18 C 235/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 221 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal úroku z prodlení z částky částka od datum do datum zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím, a to z titulu nároku náhrady za imateriální újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného Obvodním soudem pro adresa pod sp. zn. spisová značka. Žalobce v žalobě popsal průběh řízení zahájeného žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro adresa dne datum a ukončeného rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, následně však byl jeho nákladový výrok zrušen rozhodnutím Ústavního soudu. Žalobce měl za to, že je do celkové doby řízení nezbytné započítat i celou dobu neúspěšného předsoudního vymáhání nároku, která počala doručením žádosti PČR datum. Celkově tak požadoval odškodnění za dobu od datum do datum (kdy však nebylo rozhodnuto o nákladech řízení). Finanční částku způsobilou odškodnit mu vzniklou újmu stanovil ve výši částka, která odpovídá dvaceti tisícům za rok vedení řízení se zohledněním polovičního snížení v prvních dvou letech. Takto nárok uplatnil u žalované, která uznala, že žalobci vznikl nárok na finanční zadostiučinění újmy způsobené mu nepřiměřenou délkou odškodňovaného řízení, odškodnila jej však pouze částkou částka s odůvodněním, že je nárok namístě snížit o 40% z důvodu složitosti řízení. Žalobce uznal, že řízení bylo složité po hmotněprávní i procesní stránce, měl však za to, že je nezbytné přihlédnout k tomu, že zkomplikování procesní stránky věci zapříčinil sám stát svým nesprávným rozhodováním, které muselo být řešeno podáváním příslušných procesních prostředků (opakovaná odvolání, žaloba pro zmatečnost, dovolání). V celé věci soud prvního stupně nedovedl vydat ani jedno správné rozhodnutí (i ve třetím rozhodnutí, které bylo potvrzeno, byla nezbytná korektura odvolacího orgánu ve věci součtu výsledné částky). Městský soud pak protiústavně upřel žalobci náhradu nákladů řízení, což potvrdil Ústavní soud. Žalobce však za dobu rozhodování o nákladech řízení již kompenzaci v tomto řízení nepožadoval (to právní zástupkyně žalobce potvrdila k dotazu soudu do protokolu). Z těchto důvodů žalobce uplatnil rozdíl mezi svým požadavkem na vyplacení částka a žalovanou uhrazenou částkou částka touto žalobou. Požadoval rovněž zákonný úrok z prodlení, a to ode dne odmítnutí žalované části nároku žalovanou.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, neboť měla za to, že vyplacená kompenzace částka představuje dostatečné odškodnění za žalobcem vytrpěnou újmu, kterou nesporovala. Odkázala na své písemné vyjádření k předžalobnímu uplatnění nároku žalobcem, kde průběh řízení popsala shodně jako žalobce avšak detailněji, takto: Řízení bylo zahájeno datum doručením žaloby k Obvodnímu soudu pro adresa (OS) na zaplacení částka s přísl. dle zák. č. 82/1998 Sb.. Žalobce předtím nárok vymáhal mimosoudně, přičemž dle konstantní judikatury lze do doby řízení zahrnout maximálně dobu šesti měsíců před žalobou. Za žalovanou jako organizační složka původně vystupovalo Ministerstvo vnitra, následně Ministerstvo spravedlnosti. Dne datum byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě, to učinil datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to bylo konáno, řízení bylo do částky částka zastaveno. Další jednání byla konána ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, jednání nařízené na datum se nekonalo k žádosti žalobce, dále dne datum. Následně bylo řízení přerušeno do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v adresa (KS) pod sp. zn.: spisová značka. Proti rozhodnutí podal žalobce dne datum odvolání. Usnesením Městského soudu v Praze (MS) ze dne datum bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno. Následně soud sledoval stav trestního řízení. Dne datum byl soudu doručen návrh žalobce na pokračování v řízení. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to bylo konáno, další jednání byla konána ve dnech datum, datum. Dne datum byla věc předložena nové soudkyni. Usnesením ze dne datum byl stanoven znalec za účelem vypracování znaleckého posudku. Dne datum znalec odmítl vypracovat znalecký posudek. Usnesením ze dne datum byla ustanoven znalecký ústav, dne datum soud urgoval vypracování znaleckého posudku. Z důvodu odchodu projednávající soudkyně na mateřskou dovolenou byl spis přidělen nové soudkyni. Dne datum byl znalecký posudek rozeslán účastníkům. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to bylo konáno, další jednání bylo konáno dne datum. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to bylo konáno, další jednání byla konána ve dnech datum, datum, datum a datum, kdy byl soudem vyhlášen rozsudek, proti němuž podali oba účastníci odvolání. Dne datum byla věc předložena MS. Usnesením MS ze dne datum bylo odvolání žalobce částečně odmítnuto, odvolací řízení bylo částečně zastaveno a rozsudek soudu I. stupně byl ve výrocích I., III., IV. a V. zrušen a věc byla vrácena zpět tomuto soudu k dalšímu řízení. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum podal žalobce proti usnesení MS ze dne datum dovolání. Téhož dne podal žalobce proti uvedenému usnesení žalobu pro zmatečnost. Usnesením MS ze dne datum bylo řízení o žalobě pro zmatečnost přerušeno do skončení dovolacího řízení. Proti usnesení MS ze dne datum podal žalobce odvolání dne datum. Dne datum byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze (VS). Usnesením VS ze dne datum bylo rozhodnutí MS ze dne datum změněno tak, že řízení se nepřerušuje. Dne datum bylo konáno jednání, žaloba pro zmatečnost byla zamítnuta. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání dne datum. Dne datum byla věc předložena VS, dne datum byla věc předložena s dovoláním žalobce Nejvyššímu soudu ČR (NS). Usnesením NS ze dne datum bylo dovolání odmítnuto. Usnesením VS ze dne datum bylo usnesení MS ze dne datum změněno. Usnesením MS ze dne datum byl rozsudek soudu I. stupně ze dne datum částečně zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne datum bylo nařízeno jednání na právnická osoba.2019, k žádosti žalobce bylo jednání odročeno na datum, to bylo konáno, další jednání byla konána ve dnech datum, datum, datum a datum, kdy byl soudem vyhlášen rozsudek, proti němuž podal žalovaný odvolání dne datum, dne datum byla věc předložena MS. Usnesením MS ze dne datum bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena zpět k dalšímu řízení. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, na žádost žalobce bylo odročeno na datum a k další opakované žádosti bylo odročeno na datum. Dne datum bylo konáno jednání za účelem poskytnutí lhůty k mimosoudnímu jednání. Dne datum žalovaný informoval soud o neúspěšném ukončení mimosoudního jednání. Usnesením ze dne datum byl stanoven znalec, dne datum byl znalci zaslán spis, následně soud opakovaně urgoval znalce o zaslání posudku dne datum, datum, datum a datum. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek, poté rozeslán účastníkům. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, to bylo konáno a odročeno na datum, kdy byl vyhlášen rozsudek, proti němuž podali oba účastníci odvolání. Dne datum byla věc předložena MS. Rozsudkem MS ze dne datum bylo rozhodnutí soudu I. stupně částečně změněno a částečně potvrzeno, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dne datum bylo MS vydáno opravné usnesení. Žalovaná dospěla k závěru, že délka způsobilá k odškodnění činí 20,5 roku za období počínající půl roku před podáním žaloby (z důvodu předžalobního uplatnění nároku žalobcem) do právní moci rozhodnutí MS dne datum, kdy dle pravidel odpovídajících stanovisku č. 206/2010 občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu náleží žalobci základní částka v celkové výši částka (částka ročně s tím, že za první dva roky náleží částka poloviční), kterou je však nutno dle modifikačních kritérií zákona číslo 82/1998 Sb. snížit o 40% (snížení 25% za procesní složitost, 15% za to, že řízení probíhalo na všech stupních soudní soustavy, 10% jednání žalobce a naopak zvýšení 10% za postup soudu) – celkem částka. právnická osoba listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Z uplatnění nároku na náhradu škody žalobce ze dne datum a vyjádření k tomuto nároku žalovanou z datum soud zjistil, že nárok byl u žalované předběžně uplatněn, uplynula šestiměsíční lhůta k plnění, žalovaná plnila pouze částečně ve výši částka a do částky částka plnit odmítla. Věc je tedy v rozsahu žalobou uplatněného nároku u soudu projednatelná.

