18 C 214/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 18 072 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 18 072 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 072 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě separovaných nákladů řízení za jednání konané dne [datum] částku 4 602,79 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 22 615,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna dle § 148 odst. 1 o.s.ř. zaplatit ČR na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 na náhradu nákladů řízení částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26.11.2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 072 Kč s příslušenstvím, když tvrdil, že dne [datum] v 11:25 hod. na [název ulice] [anonymizováno] poblíž SVO: [číslo] na pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha) zapsaného na LV. [číslo] pro k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [územní celek], bylo poškozeno vozidlo žalobce [značka automobilu], [registrační značka], konkrétně jeho pravé přední kolo a podběh, a to díky uvolněné dlažební kostce na vozovce. [příjmení] vozu je žalobce. Vzhledem k tomu, že žalovaná je správcem této komunikace (kdy vlastníkem pozemku je [územní celek], [ulice a číslo], [obec], [číslo] [obec a číslo]) a nedostatečně zajistila její sjízdnost, vznikl žalobci na základě § 27 odst. 6 zák. č 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích nárok na uhrazení náhrady škody, která se skládala z opravy vozu ve výši [částka] (kdy si žalobce nechal opravit vozidlo v autoservisu [celé jméno svědka] – [ulice a číslo], [obec a číslo] 01, [IČO]) a nutnosti zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy (taktéž v autoservisu [celé jméno svědka]), kdy pronájem vozu činil [částka] a trval ode dne [datum] do [datum]. Celková škoda tedy byla [částka]. Na základě výše uvedeného žalobce kontaktoval žalovanou dopisem ze dne [datum], ve kterém žádal náhradu škody na vozidle, ke které přiložil v příloze potvrzení Policie ČR, situační plánek, záznam o dopravní nehodě, fotodokumentaci – stav vozovky, fotodokumentaci – poškození vozidla, kopii velkého technického průkazu a kopii řidičského průkazu. Následně zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne [datum]. Na tuto již bylo ze strany žalované reagováno dopisem ze dne [datum], kde žalovaná sdělila žalobci, že zaslala podklady k náhradě škody pojišťovně [právnická osoba] Následně bylo zasláno ze strany pojišťovny žalované, [právnická osoba] Oznámení o poskytnutí náhrady škody (újmy) z pojistné události [číslo] kde uznali žalobci škodu ve výši pouhých [částka], kdy škodu specifikovali jako náklady na výměnu prasklé nápravnice ve výši [částka], což argumentovali tím, že ve zbývajícím rozsahu nebylo poškození doloženo (s čímž žalobce nesouhlasí, jelikož doložil vše potřebné a výtlukem na silnici byla způsobena škoda, kterou musel nechat opravit), a dále uznali náklady na zapůjčení náhradního vozidla ve výši [částka]. Dále od této částky odečetli spoluúčast ve výši [částka], kterou se pojištěný (žalovaná) podílí na pojistném plnění, a dále, že o tom byla žalovaná informována. [příjmení] [částka] byla poukázána na účet žalobce dne [datum], proto o tuto částku ponížil částku žalovanou (33 689 – 10 617 = 23 072). Dále byla dne [datum] uhrazena ze strany žalované na účet žalobce částka ve výši [částka] představující spoluúčast žalobce na pojištění. Žalovaná však do dnešního dne neuhradila zbývající žalovanou částku a dále nereagovala. Vzhledem k tomu, že vznikla škoda na vozidle žalobce a je zde příčinná souvislost mezi výtlukem na výše specifikované silnici a vznikem této škody a vzhledem k tomu, že za správu místní komunikace na výše určeném místě zajišťuje žalovaná, má žalobce za to, že má vůči žalované nárok na náhradu škody (která skutečně vznikla a žalobce ji musel zaplatit, na základě výše uvedených faktur a výpisů z účtu), a to v plné výši.

