19 C 102/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 263 347 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 263 347 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 263 347 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 81 989,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] a následným doplněním se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 263 347 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Dle tvrzení žalobkyně došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o dodání zboží specifikovaného ve faktuře MK139 [číslo], za které uhradila žalobkyně kupní cenu, avšak žalovaná jej nedodala, a to ani po opakovaných výzvách k dodání.

2. Žalovaná se k návrhu žalobkyně vyjádřila tak, že považuje žalobu za nedůvodnou a navrhla ji v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná nejprve uvedla, že k jednání ohledně uzavření předmětné smlouvy došlo s Mgr. [jméno] [příjmení], jež je jednatel žalobkyně a pak také [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba] Pan [anonymizováno] učinil u žalované poptávku po nabídce jejích služeb a dodání zboží, žalovaná mu nabídku služeb zaslala a žalobkyně poté potvrdila zájem o služby emailem ze dne [datum], který byl však odeslán z adresy [email], a to spolu s žádostí o rozúčtování jednotlivých položek mezi jednotlivé společnosti (viz výše). Tomuto požadavku žalovaná vyhověla a rozúčtovala jednu komplexní dodávku zboží a služeb do více fází, které byly rozúčtovány na jednotlivé společnosti. Žalovaná dodávala zboží a služby nikoliv na nejdříve uhrazené faktury, ale dle možností výroby a kapacit spolupracujících montážních pracovníků, avšak po dodání zboží, které bylo fakturováno společnosti [právnická osoba] nedošlo k uhrazení faktur (ve výši 729 268 Kč), s ohledem na to, tak žalovaná pozastavila dodávky další části zboží, které byly fakturovány a placeny žalobkyní s tím, že zboží bude dodáno, jakmile bude vyrovnán dluh společnosti [právnická osoba] žalovaná tedy uplatnila zadržovací právo do doby, než jí bude uhrazena pohledávka za [právnická osoba]

3. Žalobkyně k tomuto uvedla, že všechna výše uvedená tvrzení odmítá, a vztahy žalované s třetími osobami nejsou relevantní. Po ústním jednání, kdy předsedkyně senátu upozornila žalobkyni na nedostatek tvrzení, kdy z podané žaloby neplyne, že by došlo k ukončení právního jednání mezi účastníky, s ohledem na to, že je žalováno bezdůvodné obohacení, došlo k doplnění tvrzení tak, že ze strany žalobkyně došlo k odstoupení od smlouvy.

4. Žalovaná k tomuto uvedla, že k odstoupení od smlouvy nedošlo, respektive tento úkon, pokud byl učiněn, se nikdy nedostal do její dispozice a nebyly dány podmínky pro řádné odstoupení od smlouvy. Naopak žalobkyně ve shodném datu, v jakém mělo být zasláno odstoupení od smlouvy, zaslala žalované výzvu k dodání zboží a nadále jednala o termínu a podmínkách dodání zboží. V emailové komunikaci ze dne [datum] pan [příjmení] trval na dodání zboží, proto se tedy tvrzené odstoupení od smlouvy, jeví jako rozporným s jednáním žalobkyně.

5. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku ze dne [datum] žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] s.r.o., ze kterých bylo zjištěno, že ve všech společnostech je jednatelem [právnická osoba]. [jméno] [příjmení], nadto je žalobkyně společníkem obou společností. Z nabídky ze dne [datum], č. [anonymizováno] [číslo], bylo zjištěno, že tato byla vystavena pro Mgr. [příjmení], obsahovala seznam zboží a služeb v celkové hodnotě 4 604 791 Kč s DPH. K tomu přiložena rukou psaná listina, na které jsou rozepsány fáze fakturace a splatnosti zboží, a také na kterou ze společností výše uvedených, bude faktura vystavena. Z emailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že Mgr. [příjmení] zaslal žalované pokyny k zadání objednávky, tedy smluv a k tomu zálohových faktur. Mgr. [jméno] [příjmení] se podepsal jako jednatel ředitel skupiny [jméno]. Z potvrzení o provedení platby a nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila na účet žalované dne [datum] částku ve výši 23 900 Kč. Z emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, že dodání objednaného zboží proběhne obratem, poté, co bude ujednán způsob plnění závazků mezi společnými [právnická osoba] a žalobkyní. Pan [anonymizováno] odpověděl, že žalobkyně nemá žádné závazky vůči žalované a faktura za společností [právnická osoba] bude proplacena do 3.

