19 C 102/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení, LL.M. sídlem adresa o zaplacení 263 347 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 263 347 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 263 347 Kč od datum do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 81 989,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum a následným doplněním se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 263 347 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobkyně došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o dodání zboží specifikovaného ve faktuře MK139 číslo, za které uhradila žalobkyně kupní cenu, avšak žalovaná jej nedodala, a to ani po opakovaných výzvách k dodání.

2. Žalovaná se k návrhu žalobkyně vyjádřila tak, že považuje žalobu za nedůvodnou a navrhla ji v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná nejprve uvedla, že k jednání ohledně uzavření předmětné smlouvy došlo s Mgr. jméno příjmení, jež je jednatel žalobkyně a pak také právnická osoba s.r.o., právnická osoba Pan anonymizováno učinil u žalované poptávku po nabídce jejích služeb a dodání zboží, žalovaná mu nabídku služeb zaslala a žalobkyně poté potvrdila zájem o služby emailem ze dne datum, který byl však odeslán z adresy email, a to spolu s žádostí o rozúčtování jednotlivých položek mezi jednotlivé společnosti (viz výše). Tomuto požadavku žalovaná vyhověla a rozúčtovala jednu komplexní dodávku zboží a služeb do více fází, které byly rozúčtovány na jednotlivé společnosti. Žalovaná dodávala zboží a služby nikoliv na nejdříve uhrazené faktury, ale dle možností výroby a kapacit spolupracujících montážních pracovníků, avšak po dodání zboží, které bylo fakturováno společnosti právnická osoba nedošlo k uhrazení faktur (ve výši 729 268 Kč), s ohledem na to, tak žalovaná pozastavila dodávky další části zboží, které byly fakturovány a placeny žalobkyní s tím, že zboží bude dodáno, jakmile bude vyrovnán dluh společnosti právnická osoba žalovaná tedy uplatnila zadržovací právo do doby, než jí bude uhrazena pohledávka za právnická osoba 3. Žalobkyně k tomuto uvedla, že všechna výše uvedená tvrzení odmítá, a vztahy žalované s třetími osobami nejsou relevantní. Po ústním jednání, kdy předsedkyně senátu upozornila žalobkyni na nedostatek tvrzení, kdy z podané žaloby neplyne, že by došlo k ukončení právního jednání mezi účastníky, s ohledem na to, že je žalováno bezdůvodné obohacení, došlo k doplnění tvrzení tak, že ze strany žalobkyně došlo k odstoupení od smlouvy.

4. Žalovaná k tomuto uvedla, že k odstoupení od smlouvy nedošlo, respektive tento úkon, pokud byl učiněn, se nikdy nedostal do její dispozice a nebyly dány podmínky pro řádné odstoupení od smlouvy. Naopak žalobkyně ve shodném datu, v jakém mělo být zasláno odstoupení od smlouvy, zaslala žalované výzvu k dodání zboží a nadále jednala o termínu a podmínkách dodání zboží. V emailové komunikaci ze dne datum pan příjmení trval na dodání zboží, proto se tedy tvrzené odstoupení od smlouvy, jeví jako rozporným s jednáním žalobkyně.

5. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku ze dne datum žalobkyně, společnosti právnická osoba, právnická osoba s.r.o., ze kterých bylo zjištěno, že ve všech společnostech je jednatelem právnická osoba. jméno příjmení, nadto je žalobkyně společníkem obou společností. Z nabídky ze dne datum, č. anonymizováno číslo, bylo zjištěno, že tato byla vystavena pro Mgr. příjmení, obsahovala seznam zboží a služeb v celkové hodnotě 4 604 791 Kč s DPH. K tomu přiložena rukou psaná listina, na které jsou rozepsány fáze fakturace a splatnosti zboží, a také na kterou ze společností výše uvedených, bude faktura vystavena. Z emailu ze dne datum bylo zjištěno, že Mgr. příjmení zaslal žalované pokyny k zadání objednávky, tedy smluv a k tomu zálohových faktur. Mgr. jméno příjmení se podepsal jako jednatel ředitel skupiny jméno. Z potvrzení o provedení platby a nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila na účet žalované dne datum částku ve výši 23 900 Kč. Z emailové komunikace mezi jméno příjmení a jméno příjmení za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, že dodání objednaného zboží proběhne obratem, poté, co bude ujednán způsob plnění závazků mezi společnými právnická osoba a žalobkyní. Pan anonymizováno odpověděl, že žalobkyně nemá žádné závazky vůči žalované a faktura za společností právnická osoba bude proplacena do 3.

