18 C 41/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně sídlem Adresa zmočněnkyně pro zaplacení 267 273 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované úhrady plateb za užívání specifikovaných nebytových prostor v domě č. p. 2121 , Jméno žalobce B, , číslo orientační 2 a v domě č. p. 2115 , Jméno žalobce B, , číslo orientační 14, sestávajícího v 1. podzemním podlaží domu č. p. 2121 z místností: N-1.2 – herna o výměře 29,72 m2, N-1.3 – herna o výměře 14,72 m2, N-1.4. – kuchyňka o výměře 10,70 m2, N-1.5. koupelna o výměře 3,67 m2, N-1.6. – chodba o výměře 6,14 m2, N-1.7. výlevka o výměře 0,85 m2, N-1.8 WC o výměře 1,37 m2, N-1.

9. WC o výměře 1,38 m2, N-1.11 – herna o výměře 30,22 m2, a v 1 nadzemním podlaží domu č. p. 2121 místnosti N-1.15 kancelář o výměře 14,31 m2, a v 1. podzemním podlaží domu č. p. 2115 z místnosti N-1.1 sklad o výměře 29,73 m2 (dále jen „předmětné nebytové prostory“), a to za období od , datum, do , datum, , neboť žalovaná tyto prostory užívala bez právního důvodu. Žalobce tak požaduje uhradit na bezdůvodném obohacení částku odpovídající úhradě , částka, /m2 prostor měsíčně, která byla schválena usnesením členské schůze konané dne , datum, a dále úhrady za spotřebované vyúčtované služby v letech 2021 a 2022. Žalobce se dále domáhá úhrady úroku z prodlení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě a následně při ústním jednání uvedla, že nárok neuznává. Má za to, že žaloba je neurčitá, neboť žalobce nevysvětlil, jak k žalovaným částkám došel. Žalovaná dále uvedla, že představenstvo žalobce má ve svém držení smlouvy uzavřené se žalovanou, jedná se o smlouvy z roku 2008 a 2011. Žalovaná sice neví, které z nich jsou platné, některé však určitě. Uvedla, že na základě těchto smluv se měla stát členkou družstva a družstvu uhradila na členském vkladu vysokou částku a dále rovněž částku za opravy prostor, jejíž přesnou výši však ani při jednání soudu nedovedla uvést. Z této částky měla být strhávána úhrada za užívání prostor, avšak v částkách nižších, než kolik požaduje družstvo (to je , částka, /m2 obývaných prostor měsíčně) – ani zde však na jednání soudu nedovedla uvést, kolik by si tedy družstvo mělo být oprávněno strhávat. Podáním ze dne , datum, uvedla, že přeplatek u družstva činí , částka, , stejnou částku pak uvedla i o více než měsíc později na jednání dne , datum, (aniž by však dovedla uvést jakýkoliv výpočet, jak k této částce dospěla). Na výzvu soudu dle §118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby svá tvrzení konkretizovala se žalovaná ve lhůtě nevyjádřila. Žalovaná dále uvedla, že nějaké částky ve prospěch žalobce jí strhl rovněž exekutor Sládek, ani tuto informaci však na výzvu §118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. nekonkretizovala. Stejně tak žalovaná k výzvě dle §118a ods.t 1 a 3 o.s.ř. neuvedla, jaké má výhrady k doručeným vyúčtováním (na jednání dne , datum, pak uvedla, že souhlasí s tím, že účtované částky byly v jednotkách skutečně spotřebovány).

3. Žalobce po celou dobu řízení setrval na tom, že žalovaná prostory užívá zcela bez právního důvodu, neboť žalovanou předložené smlouvy nebyly podepsány funkcionáři družstva, což bylo opakovaně řešeno v soudních řízeních (OS P5 , spisová značka, a OS P1 , spisová značka, ), přesto je užívá a jejich předání se brání v řízení o vyklizení. Z žalované částky neuhradila ničeho.

