19 C 140/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 285 113,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 285 113,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 101 829,25 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 183 284,50 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku uplatňovaného nároku na zaplacení úroků z prodlení z částky 101 829,25 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] a z částky 183 284,50 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 98 577 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o dluh žalované ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [obec]. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za dodávky elektřiny s datem splatnosti [datum] na částku 101 829,25 Kč. Žalovaná žalobkyni tuto částku neuhradila ani zčásti. Za výše uvedené období žalobkyně vystavila žalované další fakturu na částku 80 505,76 Kč se splatností [datum]. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu za dodávky elektřiny s datem splatnosti [datum] na částku 5 430,78 Kč. Za stejné období dále žalobkyně vystavila žalované fakturu za dodávky elektřiny na částku 97 347,96 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná ani jednu z výše uvedených faktur nezaplatila.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a považuje jej za nedůvodný. Žalovaná uvedla, že žalobkyně požaduje zaplacení za dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum] na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky až dne [datum], tedy po dodávce elektřiny, tedy tato smlouvy nemůže být právním titulem pro nárok žalobkyně. Zároveň žalovaná neeviduje doručení výše uvedených faktur od žalobkyně a žalovaná tak nemůže být v prodlení s jejich úhradou, přičemž splatnost faktur byla jednostranně určena žalobkyní a nevyplývá ani ze smlouvy, ani z Všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná také sporuje žalobkyní uváděnou spotřebu energie, když z faktur vyplývá, že spotřeba byla stanovena odhadem. Žalovaná namítá rovněž cenu za dodávky elektřiny, která nebyla mezi účastníky nijak sjednána. K výzvě k plnění ze dne [datum] žalovaná uvedla, že neeviduje její doručení a rovněž tato výzva nesplňuje základní předpoklady pro to, aby mohla být za předžalobní výzvu považována.

3. Žalobkyně k vyjádření žalované dále uvedla, že dodávky elektřiny v období od [datum] do [datum] byly prováděny na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] na odběrné místo [ulice a číslo], [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Za fakturační období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně na základě dat poskytnutých jí distributorem konečnou fakturu za odběr elektřiny v objemu 19 195 kWh v ceně 121 829,25 Kč, kdy po odečtení zaplacených záloh ve výši 20 000 Kč zůstal nedoplatek ve výši 101 829,25 Kč. Dne [datum] požádala žalovaná o uzavření nové smlouvy do [datum], kdy za fakturační období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně konečnou fakturu za odběr elektřiny v objemu 849 kWh částku 5 430,78 Kč. Dne [datum] obdržela žalobkyně od distributora opravená data o objemu spotřebované energie, neboť předchozí stavy byly zjištěny odhadem, přičemž nové stavy vycházely ze skutečně zjištěných stavů elektroměrů. Na základě těchto dat zaslala žalobkyně žalované opravné faktury, kdy již vystavené faktury ve spojení s opravenými představují fakturaci skutečně odebrané elektřiny.

4. Žalovaná k provedenému dokazování dále vznesla námitku ohledně nicotnosti uzavřené smlouvy ze dne [datum], neboť v době uzavření smlouvy měla žalovaná dva jednatele, kteří měli v případě uzavírání smluv, jejichž předmět plnění převyšoval 100 000 Kč, jednat společně. Smlouva však byla uzavřena pouze jedním z jednatelů. Dle žalované rovněž neodpovídá vyúčtování za jistič 80A, když dle výše uvedené smlouvy byl v odběrném místě instalován jistič 25A, a tento měl být rovněž účtován. Dále není vyúčtování řádné, neboť z něho není patrné, kolik bylo skutečně odebrané energie za rok 2019 a kolik za rok 2020, když došlo ke změně cen dle Ceníku elektřiny. Rovněž ve vyúčtování č. 2020 nesouhlasí v části B Spotřebovaná elektřina s částí B Informace o měření, a to v součtu spotřebované energie. Ve faktuře [číslo] je rovněž rozdílným způsobem vypočítána sazba POZE, než tomu bylo v předchozích fakturách. K doručení předžalobní výzvy žalovaná uvedla, že dle informací o doručení měla být zásilka doručována na [obec a číslo], ačkoliv adresa sídla žalované je a [obec a číslo], tedy nemohlo být doručováno žalované. K emailu ze dne [datum] žalovaná uvedla, že se nejedná o adresu žalované. K emailu ze dne [datum] žalovaná uvedla, že z tohoto emailu není zřejmé, k jakému vyúčtování se vztahuje a není z něj patrné, zda a jaké vyúčtování k emailu bylo přiloženo. Nadto žalovaná uvedla, že všechna vyúčtování měla být provedena na základě odhadu, a žalobkyně nijak nedoložila skutečnou spotřebu energie, která by mohla být po žalované vymáhána.