7. K tomu příjmení příjmení uvedl, že splatnost byla na základě dohody dříve, navíc jedna faktura byla splatná již datum. Z emailové komunikace mezi panem příjmení a panem příjmení ve dnech 16. – datum bylo zjištěno, že probíhal mezi stranami proces k vyřízení záležitosti předání zboží a zaplacení ceny zboží. Pan anonymizováno trval na dodání uhrazeného zboží, pan příjmení chtěl vyrovnat všechny závazky mezi výše uvedenými třemi společnostmi a žalovanou. Dopisem ze dne datum reagovala žalovaná na výzvu žalobkyně k dodání uhrazeného zboží ze dne datum. Dopisem ze dne datum reagovala žalovaná na výzvu žalobkyně k dodání zboží ze dne datum. Dopisem ze dne datum vyrozuměla žalovaná žalobkyni o uplatnění zadržovacího práva. Tyto dopisy byly žalobkyni doručeny, jak soud zjistil z přiložených doručenek. Dopisem ze dne datum a k tomu přiložené dodejky, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslal žalované výzvu k dodání uhrazeného zboží, datum podání není z dodejky zcela zřejmé, ale pravděpodobně to bude datum. Shodnou dodejku pak žalobkyně doložila také k odeslání odstoupení od smlouvy, které je rovněž datováno dnem datum, jak soud zjistil z listiny nazvané odstoupení od smlouvy ze dne datum a k tomu přiložené dodejky. Z faktury č. MK139 číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaná vystavila žalobkyni daňový doklad na zboží a služby k zaplacení ve výši 24 347 Kč. Ze zálohové faktury MZ138 číslo bylo zjištěno, že byla vystavena dne datum, a to na částku 239 000 Kč k úhradě žalobkyni. Z daňového dokladu MU448 číslo ze dne datum bylo zjištěno, že téhož dne byla zúčtována zálohová platba ve výši 23 900 Kč. Z daňového dokladu MU449 číslo bylo zjištěno, že dne datum byla zúčtována zálohová platba ve výši 215 100 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila žalované na fakturu MZ138- 0196 215 100 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila žalované na fakturu MZ138- 0196 24 347 Kč. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2020, č.j. 18 C 157/2019-113, bylo zjištěno, že právnická osoba s.r.o. se žalobou, která byla tímto rozsudkem zamítnuta, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 230 686 Kč jako bezdůvodného obohacení, a to na základě obdobného skutkového stavu.

6. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy a o nesporná tvrzení účastníků.

7. Výše provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mg. jméno příjmení jako jednatel společností právnická osoba, právnická osoba a žalobkyně, požádal o zaslání smluv na žalobkyni a výše uvedené společnosti, a to dle přesně uvedeného rozdělení plnění a fakturace na jednotlivé společnosti. Objednávka byla potvrzena a žalovaná započala dodávat zboží a fakturovat jej na jednotlivé společnosti dle pokynu Mgr. příjmení. Žalobkyně uhradila žalované postupně na základě vystavených faktur částku 263 347 Kč, avšak žalovaná jí nedodala uhrazené zboží a služby, toto ani jeden z účastníků nerozporoval. Žalovaná prostřednictvím dopisů i emailové komunikace sdělila žalobkyni, že je připravena zboží dodat, jakmile bude ujednán způsob plnění závazků mezi žalobkyní, společností právnická osoba a žalovanou. Žalobkyně dopisem ze dne datum doručila žalované výzvu k dodání zboží nebo k vrácení uhrazení částek v náhradní lhůtě.

