18 C 115/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Limuzská 3135/12, 108 00 Praha 10 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO Anonymizováno sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Kokešem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 37 487,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkově částku , částka, s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení a nákladů na vymáhání pohledávky mezi podnikateli ve výši , částka, za každou ze dvou níže uvedených pohledávek (celkem tedy , částka, ). Žalobkyně tvrdí, že žalovaná jako odběratelka – podnikatelka a žalobkyně jako dodavatelka uzavřely smlouvu na dobu určitou (do prosince 2024) o dodávce elektřiny a souvisejících službách do odběrného místa , adresa, , na jejímž základě žalovaná odebírala na označené adrese elektřinu a měla povinnost za poskytnuté služby hradit částky dle smluvních ustanovení a ceníku žalobkyně. Žalovaná však svým povinnostem plně nedostála, když v březnu 2023 přestala hradit zálohy. Žalobkyně tedy dodávky přerušila a sankčně odstoupila od smlouvy, přičemž za předčasné ukončení smlouvy vyúčtovala žalované smluvní pokutu, která byla sjednána při porušení závazku žalované odebírat energie po dobu, na níž byla smlouva sjednána. Žalovaná je tak žalobkyni dlužna částku , částka, za odebranou elektřinu a využití dalších souvisejících služeb, částku , částka, na smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy a dvakrát částku , částka, , neboť se jedná o vztah mezi podnikateli a žalobkyně se snažila věc vyřešit mimosoudně. Žalovaná svůj dluh písemně uznala.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a namítla věcnou nepříslušnost soudu (tato námitka byla vyřešena usnesením Vrchního soudu v Praze z , datum, nacházejícím se na č.l. 33 spisu). V písemném vyjádření ze dne , datum, (které po celou dobu řízení zůstalo jediným úkonem žalované směrem k soudu) žalovaná potvrdila, že mezi účastnicemi řízení došlo k uzavření smlouvy o odběru elektřiny, jak tvrdí žalobkyně, žalobu však považuje za neurčitou a neprokazující prodlení žalované. Konkrétní obranu ve formě skutkových tvrzení či námitek vůči vyúčtování neuvedla, k uznání dluhu se nevyjádřila, výši dlužnýchčástek nenapadla, úhradu dalších částek do doby vyhlášení rozsudku netvrdila.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, Informací pro zákazníka a připojené plné moci soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně (v postavení „obchodníka“) a žalovaná (v postavení „zákazníka“) ujednaly vzájemná práva a povinnosti související s jejich vztahy vznikajícími při dodávce elektřiny. Obě strany jednaly jako podnikatelky. Žalobkyně se zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese , adresa, a zajistit na vlastní jméno a účet službu distribuční soustavy, žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby sjednanou cenu. Cena za dodávku silové elektřiny je stanovena odkazem na Ceník. Listina zahrnuje prohlášení žalované o tom, že se seznámila s podmínkami služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to 30 měsíců s možností automatické prolongace. V oddílu „Smluvní sankce“ se účastnice řízení coby strany smlouvy dohodly na smluvní pokutě v případě porušení povinnosti žalované odebírat po sjednanou dobu elektřinu (i pro případ předčasného ukončení smlouvy z důvodu na straně žalované), a to násobkem částky , částka, a počtu měsíců, v němž nebude elektřina oproti sjednanému datu ukončení smlouvy dodávána. Uvedeno je rovněž, že smluvní pokuta zahrnuje náhradu škody (smlouvou včetně VOP, ceníkem žalobkyně).

5. Z Obchodních podmínek sdružených služeb dodávky elektřiny č. 12/2018 soud zjistil, že mezi účastníky bylo ujednáno, že žalobkyně bude provádět vyúčtování sdružené služby dodávky elektřiny vystavením daňového dokladu za příslušné zúčtovací období vymezené odečty, lhůta splatnosti faktury činí 15 dnů (nestanoví-li žalobkyně lhůtu jinou, ne kratší než 10 dnů), totéž se vztahuje na splatnost smluvních pokut (čl. 5, odst. 5.1.). Žalovaná byla povinna platit zálohy (čl. 5, odst. 5.2.). Žalovaná byla seznámena s možností reklamace vyúčtování (čl. 6) a se způsoby doručování (čl. 10).