5. Z listin obsažených v soudním spise Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil, že průběh řízení odpovídá tomu, jak jej popsal žalobce v žalobě a detailněji žalovaná ve svém písemném vyjádření k nároku žalobce a jak jej soud shrnul v bodě 2 tohoto rozsudku, na nějž pro stručnost odkazuje. Ke konkrétnímu postupu soudu a účastníků řízení bylo zjištěno následující: 6. datum žalobce podal žalobu o osmi bodech. Žalobou uplatněný nárok byl u státu vymáhán mimosoudně od přelomu roku 1999 a 2000. datum je zjevná první práce se spisem, a to referát k odeslání žaloby žalované. Dále je ve spise záznam, že z důvodu přetížení kanceláře a poruchy počítače je prodloužena lhůta k vypravení referátu o patnáct dní. Tento je tedy vypraven až datum. Žalovaný přípisem z datum žádá o prodloužení lhůty k vyjádření. datum se vyjadřuje. Dále spis obsahuje řadu listin svědčících o snaze soudu zajistit trestní spis potřebný k dokazování. Na to je mu opakovaně sděleno, že tento zapůjčit nelze. Do datum nevyplývá ze spisu žádná jiná aktivita. K vyjádření žalovaného se vyjadřuje žalobce podáním z datum. První jednání proběhlo datum, bylo zahájeno ve 13:00 hod., skončeno o půl hodiny později. Na tomto jednání žalobce sděluje, že se jedná o velice komplikovanou záležitost, která se větví do dalších a dalších případů. Žalovaný v podání z datum žádá o prodloužení lhůtu k zajištění důkazů. Soud se snaží zajistit videokazety se stavem chemické laboratoře. Je mu sděleno datum, že tyto nejsou ve spise, kde se jich dožadoval. Dále žalovaná žádá o prodloužení lhůty přípisem z datum. Přípisem z datum žalovaná sděluje, že se jí nepodařilo zajistit od soudu požadované důkazy. Dále je ve spise přípis z datum, kde sděluje policie, že videokazety stále nejsou dohledány a nenachází se ve spise, v němž měly dle soudu být. Žalovaný přípisem ze datum navrhuje výslech svědka. Z datum je další přípis policie. Dále soud komunikuje s firmou zajišťující ostrahu, ta odpovídá. Žalobce žádá přípisem z datum, aby jednání bylo nařízeno do datum, neboť pak bude služebně mimo republiku. Jednání proběhlo datum, zahájeno v 13:00 hod., skončeno v 13:10 hod. V protokolu je uvedeno pouze tolik, že se konstatuje omluva žalobce a svědka Fridricha. Nic jiného prováděno nebylo. datum žalovaná zasílá vyšetřovací spis. datum v 8:30 hod. zahájeno jednání, skončeno v 10:00 hod. Vyslechnut svědek jméno FO. Jednání je odročeno za účelem zjištění adresy svědka doktora jméno FO. Z datum je vyjádření žalobce, datum žádost žalované o odročení. Z datum sdělení Ministerstva vnitra, že se stále nepodařilo dohledat videokazety. Další protokol o jednání je z datum, zahájeno v 10:30 hod., vyslechnut svědek jméno FO. Jednání se za účelem výslechů svědků Fridricha, Svobody, jméno FO a pana jméno FO odročuje. Jednání trvalo hodinu. Z datum je písemné vyjádření žalobce. Další jednání proběhlo datum, zahájeno v 9:30 hod., vyslechnut svědek jméno FO. Skončeno v 10:50 hod., odročeno za účelem předvedení svědka jméno FO a předvolání svědka jméno FO. Podáním z datum žalobce sděluje, že má za to, že svědek jméno FO maří jednání a žádá, aby soud využil procesních postupů k sankci této osoby. datum navrhuje žalovaná, aby soud jednal s Ministerstvem spravedlnosti coby příslušnou organizační složkou s ohledem na vývoj judikatury a rovněž navrhuje, aby z toho důvodu byla přenesena místní příslušnost na adresa. To je odmítnuto usnesením z datum. K tomu je vydáno opravné usnesení z datum. datum podává žalobce rozsáhlé podání, včetně rozšíření žaloby. Dalším podáním z datum žalobce navrhuje stanovení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a o.s.ř.. datum probíhá další jednání, zahájeno v 10:00 hod., vyslechnut svědek jméno FO. Svědek jméno FO žádá, aby mohl do řízení vstoupit jako vedlejší účastník. Ukončeno ve 12:50 hod. Z datum žádost o odročení jednání podaná žalobcem. datum probíhá další jednání, které započalo v 13:00 hod., skončilo 13:05 hod. Uvedeno je, že se konstatuje omluva právního zástupce žalobce a žalovaný je odvolán. datum podává žalobce další podání s přílohami. Další jednání je datum, zahájeno v 9:30 hod., kde soud pouze sděluje, že nadále bude jednáno s Ministerstvem spravedlnosti a že se řízení přerušuje do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v adresa pod spisovou značkou spisová značka, skončeno v 9:50 hod. Proti přerušení řízení podává žalobce odvolání datum. Soud vyzývá žalovanou, aby se vyjádřila. Ta se vyjadřuje datum. Věc je předložena Městskému soudu v Praze datum. Městský soud usnesením spisová značka potvrdil usnesení soudu prvního stupně datum o přerušení řízení. Dále je žádána zpráva o sdělení stavu trestního řízení. Dopisem z datum sděluje trestní soud, že proběhlo hlavní líčení. datum se soud opět dotazuje na stav trestního řízení, datum mu je na to zaslán protokol o hlavním líčení s výrokem rozsudku. Dále Krajský soud v