19 C 113/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27.557 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni - částku 27.557 Kč, - úrok z prodlení v částce 4.737,36 Kč, - úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení - úroku z prodlení v částce 65,81 Kč, - úroku v částce 14.245,18 Kč, - úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 20.000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.555 Kč, k rukám zástupce žalobkyně anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu 27. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 27.557 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení a úrokem obchodním, vždy v části kapitalizovaných). Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO, poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20.000 Kč, a to na základě předchozí žádosti žalovaného, po posouzení schopnosti žalovaného splatit dočasně přenechané prostředky a po uzavření„ Smlouvy o anonymizováno číslo“. Úrok za dočasné přenechání prostředků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy činil 2.800 Kč (odpovídal úrokové sazbě 23,72 % ročně), odměna za administrativní činnost byla sjednána na 4.000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek byla sjednána na 8.000 Kč Tyto platby se žalovaný zavázal poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně, stejně jako poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 522 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky, spolu s ujednaným plněním, splatit v pravidelných týdenních splátkách po 609 Kč, poslední splátka byla splatná dne 20. 12. 2016. Žalovaný splatil celkem 7.765 Kč. Tímto plněním zcela umořil svůj dluh na sjednaném úroku a zčásti dluh na poplatku za administrativní činnost (co do částky 3.054,91 Kč), dluh na poplatku za hotovostní inkaso splátek (co do částky 1.793,09 Kč) a dluh na poplatku za životní pojištění (co do částky 117 Kč). Poslední platbu žalovaný provedl dne 3. 5. 2016. Dne 6. 12. 2019 uzavřely společnost právnická osoba a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným. Ten, ač upomínán, svůj dluh v rozsahu žalobního žádání nesplnil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, a to vzhledem ke splnění zákonných předpokladů pro takový postup (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, „o. s. ř.“). Soud žalobu částečně zamítl, nikoliv však pro neunesení břemene tvrzení či břemene důkazního, nepřicházelo proto do úvahy poskytovat žalobkyni poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a za tím účelem nařizovat jednání.

4. Kartou zákazníka je prokázáno: Dne 6. 11. 2015 nashromáždila společnost právnická osoba, na podkladě žádosti žalovaného o poskytnutí„ půjčky“ ve výši 30.000 Kč, po ověření totožnosti žalovaného, informace o příjmu žalovaného a jeho zdroji (mzda ve výši 30.000 Kč měsíčně od zaměstnavatele, pro kterého žalovaný pracoval na pozici realitního makléře), jakož i o výdajích žalovaného (20.300 Kč měsíčně, včetně podrobněji nespecifikované splátky jiného peněžitého závazku, kterým dle formulace dotazu mohlo být výživné, na což lze usuzovat i ze skutečnosti, že žalovaný prohlásil, že je rodičem nezaopatřených dětí narozených v roce rok a rok). Porovnáním příjmu a výdajů, odečtením výdajů od příjmů, dospěla společnost právnická osoba k výši disponibilních prostředků žalovaného (9.700 Kč). Z listiny je zřejmé, že právnická osoba zaznamenala, že jí byly předloženy občanský průkaz žalovaného, výpis z účtu, pracovní smlouva, doklad anonymizováno a nájemní smlouva. Listina je opatřena podpisem žalovaného, který podpisem stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost sdělených údajů. 5. „ Smlouvou o anonymizováno“ je prokázáno: Dne 10. 11. 2015 opatřili obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba a žalovaný podpisy listinu zachycující obsah smlouvy, podle které měla společnost právnická osoba postavení„ úvěrující“ a žalovaný postavení„ zákazníka“. Součástí smluvních ujednání byly (do textu smlouvy zahrnuté)„ Smluvní podmínky“. Právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému dne 10. 11. 2015 v hotovosti 20.000 Kč, které žalovaný téhož dne převzal, a žalovaný se zavázal přenechané peníze vrátit a zaplatit poplatek v souhrnné výši 14.800 Kč a poplatek v souvislosti s životním pojištěním žalovaného ve výši 522 Kč, celkem tedy zaplatit 35.322 Kč. Toto plnění měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Poplatek ve výši 14.800 Kč zahrnoval úrok ve výši 2.800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8.000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, zároveň však s ujednáním o jejím prodloužení pro případ, že žalovaný bude v okamžiku splatnosti poslední splátky prodlévat se zaplacením některé splátky (článek anonymizováno, odst. anonymizováno Smluvních podmínek). Podle obsahově navazujícího ujednání v článku anonymizováno, odst. anonymizováno Smluvních podmínek platí, že v případě, kdy dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle článku anonymizováno, odst. anonymizováno Smluvních podmínek má úvěrující pro případ prodlení zákazníka právo požadovat po zákazníkovi zaplacení celého zbývajícího dluhu, a to jednotlivě i společně, dle uvážení úvěrujícího. Z článku anonymizována čtyři slova Smluvních podmínek vyplývá, že podpisem smlouvy žalovaný mj. stvrdil své prohlášení o tom, že úvěrujícímu před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení své úvěruschopnosti, prohlásil, že je schopen dluh splatit dle ujednaných podmínek.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek, včetně přílohy (tj. seznamem postupovaných pohledávek), oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 a podacím lístkem je prokázáno postoupení pohledávek společnosti právnická osoba z posuzované smlouvy žalobkyni, přičemž o postoupení byl žalovaný písemně zpraven.