2. Žalovaná sporovala důvody podané žaloby, když zejm. tvrdila, že náklady na opravu nejsou skutečnou výší škody a tyto mohou být jak vyšší tak i nižší, než je skutečně způsobená škoda. Pokud je např. poškozen silně opotřebený díl a je vyměněn za nový, pak částka za takový nový díl není skutečně způsobenou škodou. Při nahlédnutí do Osvědčení o registraci vozidla, část II (technický průkaz) pak lze zjistit, že vozidlo bylo poprvé uvedeno do provozu [datum], kdy bylo zakoupena na leasing stavební [právnická osoba] se se sídlem [adresa], že dne [datum] bylo převedeno na žalobce. V době dopravní nehody se tedy jednalo o vozidlo staré 12 let, které bylo s největší pravděpodobností značně vytěžováno jako služební vozidlo stavební společnosti. Již tato samotná skutečnost naznačuje, že skutečná škoda bude výrazně nižší, než tvrdí žalobce. Pojišťovna žalované pak uznala uplatněnou škodou částečně, když uvedla, že škodou jsou náklady na výměnu prasklé nápravnice ve výši [částka], ve zbývajícím rozsahu nebylo poškození doloženo (o této skutečnosti byl i informován oprávce vozidla [celé jméno svědka] technikem pojistitele). Žalobce se domnívá, že škodu doložil fakturami za opravu. Nicméně zřejmě nepochopil, co přesně pojišťovna vytýká. Žalovaná má za to, že v předložených fakturách jsou vyúčtovány práce, které nesouvisí s tvrzeným poškozením. Tedy byla provedena nejen oprava tvrzeného poškození, ale byly provedeny i další práce navíc, které stvrzeným poškozením nesouvisejí. Nutno zdůraznit, že stejně jako samotná faktura za provedenou opravu neosvědčuje výši způsobené škody, tak také nijak neosvědčuje rozsah způsobené škody (vlastní poškození vozidla), tedy neosvědčuje, že bylo nutno provést všechny práce uvedené na faktuře. Na tuto skutečnost byl upozorněn jak žalobce tak i samotný autoservis. A je poněkud s podivem, že přes výslovné upozornění pojišťovny na tuto skutečnost (tedy že je požadována úhrada prací s tvrzeným poškozením nesouvisející), žalobce přesto podá žalobu na zaplacení takových položek faktury a ani nijak nedokládá nutnost jejich provedení.

3. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že dne [datum] se stala dopravní nehoda, při níž vjel řidič [celé jméno žalobce] s vozidlem [typ vozidla], r.z. [značka] do výmolu na vozovce (viz Potvrzení Policie České republiky ze dne [datum] spolu se Záznamem o dopravní nehodě, Technický průkaz vozidla [registrační značka], Zpráva [anonymizována tři slova] ze dne [datum]). Dále má soud za prokázané, že žalobce dopisem ze dne [datum] požádal žalovanou o náhradu škody vzniklou na vozidle v důsledku dopravní nehody a čestně prohlásil, že škodu neuplatnil u žádného jiného subjektu (viz Žádost o náhradu škody na vozidle ze dne [datum], Čestné prohlášení žalobce ze dne [datum]). Dále má soud za prokázáno, že Opravna motorových vozidle [celé jméno svědka] vozidlo žalobce opravovala a vystavila žalobci dvě faktury, jednu za opravu vozidla [typ vozidla] [registrační značka] na částku [částka] a druhou za zapůjčení vozidla na částku [částka] Tyto dvě faktury žalobce autoservisu v plné výši uhradil (viz Faktura č. [rok] na částku [částka], Faktura č. [rok] na částku [částka], Potvrzení