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu na dodávky elektřiny na odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Ve smlouvě je sjednáno 3-fázové připojení s hodnotou jističe 25 A. Distribuční produkt byl dle smlouvy C01d. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] a výše záloh činila 4 000 Kč měsíčně. Dle smlouvy se cena elektřiny a podmínky užití produktu řídí vždy aktuálně platným Ceníkem produktu Krátkodobý odběr, které budou uveřejněny na ve smlouvě uvedených internetových stránkách distributora.

6. Z konečného vyúčtování za elektřinu, daňový doklad č. 2020, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum], který činil 101 829,25 Kč. Celková spotřeba energie činila 19 195 kWh, přičemž za období od [datum] do [datum] se jednalo o odečet distributora, v dalších obdobích se jednalo o odhad distributora. Odběrné místo bylo vedeno [obec], jistič byl účtován 3 x 80 A.

7. Z vyúčtování za elektřinu, opravný daňový doklad [číslo] soud zjistil, že distributor provedl opravu stavu elektroměru na předmětném odběrném místě ke dni [datum]. Dle opravného vyúčtování činil další nedoplatek za odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] částku 80 505,76 Kč, přičemž v platnosti zůstalo i původní vyúčtování. Dle nového vyúčtování činila celková spotřeba žalované za předmětné období 32 115 kWh. Z faktury vyplývá, že způsobem odečtu byl stejně jako v konečném vyúčtování za období od [datum] do [datum] odečet distributora, a poté odhad distributora. K tomuto důkazu na dotaz soudu žalobkyně uvedla, že způsob odečtu, jak je uveden na vyúčtování, odhadem distributora, je pouze administrativní pochybení, toto vyúčtování na základě opravného daňového dokladu je učiněno dle skutečného odečtu distributora z elektroměru.

8. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu na dodávky elektřiny na odběrné místo [obec]. Ve smlouvě je sjednáno 3-fázové připojení s hodnotou jističe 80 A. Distribuční produkt byl dle smlouvy C01d. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] a výše záloh činila 5 000 Kč měsíčně. Dle smlouvy se cena elektřiny a podmínky užití produktu řídí vždy aktuálně platným Ceníkem produktu Krátkodobý odběr, které budou uveřejněny na ve smlouvě uvedených internetových stránkách distributora.

9. Z konečného vyúčtování za elektřinu, daňový doklad [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum], který činil 5 430,78 Kč. Celková spotřeba energie činila 849 kWh, přičemž se jednalo o odhad distributora. Odběrné místo bylo vedeno [obec], jistič byl účtován 3 x 80 A.

10. Z vyúčtování za elektřinu, opravný daňový doklad [číslo] soud zjistil, že distributor provedl opravu stavu elektroměru na předmětném odběrném místě ke dni [datum]. Dle opravného vyúčtování činil další nedoplatek za odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] částku 97 347,96 Kč, přičemž v platnosti zůstalo i původní vyúčtování. Dle nového vyúčtování činila celková spotřeba žalované za předmětné období 17 871 kWh. Z faktury vyplývá, že způsobem odečtu bylo stejně jako v konečném vyúčtování v období od [datum] do [datum] odhad distributora.

