19 C 118/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: na zdržení se protiprávního jednání

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna se, při správě pojištění sjednaného na základě pojistné smlouvy Dynamik Plus [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou, zdržet snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 8 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal zdržení se protiprávního jednání žalované. Dle tvrzení žalobce došlo dne [datum] mezi účastníky k uzavření smlouvy životního pojištění DYNAMIK [číslo] (dále jen„ Smlouva) na pojistnou dobu 27 let, přičemž součástí Smlouvy se staly i všeobecné pojistné podmínky označené jako ŽP-VPP-DYKP [číslo] (dále jen„ VPP“) a doplňkové pojistné podmínky označené jako ŽP-DPP-DYKP [číslo] (dále jen„ DPP“). Smlouva nebyla ukončena a trvá. Žalobce Smlouvu uzavřel zejména s cílem zajištění finančních prostředků na stáří a jejich pravidelného zhodnocování. Smluvní strany si sjednaly, že zaplacené pojistné, a to jak běžné, tak i mimořádné, bude ze 100% alokováno do žalobcem zvolených fondů. Z listina nazvané Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum] žalobce zjistil, že žalovaná provádí na úkor kapitálové hodnoty pojištění srážky na riziková krytí a náklady, a že obdobné srážky hodlá na úkor kapitálové hodnoty pojištění provádět po celou dobu trvání Smlouvy. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná provedla a nadále provádí srážky v rozporu se Smlouvou a domáhá se tak, aby tohoto nadále nečinila, neboť tím, že žalovaná alokuje pojistné jinak, než bylo sjednáno ve Smlouvě, dochází k ovlivnění výše kapitálové hodnoty pojištění, která je základem pro pojistné plnění ze Smlouvy. Doplňkové pojistné podmínky připouštějí možnost snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1.

6. DPP; o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3.

1. DPP a o inkasní náklady v článku 1 bod 3.

2. DPP. Smlouva však nesjednává explicitní výši rizikového pojistného ani počátečních, správních a inkasních nákladů. Žalobce je přesvědčen, že ujednání o snižování kapitálové hodnoty pojištění rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady jsou neplatná pro neurčitost ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), neboť neurčitost smluvních ujednání v článku 1 bod 1.6., 3.1. a 3.

2. DPP nelze překonat ani výkladem a dále dovozuje jejich neplatnost také z důvodu, že jde o zneužívající ujednání ve smyslu § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť jsou tato ujednání v rozporu s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobce uvádí, že dalším důvodem, pro který není žalovaná oprávněna snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční, správní a inkasní náklady je skutečnost, že smluvní ujednání definující formování kapitálové hodnoty pojištění - odstavce 2.5 až 2.7 DPP jsou rovněž neurčitá, a tedy neplatná ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť způsob snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady není srozumitelně a jednoznačně popsán. Žalobce na základě výše uvedeného požaduje, aby se žalovaná zdržela nakládání se zaplaceným pojistným v rozporu se Smlouvou, alokovala zaplacené pojistné výlučně dle ujednání Smlouvy, tj. 100 % zaplaceného pojistného umísťovala do zvolených podílových jednotek vnitřních fondů a zdržela se provádění srážek na vrub kapitálové hodnoty pojištění 2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že ji považuje za nedůvodnou a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. K tomu dále uvedla, že pro to, aby jí byla uložena povinnost zdržet se, žaloby není dán hmotněprávní základ. Negatorní žaloba, tak, jak je koncipována žalobcem, totiž není ničím jiným než žalobou na jeden ze čtyř druhů plnění, tedy na splnění povinnosti "zdržet se". Dle žalovaného takovou povinnost nelze soudním rozhodnutím založit, může být soudem toliko deklarována, tato povinnost musí tedy již před rozhodnutím soudu existovat, vyplývat z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Ze zákona o pojistné smlouvě, ani ze současného občanského zákoníku ovšem nevyplývá, že by se pojistník mohl domáhat zdržení se jakékoli činnosti v rámci trvání smluvního vztahu. Na straně jedné žalobce argumentuje údajnou neplatností dílčích ujednání Smlouvy, na straně druhé následně žádá, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání do budoucna (což je možné pouze u existujícího právního vztahu). Pokud by přitom příslušná dílčí ujednání Smlouvy byla neplatná, s čímž žalovaná nesouhlasí, muselo by vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení. Mělo-li by se jednat fakticky o určení, v jaké výši bude pojištěnému (žalobci) vyplacena pojistná částka v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení Pojistné smlouvy, pak je dle žalované zřejmé, že není dán naléhavý právní zájem na straně žalobce. Jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1180/2003, o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. K obsahu pojistné smlouvy žalovaná uvedla, že po celou dobu trvání smluvního vztahu založeného Smlouvou jedná v souladu s jejím zněním a dikcí VPP a DPP. K alokaci pojistného pak uvedla, že zvolený proces alokace pojistného, kdy na nakoupení podílových jednotek je užita část pojistného již sníženého o příslušné poplatky či rizikové pojistné, není právem reprobován, ale jedná se o běžný postup, který je zmiňován i v odborné literatuře. Ohledně platnosti Smlouvy považuje žalovaná všechna ustanovení, včetně VPP i DPP za sjednaná platně a určitě.

3. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o životním pojištění DYNAMIK Plus s pojistnou dobou 27 let. Bylo sjednáno také umístění pojistného ve výši 100% do fondů. Součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a Doplňkové pojistné podmínky. V doplňkových pojistných podmínkách je v článku 1, bod 1.6 upraveno rizikové pojistné, bod 3.1. se týká nákladů a poplatků a bod 3.2. se týká inkasních nákladů. V bodech [číslo] je upraveno formování kapitálové hodnoty pojištění. (Smlouva o životním pojištění DYNAMIK Plus ze dne [datum], Všeobecné pojistné podmínky ŽP-VPP-DYKP [číslo], Doplňkové pojistné podmínky označené jako ŽP-DPP-DYKP [číslo]). Dle listiny ze dne [datum] zaslané žalovanou žalobci, získal žalobce informace o stavu pojistné smlouvy k [datum], a to souhrn informací o sjednaném pojištění, výše měsíčního pojistného, která činí 733 Kč, informace o umístění pojistného a podíly na výnosech a aktuální stav hodnoty pojištění, stejně jako modelový příklad budoucího vývoje pojištění v čase (Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum], Stav pojistné smlouvy ke dni [datum]). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu (Předžalobní výzva ze dne [datum] včetně dodejky). Další provedené důkazy nepovažoval soud za relevantní pro další hodnocení, proto je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje (zejm. Usnesení hospodářského výboru Poslanecké sněmovny z [datum], Přípis ministryně financí předsedovi hospodářského výboru ze dne [datum], článek týdeníku Hrot).

4. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o životním pojištění, přičemž žalobce nesouhlasí se tím, aby žalovaná na základě této smlouvy snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1.

6. DPP; o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3.

1. DPP a o inkasní náklady v článku 1 bod 3.

2. DPP. Proto požaduje, aby se žalobce tohoto konání zdržel.

5. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ oz“) s tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Právní vztah žalobce a žalované z předmětné Smlouvy uzavřené dne [datum] se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“) a zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění platném a účinném do 19. 7. 2009 (též jen„ starý občanský zákoník“).

7. Po právní stránce soud hodnotil žalobu jako zápůrčí (negatorní) žalobu s tím, že dle definice Nejvyššího soudu ČR je zápůrčí žaloba žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalovaným tím, že neoprávněně zasáhli do vlastnického práva žalobce (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1485/2005). Žalobou na plnění lze žalovat o splnění určité povinnosti, která vyplývá ze zákona nebo z právního vztahu, a to klasicky buď jako povinnost: něco dát (dare), něco konat (facere) nebo něčeho se zdržet. Nejtypičtější zápůrčí (negatorní) žalobou je právě žaloba na zdržení se zásahu do vlastnického práva (§1042 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Obecně lze žalovat pouze splnění povinnosti zdržet se nějakého jednání, které vyplývá z právního předpisu či ze smlouvy (viz definice žaloby na plnění), chybí-li však hmotněprávní základ žaloby, tedy chybí-li povinnost (např. nezasahovat do autorského díla, zdržet se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů (§25 z.č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele apod.), nelze zápůrčí žalobu využít.

8. Žalobcem žalovaná povinnost zdržet se strhávání nákladů a rizikového pojistného nikde stanovena není (ani ve smlouvě ani v právním předpise), a proto se jí nelze zápůrčí žalobou domáhat. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Okrajem pak poznamenává, že se soud nezabýval žalobou určovací, neboť má za to, že dle textu výroku i samotné žaloby žalobce žaluje jednoznačně na zdržení se určitého konání žalované a nikoli na určení, zda a jaká výše počátečních, správních a inkasních nákladů by měla být dle Smlouvy žalovanou strhávána a jaká výše pojistného plnění by v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení Smlouvy měla být žalobci správně vyplacena. Kritériem pro rozlišení zda jde o žalobu na plnění nebo o žalobu na určení, je pak právě obsah žalobního návrhu.

9. K tomu soud jen nad rámec uvádí, že žalobce zpochybňuje platnost dílčích ustanovení o nákladech správních, počátečních a inkasních, respektive platnost Smlouvy jako neurčité. K tomu soud vzhledem ke konstantní judikatuře jak soudu zdejšího, tak i Městského soudu v Praze uvádí, že shledal předmětnou Smlouvu absolutně neplatnou pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti, když jeho výši nelze zjistit, a to ani výkladem, z žádného smluvního ujednání ať již v předmětné Smlouvě či jejích doplňkových, resp. zvláštních pojistných podmínkách, a to ani odkazem na blíže neurčené technické zásady pojistitele. Toto smluvní ujednání o výši rizikového pojistného přitom soud považuje za neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy ve smyslu ust. § 41 starého občanského zákoníku, neboť o ujednání o rizikovém pojistném, jehož určitá a konkrétní definice však absentuje, je opřena celá předmětná Smlouva (§ 2 zákona o pojistné smlouvy), přičemž neplatnost ujednání o rizikovém pojistném pro případ smrti působí neplatnost ujednání o rizikovém pojištění pro případ smrti jako takovém a tedy i neplatnost i celé Smlouvy, neboť neurčitost a neplatnost tohoto ujednání má za následek, že nedošlo k platnému sjednání životního pojištění. Přitom samotný závěr o neplatnosti ujednání o rizikovém pojistném postačuje pro závěr o neplatnosti Smlouvy jako celku. Soud považuje za absolutně neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 starého občanského zákoníku, § 41 starého občanského zákoníku) rovněž ujednání o výši odkupného a o počátečních a správních nákladech. Absolutní neplatnost smlouvy soud zkoumá z úřední povinnosti. S ohledem k závěru o absolutní neplatnosti Smlouvy je ve smyslu ust. § 457 starého občanského zákoníku tedy spíše namístě přistoupit k vypořádání plnění, která si žalobce a žalovaná z předmětné neplatné Smlouvy poskytly. K žádosti žalobce o poučení dle § 118a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), shledá-li soud absolutní neplatnost smlouvy soud uvádí, že toto poučení dopadá„ pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto.“ (viz NS ČR 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda je či není žalováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vyplývá ze zákona nebo z právního vztahu, bylo možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 712 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.