Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

18 C 104/2019

č. j. 18 C 104/2019-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH01:2021:18.C.104.2019.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl ve prospěch žalobkyně o přiznání zákonného úroku z prodlení za nevyklizení pozemku po skončení nájmu. Soud uznal, že žalovaná porušila smluvní povinnost vyklidit předmět nájmu, a to i po pravomocném rozhodnutí o výpovědi. Zákonný úrok byl určen na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a výše 9 % p.a. za období od 31. října. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení včetně nákladů na právní zástupce, avšak pouze v částce odpovídající výši, která by byla přiznána při samostatné účasti.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 348 980,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 348 980,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 31 960 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 1. 7. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky 1 530 000 Kč jako smluvní pokuty za nevyklizení pronajaté části pozemku o výměře 18 m² před objektem adresa, ulice a číslo, obec a číslo, na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. část obce, obec Praha (dále jako„ předmět nájmu“), jehož vlastníkem je žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že nájemní smlouva k předmětu nájmu č. spisová značka číslo 2008 ze dne 18. 12. 2018, ve znění dodatků číslo ze dnů 1. 8. 2011 a 21. 12. 2012 byla uzavřena se žalovanou na dobu neurčitou od 1. 1. 2009, s jednoměsíční výpovědní lhůtou bez udání důvodu. Nájem skončil dne 31. 3. 2017 výpovědí žalobkyně ze dne 12. 12. 2016, která se do sféry žalované dostala nejpozději ke dni 8. 2. 2017, výpovědní doba tak začala běžet 1. 3. 2017. Od 1. 4. 2017 tak žalovaná užívá pozemek bez právního důvodu a za jeho nevyklizení žalobkyně žádá smluvní pokutu sjednanou v nájemní smlouvě ve výši 10 000 Kč denně. Žalovaná předmět nájmu nevyklidila, žalobkyně proto požaduje v tomto řízení smluvní pokutu za časové období od 1. 5. 2018 do 30. 9. 2018, celkem tedy 153 dnů, kdy celková výše smluvní pokuty činí 1 530 000 Kč. K úhradě žalobkyně žalovanou vyzvala dne 2. 10. 2018, se splatností 30. 10. 2018. Žalované byla zaslána i předžalobní výzva ze dne 15. 3. 2019, neuhradila však ničeho. Proto se žalobkyně dožaduje výše uvedené smluvní pokuty v tomto soudním řízení, a to včetně zákonného úroku z prodlení za dobu od 31. 10. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaná namítla, že nárok uplatněný žalobou neuznává ani co do důvodu ani co do výše. K předmětu nájmu má žalovaná uzavřenou nájemní smlouvu, která nikdy nebyla ze strany žalobkyně vypovězena, není zde tedy důvod pozemek vyklidit a požadovaná smluvní pokuta je tak nedůvodná. Žalovaná dále nesouhlasí s požadovanými náklady právního zastoupení žalobkyně, když se jedná o jednoduchý spor, který by žalobkyně měla řešit pomocí svých zaměstnanců, nikoli najaté advokátní kanceláře.

