18 C 158/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo financí ČR, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro na náhradu škody dle dle zákona č. 82/1998 Sb.

I. Žaloba, kterou se žalobce 1 domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 4. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně 2 domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od 4. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1) Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit každému z nich částka částka s úrokem z prodlení. Žalobu podali jako dědici jméno FO zesnulé 4. 9. 2022, které dle jejich názoru původní nárok svědčil. Nárok měl vzniknout tím, že Finanční úřad pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro adresa vydal dne 18. 2. 2014 ve věci daňové exekuce nařízené exekučními příkazy ze dne 1. 10. 2012, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, a ze dne 16. 9. 2013, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno, dražební vyhlášku, a to za účelem vymožení daňových nedoplatků dlužníka jméno FO. Předmětem dražby nařízené na 21. 5. 2014 byl spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na těchto nemovitých věcech: pozemek parcelní číslo st. 178, o výměře 189 m², zastavěná plocha a nádvoří s příslušenstvím, rodinný dům č. p. 190, na pozemku parcelní číslo st. 178 a garáž bez č. p./č. e., vše v katastrálním území adresa 672866, obec adresa, zapsané na LV číslo hodnota (dále také „dražené nemovitosti“). Správce daně v dražební vyhlášce mezi jiným poučil dražitele o možnosti učinit nabídku předražku dle § 336ja dle o.s.ř. Dražba proběhla dne 21. 5. 2014. Dražby se zúčastnila mimo jiné i jméno FO, neučinila však nejvyšší dražební podání. Správce daně rozhodnutím o udělení příklepu ze dne 11. 6. 2014, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno, ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností ze dne 20. 8. 2014, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno-109657, udělil ve vztahu k dražené nemovitosti příklep vydražiteli jméno FO za částku částka. jméno FO po vydání rozhodnutí o udělení příklepu písemně navrhla dne 28. 5. 2014 správci daně, že chce nabýt vydraženou nemovitost alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání, konkrétně za částka (učinila nabídku předražku dle § 336ja o. s. ř.). Požádala současně správce daně o sdělení čísla účtu a variabilního symbolu pro zaplacení předražku. Předražek poukázala na účet správce daně dne 2. 6. 2014. Usnesení správce daně však bylo nezákonné, neboť možnost učinění předražku v době konání řízení ještě nebylo možné (byť legislativa již byla přijata). Udělení příklepu dražených nemovitostí bylo však následně pro nezákonnost zrušeno a právní předchůdkyně žalobců tak nemovitosti v dané době nenabyla. Nemovitost nabyla až v roce 2022 za cenu částka od jméno FO, s nímž 23. 8. 2022 uzavřela Dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Protože byl jméno FO nezletilý, byla kupní cena stanovena dle obvyklé ceny stanovené znalecký posudkem soudní znalkyně jméno FO č. hodnota-22 ze dne 23. 6. 2022. Uzavření dohody bylo pravomocně schváleno rozsudkem Obvodního soudu pro adresa, sp. zn: 20 P a Nc 251/2022, 20 P a Nc 252/2022, č. j. spisová značka ze dne 19. 9. 2022. Škodu spatřují žalobci v tom, že jméno FO byla v době konání dražby, resp. v době složení předražku (2. 6. 2014) ochotna zaplatit částku ve výši částka. Pokud by nebyla nesprávně poučena o předražku, nezvolila by si postup spočívající v uplatnění předražku, nýbrž by uplatnila své předkupní právo. Právní předchůdkyni žalobců tak vznikla škoda spočívající v rozdílu částky, kterou byla připravena uhradit za nemovitosti v roce 2014, když se konala dražba a kterou skutečně zaplatila v roce 2022, kdy nemovitost nabyla dohodou o vypořádání spoluvlastnictví. Žalobci zdůrazňovali zájem a připravenost jméno FO v dražbě nemovitosti nabýt tím, že byla ochotna na ně vynaložit částka, což byl dvojnásobek jejich obvyklé hodnoty, která byla pro účely dražby ohodnocena částkou částka. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Nejdříve popsala průběh řešeného řízení, a to shodně jako žalovaná (avšak detailněji) takto: Správce daně nařídil dne 3. 10. 2012 exekučním příkazem č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno daňovou exekuci prodejem nemovité věci – spoluvlastnického podílu jméno FO, nar. 13. 9. 2006 (dále jen „daňový dlužník“) – ideální. na pozemku parcelní č. st. 178, zastavěna plocha a nádvoří, o výměře 189 m2, to vše zapsáno katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, část obce Libeček, katastrální území Libeček, na listu vlastnictví č. hodnota, a jeho součástem, které tvoři stavby, rodinný dům č.p. 190 a garáž bez čp/či, postavené na pozemku park. č. St. 178 v katastrálním území Libeček (dále jen „nemovité věci“). Na základě výsledku oceněni rozhodnutím č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 19. 11. 2013 stanovil správce daně cenu nemovitých věci a jejich příslušenství a výši výsledné ceny. Následně správce daně nařídil dražební vyhláškou č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 18. 2. 2014 dražební jednání a dne 21. 5. 2014 provedl dražbu. V den konaní dražby, před jejím zahájením, prokázal spoluvlastník dražených nemovitých věci – jméno FO, nar. 15. 6. 1949, bytem adresa (dále jen „spoluvlastník“) – že mu jako spoluvlastníkovi předmětu dražby svědčí překupní právo. Příklep byl v dražbě udělen dražiteli č. hodnota – jméno FO, nar. 29. 4. 1975 (dále jen „vydražitel“) - za nejvyšší podaní ve výši částka. Rozhodnuti o uděleni přiklepu č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/2010- Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 11. 6. 2014 (dále jen „rozhodnuti o přiklepu“) bylo doručeno dne 17. 6. 2014 zákonnému zástupci daňového dlužníka, jméno FO, nar. 6. 6. 1967, dne 3.7. 2014 vydražiteli, dne 16. 6. 2014 spoluvlastníkovi, dne 19. 6. 2014 zmocněnci spoluvlastníka, tituly před jménem Mojmíru Pivařovi, a dne 12. 6. 2014 přihlášenému věřiteli – Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČ: IČO. Rozhodnutím č. j. 5184816/14/2010–25201-109657 ze dne 20. 8. 2014 (dále jen „rozhodnuti o opravě zřejmých nesprávnosti“) správce daně opravil zřejmě nesprávnosti v textu rozhodnuti o přiklepu – označeni příjemců rozhodnuti o přiklepu, kterým bylo předmětné rozhodnuti zasláno. Dne 1. 7. 2014 bylo správci daně doručeno odvolaní podané zmocněncem spoluvlastníka, které bylo doplněno podaným ze dne 22. 7. 2014. K výzvě správce daně se k podanému odvolaní věcně vyjádřil pouze vydražitel, a to podanými ze dne 21. 7. 2014 a 12. 8. 2014. Odvolací finanční ředitelství rozhodnutím č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 23. 4. 2015 rozhodnuti o přiklepu ve zněni rozhodnuti o opravě zřejmých nesprávnosti potvrdilo a upřesnilo identifikaci nemovité věci, k niž byl příklep udělen (dále jen „rozhodnuti o odvolaní“). Rozhodnuti o odvolaní bylo doručeno daňovému dlužníkovi dne 7. 5. 2015, všem ostatním příjemcům rozhodnuti pak shodně dne 24. 4. 2015. Městský soud žalobu spoluvlastníka proti rozhodnuti o odvolaní zamítl rozsudkem č. j. spisová značka ze dne 27. 8. 2019. Nejvyšší správní soud k podané kasační stížnosti spoluvlastníka rozsudkem č. j. spisová značka ze dne 12. 3. 2020 rozsudek Městského soudu v Praze zrušil, zrušil i rozhodnuti o odvolaní a rozhodnuti o přiklepu ve zněni rozhodnuti o opravě zřejmých nesprávnosti, když dopěl k závěru, že zde existuje příčinná souvislost mezi nesprávným poučením správce daně v dražební vyhlášce, rozhodnutím o přiklepu, jednáním spoluvlastníka a následnými procesními kroky správce daně, kdy nejenom že vadně dražitele poučil již v dražební vyhlášce, ale v průběhu dražby správnost dražební vyhlášky (tedy včetně poučeni o předrážku) potvrdil [srov. bod 7 písm. d) protokolu o průběhu dražby nemovitych věci ze dne 9. 