7. K tomu [příjmení] [příjmení] uvedl, že splatnost byla na základě dohody dříve, navíc jedna faktura byla splatná již [datum]. Z emailové komunikace mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] ve dnech 16. – [datum] bylo zjištěno, že probíhal mezi stranami proces k vyřízení záležitosti předání zboží a zaplacení ceny zboží. Pan [anonymizováno] trval na dodání uhrazeného zboží, pan [příjmení] chtěl vyrovnat všechny závazky mezi výše uvedenými třemi společnostmi a žalovanou. Dopisem ze dne [datum] reagovala žalovaná na výzvu žalobkyně k dodání uhrazeného zboží ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] reagovala žalovaná na výzvu žalobkyně k dodání zboží ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyrozuměla žalovaná žalobkyni o uplatnění zadržovacího práva. Tyto dopisy byly žalobkyni doručeny, jak soud zjistil z přiložených doručenek. Dopisem ze dne [datum] a k tomu přiložené dodejky, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslal žalované výzvu k dodání uhrazeného zboží, datum podání není z dodejky zcela zřejmé, ale pravděpodobně to bude [datum]. Shodnou dodejku pak žalobkyně doložila také k odeslání odstoupení od smlouvy, které je rovněž datováno dnem [datum], jak soud zjistil z listiny nazvané odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a k tomu přiložené dodejky. Z faktury č. MK139 [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vystavila žalobkyni daňový doklad na zboží a služby k zaplacení ve výši 24 347 Kč. Ze zálohové faktury MZ138 [číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena dne [datum], a to na částku 239 000 Kč k úhradě žalobkyni. Z daňového dokladu MU448 [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že téhož dne byla zúčtována zálohová platba ve výši 23 900 Kč. Z daňového dokladu MU449 [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla zúčtována zálohová platba ve výši 215 100 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila žalované na fakturu MZ138- 0196 215 100 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila žalované na fakturu MZ138- 0196 24 347 Kč. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2020, č.j. 18 C 157/2019-113, bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. se žalobou, která byla tímto rozsudkem zamítnuta, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 230 686 Kč jako bezdůvodného obohacení, a to na základě obdobného skutkového stavu.

6. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy a o nesporná tvrzení účastníků.

7. Výše provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mg. [jméno] [příjmení] jako jednatel společností [právnická osoba], [právnická osoba] a žalobkyně, požádal o zaslání smluv na žalobkyni a výše uvedené společnosti, a to dle přesně uvedeného rozdělení plnění a fakturace na jednotlivé společnosti. Objednávka byla potvrzena a žalovaná započala dodávat zboží a fakturovat jej na jednotlivé společnosti dle pokynu Mgr. [příjmení]. Žalobkyně uhradila žalované postupně na základě vystavených faktur částku 263 347 Kč, avšak žalovaná jí nedodala uhrazené zboží a služby, toto ani jeden z účastníků nerozporoval. Žalovaná prostřednictvím dopisů i emailové komunikace sdělila žalobkyni, že je připravena zboží dodat, jakmile bude ujednán způsob plnění závazků mezi žalobkyní, společností [právnická osoba] a žalovanou. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] doručila žalované výzvu k dodání zboží nebo k vrácení uhrazení částek v náhradní lhůtě.

