19 C 107/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem akademický titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nebytového prostoru

I. Žalovaná je povinna vyklidit a odevzdat žalobkyni nebytový prostor, označený jako jednotka č. [číslo] [číslo], s podlahovou plochou všech místností [výměra], který se nachází v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], v [katastrální uzemí], [územní celek], a to do patnácti dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10.445 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně [akademický titul] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne 25. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost vyklidit a předat nebytový prostor označený jako jednotka č. [číslo] [číslo], s podlahovou plochou všech místností [výměra], který se nachází v 1. NP domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalobkyně v rámci jednotlivých podání a v rámci ústního přednesu žaloby u jednání tvrdila, že po skončení nájemního vztahu, založeného nájemní smlouvou ze dne [datum], v němž žalobkyni svědčilo postavení pronajímatele a žalované postavení nájemce, žalovaná, až vyzývána, nevyklidila a nepředala žalobkyni dotčený nebytový prostor.

2. Žalovaná se k žalobě nejprve, v rámci jednotlivých písemných podání, vyjádřila tak, že žalovaná nebytový prostor nevyklidila a nepředala, neboť probíhaly pokusy o vypořádání investic žalované do pronajatých nebytových prostor a vyklizení a nejistota žalované ohledně vyřešení finančního vypořádání po skončení nájmu přiváděla žalovanou pod tlak, v důsledku čehož urgovala žalobkyni o uzavření dohody stran vzájemného vypořádání. Není pravdou, že by žalovaná požadavek žalobkyně na vyklizení„ nijak zpochybnila“, je překvapivým tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná odmítá nebytový prostor opustit a předat jej zpět do dispozice žalobkyně, když žalovaná je na to v zásadě připravena, činnost v dotčeném prostoru nejpozději od [datum] neprovozuje. Pokud by tam ale začal působit jiný nájemce, který se zavázal k provedení masivních investic do přestavby, tak by stanovení výše zhodnocení bylo značně zkomplikováno či možná zcela znemožněno. Na žalobu je třeba pohlížet jako na překvapivou, nedojde-li k vypořádání investic, tak i jako na předčasnou. V rámci ústního přednesu procesní obrany na jednání soudu dne 14. 10. 2021 žalovaná uvedla, že dotčené prostory jsou vyklizené, k předání však nedošlo. Žalovaná navrhla, aby soud pro případ, že žalobě vyhoví, použil při rozhodování o náhradě nákladů řízení ust. § 150 o.s.ř.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že (i) mezi účastníky vznikl právní vztah založený smlouvou, která byla stranou žalující, v postavení pronajímatele, opatřena podpisem dne [datum], a za stranu žalovanou, v postavení nájemce, byla opatřena podpisem dne [datum], přičemž na podkladě této smlouvy bylo žalované umožněno užívat nebytový prostor označený jako jednotka č. [číslo] [číslo], s podlahovou plochou všech místností [výměra], který se nachází v 1. NP domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], v [katastrální uzemí], [územní celek]; (ii.) dne [datum] opatřila osoba oprávněná jednat za žalobkyni podpisem dodatek ke shora specifikované nájemní smlouvě, jehož předmětem byla změna v obsahu závazku spočívající v ujednání o době nájmu do [datum], za stranu žalující byl dodatek podepsán dne [datum] (iii.) žalobkyně prodloužila lhůtu k vyklizení nebytového prostoru do doby vyhodnocení výsledků výběrového řízení na nového nájemce nebytového prostoru a dne [datum] vyzvala žalovanou ke splnění povinnosti vyklidit a předat prostory do [datum]; mezi účastníky nedošlo k dohodě, jejímž obsahem by bylo další prodloužení této lhůty (iv.) žalovaná, prostřednictvím svého právního zástupce, usilovala o odsunutí povinnosti vyklidit a předat nebytový prostor.