11. Z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny platných od [datum] soud zjistil, že cena za dodanou elektřinu je uvedena ve smlouvě nebo v ceníku zvoleného produktu, ceníky jsou trvale k dispozici na uvedených internetových stránkách a na kontaktních místech. Odečet stavu elektroměru provádí distributor. Ohledně kontaktování je ve všeobecných podmínkách uvedeno, že dodavatel energie může zákazníky kontaktovat buď telefonicky, prostřednictvím SMS nebo jinými technickými prostředky. Písemnosti se zasílají na emailovou adresu, prostřednictvím aplikace či na sdělenou kontaktní adresu. Podmínky obsahují rovněž postup, jakým může zákazník reklamovat vyúčtování.

12. Z listiny kontaktní středisko ke společnosti žalované ze stránky ttpws.cezdata.corp soud zjistil, že distributor elektřiny evidoval adresu žalované na adrese [ulice a číslo]

13. Z výzvy k plnění podle ust. §142a zák. č. 99/1963 Sb. ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k plnění výše uvedených uplatněných nároků do [datum]. Dle podacího archu byla zásilka stejného dne podána k přepravě pod podacím číslem [anonymizováno] a zaslána na adresu žalované [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Z detailních informací k této zásilce z webu České pošty soud zjistil, že zásilka byla předána dne [datum] k přepravě a dne [datum] byla vrácena odesílateli.

14. Z ceníku pro podnikatele na produkt krátkoodběr účinného od 1.1.2019 soud zjistil cenu za dodávku elektřiny ve výši 1 765 Kč bez DPH, cenu za jistič 3x25A ve výši 41 Kč bez DPH/měsíc, cenu za jistič 3x80A ve výši 132 Kč bez DPH/měsíc. Podle ceníku za krátkoodběr účinného od 1.1.2020 soud zjistil cenu za dodávku elektřiny ve výši 1 765 Kč bez DPH, cenu za jistič 3x25A ve výši 53 Kč bez DPH/měsíc, cenu za jistič 3x80A ve výši 168 Kč bez DPH/měsíc. Poplatek na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (POZE) se dle ceníku počítá buď podle spotřeby násobený částkou 495 Kč bez DPH, nebo výpočtem 13,27 x hodnota jističe v A x počet fází.

15. Z emailu ze dne [datum] na adresu [email] soud zjistil, že žalobkyně reagovala na žádost žalované o zaslání opisu faktury na odběrné místo [obec]. Přílohou byla fa [obec a číslo].

16. Z emailu upozornění na pohledávku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně odeslala na adresu [email] informace o platbách po splatnosti ve výši 102 778,74 Kč a 80 505,76 Kč.

17. Z odpovědi na žádost o sdělení od ČEZ Distribuce ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] došlo k instalaci schváleného elektroměru na předmětné odběrné místo, při kterém byl proveden pracovníkem distributora odečet stavu elektroměru. K tomuto datu tedy stav elektroměru činil [číslo] kWh. Při demontáži elektroměru dne [datum] zjistil pracovník distributora odečet ve vysokém tarifu 58 441 kWh. Z toho mělo být zřejmé, že předchozí odečet učiněný odhadem neodpovídal skutečnosti. Z tohoto důvodu byla provedena oprava stavu k datu [datum] ze stavu 27 650 kWh na stav 40 570 kWh, k datu [datum] ze stavu 27 650 kWh na stav 40 570 kWh, a ke dni [datum] ze stavu 28 499 kWh na stav 58 441 kWh.

18. Z potvrzení o vydání zprávy o revizi elektrické instalace ze dne [datum] soud zjistil, že hodnota jističe je na předmětném odběrném místě 80 A a připojení je 3-fázové.