adresa přípisem doručeným soudu datum sděluje, že ve věci bylo 27.4. nepravomocně rozhodnuto a datum byla věc předložena vrchnímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Dále je sděleno přípisem z datum, že nelze zapůjčit trestní spis, neboť půjde se stížností obžalovaného tituly před jménem Kolínky k vrchnímu soudu. Lze předpokládat, že bude zaslán ke spisu spisová značka, který je u Nejvyššího soudu v Brně. datum žalobce podává návrh na pokračování řízení. Další jednání proběhlo datum, zahájeno ve 13:00 hod., skončeno ve 13:25 hod. K důkazu byl přečten rozsudek Krajského soudu v adresa a rozsudek Vrchního soudu v Praze. Jednání je odročeno za účelem výslechu svědka předsedy představenstva společnosti ČSTD jméno FO. Přípisem z datum zasílá žalobce další listiny. datum podává vyjádření Ministerstvo spravedlnosti. datum proběhlo další jednání, kde je opětovně vyslechnut svědek jméno FO, skončeno ve 14:20 hod., odročeno za účelem případného výslechu svědka jméno FO. Další jednání proběhlo datum, zahájeno ve 13:00 hod., skončeno v 13:25 hod. K důkazu přečteny čtyři listiny. Jednání se odročuje za účelem specifikace výhrad, resp. závěrečných řečí na datum. právnická osoba.2010 se písemně vyjadřuje žalovaná. Na to soud počíná činit úkony ke zpracování znaleckého posudku, poptává znalce. datum odpovídá znalec, že není schopen úkol splnit z důvodu mimořádného pracovního vytížení. Dále se žalobce písemně dotazuje na stav řízení, žádá o sdělení, zda byl znalecký posudek již vypracován. Na to mu odpovídá soud datum s tím, že znalec oznámil odmítnutí vypracování znaleckého posudku, tudíž tento není zpracován. Dále soud provádí lustraci znalců. Ustanoven je znalec jméno FO, kterému se ukládá, aby posudek podal do devadesáti dnů. Tento odmítá vypracování posudku v podání z datum. Soud vyhledává další znalce a vede rozsáhlou komunikaci se Znaleckým ústavem Českého vysokého učení technického Praze, fakulta strojní. datum je zrušeno usnesení o ustanovení znalce z důvodu odmítnutí vypracování posudku a z téhož dne je usnesení o zadání znaleckého zkoumání ČVUT, které má posudek zpracovat do šedesáti dnů. datum soud urguje vypracování posudku. Žádá o vysvětlení, proč tento nebyl dosud zpracován. Posudek je zaslán včetně fakturace datum. Posudek je rozeslán stranám, vyjadřuje se k němu Ministerstvo vnitra datum. datum se vyjadřuje žalobce, podáním navrhuje změnu petitu zohledňující znalecké závěry. Žalovaná doplňuje materiály datum. datum probíhá další ústní jednání, doba zahájení neuvedena, nicméně na jednání byl pouze žalobce poučen dle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a žalovaná vznesla námitku promlčení. Žalobce reaguje na výzvu datum rozsáhlým podáním, v němž konkretizuje 276 poškozených položek. datum nahlíží do spisu tituly před jménem jméno FO za žalovanou. datum se žalovaná vyjadřuje rozsáhlým podáním. Další Jednání probíhá datum, zahájeno v 9:00 hod., skončeno v 10:35 hod. Žalobce je opět vyzván k doplnění tvrzení dle § 118a o.s.ř. datum žalobce žádá o prodloužení lhůty. Ministerstvo vnitra zasílá k věci podání, rovněž tak Ministerstvo spravedlnosti. Další podání Ministerstva vnitra je z datum. datum se soud dotazuje pana Komorouse na jeho angažmá ve věci. Další jednání je nařízeno na datum od 9:00 hod. Žalovaná žádá o odročení jednání. Žalobce se vyjadřuje podáním ze datum. datum jednání proběhlo, trvalo deset minut. Soud pouze uvedl, že potvrzuje předání věcí z položek 99 a vrací žalobci osm faktur. datum zasílá žalobce další podání, ke kterému přikládá požadované listiny. Z 14.10. přeposílá toto podání soud žalované. Ministerstvo vnitra se vyjadřuje datum. datum probíhá další, trvá hodinu a půl. Odročuje se za účelem provedení dalších listinných důkazů. datum žalobce žádá o prodloužení termínu k dodání dalších důkazů. Dodává je datum, posílá velice rozsáhlé podání a přílohou je 126 kusů důkazního materiálu. datum podává žalobce návrh na doplnění dokazování výslechem svědků, velice rozsáhlé podání, kde uvádí i co má být od svědka konkrétně zjišťováno a posílá další listiny. datum spis obsahuje omluvu z jednání nařízeného na týž den z důvodu onemocnění pracovnice žalované, neuchází se o odročení jednání. Jednání datum proběhlo bez účasti žalované, zahájeno v 9:00 hod., skončeno v 9:40 hod., odročeno za účelem zhodnocení důkazů. Z datum je podání Ministerstva vnitra, znalecký posudek jako příloha. Soud se dotazuje právnická osoba.2014 právního zástupce žalobce, zda požaduje výslech znalce u jednání. K tomu odpovídá žalobce, že ano. Jednání proběhlo datum, zahájeno v 11:00 hod., skončeno ve 12:20 hod. Strany poučeny dle § 119a o.s.ř. a jednání se odročuje za účelem vyhlášení rozsudku na datum. datum podává vyjádření Ministerstvo vnitra. datum vyúčtovává žalobce náklady řízení, k tomu zasílá listiny se soupisem cest. datum je vyhlášen rozsudek. Ten je ve spise obsažen na čl.