4. Provedenými důkazy byly prokázány níže uvedené skutečnosti:

5. Žalobce je vlastníkem nemovitostí - pozemků, parc. č. , hodnota, až 3034, vše zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. , adresa, , jejichž součástí jsou bytové domy č. p. 2113 až 2121, (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ), v nichž se nachází prostory popsané v bodě 1 tohoto rozsudku.

6. Strany prohlásily za nesporné, že žalovaná v žalovaném období tyto prostory užívala a v současné době vedou soudní řízení o vyklizení prostor, kde doposud nebylo rozhodnuto.

7. Žalovaná k tomu uvedla, že prostory nemůže užívat k podnikatelské činnosti, neboť žalobce odstranil ochranou mříž na chodbě před jednotkou a provoz v jednotkách by tak nebyl s ohledem na činnost žalované bezpečný (žalovaná organizuje kroužky , právnická osoba, ). Nazvala by to tedy spíše tak, že o prostory pečuje.

8. Žalobce uvedl, že žalovaná prostory užívá, má do nich výlučný přístup. Mříž ze společných prostor domu skutečně odstranil, a to proto, že její umístění bylo v rozporu s požárními předpisy.

9. Soudu je z úřední činnosti to je řízení a rozsudek zdejšího soudu , spisová značka, známo, že žalobkyně mříže na chodbě odstranila na základě výzvy k odstranění mříží spojené se zápisem o tematické kontrole vyhotoveným Hasičským záchranným sborem hl.m. Prahy dne , datum, , kde tento žalobci ukládá dle §31 odst. 1 písm. h) zákona o požární ochraně žalobci odstranit mříže v 1. NP a 1. PP, neboť tyto ztěžují únik osob. Soudu je rovněž z citovaného řízení a tam vydaného rozsudku (, spisová značka, ) známo, že žalovaná podáním ze dne , datum, uvedla, že od , datum, předmětné prostory poskytla k užívání rodině s nezletilými dětmi. V uvedeném řízení soud rozhodoval o nároku žalobce na úhradu plateb spojených s užíváním prostor do , datum, .

10. Za rozhodné tedy soud vzal to, že mezi stranami není sporné, že žalovaná měla v žalovaném období do prostor výlučný přístup, prostor uzamykala, jeho vyklizení a předání se brání v aktuálně vedeném soudním řízení. Z uvedeného vzal soud za prokázané, že žalovaná prostory v žalovaném období užívala a je tedy povinna za jejich užívání platit. Základ nároku vzal tímto soud za doložený a dále se zabýval otázkou výše nároku.

11. Dle čl. 6 stanov žalobce, členem družstva může být fyzická osoba způsobilá k právům a právním úkonům s trvalým pobytem v České republice, která je občanem České republiky, nebo i právnická osoba, která má sídlo v České republice a je oprávněným nájemcem bytu v domě č. p. 2113 až 2121 , Jméno žalobce B, , , adresa, . Členství vzniká vyslovením souhlasu se členstvím na ustavující schůzi, jehož podmínkou je závazek úhrady příslušné části kupní smlouvy (správně patrně ceny), přijetí usnesení této schůze, po zaplacení základního členského vkladu a členského příspěvku. Oprávněnému nájemci bytu v domě, který podá přihlášku do družstva po ustavující schůzi družstva nejpozději však do podpisu kupní smlouvy, vznikne členství v družstvu dnem vzniku družstva, pokud se zavázal k úhradě příslušné části kupní smlouvy, zaplatil základní členský vklad a členský příspěvek. O vzniku členství rozhoduje představenstvo. Stanoví výši základního vkladu a členského příspěvku. V případech výměny bytových jednotek při převodu práv a povinností člena bytového družstva, žadatel o členství předloží k přihlášce doklady o dodržování platební disciplíny, zejména v oblasti nájmu bytu a poskytování služeb. Předpoklad vzniku členství je bezúhonnost (prokázáno Stanovami žalobce ze dne , datum, ). Z uvedeného vzal soud za prokázané, že žalovaná, která je právnickou osobou se nemohla stát členkou družstva. Vlastnicí prostor rovněž není, jak vyplynulo z výpisu z LV (viz bod 5 žaloby).

