18 C 153/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Palátovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 900 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 389 039,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 900 000 Kč ode dne 6. 2. 2018 do 30. 6. 2021 a z částky 389 039,26 Kč ode dne 1. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 510 960,74 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 900 000 Kč ode dne 3. 2. 2018 do dne 5. 2. 2018 a z částky 510 960,74 Kč ode dne 1. 7. 2021 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 12 714,04 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 4. 2019 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 900 000 Kč s příslušenstvím z titulu neautorizované platební transakce, případně z titulu vzniku škody. Tvrdila, že dne 31. 1. 2018 došlo k zápisu nově jmenovaného jednatele [jednatel 1] [příjmení] do obchodního rejstříku a také k zápisu způsobu jednání tak, že mimo jiné při právních jednáních s hodnotou předmětu plnění nad 100 000 Kč bez DPH za společnost jednají všichni jednatelé společně. Dne 2. 2. 2018 se na pobočku žalované dostavil [jednatel 1] [příjmení] a po předložení výpisu z obchodního rejstříku mu byla zřízena dispoziční práva k účtům. Téhož dne byl z korunového účtu na pobočce proveden převod částky 700 000 Kč a výběr hotovosti ve výši 200 000 Kč, to vše v rozporu se zapsaným způsobem jednání za společnost a dokonce též v rozporu se smlouvami o zřízení účtů, v nichž je ujednáno omezení u právních jednání nad 50 000 Kč.

2. Žalovaná s žalobou žalobkyně nesouhlasila, namítla, že žalobkyně netvrdí splnění předpokladů pro vznik škody, pracovník žalované vydal peníze z účtu žalobkyně do rukou jednatele, účetně tedy vybrané peněžní prostředky neopustily společnost, k tomu došlo až v důsledku jednání jednatele žalobkyně. Výše škody neodpovídá skutečnosti, žalobkyni byly vyplaceny peněžní prostředky, jež byly zajištěny v rámci trestního řízení. Dále žalovaná namítla, že v daném případě se nemůže jednat o škodu, nýbrž neautorizovanou platební transakci. Žalobkyně se o provedené transakci dozvěděla nejpozději dne 3. 2. 2018, avšak k oznámení neoprávněné platební transakce došlo ze strany žalobkyně až dne 9. 2. 2018. K oznámení tedy nedošlo bez zbytečného odkladu, a proto nelze žalobkyni právo přiznat.

3. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků řízení soud zjistil následující.

4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že dne 31. 1. 2018 byl do obchodního rejstříku žalobkyně zapsán jednatel [jednatel 1] [příjmení] a [jenatel 2] [příjmení] a způsob jednání za společnost mimo jiné tak, že při právním jednání s hodnotou předmětu plnění nad 100 000 Kč bez DPH v jednotlivém případě jednají vždy všichni jednatelé společně.

5. Z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 7. 5. 2015 smlouvu, na jejímž základě se žalovaná zavázala zřídit pro žalobkyni běžný účet a poskytnout elektronickou správu účtů.

6. Z protokolů o nastavení autorizace elektronických pokynů soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto, že minimální počet autorizujících osob pro částku 50 000 Kč je 2.

7. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 31. 1. 2019 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaměstnanec žalované uvedl, že na žádost [jméno] [příjmení] nastavil možnost, aby mohl při bezhotovostním převodu sám potvrdit platbu až do výše 600 000 Kč nebo 800 000 Kč.

8. Z protokolu o výslechu svědka ze dne 10. 4. 2018 a 24. 1. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] uvedl, že pro [jednatel 1] [příjmení] zřídil dispozici k firemnímu účtu, avšak nikoli neomezenou, jak bylo požadováno, nýbrž podle omezení zapsaného v obchodním rejstříku.

9. Z detailu pohybu [číslo] soud zjistil, že dne 2. 2. 2018 v 10:14 hod. byla zadána platba ve výši 700 000 Kč [jednatel 1] [příjmení], exportována byla dne 2. 2. 2018 v 11:11 hod.