6. Z plánu záloh a plateb soud zjistil, že měsíční výše záloh do listopadu 2022 činila , částka, , od prosince 2023 pak , částka, .

7. Z písemné upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná neuhradila zálohové platby za březen 2023 (splatnost , datum, ) a za duben 2023 (splatnost , datum, ) a žalobkyně ji k úhradě vyzvala a písemně ji upozornila na možnost sankčního přerušení dodávky dle § 11a energetického zákona.

8. Ani po doručení upomínky žalovaná svůj dluh neuhradila a žalobkyně tedy dne , datum, dodávku energií do odběrného místa skutečně přerušila a dne , datum, z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované písemně odstoupila od smlouvy (písemné odstoupení od smlouvy). Z poštovního podacího archu soud zjistil, že odstoupení od smlouvy bylo žalované zasíláno na adresu jejího sídla.

9. Z faktury č. , hodnota, vystavené při odstoupení od smlouvy – tedy dne , datum, a splatné , datum, - soud zjistil, že žalobkyně za období od , datum, do , datum, dodala žalované elektřinu v množství 6,265 MWh v ceně sjednané dle Ceníku, přičemž výsledná cena za dodávky elektřiny a související služby činila , částka, . Žalovaná v průběhu zúčtovacího období uhradila zálohy ve výši , částka, . Po započtení zálohových plateb zůstalo k úhradě , částka, . Na tuto částku žalovaná uhradila pouze , částka, , zůstala tak dlužna , částka, .

10. Fakturou č. , hodnota, splatnou dne 30 6. 2024 žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, a to za období osmnácti měsíců (červen 2023 – prosinec 2024) po dvou tisících Kč. Na tento dluh započetla úhradu žalované ve výši , částka, , čímž byl dluh snížen na částku , částka, .

11. Dne , datum, žalovaná písemně uznala svůj dluh účtovaný shora uvedenými fakturami - které jsou v textu uznání dluhu výslovně označeny svým číslem, dnem vydání i fakturovanými částkami - v celkové výši , částka, , tedy částku zahrnující jak pohledávku za dodávku elektřiny (, částka, ), tak nedoplatek smluvní pokuty (, částka, ). Současně se zavázala tento dluh splatit ve 12 měsíčních splátkách. V textu dohody bylo výslovně uvedeno, že nesplní-li žalovaná svůj závazek, co do výše či času, pozbývá výhodu splátek a žalobkyně je oprávněna požadovat uhrazení zbývající části dluhu jednorázově.

12. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná žalobou uplatněné pohledávky neuhradila a proto ji žalobkyně vyzvala postupem dle §142 o.s.ř Z poštovního podacího archu soud zjistil, že upomínka byla žalované zasílána na adresu jejího sídla.