12. Dle článku 41 stanov žalobce určuje postup při stanovení výše nájemného svým usnesením členská schůze v souladu s § 744 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích tak, že členové družstva hradí v nájemném pouze účelně vynaložené náklady vzniklé družstvu při správě družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domu, ve kterém se družstevní byty nacházejí a příspěvek na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice týkající se těchto družstevních bytů a domu. Dle bodu 1 článku 42 stanov žalobce ze dne , datum, službami jsou obecně zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Dle bodu 2. článku 42 stanov žalobce ze dne , datum, má družstvo právo požadovat na nájemcích placení záloh na úhradu nákladů na služby. O výši záloh rozhoduje představenstvo, pokud si rozhodnutí nevyhradí členská schůze. Dle bodu 3. článku 42 stanov žalobce představenstvo, pokud si rozhodnutí nevyhradí členská schůze, má právo změnit v průběhu roku zálohu v míře odpovídající změně ceny nebo z dalších oprávněných důvodů. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího poté, co bylo nájemcům doručeno písemné oznámení nové výše zálohy. Podle posledního bodu článku 42 stanov žalobce změnu způsobu rozúčtování nákladů na služby schvaluje členská schůze, pokud toto rozhodování nesvěří svým usnesením představenstvu. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. Pokud by způsob rozúčtování nebyl členskou schůzí (nebo představenstvem, svěřila-li mu členská schůze toto rozhodování) schválen, rozúčtují se náklady na služby podle zvláštního zákona (prokázáno stanovami žalobce).

13. Ze zápisu z členské schůze ze dne , datum, bylo zjištěno, že v bodě 26 je výše plateb nebytových prostor stanovena částkou , částka, za m2 užívaného prostoru a , částka, za m2 užívaného prostoru v suterénu.

14. Z evidenčního listu ze dne , datum, bylo zjištěno, že nájemné za nebytový prostor č. , hodnota, o výměře 29,73 m2 bylo v souladu s rozhodnutím členské schůze požadováno ve výši , částka, /m2, to je celkově , částka, a na , částka, byla stanovena záloha za ústřední topení. Ze záznamu o vložení evidenčního listu do poštovní schránky dne , datum, bylo zjištěno, že tento byl vložen do poštovní schránky 11, určené pro uživatele nebytového prostoru na adrese , Jméno žalobce B, 2115. Vložení byli přítomni za představenstvo družstva M. , adresa, , V. Dvořák, K. Klír, M. Novotná. Z těchto listin vzal soud za prokázané, že žalované byl evidenční list doručen.

15. Z evidenčního listu ze dne , datum, pro nebytový prostor č. , hodnota, o výměře 113,08 m2 bylo zjištěno, že za tento prostor žalobce požadoval rovněž úhradu ve výši , částka, /m2, celkově tedy částku , částka, a dále zálohové platby za studenou vodu ve výši , částka, , teplou vodu ve výši , částka, a ústřední topení ve výši , částka, . Ze záznamu o vložení evidenčního listu do poštovní schránky dne , datum, bylo zjištěno, že tento byl vložen do poštovní schránky 11, určené pro uživatele nebytového prostoru na adrese , Jméno žalobce B, 2115. Vložení byli přítomni za představenstvo družstva M. , adresa, , V. Dvořák, K. Klír, M. Novotná. Z těchto listin vzal soud za prokázané, že žalované byl evidenční list doručen. Z úřední činnosti je soudu známo, že tyto listiny byly prováděny k důkazu v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, (rozsudek v právní moci ode dne , datum, ) a nejpozději v tomto řízení se o nich tedy žalovaná dozvěděla.