19. Z emailu žalobkyně adresovaného na [email] ze dne [datum] soud zjistil že žalobkyně reagovala na žádost žalované o zaslání opisu faktury na odběrné místo [obec]. Přílohou měla být faktura č. 2020.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následující skutkovému závěru: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu na dodávky elektřiny na odběrné místo [ulice a číslo], [obec], s 3-fázovým připojením a jističem 25 A s měsíčními zálohami na energie ve výši 4 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalobkyně k tomuto dni vyúčtovala spotřebu elektrické energie za období od [datum] do [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení nedoplatku ve výši 101 829,25 Kč. Celková spotřeba energie činila 19 195 kWh. Na základě odečtu distributora při odstranění elektroměru byla spotřeba žalované opravena a byl vystaven opravný daňový doklad na zaplacení dalšího nedoplatku ve výši 80 505,76 Kč, přičemž v platnosti zůstalo i původní vyúčtování. Dle nového vyúčtování činila celková spotřeba žalované za předmětné období 32 115 kWh. Dne [datum] došlo v odběrném místě ke změně jističe na 80 A. Dále účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu na dodávky elektřiny na odběrné místo [obec], s 3-fázovým připojením a jističem 80 A s měsíčními zálohami na energie ve výši 5 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalobkyně k tomuto dni vyúčtovala spotřebu elektrické energie za období od [datum] do [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení nedoplatku ve výši 5 430,78 Kč. Celková spotřeba energie činila 849 kWh. Na základě odečtu distributora při odstranění elektroměru byla spotřeba žalované opravena a byl vystaven opravný daňový doklad na zaplacení dalšího nedoplatku ve výši 97 347,96 Kč, přičemž v platnosti zůstalo i původní vyúčtování. Dle nového vyúčtování činila celková spotřeba energie za předmětné období 17 871 kWh. Žalovaná nezaplatila ani jedno z těchto vyúčtování. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek emailem ze dne [datum], co se týče částek 5 430,78 Kč, 97 347,96 Kč (dohromady 102 778,74 Kč), a částky 80 505,76 Kč a dále předžalobní výzvou ze dne [datum] co se týče částky 101 829,25 Kč.