o provedení transakce odesílatel [celé jméno žalobce], příjemce Autoservis [celé jméno svědka] ze dne [datum] na částku [částka], Potvrzení o provedení transakce odesílatel [celé jméno žalobce] příjemce Autoservis [celé jméno svědka] ze dne [datum] na částku [částka]). Na základě likvidace pojistné události byla žalobci uhrazena pojišťovnou celá částka za půjčení náhradního vozidla ve výši [částka] a dále částka [částka] za opravu vozidla, která byla však hrazena částečně pojišťovnou a částečně žalovanou v rámci spoluúčasti (viz Potvrzení o provedení transakce odesílatel [anonymizováno] pojišťovna, příjemce [celé jméno žalobce], [obec], ze dne [datum] na částku [částka] - 10 374 za půjčení vozidla a [částka] za opravu vozidla, Potvrzení o provedení transakce odesilatel TSK [obec] částka [částka] ze dne [datum], Oznámení o poskytnutí náhrady škody z pojistné události [číslo] ze dne [datum]). Z výslechu svědka [celé jméno svědka], automechanika, který vozidlo pro žalobce opravoval, a z jeho čestného prohlášení, má soud za prokázáno, že svědek si vybavoval opravované vozidlo a uvedl, že opravována byla na vozidle náprava. Po nahlédnutí do faktury rozklíčoval všechny opravované položky, když uvedl, že„ vzhledem k tomu, že šlo o vylomené kolo, bylo potřeba měnit těhlici s držákem třmenu brzdy, s tím souvisí i ložisko kola a sada šroubů. Podpora kloubu souvisí se spodním čepem ramene, vzpěru stabilizátoru potřebují obě kola, nikoliv pouze poškozené kolo, řídící páka zavěšení kol je část ramene, které s opravou souvisí. Následně byly porovnány i tlumiče, a to oba dva, z důvodu stability a bezpečnosti automobilu, následně jsou uvedeny ve faktuře šrouby AM 12x1,5x75 AM8x78, které jsou potřebné k výměně a pak také konzola nosníku, která je součástí nápravy. Dále je ve faktuře uvedená položka za geometrii, poslední položkou ve faktuře je pak montáž a demontáž nápravy s tím, že za hodinu účtuje svědek [částka], celkem tedy položka [částka]“. K dotazu právního zástupce žalované doplnil, že prasklá nápravnice je„ vlastně celý ten díl jako takový a skládá se z levého, pravého ramene, z konzole nosníku, z těhlice a z tlumičů spolu s ložiskem, jedná se vlastně o celý ten díl, který se skládá z těch jednotlivých opravovaných částí.“ Svědek pak dále poškození popsal tak, celé přední kolo bylo natlačeno dozadu na práh, tedy vlastně mezi prahem a kolem nebyla téměř žádná mezera. Soud má z výslechu za prokázané, že oprava vozidla souvisela výhradně s najetím do výtluku na vozovce, tedy s předmětnou autonehodou, když toto potvrdil svědek k výslovnému dotazu soudu, zda souvisí všechny položky na faktuře s nehodou vozidla, nebo zda na faktuře jsou i položky související např. s pravidelnou údržbou. Svědek v této souvislosti uvedl, že„ na faktuře jsou položky, které souvisí všechny s předmětnou nehodou, některé věci musí být vyměněny i z hlediska bezpečnosti, i když nevypadají jako poškozené, např. některé šrouby“. Z výslechu likvidátor pojišťovny svědka [celé jméno svědka], [datum narození], který uvedl, že vzhledem k tomu, že měl řadu likvidací, nevzpomíná si tedy úplně přesně o jaký automobil se nicméně má soud za prokázáno, že praxe v