17 C 76/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 614 320 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované o zaplacení 150 307 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 91 255 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 523 065 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 150 307 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 150 307 Kč od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 228 994,40 Kč k rukám právního zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 688 967 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] spolu účastníci uzavřeli Smlouvu o poskytování bezpečnostních služeb (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalovaná zavázala s účinností od [datum] provádět pro žalobkyni ostrahu a správu areálu [část obce], konkrétně dvěma pracovníky, a to jedním pracovníkem ochranné bezpečnostní služby 24 hodin denně a jedním správcem areálu vždy od pondělí do pátku od 6.00 do 14.30 hodin. Dne [datum] žalobkyně Smlouvu vypověděla a činnost žalované byla ukončena uplynutím výpovědní doby dne [datum]. Důvodem ukončení Smlouvy byla skutečnost, že žalovaná žalobkyni zamlčela, že ostrahu objektu vykonával v době od 6.00 do 14.30 hodin správce objektu pan [celé jméno svědka] v době, kdy tuto činnost pan [celé jméno svědka] vykonával, nebyl v areálu přítomen žádný další správce či pracovník ostrahy. Žalovaná tak žalobkyni uvedla v omyl, neboť jí po celou dobu účtovala plnění za druhého pracovníka strážní služby, ač tuto činnost fakticky vykonával správce areálu. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť získala majetkový prospěch nepoctivým způsobem, a to v rozsahu neoprávněně účtované mzdy ostrahy objektu v době od 6.00 do 14.30 hodin za období od [datum] do [datum] Celkem tak bezdůvodné obohacení žalované činí 688 967 Kč. Pokud by soud na nárok žalobkyně nepohlížel jako na bezdůvodné obohacení, pak je žalobkyně přesvědčena, že jí právo na zaplacení žalované částky svědčí i z titulu náhrady škody vzniklé v důsledku protiprávního a úmyslného jednání žalované.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyni v plném rozsahu poskytla jak služby ostrahy, tak i služby správy objektu a nikdy nedocházelo k tomu, že by služby správy nemovitosti a služby ostrahy objektu byly poskytovány souběžně jedním pracovníkem. V situacích, kdy byl vyžadován výkon činnosti správy objektu v době, kdy pan [celé jméno svědka] vykonával činnost ostrahy objektu, byla činnost správy objektu zajištěna subdodavatelem žalované společností [právnická osoba]. Ostrahu areálu pak vykonávali především další zaměstnanci, pan [celé jméno svědka] tuto činnost vykonával pouze výjimečně a dostával za ni mimořádnou odměnu ve výši 10 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že pan [celé jméno svědka] v areálu i bydlel, byl zde přítomen 24 hodin denně a činnost správce vykonával i po pracovní době, což žalobkyně věděla, neboť jej posílala na různé pochůzky, za což mu ale neplatila žádnou odměnu. Žalobkyně od žalované přijímala poskytované služby po dobu 15 let bez jediné výhrady, žádné vady plnění vůči žalované nikdy neuplatnila, ač skutečnost, že jí služby ostrahy nemají být poskytovány řádně, mohla zjistit kdykoliv při návštěvě areálu.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala svou žalobu co do částky 74 647 Kč zpět, soud proto řízení v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. co do této částky při jednání dne [datum] zastavil. Následně žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 91 255 Kč s příslušenstvím, soud proto řízení co do této částky zastavil (výrok I. rozsudku).

4. Podáním ze dne [datum] žalovaná uplatnila vůči žalobkyni vzájemným návrhem zaplacení částky 150 307 Kč s příslušenstvím za nezaplacenou fakturu za poskytnuté služby za správu a ostrahu areálu žalobkyně za měsíc leden 2020. Žalobkyně nepopírala, že by uvedená faktura nebyla zaplacena, uvedla však, že to bylo proto, že právě v lednu 2020 zjistila vytýkaná pochybení ve výkonu správy a ostrahy objektu na straně žalované.

5. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb (dále jen„ Smlouva“) ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že předmětem této smlouvy bylo střežení osob a majetku v objektu žalobkyně na [část obce] dle strážních pravidel žalované. Dle dodatku [číslo] ke Smlouvě ze dne [datum] měla být ostraha objektu vykonávána 24 hodin denně jedním bezpečnostním pracovníkem s hodinovou sazbou 91 Kč a správa areálu v době od 6.00 do 14.30 hodin v pondělí až pátek s měsíční sazbou 25 000 Kč bez DPH.

7. Ze strážních pravidel areálu na [část obce] soud zjistil, že zde jsou uvedeny jednotlivé povinnosti členů ostrahy, zakázaná činnost po dobu výkonu služby, vedení dokumentace ostrahy areálu a způsob kontroly výkonu služby členů ostrahy. Kontrolu výkonu služby byli oprávněni provádět osoby zmocněné příslušným ustanovením Smlouvy nebo písemným zmocněním žalobkyně a dále předseda představenstva a výkonný ředitel žalované, ředitel ostrahy objektů a výjezdová jednotka. Jako odpovědná osoba za odběratele – žalobkyni je ve strážních pravidlech uveden [celé jméno svědka].

8. Z výpovědi Smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tímto žalobkyně vypověděla Smlouvu bez uvedení důvodu s tím, že smluvní vztah bude ukončen uplynutím výpovědní lhůty.

9. Z faktur žalobkyně žalované soud zjistil, že žalovaná fakturovala žalobkyni za poskytnutou ostrahu objektu za 24 hodin denně 7 dní v týdnu, žalobkyně tyto faktury po celou dobu platila s výjimkou měsíce ledna 2020 Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné.

10. Z výzvy k nápravě a vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] soud zjistil, že tímto žalovaná vyzvala žalobkyni k vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v tom, že v areálu na [část obce] nebyla řádně vykonávána ostraha objektu v době od 6.00 do 14.30 hodin, ač byla žalobkyni účtována a žalobkyně za ni zaplatila.

11. Ze smlouvy o zajištění správy a údržby nemovitostí ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba] a jejím předmětem bylo poskytování správy a údržby objektů žalované, mj. i objektu na [část obce]. Rozsah poskytovaných služeb byl stanoven na administrativně-správní služby, zajištění provozu objektů a jejich údržby a správa areálu.

12. Z rozpisu plánovaných směn soud zjistil, že směny strážných v areálu na [část obce] byly rozepsány vždy po 12 hodinách, a to od 6.00 do 18.00 a od 18.00 do 6.00, směny nikdy nebyly rozepsány v době od 14.30 hodin. Dle uvedeného rozpisu směn byla ostraha vykonávána po celé žalované období 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Tato skutečnost je v rozporu se strážní knihou, ve které je uvedeno, že ostraha objektu měla být vykonávána ve všední dny v době od 6.00 do 14.30 hodin panem [celé jméno svědka], v době od 14.30 do 6.00 jednotlivými strážnými ([příjmení], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka]).

13. Z dohod o provedení práce, výplatních pásek a mzdových listů strážných však vyplývá, že jako ostraha objektu byli zaměstnáni strážní [celé jméno svědka], [příjmení], [celé jméno svědka], [příjmení] a [anonymizováno] Tito strážní byli placeni vždy za dvanáctihodinovou směnu. Po celé žalované období byla měsíčně proplácena žalovanou nebo jejími subdodavateli strážným odměna za 720 hodin, případně 744 hodin měsíčně, tj. za plný fond pracovní doby.

14. Z referenčního hodnocení soud zjistil, že toto potvrzení vydala žalobkyně na žádost žalované a potvrzuje v něm, že žalovaná poskytuje žalobkyni ostrahu a ochranu majetku od roku 2005, její zaměstnanci plní své povinnosti řádně a kvalitně bez závažnějších nedostatků. Mimořádné události jsou řešeny okamžitě a na profesionální úrovni. Spolupráci se žalovanou žalobkyně hodnotí kladně a doporučuje žalovanou k výše uvedeným službám i dalším organizacím. Dle shodného tvrzení účastníků bylo toto potvrzení vydáno v roce 2016.

15. Z notářského zápisu o výpovědi [celé jméno svědka] soud nevycházel, neboť byl proveden výlučně žalobkyní bez účasti žalované a soud následně provedl výslech uvedeného svědka přímo při jednání.

