18 C 187/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 178 737 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% z této částky od 6. října 2019 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 156 737 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 154 737 Kč od 6. října 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1200 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.10.2019 se žalobce domáhal po žalované uhrazení částky 178 737 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok odůvodnil tak, že jako kupující uzavřel dne 23. 7. 2010 s [právnická osoba], jako prodávajícím kupní smlouvu na prodej vozidla [anonymizována dvě slova] SUV 2.5, [příjmení]: [anonymizováno], jehož technická způsobilost byla schválena rozhodnutím Městského úřadu Dobruška, č.j. MUD 2997/2010 OD/RA-2 ze dne 2. 6. 2010, které nabylo právní moci 2. 6. 2010. Z bodu XII. Kupní smlouvy se podává, že při převzetí vozidla byl kupujícímu předán technický průkaz k vozidlu a osvědčení o registraci vozidla. Žalobce tak byl při koupi vozidla v dobré víře, že toto vozidlo je způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, jelikož prodávající žalobci předložil doklady vydané českými správními orgány nezbytné k provozu vozidla. Žalobci bylo následně dne 7. 9. 2016 doručeno oznámení Městského úřadu Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí o zahájení řízení o obnově řízení. V tomto oznámení bylo tvrzeno, že ke schválení technické způsobilosti vozidla mělo údajně dojít v důsledku trestné činnosti [titul]. [jméno] [příjmení] (zástupce vedoucího odboru dopravy a silničního hospodářství na Městském úřadu v [obec]), který měl vydat rozhodnutí o schválení technické způsobilosti vozidla, přestože věděl, že vozidlo nelze pro nedoložení veškerých podkladů schválit k provozu na pozemních komunikacích. [titul]. [jméno] [příjmení], byl rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č.j. 10T 46/2014-18 856 ze dne 28. 7. 2014, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2014, shledán vinným spácháním trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Rozhodnutím správního orgánu ze dne 31. 10. 2016 č.j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-6 ve spojení s rozhodnutím o odvolání Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále jen„ odvolací orgán") ze dne 22. 2. 2017 č.j. KUKHK [číslo] DS/2017/GL byla nařízena obnova řízení dle ustanovení § 100 odst. 4 správního řádu ve věci schválení technické způsobilosti vozidla. Po pravomocném nařízení obnovy řízení ve věci schválení technické způsobilosti vozidla správní orgán zahájil řízení o schválení technické způsobilosti, kdy toto řízení bylo Usnesením správního orgánu ze dne 9. 8. 2018 [číslo jednací] [spisová značka] zastaveno, čímž bylo dle § 102 odst. 9 správního řádu zrušeno původní rozhodnutí Městského úřadu Dobruška, č.j. MUD 2997/2010 OD/RA-2. Usnesením správního orgánu č.j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-33 ze dne 1. 2. 2019 ve spojení s opravným rozhodnutím správního orgánu č.j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-36 ze dne 22. 3. 2019 došlo ke zrušení zápisu vozidla žalobce v registru vozidel. V důsledku těchto rozhodnutí tak žalobce již nemůže předmětné vozidlo užívat, čímž mu vznikla škoda ve výši aktuální ceny vozidla. Škoda tak byla žalobci způsobena výlučným pochybením orgánu veřejné moci při vydání rozhodnutí správního orgánu ze dne 2. 6. 