484. Proti rozsudku se odvolává Ministerstvo vnitra odvoláním ze dne datum, odvolání čítá jedenáct stran A4. Odvolává se rovněž žalobce blanketním odvoláním z datum. Žalobce je vyzván k doplnění datum. Odvolání doplňuje podáním z datum. Věc je předložena Městskému soudu v Praze datum. Městský soud se dotazuje na možnost rozhodnutí bez jednání. S tím žalobce nesouhlasí. Podáním z datum upřesňuje a doplňuje své odvolání. V tomto podání žalobce uvádí, že bere zpět odvolání do výroku II, ačkoliv to zbytku podání neodpovídá. O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze rozhodnutím spisové značky spisová značka tak, že výrokem I. odvolání žalobce do výroku I. rozsudku soudu prvního stupně odmítá, zastavuje odvolací řízení ohledně zamítavého výroku II. a zrušuje rozsudek soudu prvního stupně výroku I. a v nákladových výrocích III., IV. a V. a v tomto rozsahu vrací věc soudu prvního stupně. Z datum je dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze. Jednání nařízené na datum je z tohoto důvodu odročeno na neurčito. Věc je předložena Nejvyššímu soudu předkládací zprávou z datum. datum je podána žaloba pro zmatečnost žalobcem. Vrchní soud v Praze rozhoduje svým usnesením spisová značka tak, že se usnesení Obvodního soudu pro adresa mění tak, že se řízení o žalobě pro zmatečnost proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, nepřerušuje. Žalovaná se vyjadřuje k žalobě pro zmatečnost podáním ze dne datum. datum probíhá další jednání před Městským soudem v Praze. Vyhlášeno je usnesení, že se žaloba pro zmatečnost proti výroku II. usnesení městského soudu ze dne datum zamítá a žalobci je uložena povinnost uhradit náklady řízení. Proti tomu se odvolává žalobce odvoláním z datum. Věc je předložena Vrchnímu soudu v Praze předkládací zprávou z datum. Spis spisová značka je zapůjčen Vrchnímu soudu v Praze z důvodu odvolacího řízení a datum je předáno dovolání Nejvyššímu soudu v Brně. Podáním z datum žalobce doplňuje svoje odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ve věci žaloby pro zmatečnost. Nejvyšší soud o dovolání rozhoduje usnesením z datum tak, že dovolání odmítá a nikomu nepřiznává nárok na náhradu nákladů řízení. Soud nařizuje jednání na datum, na to reaguje žalobce vyjádřením z datum, kde sděluje, že kvituje snahu pokročit v řízení, když bylo nařízeno jednání na datum s tím, že pro konání jednání nejsou splněny podmínky, neboť soud přehlédl, že nebylo podáno pouze dovolání, ale rovněž žaloba pro zmatečnost, o níž nebylo doposud rozhodnuto pravomocně. Z tohoto důvodu soud nařízené jednání odročuje na neurčito. Ve věci žaloby pro zmatečnost je nařízeno jednání na datum, kde Vrchní soud rozhoduje tak, že se usnesení soudu prvního stupně mění tak, že se zrušuje výrok II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka. Toto rozhodnutí o čtyřech stranách je rozesláno stranám a spis je vrácen Obvodnímu soudu pro adresa. Z datum je referát, aby byl spis předložen senátu 11 Co Městského soudu v Praze, neboť bylo zrušeno jeho rozhodnutí. Městský soud následně rozhoduje datum tak, že se rozsudek soudu prvního stupně, tedy Obvodního soudu pro adresa ve výroku II. zrušuje, a i v tomto rozsahu se věc vrací soudu k dalšímu řízení. datum žalobce žádá o odročení jednání a sděluje i své další kolizní termíny. datum probíhá jednání zahájené v 9:00 hod., na němž je žalobce vyzván dle § 118a odst. 1 i odst. 3 o.s.ř. Čtou se pouze stranám rozeslaná usnesení Nejvyššího soudu a Městského soudu. Neuvedeno v kolik jednání skončilo. datum a datum žalobce posílá opět velice rozsáhlá (vyžádaná) vyjádření. včetně technické dokumentace. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se vyjadřuje podáním doručeným soudu datum. datum probíhá další jednání, začíná ve 13:00 hod., uvedeno je, že skončeno a podepsáno v 9:30 hod. Odročeno je bez uvedení důvodu, nicméně na jednání je žalobce a žalovaný vyzván, aby ve lhůtě patnácti dnů sdělili, které konkrétní důkazy, které doposud nebyly provedeny navrhují, aby soud provedl s tím, že musí uvést, co tím chtějí prokázat. datum žalobce podává další vyjádření. Z datum je předvolání svědka jméno FO na jednání k datum. Dále se vyjadřuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podáním z datum. Jednání datum proběhlo, zahájeno bylo v 9:00 hod., čteny jsou důkazy listinné. Svědek se nedostavil. Jednání je odročeno na datum. datum žalobce zasílá další listinné důkazy, opět rozsáhlé. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se vyjadřuje také rozsáhlým podáním z datum. datum probíhá další jednání, zahájeno ve 14:00 hod., opět bez uvedení ukončení. Je čten znalecký posudek a dáno poučení dle § 119a o.s.