21. Podle § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

22. Podle § 49 odst. 1 energetického zákona měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.

23. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 citovaného zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem byla podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona uzavřena Smlouva, dle které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektřinu do jejího odběrného místa a žalované naproti tomu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dohodnutou cenu odebrané elektřiny. Na základě provedených listinných důkazů soud uzavřel, že nárok žalobkyně na zaplacení ceny elektřiny dodané žalobkyní v období od [datum] do [datum] i od [datum] do [datum] je po právu. Námitku žalované, že nedošlo k platnému a účinnému uzavření Smlouvy ze dne [datum] soud posoudil jako nedůvodnou. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou pro dodávky energie od [datum] do [datum], přičemž zálohy byly sjednány ve výši 4 000 Kč měsíčně. Za těchto 8 měsíců tak byl předpoklad ceny služby ve výši přibližně 32 000 Kč, přičemž i kdyby se jednalo až o trojnásobek spotřeby energie, se kterou bylo s ohledem na zálohy počítáno, nedospěla by částka na 100 000 Kč. Žalobkyně ani žalovaná tedy nemohly v době uzavření smlouvy předpokládat, že celková cena za spotřebovanou energii překročí 100 000 Kč. Soud má proto za to, že Smlouva byla uzavřena platně, přičemž nelze opomenout ani skutečnost, že žalovaná podle této smlouvy plnila, co se týče placení stanovených záloh. Soud vzal částečně za důvodnou námitku žalované, že jí faktury nebyly doručeny v termínech, které tvrdí žalobkyně. Dle provedeného dokazování je však zřejmé, že o vyúčtování po splatnosti se žalobkyně dozvěděla ohledně 3 vyúčtování (na částky 5 430,78 Kč, 80 505,76 Kč, 97 347,96 Kč) nejpozději dne [datum], kdy jí byl ze strany žalobkyně zaslán email na kontaktní emailovou adresu dle Smlouvy, a faktura na částku 101 829,25 Kč jí byla zaslána společně s výzvou k plnění odeslanou na adresu sídla žalované dne [datum]. Žalovaná však ani po těchto datech k zaplacení faktur nepřistoupila. Do prodlení se zaplacením jednotlivých faktur se tak žalovaná dostala den po jejich doručení, případně dnem následujícím po uplynutí lhůty k zaplacení. Co se týče námitky žalované o stanovení spotřeby energie ze strany žalobkyně odhadem, tak soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že následně došlo ke skutečnému odečtu při odinstalování elektroměru ze strany dodavatele elektřiny, při kterém byla zjištěna skutečná spotřeba energie, která je uvedena na opravných vyúčtováních. Soud tak má za prokázané, že žalovaná skutečně spotřebovala energii v objemu dle opravených vyúčtování. Namítaná cena služeb vyplývá z Ceníků, přičemž odkaz na tyto Ceníky byl obsahem uzavřených smluv. Soud k ceně elektřiny poznamenává, že základní částka za energii se pro rok 2019 a 2020 nelišila, došlo k navýšení ceny za jistič, přičemž vyúčtování odpovídá instalovanému jističi 80A, který žalovaná využívala od [datum], a spotřebované energii. Co se týče námitky žalované k vyúčtování POZE za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum], soud má za to, že vyúčtování se shoduje s Ceníkem pro rok 2020, kdy částka POZE byla vypočítána jako součin částky podle jističe ve výši 13,27 bez DPH, hodnoty jističe (80) a počtem fází (3), kdy vyjde částka určena ve vyúčtování ve výši 3 184,80 Kč.

25. S ohledem na shora uvedené přiznal soud žalobkyni částku 285 113,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po prokazatelném doručení faktury, tj. ohledně částky 183 284,50 Kč (5 430,78 Kč + 80 505,76 Kč + 97 347,96 Kč) ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a z částky 101 829,25 Kč od [datum] do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu požadovaného příslušenství pohledávky (tj. co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 101 829,25 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] a z částky 183 284,50 Kč ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum]) soud žalobu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 a odst. 3 o.s.ř., podle kterých, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

27. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 285 113,75 Kč s příslušenstvím. Porovnáním míry úspěchu s mírou neúspěchu žalobkyně tak soud shledal, že žalobkyně byla úspěšná co do 96,86 % žalované částky, při započítání přiznané částí příslušenství pohledávky a naproti tomu odečtení zamítnuté části příslušenství pohledávky a neúspěšná co do 3,14 % žalované částky (za neúspěch je nutno považovat zamítnutí žaloby co do zákonného úroku z prodlení). Protože měla žalobkyně neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, přiznal soud žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve věci.

28. Pro úplnost lze dodat, že pro účely stanovení míry úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci bylo příslušenství pohledávky kapitalizováno ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1357/2017).

29. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 11 405 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 285 113,75 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze 7 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada ve výši 2 523,12 Kč za 4 x 110 km na trase [obec] – [obec] a zpět s kombinovanou spotřebou osobního automobilu značky Škoda Fabia 4,8 litrů na 100 km při průměrné ceně paliva 27,80 Kč za jeden litr a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel za 1 km á 4,40 Kč dle § 157 odst. 4 písm. b/, § 158, § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 1 písm. b/ a § 4 písm. c/ vyhlášky č. 589/2020 Sb., náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. v případě, že je zástupcem advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty (dále jen "daň"), kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je základní sazba daně ve výši 21 %. Soud tak přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 15 129 Kč, jež odpovídá 21 % dani z přidané hodnoty z částky 72 043,12 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 98 577 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud žalované uložil zaplatit náklady řízení k rukám advokáta.

30. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.