2010 č.j. MUD2997/2010 OD/RA-2, o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla žadateli [jméno] [jméno]. Toto rozhodnutí vydal za správní orgán právě [titul]. [jméno] [příjmení]. Za uvedené pochybení, o kterém žalobce nevěděl a ani vědět nemohl, by měl nést v celém rozsahu následky výlučně stát, tak jak plyne např. z nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2018 sp. zn. 1 . ÚS 946/16. V předmětném případě by tak měla být chráněna dobrá víra žalobce a jeho důvěra ve správnost rozhodnutí správního orgánu o schválení technické způsobilosti, proto by měla být žalobci nahrazena v plném rozsahu škoda odpovídající současné ceně vozidla, které nyní z důvodu pochybení na straně správního orgánu nemůže užívat. Škoda, tak žalobci vznikla v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, jelikož zrušením nezákonného rozhodnutí a následným výmazem vozidla z registru přišel žalobce o možnost vozidlo užívat, čímž mu vznikla škoda v zůstatkové hodnotě předmětného vozidla. Zůstatkovou hodnotu vozidla si žalobce nechal stanovit znaleckým posudkem zpracovaným znalcem [jméno] [příjmení], znalcem v oboru doprava, ceny a odhady motorových vozidel dne 7. 3. 2019. Ze znaleckého posudku se podává, že obvyklá cena vozidla činila ke dni 3. 1. 2019 částku 173.756 Kč včetně DPH. S ohledem na takto stanovenou cenu vozidla se proto, žalobce domáhal úhrady částky ve výši 173.756 Kč. Žalobce se rovněž domáhá zaplacení poměrné částky zaplacené na zákonném pojištění vozidla ve výši 2191 Kč (za 169 dnů od 1. 2. 2019 do 20.7. 2019) a částky 790 Kč, kterou uhradil dne 14.1. 2019 za provedenou technickou kontrolu vozidla. Nárok na zaplacení poměrné částky pojistného je důvodný, jelikož žalobce na pojistném za období od 20. 7. 2018 do 20. 7. 2019 uhradil částku 4.734 Kč. Dne 1. 2. 2019 byl usnesením Městského úřadu Dobruška, č.j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-33 zrušen zápis vozidla do registru silničních vozidel a žalobce, tak nemohl vozidlo od 1. 2. 2019 do 20. 7. 2019 užívat, přestože na toto období měl již zaplaceno pojištění. Ministerstvo nárok žalobce na zaplacení částky ve lhůtě šesti měsíců neuznalo, když žádost byla ministerstvu doručena dne 5. 4. 2019 Lhůta k dobrovolnému uspokojení nároku žalobce uplynula dne 5.10. 2019. K okamžiku uplynutí lhůty neuhradilo ministerstvo žalobci ničeho. Dne 6. 10. 2019 se tak ministerstvo dostalo do prodlení s úhradou částky 176.737 Kč. Žalobce se proto současně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 176.737 Kč od 6.10. 2019 do zaplacení. Žalobci rovněž vznikly náklady v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku ve výši 2.000 Kč.

2. Žalovaná naopak sporovala důvody podané žaloby, když tvrdila, že v řízení o schválení technické způsobilosti vozidla žalobce nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by bylo možné označit za nezákonné ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. V případě žalobce nikdy nedošlo ke zrušení rozhodnutí, jímž byla schválena technická způsobilost vozidla, neboť jeho účinky byly pouze fakticky odklizeny na základě vedené obnovy řízení (a to s ohledem na předpokládanou dobrou víru účastníka řízení ex nunc). S ohledem na uvedené je nutno uzavřít, že v případě žalobce nelze dovodit existenci odpovědnostního titulu, tj. nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. V souvislosti s uvedeným je dále třeba konstatovat, že z podkladů, které má žalovaná k dispozici vyplývá, že se žalobce stal vlastníkem předmětného vozidla na základě kupní smlouvy uzavřené dne 23. 7. 2010 s [právnická osoba], avšak ze spisové dokumentace Městského úřadu Dobruška vyplývá, že žádost o schválení technické způsobilosti vozidla podal pan [jméno] [jméno], [datum narození], [obec a číslo], který byl následně v důsledku podané žádosti účastníkem řízení. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. však mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Pro úplnost žalovaná konstatuje, že v obecné rovině lze ovšem uvažovat o využití všech dostupných procesních prostředků uplatnitelných vůči osobě, která škodu způsobila a to v trestním či občanskoprávním řízení. Konkrétně tedy po [titul]. [jméno] [příjmení] či původním vlastníkovi daného vozidla, pokud tento v době prodeje vozidla žalobci musel vědět o pochybení uvedené úřední osoby, avšak tuto skutečnost žalobci nesdělil. To odpovídá subsidiární povaze odpovědnosti státu za škodu, Rovněž je třeba poznamenat, že z příslušné spisové dokumentace vedené v předmětné věci Městským úřadem Dobruška vyplývá, že