pojišťovně, když tam pracoval, byla taková, že se„ hradily pouze věci, které byly patrně poškozené, viditelně poškozený, mechanicky zničený“ (…)„ Potom servis dle nějaký dílenský příručky například vyměňuje pro jistotu těhlici, ložisko, protože to je vlastně díl na tom kole, který by mohl být poškozený a někdy do budoucna třeba může být já nevím ten díl není na 100%, ale tím, že se vjelo do té díry, tak třeba padnul životností na 70 % takže oni to mění, protože by se mohlo taky stát, oni to dělají samozřejmě proklientsky, aby se jim tam ty lidi nevrátili za 3 měsíce, hele mně začalo hučet ložisko na tom pravým kole, kterým jsem vjel do té díry, tak co jste udělali špatně, tam vlastně není prokázáno to, že jestli oni vyměnili těhlici, tlumič, a ložisko, jestli tyhle tři věci byly poškozený právě zrovna při tom vjetí do toho výmolu (…)“. K dotazu soud zda servis postupuje podle určitého manuálu a vyměňuje díly z hlediska nějaké bezpečnosti, uvedl svědek„ jo jo, přesně tak, může bejt, ale musí to mít řádně podloženo proč to tak dělá, proč to mění, většinou se odkazuje na dílenskou příručku, akceptovali jsme to u autorizovaných servisů“. Z výslechu svědka dále vyplynulo, že náhradní díly oceňuje počítačový kalkulační program AUDATEX, nevychází se tedy primárně z faktury žalobce. Ze spisu [anonymizováno] pojišťovny ke škodní události [číslo] soud zejména zjistil, že přepočet nákladů na opravu vozidla byl proveden v systému Audatex/DAT a komentář likvidátor ve spise k výpočtu konečné škody byl takový, že„ se jedná o poškození od zajetí do díry a vzpříčení odpadnuté dlažební kostky, Servis požaduje vyměnit těhlici, tlumič a stabilizátor jakožto důležité prvky zavěšení kola. Na první pohled nejsou díly poškozeny, až na prasklou nápravnici (…). Po konzultaci s nadřízeným dávám na výměnu pouze PP nápravnici.“ Z ostatních provedených důkazů (sdělení [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] ze dne [datum]) soud nezjistil pro věc nic podstatného.

4. Skutkově tak lze shrnout, že dne [datum] došlo k najetí vozidla do výtluku a došlo k poškození nápravnice vozidla (vylomení kola), kterou si dal žalobce opravit v autoservisu [celé jméno svědka]. V autoservisu opravili kromě samotné prasklé nápravnice i těhlici, tlumič a stabilizátor, které slouží k zavěšení kola a to z důvodu bezpečnosti jízdních vlastností automobilu, který měl po nehodě kolo zcela natlačené na práh. Za opravu si účtovali [částka], které žalobce uhradil, žalobce mu však zaplatil pouze [částka]. K tomu soud doplňuje, že při jednání dne [datum] bylo řízení na základě podání žalobce ze dne [datum] částečně zastaveno a to co do úroku z prodlení, když žalobce uvedl, že úrok z prodlení bude požadovat až od [datum]. Svoje částečné zpětvzetí odůvodnil tak, že dne [datum] byla žalovanou na účet žalobce uhrazena částka [částka] (dne [datum] dokonce již i částka [částka]) a žalovaná si již musela být od toho okamžiku jednoznačně vědoma výše škody, kterou žalobci způsobila, když žalobce ji k úhradě škody vyzval hned dne [datum]). Předmětem sporu tak zůstala žalovaná částka s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% z částky [částka] počítaným od [datum].

