na majetku žalobce mohl být pouze rozdíl mezi hodnotou vozidla stanovenou dle jeho stavu v době, kdy má technickou způsobilost a hodnotou vraku poté, co není v důsledku odnětí technické způsobilosti provozuschopné. Od této částky je následně nutné odečíst finanční prostředky, které by žalobce obdržel prodejem vraku. Nadto je zřejmé, že vynaložené náklady na znalecký posudek byly ve výši 500 Kč a nebyly vynaloženy na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí. Žalovaná proto navrhovala žalobu zamítnout.

3. Při ústním jednání konaném dne 11. 11. 2020 účastníci učinili nesporným průběh správního řízení, tak jak vyplývá ze žaloby i správního spisu.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících listinných důkazů:

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce koupil [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] za 225 000 Kč od [právnická osoba]

6. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] a vyúčtování soud zjistil, že znalec ve znaleckém posudku na objednávku žalobce stanovil cenu automobilu žalobce ke dni [datum] na 122 569 Kč, cena posudku byla 500 Kč.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, č. j. 10 T 46/2014-18856, soud zjistil, že mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou byla schválena dohoda o vině a trestu, podle níž je [anonymizováno] [příjmení] vinen ze zneužití pravomoci úřední osoby, když dne [datum rozhodnutí] vydal pod [číslo jednací] [spisová značka] rozhodnutí, kterým vyhověl žádosti [jméno] [příjmení] o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla [značka automobilu], [anonymizováno], VIN: [anonymizováno], dále k vozidlu vydal čistopis osvědčení o registraci vozidla – část II a zavedl údaje k vozidlu do registru silničních vozidel, a to vše s vědomím, že vozidlo nelze schválit k provozu na pozemních komunikacích, neboť k žádostem nebyly dodány veškeré zákonem stanovené doklady, které k vozidlu vydaly příslušné registrační úřady v [země]. Vozidlo bylo poté dne [datum] prostřednictvím autobazaru společnosti [právnická osoba] prodáno za částku 225 000 Kč [celé jméno žalobce], [datum narození].

8. Z žádosti žalobce ze dne [datum] včetně doručenky ze dne [datum] a vyjádření žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uplatnil vůči Ministerstvu dopravy nárok na náhradu škody, jeho žádost ministerstvo obdrželo dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] však Ministerstvo dopravy žalobci sdělilo, že má za to, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb. a nároku na náhradu škody tak nelze vyhovět.

9. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování pracovním řádem [stát. instituce], doplněním znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] a znaleckým posudkem o prodejnosti a obecné ceně součástí vozidla, a to zejména vzhledem k právnímu názoru týkající se aktivní věcné legitimace žalobce.

10. Soud provedené důkazy hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu § 132 o. s. ř. a považuje je za věrohodné.

11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Skutkově soud uzavřel, že žalobce zakoupil dne [datum] vozidlo [anonymizována dvě slova], VIN: [anonymizováno] od společnosti [právnická osoba] za 225 000 Kč se všemi doklady potřebnými pro provoz automobilu na pozemních komunikacích. V důsledku trestního stíhání úředníka [anonymizováno] [příjmení], který rozhodl o schválení technické způsobilosti tohoto vozidla a který dále k vozidlu vydal čistopis osvědčení o registraci vozidla – část II a zavedl údaje k vozidlu do registru silničních vozidel, bylo zjištěno, že ke schválení technické způsobilosti vozidla nebyly žadatelkou paní [jméno] [příjmení] přiloženy zákonem předpokládané doklady (zahraniční doklady k vozidlu - osvědčení o registraci a technický průkaz). V důsledku tohoto zjištění bylo řízení o technické způsobilosti vozidla [stát. instituce] obnoveno a následně po zjištění rozhodných skutečností na základě nové právní úpravy, která neumožňuje neschválení technické způsobilosti v rámci samostatného řízení, zastaveno. Správní orgán v návaznosti na chybějící technickou způsobilost vozidla zrušil zápis tohoto silničního vozidla do registru vozidel. Žalobci tak zůstalo ve vlastnictví vozidlo, které nemůže být provozováno na pozemních komunikacích.

13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Žalobce v průběhu řízení změnil tvrzení a uvedl, že se sice domáhá náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zák. č. 82/1998 Sb.“), avšak škody vzniklé nikoli nezákonným rozhodnutím, ale nesprávným úředním postupem.

15. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

16. Soud nejprve konstatuje k námitce žalované o nedostatku odpovědnostního titulu, že má za to, že v dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a to v souladu s kritérii zák. č. 82/1998 Sb., když existovalo pravomocné rozhodnutí (usnesení [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) o přiznání technické způsobilosti vozidlu, které bylo pro nezákonnost zrušeno, ačkoli ne zcela zjevným způsobem. Argument žalované, že obnovou řízení dojde pouze k „ faktickému odklizení účinků rozhodnutí“ a nikoliv jeho zrušení není dle soudu správný, neboť i komentář k tomuto zákonu (Vojtek, P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 94-118 s.), v závěru ve výčtu rozhodnutí, které mohly být pro nezákonnost zrušeny mimo odvolací řízení, uvádí právě i obnovu řízení, když konstatuje, že„ Ve správním řízení vedeném podle správního řádu účinného do 31. 12. 2005 mohlo být pravomocné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost v rámci přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení (§ 65 až 68 SpŘ 1967) a rovněž v obnově řízení z důvodů uvedených v § 62 odst. 1 písm. c) a d) a druhé části věty písm. e) SpŘ 1967. Podle správního řádu účinného od 1. 1. 2006 pak jde o přezkumné řízení podle § 94 až 99 SpŘ, které se vztahuje na případy rozhodnutí vydaných v rozporu s právními předpisy, aniž by se přihlíželo k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost (§ 96 odst. 2 věta druhá SpŘ), a o obnovu řízení podle § 100 odst. 4 SpŘ, bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem.“ Soud tak dospěl k závěru, že zde existovalo pravomocné rozhodnutí, k jehož zrušení došlo usnesením [číslo jednací] [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] ve spojení s potvrzovacím usnesením [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka]. Byť šlo o usnesení o zastavení řízení, mělo toto rozhodnutí účinky zrušujícího rozhodnutí, když nová právní úprava neumožňovala o zrušení původního rozhodnutí správnímu úřadu pro nedostatek pravomoci rozhodnout (nebylo již možné vést samostatné řízení o schválení technické způsobilosti vozidla).

17. Žalobce se dle svých upravených žalobních tvrzení domáhá náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, avšak pomíjí subsidiaritu nároků v zákoně č. 82/1998 Sb., který za primární považuje nárok z náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím a v případě, že k vydání nezákonného rozhodnutí nedošlo, ale škoda byla způsobena nesprávným úředním postupem, který byl zakončen ovšem rozhodnutím zákonným, umožňuje žalovat z titulu nesprávného úředního postupu. Nelze tedy se v situaci vydaného nezákonného rozhodnutí domáhat náhrady škody z nesprávného úředního postupu a naopak.

18. Žalobce se změnou tvrzení zjevně pokoušel překlenout problém s nedostatkem své aktivní legitimace k podání žaloby na náhradu škody z nezákonného rozhodnutí, jelikož v takovém případě nesplňuje podmínku, že byl účastníkem řízení, ve kterém bylo nezákonné rozhodnutí vydáno. Nezákonné rozhodnutí bylo vydáno v době, kdy žadatelkou byla paní [jméno] [příjmení], nikoliv žalobce, který nabyl vozidlo až následně. Pokud však bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, nelze žalovat na náhradu škody z nesprávného úředního postupu. K podání žaloby na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím však žalobce není aktivně legitimován.

19. Nedostatek aktivní legitimace by k zamítnutí žaloby jako důvod stačil, avšak soud spatřuje v dané věci také nedostatek splnění podmínek koncepce škody, když žalobci škoda, které se domáhá, nebyla způsobena rozhodnutím o schválení technické způsobilosti, když právě na základě tohoto rozhodnutí bylo vozidlo zapsáno do registru vozidel, a tudíž provozuschopné. Neprovozuschopným vrakem se totiž stalo až rozhodnutím o výmazu z registru vozidel ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka]. K výmazu z registru došlo v zásadě nepředložením zákonem požadovaných dokumentů, které již chyběly v původním řízení. Tento moment lze považovat za přerušení příčinné souvislosti, jak shodně uvádí ve skutkově a právně obdobné věci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2021, č. j. 36 Co 131/2021-72, na který zdejší soud v podrobnostech také odkazuje.

20. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.