došlo k zastavení obnoveného řízení, jelikož žalobce ani v dodatečné lhůtě stanovené opakovaně Městským úřadem Dobruška nedoložil listiny nezbytné k doložení technické způsobilosti vozidla, v důsledku čehož byl zrušen zápis daného vozidla z registru vozidel a vozidlo již nemohlo být provozováno na pozemních komunikacích. Z uvedeného vyplývá, že teprve až tímto nedoložením se vozidlo stalo neprovozuschopné. K žalobcem požadované majetkové škodě uvádí, že skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Z uvedeného vyplývá, že jedinou škodou, kterou lze dle zákona č. 82/1998 Sb. nahradit je pouze reálné snížení majetku žalobce. Dle názoru žalované by reálnou škodou na majetku žalobce mohl být pouze rozdíl mezi hodnotou vozidla stanovenou dle jeho opotřebení, typu atd., v době, kdy má technickou způsobilost a hodnotou vraku poté, co není v důsledku odnětí technické způsobilosti provozuschopné. Od této částky je následně nutné navíc odečíst finanční prostředky, které by žalobce obdržel prodejem vraku. Žalovaná však má primárně vzato za to, že nárok žalobce zde dán není a navrhuje žalobu zamítnout.

3. Při ústním jednání konaném dne 2.prosince 2020 vzal žalobce žalobu co do částky 22 000 Kč s příslušenstvím zpět, neboť tolik činí dle žalobce zůstatková hodnota automobilu, kterou si nechal dodatečně ocenit. Soud poté, co žalovaný souhlasil, řízení výrokem I. zastavil v souladu s § 96 odst. 1,2 a 3 o.s.ř. a pokračoval v řízení o částku 151 756 Kč (cena vozidla), o částku 2 191 Kč (pojištění), o částku 790 Kč (technická kontrola) a o částku 2000 Kč (znalecký posudek), celkem 156 737 Kč.

4. Z provedeného dokazování, zejm. pak ze spisu Městského úřadu Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí č. j. MUD 2997/2010 [spisová značka] a dále spis MUD [číslo] ODSVV/RP má soud za prokázáno, že dne 2.6.2010 požádal [jméno] [jméno] o schválení technické způsobilosti na vozidlo [anonymizována dvě slova] SUV 2.5, [VIN kód] a tentýž den pak byla technická způsobilost [titul]. [jméno] [příjmení] za odbor dopravy a silničního hospodářství rozhodnutím [číslo jednací] OD/RA-2 schválena. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 2.6.2010. Dne 1.září 2016 pak bylo žalobci oznámeno zahájení řízení o obnově řízení ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla. I přes nesouhlasné vyjádření žalobce byla obnova řízení dne 31.října 2016 Městským úřadem Dobruška, odborem dopravy a správy vnitřních věcí, nařízena, neboť správní orgán dospěl k závěru, že i když se žalobce ani žádný předchozí vlastník vozidla nedopustil ničeho protiprávního a správní orgán má šetřit práva nabytá v dobré víře, bylo by v rozporu s veřejným zájmem, pokud by bylo umožněno provozování vozidla, jehož technická způsobilost byla schválena v souvislosti s trestnou činností úřední osoby. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí pak bylo dne 22.2.2017, č.j. KUKHK [číslo] DS/2017/GL nadřízeným správním orgánem zamítnuto a usnesení o povolení obnovy potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 6.4.2017 správní žalobu, která byla rozsudkem Krajského osudu v [obec], č.j. 30 A 77/2017 29.8.2019, zamítnuta. Následně bylo dne 6.března 2017 žalobci oznámeno zahájení řízení o schválení technické způsobilosti (Řízení o zápisu do registru silničních vozidel) k osobnímu motorovému vozidlu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 2.5, [VIN kód]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ODSVV/RP-16 bylo řízení o schválení technické způsobilosti Městským úřadem Dobruška, odbor dopravy a správy vnitřních věcí, zastaveno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, jemuž bylo rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje č.j. KUKHK [číslo] DS/2017/Er, ze dne 27.9.2017, vyhověno a věc byla po zrušení vrácena zpět Městskému úřadu Dobruška k novému projednání a rozhodnutí. Odvolací orgán nařídil správnímu orgánu prvního stupně, že je třeba poskytnout současnému vlastníkovi vozidla další možnost