18 C 149/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Palátovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 57 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 57 500 Kč ode dne 25. 4. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroků z prodlení v zákonné výši z částky 57 500 Kč ode dne 7. 4. 2019 do dne 24. 4. 2019.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 47 675 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalobou ze dne 30. 5. 2019 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 57 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného bezdůvodného obohacení za poskytnuté strážní služby v měsíci lednu roku 2019 dle neplatné smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou č. NPÚ- ÚPS/253/2018.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně tvrdila, že dne 12. 7. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou č. NPÚ- ÚPS/253/2018 (dále jen„ předmětná smlouva“), na jejímž základě vykonávala pro žalovaného fyzickou ostrahu v objektu Státního zámku [anonymizováno]. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně oznámil přípisem ze dne 2. 4. 2019, že předmětná smlouva je absolutně neplatná z důvodu vadného zveřejnění v registru smluv. Služby poskytnuté v měsíci lednu 2019 žalobkyně vyúčtovala fakturou č. 2019 ze dne 4. 2. 2019 se splatností dne 6. 3. 2019 znějící na částku 117 612 Kč, přičemž žalovaná na tuto fakturu hradila pouze částečně, neuhrazená částka činí 57 500 Kč.

3. Žalovaný s nárokem žalobkyně nesouhlasil z důvodu, že proti pohledávce žalobkyně započetl svou pohledávku na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 57 500 Kč za vadná plnění ze strany zaměstnanců právní předchůdkyně žalobkyně, a to konkrétně ve výši 7 500 Kč za nedostatečné ustrojení zaměstnance, dále ve výši 2x 25 000 Kč za nedodržení nastaveného režimu střežení státního zámku pomocí elektronického zařízení dne 1. 9. 2018 a 2. 9. 2018, kdy tímto porušením byla ohrožena bezpečnost vystavených exponátů v hodnotě milionů korun českých. Žalovaný potvrdil, že smlouva byla zveřejněna v registru smluv s chybějícími metadaty o smluvní ceně, přičemž z tohoto důvodu se na smlouvu pohlíží jako na nezveřejněnou.

4. Na jednání konaném dne 4. 10. 2021 soud poučil žalovaného podle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř., že věc je nutné posoudit jinak, než podle jeho právního názoru, že nedostatky v plnění ze strany právní předchůdkyně žalobkyně lze sankcionovat smluvní pokutou, nýbrž žalovaný je povinen doplnit skutková tvrzení o uplatnění nároku na slevu z ceny plnění, konkrétně je žalovaný povinen uvést s ohledem na charakter poskytovaného plnění a ujednanou hodinovou cenu: -) v jakém přesném časovém rozmezí bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vadně plněno -) v čem vada spočívala -) v čem shledává závažnost vadného plnění -) jakou slevu z ceny plnění za konkrétní vadné plnění uplatnil a dále je povinen k těmto skutkovým tvrzením označit důkazy. Zároveň byl žalovaný poučen o následcích nevyhovění této výzvě. Dále byl žalovaný poučen podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy k prokázání tvrzení o přiměřenosti jím uplatněné slevy z ceny plnění podle předchozího poučení. Žalovaný byl opět poučen o následcích nevyhovění této výzvě.

5. K tomuto poučení žalovaný doplnil, že: -) dne 31. 8. 2018 byl zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně porušen nastavený režim střežení elektronickým zabezpečovacím zařízením (dále jen„ EZS“) SZ [anonymizováno], kdy tento zaměstnanec bezdůvodně odblokoval řadu elektronicky střežených okruhů zámku. V důsledku toho zůstal zámek od 21:47 hodin uvedeného dne do 6:15 hodin následujícího dne, tedy do 1. 9. 2018, zcela nezabezpečený, uvedený zaměstnanec tento incident v rozporu s dohodou ani nezaznamenal do k+nihy služeb, tato událost trvala 8 hodin a 30 minut -) dne 1. 9. 2018 (pozn. soudu zjevná chyba v psaní, datum má znít 2. 9. 2018) opět bezdůvodně odblokoval zaměstnanec právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno] výstavního sálu na SZ [anonymizováno], a to v čase od 9:14 hodin do 11:30 hodin, kdy byla tato událost zjištěna kastelánem zámku panem [příjmení], tato událost trvala 2 hodiny a 15 minut -) dne 29. 8. 2018 došlo k dalšímu porušení pravidel pro výkon ostrahy SZ [anonymizováno] zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně, a to nedostatečným ustrojením zaměstnance ostrahy, tento zaměstnanec ostrahy si namísto dohodnutých tmavých dlouhých kalhot do pracovní směny oblékl světle modré ¾ kalhoty, podle názoru žalovaného je za uvedených okolností na tohoto zaměstnance třeba pohlížet, jako by zmeškal pracovní směnu, protože v nedostatečném ustrojení ani ostrahu vykonávat kvalitně nemohl, směna strážného probíhala uvedeného dne v čase 14:00 až 22:00 hodin, tato událost trvala 8 hodin. Uvedené incidenty vyhodnotil žalovaný jako 100 % selhání zaměstnanců právní předchůdkyně žalobkyně, a proto jako adekvátní srážku z odměny považuje 100 % srážku z dohodnuté hodinové sazby. Za celkem 18,45 hod. při dohodnuté odměně 108 Kč/hod odpovídá srážka z odměny částce 1 993 Kč.

