19 C 182/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím (úrokem z prodlení za dobu od datum do zaplacení), a to v rámci požadavku na odškodnění nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení o dodatečném povolení stavby postavené na pozemku sousedícím s pozemkem žalobce.

2. Žalobce vylíčil, že vstoupil do právního postavení účastníka řízení po svých rodičích jméno FO a jméno FO, kteří v průběhu namítaného řízení zemřeli. Žalobce s rodiči žil v jednom domě a správní řízení na něj dopadalo stejně jako na jeho rodiče, neboť rodičům se správním řízením pomáhal, nahlížel do spisu správního orgánu, připravoval vyjádření a návrhy ve správním řízení, rodiče doprovázel, neboť se o ně staral. Ve správním řízení došlo k vydání celkem tří nezákonných rozhodnutí, správní řízení probíhalo na dvou stupních soustavy. Stavebník (sousedé žalobce) provedl rozsah prací nad rámec rozhodnutí a povolení stavby, čemuž správní orgán poskytl ochranu v rámci dodatečného povolení stavby. Stavebník dokončil stavbu dle rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením ze dne datum. Délku namítaného řízení žalobce ohraničil od vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením ze dne datum do doručení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, k čemuž došlo dne datum. Řízení tedy trvalo více než 8,5 let. Při vyčíslení požadované peněžité kompenzace nemajetkové újmy žalobce zohlednil, že věc nebyla složitá, žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Řízení bylo zatíženo průtahy. Konstatování porušení práva nelze považovat za dostačující formu zadostiučinění. K částce částka žalobce dospěl součtem náhrady po částka za každý z prvních dvou let řízení, náhrady po částka za každý další rok (z šesti let) a náhrady ve výši částka za poslední půlrok. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne datum, žalovaná žádost vyřídila dne datum, konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a žalobci se omluvila za nemajetkovou újmu, jež vznikla v důsledku porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

3. Ve vztahu k námitkám žalované žalobce uvedl, že jeho rodiče i on byli vedlejšími účastníky řízení o dodatečném povolení stavby. Je pravdou, že rodiče žalobce, vstřícní lidé seniorského věku, souhlasili s prvotním záměrem stavebníků, avšak situace se změnila tím, že stavebník situace zneužil, postavil zcela jinou stavbu a nelegální stav se snažil zhojit dodatečným povolením stavby. Obrana právních předchůdců žalobce (a žalobce) proti černé stavbě a porušování dohod je zcela přirozená a dokonce žádoucí, kdy je spíše s podivem, že některé orgány veřejné moci dané nejsou schopny pochopit. Co se týče významu namítaného řízení pro žalobce, tento nelze hodnotit jako nepatrný, sám žalobce je po celou dobu vedeného řízení seniorem (důchodového věku), hájí svá práva v poměrech stavby provedené tzv. na černo, žalobce není „notorickým stěžovatelem“. Část svého pozemku přilehající k pozemku s černou stavbou žalobce hodlá využít pro přístavbu domu, vlivem probíhajícího řízení záměr nerealizuje, dokud nebude vyřešen osud černé stavby, nepovažuje za vhodné do projektu přístavby investovat finanční prostředky, u hranice se sousedním pozemkem vysadil živý plot, aby alespoň vizuálně odstínil stavbu na sousedním pozemku.

4. Žalovaná důvodnost žalobního nároku odmítla. Přihlásila se k tomu, že žalobce u ní uplatnil nárok na peněžité zadostiučinění v částce částka a žalovaná jej vypořádala konstatováním porušením práva a omluvou. Co do důvodů, pro které je třeba žalobu zamítnout, žalovaná odkázala na obsah vyrozumění o vyřízení žádosti o odškodnění, v němž zrekapitulovala průběh namítaného řízení (a který učinil žalobce v tomto řízení nesporným). Žalovaná se také přihlásila k tomu, že řízení ve věci dodatečného povolení stavby bylo nepřiměřené dlouhé a provázely jej dílčí průtahy, které však byly i na straně stavebníků, kteří nepředložili stavebnímu úřadu bezvadnou žádost o dodatečné povolení stavby, řízení bylo opakovaně přerušováno z důvodu odstranění nedostatků žádosti předložených stavebníky, vyjádření stavebníků k uplatněným námitkám rodičů žalobce v rámci odvolání, rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby byla opakovaně rušena nadřízeným orgánem. Ze strany nadřízeného správního orgánu nebylo přijato opatření proti nečinnosti a stavební úřad po celou dobu činil úkony ve lhůtách přiměřených okolnostem daného případu, v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády ze dne datum a ze dne datum stavební úřad pracoval omezeně. Právní předchůdci žalobce (ani žalobce) nebyli v postavení stavebníka, ale vedlejšího účastníka řízení, jehož práva mohla být správním řízením přímo dotčena. Nemajetková újma, která žalobci mohla případně vzniknout, může spočívat pouze v nejistotě z výsledku řízení. Rodiče žalobce v rámci řízení o umístění stavby a v navazujícím stavebním povolení ve věci záměru stavebníků, ani v rámci probíhající řízení o změně územního rozhodnutí o umístění stavby neuplatnili námitky, a tudíž se stavbou vyslovili souhlas. Žalovaná nesouhlasila s žalobcem v tom, že řízení nebylo složité (řízení bylo vedeno na více instancích – před správním orgánem prvního a druhého stupně, to zahrnuje procesní složitost a samotnou složitost projednávané věci; v případě řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení stavby se obecně jedná o řízení zvláště složité, zejména v daném případě, kdy se jednalo o dodatečné povolení stavby v těsné blízkosti pozemku ve vlastnictví žalobce, tak aby nebyly nad přiměřenou míru dotčeny jeho zájmy, stavební úřad se musel vypořádat s i námitkami žalobce, zajistit potřebné podklady pro své posouzení a konečné rozhodnutí ve věci; byly podány námitky účastníka řízení a následně byla rozhodnutí stavebního úřadu napadena odvoláními účastníka řízení, které směřovalo k zaměření stavby garáže a opěrné zdi, kdy bylo žadatelem uváděno, že neodpovídá skutečnosti a taktéž dokumentace pro dodatečné povolení stavby neodpovídá skutečnosti). Co se týče chování poškozeného žalobce, v namítaném řízení vystupoval aktivně (stejně jako jeho právní předchůdci), „celkové chování žadatele nemělo na řízení významnější negativní ani pozitivní vliv“, žalobce sice v průběhu řízení využil svého práva a požádal nadřízený správní orgán o opatření proti nečinnosti, ale opatření nebyla přijata. Ve vztahu ke kritériu postupu orgánů veřejné moci žalovaná uvedla, že za celou dobu došlo k vydání čtyř usnesení, tří rozhodnutí stavebního úřadu a tří rozhodnutí nadřízeného správního orgánu o odvolání.