doplnit požadovaný podklad k vozidlu a sice osvědčení o registraci vozidla (Zulassungsbescheinigung Teil I). V případě, že nebude doklad předložen, správní orgán byl pověřen, aby sám požádal o informaci o předmětném vozidle Národní kontaktní místo (EUCARIS). Vzhledem k tomu, že se předmětný doklad k vozidlu nepodařilo dohledat ani vlastníkovi vozidla ani správnímu orgánu, bylo nakonec řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného motorového vozidla správním úřadem prvního stupně usnesením č.j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-27 dne 9.8.2018 opět zastaveno. Správní orgán zdůraznil, že vozidlo, jehož technická způsobilost byla schválena v rozporu se zákonem o podmínkách provozu nemůže být bez dalšího ponecháno v provozu na pozemních komunikacích. Zároveň správní orgán zdůraznil, že k 1.1.2015 došlo ke změně v právní úpravě a po této novelizaci již vozidlo, jehož se řízení týká nepodléhá samostatnému posuzování v režimu schvalování technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla. Podle současné úpravy, která je pro obnovené řízení rozhodující, je silniční vozidlo předmětem zápisu přímo do registru vozidel dle § 6 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a technická způsobilost je dokládána až právě u zápisu do registru, tedy povinnost předložit oba zahraniční doklady k vozidlu (osvědčení o registraci a technický průkaz) platí i nadále, jen je posuzována až při zápisu do registru vozidel, nikoliv předem v samostatné fázi řízení. Nebýt tedy nové právní úpravy, musel by správní orgán rozhodnout v důsledku nedodání výše uvedených dokumentů o neschválení technické způsobilosti vozidla, tedy zamítnout podanou žádost. Nyní se však dle nové úpravy stala tato původní žádost o samostatné schválení technické způsobilosti zjevně bezpředmětnou a správnímu orgánu nezbylo než řízení zastavit, neboť již nemá pravomoc v tomto případě rozhodovat o schválení či neschválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, u něhož je státem registrace jiný členský stát (§ 34 a 35 zákona č. 361/2000 Sb. v pozdějším znění o podmínkách provozu ne pozemních komunikacích). Původní rozhodnutí se dle §102 odst. 9 spr. řádu tímto„ novým“ rozhodnutím o zastavení řízení, ruší. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které však bylo rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 3.1.2019, č.j. KUKHK [číslo] DS/2018/Er zamítnuto. Tímto rozhodnutím pak usnesení o zastavení řízení ze dne 9.8.2019 nabývá dne 3.1.2019 právní moci. Usnesením č.j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-33 ze dne 1.2.2019 pak Městský úřad v Dobrušce zrušil zápis silničního vozidla tovární značky Volkswagen Touareg 2.5, [příjmení]: WVGZZZ7LZ5D013008, jehož vlastníkem je žalobce, do registru vozidel s právními účinky ke dni 3.1.2019. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9.5.2019. Odvolání žalobce i proti tomuto rozhodnutí pak již bylo opět nadřízeným správním orgánem zamítnuto.

5. Z rozsudku č. j. 10 T 46/2014-18856 má soud za prokázáno, že mezi [titul]. [jméno] [příjmení] a státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v [obec] byla schválena dohoda o vině a trestu, podle níž je [titul] [příjmení] vinen, že byl shledán vinným ze zneužití pravomoci úřední osoby, když dne 2.6.2010 vydal pod č.j. MUD 2997/2010 OD/RA-2 rozhodnutí, kterým vyhověl žádosti [jméno] [jméno] o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla zn. Volkswagen Touareg 2.5, [příjmení]: WVGZZZ7LZ5D013008, dále k vozidlu vydal čistopis osvědčení o registraci vozidla – část II a zavedl údaje k vozidlu do registru silničních vozidel, a to vše s vědomím, že vozidlo nelze schválit k provozu na pozemních komunikacích, neboť k žádostem nebyly dodány veškeré zákonem stanovené doklady, které k vozidlu vydaly příslušné registrační úřady v SRN. Vozidlo bylo poté dne 23.7.2010 prostřednictvím autobazaru společnosti [právnická osoba] prodáno za částku 435 000 Kč [celé jméno žalobce], [datum narození].