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující.

7. Ze smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 6. 2018 smlouvu na základě výsledku otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., jejímž předmětem je poskytování služeb fyzické ostrahy v prostorách žalovaného za odměnu ve výši 108 Kč bez DPH za jednu hodinu výkonu ostrahy za jednoho bezpečnostního pracovníka. Ust. čl. VII obsahuje sankční ujednání s uvedením výše sankce za závažné porušení povinností obsažených ve směrnici pro výkon ostrahy se zohledněním charakteru porušení pravidel výkonu služby.

8. Ze statutu Národního památkového ústavu soud zjistil, že Národní památkový ústav je státní příspěvkovou organizací.

9. Z faktury č. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala dne 4. 2. 2019 žalovanému částku 117 612 Kč za plnění poskytnuté v lednu 2019 za 900 hodin dle smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou – Státní zámek [anonymizováno].

10. Z návrhu dohody o narovnání soud zjistil, že v tomto návrhu datovaném dne 2. 4. 2019 je mimo jiné uvedeno, že bylo žalovaným dodatečně zjištěno, že nebyla splněna podmínka zveřejnění smlouvy o poskytování služeb ostrahy ze dne 1. 6. 2018 v registru smluv, a proto došlo k jejímu zrušení od počátku.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2019 s doručenkou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 57 500 Kč jakožto neuhrazené částky z faktury č. 2019. Výzva byla žalovanému doručena dne 23. 4. 2019.

12. Z přípisu ze dne 30. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že je nucen přistoupit k sankci ve výši 7 500 Kč za porušení smlouvy dne 29. 8. 2018 spočívajícího v nedostatečném ustrojení pracovníka ostrahy SZ [anonymizováno].

13. Z přípisu ze dne 3. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že je nucen přistoupit k sankci ve výši 2x 25 000 Kč za porušení smlouvy dne 1. 9. 2018 a 2. 9. 2018 spočívajícího v nedodržení nastaveného režimu střežení SZ [anonymizováno] pomocí ESZ ze strany pracovníka ostrahy.

14. Z emailu ze dne 9. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně zápis z jednání konaného dne 9. 1. 2018 a fotografii muže ve světlých ¾ kalhotách.

15. Z emailu ze dne 13. 1. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně reagovala na výzvu k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 57 500 Kč.

16. Z přípisu ze dne 21. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný dne 21. 5. 2019 reagoval na přípis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 23. 4. 2019 tak, že na vyčíslení smluvních pokut trvá a rovněž trvá na započtení těchto pokut proti splatným plněním.

17. Z pojistné smlouvy č. [tel. číslo], faktury [číslo] faktury [číslo] historie transakcí, přehledu odpracovaných hodin za srpen a září 2018, emailu ze dne 2. 9. 2018, emailu ze dne 29. 8. 2018, přípisu ze dne 20. 11. 2018, přípisu ze dne 31. 1. 2019, výpovědi ze dne 25. 2. 2019, výpisu EZS, soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.

18. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení], a to z důvodu jejich nadbytečnosti s ohledem na zjištěný skutkový stav a rozsah doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů žalovaným dle poučení daném mu soudem na jednání konaném dne 4. 10. 2021.

19. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 6. 2018 smlouvu na základě výsledku otevřeného zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., jejímž předmětem je poskytování služeb fyzické ostrahy v prostorách žalovaného za odměnu ve výši 108 Kč bez DPH za jednu hodinu výkonu ostrahy za jednoho bezpečnostního pracovníka. Ust. čl. VII obsahuje sankční ujednání s uvedením výše sankce za závažné porušení povinností obsažených ve směrnici pro výkon ostrahy se zohledněním charakteru porušení pravidel výkonu služby. Žalovaný je státní příspěvkovou organizací. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala dne 4. 2. 2019 žalovanému částku 117 612 Kč za plnění poskytnuté v lednu 2019 za 900 hodin dle smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou – Státní zámek [anonymizováno]. V návrhu dohody o narovnání datovaném dne 2. 4. 2019 je mimo jiné uvedeno, že bylo žalovaným dodatečně zjištěno, že nebyla splněna podmínka zveřejnění smlouvy o poskytování služeb ostrahy ze dne 1. 6. 2018 v registru smluv, a proto došlo k jejímu zrušení od počátku. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 57 500 Kč jakožto neuhrazené částky z faktury č. 2019, tato výzva byla žalovanému doručena dne 23. 4. 2019. Žalovaný vyúčtoval právní předchůdkyni žalobkyně sankci ve výši 7 500 Kč za porušení smlouvy dne 29. 8. 2018 spočívajícího v nedostatečném ustrojení pracovníka ostrahy SZ [anonymizováno] dne 30. 8. 2018, dále sankci ve výši 2x 25 000 Kč za porušení smlouvy dne 1. 9. 2018 a 2. 9. 2018 spočívajícího v nedodržení nastaveného režimu střežení SZ [anonymizováno] pomocí ESZ ze strany pracovníka ostrahy dne 3. 9. 2019. Žalovaný přípisem ze dne 21. 5. 2019 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že na vyčíslení smluvních pokut trvá a rovněž trvá na započtení těchto pokut proti splatným plněním.

20. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění účinném do 31. 10. 2019 (dále jen„ zákon o registru smluv“), prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je státní příspěvková organizace.

21. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na a) smlouvu vzniklou v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 k hmotné nemovité věci, b) technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet, c) smlouvu, která se týká činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti nebo stíhání trestných činů nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami nebo zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, d) smlouvu, jejíž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky, e) smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, jejíž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k ), l), m) nebo n), s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách, f) smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol, g) smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva, h) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby, i) smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší, j) smlouvu, která je uzavřena s autorem nebo výkonným umělcem v souvislosti s autorským dílem nebo uměleckým výkonem, k ) smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a smlouvu o úhradě léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které jsou uveřejňovány podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, l) smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast, m) smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, n) smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování, o) smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas, p) smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků, q) kolektivní smlouvu, r) smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k ) nebo n), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.

22. Podle ust. § 7 zákona o registru smluv nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6, a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem, nebo b) uveřejní-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana neuveřejněnou část smlouvy nebo dotčená metadata prostřednictvím registru smluv jako opravu podle § 5 odst. 7 do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu, na jehož základě má být neuveřejněná část smlouvy nebo dotčená metadata poskytnuta podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Odstavec 1 se dále nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, o níž je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k ) nebo n) v dobré víře, že splňuje podmínky podle § 3 odst. 2 písm. r). Dozví-li se právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k ) nebo n) o tom, že neuveřejnění smlouvy podle věty první není v souladu s tímto zákonem, a není-li smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do 30 dnů, platí, že je zrušena od počátku. Jiná metadata než podle odstavce 2 lze opravit pouze ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva, k níž se metadata vztahují; to neplatí pro opravu chyb v psaní nebo v počtech.

23. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle ust. § 2999 odst. 1 a 2 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

25. Podle ust. § 1916 odst. 1 písm. a) o. z. dlužník plní vadně, zejména poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti.

26. Podle ust. § 1923 o. z. je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

27. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle ust. 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

29. Podle ust. § 1987 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

30. Mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporu o tom, že nedošlo ke zveřejnění metadat týkajících se smluvní ceny smlouvy o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou uzavřené dne 1. 6. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v registru smluv. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příspěvkovou organizací, vztahuje se na předmětnou smlouvu povinnost zveřejnění v registru smluv, když se současně nejedná o žádnou ze zákonem vyjmenovaných výjimek. Následkem nezveřejnění metadat o smluvní ceně je pak skutečnost, že se na předmětnou smlouvu nahlíží jako na zrušenou od počátku. Plnění poskytnuté smluvními stranami je tak bezdůvodným obohacením. Protože důvod neplatnosti předmětné smlouvy nespočívá ve výši ujednané úplaty, náleží žalobkyni (resp. právní předchůdkyni žalobkyně) plnění ve výši ujednané odměny. Mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporu o rozsahu poskytnutého plnění, žalobkyni tak náleží plnění, jež bylo vyúčtováno fakturou č. 2019, přičemž mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporu ani o tom, že z částky vyúčtované touto fakturou nebyla ani ke dni vyhlášení rozsudku uhrazena částka 57 500 Kč.