10. Z detailu pohybu [číslo] soud zjistil, že dne 2. 2. 2018 v 10:28 hod. byl proveden výběr hotovosti na přepážce ve výši 200 000 Kč pro [jednatel 1] [příjmení].

11. Z výzvy Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2021, sp.zn. [spisová značka], soud zjistil, že Městský soud v Praze vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby zajištěné peněžní prostředky v celkové výši 580 636,26 Kč byly vráceny přímo poškozené žalobkyni.

12. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2021, sp.zn. [spisová značka], soud zjistil, že část neoprávněně odčerpaných peněžních prostředků vedených na účtech žalobkyně, převáděných bezhotovostně, kde je poškozená žalovaná co do výše škody 722 000 [právnická osoba], co do výši 100 0000 Kč, byla zajištěna v přípravném řízení ve výši nejméně 580 636,26 Kč. Zároveň bylo tímto usnesením rozhodnuto o vrácení zajištěných peněžních prostředků žalobkyni. Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s vydání zajištěných peněžních prostředků přímo žalobkyni, nikterak nevyjádřila.

13. Mezi žalobkyní a žalovanou je nesporné, že z bankovního účtu vedeného v cizí měně bylo [jednatelem 1] [příjmení] vybráno 22 000 Kč.

14. Mezi žalobkyní a žalovanou je nesporné, že žalobkyni byla v rámci trestního řízení vydána částka 580 637,21 Kč.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím.

16. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento uvedl, že mu bylo v pátek 2. 2. 2018 [právnická osoba] [anonymizováno] sděleno, že tam jsou nestandardní výběry, a že tam přišel člověk, se kterým nebylo doposud jednáno. Proto se podíval na účty u všech bank. Zjistil, že u [žalovaná] byly výběry extrémní. Zjistil to už dopoledne. Volal panu [jednatel 2], aby přijel a šli to řešit osobně. Nejdříve byli v [právnické osobě] [anonymizováno], poté šli do [žalované] v Celnici, mohlo být kolem jedné hodiny. Tam šli na přepážku pobočky (o několik dnů později měl schůzku také z ředitelem), kde oznámili, že došlo k neoprávněným výběrům a neoprávněné manipulaci s účtem. Pracovník přepážky o tom sepsal nějaký zápis. Stejný den pak šel ještě pan [jednatel 2] a právním zástupcem k notáři, kde situaci také řešili.

17. Z výslechu [jednatel 2] [příjmení] soud zjistil, že tento uvedl, že mu volal pak [příjmení], že jsou nějaké neoprávněné přístupy k účtu, že mu volali zřejmě z [právnické sooby] [anonymizováno]. On se kvůli tomu vracel do Prahy, kde poté navštívili pobočku [právnické osoby] [anonymizováno] a poté se vydali do Celnice do [žalované], zřejmě byli na pobočce. [žalovaná] obcházeli preventivně, tam zjistili, že došlo k úniku peněz, již si nevzpomíná, zda věděli, že se jedná o pana [jednatel 1] či nikoliv. S panem [příjmení] pak vše zrušili a hlásili na Policii ČR, což zařizoval jejich právní zástupce. On osobně byl ve [žalované] bance pouze jednou.

18. Z přehledu pohybů na účtu, úředního záznamu ze dne 28. 1. 2019 soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci.

19. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 7. 5. 2015 smlouvu, na jejímž základě se žalovaná zavázala zřídit pro žalobkyni běžný účet a poskytnout elektronickou správu účtů s tím, že minimální počet autorizujících osob pro částku 50 000 Kč jsou 2 osoby. Dne 31. 1. 2018 byl do obchodního rejstříku žalobkyně zapsán jednatel [jednatel 1] [příjmení] a [jednatel 2] [příjmení] a způsob jednání za společnost mimo jiné tak, že při právním jednání s hodnotou předmětu plnění nad 100 000 Kč bez DPH v jednotlivém případě jednají vždy všichni jednatelé společně. Zaměstnanec žalované na žádost [jednatel 1] [příjmení] nastavil možnost, aby mohl při bezhotovostním převodu sám potvrdit platbu až do výše 600 000 Kč nebo 800 000 Kč. Dne 2. 2. 2018 v 10:14 hod. byla [jednatel 1] [příjmení] zadána platba ve výši 700 000 Kč, exportována byla dne 2. 2. 2018 v 11:11 hod. Téhož dne v 10:28 hod. byl proveden výběr hotovosti na přepážce ve výši 200 000 Kč pro [jednatel 1] [příjmení]. Z bankovního účtu vedeného v cizí měně bylo [jednatel 1] [příjmení] vybráno 22 000 Kč. [jednatel 1] [příjmení] se dostavil též do [právnická osoba], kde však byl zřízen přístup podle omezení uvedeného v obchodním rejstříku. Téhož dne byl [právnická osoba] informován [jméno] [příjmení] o dostavení se [jednatel 1] [příjmení] na pobočku, ten v reakci na zjištěné informace provedl kontrolu bankovních účtů, přičemž zjistil, že u žalované došlo k extrémním výběrům. Poté kontaktoval pana [jednatel 2] a společně se dostavili do [právnická osoba] a následně na pobočku žalované v Celnici, kde pracovníkovi přepážky sdělili, že došlo k neoprávněným výběrům a neoprávněné manipulaci s účtem. Stejného dne pak byla situace řešena u notáře a na Policii ČR Pan [anonymizováno] se o několik dní později setkal také s ředitelem žalované. Ohledně jednání pana [jednatel 1] bylo (či stále je) vedeno trestní řízení, v jehož rámci soud ohledně poškozené žalované co do výše škody 722 000 Kč a poškozené [právnická osoba] co do výše škody 100 000 Kč vydal zajištěné finanční prostředky přímo žalobkyni, a to ve výši 580 637,21 Kč. Před vydáním zajištěných finančních prostředků se soud dotazoval žalované, zda s tímto postupem souhlasí, avšak žalovaná se nikterak nevyjádřila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 900 000 Kč s příslušenstvím výzvou ze dne 26. 3. 2018.

20. Podle ust. § 164 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání.

21. Podle ust. § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

22. Podle ust. § 156 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon o platebním styku“), platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.

23. Podle ust. § 181 odst. 1 zákona o platebním styku byla-li provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně, nejpozději však do konce následujícího pracovního dne poté, co neautorizovanou platební transakci zjistil nebo mu ji plátce oznámil, a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

24. Podle ust. § 182 odst. 1 zákona o platebním styku plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí a) do částky odpovídající 50 eurům, byla-li tato ztráta způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředku, nebo b) v plném rozsahu, způsobil-li tuto ztrátu svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 165.

25. Podle ust. § 187 zákona o platebním styku plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí a) do částky odpovídající 50 eurům, byla-li tato ztráta způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředku, nebo b) v plném rozsahu, způsobil-li tuto ztrátu svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 165.

26. Podle ust. § 188 zákona o platebním styku plátce může právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce. Příjemce může právo na nápravu nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici. Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 142, 143, 146 nebo 147, lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň dodatečně. Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný příslušný orgán právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.

27. Podle ust. § 275 zákona o platebním styku závazek ze smlouvy o platebních službách se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o platebních službách došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

28. Podle ust. § 127 zákona o platebním styku smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen "rámcová smlouva"), b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen "smlouva o jednorázové platební transakci"), c) poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo d) poskytovat službu informování o platebním účtu.

