19 C 6/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. PhDr. Alenou Novotnou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 610 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 610 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 31 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 610 000 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty poté, co žalovaná ve sjednané lhůtě po skončení nájmu nevyklidila předmět nájmu. Dle tvrzení strany žalující uzavřel žalobce, jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 7 997 m2 v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, se žalovanou dne 26. 6. 2008 nájemní smlouvu č. NAP/58/01 [číslo], jejímž předmětem byl pronájem části výše uvedeného pozemku o celkové rozloze 9 m2, která se nachází na rozhraní objektů [adresa] a [číslo], v ulici [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], [obec a číslo] (dále jen„ předmět nájmu“), za účelem postavení dočasné stavby pevného prodejního stánku. V čl. II výše uvedené nájemní smlouvy byl vztah sjednán na dobu neurčitou, a to od [datum]. V čl. V nájemní smlouvy si strany sjednaly oprávnění pronajímatele i nájemce nájemní vztah vypovědět v dvouleté výpovědní době bez udání důvodu. Výpovědní doba v takovém případě počala běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď druhé smluvní straně doručena. V souladu s usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne 26. 6. 218 vypověděl žalobce nájemní smlouvu výpovědí ze dne [datum], kterou žalované doručil do datové schránky dne [datum]. Výpovědní doba tak začala běžet dne [datum] a skončila dne [datum]. Ve výpovědi z nájmu vyzval žalobce žalovanou také k vyklizení předmětu nájmu, a to nejpozději první pracovní den po posledním dnu výpovědní doby prostřednictvím Technické správy komunikací hl. m. [obec], oblastní správy Centrum, [ulice a číslo], [obec a číslo]. V článku VI odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy si strany sjednaly, že v případě, že nájemce po skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu a nepředá jej pronajímateli ve stanovené lhůtě, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně, a to do doby protokolárního předání předmětu nájmu. I přes upozornění na povinnost vyklidit předmět nájmu žalovaná ve stanovené lhůtě předmět nájmu nevyklidila a dostala se tak do prodlení s protokolárním předáním předmětu nájmu. Z tohoto důvodu požaduje žalobce po žalované smluvní pokutu za dobu od [datum] do [datum], tj. částku ve výši 610 000 Kč za 61 dní prodlení s předáním předmětu nájmu, spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti smluvní pokuty do zaplacení. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení výše uvedené smluvní pokuty, žalovaná ale vzdor této upomínce na dluh ničeho nezaplatila. Žalobce tak prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní upomínku k plnění dopisem ze dne [datum]. Žalovaná ani po této upomínce na dluh ničeho nezaplatila.

2. Žalobce také uvedl, předjímaje argumentaci žalované, se kterou je seznámen z jiných soudních řízení, že v nájemní smlouvě sjednaná smluvní pokuta není neplatně sjednaná pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce uvedl, že smluvní pokuta není nepřiměřená, a to s přihlédnutím k tomu, že ulice [anonymizována dvě slova] patří k turisticky nejfrekventovanějším lokalitám v celé České republice. Jedná se tedy o velice lukrativní pozemek ospravedlňující sjednanou výši smluvní pokuty v případě nevyklizení předmětu nájmu. Navíc, vzhledem k tomu, že i přes takto sjednanou smluvní pokutu žalovaná předmět nájmu nevyklidila, lze dovodit, že smluvní pokuta nejen že nebyla nepřiměřená, ale byla dokonce nedostatečná, neboť nesplnila svou preventivní funkci. Žalobce v této souvislosti odkázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, na rozhodnutí v obdobných případech, ve kterých žalobce žaloval žalovanou či osoby jí blízké.

3. Žalovaná žalobou uplatňovaný nárok neuznává. Ve svém vyjádření uvedla, že předmět nájmu doposud užívá na základě nájemní smlouvy, která nebyla žalobcem platně vypovězena. Dle žalované si strany sjednaly v nájemní smlouvě, že případná výpověď ze strany pronajímatele bude doručena na adresu nájemce uvedenou ve smlouvě, případně na jinou adresu určenou nájemcem. Žalobce předmětnou výpověď zaslal do datové schránky žalované, kterýžto způsob nebyl mezi stranami sjednán. Z tohoto důvodu zastává žalovaná názor, že nájem nebyl platně vypovězen, neboť jí nebyla řádně doručena výpověď. Proto žalovaná předmět nájmu používá na základě výše uvedené nájemní smlouvy nadále. Žalovaná navíc uvedla, že nelze akceptovat chování žalobce, který z nájemní smlouvy dodržuje pouze ta ustanovení, která mu vyhovují, a ignoruje ta, která pro něj nejsou výhodná. V této souvislosti se žalovaná dovolávala zásady pacta sunt servanda, tedy, že smlouvy mají být plněny.

4. Žalobce trvá na tom, že nájemní vztah byl platně ukončen, i když výpověď z nájmu byla žalované doručena do datové schránky žalované a nikoli na adresu uvedenou v nájemní smlouvě. Žalobce uvedl, že výpověď je jednostranným adresným právním jednáním, které musí být druhé smluvní straně doručeno. Přestože byl ve smlouvě uveden jiný způsob doručení, rozhodné je, že výpověď byla žalované doručena a ta se s ní mohla seznámit. V projednávané věci došlo k doručení výpovědi nejpozději dne [datum], kdy se žalovaná do datové schránky přihlásila. Žalobce tedy považuje námitku žalované ohledně vadného doručení za zcela účelovou. Nadto žalobce uvedl, že v době sjednání nájemní smlouvy nebyly datové schránky ještě v provozu, takový způsob doručení nemohl být v nájemní smlouvě předvídán. Žalobce dále upozornil na skutečnost, že žalovaná dopisem ze dne [datum] žádala zrušení výpovědi nájemní smlouvy. Z této žádosti jasně vyplývá, že se žalovaná s výpovědí z nájmu seznámila a z textu dopisu je zřejmé, že si byla vědoma toho, že nájemní smlouva byla vypovězena, žádala revokaci rozhodnutí ohledně výpovědi z nájemní smlouvy a zrušení této výpovědi.