16. Žalované byla doručena vyúčtování služeb za rok 2021 a 2022 (prokázáno kopiemi podacích listů o doručování vyúčtování služeb) k oběma užívaným prostorám. V jednotce 50 byly v roce 2021 spotřebovány služby v celkové hodnotě , částka, (z toho , částka, za vodu a , částka, za teplo) a v roce 2022 v částce , částka, , z toho , částka, za vodu a , částka, za teplo. V jednotce 51 byly v roce 2021 spotřebovány služby v hodnotě , částka, , z toho 266 za vodné a stočné, 7934 za teplo a 1457 za teplou vodu. V roce 2022 byly spotřebovány služby v celkové hodnotě , částka, , z toho , částka, za vodné a stočné, 11 090 za teplo a , částka, za teplou vodu. Vyúčtování bylo provedeno na základě faktur vystavených dodavateli médií a zcela ve shodě s nimi, které byly v řízení rovněž čteny k důkazu. Vyúčtování jsou zcela standardní, jsou v něm uvedeny stavy měřičů, ceny za jednotku a výsledné částky. Žalobce sdělil, že žalovaná tato vyúčtování nenapadla námitkami, žalovaná pouze obecně uvedla, že vyúčtování služeb mnohokrát reklamovala, nijak to však nedoložila a na výzvu soudu dle §118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., v čem spočívá nesprávnost vyúčtování, se ve lhůtě nevyjádřila. Při jednání dne , datum, do protokolu soudu žalovaná přímo uvedla, že souhlasí s tím, že na energiích spotřebovala to, co bylo žalobcem vyúčtováno.

17. Z upomínky k , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobce žalovanou k úhradě žalované částky opakovaně vyzýval písemně.

18. Z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, potvrzeného rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, soud zjistil, že soud se vypořádával z otázkou možného právního vztahu žalované k nebytovým prostorám a dospěl k závěru, že žalovaná prostory užívá bez právního titulu, neboť listiny, ze kterých svůj nárok odvozuje (přičemž se jedná o tytéž smlouvy, jejichž provedení žalovaná navrhovala v tomto řízení – to je členská smlouva z roku 2008, nájemní smlouva z r. 2008 a smlouva o převodu jednotek z r. 2011) byly uzavřeny za družstvo osobou, která nebyla v daném období jeho funkcionářem a nebyla tedy oprávněna za družstvo jednat. Žalované tak bylo citovaným rozsudkem uloženo uradit žalobci bezdůvodné obohacení za užívání prostor v období od června 2016 do srpna 2019 v částce , částka, měsíčně a spotřebované služby za rok 2017 ve výši , částka, . Od logicky vysvětlených závěrů Obvodního soudu pro , adresa, a Městského soudu v Praze se zdejší soud nemá důvodu odchylovat, přičemž žalovaná nevznesla žádnou jinou obranu, než v uvedeném řízení.

19. Závěrů uvedených v předchozím odstavci se zdejší soud přidržel ve svém pravomocném rozsudku sp. zn. , spisová značka, , jímž bylo žalované uloženo uhradit žalobci za období od září 2019 do srpna 2021 za užívání obou prostor bezdůvodné obohacení ve výši , částka, měsíčně a spotřebu služeb ve výši , částka, za rok 2018, , částka, za rok 2019 a 11 140 za rok 2021.

20. Z těchto rozsudků tak soud vzal za doložené, že žalobkyně prostory bez právního důvodu užívá kontinuálně minimálně od roku 2016, spotřeba je v jednotlivých letech obdobná, přičemž je jí znám požadavek žalobce na úhradu částky odpovídající , částka, /m2 měsíčně.