8. Soud však nemá za prokázané, že dne datum žalobkyně doručila do sféry dispozice žalované odstoupení od smlouvy, a to z toho důvodu, že žalobkyně k důkazu předložila stejnou doručenku, která již byla v řízení předložena k výzvě k dodání zboží. Závěr, že by ve stejné obálce byla obsažena jak výzva k dodání zboží, tak i odstoupení od smlouvy se soudu jeví jako absurdní. Zároveň je třeba poukázat, že tvrzení o tom, že z její strany došlo k odstoupení od smlouvy došlo až poté, kdy byla žalobkyně soudem dotázána, zda došlo k ukončení právního jednání s ohledem na to, že se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Soud tedy nemá za to, že došlo k řádnému odstoupení od předmětné smlouvy.

9. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle 2086 občanského zákoníku smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

10. Dle § 1977 občanského zákoníku poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

11. Dle ust. § 1978 odst. 1 občanského zákoníku zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

12. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není po právu a jako takovou ji zamítl. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, a to s ohledem na to, že veškerý materiál dodala žalovaná a převážná část plnění nespočívala v činnosti žalované. Tímto právním jednáním tak žalované vznikl závazek dodat objednané zboží a žalobkyni vznikl závazek uhradit za něj kupní cenu. S ohledem na to, že se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení, které na straně žalované mělo vzniknout, posuzoval nejprve soud, zda došlo k zániku závazku tvrzeným odstoupením od smlouvy žalobkyní. Žalobkyně tvrzení o tom, že mělo být od smlouvy odstoupeno, doplnila až po upozornění soudu, nadto k tomuto tvrzení doložila jen výše uvedenou listinu ze dne datum, nazvanou odstoupení od smlouvy, a k tvrzení, že se toto odstoupení od smlouvy dostalo do dispozice žalované, pak doložila dodejku, shodnou s tou, kterou doložila soudu k prokázání tvrzení, že byla žalovaná vyzvána k dodání zboží. Nadto tento úkon výzvy k dodání a odstoupení od smlouvy měl být tedy učiněn zaráz a zaslán v jedné obálce, nadto v době po tvrzeném odstoupení spolu žalovaná a pan příjmení i nadále jednali o dodání zboží. Na dotaz soudu pak žalobkyně potvrdila, že k tomuto nemá již co výše doložit a doplnit a úkon byl činěn v jednom. S ohledem na to, že takovéto jednání považuje soud za protichůdné, tím i absurdní a nelogické, nemá prokázáno, že došlo k řádnému odstoupení od smlouvy a závazek tak nezanikl, nýbrž i nadále trvá. V takovém případě pak žalobkyni nárok na vydání kupní ceny jako bezdůvodného obohacení nesvědčí, neboť platná smlouva vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení (k tomu srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2022, sp.zn. 23 Cdo 2696/2020). Z tohoto důvodu pak musel žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

13. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že ani v případě, kdy by žalobkyně prokázala, že od smlouvy odstoupila dne datum, bylo by otázkou, zda tak učinila bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. V případě, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu, její právo na odstoupení od smlouvy by zaniklo, neboť účelem ustanovení ukládající povinnost včasného odstoupení od smlouvy je zachování právní jistoty a poctivého uspořádání vztahů (jméno anonymizováno, jméno příjmení, jméno příjmení aj., Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ číslo, relativní majetková práva 1. část)). Pomocí argumentace a maiori ad minus je pak zjevné, že stejný následek platí též pro nepodstatné porušení smlouvy. I zde je třeba, aby bylo od smlouvy odstoupeno bez zbytečného odkladu po poskytnutí přiměřené lhůty k dodatečnému splnění závazku, neboť dlouhodobě trvající akceptace prodlení s následným odstoupením od smlouvy by opět zakládalo právní nejistotu (k tomu srov. též rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2020, č.j. 53 Co 106/2020-116).

14. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu žalobkyně zamítl v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81 989,60 Kč (výrok II. rozsudku). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, tak jak je žalovaná soudu vyčíslila v podání ze dne datum, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 263 347 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání ve věci samé dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67 760 Kč ve výši 14 229,60 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.