6. 2014, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno]. Žalobkyně se uděleným poučením řídila, navrhla předrážek a složila jej na učet správce daně. I správce daně se dále choval, jako by se pohyboval v relevantním právním prostředí, a dokonce do něj „pozval“ další aktéry. Vyzval dne 10. 6. 2014 dle § 336ja odst. 3 o. s. ř. vydražitele, aby (do 3 dnů) sdělil, zda zvyšuje své nejvyšší podaní na částku nejvyššího předrážku. Je tedy zjevné, že nejenom stěžovatelka (a potenciálně i všechny osoby účastny na dražby včetně vydražitele), ale zejména samotný správce daně, měli za to, že v projednávané věci lze předrážku využit. V rozhodnuti o uděleni přiklepu se správce daně svým pochybením vůbec nezabýval, ačkoliv bylo rozhodnuti vydáno až po učiněni nabídky předrážku (vydaném dne 11. 6. 2014, tedy o den později, než učinil vyzvu dle § 336ja o. s. ř.) a muselo být mu zjevné, že předrážek byl navržen a zaplacen s ohledem na jeho předchozí vadný postup. Dle NSS nelze klást stěžovatelce k tíži, že správce daně či odvolací organ nesprávně právně posoudili její výtky stran zákonnosti provedené dražby, resp. rozhodnuti o přiklepu. Osoba zúčastněná na řízeni vlastnické právo nabyla na základě rozhodnuti o přiklepu, vůči kterému byl v zákonném stanovené lhůtě podán řádný opravny prostředek (jeho zákonnost byla přezkoumávána) a posléze i žaloba a kasační stížnost. Byla aktivním účastníkem řízeni o odvolaní, jakož i řízeni před správními soudy. Muselo ji tedy byt zřejmě, že důvod vzniku jejího vlastnického pravá toliko může, ale nemusí, byt v souladu se zákonem (nemohlo ji tak vzniknout legitimní očekávaní či dobra víra k takto nabytému vlastnictví). Nabyti vlastnického pravá na základě přiklepu je totiž podmíněno nejenom úhradou dražebního podaní a nabytím právní moci rozhodnuti o uděleni přiklepu, ale zejména platnosti rozhodnuti o přiklepu (v projednávané věci správce daně nabyti vlastnictví dokonce podmínil marným uplynutím lhůty k podaní nabídky předrážku, alternativně nabytím právní moci usneseni o předrážku či úhradou předrážku na vyzvu správce daně; tedy skutečnostmi, které v projednávané věci nenastaly). Zruší-li odvolací organ či soud rozhodnuti o přiklepu, nedojde tak ke splněni základní podmínky vzniku vlastnictví příklepem – existenci řádného právního titulu nabyti vlastnictví (rozhodnuti o přiklepu). Vlastnické právo v projednávané věci s ohledem na chybějící řádný titul převodu řádně nevzniklo. Daňová exekuce nařízená exekučním příkazem byla zastavena rozhodnutím č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 14. 4. 2021, když daňovému dlužníkovi byla povolena úhrada zbývající časti nedoplatku ve splátkách. Spoluvlastník zemřel dne 4. 9. 2022. Dle usneseni Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne 22. 12. 2022 nabyli pohledávku z titulu nároku na náhradu škody vůči státu – České republice – za škodu spočívající v nezákonném rozhodnuti o přiklepu, žalobci rovným dílem. 2) Žalovaná na základě průběhu a výsledku řízení připustila, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, což naplnilo první ze tří podmínek, které musí být pro vznik nároku na náhradu škody dle z.