5. Po právní stránce soud nejprve konstatuje, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci se dne [datum] stala dopravní nehoda a že odpovědnost za správu komunikace, kde se nehoda stala, nese žalovaná strana (škůdce a škodní jednání je nesporné). Bylo také nesporné, že komunikace byla poškozená a došlo k k poškození nápravnice vozidla (vylomení kola) žalobce (vznik škody je nesporný). Sporné však zejm. zůstalo, v jakém rozsahu byla oprava uskutečněná autoservisem v příčinné souvislosti s popsanou nehodou ze dne [datum], tedy zda veškeré provedené opravy souvisely s najetím do výtluku a musely být provedeny, aby se vozidlo dostalo do svého předchozího stavu a jaká je skutečná výše vzniklé škody. Soud před prvním jednáním v této souvislosti žalobce poučil, aby byl připraven prokazovat, že veškeré práce vyúčtované v doložené faktuře č. [rok] jsou škodou na vozidle, která je v příčinné souvislosti s nehodou, která se žalobci stala dne [datum]. Žalovanou soud oproti tomu poučil, aby v rámci obrany tvrdila, co z položek na faktuře bylo žalovanou uhrazeno a co je sporováno. Žalobce navrhl výslech svědka [celé jméno svědka], který vozidlo opravoval, aby vysvětlil, proč byly jednotlivé položky účtovány, co konkrétně bylo na automobilu opravováno a jakou to mělo souvislost s poškozenou nápravnicí. Žalovaná oproti tomu po několika dalších výzvách až při jednání dne [datum] uvedla, že z faktury č. [rok] uhradila žalovaná prostřednictvím své pojišťovny tyto položky: podpora kloubu za [částka], vzpěra stabilizátoru za [částka], geometrie za [částka] a demontáž, montáž (práce) za [částka], ostatní položky na faktuře považuje za sporné. Nicméně po výslechu svědka [celé jméno svědka], likvidátor pojišťovny, svoji obranu žalovaná upravila a přizpůsobila výsledkům výslechu, když uvedla, že tedy mění svá obranná tvrzení v tom směru, že uhrazena byla konzole nosníku, geometrie a práce, ostatní položky faktury sporuje. Upozornila také na to, že žalobce dostal navíc [částka] oproti účtovaným položkám na faktuře, neboť pojišťovna vychází ze svých cen náhradních dílů, nikoliv ze skutečně uhrazené opravy. Takový postup je z procesního hlediska v postavení žalovaného možný, nicméně budí pochyby svou účelovostí. 6. [příjmení] ustanovení, která na daný škodní vztah dopadá, je dle názoru soudu ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen NOZ) občanského zákoníku v platném znění, podle něhož:„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ a dále ustanovení § 2969 NOZ, podle něhož se„ při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.“ 7. Dle komentářové literatury (JUDr. Vojtek k § 2969 v ASPI) platí, že„ Výše náhrady se odvozuje od ceny věci, což je podle § 492 odst. 1 hodnota věci vyjádřená v penězích; ta se zásadně určuje jako cena obvyklá, tedy jako cena, za kterou lze v daném místě a čase pořídit věc shodnou či obdobnou. Výjimkou jsou situace, kdy je buď mezi účastníky dojednáno něco jiného, tj. odlišný způsob určení ceny, nebo stanoví-li tak zákon. Zároveň je důležité, že se při určení obvyklé ceny přihlíží i k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci. Tím se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav, kdy v případě opravy poškozené věci může poškozený požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy. (…) S takto upřesněně formulovanou úpravou souvisí i otázka účelnosti nákladů na opravu starší věci, neboť se stává, že oprava věci ji může nejen uvést do původního stavu, ale oproti stavu před poškozením ji i zlepšit, čímž se zvýší její hodnota. Poškozenému jistě nelze vyčítat, že opravu věci využil případně i k její modernizaci, neboť škodná událost může být podnětem k dříve odkládanému vylepšení věci. Je pak samozřejmě nezbytné odlišit, co ještě představuje náhradu škody směřující k uvedení do původního stavu a co již jde nad rámec poškození a znamená takové zvýšení hodnoty věci, které nemůže jít k tíži škůdce. Tento princip byl formulován i dříve tak, že od částky vyjadřující náklady na opravu věci musí být odečtena částka odpovídající jejímu zhodnocení opravou oproti původnímu stavu, jinak by poškozenému vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebené součásti byly nahrazeny součástmi novými. (…). Oproti tomu u osobních motorových vozidel je tržní (obvyklá) cena velmi citlivá na havárii, byť by byly její následky bezezbytku odstraněny. Proto i nadále (tím spíše) platí závěry formulované za předchozí úpravy, které vylučují uplatnění tzv. amortizace, tj. metody, která vychází z poměrů státem regulovaného hospodářství a automaticky snižuje náhradu v položkách náhradních dílů o poměrnou částku odpovídající poměru stáří vozu k jeho předpokládané délce životnosti. Ke zhodnocení poškozeného automobilu opravou však dochází jen tehdy, zvýší-li se skutečně jeho obvyklá tržní cena.