5. Žalovaná zdůrazňovala potřebu náležitého vyhodnocení kritéria významu řízení pro poškozeného, žalovaná neshledala, že by význam řízení pro žalobce byl takový, aby mu mohlo být přiznáno zadostiučinění v požadované výši – v té souvislosti žalovaná žalobci vytkla, že nijak nespecifikoval, jaký byl pro něj význam předmětu řízení, není zřejmé, jak by délka řízení před správními orgány mohla žalobce uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když vystupoval v řízení z pohledu vedlejšího účastníka řízení, který může být záměrem přímo dotčen, nikoliv z pozice stavebníka. Z pohledu žalované byl význam řízení pro žalobce nepatrný, neboť žalobce vyslovil se záměrem stavebníků, spočívající v přístavbě garáže a zastřešení terasy a stavebních úpravách bytového domu souhlas a byl si tak vědom, že na sousedních pozemcích bude probíhat rozšíření stavby stavebníků téměř až k hranici vlastníků sousedního pozemku (pozemků rodičů žalobců, po jejich smrti pozemku žalobce). Samotné řízení o dodatečném povolení stavby tak nemělo podstatný dopad na skutečnost, že pozemek stavebníků měl být na základě vydaného územního rozhodnutí o umístění stavby a územního rozhodnutí o změně stavby zastavěn až k hranici pozemku žadatele. Kompenzační řízení, resp. poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, je prostředkem reparačním, nikoliv sankčním. V posuzované věci byla stavba, která byla předmětem řízení o dodatečném povolení, realizována, ačkoli nebyla povolena v souladu se zákonem. Žalobci tak vznikla presumovaná morální újma spočívající v nejistotě o právních předpokladech existence a užívání této stavby. Může se ale jednat toliko o újmu částečnou, a to z důvodu, že žalobce se svými rodiči žil a správní řízení na něj dopadalo stejně jako na jeho rodiče, neboť rodičům se správním řízením pomáhal, nahlížel do spisu správního orgánu, připravoval vyjádření a návrhy ve vedeném správním řízení, rodiče doprovázel, jelikož se o ně staral. Nejistota ohledně výsledku řízení je tak dle názoru žalované „neopodstatněná“. Peněžitá kompenzace je zákonem označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno vzniklou nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. Nemajetková újma žalobce nevznikla v takové intenzitě, aby odůvodňovala přiznání zadostiučinění v penězích a konstatování porušení práva (resp. omluva) je přiměřeným zadostiučiněním.

6. Co do významu předmětu řízení pro vedlejšího účastníka řízení žalovaná odkazovala také na rozsudek Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, spolu s tím dovozovala, že namítané řízení mělo pro žalobce jen nepatrný význam, výkon jeho vlastnického práva k jeho pozemku nebyl nijak negativně zasažen. Ač měli právní předchůdci žalobce a poté žalobce formálně status účastníka řízení, tedy měli určitá procesní oprávnění, jejich poměr k věci ve smyslu přímého ovlivnění jejich právních poměrů byl nepatrný.

7. Soud v řízení učinil, na podkladě provedeného dokazování a s ohledem na nesporná tvrzení účastníků, následující skutková zjištění:

8. Žalobce je synem jméno FO, narozené rodné přijmení datum a zesnulé dne datum, a jméno FO, narozeného dne datum a zesnulého dne datum (výstupy z lustrací v ISZR na č.l. 36 – 40 spisu).

9. Podáním ze dne datum (které bylo téhož dne podle náhledu dat odeslané datové zprávy – ID zprávy Anonymizováno dodáno do datové schránky Anonymizováno žalobce požádal Anonymizováno o odškodnění nemajetkové újmy peněžitým zadostiučiněním v částce částka.

10. Anonymizováno odpovědí ze dne datum (doručenou zástupci žalobce dne datum dle výtisku náhledu přijaté datové zprávy – ID zprávy Anonymizováno) vypořádalo žádost žalobce o odškodnění tak, že konstatovalo porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, ke kterému došlo v žalobcem namítaném řízení, a současně se žalobci omluvilo za nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla v důsledku porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