21. Vzhledem k tomu, že veškerá obrana žalované v tomto řízení byla jednak obecná, jednak protimluvná, jednak nejasná (žalovaná uvedla, že neví, která z jí předkládaných smluv je platná, ani nedovedla uvést žádné konkrétní údaje/částky k tomu, jak by dle jejího názoru měly finanční závazky mezi ní a žalobcem vypadat, rovněž se vymezovala vůči vyúčtování, když však zároveň výslovně uvedla, že potvrzuje, že účtované služby v tomto rozsahu spotřebovala) byla na jednání dne , datum, poučena dle §118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinna vylíčit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy ke svým tvrzením v čem spočívá její nárok na částku , částka, tak, že uvede konkrétní vzorec, jak k této částce dospěla, tedy co zaplatila, co z ní bylo strženo a veškeré platby doloží, dále, že je povinna uvést a doložit, jaké konkrétní částky v žalovaném období žalobkyni za užívání nebytových prostor uhradila, včetně takových, které jí měl strhnout exekutor. V posledku pak vysvětlit, v čem dle jejího názoru spočívá nesprávnost vyúčtování. Poučení bylo doručeno obecné zmocněnkyni žalované dne 11 9. 2024, žalovaná se však až do jednání nařízeného na , datum, nevyjádřila.