6. Dále má soud za prokázáno, že žalobce uplatnil vůči Ministertsvu dopravy nárok na náhradu škody, kterou Ministerstvo obdrželo dne 5.4.2019, o čemž žalobce přípisem vyrozumělo. Dne 3.10.2019 však Ministerstvo dopravy žalobci sdělilo, že má za to, že nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zák. 82/1998 Sb. a nároku na náhradu škody tak nelze vyhovět (viz Uplatnění nároku na náhradu škody žalobcem, Přípis Ministerstva dopravy ze dne 10.4.2019, Vyjádření Ministerstva dopravy ze dne 3.10.2019).

7. Z dalších provedených důkazů (Úhrada pojistného splatné dne 20. 7. 2018, Historie transakcí servisu 24 [obec] spořitelny, Paragon – daňový doklady [číslo] ze dne 14. ledna 2019, Vyúčtování znaleckého posudku [číslo] Znalecký posudek [číslo] Kupní smlouva č. BF [číslo] ze dne 24. 7. 2010, Protokol o převzetí vozidla ze dne 23. 7. 2010, Vyjádření o ceně vozidla ze dne 18.9.2020) soud nezjistil vzhledem k právnímu posouzení nároku pro věc již nic podstatného.

8. Skutkově tak soud uzavřel, že žalobce zakoupil dne 23.7.2010 vozidlo [anonymizována tři slova] 2.5, [příjmení]: [anonymizováno] od společnosti [právnická osoba] za 435 000 Kč se všemi doklady potřebnými pro provoz automobilu na pozemních komunikacích. V důsledku trestního stíhání úředníka [titul] [příjmení], který rozhodl o schválení technické způsobilosti tohoto vozidla a který dále k vozidlu vydal čistopis osvědčení o registraci vozidla – část II a zavedl údaje k vozidlu do registru silničních vozidel, bylo zjišteno, že ke schválení technické způsobilosti vozidla nebyly žadatelem přiloženy zákonem předpokládané doklady (povinnost předložit oba zahraniční doklady k vozidlu (osvědčení o registraci a technický průkaz). V důsledku tohoto zjištění bylo řízení o technické způsobilosti vozidla Městským úřadem Dobruška obnoveno a následně po zjištění rozhodných skutečností na základě nové právní úpravy, která neumožňuje neschválení technické způsobilosti v rámci samostatného řízení, zastaveno. Správní orgán v návaznosti na chybějící technickou způsobilost vozidla také zrušil zápis tohoto silničního vozidla do registru vozidel. Žalobci tak zůstalo ve vlastnictví vozidlo, které nemůže být provozováno na pozemních komunikacích.