4. Soud provedeným dokazováním vyčerpal důkazní návrhy účastníků, přičemž z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že vlastníkem jednotky č. [číslo] [číslo], způsob využití: dílna nebo provozovna, vymezené v budově [adresa], bytový dům, postavený na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. [anonymizováno], je [anonymizováno] a správa této nemovité věci byla svěřena žalobkyni.

6. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor (čl. 7) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná ujednaly povinnost žalované protokolárně předat žalobkyni pronajatý nebytový prostor ke dni ukončení nájemního vztahu.

7. Z dopisu žalované datovaného dnem [datum] a adresovaného žalobkyni soud zjistil, že zástupce žalované sděloval žalobkyni srozumění s termínem, do něhož má žalovaná nebytový prostor na základě výzvy žalobkyně vyklidit a předat žalobkyni (tj. do [datum]), a dále přesvědčení žalované o překvapivosti rozhodnutí žalobkyně, s žádostí o to, aby se žalobkyně do doby přijetí stanoviska [anonymizována čtyři slova] k výzvě žalované k revokaci [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] č. [anonymizováno] ze dne [datum] zdržela nevratných kroků za účelem vyklizení předmětných prostor.

8. Z usnesení [anonymizována čtyři slova] č. [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizována tři slova] dne [datum] vzala na vědomí dopis žalované a setrvala na [anonymizována tři slova].

9. Z listiny označené jako„ [anonymizována čtyři slova] …“, datované dnem [datum], a z vyjádření [anonymizováno 6 slov], soud zjistil, že se žalovaná dne [datum] obrátila na [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [číslo] [číslo], přičemž dne [datum] se [anonymizováno] k [anonymizováno] písemně vyjádřil tak, že neshledal, že by při vydání [anonymizováno 5 slov] č. [anonymizováno] došlo k porušení (tam citovaných) právních předpisů.

10. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni a datovaného dnem [datum] soud zjistil, že žalovaná vyjádřila srozumění se závěry [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum] s tím, že ve věci již nebude podnikat žádné další kroky a vyzývá k vypořádání investic žalované do dotčeného nebytového prostoru.

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro posouzení věci, resp. podávaly se z nich zjištění odpovídající skutečnostem, které nebyly mezi účastníky sporné.

12. Podle ust. § 3074 odst. 1, věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

13. Podle ust. § 2302 odst. 1 o. z., ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

14. Podle ust. § 2225 odst. 1, věta první o. z., při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

15. Podle ust. § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou.

17. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání žalované, jejímž předmětem byla úprava vzájemných práv a povinností účastníků co do dočasného přenechání nebytového prostoru specifikovaného ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Správa tohoto nebytového prostoru byla svěřena žalobkyni. Žalované vznikla po skončení nájmu povinnost nebytový prostor vyklidit a předat žalobkyni. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná tuto povinnost nesplnila. Argumentace žalované o tom, že prostor (po podání žaloby) vyklidila, je bez právního významu, když sama žalovaná přiznává, že jej žalobkyni nepředala – trvá tedy stav, kdy žalované je vzdor zániku užívacího titulu umožněno užívat nebytový prostor, přičemž žalobkyni s ohledem na nepředání nebytového prostoru nezbylo, než svá práva, opírající se o ust. § 1040 odst. 1 o. z., uplatnit žalobou. Pokud žalovaná nebytové prostory o své vlastní vůli neužívá („ vyklidila je“), tato skutečnost je bezvýznamná, neboť povinnost odevzdat věc je splněna předáním vyklizeného prostoru pronajímateli (ust. § 2225 odst. 1, věta první o. z.). Za dané situace je evidentní, že žaloba žalobkyně je zcela po právu a bylo na místě jí vyhovět, což žalovaná ostatně ani nezpochybňovala. Dokazování však bylo na místě zaměřit tam, kde vznikal prostor pro zkoumání, zda žaloba byla (mohla být) pro žalovanou natolik překvapivá, a to z hlediska rozhodnutí o nákladech řízení.