8. Soud však nemá za prokázané, že dne [datum] žalobkyně doručila do sféry dispozice žalované odstoupení od smlouvy, a to z toho důvodu, že žalobkyně k důkazu předložila stejnou doručenku, která již byla v řízení předložena k výzvě k dodání zboží. Závěr, že by ve stejné obálce byla obsažena jak výzva k dodání zboží, tak i odstoupení od smlouvy se soudu jeví jako absurdní. Zároveň je třeba poukázat, že tvrzení o tom, že z její strany došlo k odstoupení od smlouvy došlo až poté, kdy byla žalobkyně soudem dotázána, zda došlo k ukončení právního jednání s ohledem na to, že se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Soud tedy nemá za to, že došlo k řádnému odstoupení od předmětné smlouvy.

9. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle 2086 občanského zákoníku smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, se posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti.

10. Dle § 1977 občanského zákoníku poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

11. Dle ust. § 1978 odst. 1 občanského zákoníku zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

12. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není po právu a jako takovou ji zamítl. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, a to s ohledem na to, že veškerý materiál dodala žalovaná a převážná část plnění nespočívala v činnosti žalované. Tímto právním jednáním tak žalované vznikl závazek dodat objednané zboží a žalobkyni vznikl závazek uhradit za něj kupní cenu. S ohledem na to, že se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení, které na straně žalované mělo vzniknout, posuzoval nejprve soud, zda došlo k zániku závazku tvrzeným odstoupením od smlouvy žalobkyní. Žalobkyně tvrzení o tom, že mělo být od smlouvy odstoupeno, doplnila až po upozornění soudu, nadto k tomuto tvrzení doložila jen výše uvedenou listinu ze dne [datum], nazvanou odstoupení od smlouvy, a k tvrzení, že se toto odstoupení od smlouvy dostalo do dispozice žalované, pak doložila dodejku, shodnou s tou, kterou doložila soudu k prokázání tvrzení, že byla žalovaná vyzvána k dodání zboží. Nadto tento úkon výzvy k dodání a odstoupení od smlouvy měl být tedy učiněn zaráz a zaslán v jedné obálce, nadto v době po tvrzeném odstoupení spolu žalovaná a pan [příjmení] i nadále jednali o dodání zboží. Na dotaz soudu pak žalobkyně potvrdila, že k tomuto nemá již co výše doložit a doplnit a úkon byl činěn v jednom. S ohledem na to, že takovéto jednání považuje soud za protichůdné, tím i absurdní a nelogické, nemá prokázáno, že došlo k řádnému odstoupení od smlouvy a závazek tak nezanikl, nýbrž i nadále trvá. V takovém případě pak žalobkyni nárok na vydání kupní ceny jako bezdůvodného obohacení nesvědčí, neboť platná smlouva vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení (k tomu srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2022, sp.zn. 23 Cdo 2696/2020). Z tohoto důvodu pak musel žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

13. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že ani v případě, kdy by žalobkyně prokázala, že od smlouvy odstoupila dne [datum], bylo by otázkou, zda tak učinila bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. V případě, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu, její právo na odstoupení od smlouvy by zaniklo, neboť účelem ustanovení ukládající povinnost včasného odstoupení od smlouvy je zachování právní jistoty a poctivého uspořádání vztahů ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] aj., Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ [číslo], relativní majetková práva 1. část)). Pomocí argumentace a maiori ad minus je pak zjevné, že stejný následek platí též pro nepodstatné porušení smlouvy. I zde je třeba, aby bylo od smlouvy odstoupeno bez zbytečného odkladu po poskytnutí přiměřené lhůty k dodatečnému splnění závazku, neboť dlouhodobě trvající akceptace prodlení s následným odstoupením od smlouvy by opět zakládalo právní nejistotu (k tomu srov. též rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2020, č.j. 53 Co 106/2020-116).

14. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu žalobkyně zamítl v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81 989,60 Kč (výrok II. rozsudku). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, tak jak je žalovaná soudu vyčíslila v podání ze dne [datum], kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 263 347 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání ve věci samé dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 67 760 Kč ve výši 14 229,60 Kč.