Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

18 C 15/2023

č. j. 18 C 15/2023-35

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-03 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH01:2023:18.C.15.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl žalobě žalobkyně proti žalované o náhradu nákladů za dodanou elektřinu včetně úroků z prodlení. Soud uznal, že žalobkyně byla dodavatelem poslední instance v souladu s § 12a a § 12c energetického zákona. Žalovaná byla povinená zaplatit částku 35 728 Kč s úrokem 11,75 % ročně od 25. května do splatnosti. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 18 612 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 35 728 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 728 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 728 Kč od 25. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 612 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 35 728 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené faktury za dodávku elektřiny. Žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance v souladu s ust. § 12a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Energetický zákon“) dodávala žalované od 14. 10. 2021 elektřinu do odběrného místa anonymizováno číslo. Součástí dodávek elektřiny bylo také zajištění distribučních a souvisejících služeb při sazbě distribuce C02d a hodnotě hlavního jističe 3x16 A. Žalovaná byla povinna za dodanou elektřinu zaplatit dle ceníku žalobkyně příjmení jméno, platného v místě a čase odběru. Cena za dodávku 1 MWh byla stanovena podílem sumy násobku ceny denního trhu v dané hodině a indexu hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru a sumy indexů hodinové spotřeby přepočteného typového diagramu dodávky v každé hodině odběru, dále zvýšenou o pevně stanovený poplatek 228 Kč/MWh Cena za dodávku 1 MWh činila 4 091,57 Kč v říjnu 2021, 5 217,51 Kč v listopadu 2021, 6 634,08 Kč v prosinci 2021, 4 975,10 Kč v lednu 2022, 4 209,27 Kč v únoru 2022, 6 988,47 Kč v březnu 2022 a 4 622,21 Kč v dubnu 2022. Žalovaná byla dále povinna hradit cenu stálého platu 79,00 Kč za měsíc. V souladu s výše uvedenými cenami žalobkyně vystavila žalované fakturu číslo (dále jen„ Faktura“) na úhradu dodané elektřiny v období od 14. 10. 2021 do 8. 4. 2022 ve výši 35 728 Kč se splatností 24. 5. 2022. Žalovaná však cenu za dodanou elektřinu neuhradila. Žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k dobrovolnému plnění, avšak na tuto výzvu nijak nereagovala.

2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne datum rozhodnutí číslo jednací soud žalovanou v souladu s ust. § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Zároveň soud žalovanou uvedeným elektronickým platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.

3. Žalovaná podala proti výše uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu odpor a následně se ve věci vyjádřila. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 12. 1. 2023 uvedla, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává. Neoprávněnost nároku žalovaná spatřuje v tom, že není ve sporu pasivně legitimována. Dle názoru žalované je v předmětném sporu pasivně legitimována společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo. Posledně jmenovaná společnost dle žalované nedostála svým smluvním závazkům a způsobila s řadou dalších faktorů neúnosné ceny energií, které žalovaná nebyla schopna uhradit. Žalovaná dále ve svém vyjádření uvedla, že spotřeba dodané elektřiny, uvedená ve vyúčtování, neodráží skutečnost, neboť ve vyúčtování je uvedena mnohonásobně vyšší spotřeba dodané elektřiny oproti předchozímu období, ačkoliv nedošlo, dle žalované, k nárustu spotřeby elektřiny. Dle žalované taktéž dodaná elektřina nebyla vyúčtována v souladu s uzavřenou smlouvou a v důsledku toho jí vznikla škoda. Závěrem žalovaná soudu navrhla, aby žalobu zamítl.

4. Soud následně usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací (dále jen„ Usnesení“) vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k tvrzení žalované, že účtovaná spotřeba elektřiny neodpovídala skutečně odebrané elektřině a aby sdělila, jakým způsobem dospěla k výši spotřebované elektřiny, jež účtovala žalované. Soud současně Usnesením vyzval žalovanou, aby sdělila, zda vystavenou Fakturu za spotřebovanou elektřinu u žalobkyně reklamovala a aby uvedla, jakým způsobem měla být správně spotřeba počítána, když ve svém vyjádření uvedla, že postup zvolený žalobkyní byl v rozporu s uzavřenou smlouvou. Žalovaná byla dále vyzvána, aby vyčíslila výši škody, která jí byla špatným výpočtem spotřebované elektřiny způsobena. Soud současně Usnesením žalobkyni a žalovanou vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení Usnesení vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a pakliže se nevyjádří, bude soud jejich souhlas předpokládat. Žalobkyně i žalovaná byly taktéž Usnesením poučeni, že pokud budou souhlasit s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (případně se nevyjádří k této otázce), soud rozhodne pouze na základě skutečností (listin), které účastníci do spisu založily.

5. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 1. 2. 2023 v reakci na Usnesení soudu sdělila, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez neřízení jednání. K otázce způsobu určení výše spotřeby elektřiny žalobkyně uvedla, že vycházela z výsledků měření elektroměru číslo jehož stav činil 108 027 kWh ke dni 14. 10. 2021, 110 097 kWh ke dni 31. 12. 2021 a 111 904 kWh ke dni 8. 4. 2022. Žalobkyně ve svém vyjádření závěrem uvedla, že ze strany žalované neeviduje k vystavené Faktuře za spotřebovanou elektřinu žádné reklamace. Žalovaná se k Usnesení nevyjádřila.

6. Soud ve věci nařídil jednání na den 3. 4. 2023, ke kterému řádné předvolal účastníky řízení. Žalovaná se z uvedeného jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti.

7. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: žalobkyně se stala v důsledku pozbytí oprávnění k podnikání pro obchod s energiemi dodavatele elektřiny žalované, dodavatelem poslední instance žalované (prokázáno Informací o zahájení dodávky elektřiny v režimu dodavatele poslední instance ze dne 19. 10. 2021), žalobkyně následně vystavila žalované za spotřebovanou elektřinu Fakturu (prokázáno Fakturou číslo znějící na částku 35 728 Kč, vystavenou dne 10. 5. 2022 se splatností dne 24. 5. 2022), uvedená faktura včetně příloh byla doručena žalované (prokázáno Poštovní poukázkou A), žalobkyně při výpočtu ceny za spotřebovanou energii vycházela z cen, které byly žalované známy (prokázáno Přehledem sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny platné od 1. 1. 2021, Přehledem sazeb a cen za zajišťování distribuce elektřiny platného od 1. 1. 2022, Manuálem pro výpočet ceny elektřiny v režimu dodavatele poslední instance pro odběrná místa na hladině NN, ulice cenou za dodávku elektřiny v produktu DPI pro podnikatele), žalovaná byla žalobkyní upozorněna, že nedošlo k úhradě dlužné částky za dodanou elektřinu (prokázáno Upozorněním o chybějící platbě ze dne 13. 6. 2022 a dokladem o doručení tohoto upozornění žalované dne 27. 6. 2022), žalovaná byla ke splnění dlužné částky před podáním žaloby vyzvána (prokázáno Předžalobní výzvou k úhradě závazků ze dne 20. 9. 2022).

8. Soud všechny provedené důkazy hodnotil podle ust. § 132 o. s. ř. tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků a má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

9. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý na základě Energetického zákona.

10. Dle ust. § 12a odst. 1 Energetického zákona„ Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně číslo odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.“ 11. V daném případě došlo v souladu s ust. § 12a odst. 2 písm. a) Energetického zákona k tomu, že dodavatel elektřiny žalované pozbyl oprávnění dodávat elektřinu a žalobkyně byla následně povinna dodávat v režimu dodavatele poslední instance elektřinu žalované v souladu s ust. § 12c odst. 1 Energetického zákona.

12. V Souladu s ust. § 12b odst. 2 Energetického zákona jsou„ Zákazník a provozovatel distribuční soustavy povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.“ 13. S ohledem na to, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně, jakožto dodavatel poslední instance, dodávala žalované v rozhodném období elektřinu. Žalovaná však za dodanou elektřinu neuhradila požadovanou částku a dostala se do prodlení. S ohledem na výše uvedené se soud nezabýval námitkou tvrzené absence věcné pasivní legitimace žalované a žalobě zcela vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 612 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 430 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 728 Kč sestávající z částky 2 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 1. 2023 a z částky 2 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 4. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 200 Kč ve výši 2 982 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.