18. O těch bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Soud v návaznosti na požadavek žalované aplikovat ust. § 150 o.s.ř., za situace nesouhlasu žalobkyně s takovým postupem, zvažoval, zda jsou ve věci dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž by bylo na místě odchýlit se od pravidla úspěchu ve věci vyjádřeného ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Takové důvody soud na podkladě tvrzení účastníků a výsledků provedeného dokazování neshledal. Nájem skončil v [kalendářní měsíc] roku [rok], poté došlo ze strany žalobkyně k jednostrannému odkladu povinnosti žalované vyklidit a předat nebytový prostor, nicméně jak bylo v řízení zjištěno (a žalovanou nezpochybněno), měla žalovaná nebytový prostor vyklidit a předat žalobkyni do [datum]. Do podání žaloby ([datum]), resp. do doby vyhlášení rozsudku, žalovaná v rozporu se svou zákonnou povinností vyklizený nebytový prostor žalobkyni nepředala. Je tak zřejmé, že bez žaloby by se žalobkyně svého práva nedomohla. Za této situace, kdy žalobkyně vlastním jednáním nevyvolala potřebu věc projednat v řízení před soudem (pouze hájila své oprávněné zájmy), by se jevilo nespravedlivým, aby nesla náklady tohoto sporu, resp. jeví se nespravedlivým, aby žalovaná, která zapříčinila podání žaloby, byla zproštěna povinnosti nést náklady řízení. Argumentaci strany žalované o překvapivosti žaloby soud nemohl přijmout, neboť žalovaná, zastoupena advokátem, si musela být vědoma právních následků dalšího jednostranného neodsunutí povinnosti vyklidit a předat předmět nájmu. Žalovaná před zahájením řízení měla jasnou informaci o tom, že k dalšímu odsunutí její povinnosti plnit nedojde, přesto nejednala tak, jak podle zákona jednat měla. Nejpozději od [datum] sama žalovaná vyjadřuje rezignaci na další kroky vyjma domáhání se vypořádání sporných investic žalované do stavebních oprav a úprav nebytového prostoru, v kontextu s čímž pak zahájení řízení žalobou ze dne [datum] znemožňuje usuzovat na překvapivost postupu žalobkyně. Také nelze přistoupit na argumentaci žalované o jakési snaze žalované zakonzervovat stav nebytového prostoru – tato snaha nemá žádnou souvislost se vznikem a průběhem sporu o vyklizení předmětu nájmu, odmítat odevzdat věc při skončení nájmu z důvodu nevypořádaných (sporných) investic do předmětu nájmu nepožívá právní ochrany (nepamatuje na něj žádná právní norma).

19. Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena: 1/ odměnou zástupkyně žalobkyně ve výši 1.200 Kč za tři účelně provedené úkony právní služby (ust. § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., s respektem ke snížení o 20 %, jak jej navrhla provést žalobkyně); 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 300 Kč; 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 5.000 Kč. K položkám pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty v zákonné sazbě 21 %. Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak celkem činí 10.445 Kč. Z obsahu spisu vyplývá, že zástupkyně žalobkyně činila i jiné úkony právní služby, tedy bylo zde více úkonů, za které by bylo na místě žalobkyni přiznat náhradu odměny zástupkyně a související hotové výdaje a náhradu za daň z přidané hodnoty (úkony zástupkyně žalobkyně učinila tyto: i. převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., ii. podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., iii. replika k vyjádření žalované - § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., iv. účast na jednání soudu dne 14. 10. 2021 - § 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), nicméně soud, ač není v této otázce vázán návrhem účastníka, neshledal důvody, pro které se k tíži žalované od požadavku žalobkyně odchýlit. S uvedeným souvisí i odmítnutí argumentace žalované o zpochybňování účelnosti ústního jednání ve věci (v souvislosti se zvyšováním nákladů řízení). Soud se účastníků dotazoval na jejich stanovisko stran postupu dle ust. § 115a o.s.ř., a to i v zájmu hospodárnosti řízení, nicméně bylo právem žalobkyně takový postup odmítnout (a za realizaci tohoto práva nemůže být, bez dalšího, sankcionována nepřiznáním nákladů řízení). Pro úplnost se jeví vhodným doplnit i to, že se soud se v průběhu řízení zabýval tím, zda na straně žalující vznikla potřeba nechat se v řízení zastoupit advokátem, a to s ohledem na kritérium účelnosti vynaložených nákladů řízení. Soud respektuje právo žalobkyně na právní pomoc (tedy nechat se v řízení zastoupit advokátem – profesionálem), a to i za situace, kdy v jiných řízeních u Obvodního soudu pro Prahu 1 (v obdobných věcech) žalobkyně v mnoha případech hájí svá práva bez přibrání advokáta, toliko za pomocí svých pověřených zaměstnanců s právnickým vzděláním (kupř. v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]). Zástupkyně žalobkyně potřebu (vhodnost) zastoupení advokátem žalobkyně v tomto sporu vysvětlovala tím, že k převzetí zastoupení došlo v souvislosti s potřebou ucelení věci, i ve smyslu nashromáždění a uplatnění informací, s ohledem na jiný spor projednávaný u Obvodního soudu pro Prahu 1 mezi týmiž účastníky, který se týká žaloby žalobkyně o zaplacení nájemného, resp. tvrzeného bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované v souvislosti s užíváním nebytového prostoru bez právního důvodu (pozn. Toto řízení je dle zjištění soudu vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka]). Dále zástupkyně žalobkyně poukazovala na to, že žalobkyně předpokládala, že žalovaná vznese ve sporu námitky, které také později žalovaná vznesla. Důvodný předpoklad žalobkyně o tom, že žalovaná se bude v řízení bránit (lhostejno jakou argumentací), potřeba zajistit synergický postup žalobkyně v souvisejících sporech a sdružit informace v souvislosti s vícero spory, jejichž vznik lze mezi účastníky předpokládat, s respektem na právo na právní pomoc, vedlo soud k tomu, že vyhodnotil nárok žalobkyně na náhradu odměny zástupkyně, náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty) jako zcela po právu, nekolidující s principem účelnosti vynaložených nákladů.

20. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Co se týče povinnosti uložené ve výroku pod bodem I., tedy povinnosti vyklidit a odevzdat nebytový prostor, soud v tomto směru respektoval návrh žalobkyně na určení délky pariční lhůty, resp. výkladem ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. došel k závěru, že není důvodu odklánět se u určení délky lhůty ke splnění povinnosti vyklidit a odevzdat prostor sloužící k podnikání od pravidla výslovně dopadajícího na určení délky pariční lhůty u vyklizení bytu. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zák. č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován zák. č. 99/1963 Sb., zákonodárce navýšil ze tří dnů na patnáct dnů lhůtu ke splnění povinnosti vyklidit byt, protože třídenní lhůtu považoval za natolik krátkou, že během ní není zpravidla vůbec možné uloženou povinnost splnit. Zákonodárce přitom nijak (ať už výslovně či nevýslovně) nezdůrazňoval rozdíl mezi bytem a jiným prostorem. Ani pokud by nebylo možné přijmout výklad ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem tak, jak k němu dospěl soud, pak z týchž důvodů, jak byly vyloženy v důvodové zprávě k zák. č. 30/2000 Sb., má soud za to, že je v daném případě na místě stanovit lhůtu k plnění patnáctidenní, a to vzhledem k podstatě uložené povinnosti a obecnému předpokladu časové náročnosti vyklizení prostorů, včetně zajištění potřebné součinnosti žalobkyně k předání. Pokud jde o povinnost k náhradě nákladů řízení, zde soud určil lhůtu k plnění v obvyklé, tj. třídenní délce.