č. 82/1998 Sb. kumulativně splněny. Žalovaná však měla za to, že k naplnění dalších podmínek nedošlo. Nezpochybňovala zájem a připravenost právní předchůdkyně žalobců nemovitost v dražbě získat, měla však na to, že pouhá vůle a připravenost nemohou postačit ke vzniku tvrzené škody. Žalovaná svým jednáním nezmařila nárok žalobkyně na získání nemovitostí a konáním nezákonné dražby tak byl pouze zachován dosavadní status quo (právní předchůdkyně žalobkyně měla peníze a neměla nemovitosti) její majetková situace se tedy vůbec nijak nezměnila, nedošlo k umenšení majetku, což je pojmovým znakem škody. Žalobci navíc škodu odvíjejí až od nabytí nemovitosti právní předchůdkyní žalobců, ke kterému došlo až osm let po konání dražby. K nabytí nemovitosti však došlo na základě právního jednání právní předchůdkyně žalobců, který učinila zcela ze své vůle, žalovaná z něj nemůže nést žádnou odpovědnost. Zdůraznila, že právní předchůdkyně žalobců nemovitost koupila za cenu určenou znaleckým posudkem, tedy takovou, kterou nemovitost v době nabytí skutečně měla, jejím nabytím se tak majetek právní předchůdkyně žalobců rovněž nijak nezmenšil (pojmový znak škody). Ze všech uvedených důvodů měla žalovaná za to, že v konkrétním případě ke vzniku škody vůbec nedošlo a nárok tak byl uplatněn neoprávněně. právnická osoba listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 4) Z uplatnění nároku na náhradu škody dle zákona číslo 82/1998 Sb. z právnická osoba.2023 u žalované a ze sdělení Ministerstva financí ze dne 28. 9. 2023, kterým byl tento nárok odmítnut soud zjistil, že žalobci u žalované žalovaný nárok předběžně uplatnili dne právnická osoba. 2023, to je více než půl roku před podáním žaloby a věc je tedy projednatelná u soudu. 5) Mezi stranami nebylo sporné – a z postoje žalované vyplývalo, že žalovaná na uplatněný nárok ničeho neuhradila. 6) Z dražební vyhlášky Finančního úřadu pro hlavní městu Prahu, elektronicky podepsané 18.2.2014, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno soud zjišťuje, že byla vyhlášena dražba nemovitostí dne 21.5.2014. Předmětem dražby byl spoluvlastnický podíl poloviny nemovitosti, a to pozemku parcelní číslo stavební Anonymizováno, rodinný dům č.p. 190 na tomto pozemku a garáž, vše v k. ú. adresa. Obvyklá cena dražených nemovitostí byla pro účely dražby stanovena znaleckým odhadem na částka. Dražba byla nařízena na základě exekučního příkazu z 1.10.2012 a 16.9.2013. V bodě 5 je uvedeno, že vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1 o.s.ř. Byl-li však podán takový návrh, nemovitost s příslušenstvím lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku (§ 177 odst. 1 daňového řádu a § 336l odst. 1 o.s.ř.). Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li rozhodnutí o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání rozhodnutí o udělení příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání (tatáž zákonná ustanovení a § 336l odst. 2 o.s.ř.) 7) Z rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě nemovité věci z 11.6.2014 vydaném Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro adresa, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno, soud zjistil, že vydražiteli jméno FO se uděluje příklep k vydražené nemovité věci včetně příslušenství, a to spoluvlastnického podílu ve výši ideální jedné polovině na pozemku parcelní číslo stavební 178 rodinného domu č.p. 190 postaveném na tomto pozemku a garáži v k. ú. adresa. 8) Z rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností rozhodnutí o udělení příklepu k dražbě nemovité věci z 20.8.2014 soud zjistil, že správní orgán opravil zřejmé nesprávnosti. 9) Z rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 23.4.2015, soud zjistil, že Odvolací finanční ředitelství jako odvolací orgán rozhodovalo o odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu tak, že rozhodnutí o udělení příklepu Finančního úřadu pro hlavního město Prahu se potvrzuje. 10) Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. spisová značka ze dne 27.8.2019 soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba, kterou se jméno FO domáhala zrušení rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 23.4.2015, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno 11) Z rozsudku Nejvyššího správního soudu spisová značka ze dne 12.3.2020, soud zjistil, že byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.8.2019, č.j. spisová značka, rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 23.4.2015, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno a rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územního pracoviště pro adresa ze dne 11.6.2014 o udělení přiklepu ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností. Věc byla vrácena Odvolacímu finančnímu ředitelství k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku je uveden dosavadní tak, že na základě exekučních nedoplatků, resp. daňových nedoplatků dlužníka jméno FO byla nařízena exekuce. V jejím rámci byla nařízena dražba. Usnesení o dražební vyhlášce obsahovalo poučení o možnosti učinit nabídku předražku dle § 336ja o.s.ř. Dražby se účastnila mimo jiné jméno FO. Neučinila nejvyšší dražební podání. Soud udělil příklep vydražiteli jméno FO. Žalobkyně následně učinila nabídku – předražku, uhradila částka na účet správce daně 2.6.2014. Správce daně vyzval vydražitele ke sdělení, zda zvyšuje své nejvyšší podání. Ten sdělil, že tento institut předražku nelze s ohledem na časová ustanovení o.s.ř. v konkrétní věci použít. Žalobkyně podala odvolání proti rozhodnutí o usnesení příklepu. Správce daně své rozhodnutí však potvrdil a pouze upřesnil. Proti rozhodnutí žalobkyně podala žalobu, která byla zamítnuta a z toho důvodu byla všechna citovaná rozhodnutí, to znamená rozhodnutí správce daně, a i rozhodnutí městského soudu zrušena, neboť byla založena na vadném právním názoru. V rozsudku Nejvyššího správního soudu je dále vysvětleno, že podstatná je otázka, zda je mezi nesprávným poučením o možnosti využít předražek vyslovených správcem daně v dražební vyhlášce příčinná souvislost s chováním jméno FO v dražbě a následnými procesními kroky. K tomu NSS uvádí, že předražek prezentuje metodu možného zvýšení dražebního výtěžku a v bodě 29 odůvodnění rozsudku dospívá k závěru, že vadné poučení o možnosti využití institutu předražku bylo způsobilé zasáhnout jednání dražitelů, a i zcela zvrátit výsledek dražby. Dražitelé totiž mohou záměrně ustat ve zvyšování ceny v dražbě s ohledem na řadu racionálních faktorů a po skončení dražby s časovým odstupem stanovit konečnou nabídku, nemusí se dražby také účastnit s tím, že právě pak využijí institutu předražku. Dražba tedy byla posouzena jako nezákonná. 12) Z usnesení Okresního soudu v adresa ze dne 22. 12. 2022 vydané notářem tituly před jménem jméno FO, notářem se sídlem v adresa, č.j. spisová značka, soud zjistil, že žalobci nabyli mimo jiného a. práva a povinnosti zůstavitelky, tj. jméno FO, zesnulé dne 4.9.2022, vyplývající z její dohody, kterou uzavřela s jméno FO, narozeným 13.9.2006, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 23.8.2022, na základě které se zůstavitelka a pan jméno FO, jakožto spoluvlastníci nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví číslo hodnota v k.ú. adresa, dohodli na zrušení tohoto spoluvlastnictví a jeho vypořádání tak, že uvedené nemovité věci připadnou do vlastnictví zůstavitelky, která se to za to zavazuje uhradit panu jméno FO částka. Jedná se tedy o tytéž nemovité věci, které byly draženy. Rozhodnutí je z 22.12.2022. b. pohledávku zůstavitelky označenou jako „nárok na náhradu škody vůči státu České republice za škodu způsobenou nezákonným úředním postupem Finančního úřadu pro hlavního město Prahu spočívající v nezákonném rozhodnutí o udělení příklepu v dražbě nemovité věci ze dne 11.6.2014, č.j. 3939006/14/2010-25201-109657, který pro jeho nezákonnost byl zrušen na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12.3.2020, č.j. spisová značka v obvyklé ceně částka.“ 13) Z dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud zjistil, že že jméno FO a pan jméno FO uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parcelního čísla hodnota, na němž je stavba č.p. 190 v k. ú. adresa, způsob vypořádání tak, že jméno FO nemovitosti nabyla za částka. jméno FO dohodu podepsala 28.7.2022, pan jméno FO, nezletilý v dané době, v zastoupení svou matkou 23.8.2022. 14) Z rozsudku Obvodního soudu pro adresa soud zjistil, že dohoda o vypořádání spoluvlastnictví byla opatrovnickým soudem schválena rozsudkem ze dne 19.9.2022, cena byla ověřena znaleckým posudkem, z nějž Obvodní soud pro adresa při schvalování rozsudku vycházel. 15) Z provedeného dokazování tak soud zjistil, že průběh řízení probíhal tak, jak shodně uvedly obě strany a jak je popsán v bodech 1 a 2 rozsudku. Právní předchůdkyně se účastnila dražby, které se zúčastnila po poučení, že může využít institutu předražku, v dražbě neučinila nejvyšší podání a následně předražek ve výši částka nabídla i uhradila. Následně však byla informována, že institut předražku v době konání dražby ještě nebyl v účinnosti s ohledem na datum zahájení dražby. Usnesení o přiklepu tak bylo zrušeno, dražba byla nezákonná a nemovitosti zůstaly ve vlastnictví původního majitele, kterým byl nezletilý jméno FO. Osm let poté právní předchůdkyně žalobců s jméno FO uzavřela dohodu o vypořádání spoluvlastnictví, na jejímž základě jeho podíl na nemovitostech koupila za cenu částka. Cena byla stanovena dle znaleckého posudku, který byl zpracován v řízení, kterým soud dohodu z důvodu nezletilosti převádějícího jméno FO schvaloval. 16) Zjištěný skutkový stav nebyl mezi stranami sporný, lišilo se pouze jejich právní posouzení. 17) Po uvedených skutkových zjištěních soud účastníkům sdělil svůj předběžný právní názor a žalobce poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. , že jsou povinni doplnit svá žalobní tvrzení o tom, že nebylo-li by nezákonného rozhodnutí státu měla by jejich právní předchůdkyně nárok (jistotu), že nemovitost v dražbě za částka získá. 18) Na uvedené poučení žalobci reagovali touto polemikou „Žalobci v žalobě nic takového netvrdí a ani to nechtějí prokazovat. Žalobci pouze konstatují, že pokud by nebylo nezákonného poučení o předražku, jméno FO by se chovala v rámci dražby jinak (nespoléhala by se na možnost využití institutu předražku) a usilovala by o nabytí předmětných nemovitostí jinak. A pokud by uvedené žalobci snad tvrdili, samozřejmě nic takového prokázat nemohou, to by museli disponovat strojem času a současně působit na správce daně, aby v roce 2014 do dražební vyhlášky neuvedl možnost použití předražku. V takovém skutkovém ději by však neexistovala nezákonnost dražby a nebylo by (nemohlo by být) ani tohoto řízení. Ostatně lze obdobně spekulovat tak, že pokud by nebylo v dražební vyhlášce nezákonné poučení o možnosti použití předražku, dražby by se zúčastnilo více zájemců (mohli se stejně jako jméno FO spoléhat na možnost použití předražku – viz stejná argumentace i v odůvodnění rozsudku NSS). A jak lze s jistotou tvrdit, že by někdo z těchto hypotetických zájemců (kteří byli uvedeni v omyl a jejichž jména ani neznáme) neučinil vyšší podání než vydražitel a jak lze s jistotou tvrdit, že by vydražitel přihazoval a tyto zájemce by svým nejvyšším podáním „porazil“? 19) Jako důkaz žalobci po poučení zopakovali pouze již dřívější požadavek, aby soud zjistil, zda původní vydražitel nemovitostí jméno FO úspěšně žádal u státu náhradu škody z titulu nezákonné dražby a s jakým výsledkem. Provedení tohoto důkazu soud zamítl. To v první řadě proto, že postavení vydražitele, který byl po relativně dlouhou dobu přesvědčen, že nemovitosti řádně nabyl (což bylo původně potvrzeno odvolacím finančním ředitelstvím i Městským soudem) a postavení právní předchůdkyně žalobců nelze srovnávat, neboť na každého z nich mělo nezákonné rozhodnutí zcela jiný dopad. Zejména však proto, že takové dokazování nemohlo přispět k žádnému skutkovému zjištění rozhodnému pro věc, žalobce jej navrhoval pouze z toho důvodu, aby soud přesvědčil o jeho nesprávných právních závěrech. K tomu však dokazování neslouží. Veškeré skutečnosti nezbytmé pro rozhodnutí ve věci soud již získal z jiných důkazů. 20) Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“) a zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, který pro něj platí subsidiárně. 21) Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 22) Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 23) Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 24) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 cit. ustanovení byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle odst. 3 cit. ustanovení nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 25) Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 26) Podle § 2952 z.č. 89/2012 Sb. se hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 27) Pro vznik odpovědnosti státu za škodu zákon č. 82/1998 Sb. tedy předpokládá současné splnění tří předpokladů: existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. 28) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v konkrétním řízení je splněna podmínka spočívající ve vydání nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení o udělení příklepu. Toto rozhodnutí bylo jako nezákonné zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu. (Vzhledem k tomu, že řízení skončilo nezákonným rozhodnutím, nemůže věc být řešena jako nárok z nesprávného úředního postupu, neboť ten se projevil právě vydáním nezákonného rozhodnutí). 29) Soud však má za to, že žalobci coby dědici jméno FO neunesli své břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že jejich právní předchůdkyni vznikla ze shora uvedeného nezákonného rozhodnutí ta škoda, jejíž náhradu uplatňují v tomto řízení. 30) Soud se v tomto směru zejména dovolává ustálené rozhodovací praxe soudů i judikatury Nejvyššího soudu ČR od níž nemá žádného důvodu se pro její logičnost odchylovat. Soudní praxe je ustálena v závěru, že získají – li strany na základě svobodného právního jednání plnění ekvivalentní hodnoty, majetek žádné z nich se neumenšuje a nevzniká tak škoda. 31) Žalobci škodu spatřují v rozdílu ceny, za níž jejich předchůdkyně měla zájem nemovitosti nabýt v dražbě v roce 2014 a za kterou je nabyla vlastním právním jednáním v roce 2022. Ani žalobci však netvrdí, že by v důsledku nezákonného rozhodnutí jejich předchůdkyně nemovitosti nabyla za cenu nepřiměřeně vysokou, resp. jakkoliv nad cenou. Naopak v řízení sami zdůrazňovali, že nemovitosti získala za cenu, kterou nemovitosti v rozhodné době měly, což bylo ověřeno znaleckým posudkem. Tzn. že nemovitosti nabyla za cenu, která odpovídala jejich hodnotě v době nabytí. 32) V takovém případě je však pojmově vyloučeno, aby uhrazením ceny za nemovitosti jejich právní předchůdkyni vznikla škoda. Nedošlo totiž k tomu, že by její majetek byl zmenšen (což je pojmovým znakem škody), nýbrž k tomu, že jeden druh jejího majetku byl transformován do jiného, jeho hodnota však zůstává stejná. Proměnila tedy pouze doposud vlastněný majetek ve formě peněz, za jinou formu majetku ve formě nemovitosti. 33) Razantní růst cen nemovitostí v období mezi lety 2014 (konání dražby) a jejich nabytí právní předchůdkyní žalobců (2022) soud považuje za skutečnost obecně známou, vyplývá ostatně i z dokazování, neboť hodnota nemovitostí byla odborně odhadována jak pro účely dražby (kdy hodnota nemovitostí činila cca částka), tak v době nabytí smlouvou o vypořádání spoluvlastnictví (kdy byla již trojnásobná). K tomuto růstu ceny došlo z důvodu inflace, za niž stát sice na politické rovině spoluodpovídá (a to tak, že odpovídá svým díle každý jeho občan, neboť každý občan v demokratickém volebním systému nese odpovědnost za to, kdo stát reprezentuje a