16. Z výpovědi [jméno] [příjmení], jednatele žalované, soud zjistil, že správu objektu na [část obce] vykonával pan [celé jméno svědka], žalobkyně ho úkolovala i mimo pracovní dobu, často vyřizoval pochůzky mimo areál a v tu chvíli byla správa zadávána subdodavatelské firmě. Ostraha objektu byla zajištěna vždy, nikdy se nestalo, že by nebyla zajištěna, žalobkyně si na zajištění areálu nikdy nestěžovala. Pan [celé jméno svědka] v areálu na [část obce] přímo bydlel, vykonával někdy i práci ostrahy, když bylo třeba v tu dobu zajistit správu areálu, žalovaná ji zajistila prostřednictvím dceřiné [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl nájemcem prostor na [část obce], správu objektu tam v té době vykonával pan [celé jméno svědka], na kterého se obracel, když bylo třeba něco opravit. Pan [celé jméno svědka] vykonával občas i ostrahu, ale na vrátnici byl pouze výjimečně. Závora byla přes den otevřená, na vrátnici často nikdo nebyl, neví, jestli se přes den po objektu pohyboval někdo jiný mimo pana [celé jméno svědka].

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že od roku 2015 pracoval v areálu na [část obce], dělal vše, co bylo potřeba. V areálu byl vždy sám, vykonával jak činnost správy, tak činnost ostrahy, když bylo potřeba někoho zastoupit, tak ho zastoupil i o víkendu, dělal i práci za pana [celé jméno svědka]. V areálu byl vždy pouze jeden člověk, dva lidé v jeden čas tam nikdy nebyli. Když bylo třeba něco udělat, nikdo nepřijel z externí firmy. Pan [celé jméno svědka] vykonával činnost správce v době od 6.00 do 14.30 ve své kanceláři, v té době ale na vrátnici nikdo neseděl. Pan [anonymizováno] v areálu nebyl celou dobu, když tam nebyl, tak za něj svědek zaskakoval. Ve strážní knize byl často zapsaný někdo jiný, i když ji vykonával svědek, nikomu nehlásili, že se vzájemně zaskakují.

19. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že od roku 2018 pracuje v areálu na [část obce] jako ostraha. V době od 6.00 do 14.30 tam byl správce pan [celé jméno svědka], v tu dobu si šel svědek lehnout a v areálu spal. O víkendu dělal 24 hodinové směny. V areálu vždy byl pouze jeden člověk, nikdy tam nebyli současně dva lidé. Když si pan [celé jméno svědka] potřeboval něco zařídit, pak svědek dělal správu i za něj a sloužil celý den.

20. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], provozního ředitele žalované, soud zjistil, že v areálu na [část obce] byla ostraha 24 hodin denně, správu vykonával od pondělí do pátku od 6.00 hodin do 14.30 hodin pan [celé jméno svědka]. [příjmení] [celé jméno svědka] dávala pokyny žalobkyně, často zařizoval něco i mimo areál. V tu dobu zajišťovala správu objektu externí [právnická osoba], pohotovost měl na starosti pan [celé jméno svědka], jezdil do areálu cca dvakrát týdně. V případě, že někdo ze strážných nemohl, tak jej na pár hodin zastoupil pan [celé jméno svědka], než byla zajištěna náhrada. Za žalobkyni jezdil do areálu několikrát týdně pan [příjmení], rád si vše kontroloval a proti provádění správy nikdy nic nenamítal. Svědek uvedl, že mzda byla vyplácena za 8 hodin správy a 24 hodinovou ostrahu, tj. 730 hodin měsíčně.

21. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], ředitele [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že [právnická osoba] vykonávala správu areálu na [část obce], fakticky ji vykonával pan [celé jméno svědka], oni ho jezdili kontrolovat. Když pan [celé jméno svědka] nemohl, tak ho zastoupil někdo jiný, což nebyl problém, neboť firma má v areálu své kanceláře.

22. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracoval pro žalovanou jako strážný od roku 2015 do roku 2020 v areálu [část obce]. Pracoval na směny, vždy v šest ráno šel spát, v tu chvíli nastoupil do práce správce pan [celé jméno svědka] nikdo jiný ostrahu v tu dobu nevykonával. Pokud pan [celé jméno svědka] potřeboval odejít, pak svědka vzbudil a on šel za něj na vrátnici. Pan [celé jméno svědka] přes den neseděl na vrátnici, ale byl u sebe v kanceláři, na vrátnici byl pro případ potřeby zvonek.

23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracoval 15 let jako správce areálu [část obce], z toho 5 let pro žalobkyni a 10 let pro žalovanou. Pracovní dobu měl vždy od šesti do půl třetí, když potřeboval zařídit něco mimo areál, pak vzbudil pracovníka ostrahy, aby byla ostraha objektu nepřetržitě zajištěna. Jinak ostraha nastupovala vždy po skončení jeho směny, on byl v areálu i po pracovní době, protože tam bydlel, správu vykonával někdy i po pracovní době. Když bylo třeba zaskočit za ostrahu, tak za ni zaskočil, za to dostával odměnu. [ulice] se vždy zapisovali do knihy, svědek tam nic nezapisoval. Přes víkend vykonávali správu lidé z ostrahy. Pochůzky mimo areál zadávala svědkovi žalobkyně, za to nedostával zaplaceno nic navíc, někdy proto pracoval i po pracovní době. Když byl svědek mimo areál, tak byli zaměstnanci ostrahy na vrátnici místo něj, když byl v areálu, tak spali v místnosti vedle vrátnice. Za žalobkyni chodil do areálu cca 1x měsíčně pan [příjmení], ptal se po ostraze, svědek mu říkal, že ta nastupuje až v 14.30 hodin, že do té doby vykonává ostrahu on. Pan [anonymizováno] proti tomu neměl námitky. Plat svědkovi chodil ve dvou položkách.

24. Z výpovědi [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, soud zjistil, že areál na [část obce] navštěvoval, když byl nějaký problém, spolupracoval pouze s panem [celé jméno svědka]. Při jedné své návštěvě se dozvěděl, že pan [celé jméno svědka] dělal i strážní službu, což ho naštvalo, proto šel na vrátnici a vzal strážní knihu, předtím strážní službu nekontroloval. S panem [celé jméno svědka] se znal osobně, občas pro něj něco soukromě vykonal. Když navštívil areál, nikomu nic nevytýkal, nevšímal si, jestli tam jsou strážní či nikoliv, věřil žalované, která se prezentovala jako skvělá firma. Proto také žalobkyně dala žalované kladné reference, neboť neměla důvod se domnívat, že něco není v pořádku, žalovaná v ní vzbuzovala důvěru, její služby nekontrolovala. Odpovědnou osobou podle strážních pravidel byl pan [celé jméno svědka], který měl povinnost žalobkyni informovat, pokud by zjistil nějaké pochybení, což zřejmě nečinil. Pan [celé jméno svědka] byl pověřený jako odpovědná osoba, byl styčným důstojníkem. Pan [anonymizováno] pana [celé jméno svědka] vysílal na soukromé pochůzky, ale nevěděl, že je vykonával v pracovní době, měl je vykonávat po pracovní době.

25. Další ve věci provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z nich nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

26. Vzhledem ke skutečnosti, že k uzavření Smlouvy došlo v roce 2005, tedy před 1. 1. 2014, posuzoval soud věc z hlediska hmotného práva podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

27. Podle § 633 odst. 1 obč. zák. je zhotovitel povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Podle § 633 odst. 1 obč. zák. zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době.

28. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2021, č.j. 25 Cdo 1769/2019 porušení povinnosti splnit řádně závazek je předpokladem odpovědnosti za vady i odpovědnosti za škodu. Tyto závazkové právní instituty je třeba od sebe odlišit, neboť každý z nich má jiný účel, jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku odpovědnosti. Za nedostatky vlastního plnění je dána odpovědnost za vady. Teprve jiná újma, jež vznikla jako následek vadného plnění, je škodou. Jde o újmu, kterou vyvolaly vady poskytnutého plnění, nikoliv o újmu spočívající ve vadnosti poskytnutého předmětu plnění. Odpovědnost za vady sleduje, aby se nabyvateli dostalo ze závazkového právního vztahu smluvené plnění bez jakýchkoliv vad. Nelze-li toho dosáhnout (např. výměnou věci či její opravou), slouží k finančnímu vyrovnání snížení hodnoty věci vzhledem k její vadě či chybějící vlastnosti (sleva). Odpovědnost za škodu sleduje oproti tomu účel, aby byla nahrazena majetková újma vzniklá následkem porušení právní povinnosti nebo v důsledku jiné právem uznané skutečnosti (události). Z § 510 obč. zák. tedy současně vyplývá, že z důvodu náhrady škody se nelze domáhat nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady. Znamená to, že nabyvatel nemůže požadovat náhradu újmy za vadně poskytnuté plnění z titulu náhrady škody a naopak. Cestou odpovědnosti za škodu není možné dosáhnout odčinění majetkové újmy fyzické osoby spočívající v samotné vadnosti např. zhotovené věci nebo provedené opravy (úpravy). Náprava této majetkové újmy může být přiznána vždy jen v rámci odpovědnosti za vady. Při rozlišení mezi tím, kdy má majetková újma fyzické osoby povahu vady služby a kdy má povahu utrpěné škody, je třeba dovodit, že zatímco o vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném poskytnutí služby (ve vadnosti poskytnutého předmětu služby), újma, která vzniká jako důsledek tohoto vadného plnění, je škodou fyzické osoby.

29. Žalobkyně požadovala zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, případně náhrady škody. Soud však v daném případě dospěl k závěru, že se v daném případě o bezdůvodné obohacení jednat nemůže, neboť mezi účastníky byla uzavřena Smlouva, jejíž platnost nikdo nerozporoval, účastníci podle této smlouvy řadu let postupovali a není zde tedy naplněna žádná skutková podstata bezdůvodného obohacení. Co se týká náhrady škody, v tomto směru soud odkazuje na shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá, že vzhledem k tomu, že žalobkyně napadá nekvalitně odvedenou práci ze strany žalované, jedná se o nedostatek vlastního poskytnutého plnění a byla by proto dána případná odpovědnost za vady, neboť teprve jiná újma, jež by žalobkyni vznikla jako následek vadného plnění, by byla škodou. Žádnou takovou újmu však žalobkyně netvrdí, soud proto její nárok posoudil jako nárok z vadného plnění.