11. Žalovaná v odpovědi ze dne datum shrnula průběh správního řízení (nikoliv toliko žalobcem v tomto řízení namítané fáze správního řízení) a žalobce jej u jednání dne datum učinil nesporným. Pokud jde o průběh správního řízení, s přihlédnutím k vlastním skutkovým zjištěním (podávajících se ze soudem provedených listinných důkazů – níže kurzívou) soud vycházel z těchto skutečností: Dne datum vydal stavební úřad (Úřad Městské části adresa, odbor stavební) na základě žádosti stavebníků (jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO) územní rozhodnutí č. j. Anonymizováno-č. účtu, o umístění stavby označené Anonymizováno a Anonymizováno a stavební úpravy bytového domu o 4 bytových jednotkách, adresa, adresa, na pozemcích parc. č. hodnota a Anonymizováno, k.ú. adresa. Stavební povolení vydal stavební úřad dne datum, rodiče žalobce jméno FO a Jméno žalobce byli zahrnuti do okruhu účastníků řízení. Dne datum vydal stavební úřad změnu územního rozhodnutí (rozhodnutí č.j.Anonymizováno Anonymizováno- č. účtu,Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno č. účtu/Šk), změna spočívala ve změně půdorysných rozměrů (rozšíření) umístěné přístavby garáže ve vzdálenosti minimálně 0,25 m od společné hranice s pozemkem parc. č. Anonymizováno, k.ú. adresa, tehdy ve vlastnictví rodičů žalobce. Rodiče žalobce se účastnili územního řízení, řízení o změně územního rozhodnutí a stavebního řízení před požádáním o povolení změny stavby před jejím dokončením. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne datum, č. j. P10-č. účtu, sp. zn. Anonymizováno byla povolena změna stavby před jejím dokončením (změna stavby spočívala mimo jiné ve zvětšení půdorysných rozměrů (v 1.PP) garážového příspěvku v rozsahu půdorysu nadzemní části, čímž se stavba bytového domu č. p. Anonymizováno ve své podzemní části přiblížila k pozemku rodičů žalobce, na vzdálenost cca 29 cm). Do okruhu účastníků řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením rodiče žalobce nebyli zahrnuti, byť stavební práce měly být prováděny téměř na hranici s jejich pozemkem. Rodiče žalobce podali dne datum stížnost adresovanou Anonymizováno, kterou brojili proti nepovoleným stavebním úpravám. Rodiče žalobce tehdy vyjádřili názor, že s nimi mělo být jednáno jako s účastníky řízení a že postupem stavebního úřadu jim bylo znemožněno vyjádřit se k navrženému rozšíření podzemního podlaží stavby až k jejich pozemku, v důsledku čehož došlo k poškození kořenů jejich stromu nacházejícího se v těsné blízkosti stavby. Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne datum, č. j. Anonymizováno č. účtu, sp. zn. č. účtu/Anonymizováno zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum a věc vrátil k novému projednání. Dne datum stavební úřad v rámci kontrolní prohlídky zjistil, že stavba (která byla předmětem žádosti stavebníků o povolení změny stavby před jejím dokončením) již byla v podstatě dokončena, stavební úřad řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením zastavil a přípisem ze dne datum zahájil řízení o odstranění stavby. Stavebníci podáním ze dne datum žádali o dodatečné povolení stavby a stavební úřad usnesením ze dne datum, č. j. P10-č. účtu přerušil řízení o odstranění stavby. Žádost o dodatečné povolení stavby neobsahovala požadované náležitosti, stavební úřad vyzval stavebníky k jejímu doplnění a řízení usnesením ze dne datum přerušil, stavebníci doplnili žádost o dodatečné povolení stavby dne datum. Oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby (na podkladě žádosti stavebníků ze dne datum) bylo podle doručenek založených ve správním spise doručeno otci žalobce jméno FO dne datum a matce žalobce jméno FO dne datum. Dne datum došlo stavebnímu úřadu vyjádření rodičů žalobce (obsahově se jednalo o námitky k části stavby nazvané přístavba garáže a výstavba opěrné zdi navazující na přístavbu garáže, k ostatním částem stavby rodiče žalobce sdělili, že nemají potřebu se vyjádřit). Dne datum proběhlo podle protokolu č.j. č. účtu ústní jednání, jehož se účastnil mj. žalobce i jeho otec Jméno žalobce. Výzvou ze dne datum, k odstranění nedostatků podání, byli stavebníci vyzváni, aby do 30 dnů od doručení výzvy vyjádřili k námitkám rodičů žalobce, aby doplnili projektovou dokumentaci a geodetické zaměření stavby garáže. Stavebníci zareagovali podáním ze dne datum. Rodiče žalobce byli bylo podle sdělení – seznámení s podklady rozhodnutí ze dne datum a připojených doručenek seznámeni s tím, že stavebníci doplnili žádost, otci žalobce bylo sdělení doručeno dne datum, matce žalobce bylo sdělení doručeno dne datum. Rodiče žalobce se vyjádřili podáním ze dne datum, došlým stavebnímu úřadu dne datum. Rodiče žalobce namítali, že zaměření stavby garáže a opěrné zdi neodpovídá skutečnosti a ani dokumentace pro dodatečné povolení stavby neodpovídá skutečnosti. Stavební úřad rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno-č. účtu, vypraveným (podle připojeného otisku razítka) dne datum, rozhodl o dodatečném povolení stavby. Rozhodnutí bylo rodičům žalobce doručeno, podle připojených doručenek, dne datum. Již dne datum došlo stavebnímu úřadu další podání