9. Po právní stránce tak soud nejprve konstatuje, že nárok žalobců posuzoval soud v intencích zákona č.82/1998 Sb. Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, když z ní podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 zákona platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Soud nejprve konstatuje, že se ztotožňuje se žalobcem v názoru týkajícím se existence nezákonného rozhodnutí v souladu s kritérii daného zákona, když existovalo pravomocné rozhodnutí (usnesení [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) o přiznání technické způsobilosti vozidlu, které bylo pro nezákonnost zrušeno. Argument žalovaného, že obnovou řízení dojde pouze k „ faktickému odklizení účinků rozhodnutí“ a nikoliv jeho zrušení je lichý a soud v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu [příjmení], P., [příjmení], V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, [číslo] s., kde je k možnosti zrušení rozhodnutí ve správním řízení výslovně uvedeno, že„ Ve správním řízení vedeném podle správního řádu účinného do 31. 12. 2005 mohlo být pravomocné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost v rámci přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení (§ 65 až 68 SpŘ 1967) a rovněž v obnově řízení z důvodů uvedených v § 62 odst. 1 písm. c) a d) a druhé části věty písm. e) SpŘ 1967. Podle správního řádu účinného od 1. 1. 2006 pak jde o přezkumné řízení podle § 94 až 99 SpŘ, které se vztahuje na případy rozhodnutí vydaných v rozporu s právními předpisy, aniž by se přihlíželo k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost (§ 96 odst. 2 věta druhá SpŘ), a o obnovu řízení podle § 100 odst. 4 SpŘ, bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem. Soud tak dospěl k závěru, že zde existovalo pravomocné rozhodnutí, k jehož zrušení došlo usnesením č.j. MUD 3904/2016 ODSVV/RP-27 dne 9.8.2018. Byť šlo o usnesení o zastavení řízení, mělo toto rozhodnutí účinky zrušujícího rozhodnutí, když nová právní úprava neumožňovala o zrušení původního rozhodnutí správnímu úřadu pro nedostatek pravomoci rozhodnout.

10. Soud dále přitakává žalobci i ve věci aktivní legitimace, kdy stejně jako žalobce zastává názor, že původní a obnovené řízení tvoří jeden celek a žalobce je třeba v souladu s § 7 zák. [číslo] ve znění pozdějších předpisů jednoznačně považovat za osobu, o jejíchž právech a povinnostech se v určité dílčí fázi řízení rozhoduje.

11. Soud se však neztotožňuje s argumentací žalovaného týkající se příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a škodou. V žalobě žalobce jednoznačně uvádí, že ke škodě došlo zrušením nezákonného rozhodnutí a následným výmazem z registru vozidel, čímž žalobce přišel o možnost vozidlo užívat a vznikla mu škoda v zůstatkové hodnotě vozidla. Soud při jednání dne 2.12.2020 žalobce upozornil na rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 2244/2000, podle kterého platí, že„ (…) Stát totiž odpovídá za škodu, jež vznikla následkem nezákonného rozhodnutí, a nikoliv následkem jeho zrušení. (…)“ a zároveň jej upozornil na rozhodnutí sp. zn. NS 25 Cdo 490/2007, kde se uvádí, že„ Předpokladem odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je příčinná souvislost mezi újmou poškozeného, jakožto následkem, a rozhodnutím, jež bylo pro nezákonnost zrušeno, nikoliv mezi újmou a skutečností, jež byla důvodem, pro který bylo rozhodnutí zrušeno.“ Za takovou skutečnost lze považovat právě chybějící zákonem požadované doklady, které bylo nutné předložit k žádosti o schválení technické způsobilosti. Žalobce následně upřesnil svá žalobní tvrzení a uvedl, že shledává příčinnou souvislost ve svém případě mezi škodou a nezákonným rozhodnutím o schválení technické způsobilosti, neboť samotný nedostatek dokladů při absenci nezákonného rozhodnutí by ke škodě nevedl a dodal, že by si žalobce takové vozidlo bez dokladů nezakoupil, neboť by nemělo schválenou technickou způsobilost. Konečně pak opakovaně zdůraznil, že jednal s důvěrou v zákonnost a správnost správního aktu. Soud však má za to, že nezákonné rozhodnutí o schválení technické způsobilosti bylo pro žalobce příznivým rozhodnutím, z něhož mu újma podle zákona o 82/1998 Sb. nevznikla, neboť díky tomuto rozhodnutí vozidlo devět let provozoval. Fakticky mu vznikla újma v důsledku nedodání řádných dokladů k vozidlu, což je skrytá právní vada, jenž nebyla včas odhalena. Soud rozumí komplikovanosti situace pro žalobce, který nic nezavinil a přišel o možnost se svým vozidlem jezdit, avšak soud má za to, že jeho nárok nelze z titulu uvedeného zákona žalobci přiznat.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1200 Kč Tyto náklady žalované náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. Úkon je honorován á 300 Kč za písemné vyjádření k žalobě (6.1.2020, 7.10.2020) a za účast na ústním jednání (2.12.2020, 14.1.2021).