ř. datum je vyhlášen rozsudek. Soud rozhoduje tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení. Žaloba do povinnosti žalovaného zaplatit částku částka s příslušenstvím se zamítá. Žalobce je povinen zaplatit náklady státu, protože byl převážně neúspěšný. Rozsudek čítá 45 bodů. Proti rozsudku se odvolává žalovaná datum. Odvolává se rovněž žalobce, a to blanketním odvoláním ze dne datum. Toto (bez výzvy) odůvodňuje datum. K tomu se vyjadřuje žalovaná v podání datum. Věc je předložena Městskému soudu v Praze datum. Žalobce se vyjadřuje k odvolání žalované datum. Městský soud rozhoduje usnesením spisová značka tak, že se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a věc se vrací soudu k dalšímu řízení. Nalézacímu soudu dává pokyn, aby určil hodnotu každé jednotlivé věci nalezené v garáži při převzetí od jméno FO mimo membrán, které byly již tehdy poškozeny a měly nulovou hodnotu. Dále je přiznáno znalečné Vysokému učení technickému. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žádá o odročení jednání nařízeného na datum z důvodu kolize. Toto následně odvolává. Jednání je odročeno na datum. Dále je odročeno na datum. Na to žádá o odročení žalobce. Jednání je výsledně odročeno na datum. K tomu je tedy žádost o další odročení jednání ze strany žalobce. Jednání je odročeno na datum, kdy proběhlo, zahájeno bylo v 9:00 hod., odročeno je na neurčito z důvodu nutnosti znaleckého zkoumání. Soud se snaží sehnat znalce. Žalobce sděluje procesní stanovisko datum. Žalovaná sděluje, že se nepodařilo dosáhnout smírného řešení věci podáním z datum. Soud ustanovil znalce tituly před jménem jméno FO ke zpracování znaleckého posudku usnesením z datum. datum žádá znalce o vrácení spisu se znaleckým posudkem. Opakovaně o totéž žádá datum. Podáním ze dne datum se žalovaná dotazuje na stav řízení. Podáním z datum soud opětovně žádá znalce o sdělení, co brání zpracování znaleckého posudku. Ten potvrzuje přijetí e-mailu a sděluje, že důvodem zdržení je náročnost pro prostudování a posouzení množství spisové dokumentace. Žádá prodloužení lhůty do února 2022. Soud usnesením z datum vyzývá opětovně znalce, aby do sedmi dnů posudek zaslal. Nakonec je znalecký posudek datovaný datum soudu zaslán datum spolu s požadavkem znalečného. Právní zástupkyně žalobce žádá o zaslání znaleckého posudku. K tomu se vyjadřuje podáním z datum s tím, že uvádí dotazy na znalce. Dále znalec sděluje, že obdržel ke zpracování posudku dva balíky spisu. Tyto byly doplněny další zásilkou, kterou přibalil při zpětném zaslání. Bohužel to nezdůraznil v průvodním dopise. První balík obsahoval první část spisu, balík dva druhou část svazku, později doručený třetí svazek byl zaslán až následně. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se vyjadřuje podáním z datum. Znalci je přiznáno znalečné za 30 hodin práce ve výši částka. datum probíhá jednání, kde je vyslechnut znalec, jednání je zahájeno v 10:00 hod. a je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku. Ten je vyhlašován datum. Strany zasílají vyúčtování nákladů. Rozsudkem soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení. Zamítá se žaloba do povinnosti žalovaného zaplatit částku částka s příslušenstvím. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudek čítá šestnáct bodů. Žalovaná se odvolává podáním – uvedeno 05-0-2022. S ohledem na vydání rozsudku zřejmě chybí jednička a jedná se tedy o pátý říjen. Znalci je placeno znalečné. Odvolává se rovněž žalobce odvoláním doručeným soudu datum. Soud rozesílá odvolání. Žádá strany o vyjádření. O odvoláních rozhoduje Městský soud v Praze svým rozsudkem spisová značka ze dne datum tak, že se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. mění jen tak, že se zamítá žaloba do částky částka s přináležejícím úrokem z prodlení, jinak se potvrzuje. Ve výroku III. se mění výše nákladů řízení. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Rozsudek je stranám rozeslán. Žalobce požaduje doložku právní moci. Dále je spis zapůjčen Městskému soudu v Praze za účelem vydání opravného usnesení k návrhu žalované z datum. Městský soud rozsudek ve výroku opravuje usnesením z datum. Z dopisu Ústavního soudu 3 ÚS 1504/2023 je zjištěno, žalobce podal Ústavní stížnost o níž Ústavní soud rozhodl datum nálezem, který stanovil, že výrokem II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pročež se výrok II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka zrušuje. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Právní zástupkyně žalobce je vyzvána dopisem Městského soudu v Praze z datum v návaznosti na toto rozhodnutí Ústavního soudu k novému vyčíslení nákladů řízení. Tomu vyhovuje dopisem z datum. K tomu přikládá doklady o jednáních, technický průkaz vozidla, rozhodnutí o registraci k DPH. Usnesením Městského soudu v Praze z právnická osoba.2024, č.j. spisová značka, rozhoduje soud tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení. Právní moc je vyznačena ke datum. Tím byla věc skončena.

7. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

8. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdškZ“), stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

9. Podle § 5 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Podle § 32 odst. 3 citovaného zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

13. Podle § 14 odst. 1 výše citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 stejného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Nárok žalobce soud posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 13 odst. 1 věty druhé a § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OdškZ a § 15 odst. 2 OdškZ. Úřadem, který jedná za žalovanou v projednávané věci, je Ministerstvo spravedlnosti.

15. Soud na tomto místě konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas.

16. S ohledem na § 13 OdpŠk je tak třeba na posouzení přiměřenosti délky řízení a případnou satisfakci při porušení práva na jeho přiměřenou délku aplikovat stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

17. Co se týče celkové doby řízení, soud vycházel z těchto úvah:

18. Soudní řízení započalo podáním žaloby dne datum a skončilo dne datum právní mocí usnesení Městského soudu č.j. spisová značka, kterým soud rozhodl o nákladech řízení. Celková doba řízení trvala 21 let a 4 měsíce. K této době je pro účely posouzení přiměřenosti délky řízení v souladu se stávající judikaturou (např. rozsudek NS ČR spisová značka) připočíst šest měsíců. Soud tak posuzuje přiměřenost délky řízení v celkovém rozsahu 21 let a deset měsíců. Toto období je rozhodné pro posouzení celkově vzniklého nároku žalobce.

19. Soud má však za to, že odškodnit v tomto řízení může pouze tu část nároku, jejíž odškodnění žalobce požadoval, to je do datum (právní zástupkyně žalobce k dotazu soudu při jednání sdělila, že žalobu o následující dobu řízení nerozšiřuje). Tato doba je tedy o deset měsíců kratší než celková délka řízení.

20. Na místě je tak odškodnit délku řízení trvajícího 21 let a deset měsíců, z níž soud tímto rozsudkem odškodňuje dobu rovných 21 let.

21. Tuto dobu přesahující generační období lidského života soud prvního stupně rozhodně nemohl považovat za přiměřenou a uzavřel, že v namítaném řízení byl dán nesprávný úřední postup podle ustanovení § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

22. Ze znění § 31a odst. 2 OdpŠk vyplývá, že poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích zpravidla představuje nejvyšší míru (formu) satisfakce, neboť se poskytne pouze v případě, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva, které je ovšem samostatnou a plnohodnotnou formou zadostiučinění, by se nejevilo jako dostačující. Vzhledem k okolnostem namítaného řízení považoval soud za odpovídající poskytnutí peněžité satisfakce, proto se zabýval otázkou stanovení její výše.

23. Při výpočtu základní částky pro posouzení výše zadostiučinění postupoval soud v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém NS ČR vymezil, jaká kritéria je nutno vzít v úvahu při posouzení přiměřenosti celkové doby řízení, jak postupovat při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi částka až částka (cca 600 až částka) za jeden rok řízení, tj. částka až částka (cca 50 až částka) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy částka až částka za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak částka až 10. částka)“.

24. Soud připomíná, že při stanovení základní částky nevychází z délky řízení odškodňované tímto rozsudkem, ale k celkové délce řízení dosahující téměř 22 let. Tuto dobu soud považuje za extrémní a zcela neospravedlnitelnou. Soud se se žalobcem i žalovanou shodl v tom, že v případě řízení přesahujícího 20 let nemůže být na místě uvažovat jinou než nejvyšší možnou základní částku, tj. částka ročně, což ostatně odpovídá i ustálené soudní praxi. Se zohledněním snížení částky na polovinu za první dva roky řízení, tak základní odškodnění v předmětné věci činí 2x částka + 19x20 částka, tj. částka.

25. Dále se soud zabýval kriterii uvedenými § 31a odst. 3 písm. b) až e) zák. č. 82/1998 Sb., tj. s přihlédnutím k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. V této souvislosti lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení.

26. Z důvodu celkové délky řízení soud částku již neupravoval, neboť délka řízení byla zohledněna ve stanovení základní částky v její nejvyšší možné výši částka ročně.

27. Složitost řízení je dle názoru soudu významným faktorem, neboť úměrně se zvyšující se složitostí projednávané věci se prodlužuje doba, v níž by měla být rozhodnuta. Toto kritérium lze chápat jak z pohledu složitosti samotného případu, kterou může charakterizovat skutková obsáhlost a náročnost při zjišťování skutkového stavu věci, tak z pohledu složitosti vedeného řízení. V posuzovaném řízení se jednalo o řízení zcela nepochybně velice složité po hmotněprávní stránce. Toto uznávají obě strany řízení a zcela jednoznačně to vyplývá i ze spisu. Již na prvním jednání žalobce popisuje věc jako extrémně složitou, větvící se do řady řízení, v průběhu řízení v návaznosti na soudem učiněná zjištění nárok žalobce opakovaně upravoval. Hmotněprávní složitost se promítla do velice náročného dokazování, v němž bylo vyčerpáno téměř celé spektrum důkazních prostředků nabízených o.s.ř. – tedy od listinných důkazů (v množství tisíců stran), přes mnohé výslechy svědků, z nichž některé bylo velice problematické sehnat a byli na výsledku věci zaujati, po dvojí znalecké zkoumání. V řízení bylo nezbytné vyčkat závěrů trestního řízení, zajišťovat trestní spisy atd. Co se týče složitosti procesní stránky, soud sice přihlédl k tomu, že řízení bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy a zahrnulo i řízení před Ústavním soudem, soud však považuje za problematické tuto skutečnost přikládat k tíži žalobce za situace, kdy je z průběhu řízení zjevné, že využití opravných prostředků (řádných i mimořádných + stížnost k Ústavnímu soudu) nevyužíval svévolně, naopak byl ve většině případů úspěšný (mimo dovolání) a jinou možnost neměl. Nelze přehlédnout, že důvodem rušení některých rozhodnutí byla tzv. kvalifikovaná kasace, kdy rozhodnutí bylo nutno zrušit pro objektivní vadu postupu rozhodujících orgánů (v konkrétním případě jednou zmatečnost, jednou porušení ústavně garantovaných práv žalobce), nikoliv pro složitost řešených právních otázek. Vzhledem k uvedeným okolnostem zvyšujícím složitost posuzovaného řízení považoval soud za nezbytné snížit z důvodu složitosti věci základní částku o 40%.