“ 8. Soud vycházel při svém právním hodnocení ze zjištěného skutkového stavu a zejména z výslechů dvou svědků a dospěl k závěru, že žalobce dostatečně prokázal, že oprava, kterou autoservis [celé jméno svědka] provedl a fakturou č. [rok] vyúčtoval, bezezbytku sloužila k obnovení původního stavu poškozené věci ve smyslu výše uvedené komentářové literatury, tedy pojízdnosti osobního automobilu a jeho bezpečnosti. Soud i z výslechu svědka [celé jméno svědka], který likvidoval škodnou událost, vyrozuměl, že pojišťovny nenahrazují díly, které nejsou na první pohled poškozené, avšak jejich funkčnost částečně utrpěla a může se stát, že v bezprostřední budoucnosti bude na poškozeném, aby je nechal také vyměnit, neboť se porouchají nebo budou„ zlobit“. Proto odmítla pojišťovna celou opravu proplatit. Takový případ ani u této škodní události svědek [celé jméno svědka] nevyloučil. Soud proto přesvědčil automechanik [celé jméno svědka], který jednoznačně popsal, co a proč muselo být vyměněno, aby automobil mohl dál jezdit a jeho provoz byl pro uživatele bezpečný. Soud tak dospěl k závěru, že výměna na faktuře uvedených náhradních dílů a provedené práce byla v příčinné souvislosti se škodou na [značka automobilu], která vznikla najetím do výmolu na silnici. Výše jednotlivých položek na faktuře nebyla žalovanou sporována, když žalovaná pouze namítala, že opravou (použitím) nových náhradních dílů dojde ke zhodnocení vozidla, s čímž však soud zásadně nesouhlasí. Ve světle výše uvedeného komentáře by ke zhodnocení vozidla mohlo dojít však pouze za zásadně jiné situace než při výměně prasklé nápravnice a dílů sloužících k zavěšení kola.

9. Požadované příslušenství pak bylo přiznáno v souladu s ust. § 1970 o.z. v sepjetí s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak bylo v plném rozsahu vyhověno, neboť částečné zpětvzetí žaloby co do úroků z prodlení soud považuje za neúspěch pouze v poměrně nepatrné části.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani přes výzvu soudu a své vlastní sliby nezajistila iniciály svědka ani jej k jednání konaném dne [datum] nepřivedla, jak výslovně sdělila soudu emailem ze dne [datum], a ani jinak soudu nedala vědět, že svědka, kvůli jehož výslechu se mělo jednání konat (viz odročení z důvodu výslechu svědka z [datum]), nezná, a jednání dne [datum] tím bylo zcela zmařeno, soud náklady tohoto jednání separoval a dal je k úhradě žalované a to i za situace, kdyby žalovaná ve sporu nakonec vyhrála. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 072 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na ústním jednání dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 643,96 Kč za 188 ujetých km v částce 1 243,96 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 803,96 Kč ve výši 798,83 Kč 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 615,14 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 072 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, ústní jednání konané dne [datum], [datum], [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 903,75 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 643,96 Kč za 188 ujetých km v částce 1 243,96 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 643,96 Kč za 188 ujetých km v částce 1 243,96 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 615,83 Kč za 188 ujetých km v částce 1 215,83 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 863,75 Kč ve výši 3 751,39 Kč 12. V souvislosti s náhradou nákladů řízení soud rozhodl posledním výrokem dle § 148 odst. 1 os.ř. i o náhradě nákladů státu, které sestávají ze svědečného, jenž bude stát nucen uhradit svědkovi, který nárok na svědečné uplatnil. Jednalo se o [celé jméno svědka], který však nárok na svědečné uplatnil až při jednání, kdy byl vyhlášen rozsudek. Vzhledem k tomu, že soud nejprve o svědečném musí rozhodnout, neboť svědek jej má vyčíslit do jednoho týdne od svědeckého výslechu, zavázal žalovanou k úhradě nákladů státu, jejich výši však určí až v samostatném usnesení, které žalované zašle.