rodičů žalobce (žádali o podání informace o stavu probíhajícího řízení, a to z důvodu nečinnosti stavebního úřadu). Dne datum podali rodiče žalobce odvolání proti rozhodnutí ze dne datum. Správní orgán vyzval stavebníky k vyjádření k odvolání písemností ze dne datum a stavebníci se vyjádřili podáním ze dne datum. Výzvou ze dne datum byli rodiče žalobce vyzváni k odůvodnění odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy, která byla (podle připojené doručenky) právnímu zástupci doručena do datové schránky dne datum. Dne datum došlo stavebnímu úřadu podání, jímž rodiče žalobce doplnili odvolání. Správní orgán vyzval stavebníky k vyjádření k odvolání písemnostmi ze dne datum. Stavební úřad předal spis odvolacímu správnímu orgánu dne datum. Následně ještě stavební úřad obdržel vyjádření stavebníků, které předal odvolacímu správnímu orgánu dne datum, a také vyjádření rodičů žalobce, které předal odvolacímu správnímu orgánu dne datum. Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno č. účtu zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum a věc vrátil k novému projednání. Odvolací správní orgán vytkl stavebnímu úřadu mimo jiné i to, že nebyly stavebníky jednoznačně prokázány odstupové vzdálenosti provedené stavby od hranice s pozemkem parc. č. Anonymizováno, k. ú. adresa (pozemkem tehdy ve vlastnictví rodičů žalobce), a jsou tedy nepřezkoumatelné, vytkl také to, že nebyla doložena stanoviska některých dotčených orgánů. Výzvou ze dne datum stavební úřad vyzýval stavebníky, aby nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy doplnili žádost, současně stavební úřad přerušil řízení nejpozději do 60 dnů od doručení usnesení. Podáním ze dne datum stavebníci doplnili žádost o dodatečné povolení stavby. Oznámením ze dne datum stavební úřad vyrozuměl o pokračování řízení, pozval k ústnímu jednání na den datum. Dne datum proběhlo podle protokolu č.j. Anonymizováno-č. účtu ústní jednání. Rodiče žalobce byli podle sdělení – seznámení s podklady rozhodnutí ze dne datum a připojených doručenek dne datum seznámeni s tím, že stavebníci doplnili žádost. Stavební úřad rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno-č. účtu rozhodl o dodatečném povolení stavby, rozhodnutí bylo podle připojených doručenek doručeno oběma rodičům žalobce dne datum. Dne datum podali rodiče žalobce odvolání. Stavební úřad vyzýval k vyjádření k odvolání písemností ze dne datum. Výzvou ze dne datum byli rodiče žalobce vyzváni k odůvodnění odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy, která byla podle připojené doručenky právnímu zástupci doručena do datové schránky dne datum. Dne datum došlo stavebnímu úřadu podání, jímž rodiče žalobce doplnili odvolání. Správní orgán vyzval k vyjádření k odvolání písemností ze dne datum. Dne datum došlo vyjádření stavebníků. S přípisem ze dne datum stavební úřad předložil spis Magistrátu hlavního města Prahy k rozhodnutí o odvolání. Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno č. účtu zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno a věc vrátil k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum podle oznámení ze dne datum. Důvodem pro zrušení rozhodnutí byla mimo jiné skutečnost, že stavební úřad při rozhodování nepostupoval podle právního názoru vyjádřeného odvolacím správním orgánem v rozhodnutí o odvolání ze dne datum. Podáním ze dne datum stavebníci doplnili žádost o dodatečné povolení stavby. Usnesením ze dne datum stavební úřad vyzýval stavebníky, aby nejpozději do 150 dnů od doručení výzvy doplnili žádost, současně přerušil řízení nejpozději do 150 dnů od doručení usnesení. Proti rozhodnutí o přerušení řízení se rodiče žalobce odvolali podáním ze dne datum. Odvolání odůvodnili podáním ze dne datum. Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno č. účtu zamítl odvolání rodičů žalobce pro nepřípustnost. Dne datum stavebníci na základě výzvy stavebního úřadu ze dne datum doplnili žádost o dodatečné povolení stavby. Žalobce podáním ze dne datum žádal o sdělení stavu řízení a odstranění nečinnosti. Dne datum podali stavebníci podnět k přijetí opatření proti nečinnosti stavebního úřadu, Anonymizováno nevyhověl žádosti stavebníků ve věci přijetí opatření proti nečinnosti stavebního úřadu, neboť pokračování řízení o dodatečném povolení stavby již bylo stavebním úřadem oznámeno. Oznámením ze dne datum, vypraveným dne datum, stavební úřad oznámil, že pokračuje v řízení a informoval o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí. Stavební úřad rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno-č. účtu rozhodl o dodatečném povolení stavby. Rozhodnutí bylo podle připojené doručenky doručeno žalobci dne datum. Podáním ze dne datum se žalobce odvolal. Podáním ze dne datum žalobce odvolání doplnil (odůvodnil). Správní orgán vyzval k vyjádření k odvolání písemností ze dne datum. Stavebníci se vyjádřili podáním ze dne datum. S přípisem ze dne datum stavební úřad předložil spis Anonymizováno k rozhodnutí o odvolání. Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím ze dne datum, č.j. Anonymizováno č. účtu zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