22. K jednání nařízeném na den , datum, se žalovaná ani její obecná zmocněnkyně nedostavila, přičemž v době jednání nebyla v informačním systému soudu vložena ani omluva, ani žádost o odročení. Soud tedy dospěl k tomu, že žalovaná není řádně a včas omluvena a jednal dle §101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. Po jednání bylo zjištěno, že z datové schránky žalované byla soudu den před jednáním (, datum, ) doručena nedoložená žádost o odročení s odůvodněním, že funkcionářka žalované i její obecná zmocněnkyně jsou covid pozitivní a mají telefonicky nařízen klidový režim. Žádost je opatřena digitálním podpisem funkcionářky žalované již z předchozího dne , datum, . V žádosti není uvedeno nic bližšího (datum onemocnění, jméno lékaře, který nemoc diagnostikoval apod.) I po posouzení této žádosti soud setrval na závěru, že by jednání nebylo možno odročit, neboť předmětnou žádost nelze považovat za řádnou a včasnou. Soud předně uvádí, že jednání se konalo bezprostředně po třídenní justiční stávce, která vyřizování a předávání dokumentace podstatně zpomalila, což musela žalovaná předpokládat. Pokud tedy žalovaná za této situace zaslala pouhý den před jednáním datovou schránkou nedoloženou žádost, aniž by se obtěžovala ověřením, že tato žádost byla k rukám soudce skutečně včas doručena, nelze žádost považovat za včasnou. Soud připomíná, že žádost žalovaná nezaslala bezodkladně, neboť listinu sepsala již den před jejím odesláním soudu, z žádosti není zřejmé, kdy funkcionářka žalované a její zmocněnkyně onemocněly a zda tedy prodlení nebylo ještě delší. Žalované přitom ničeho nebránilo požádat o odročení telefonicky (popř. telefonicky ověřit, že žádost byla doručena), když telefonického kontaktu byla nepochybně schopna, pokud sama uvedla, že s lékařkou takto komunikovala. Žádost však nebylo možno posoudit ani jako řádnou, neboť nebyla jakkoliv doložena (což je i v případě covidové karantény možno učinit např. fotografií PCR testu apod., kontaktem na lékaře apod.). Soud v tomto směru odkazuje zejména zna rozhodnutí NS ČR , spisová značka, , které uvádí následující: „Soud odejme účastníku možnost jednat před soudem i tehdy, jestliže bez jeho výslovného návrhu projedná věc v nepřítomnosti zástupce, který z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) požádal o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). K tomu, aby žádost o odročení jednání byla podložena „důležitým důvodem“, je potřebné, aby zástupce tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit, a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních, tak subjektivních. Je-li takovou překážkou potřebná účast zástupce současně u jiného úředního jednání, nepostačuje – ke splnění podmínky „důležitého důvodu“ – že zástupce takovou skutečnost soudu pouze oznámil; je naopak přiměřené žádat, aby sdělil další údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu nebo jiného orgánu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá, resp. že je jinak naléhavější) a že časovou kolizi více jednání nebylo možné vyřešit jinak (nepočítaje v to postup podle ustanovení § 25 odst. 2 o. s. ř.). Soud totiž musí mít možnost posoudit, jaká konkrétní okolnost zástupci v účasti při jednání brání a zda jde o okolnost významnou, která neúčast u jednání ospravedlňuje, a v případě potřeby ji ověřit.“ Tyto podmínky žádost o odročení žalované rozhodně nenaplňovala. Soud vycházel rovněž z rozhodnutí NS ČR , spisová značka, , dle kterého platí, že „Pro posouzení, zda jde o důležitý důvod pro odročení jednání, se požaduje nikoli samotná úvaha, zda účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení (tj. že případné další onemocnění může být omluvitelným důvodem pro neúčast), ale též posouzení takové žádosti s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu, tj. též v kontextu s dosavadním chováním a postupem účastníka řízení; bez zohlednění všech okolností totiž nelze relevantně posoudit, zda taková žádost (ač obsahující důvod, který je jinak obvykle způsobilý pro odročení jednání) v kontextu dalšího předchozího jednání účastníka nesvědčí o tom, že je využita k záměrným procesním obstrukcím, jež ve smyslu § 2 a 6 OSŘ nemohou požívat právní ochrany.“ Při posouzení dosavadního jednání žalované soud dospěl k závěru, že její jednání obstrukční prvky vykazovalo, když podáním ze dne , datum, namítala, že se k žalobě vyjádří až poté, kdy se bude moci seznámit s jejím zněním (žaloba byla doručena , datum, ) a rovněž avizovala, že vyjádření bude zpožděno, protože aktuálně pořádá dětské tábory. Skutečnost, že žalovaná vykonává činnost, k níž je zřízena (programy , právnická osoba, ) samozřejmě nemůže být důvodem, který by ji měl jakkoliv omezit v tom, aby vykonávala svá procesní práva a povinnosti. K prvnímu jednání následně přišla žalovaná zcela nepřipravena, když sice setrvale uváděla, že žaloba je neoprávněná a žalobce jí dluží částku přesahující , částka, , nedovedla však uvést naprosto žádný konkrétní údaj (tedy kolik žalobci zaplatila, co z toho bylo strženo, kolik by mělo být strženo apod.). Na výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 3 se ani do dalšího jednání (k němuž byla osobně předvolána) nevyjádřila s tím, že výzva nebyla doručena její zmocněnkyni do datové schránky, přičemž datová schránka zmocněnkyně dle lustrace soudu nebyla dohledána (ani pro fyzickou, ani pro podnikající fyzickou osobu). Pokud tedy nedoloženou žádost o odročení zaslala žalovaná soudu den před jednáním, neověřila její včasné doručení a sepsala ji způsobem, který naprosto vylučoval možnost jejího ověření (kontaktem na lékaře), přičemž již předtím porušovala své procesní povinnosti a její jednání vykazovalo znaky zájmu řízení protahovat, nebylo by takové žádosti tak jako tak možno vyhovět.

23. S ohledem na skutečnost, že obrana žalované byla nekonkrétní, rozporuplná a žalovaná ve stanovené lhůtě svá tvrzení po výzvě dle §118 a odst. 1 a 3 nedoplnila, soud jí předložené důkazy neprováděl. Jednalo se o smlouvu o nájmu nebytových prostor mezi žalobkyní a žalovanou , datum, , smlouvu k převodu jednotky do vlastnictví člena družstva mezi žalobkyní a žalovanou z 20. listopadu. 2011, zápis členské schůze , datum, , zápis členské schůze bytového družstva , adresa, . 5. 2014, zápis členské schůze , datum, , konto uživatele Betynka, variabilní symbol , var. symbol, a 212151, návrh na určení neplatnosti údajů v obchodním rejstříku podaný Městskému soudu , datum, . Soud rovněž nemohl provést důkazy, které žalovaná sice označila ve svém podání, fakticky je soudu však ani do vydání rozhodnutí nepředložila – to je zápis z členské schůze žalobce ze dne , datum, a , datum, a listinu označenou pouze jako smlouva 2008.

24. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí relevantní skutečnosti a považoval skutkový stav za dostatečně zjištěný pro potřeby svého rozhodnutí.

25. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Po zhodnocení výše zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že základ nároku je dán. Žalovaná předmětné prostory v rozhodném období užívala, nedoložila však žádný právní důvod užívání předmětných nebytových prostor, když v tomto směru sice předložila smlouvy, k nimž však výslovně uvedla, že neví, která z nich platí a nedovedla ani specifikovat jaké konkrétní skutečnosti z nich vyvozuje. Soud přitom z dříve proběhlých pravomocných řízení ví, že tuto smluvní dokumentaci soudy opakovaně posoudily jako neplatnou (viz body 18 a 19 tohoto rozsudku). Toto nenapravila ani na výzvu soudu dle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalovaná rovněž nijak nekonkretizovala své tvrzení, že žalobci měla poskytnout částku, z níž měly být platby za užívání prostor strhávány a nedovedla uvést v jaké výši a za jaké období – pouze obecně uvedla, že žalobcem účtovaná výše je příliš vysoká. Žalovaná rovněž nespecifikovala, jaká částka měla být ve prospěch žalobce stržena ve vedeném exekučním řízení a ani toto nijak nedoložila. Soudem byl tedy shledán důvodným požadavek na hrazení plateb za užívání, a to z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Důvodným byl shledán i požadavek na zaplacení řádně vyúčtovaných služeb, když toto vyúčtování soud shledává řádným a plně odpovídajícím zákonu č. 67/2013 Sb., přičemž žalovaná sama spotřebu potvrdila. Soud rovněž přihlíží k tomu, že ze shora uvedených rozsudku (bod 18 a 19) je zřejmé, že spotřeba je v jednotlivých letech obdobná.

27. K obraně žalované nebylo možno pro její vágnost, rozporuplnost a nedoloženost přihlédnout. Pouze pro úplnost soud dodává, že důvěryhodnosti žalované nepřispělo, když tvrdila, že část žalované částky byla uhrazena z prostředků vymožených v probíhající exekuci. Toto tvrzení je naprosto nesmyslné, neboť exekutor nemůže vymáhat částky na dluh, o němž doposud nebylo pravomocně rozhodnuto a je tedy jednoznačné, že jakékoliv exekutorem stržené částky se musí vztahovat k jinému dluhu žalované a její obrana je tedy účelová.

28. S ohledem na výše uvedené důvody soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Součet částek za bezdůvodné obohacení (to je 28 měsíců po , částka, ) činí , částka, , po přičtení částek vyúčtování , částka, a , částka, soud žalobkyni přiznal celou žalovanou částku , částka, včetně zákonného příslušenství dle § 1970 o. z. Soud neshledává důvodným, proč by i při přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení nemělo být příslušenství z nároku za jednotlivé měsíce přiznáno v zákonné výši od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, za který je placeno, když žalované byl požadavek této úhrady po celou dobu znám, jak z evidenčního listu, tak předchozích výzev a řízení, která s žalobkyní vede. Není rovněž důvodu, aby žalovaná byla jakkoliv zvýhodňována proti těm, kdo prostory užívají na základě řádných nájemních vztahů. U příslušenství ze spotřebovaných služeb, kdy vyrovnání přeplatků a nedoplatků probíhá do 31. 8. následujícího roku, je též důvodný požadavek na hrazení příslušenství od 1. 9. příslušného (následujícího) roku.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna v celkové výši , částka, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.