28. Soud dále hodnotil kriterium postupu rozhodujících orgánů. V tomto směru se soud ztotožnil se žalobcem, že postup státu byl v konkrétním případě neospravedlnitelný, a to téměř po celou dobu řízení, které symbolicky začalo pozdním vypravením referátu pro přetížení kanceláře a skončilo porušením žalobci ústavně garantovaných práv – což mělo z hlediska odškodňovacího řízení ten důsledek, že se doba odškodňovaného řízení navýšila o téměř celý další rok (10 měsíců) z důvodu zrušení nákladového výroku Ústavním soudem a nutnosti o nákladech znovu rozhodnout. Prakticky z celého řízení prozařuje, že zejména soud prvního stupně se se složitostí věci nezvládl dobře vypořádat, což často „řešil“ konáním úkonů pro úkony. Tento postup se projevuje zejména v oblasti ústních jednání, kterých byla sice konáno více než 25 (+ jiné soudní roky k vyhlášení rozsudku), při seznámení se s jejich průběhem je však zřejmé, že minimálně třetina byla buď úplně či téměř zbytečná (šlo je nahradit méně náročným postupem soudu). První jednání proběhlo až 10 měsíců od nápadu žaloby a trvalo půl hodiny, což je při složitosti věci zarážející. Na dalších jednáních soud např. pouze konstatoval, že se nepodařilo zjistit adresu svědka nebo pouze přečetl v mezidobí vydaná rozhodnutí, která již předtím byla stranám doručena, popř. pouze konstatoval, že mu byly doručeny listiny a další dokumentaci žalobci předal. Na dvou jednáních je pouze uvedeno, že se konstatuje omluva účastníka (z protokolu ani jiných listin přitom nevyplývá, že by se jednalo o důvodnou žádost o odročení na poslední chvíli a jednání tedy nemohlo být včas odvoláno), na dalším jednání soud pouze uvedl, že bude nadále jednat s jinou organizační složkou a že se řízení přerušuje. Časová náročnost těchto „jednání“ byla do pěti minut a soud na nich neprovedl nic, co bylo nezbytné činit při jednání (neprováděl důkazy, nepoučoval účastníky apod.). Konání takových jednání nelze považovat za účelný procesní úkon a jedná se spíše o neuctivé mrhání času účastníků řízení. Většina jednání trvala do třiceti minut a byla odročována např. z toho důvodu, že si soudce musí věc rozmyslet. Pouze několik jednání přesáhlo dobu jedné hodiny, což je u takto náročné věci zarážející. V některých případech byla jednání nařízena až poté, kdy žalobce postup soudu urgoval, a to i návrhem na určení lhůty k procesnímu úkonu. Dalším podstatným faktorem, který způsobil prodloužení řízení bylo znalecké zkoumání, kdy v průběhu řízení byly zpracovány dva posudky, v obou případech znalci několikanásobně přesáhli stanovenou lhůtu, což soud „řešil“ pouze písemnými dotazy. Za alarmující soud považuje zejména situaci u druhého znaleckého posudku, který byl soudu doručen více než rok od jeho zadání, ačkoliv znalec ve výsledku účtoval pouze 30 hodin práce. Je pravda, že soud znalce v mezidobí urgoval, nicméně dle konstantní judikatury platí, že prodloužení řízení z důvodu na straně znalce jde k tíži státu. Proto je stát odpovědný i za dobu zdržení řízení v době, kdy znalce nemohl sehnat a dobu, kdy se řešilo pouze zrušení znalce již ustanoveného, který zpracování posudku odmítl. V řízení jsou pak fáze, kdy není i řadu měsíců zřejmá žádná aktivita soudu, popř. pouze nadbytečné přeposílání korespondence, výzva ke smírnému řešení či dotazy na třetí subjekty. Několik let pak justici trvalo vypořádat se s podáním žalobce z listopadu 2014, které bylo zjevně rozporné (žalobce omylem uvedl, že odvolání bere částečně zpět, ačkoliv bylo z obsahu podání zjevné, že na něm trvá). Soud přesto řízení nesprávně zastavil a věc musela být vyřešena až v rámci žaloby pro zmatečnost. Délku řízení ovlivnilo i přerušení do doby vyřízení trestního řízení, jehož účelnost soud nehodnotí, nicméně ze spisu vyplynulo, že rozhodnutí trestního soudu bylo s odvoláním nadřízené instanci odesláno až sedm měsíců od vyhlášení rozsudku, což je dle názoru soudu rovněž průtah, který jde k tíži státu. Celkově lze prakticky po celou dobu řízení seznat, že úkony byly konány v nepřiměřeně dlouhých rozestupech, v řízení jsou opakovaná období nevysvětlené pasivity soudu, pokud byly činěny úkony tak téměř vždy nekoncentrovaně a v řadě případů i naprosto zbytečně (zejména ústní jednání), soud toleroval několikanásobné překročení lhůt u obou znaleckých posudků, jednotlivé stupně justice se neshodly v procesních otázkách (zrušené zastavení řízení). V jednom případě pak stát rozhodl zmatečně (částečné zastavení řízení), v jednom případě stát porušil ústavně garantovaná práva žalobce, jedno rozhodnutí si vyžádalo opravné usnesení. Do délky řízení se propsala i opakovaná změna v obsazení senátu, což je rovněž faktor, který jde k tíži státu. S ohledem na dlouhou řadu pochybení státu, kterou nelze omluvit složitostí řízení, dospěl soud k závěru, že je nezbytné zohlednit kritérium postupu rozhodujících orgánů zvýšením základní částky o 40%.