3. Žalobkyně vzala následně dne 28. 5. 2021 žalobu co do jistiny 1 530 000 Kč zpět, když žalovaná dne 11. 5. 2021, tedy po podání žaloby, uhradila částku 1 000 000 Kč, a dne 14. 5. 2021 pak 530 000 Kč, a žalobkyně tak nadále požadovala toliko příslušenství pohledávky, tedy zákonný úrok z prodlení. O tomto částečném zpětvzetí bylo rozhodnuto zdejším soudem dne 2. 6. 2021, usnesením č.j. 18 C 104/2019-45. Nadále tak bylo rozhodováno pouze o zákonném úroku z prodlení.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Účastníci uzavřeli dne 18. 12. 2008 nájemní smlouvu k předmětu nájmu - části pozemku o výměře 18 m² před objektem adresa, ulice a číslo, obec a číslo, na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. část obce, obec Praha, a to na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou bez udání důvodu. Na pozemku byl umístěn pevný prodejní stánek. Žalovaná vystupovala ve smlouvě jako nájemce s adresou uvedenou v nájemní smlouvě ulice a číslo, obec a číslo a místem podnikání adresa žalované, PSČ. V anonymizována tři slova nájemní smlouvy bylo sjednáno, že výpověď bude doručena na adresu uvedenou v této smlouvě, případně na jinou oznámenou adresu. anonymizováno anonymizováno anonymizována tři slova anonymizováno je pak upraven způsob doručování poštovním doručovatelem. V anonymizována tři slova anonymizováno) je sjednána smluvní pokuta za nevyklizení a nepředání předmětu nájmu ve výši 10 000 Kč za den prodlení (nájemní smlouva ze dne 18. 12. 2008 č. spisová značka číslo rok, včetně dodatků číslo ze dne 1. 8. 2011 a číslo ze dne 21. 12. 2012). Žalobkyně vypověděla dne 12. 12. 2016 smlouvu se schválením usnesením Rady hl.m. obec číslo ze dne 29. 11. 2016. Tuto výpověď se žalobkyně pokoušela doručit na ve smlouvě uvedenou adresu ulice a číslo, odkud se zásilka vrátila zpět, na místo provozovny, kde si ji zástupce žalované odmítl převzít, ponechal si pouze stejnopis, a konečně pak na adresu žalované sdělenou jejím zástupcem v provozovně (ulice a číslo), kde však také nebyla převzata (výpověď nájmu ze dne 12. 12. 2016 s poznámkou doručovatele, doručenky z pokusů o doručení). Dále pak žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ohledně vyklizení pozemku ze dne 18. 10. 2017 na její aktuální adresu adresa). Mezi žalobkyní a žalovanou, případně též panem jméno příjmení, byla vedena též další soudní řízení jak ohledně tohoto, tak dalších stánků na Václavském náměstí, jež se týkaly vyklizení těchto pozemků, případně smluvních pokut za jiná časová období, a to včetně rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu ČR, přičemž rozhodováno bylo ve prospěch žalobkyně. Konkrétně ohledně výše uvedené nájemní smlouvy bylo vedeno řízení o vyklizení pod sp. zn. 28 C 99/2017, kde rozsudkem ze dne 25. 3. 2019 bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna část pozemku vyklidit, když soud došel k závěru, že výpověď byla žalované doručena nejpozději dne 23. 2. 2017, přičemž tento rozsudek byl potvrzen též soudem odvolacím s tím, že byla pouze prodloužena pariční lhůta k vyklizení na 30 dnů od právní moci rozsudku a rozsudek se tak stal vykonatelným dne 12. 12. 2019 (rozsudek zdejšího soudu ze dne 25. 3. 2019, č.j. 28 C 99/2017-64 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2019, č.j. 15 Co 371/2019-91). Žalobkyně žalovanou informovala o smluvní pokutě za období od 1. 5. 2018 do 30. 9. 2018 a vyzvala ji k její úhradě dopisem ze dne 2. 10. 2018, datem splatnosti bylo 30. 10. 2018 (dopis žalobce ze dne 2. 10. 2018). Následně byla žalované zaslána též předžalobní výzva ze dne 15. 3. 2019, kterou si žalovaná převzala osobně dne 26. 3. 2019 (předžalobní výzva ze dne 15. 3. 2019 včetně doručenek). Žalovaná následně dne 22. 3. 2020 vyklidila část pozemku a dne 30. 3. 2020 ho předala žalobkyni (záznam z místního šetření ze dne 23. 3. 2020, předávací protokol ze dne 30. 3. 2020). Dne 11. 5. 2021 byla následně žalobkyni zaslána částka 1 000 000 Kč a dne 14. 5. 2021 částka 530 000 Kč, u obou těchto plateb byla uvedena poznámka„ smluvní pokuta cj0. 18 C 104/2019“ (výpisy z účtu ze dne 11. a 14. 5. 2021).

6. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Z dalších provedených listinných důkazů soud pro rozhodnutí ve věci samé nezjistil žádné zásadní skutečnosti. Výslechy svědků a účastníků řízení soud z důvodů hospodárnosti řízení neprováděl, neboť měl skutkový stav za dostatečně zjištěný.