31. Vzhledem k tomu, že plnění poskytnuté na základě předmětné smlouvy je bezdůvodným obohacením, neuplatní se ani smluvní ujednání o splatnosti plnění. Vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a žalobkyně netvrdila a ani neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění dříve než dne 23. 4. 2019 (doručení předžalobní výzvy), dospěl soud k závěru, že žalovaný měl plnit nejpozději následující den a ode dne 25. 4. 2019 se pak ocitl v prodlení. Soud tak žalobkyni přiznal nárok na zaplacení jistiny ve výši 57 500 Kč, jakož i úroku z prodlení v zákonné výši z této částky ode dne 25. 4. 2019 do zaplacení a ve zbývající části (tj. co do úroků z prodlení v zákonné výši z částky 57 500 Kč ode dne 7. 4. 2019 do dne 24. 4. 2019) žalobu žalobkyně zamítl.

32. Nutno doplnit, že k přiznání nároku žalobkyni soud přistoupil teprve poté, co shledal obranu žalovaného neúspěšnou. Žalovaný tvrdil, že oproti plnění právní předchůdkyně žalobkyně započetl svou pohledávku na zaplacení smluvních pokut ve stejné výši. Ačkoli byl žalovaný poučen, že také v případě smluvních pokut nelze vycházet ze smluvních ujednání, když na předmětnou smlouvu je třeba hledět jako na od počátku zrušenou, neoznačil žalovaný žádný důkaz k prokázání tvrzení o přiměřenosti jím uplatněné slevy z ceny plnění. Vzhledem k tomu, že k plnění ze strany žalobkyně došlo, nelze ani přisvědčit žalovanému, že je nutné aplikovat 100 % srážku odměny, pro tento závěr žalovaný neposkytl žádné přesvědčivé důkazy. Soud při svém závěru vycházel také z ustálené rozhodovací praxe, kdy výše slevy vychází z dohody stran nebo je stanovena znaleckým posudkem (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp.zn. 23 Cdo 1299/2008, podle kterého„ výše slevy je určována rozdílem hodnoty díla bez vad a hodnotou vadného díla a časovým okamžikem pro určení těchto hodnot je uskutečnění plnění (dodání). Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, popř. jak vada (y) omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci a dále lze při úvaze o výši slevy vzít v úvahu i další okolnosti. Výši slevy je tedy nutné stanovit s ohledem na rozhodné okolnosti případu, obvykle proto nelze slevu ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad. Přitom je však třeba mít na paměti, že základním požadavkem, který je třeba respektovat, je aby byla objednateli prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdyby mu bylo plněno bez vad. Výše slevy je obvykle stanovena dohodou stran nebo znaleckým posudkem.“), na tuto rozhodovací praxi dokonce soud žalovaného upozornil na jednání konaném dne 4. 10. 2021 Dohoda o výši slevy mezi stranami uzavřena nebyla (ujednání o smluvních pokutách na tento případ nedopadá), návrh na provedení znaleckého posudku žalovaný nepodal. Žalovaný tak neprokázal výši částky, jaké by měla sleva z plnění odpovídat tak, aby tato částka byla přiměřená vadám poskytnutého plnění. S ohledem na výše uvedené je tak pohledávka žalovaného neurčitá a nejistá, tedy nezpůsobilá započtení, a proto soud nepřistoupil ke zkoumání všech skutečností týkajících se namítaných vad plnění z důvodu hospodárnosti.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná jen v nepatrné části co do úroků z prodlení v zákonné výši z částky 57 500 Kč ode dne 7. 4. 2019 do dne 24. 4. 2019, a proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 47 675 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 300 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 500 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 710 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 710 Kč za návrh na změnu žalobce dle § 11 odst. 2 písm. d) a. t. ze dne 12. 8. 2019, z částky 3 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 1. 2021, z částky 3 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 5. 2021, z částky 3 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 7. 2021, z částky 3 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 10. 2021, z částky 3 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 11. 2021, z částky 3 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 12. 2021 a z částky 3 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 1. 2022 včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 500 Kč ve výši 7 875 Kč.