7. Výzvou k plnění a podacím lístkem je prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 3. 9. 2020, který byl předán k poštovní přepravě dne 4. 9. 2020, vyzvala žalovaného ke splnění jeho dluhu.

8. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle ust. § 1 věta druhá zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Provedeným dokazováním soud shledal žalobu v převažující části důvodnou. Mezi společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 10. 11. 2015 ve smyslu ust. § 2390 o. z. k uzavření smlouvy o peněžité zápůjčce, po procesu vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného splatit požadovaný spotřebitelský úvěr, přičemž téhož dne smluvní strany písemně ujednaly vedlejší části smlouvy o zápůjčce, dopadající na povinnosti žalovaného zaplatit společnosti právnická osoba plnění za poskytnutou zápůjčku. Lze přisvědčit argumentaci žalobkyně, že smlouva vykazovala znaky spotřebitelského úvěru (ust. § 1 věta druhá zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, ve spojení s ust. § 419 o. z.). Z provedeného dokazování vyplynulo, že smlouva byla uzavřena po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy po splnění zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně, jak tato povinnost vyplývala z ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Povinností žalovaného bylo přenechané prostředky vrátit a zaplatit sjednané poplatky, které zahrnovaly i sjednaný úrok (2.800 Kč). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (či žalobkyni) splatil více než žalobkyní tvrzených 7.765 Kč. Žalovaný ani zčásti nesplnil svoji povinnost zaplatit jistinu ve výši 20.000 Kč, dluží dále na poplatku za administrativní činnost 945,09 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek 6.206,91 Kč a na poplatku za životní pojištění 405 Kč. Proto bylo na místě, po součtu jednotlivých dílčích dluhů, žalovaného zavázat platební povinností v souhrnné výši 27.557 Kč. Jelikož žalovaný svůj dluh nesplnil včas (poslední splátka byla splatná dne 20. 12. 2016), ocitl se dnem následujícím v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a vznikla mu povinnost zaplatit úroky z prodlení. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroků z prodlení z nesplacené jistiny 20.000 Kč ode dne 28. 12. 2016 a do data připadajícího na den postoupení pohledávky (tj. do 6. 12. 2019) navrhla provést kapitalizaci úroků z prodlení. Kapitalizovaná výše úroků z prodlení činí 4.737,36 Kč, nikoliv 4.803,17 Kč, jak vypočetla žalobkyně. Proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4.737,36 Kč. Povinnost žalovaného platit úroky z prodlení trvá do okamžiku splnění dluhu, proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit úroky z prodlení z dlužné jistiny 20.000 Kč i za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. Výši úroků z prodlení bylo na místě určit podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba musela být zamítnuta co do částky 65,81 Kč, neboť v tomto rozsahu žalobkyní tvrzená výše kapitalizovaného úroku z prodlení převyšovala částku kapitalizovaného úroku z prodlení, k níž dospěl soud.

15. Smlouvou se žalovaný sice zavázal platit úroky ve výši 23,72 % ročně, nicméně tyto úroky byly na dobu, po kterou mělo trvat plnění žalovaného ve splátkách, sjednány pevnou částkou ve výši 2.800 Kč a smluvní ujednání výslovně vyloučila možnost dalšího (navazujícího) úročení. Úrok ve výši 2.800 Kč byl dle žalobních tvrzení zcela umořen. Žalobkyně se vzdor smluvnímu ujednání domáhala zaplacení úroků i za dobu od 21. 12. 2016 do zaplacení (zčásti kapitalizovaných), žaloba musela být, jako nedůvodná, v tomto rozsahu zamítnuta.

16. Povinnosti, k jejichž plnění soud žalovaného zavázal, korespondují s právy žalobkyně, neboť jí byly pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným z posuzované smlouvy postoupeny, a proto je žalovaný povinen plnit žalobkyni, coby poslednímu věřiteli.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci v převažujícím rozsahu neúspěšnému žalovanému byla uložena povinnost nahradit v převažujícím rozsahu úspěšné žalobkyni její náklady řízení. Ty jsou tvořeny: 1/ odměnou zástupce žalobkyně ve výši 300 Kč za každý jeden účelně provedený úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 900 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a za podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.); 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 100 Kč ke každému jednomu účelně provedenému úkonu právní služby (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 300 Kč; 3/ zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.103 Kč. Položky pod body 1/ a 2/ se navyšují o zákonnou sazbu DPH (21 %). Náhrada nákladů řízení činí po součtu jednotlivých jejích položek celkem 2.555 Kč.

18. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.