30. Po provedeném dokazování zhodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně svou žalobu založila na tvrzení, že plnění poskytované jí žalovanou na základě Smlouvy bylo vadné, tato vadnost plnění měla spočívat v nezajištění ostrahy objektu na [část obce] v pracovních dnech od 6.00 do 14.30 hodin. Tato skutečnost však v řízení prokázána nebyla. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalovaná poskytovala žalobkyni plnění dle Smlouvy po dobu patnácti let, po celou dobu žalobkyně toto plnění ve stejném rozsahu bez námitek přijímala. Správu objektu po celou dobu vykonával pan [celé jméno svědka], ostraha byla vykonávána strážnými, které zaměstnávala žalovaná, příp. externí firma. Žalovaná doložila výplatní pásky a mzdové listy jednotlivých strážných, ze kterých vyplynulo, že odměna byla strážným vyplácena dle počtu dní v měsíci buď za 720 hodin, nebo za 744 hodin, tj. za celý pracovní fond 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Zápisy ve strážní knize pak nekorespondují s rozpisem plánovaných směn, kde nikde není uvedena směna strážných pouze od 14.30 hodin, ale vždy 12-ti hodinová směna od 6.00 do 18.00 hodin. Je pravdou, že slyšení svědci ve svých výpovědích uvedli, že v době od 6.00 do 14.30 hodin v areálu kromě pana [celé jméno svědka] nikdo nebyl a ostraha v tu chvíli nebyla vykonávána, na druhou stranu však pan [celé jméno svědka] vykonával dle potřeby i práci ostrahy a v případě, že bylo třeba zařídit něco mimo areál, vzbudil strážné a ti ostrahu objektu zajistili. Nestalo se tedy, že by areál nebyl střežen, případně že by nebyla vykonávána správa objektu, neboť žalovaná měla uzavřenu smlouvu o zajištění správy a údržby objektu se společností [právnická osoba], která v případě potřeby a hlášených závadách správu vykonávala. Nebylo tedy sice jednoznačně prokázáno, že by v pracovní dny v době od 6.00 hodin do 14.30 hodin byla v areálu přítomna současně osoba správce i osoba ostrahy, nicméně žalovaná tyto osoby fakticky vyplácela v rozsahu plného pracovního fondu. Nadto je však třeba poznamenat, že žalobkyně po celou dobu plnění žalované přijímala ve stejném rozsahu a nikdy neměla proti poskytnutým službám námitek, přestože do areálu pravidelně jezdil pan [příjmení] a žalobkyně měla v objektu svou odpovědnou osobu – pana [celé jméno svědka] Pan [celé jméno svědka] o situaci ohledně ostrahy objektu věděl, nikdy žádné pochybení žalobkyni nehlásil, ač tak jako odpovědná osoba činit měl, žalobkyně tedy měla možnost tvrzená pochybení zjistit již dávno předtím, neboť po celou dobu byla situace v objektu stejná, v průběhu let nedošlo k žádné změně. Žalobkyně však naopak vystavila v roce 2016 žalované kladné referenční hodnocení, kde uvedla, že žalovaná plní své povinnosti řádně a kvalitně, a proto její služby doporučuje. Z uvedeného vyplývá, že po celou dobu trvání smluvního vztahu účastníků byly služby žalovanou poskytovány řádně, spolupráce mezi účastníky probíhala zcela bezproblémově. Až následně, když se vztahy účastníků zhoršily, žalobkyně najednou zjistila, že jí služby nejsou poskytovány ve sjednaném rozsahu. Toto tvrzení však soud hodnotí jako ryze účelové, odporující předchozímu jednání účastníků. Žalobkyně tedy po celou dobu plnění žalované bez výhrad přijímala, ač měla možnost tvrzené vady prostřednictvím odpovědných osob zjistit, soud tedy dospěl k závěru, že vady žalované včas nevytkla, proto již z tohoto důvodu jí právo na plnění z titulu vadného plnění nenáleží. Z uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, že žalobu žalobkyně zamítl.

31. Žalovaná v průběhu řízení vznesla svůj vzájemný návrh na zaplacení částky 150 307 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené faktury za poskytnuté služby dle Smlouvy za měsíc leden 2020. Žalobkyně nepopírala, že by uvedenou fakturu nezaplatila, bylo tomu tak proto, že v té době již zjistila pochybení na straně žalované. Nicméně následně žalobkyně zaplatila (prý administrativním pochybením) za služby žalované faktury vystavené za měsíc únor a březen 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná poskytovala žalobkyni stále stejné služby až do doby skončení smluvního vztahu na konci března 2020 a jak bylo shora uvedeno, soud neshledal její odpovědnost za vadné plnění, rozhodl tak, že vzájemnému návrhu žalované na zaplacení faktury za plnění poskytnuté v lednu 2020 vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení běžícího ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury.

32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla v řízení plný úspěch a náleží jí proto náhrada nákladů řízení. Předmětem řízení byla nejprve částka 688 967 Kč, tj. 11 060 Kč za 1 úkon právní služby. Zástupce žalované provedl celkem 12 úkonů právní služby v uvedené sazbě (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, účast na nařízené mediaci, účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] (délka přes 2 hodiny, tj. 2 úkony), vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], předžalobní výzva k vzájemnému návrhu, vzájemný návrh ze dne [datum]. Následně došlo k zastavení řízení co do částky 74 647 Kč, předmětem řízení tedy byla částka 614 320 Kč + vzájemný návrh 150 307 Kč, tj. 11 380 Kč za 1 úkon právní služby. V této sazbě provedl zástupce žalované celkem 4 úkony (účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]). Zástupci žalované tedy náleží celkem odměna 178 240 Kč + 16 režijních paušálů á 300 Kč + 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 7 516 Kč Náklady žalované tedy celkem činí 228 994,40 Kč.