19 C 38/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 205,77 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému platební povinnosti specifikované ve výroku pod bodem I. Žalobkyně vylíčila, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon (dále je „EnZ“), a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle § 4 EnZ. Dne datum bylo kontrolou zjištěno, že žalovaný provádí na adrese K adresa neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 EnZ. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Množství neoprávněně odebrané elektřiny během bezesmluvního období činí 621 kWh, celková doba trvání neoprávněného odběru činila 146 dní. Žalovaný je majitelem nemovitosti, ve které docházelo k neoprávněnému odběru a měl uzavřenou smlouvu o připojení odběrného místa. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši částka. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 7 688,3 včetně DPH vypočítané dle vyhlášky a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši částka včetně DPH. Žalobkyni vystavila dne datum fakturu č. hodnota, se splatností dne datum, na částku ve výši částka, žalovaný ale plnění neposkytl ani po předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil první jednání na den datum. K jednání se dostavila toliko zástupkyně žalobkyně. Zásilka určená do vlastních rukou, předvolání k ústnímu jednání na den datum, byla žalovanému doručována na adresu pro doručování (ust. § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Dle doručujícího orgánu adresát nebyl zastižen, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne datum a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Po uplynutí úložní doby byla zásilka vložena do domovní schránky adresáta. Žaloba byla žalovanému doručována do vlastních rukou, doručení je vykázáno dnem datum.

4. Žalovaný byl k ústnímu jednání předvolán vzorem 018 o.s.ř., přičemž v tomto předvolání byl mimo jiné poučen o tom, že pokud se nedostaví k jednání bez důvodné a včasné omluvy a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. Podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná, na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

6. Žaloba i předvolání k ústnímu jednání byly žalovanému doručeny do vlastních rukou v souladu s ust. § 49 o. s. ř. Ústní jednání nařízené na den datum bylo prvním jednáním, které se ve věci konalo. Žalovaný se k ústnímu jednání dne datum bez omluvy nedostavil, o odročení ústního jednání nežádal. U ústního jednání přítomná zástupkyně žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Jelikož byly splněny veškeré podmínky dané ust. § 153b odst. 1 o. s. ř., pokládá soud tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka (představující dluh z titulu škody za neoprávněný odběr elektřiny) s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, tak jak vyplývá z výroku pod bodem I tohoto rozsudku.

7. Po právní stránce byla věc hodnocena dle ust. 51 odst. 1, 3 EnZ (co do povinnosti žalovaného, který neoprávněné odebíral elektřinu, nahradit žalobkyni škodu v penězích, a to ve výši určené výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, včetně prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny), dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ (co do následku nesplnění peněžitého dluhu v podobě vzniku prodlení), dle ust. § 1970 o. z. (co do nároku věřitele na zaplacení úroku z prodlení pro případ prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu). Výše úroku z prodlení se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Neúspěšnému žalovanému soud uložil povinnost nahradit ve věci úspěšné žalobkyni náklady řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena náhradou za zaplacená soudní poplatek (částka) a paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které soud postupoval, pokud jde o identifikaci jednotlivých úkonů, za něž má právně nezastoupenému účastníkovi náležet náhrada hotových výdajů. V posuzované věci jsou těmito úkony (1.) sepis žaloby, (2.) příprava účasti na jednání, (3.) účast na jednání před soudem dne datum. Pokud jde o paušální výši náhrady, nepostupoval soud podleust. § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. a přiznal žalované náhradu ve výši částka za každý jednotlivý úkon, a to s respektem k závěrům usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum ve věci sp. zn. spisová značka, podle kterých za procesní úkony učiněné po datum náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., účastníku řízení, jenž není zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř., paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif per analogiam. Náhrada nákladů řízení žalobkyni tak činí celkem částka (částka + 3 x částka).

9. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti rozhodnutí ve výroku pod bodem I je možno podat odvolání, které lze odůvodnit pouze tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud I. stupně, rozhodnutí soudu I. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud I. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. Dále je možno podat odvolání pro skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (ust. § 205 b/ o.s.ř.). Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Proti rozhodnutí ve výroku pod bodem II je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. (ust. § 153 b/ odst. 4 o. s. ř.) Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.