13. Soud tedy shrnuje skutková zjištění tak, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o dodávkách energií, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované coby podnikatelce dodávat energie a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby platit. Smlouva byla uzavřená na dobu určitou a obsahovala možnost smluvní pokuty pro žalovanou v případě, že bude předčasně ukončena z důvodu na její straně. Pokuta činila , částka, za každý měsíc, v němž k plnění dle smlouvy – oproti původní dohodě - nedošlo. Žalovaná přestala v březnu 2023 hradit zálohové platby, žalobkyně ji tedy k úhradě vyzvala (v době, kdy byly dlužné platby dvě) a zároveň jí upozornila na možnost přerušení dodávky. Žalovaná na to nereagovala úhradou dluhu a žalobkyně tedy dodávku k , datum, přerušila a , datum, odstoupila od smlouvy a vyúčtovala žalované skutečnou spotřebu. Z vyúčtování vyplynulo, že za období od , datum, do , datum, (ukončení dodávek) má žalobkyně nedoplatek , částka, , z toho ke dni vyhlášení rozsudku zůstala dlužna částku , částka, . Žalovaná uzavřením smlouvy přijala závazek odebírat od žalobkyně energie po dobu třiceti měsíců (to je do prosince 2024) s tím, že pro případ předčasného ukončení smlouvy z důvodu porušení povinností žalované strany sjednaly smluvní pokutu ve výši , částka, za každý měsíc, v němž k dodávce nedojde. Žalobkyně tedy žalované vyúčtovala rovněž smluvní pokutu v uvedené výši od měsíce, v němž byly dodávky ukončeny (červen 2023) do měsíce původně smluvně stanoveného ukončení trvání smluvního vztahu – to je prosinec 2024, celkově v částce , částka, . Ani tuto částku žalovaná plně neuhradila a zůstává dlužna , částka, . Žalovaná oba dluhy písemně uznala, co do důvodu i výše. V uznání jsou dluhy jednoznačně a nezaměnitelně označeny uvedením čísel faktur, dnem jejich vystavení a dlužnou částkou. Žalovaná se zavázala hradit dluh ve splátkách po ztrátou výhody splátek v případě jejich nedodržení. Žalovaná přesto smluvené splátky nehradila (v řízení se nebránila tvrzením opaku). Žalovaná ji tedy písemně vyzvala k úhradě obou dluhů postupem spadajícím pod §3 vyhlášky 351/2013 Sb., avšak bezúspěšně.

14. Podle ust. § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

15. Dle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

16. Podle ust. § 2048 odst. 1 věta první o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

17. Dle §2053 z. č. 89/2012 Sb. platí, že uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

18. Dle §133 o.s.ř. platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

19. Soud předesílá, že žalobkyně se domáhá nároku, který žalovaná písemně uznala. Uznání dluhu je výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává (viz formulace „uzná-li někdo svůj dluh-“) a jaká je jeho výše a důvod. Protože je pro uznání dluhu stanovena písemná forma, musí být určitost právního jednání, jímž se uznává dluh, dána obsahem listiny, na níž je uznání zaznamenáno. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak „pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (NS , spisová značka, ). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (NS , spisová značka, , NS , spisová značka, a MS , adresa, , spisová značka, ). Postupem soudu pracujícím s domněnkou existence uznaného dluhu podle § 2053 obč. zák. se zabývá ustálená judikatura, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, : "Uznáním závazku (dluhu) se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, i velmi závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou."20. Žalovaná, na kterou tak v řízení bylo zcela přesunuto důkazní břemeno, však dluh žádným způsobem nezpochybnila, pouze uvedla, že z žalobních tvrzení nevyplývá prodlení žalované a žaloba je neurčitá. Se závěrem o neurčitosti žaloby se soud nemůže ztotožnit, když žalobkyně zcela přesně uvedla, o jaké skutečnosti nárok opírá, výši požadované částky (požadovaných částek) přesně specifikovala, postup jejich výpočtu jednoznačně vyplývá z doložené fakturace. Totéž platí o prodlení žalované. Žalobkyně svůj nárok prokázala uznáním dluhu, které obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti pro svou platnost, dluh je v nich vymezen zcela určitým a nezaměnitelným způsobem označením jednotlivých dlužných faktur včetně částek a jejich splatností. O pravdivosti tvrzení žalobkyně soud nemá důvod jakkoliv pochybovat, když přesně odpovídá i všem důkazům v řízení provedeným.

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky soud žalobkyni přiznal tak, jak je v žalobě požadovala – tedy pouze za pohledávku na úhradu dodaných služeb, nikoliv v souvislosti s vyúčtovanou smluvní pokutou. Počátek prodlení se odvíjí od splatnosti vystavené faktury. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované oba nároky vymáhala před podáním žaloby a náleží jí rovněž náklady na uplatnění těchto nároků ve výši , částka, za každou z uplatněných pohledávek (tj. celkem , částka, ) dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť obě účastnice jsou podnikatelky.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za vyjádření k námitce věcné příslušnosti (tedy nikoli ve věci samé) analogicky dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .