18 C 196/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno s.r.o., IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 85 805 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako držitel licence na distribuci elektřiny zjistila její neoprávněný odběr na adrese odběrného místa EAN , Anonymizováno, (, adresa, ), v němž byla v období do , datum, do , datum, odběratelem žalovaná. Žalobkyně dle naměřených hodnot spočetla vzniklou škodu. Za datum počátku neoprávněného odběru žalobkyně určila , datum, , kdy se žalovaná stala odběratelkou el. energie daného odběrného místa. Za datum ukončení pak den odstranění neoprávněného odběru - , datum, . V tento den byl změřen okamžitý odběr na neměřených odbočkách L2 17,10 Ampér a na odbočce L3 9,10 Ampér. Požadovala tak úhradu za celkové množství neoprávněně odebraných 12,296 MW/hod. elektřiny v ceně regulované operátorem trhu, daň z elektřiny, náklady vzniklé v souvislosti se zjištěním a naměřením neoprávněného odběru a DPH.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Žalobkyně dle jejího názoru neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, neboť netvrdila jak dospěla k datu, od kterého mělo dojít k neoprávněnému odběru, které sama určila dnem , datum, . Žalovaná měla rovněž za to, že nejsou dostatečná tvrzení ohledně aktivní i pasivní legitimace. Ohledně aktivní legitimace je to proto, že žalovaná má uzavřenu smlouvu pro odběr energie se společností , právnická osoba, . a není tedy důvodu, aby energie hradila žalobkyni. Pasivní legitimace proto, že z žalobních tvrzení nevyplývá, jak žalobkyně dospěla k tomu, že by za odběr měla být odpovědná právě žalovaná.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, kde strany setrvaly na svých stanoviscích. Za nesporné prohlásily to, že na daném odběrném místě , adresa, , ke kterému má žalovaná zřízenu od , datum, smlouvu k odběru el. energie se společností , právnická osoba, . došlo , datum, ke zjištění neoprávněného odběru. Přítomni jeho měření byli pracovníci žalobkyně, pan , jméno FO, a Policie ČR.

4. Žalobkyně svá tvrzení doplnila tak, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá přímo z § 25 energozákona, kdy žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy je aktivně legitimovaná ve všech sporech, kdy dojde k neoprávněnému odběru. Rovněž pasivní legitimace vyplývá přímo z energozákona, v němž je stanoveno, že za neoprávněný odběr odpovídá vždy odběratel, kterým je v konkrétním případě žalovaná. K datu, dle kterého stanovila počátek neoprávněného odběru, uvádí, že dle vyhlášky č. 359/2020 Sb, kterou se postup v předmětných věcech řídí, platí zákonná domněnka, že neoprávněný odběr trval 36 měsíců v případě, kdy se nepodaří zjistit skutečné datum odběru. Žalobkyně v tomto směru byla aktivní a žalovanou vyzývala ke sdělení, kdy k počátku toho odběru došlo, avšak bez úspěchu. S ohledem na to stanovila datum ke dni , datum, , kdy žalovaná uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny na dané odběrné místo.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

6. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa soud zjistil, že na odběrném místě , adresa, , umístnění stavba penzionu U lesa, byl zjištěn neoprávněný odběr na neměřených odbočkách L2 a L3 z hlavního jističe. U odboček byl naměřen proud. 17,1 Ampér a 9,1 Ampér. Neměřené odbočky byly vyvedeny na 63 Ampérový jistič, ze kterého je napájena novostavba bytového domu s deseti bytovými jednotkami. V domě je topení elektrickým podlahovým topením a elektrický ohřev vody. U kontroly byl přítomen majitel objektu , jméno FO, , vše průběžně konzultováno s EK Bláha. Bylo dáno poučení, že odběratel je povinen dát vše do pořádku a dodat revizní zprávu. Neměřená odbočka byla odstraněna. Přítomna kontrole byla policie, oddělení , adresa, , číslo průkazu nezjištěno, za , právnická osoba, , jméno FO, , , jméno FO, , za zákazníka je uvedeno , právnická osoba, . bez uvedení konkrétní osoby. K osobě , jméno FO, žalovaná při jednání potvrdila, že je jednatelem společnosti, která je vlastníkem napájené nemovitosti.

7. Z fotografií pořízených při zjištění neoprávněného odběru soud zjistil výši odběru, a to 9,1 Ampér a 17,1 Ampér. Jednalo se o fotodokumentaci, na níž je měřící zařízení nejdříve v uzamčené schráně, poté je schrána odemčená a na fotografiích je zachycen stav měřiče. Fotografie jsou opatřeny digitální datumkou, a to , datum, v 10 hodin 02 minut, fotografie, na nichž je zachycen stav měření v detailu jsou z téhož data, hodina je uvedena 12:51.

8. Z ceníku operátora trhu (OTE) soud zjistil, že ceny neoprávněně odebrané elektrické energie byly stanoveny ve výši , částka, za MW/hod.

9. Z listiny označené jako Dílčí revize elektroměrového rozvaděče číslo 21/04049 vydané , jméno FO, , revizním technikem vyhrazených elektrických zařízení soud zjistil, že na rozvaděči na adrese odběrného místa , adresa, chybí výrobní štítek ER. ER je proveden z hořlavého materiálu, je tam nedostatečné krytí živých částí, nejsou konstrukčně odděleny měřené a neměřené části. Je tam nedostatečný průřez vodičů, není uvedena hodnota hlavního jističe a ER není řádně zapojen. Udělena lhůta na odstranění závad tři měsíce od data vyhotovení. Razítko10. Z žádosti o vysvětlení a dodání dokladů z , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dopis, kde uvedla, že , datum, kontrolovala odběrné místo , adresa, – stavba Penzionu U lesa. Zjistila, že tam došlo k neoprávněnému odběru dle energozákona. Tím jí vznikla škoda a tu musí dle § 51 odst. 3 energozákona uhradit odběratel, případně vlastník nemovitosti. Žádá tedy o vysvětlení ke zjištěným skutečnostem, především k rozsahu škodu a způsobu užívání odběrného místa. Žádá o to, aby se žalovaná ozvala do patnácti dnů. Pokud se s ní nespojí, bere to tak, že ke zjištění nemá připomínky. A nemá žádný doklad o doručení.

11. Z rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti kontroly pro připojení odběratelů elektrické energie a zemního plynu v distribuční síti uzavřené mezi žalobkyní (původní název EON distribuce a. s.) a poskytovatelem NTL forensics, a. s. soud zjistil, že předmětem a účelem smlouvy je provádění kontrol a odhalování a odstraňování neoprávněného odběru, v rámci distribučních sítí žalobkyně společnosti NTL forensics a.s.

12. Z oznámení NTL forensics, a. s o úpravě ceny rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti kontroly pro připojení odběratelů elektrické energie a zemního plynu v distribuční síti soud zjistil, že položka 13 uvádí cenu za dokumentaci a odstranění neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce na odběrném místě s přímým měřením na hladině napětí, která byla od , datum, ve výši , částka, , z části tohoto oznámení označené jako region 3 soud zjistil, že položka 3 uvádí cenu za kontrolu DEE a OEE na odběrném místě s polopřímým měřením na hladině napětí NN včetně dopravy ve výši , částka, .

13. Z faktury číslo , tel. číslo, soud zjistil, že žalobkyni coby odběratelce společnost NTL forensics, a. s. coby dodavatel, fakturovala na základě rámcové smlouvy číslo , hodnota, region tři, měsíc duben 2021 částku , částka, . Přílohou je tabulka, kde na řádku 159 je uvedeno měření 30. 4. 21 název odběru , právnická osoba, . obec , adresa, , popis model kontroly nn přímého měření.

14. Z dokladu o uhrazení faktury soud zjisitl, že žalobkyně uvedenou fakturu proplatila , datum15. Z ceníku žalované soud zjistil, že náklady na hodinu práce zaměstnance energetické kontroly činí , částka, a administrativní paušál náklady spojený s fakturací a archivací činí , částka16. Z faktury vystavené žalobkyní žalované číslo , hodnota, , soud zjistil, že bylo fakturováno takto: „Fakturujeme Vám náhradu za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese , adresa, , , adresa, , za období od , datum, do , datum, , neoprávněný odběr číslo , tel. číslo, částka , částka, plus DPH, celkem , částka, , splatnost , datum, .“17. Z upozornění na nepřijatou platbu avízo číslo , tel. číslo, soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzývá k úhradě částky, kterou požadovala fakturou celkem k úhradě , částka, s uvedeným datem splatnosti , datum, , poté zaslal ještě dvě výzvy. Z toho a z postoje žalované v tomto řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni na žalovanou částku ničeho neuhradila.

18. Z důvodu nadbytečnosti bylo zamítnuto provedení důkazů výslechem , jméno FO, a , jméno FO, provádějících měření neoprávněného odběru, neboť žalobkyně jeho výši prokázala fotodokumentací měřidel, dále byl zamítnut návrh důkazu výslechem jednatele žalované, který žalobkyně navrhla v písemném podání, na jednání však právní zástupkyně uvedla, že neví proč tak učinila a k čemu by tento měl svědčit, dále výslechem , jméno FO, , který je jednatelem společnosti, která má na odběrném místě nemovitost, ale tato společnost není odběratelem el. energie, který byl u měření přítomen, neboť tento byl zcela nadbytečný (všechny podstatné skutečnosti o průběhu a závěrech měření, již byly zjištěny z jiného dokazování. Odběratelem energie je na daném místě žalovaná, nikoliv společnost, jejímž je , jméno FO, jednatelem, odpovědnost odběratele je objektivní. Soud neprovedl ani dotaz na Policii České republiky ohledně výsledku šetření ve věci, neboť i výsledek trestního řízení je pro konkrétní věc zcela irelevantní, zejména s ohledem na objektivní odpovědnost žalované.

19. Soud vzal z provedených důkazů za zcela nepochybně prokázané, že k neoprávněnému odběru na řešeném odběrném místě došlo a že tento byl správně změřen. Měření provedl dodavatel, který tuto činnost pro žalobkyni prováděl na základě smlouvy, měření na konkrétním místě bylo žalobkyni vyfakturováno a tato je uhradila. Měření byli přítomni dva pracovníci, kteří naměřené hodnoty zapsali do protokolu a stav měřičů zdokumentovali fotografiemi opatřenými datumkou. Přítomen byl jednatel společnosti, která na místě vlastní nemovitosti (bytové jednotky). Přivolána byla policie, to strany prohlásily za nesporné. Manipulaci s měřícím zařízením dokládá zpráva revizního technika. Žalobkyně následně o věci písemně informovala žalovanou. Všechny důkazy ve své souvislosti si zcela odpovídají, není zde dán jediný rozpor. Námitku žalované, že uvedené důkazy nepostačí k prokázání správnosti měření odběru tak soud nevyslyšel. Neoprávněný odběr byl prokázán zcela standardními důkazy, soud nemá důvod pochybovat o tom, že žalobkyně jako distributor energií neměla jakokouliv snahu těmito listinami manipulovat, zejména pak jakkoliv upravovat fotografie s vyfocenými měřidly, které zachycují zřetelně a jednoznačně jejich stav ke dni zjištění a odstranění neoprávněného odběru (jsou opatřeny digitální datumkou). Datum odpovídá sepisu protokolu, i datu uvedeném ve faktuře vystavené žalobkyni společností, která pro ni odběr měřila. Žalobkyně na jednání soudu vysvětlila, jak měření probíhá, jak je protokol zpracováván, uvedla jména pracovníků, kteří odběr prováděli (a jejichž jména jsou v protokolu uvedena). Soud má za to, že další dokazování by v tomto směru bylo nadbytečné.

20. Rozhodná právní úprava odpovědnosti za škodu při neoprávněném odběru elektřiny:

21. Dle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákon platí, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

22. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

23. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

24. Dle § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

25. Dle § 49 odst. 4 energetického zákona, výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

26. Dle § 16 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny platí, že: (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. (2)Výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které odběr trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání, má se za to, že neoprávněný odběr trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.

27. Dle §17 vyhl. Č. 359/2020 Sb. platí, že v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle se vynásobí součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí.

28. Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu.

29. Otázkou předpokladů náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie a její výše se opakovaně zabýval Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009, a další). Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu pojímána zásadně jako objektivní. Odběratel odpovídá objektivně za neoprávněný odběr elektřiny a jeho vědomost (či dokonce jeho zavinění) je při posuzování tohoto právního stavu nerozhodná (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018).

30. Základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu – tedy energetickým zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, či obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu (dále jen „Soubor“) pod č. C 4271, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 916/2005].