12. Podle žaloby na zrušení rozhodnutí sepsané dne datum žalobce brojil správní žalobou proti rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno č. účtu.

13. Z rozsudku Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka soud zjistil, že rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno č. účtu bylo v řízení o správní žalobě žalobce pro nepřezkoumatelnost zrušeno a věc vrácena žalovanému Anonymizováno k dalšímu řízení.

14. Z rozhodnutí ze dne datum, č.j. Anonymizováno č. účtu soud zjistil, že Anonymizováno, odbor stavebního úřadu rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Anonymizováno adresa, odboru stavebního ze dne datum, č.j. Anonymizováno-č. účtu, a to tak, že odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že v řízení se správní orgán zabýval mj. otázkou posouzení situace na hranici sousedících pozemků parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno (vyšetření hranice mezi pozemkem parc. č. Anonymizováno a pozemkem parc. č. Anonymizováno.

15. Rozhodnutí bylo dle sdělení žalobce v průběhu Anonymizováno řízení žalobci doručeno dne datum a ke dni datum bylo stanovisko žalobce takové, že hodlal podat správní žalobu.

16. Co se týče závěru o skutkovém stavu, lze odkázat na shora vylíčená zjištění, která soud učinil. Pokud jde o to nejpodstatnější, lze shrnout, že soud má za prokázané následující skutečnosti: Žalobce, syn rodičů jméno FO a jméno FO, kteří zemřeli v roce Anonymizováno, uplatnil u Anonymizováno dne datum žádost o odškodnění nemajetkové újmy, jejíž vznik přisuzuje nepřiměřeně dlouhému řízení o dodatečném povolení stavby na pozemku, který sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalobce. Anonymizováno v Anonymizováno roku Anonymizováno konstatovalo porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a současně se žalobci omluvilo za nemajetkovou újmu, která žalobci vznikla v důsledku porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Řízení o dodatečném povolení stavby, k němuž žalobce v tomto řízení vztahuje požadavek na odškodnění, předcházela dílčí správní řízení: V Anonymizováno roku Anonymizováno vydal stavební úřad územní rozhodnutí o umístění stavby označené přístavba garáže a zastřešení terasy a stavební úpravy bytového domu o 4 bytových jednotkách, adresa, adresa, na pozemcích parc. č. hodnota a Anonymizováno, k.ú. adresa, stavební povolení bylo vydáno v Anonymizováno roku Anonymizováno, rodiče žalobce, tehdejší vlastníci pozemku parc. č. Anonymizováno, k.ú. adresa, proti uvedenému ničeho nenamítali. V Anonymizováno roku Anonymizováno stavební úřad povolil změnu stavby před jejím dokončením. Rozhodnutí stavebního úřadu z Anonymizováno roku Anonymizováno bylo zrušeno odvolacím správním orgánem v Anonymizováno roku Anonymizováno. V Anonymizováno roku Anonymizováno stavební úřad zjistil, že stavba (která byla předmětem žádosti stavebníků o povolení změny stavby před jejím dokončením) již byla v podstatě dokončena, stavební úřad řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením zastavil. Stavebníci podali v Anonymizováno roku Anonymizováno žádost o dodatečné povolení stavby, zahájení řízení bylo oznámeno rodičům žalobce – otci žalobce dne datum a matce žalobce dne datum. V Anonymizováno roku Anonymizováno se rodiče žalobce písemně vyjádřili (uplatnili námitky k části stavby nazvané přístavba garáže a výstavba opěrné zdi navazující na přístavbu garáže), proběhlo ústní jednání. V Anonymizováno roku Anonymizováno byli stavebníci vyzváni k odstranění nedostatků podání, ještě v Anonymizováno roku Anonymizováno stavebníci na výzvu zareagovali. Ve stejném měsíci stavební úřad účastníky vyrozuměl o tom, že se lze seznámit s podklady pro rozhodnutí. V Anonymizováno roku Anonymizováno rodiče žalobce písemně namítli, že zaměření stavby garáže a opěrné zdi neodpovídá skutečnosti a ani dokumentace pro dodatečné povolení stavby neodpovídá skutečnosti. V Anonymizováno roku Anonymizováno žádali rodiče žalobce stavební úřad o podání informace o stavu probíhajícího řízení, poukazovali na nečinnost stavebního úřadu. Stavební úřad dne datum vypravil rozhodnutí, datované datum, jímž rozhodl o dodatečném povolení stavby, rodiče žalobce proti rozhodnutí brojili včasným odvoláním, které doplnili na výzvu stavebního úřadu v Anonymizováno roku Anonymizováno. Stavební úřad předal spis odvolacímu správnímu orgánu dne datum, další (v mezidobí došlá) podání byla odvolacímu správnímu orgánu předložena ještě i datum. Odvolací správní orgán rozhodl dne datum, zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Výzvou ze dne datum stavební úřad vyzýval stavebníky, aby nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy doplnili žádost, současně stavební úřad přerušil řízení nejpozději do 60 dnů od doručení usnesení. Stavebníci zareagovali před uplynutím lhůty, a to již dne datum. Oznámením ze dne datum stavební úřad vyrozuměl o pokračování řízení, pozval k ústnímu jednání, které se konalo dne datum. V Anonymizováno roku Anonymizováno také stavební úřad vyrozuměl účastníky o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Další (v pořadí druhé) rozhodnutí o dodatečném povolení stavby vydal stavební úřad dne datum a i proti tomuto rozhodnutí brojili rodiče žalobce včasným odvoláním, které doplnili datum. Spis byl odvolacímu správnímu orgánu předložen v Anonymizováno roku Anonymizováno. Odvolací správní orgán rozhodl až dne datum, znovu zrušil rozhodnutí stavebního úřadu a věc vrátil k novému projednání. V Anonymizováno roku Anonymizováno stavebníci doplnili žádost o dodatečné povolení stavby. V Anonymizováno roku Anonymizováno stavební úřad vyzýval stavebníky, aby nejpozději do 150 dnů od doručení výzvy doplnili žádost, řízení přerušil, proti čemuž rodiče žalobce neúspěšně brojili odvoláním. V Anonymizováno roku Anonymizováno stavebníci doplnili žádost o dodatečné povolení stavby. Žalobce podáním ze dne datum žádal o sdělení stavu řízení a odstranění nečinnosti. Dne datum podali stavebníci podnět k přijetí opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. V Anonymizováno roku Anonymizováno stavební úřad účastníkům oznámil, že pokračuje v řízení a informoval o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí. Rozhodnutí stavební úřad vydal až dne datum, znovu (potřetí) rozhodl o dodatečném povolení stavby. Rozhodnutí napadl včasným odvoláním žalobce a doplnil jej podáním ze dne datum. Spis byl postoupen odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí o odvolání v Anonymizováno roku Anonymizováno. Odvolací správní orgán rozhodl dne datum, zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum potvrdil, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Žalobce brojil proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu včasnou žalobou, rozsudkem správního soudu ze dne datum bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu ze dne datum pro nepřezkoumatelnost zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu správnímu orgánu k dalšímu řízení. Odvolací správní orgán poté rozhodl dne datum, odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. Rozhodnutí bylo (dle sdělení žalobce v průběhu tohoto řízení) žalobci doručeno dne datum, žalobce v tomto řízení vyjádřil připravenost podat správní žalobu.

17. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

18. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 13 odst. 2 zák. š. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Podle ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky), každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

21. Podle ust. § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle ust. § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to (1.) podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, (2.) podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a (3.) podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

23. Žalobce se domáhal odškodnění nemajetkové újmy za tvrzenou nepřiměřenou délku řízení o dodatečném povolení stavby na sousedním pozemku – ve vztahu k tomuto namítanému řízení nárokoval peněžité zadostiučinění v částce částka s příslušenstvím, jak vyplývá z upřesnění žaloby na jednání soudu dne datum.

24. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020 ve věci sp. zn. II. ÚS 570/20, z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva - nepřiměřenou délkou takového řízení - pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo "občanské právo nebo závazek" ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“) a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Žalobcem namítané řízení je správním řízením, v němž byly řešeny otázky přímo související se základním právem žalobce (jeho právních předchůdců) – právem vlastnickým, s ohledem na jeho (jejich) vlastnické právo k pozemku sousedícího s pozemkem dotčeným stavbou, ve vztahu k níž stavebníci žádali o dodatečné povolení.