29. Podle ust. § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

30. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je (částečně) důvodná. Žalobkyně prokázala, že od 31. 1. 2018 měla v obchodním rejstříku zapsán způsob jednání tak, že při právních jednáních s hodnotou předmětu plnění nad 100 000 Kč bez DPH v jednotlivém případě jednají vždy všichni jednatelé společně, přičemž ke dni 2. 2. 2018 byly v obchodním rejstříku žalované zapsáni 2 jednatelé. Dále žalobkyně prokázala, že s žalovanou uzavřela smlouvu o platebním styku s tím, že se s žalovanou dohodla, že minimální počet autorizujících osob pro částku 50 000 Kč jsou 2 osoby. V případě, že statutární zástupce jedná samostatně, ačkoli je to v rozporu se způsobem jednání společnosti zapsaným v obchodním rejstříku, pak je takové jednání nicotné, neboť zde chybí vůle takové společnosti. [jednatel 1] [příjmení] tedy nemohl samostatně ujednat změnu počtu autorizujících osob a stejně tak nemohl samostatně provést výběr hotovosti v částce 200 000 Kč a převod finančních prostředků z bankovního účtu žalobkyně ve výši 700 000 Kč. Takovému jednání bránilo jednak omezení ve způsobu jednání za žalobkyni a dále též dohodnutý způsob autorizace platebních transakcí, který byl dokonce omezen částkou 50 000 Kč. V daném případě tedy není žádných pochyb o tom, že žalobkyně jako plátce nedala k výše uvedenému výběru hotovosti a bankovnímu převodu svůj souhlas, a proto se jedná o platbu neautorizovanou. V takovém případě stíhá žalovanou povinnost nejpozději do konce následujícího pracovního dne poté, co neautorizovanou platební transakci zjistila nebo ji plátce oznámil, vrátit částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalované byla neautorizovaná platba oznámena až poté, co došlo k výběru a expedici převáděné částky. Žalobkyně prokázala, že žalované oznámila neautorizovanou platební transakci dne 2. 2. 2018, tedy bez zbytečného odkladu, nejpozději dne 5. 2. 2018 (následující pracovní den) tak měla žalovaná vrátit žalobkyni částku 900 000 Kč. V řízení však bylo zároveň prokázáno, že na základě usnesení ze dne 30. 6. 2021 byla žalobkyni vydána částka 580 637,21 Kč. Tato částka byla žalobkyni vydána namísto poškozené [právnická osoba] a žalované v celkové výši škody 822 000 Kč, z čehož 722 000 Kč připadlo na žalovanou a 100 000 [právnická osoba] (88 % ku 12 %), z částky 580 637,21 Kč tak na žalovanou připadla částka 510 960,74 Kč a na [právnická osoba] částka 69 676,47 Kč. Protože smyslem ochrany před neautorizovanými platbami není obohacení poškozené na úkor banky, dospěl soud k závěru, že nezohlednění plnění přijatého v rámci trestního řízení by vedlo k použití zákona o platebním styku v rozporu s dobrými mravy, a proto soud přiznal žalobkyni pouze plnění v částce 389 039,26 Kč (900 000 Kč – 510 960,74 Kč) s úrokem z prodlení z celé částky ode dne prodlení žalované, tj. ode dne 6. 2. 2018 a dále z částky 389 039,26 Kč od vydání zajištěných finančních prostředků a ve zbytku žalobu žalobkyně zamítl.

31. Pokud jde o námitku žalované o nevčasnosti oznámení neautorizované platební transakce, k tomu soud uvádí, že toto tvrzení bylo vyvráceno provedeným dokazováním. K námitce, že platební transakce není právním jednáním, soud uvádí, že žalovaná měla povinnosti jednat také podle omezení smluvně ujednaného s žalobkyní, přičemž změna smlouvy o platebních službách je nepochybně právním jednáním. Nad to je soud toho názoru, že samotná platební transakce právním jednáním není, avšak souhlas plátce k platební transakci již právním jednání je.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 714,04 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 36 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 900 000 Kč sestávající z částky 11 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 11 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 8. 2019, z částky 11 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 10. 2021, z částky 11 900 Kč za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t., z částky 11 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 10. 2021 a z částky 11 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 2. 2022 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 853,34 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 10. 2021 náhrada 893,37 Kč za 84 ujetých km v částce 493,37 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 2. 2022 náhrada 959,97 Kč za 84 ujetých km v částce 559,97 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 75 053,34 Kč ve výši 15 761,20 Kč. Soud nepřiznal právnímu zástupci cestové do Třebíče, když právní zástupce má zapsané sídlo v Jevanech.