vytváří legislativu), ale nikoliv přímo dle zákona č. 82/1998 Sb. Inflace je totiž faktorem, který není v přímé souvislosti s napadeným jednáním státu – vydání nezákonného rozhodnutí o příklepu. K tomu např. NS ČR, spisová značka, který stanoví: „Skutečnost, že hodnota nemovitostí je v současné době násobně vyšší, než v době prodeje, je výsledkem procesu inflace, ztráty hodnoty peněz, za který však žalovaná odpovědnost nenese (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. spisová značka). V posuzované věci je třeba přisvědčit názoru odvolacího soudu (soudu prvního stupně), že v době prodeje předmětných nemovitostí nedošlo ke snížení majetku dovolatele, neboť mu byla zaplacena kupní cena, kterou si smluvně dojednal. … Tyto změny ceny totiž nejsou v příčinné souvislosti se škodní událostí. V posuzované věci je podstatné, že v době škodní události za prodané nemovitosti dovolatel obdržel adekvátní náhradu v penězích (kupní cenu).“ 34) Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyni žalobců by škoda mohla vzniknout pouze v případě, kdy by stát zmařil její možnost, získat nemovitosti dříve výhodněji – tedy za cenu nižší, než jakou měly. Pokud by protiprávním jednáním státu byla o takovou výhodu připravena, bylo by na místě zvažovat oprávněnost jejího nároku na finanční kompenzaci. 35) To je však provedenými důkazy zcela jednoznačně vyloučeno. Obvyklá cena nemovitostí v době konání dražby (2014) činila částka (doloženo dražební vyhláškou), žalobkyně je v dražbě nemohla získat levněji než za částka (nejnižší příhoz), na základě předražku byla připravena uhradit částka - tedy dvojnásobek jejich hodnoty. Takové nabytí lze tedy považovat za vyloženě nevýhodné ve srovnání s podmínkami pozdějšího nabytí za cenu odpovídající jejich obvyklé hodnotě (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro adresa), kdy tedy právní předchůdkyně žalobce ničeho nepřeplatila. Soud odkazuje na své závěry uvedené v bodě 31 -34 rozsudku. Ze shora uvedeného nelze učinit jiný závěr než ten, že nezákonné konání dražby žalobkyni naopak prospělo, neboť v roce 2022 nemovitosti nabyla za výhodnějších podmínek, než cílila učinit při dražbě v roce 2014. 36) Soud se rovněž přiklání ke stanovisku žalované, že dražba právní předchůdkyni žalobců nemohla škodu způsobit proto, že se v jejím důsledku její finanční situace vůbec nezměnila, tzn. nemovitost nevlastnila ani před dražbou, ani po ní. Případná škoda tak mohla paní jméno FO vzniknout pouze v souvislosti se samotnou účastí na dražbě, či zajištěním/nevyužitím částky deponované jako předražek, takové škody se však žalobci touto žalobou nedomáhají a soud se touto hypotetickou otázkou tedy více nezabýval. 37) Tím se soud vypořádává i s námitkou žalobců, kteří odvozovali oprávněnost svého nároku z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu, kde je uvedeno, že nároky vzniklé z nezákonného rozhodnutí jsou uplatnitelné dle z.č. 82/1998 Sb. Nejvyšší správní soud však toto poučení uvádí zcela obecně, aniž by z něj bylo patrno, ke kterému z účastníků se toto poučení vztahuje. Zejména však soud uzavírá, že Nejvyšší správní soud nijak nenaznačuje o jakou škodu by se mělo jednat, přičemž z nezákonného rozhodnutí může vznikat celá řada různých nároků (viz bod 37 tohoto rozsudku). Je však zcela nepochybné, že Nejvyšší správní soud svým poučením nemohl „věštecky“ aprobovat nárok na náhradu škody, která dle tvrzení žalobců měla vzniknout až řadu let po vydání citovaného rozhodnutí na základě zcela svobodného právního jednání právní předchůdkyně žalobců. 38) S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, a to včetně uplatněného nároku na úroky z prodlení. 39) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (převzetí, písemné vyjádření k žalobě, dvakrát účast u soudu). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.