25. Avšak již podle dřívější judikatorních závěrů Evropského soudu pro lidská práva ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy dopadá na stavební řízení, pokud nepřiměřenou délku tohoto řízení namítá vlastník sousední nemovité věci (srov. rozsudek ESLP ze dne datum ve věci Ortenberg proti Rakousku, stížnost č. 12884/87, nebo rozsudek ESLP ze dne datum ve věci Wurzer proti Rakousku, stížnost č. 5335/07).

26. V každém případě je tak třeba posuzovat řízení o dodatečném povolení stavby jako celek ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zák. č. 82/1998 Sb. Jedná se o řízení, jehož předmětem je základní právo (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), a tudíž právním předchůdcům žalobce a později žalobci svědčilo právo na přiměřenou délku řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Řízení spadalo pod ochranu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a je tedy na místě aplikovat Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“).

27. Uvedené má za následek, že se uplatní vyvratitelná domněnka o vzniku nemajetkové újmy, z níž vychází Evropský soud pro lidská práva, a sice že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Nemajetková újma se tudíž presumuje a není třeba ji dokazovat.

28. Při úvaze o přiměřenosti délky řízení se soud musel nejprve vypořádat s tím, jak dlouho řízení trvalo, byl přitom veden východisky podávajícími se ze Stanoviska. Co do počátku řízení je na místě vycházet z data datum (datum doručení oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby otci žalobce, přičemž s ohledem na závěry Stanoviska je třeba zohlednit i tu část řízení, jehož se účastnili právní předchůdci žalobce; žalobce kladl datum počátku řízení na den datum, avšak činil tak v souvislosti s vydáním rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením, byť současně upřesnil, že žaluje z titulu nepřiměřené délky řízení o dodatečném povolení stavby, které bylo zahájeno teprve na podkladě žádosti stavebníků z Anonymizováno roku Anonymizováno). Konec řízení připadá na den datum (podle výsledků provedeného dokazování nelze bezpečně usuzovat na existenci navazující soudní fáze – žalobce se vyjádřil tak, že žalobu proti poslednímu rozhodnutí odvolacího správního orgánu připravuje a hodlá podat). Celková doba řízení (podle zjištění učiněných v tomto řízení) tak činila 7 let a 8 měsíců. Žalobce žalobou vymezil požadavek na odškodnění za dobu do datum.

29. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je z povahy věci potřeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Téměř 8 let trvající stav nejistoty, bez ohledu na dopady stavu nejistoty na žalobce, je svou délkou zcela zřejmě významný, a to i pokud by soud vycházel z délky řízení, jak ji ohraničil žalobce (tj. do datum). Je třeba vycházet z toho, že stavební úřad i odvolací správní orgán měly respektovat lhůtu k vydání rozhodnutí 60 dnů (2 měsíce) dle ust. § 71 odst. 3 a § 90 odst. 6 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád. V rámci posuzovaného řízení lze vysledovat období neodůvodněné nečinnosti, která se negativně projevila na délce řízení. Jedná se o období od předložení správního spisu odvolacímu správnímu orgánu na začátku Anonymizováno roku Anonymizováno do rozhodnutí odvolacího správního orgánu v Anonymizováno roku Anonymizováno (10 měsíců); dále období od Anonymizováno roku Anonymizováno (uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno) do Anonymizováno roku Anonymizováno, resp. Anonymizováno roku Anonymizováno, kdy stavební úřad oznámil, že pokračuje v řízení (10 měsíců). Nedodržena lhůta pro vydání rozhodnutí byla i v případě rozhodování o odvolání proti rozhodnutí ze dne datum, kdy spis byl odvolacímu správnímu orgánu předložen v Anonymizováno roku Anonymizováno a odvolací správní orgán rozhodl až v Anonymizováno roku Anonymizováno (10 měsíců, resp. 8 měsíců při zohlednění lhůty 2 měsíců k vydání rozhodnutí). Takto bylo řízení fakticky prodlouženo o bezmála 30 měsíců, což z délky řízení vymezené žalobcem odpovídá cca 38 %, ve vztahu k celé délce řízení (do Anonymizováno roku Anonymizováno) odpovídá 33 %. Jedná se o rozsahem významná období nečinnosti negativně (a nikoliv zanedbatelně) se podepisující na celkové délce řízení. Existence zjištěných průtahů v řízení nemusí ještě sama o sobě znamenat závěr o nepřiměřené délce řízení, avšak v posuzované věci bylo na místě závěr o nepřiměřené délce namítaného řízení přijmout. Ostatně i žalovaná tím, že poskytla žalobci kompenzaci v podobě konstatování porušení práva, přitakává závěru o nepřiměřené délce řízení (a činila tak i v tomto řízení).

30. Skutkový závěr soudu o naplnění předpokladu nepřiměřené délky řízení, za situace v řízení nevyvráceného vzniku nemajetkové újmy žalobce (žalovaná ani netvrdila, že by zde byly skutečnosti směřující k závěru o vyvrácení újmy žalobce), zakládá důvodnost požadavku žalobce na odškodnění.

31. V dalším kroku soud musel přistoupit k úvaze, zda je dostačující kompenzací (již žalovanou poskytnuté) konstatování porušení práva žalobce spolu s vyjádřenou omluvou.

32. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného; i případně snížený (nikoliv však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu dne datum, ve věci sp. zn. spisová značka). Soud v tomto směru nesdílí přesvědčení žalované o tom, že v případě odškodňování nemajetkové újmy vzešlé z porušení práva na projednání věci v přiměřené době je peněžité zadostiučinění toliko subsidiární formou kompenzace, a to právě s ohledem na judikatorní závěry reprezentované např. shora uvedeným rozhodnutím.