7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

9. Dle § 544 zákona č. 40/1964 Sb. (jelikož smlouva byla uzavřena v roce 2008, je otázka smluvní pokuty posuzována dle starého občanského zákoníku), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

10. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo k výpovědi nájemního vztahu založeného smlouvou ze dne 18. 12. 2008, a to nejpozději ke dni 23. 2. 2017, sjednaná měsíční výpovědní lhůta tak začala běžet od 1. 3. 2017, žalovaná proto byla povinna od 1. 4. 2017 předmět nájmu vyklidit a předat žalobkyni. K tomu však nedošlo, když předmět nájmu byl vyklizen až 22. 3. 2020, tedy o více než tři roky později, po pravomocném skončení řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 99/2017. Jelikož tak žalovaná porušila svou smluvní povinnost, byla dle anonymizováno, bodu 1., písm. b) nájemní smlouvy povinna k úhradě smluvní pokuty ve smyslu § 544 zákona č. 40/1964 Sb., ve výši 10 000 Kč za každý den nevyklizení, přičemž za období od 1. 5. 2018 do 30. 9. 2018 jí tato smluvní pokuta náleží též, a to za 153 dnů, kdy předmět nájmu vyklizen nebyl. Ostatně žalovaná dobrovolně tuto smluvní pokutu uhradila ve dnech 11. a 14. 5. 2021, proto bylo nadále rozhodováno pouze ohledně zákonného úroku z prodlení z této částky.

11. Žalobkyně po žalované požadovala zákonný úrok z prodlení, a to ode dne 31. 10. 2018 do zaplacení. V dopise ze dne 2. 10. 2018 bylo datum splatnosti stanoveno na 30. 10. 2018, tedy měsíc po vzniku této povinnosti, přičemž v anonymizována tři slova nájemní smlouvy byla sjednána splatnost do 15 dnů od porušení smlouvy. Ode dne 31. 10. 2018, kdy žalobkyně zákonný úrok z prodlení požaduje, tak již žalovaná v prodlení byla.

12. Nárok na zákonný úrok z prodlení plyne z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., jeho výše pak z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a jelikož žalovaná dobrovolně plnila až 11. a 14. 5. 2021, žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 1 530 000 Kč od 31. 10. 2018 do 11. 5. 2021 a 530 000 Kč od 12. 5. 2021 do 14. 5. 2021, který po vyčíslení činí 348 980,54 Kč.

13. Soud proto žalobě i ve zbylém rozsahu po částečném zpětvzetí vyhověl a zákonný úrok z prodlení z dobrovolně uhrazené smluvní pokuty žalobkyni přiznal.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (když i co do jistiny byla žaloba vzata zpět vzhledem k dobrovolnému plnění žalované po podání žaloby, která tak byla podána důvodně), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 960 Kč Tyto náklady sestávají z nevratné části zaplaceného soudního poplatku v částce 29 260 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 700 Kč představující 300 Kč za každý z devíti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, podání žaloby, replika ze dne 9. 12. 2019, částečné zpětvzetí ze dne 28. 5. 2021, příprava a účast na jednání dne 3. 6. 2021, příprava a účast na jednání dne 13. 7. 2021).

15. Náklady spočívající v odměně a hotových výdajích advokáta, právního zástupce žalobkyně, totiž soud neshledal účelně vynaloženými. Žalobkyně jakožto statutární město má jistě dostatečně početný odborný aparát, který je schopen jednat v tomto sporu jejím jménem, zvláště v souzené věci, kde je soudu z jeho činnosti známo, že jde již o několikátý spor řešící shodnou nebo obdobnou právní problematiku, navíc se stejnými účastníky, pouze ohledně jiných časových období. Nejde ani o spor výjimečně složitý, nebo po stránce řešené problematiky výjimečný. Proto soud přiznal náhradu nákladů pouze v takové výši, v jaké by byly přiznány v případě, že by žalobkyně ve věci vystupovala sama bez právního zástupce, tedy za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.

16. V případě místa plnění a pariční lhůty pak soud postupoval dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.