29. Ohledně kritéria postupu účastníka řízení má soud za to, že žalobce k průtahům v řízení nijak nepřispěl. Argumentaci žalované, že žalobce k prodloužení řízení přispěl žádostmi o odročení jednání soud považoval spíše za úsměvnou, když je ze spisu zřejmé, že žalobce tak učinil po dobu dvaadvacetiletého řízení pouze třikrát (resp. čtyřikrát - v jednom případě se však jednalo o téže jednání, které soud nařídil na den, u nějž žalobce dopředu ohlásil nemožnost své účasti), což je dle skutečností soudu známých z úřední činnosti v jiných věcech hluboce pod běžným průměrem a navíc se v celkové době dvou dekád jedná o zcela mizivou veličinu. Totéž lze uvést o dvou blanketně podaných odvoláních, z nichž jedno žalobce odůvodnil iniciativně sám za deset dní, druhé na výzvu soudu před koncem stanovené lhůty. Zmatené podání žalobce z listopadu 2014 bylo sice způsobilé narušit plynulost řízení, nicméně při zvolení vhodných postupů by zdržení nemuselo přesáhnout dobu jednoho měsíce, namísto výsledných několika let řízení o zmatečnosti. Žalobce byl po celou dobu řízení aktivní, nežádal o prodloužení lhůt, k jednání se dostavoval a naopak sám projevoval svou frustraci z délky řízení již v jeho průběhu, což je zřejmé z jeho písemných žádostí o sdělení stavu věci – zejména v době, kdy spis ležel více než rok u znalce a rovněž z žalobcova návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Soud tak dospěl k závěru, že na základě řešeného kritéria bylo na místě částku naopak navýšit o 10%.

30. Ohledně kritéria významu předmětu řízení pro účastníka, tedy to, co je pro něj tzv. v sázce, lze obecně uvést, že odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka) je možné určitým zobecňujícím postupem kvalifikovat jako zvýšeně významné jednotlivé skupiny (druhy) případů, a to podle předmětu řízení, čili podle práva či oprávněného zájmu, jichž se řízení dotýká. Typicky se jedná o trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně-právní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Do těchto kategorií posuzovaný spor nepatřil. Soud se však neztotožnil se žalovanou, že význam řízení byl pro žalobce běžný. V řízení se jednalo o odškodnění v hodnotě přesahující čtyři miliony, což v době zahájení řízení odpovídalo ceně luxusního bytu či cca třistadvaceti průměrným měsíčním výplatám – tj. dvacetišesti letům práce průměrně vydělávajícího člověka (průměrná mzda činila v r. 2002 cca 15 tisíc Kč). Nepochybně se jedná o částku, která (i v dnešní době) může představovat likvidační závazek pro většinu drobných i středních podnikatelů, nejedná se o částku, kterou by měl průměrně vydělávající člověk nastřádánu a naprosto určitě se jedná o částku, jejíž ztráta či výdělek podstatně ovlivní kvalitu života bězného jedince. Rovněž z aktivity žalobce během řízení (jak rovněž vysvětleno shora) zcela jednoznačně prozařuje, že se o řízení po celou jeho dobu zajímal, snažil se jej urychlit, chyby soudců, kterými docházelo k prodlužování řízení a tím i nejistoty žalobce o jeho výsledku osobně prožíval a nepochybně ovlivnily kvalitu jeho života po celé dvě dekády. V rámci kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného sice dle ustálené judikatury není na místě „automaticky“ zohledňovat věk žalobce, neboť zvýšení významu se předpokládá až u osob v pokročilejším věku, kterými jsou osoby starší minimálně 75 let (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), dle soudu prvního stupně je nutno v rámci kritéria významu řízení přihlédnout k tomu, že žalobce se svého nároku začal domáhat v relativně mladém věku (do padesáti let) a řízení bylo ukončeno až před hranou období, které mnozí mohou označit za stáří. Již tím je dáno, že finanční příjem byl na straně žalobce využit jinak, než v případě ukončení sporu v ospravedlnitelné lhůtě, žalobce má již menší možnost těžit např. z vhodných investic apod.. Z důvodu významu řízení pro žalobce daného zejména výší žalovaného nároku a zájmem žalobce o věc, který projevoval konstantně po celou dvacetiletou dobu řízení, má soud za to, že je zde dán důvod pro zvýšení základní částky o dalších 10 %.

31. Důvody pro jinou modifikaci základní částky soud neshledal.

32. Shrnuto, při celkové modifikaci základní částky částka o 20 % výše (-40 % složitost, +40 % postup orgánů veřejné moci, +10 % postup žalobce +10% význam řízení) dospěl soud k výši přiměřeného zadostiučinění částka (tedy částka + 40 000 + částka). Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila žalobci před podáním žaloby částku částka, má žalobce dle soudu prvního stupně nárok na částku částka. Vzhledem k tomu, že se však žalobou domáhal pouze částku částka, nemohl soud přiznat v souladu se zásadou, že není možno překročit žalobní návrh více a vyhověl žalobě v částce, kterou žalobce požadoval.

33. Pouze pro úplnost se soud vyjadřuje k námitce žalobce, podle které je Stanovisko Nejvyššího soudu již neaktuální a je nutno zohlednit kumulovanou inflaci od doby jeho vydání. Posouzením otázky vlivu inflace na přiznané zadostiučinění se Nejvyšší soud již opakovaně zabýval a uvedl: „Při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění pak nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dále i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tuto námitku tedy soud nepojal jako důvodnou, což pro jeho vlastní rozhodnutí však nemělo žádného významu.

34. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobci výrokem I přiznal zadostiučinění v požadované výši. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od marného uplynutí šestiměsíční lhůty pro vyřízení nároku příslušným úřadem státu.

35. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobce, že lhůta k úhradě úroků běží již od odmítnutí uplatněného nároku (zde částečně) a má za to, že do prodlení se stát dostává až uplynutím šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku. Proto výrokem II zamítl žalobu v části požadavku na úroky z prodlení za dobu, kdy šestiměsíční lhůta od uplatnění nároku u žalované neuplynula.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za procesní odvolání proti nesprávnému zastavení řízení dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 62 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu nákladu za předběžné uplatnění nároku u státu, neboť tento nárok je přímo zákonem 82/1998 Sb. vyloučen. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.