33. Ze skutečností, které v řízení vyšly najevo, nelze usuzovat na to, že pro žalobce (jeho právní předchůdce – rodiče) byl význam řízení nepatrný. Právní předchůdci žalobce a později přímo žalobce sám (za sebe) hájili v řízení o dodatečném povolení stavby své oprávněné zájmy a práva vlastníků pozemku bezprostředně sousedícího s pozemkem, na němž byla fakticky provedena stavba bez respektu k předtím vydanému úřednímu povolení. Zcela zjevně se nejednalo o situaci toliko formálního účastenství žalobce (jeho právních předchůdců), žalobce (i jeho rodiče) se řízení aktivně účastnili a byli těmi, kdo podával opravné prostředky, v jejichž důsledku docházelo k rušením předtím vydaných rozhodnutí stavebního úřadu. Soud ve věci nezjistil existenci takových okolností (a žalovaná je ostatně ani netvrdila), podle nichž by žalobce či jeho právní předchůdci postupovali způsobem, který by bylo možné označit za svévolný, resp. že by uplatnění práv bylo předem zjevně bezúspěšné. Již z toho, jak žalobce (jeho právní předchůdci) využívali dostupných opravných prostředků, za situace, kdy se nejednalo o svévolné či předem k neúspěchu odsouzené uplatňování práv, lze usuzovat na vážný zájem žalobců o vyřešení otázky související s legalizací stavby na sousedním pozemku, což se projevu v závěru o existenci nikoliv nepatrného významu řízení z pohledu poškozeného.

34. Žaloba je proto z hlediska požadavku žalobce na odškodnění nemajetkové újmy poskytnutím peněžitého zadostiučinění důvodná (tedy základ nároku žalobce je dán a žaloba je důvodná i pokud jde o formu kompenzace), korekci soud provedl ve vztahu k výši peněžitého zadostiučinění.

35. Při stanovení jeho výše soud vycházel ze Stanoviska a vyhodnocoval v řízení zjištěné skutečnosti ve smyslu ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Základní částka peněžitého zadostiučinění činí částka za každý rok řízení, čemuž odpovídá částka za každý měsíc řízení (rozpětí základní částky, jak se podává ze Stanoviska, činí částka – částka za jeden rok řízení). Při stanovení základní částky hraje roli zejména celková doba řízení, je-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), je na místě přiznanou částku za příslušný časový úsek přibližovat horní hranici výše uvedeného intervalu. Případně lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek za situace, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne (o takový případ v posuzované věci nejde).

36. Pokud jde o kritérium (ne)přiměřenosti délky řízení, je na místě připomenout úvahy vyjádřené ve Stanovisku o tom, že není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb., popř. čl. 6 Úmluvy, mohla být pokládána za přiměřenou - je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu a při zvažování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, jakož i postup příslušných orgánů a dále význam předmětu řízení pro poškozeného.

37. Délku posuzovaného řízení soud hodnotil, jak je vyloženo shora, za nepřiměřenou, nejedná se však o nepřiměřenost tak extrémní, aby by měla zakládat navyšování základní částky v rámci základního rozpětí.

38. V tomto řízení soud odškodňuje období od datum (počátek namítaného řízení) do datum (s ohledem na žalobní požadavek). Za první dva roky řízení proto částka odškodnění činí, při aplikaci závěrů Stanoviska, celkem částka (částka + částka), za třetí až šestý rok činí částka odškodnění vždy částka (4 x částka, celkem částka), za navazujících 6 měsíců činí částka odškodnění částka (6 x částka) a za posledních 11 dnů činí částka odškodnění částka (11 x částka). Základ odškodnění činí po součtu jednotlivých složek částku částka.

39. K jeho modifikaci, resp. v rámci zohlednění skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., soud uvažoval 20procentní snížení za složitost věci (složitost procesní danou instančností správního řízení a zohlednění navazujícího řízení o správní žalobě žalobce; složitost skutkovou projevující se potřebou vyřešit otázky ohledně odstupové vzdálenosti provedené stavby od hranice s pozemkem žalobce, potřeba doložení stanovisek dotčených orgánů apod.).

40. Oproti tomu soud neshledal důvody pro snížení či navýšení základní částky pro okolnosti spočívající v jednání žalobce (jeho právních předchůdců), v řízení nevyšlo najevo, že by žalobce či jeho právní předchůdci jednali jakkoliv obstrukčně. Žádost o sdělení stavu řízení a odstranění nečinnost byla uplatněna žalobcem, a to jedenkrát, jinak žalobce přímo neaktivizoval orgány veřejné moci k plynulejšímu a rychlejšímu postupu, a tedy není na místě což nezakládá potřebu zohledňovat uvedené v rámci posouzení kritéria okolností na straně poškozeného.

41. Co se týče postupu orgánů veřejné moci během řízení, neshledal soud v posuzované věci okolnosti nasvědčující tomu, že by orgány veřejné moci byly významně nečinné či naopak významně snaživé, resp. tyto okolnosti už soud vyhodnocoval v rámci úvah nad (ne)přiměřeností délky řízení a není na místě jejich další zohledňování (zohledňování stejných okolností).

42. Soud naopak částečně přitakal žalované v tom, že je na místě základní částku modifikovat z hlediska kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného žalobce (jeho právní předchůdce). S ohledem na postavení žalobce (jeho rodičů) v řízení o dodatečném povolení stavby na pozemku sousedícím, kdy žalobce nebyl stavebníkem a na výsledku řízení o dodatečném povolení stavby (jiného vlastníka) nemá přímý zájem (takový, jaký má vlastník legalizované stavby), přistoupil soud k vyhodnocení významu předmětu řízení pro žalobce tak, že tento je mírně snížený, a uvedené promítl do 10procentního snížení základní částky. Soud takto postupoval s ohledem na skutkovou i právní podobnost souzené věci s věcí, v níž ke stejnému snížení přistoupil i Městský soudu v Praze (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka).

43. Nelze vycházet ze závěrů žalovanou odkazovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. spisová značka, a to pro zcela zjevnou skutkovou odlišnost posuzované věci s odkazovanou věcí. V tam souzené věci se jednalo o to, že výkon vlastnického práva poškozených k jejich pozemku nebyl nijak negativně zasažen, neboť naopak podporovali jednu z žalobkyň v realizaci stavby na jejím pozemku a jejich pozemek ani nebyl zasažen stavbou (přípojkami), poškození sami nazývali své postavení „formálním“ účastenstvím. V nyní souzení věci je situace zcela zjevně odlišná – právní předchůdci žalobce (a později žalobce) nebyli účastníky namítaného řízení toliko formálně, v průběhu řízení aktivně hájila svá práva a své oprávněné zájmy, zcela zjevně v přesvědčení, že realizace stavby na sousedním pozemku ohrožuje výkon jejich vlastnických práv, o žádné podpoře stavebníků rovněž nemůže být uvažováno.