31. Obdobně ve vztahu k neoprávněnému odběru elektřiny a k aplikaci občanského zákoníku Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, uvedl, že základní práva a povinnosti smluvních stran v jejich závazkovém právním vztahu, jenž byl založen smlouvou o dodávce elektřiny, jsou – kromě smluvního ujednání – upraveny zvláštním právním předpisem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny. Proto je třeba z tohoto zvláštního právního předpisu vycházet, a teprve pokud zvláštní právní úprava neobsahuje řešení určitých otázek, lze aplikovat předpis obecný.

32. Aktivní legitimaci žalobkyně, která je držitelem licence na distribuci elektřiny, vyplývá přímo ze zákona č. 458/2000 Sb.

33. Pasivní legitimace žalované vyplývá z jejího postavení odběratele založeného smlouvu s dodavatelem energie , právnická osoba, ., které mezi stranami nebylo sporné. Žalovaná tak byla odběratelem elektřiny v daném odběrném místě a její odpovědnost za neoprávněný odběr je objektivní. Pokud byla sama žalovaná nějakým třetím subjektem v souvislosti se zřízením neoprávněného odběru poškozena, je na ní, aby svá práva uplatňovala, ovšem nikoliv v tomto řízení.

34. Soud tak má za to, že ze shora uvedeného vyplývá, že základ nároku žalobkyně je doložen.

35. Soud se rovněž ztotožnil s výpočtem výše škody, jak jej žalobkyně provedla.

36. Soud předesílá, že žalovaná výpočet provedený žalobkyní nesporovala, neboť její obrana se omezila na to, že žalobkyně neoprávněný odběr nedoložila a žalovaná není ve věci pasivně legitimována, s níž se soud neztotožnil, jak je vysvětleno shora.

37. Žalobkyně postupovala v souladu s §16 a 17 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, dle kterého při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny38. Žalobkyně nejdříve spočetla množství neoprávněně odebrané elektřiny a to tak, že vyšla ze změřených hodnot na dvou neměřených fázích ( kdy na L2 bylo 17,10 A a na L3 9,10A) celkem tedy 26,2A, toto vynásobila napětím 230, což při převodu na kWh činí 6,026. Toto vynásobila počtem hodin, čímž dospěla k určení denní spotřeby elektřiny. Tu vynásobila počtem dnů 424 (počet dnů mezi 3.3.2020 do 30.4.2021, tedy ode dne, kdy se stala žalovaná v daném místě odběratelem, do dne zjištění a odstranění neoprávněného odběru.) V řízení bylo doloženo, že žalobkyně vyzývala žalovanou ke sdělení doby zřízení neoprávněného odběru, ta nereagovala. Žalobkyně tak byla oprávněna stanovit dobu odběru za celou dobu, kdy žalovaná byla odběratelkou, neboť tato doba je kratší než tříletá zákonná fikce, která nastupuje v situaci, kdy okamžik zřízení odběru nebyl zjištěn. Tím žalobkyně dospěla k množství celkově neoprávněně odebrané elektřiny 12,296 MWh.

39. Takto zjištěné množství neoprávněně odebrané elektřiny ve výši 12,296 MWh vynásobila částkou stanovenou operátorem trhu , částka, (za MWh neoprávněně odebrané elekřiny) a připočetla daň z elektřiny (12,296 MWh x 28,30) a dále oprávněné náklady v celkové výši , částka, (dokumentaci a odstranění neoprávněného odběru na odběrném místě , částka, , kontrola na odběrném místě s polopřímým měřením na hladině napětí , částka, , náklady na dvě hodiny práce zaměstnance energetické kontroly po , částka, a administrativní paušál s fakturací a archivací , částka, ) a , částka, (DPH). Celkem tak správně požadovala , částka, .

40. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

41. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty, kterou určila žalobkyně v písemné výzvě, kterou žalované doručila.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a , částka, na náhradě nákladů nezastoupeného účastníka po , částka, za každý z pěti úkonu obrany práva (předžalobní upomínka, sepis žaloby, dvakrát účast na jednání u soudu a jedno písemné vyjádření) a cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou k jednání soudu dne - , datum, náhrada , částka, za 440 ujetých km z , adresa, a zpět (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou na jednání k soudu dne , datum, z , adresa, a zpět - náhrada , částka, za 440 ujetých km (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t.