44. Pro vyhodnocení kritéria významu řízení pro poškozeného žalobce je nerozhodné to zda, popř. jak konkrétně žalobce nyní využívá (či by rád využíval) část svého pozemku přiléhající k hranici s pozemkem, na němž je umístěna stavba, ve vztahu ke které stavebníci žádali dodatečné povolení. Těmito skutečnostmi se význam namítaného řízení (o povolení stavby na sousedním pozemku) pro poškozeného nesnižuje ani nezvyšuje. Odškodnění nemajetkové újmy žalobce vzešlé z nepřiměřeně dlouhého řízení je třeba odlišovat od případných jiných soukromoprávních nároků žalobce (případná jiná škoda na jeho majetku, nesouvisející s odpovědnostním titulem v podobě nesprávného úředního postupu orgánů státu). Je třeba neodhlížet od skutečnosti, že nelze stavět na hranici pozemku, nelze očekávat, že by žalobce mohl až na hranici svého pozemku stavět, resp. i v případě zamýšlené realizace přístavby domu, o níž se v řízení žalobce zmiňoval, je třeba uvažovat odstupovou vzdálenost od hranice pozemku. Nadzemní část pozemku žalobce zasažena stavbou není (v tomto smyslu se vyjadřoval v řízení sám žalobce). Žalobce vlivem probíhajícího řízení ani není vyloučen z možnosti pozemek užívat, podle toho, co vyšlo v řízení najevo (co uvedl sám žalobce), má žalobce na svém pozemku v části přiléhající ke sporné stavbě vysazenu vegetaci a takto pozemek fakticky užívá (žalobce vylíčil, že vysadil živý plot, aby alespoň vizuálně odstínil sousední stavbu). Lze tak shrnout, že mezi namítaným řízení a tím, jak žalobce (ne)může užívat svůj pozemek, není souvislost taková, aby bylo možné uvažovat o dopadu těchto skutečností na vyhodnocení kritéria významu řízení pro poškozeného žalobce. Lze také žalované přisvědčit v tom, že právní předchůdci žalobce byli srozuměni s tím, že na sousedním pozemku bude probíhat rozšíření stavby stavebníků téměř až k hranici jejich pozemku, což má samo o sobě dopad na možnost zastavitelnosti pozemku žalobce. Žalobce dosud neučinil žádné kroky směřující k vlastní realizaci zamýšlené přístavby (žalobce opak netvrdil a z provedeného dokazování se nepodává), již tím je od vlastní realizace vzdálen, bez ohledu na řízení o dodatečném povolení stavby na sousedním pozemku.

45. Výsledná modifikace základní částky proto představuje snížení o 30 %, čímž soud dospěl ke konečnému vyčíslení peněžitého zadostiučinění na částku částka, které pokládá za odpovídající okolnostem projednávané věci, a tedy za přiměřené. Co do požadavku na zaplacení částky částka tak byla žaloba důvodná, a soud jí proto v uvedeném rozsahu vyhověl.

46. Jelikož žalobce požadoval přisoudit peněžitou kompenzaci v částce částka a soud dospěl k závěru o tom, že žalobci náleží peněžitá kompenzace za nemajetkovou újmu v částce částka, bylo na místě žalobu zamítnout co do částky částka, a to včetně příslušenství (úroku z prodlení).

47. Na peněžité plnění v částce částka je nutno nahlížet jako na peněžitý dluh žalované, s jehož splněním žalovaná prodlévá marným uplynutím lhůty šesti měsíců ode dne, kdy žalobce nárok řádně uplatnil (k tomu došlo dne datum). Ode dne následujícího po uplynutí lhůty stíhá žalovanou povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení. Žalované lhůta marně uplynula dnem datum, ode dne datum je v prodlení zakládajícím nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení (ust. § 1968 věta první, § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalobce požadoval zaplatit úrok z prodlení až ode dne datum a tento jeho požadavek bylo třeba respektovat (ust. § 153 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, „o. s. ř.“). Výše úroku z prodlení se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

48. Žalobce nárokoval peněžité zadostiučinění v rozsahu větším, než v jaké mu jej soud přisoudil, nicméně žalobce dosáhl požadované satisfakce uložením povinnosti odškodnit nemajetkovou újmu, přičemž takový výsledek řízení znamená plný úspěch žalobce (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.; k tomu srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněném pod R 40/2014). Na žalobce je proto na místě pohlížet jako na účastníka procesně úspěšného, jemuž svědčí právo náhrady nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované.

49. Náklady žalobce sestávají z: 1/ náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka; 2/ odměny zástupce žalobce v částce částka za každý jeden úkon právní služby realizovaný do 31. 12. 2024 (ust. § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024), jichž zástupce žalobce podle obsahu spisu realizoval celkem šest (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis dalšího podání ve věci samé ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum – dva úkony s ohledem na délku jednání, sepis podání ve věci samé ze dne datum - ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024), a proto žalobci náleží dílčí odměna za zastoupení ve výši částka; 3/ odměny zástupce žalobce v částce částka (počítáno z tarifní hodnoty odpovídající částce částka – ust. § 9a odst. 2 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025) za úkon právní služby realizovaný v období od 1. 1. 2025, tj. účast zástupce žalobce na jednání před soudem – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025; 4/ paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč ke každému z prvních šesti úkonů právní služby, tj. 6 x 300 Kč, tedy 1 800 Kč (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024); 5/ paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč k úkonu právní služby realizovanému po 1. 1. 2025 (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025). Součtem jednotlivých položek soud dospěl k výsledné výši náhrady nákladů žalobce v částce částka.

50. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.