5. Během jednání dne [datum], žalovaná dále uvedla, že žalobce při doručování výpovědi z nájmu postupoval v rozporu se zákonem, a to konkrétně v rozporu s ust. § 18a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, když předmětnou výpověď doručil do datové schránky žalované. Dle citovaného zákona o elektronických úkonech totiž lze zasílat soukromou poštu do datové schránky jen se souhlasem této fyzické či právnické osoby. Dle tvrzení žalované měla žalovaná v předmětném období vypnutou funkci pro příjem soukromé pošty. Jelikož se v projednávané věci jedná o nájemní vztah, ve kterém nevystupuje žalobce ve své veřejné kapacitě jako vykonavatel státní moci či veřejné správy, nemohl doručovat danou výpověď žalované do datové schránky. Žalobce tedy zneužil svého postavení jako orgánu veřejné moci tím, že využil toho, že poskytovatel datových schránek nemohl odlišit, zda žalobce posílá ve své veřejné kapacitě nebo jako akt soukromoprávní. Žalovaná namítá, že si žalobce ulehčuje svoji činnost tím, že na účet státu doručuje subjektům zprávy, které se týkají jejich soukromoprávních vztahů.

6. Žalobce k tomu uvedl, že nemá za prokázané, že žalovaná v rozhodném období skutečně neměla povolen příjem soukromoprávních zpráv. I kdyby ale tento způsob přijímání poštovních zpráv povolen neměla, je důležité, že výpověď byla žalované skutečně doručena a dostala se tak do její dispozice. Za této situace je trvání na smluvně ujednaném způsobu doručování formalistické a neúměrně zasahující do práva žalobce vlastnit majetek a nakládat s ním podle svého uvážení. Navíc, výpovědní doba je v tomto případě sjednána jako dvouletá. Taková doba poskytla žalované možnost se proti výpovědi z nájmu bránit či namítat její neúčinné doručení. Během této doby ale žalovaná pouze zažádala žalobce o zrušení výpovědi, což prokazuje, že si výpovědi byla vědoma. Žalobce také uvedl, že za situace, kdy se adresa žalované uvedená ve smlouvě lišila od sídla zapsaného v obchodním rejstříku, nebylo jasné, na které adrese se žalovaná zdržuje, byl způsob doručování zvolený žalobcem nejrychlejším a nejspolehlivějším.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z informačního výstupu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaném na listu vlastnictví [číslo]. Soud zjistil z nájemní smlouvy č. NAP/58/01 [číslo] uzavřené dne 26. 6. 2008 mezi žalobcem a žalovanou zastoupenou panem [jméno] [příjmení], že touto smlouvou žalobce pronajal část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], o rozloze 9 m2 na rozhraní objektů [adresa] a [číslo], [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], výhradně za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku s květinami. Tato smlouva byla uzavřena na domu neurčitou s účinností od [datum] (čl. II). Jak pronajímatel, tak nájemce byli oprávněni nájemní smlouvu vypovědět bez udání důvodu ve dvouleté výpovědní době (čl. V odst. 1), která počne běžet od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď druhé straně doručena (čl. V odst. 4). Výpověď má být nájemci doručena na adresu uvedenou v nájemní smlouvě (čl. V odst. 5). Strany si také sjednaly, že doručení výpovědi nájemci se řídí příslušnými ustanoveními o doručování podle občanského soudního řádu (čl. V odst. 7). Podřízením doručování občanskému soudnímu řádu strany zřejmě chtěly dosáhnout fikce doručení při doručování výpovědi nájemci, a to uplynutím 10 denní lhůty od dodání výpovědi žalované. Strany ve smlouvě také sjednaly, že v případě, že žalovaná při skončení nájmu nevyklidí předmět nájmu a nepředá jej pronajímateli ve stanovené lhůtě, je povinna zaplatit částku 10 000 Kč denně do doby protokolárního předání předmětu nájmu (čl. VI. odst. 1 písm. b).

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vypověděl žalované výše uvedenou nájemní smlouvu s tím, že výpovědní doba počíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení této výpovědi. V tomto dopise žalobce také vyzval žalovanou, aby předmět nájmu protokolárně předala žalobci zastoupeným Technickou správou komunikací hl. m. [obec], oblastní správa Centrum, [ulice a číslo], [obec a číslo], a to nejpozději první pracovní den následující po posledním dnu výpovědní doby. Dle přiložené doručenky byla tato výpověď zaslána žalované do datové schránky dne [datum] a byla doručena dne [datum], kam se žalovaná přihlásila dne [datum]. Mezi účastníky není sporováno, že výpověď byla schválena [jméno] hl. m. [obec].

9. Dopisem ze dne [datum] žádala žalovaná žalobce o zrušení výpovědi z nájemní smlouvy ze dne [datum], neboť neznala důvod, pro který jí byla nájemní smlouva vypovězena, když po celou dobu jejího trvání řádně plnila své povinnosti z této smlouvy plynoucí. Z tohoto dopisu je patrné, že žalované byla předmětná výpověď doručena a v dubnu roku 2019 s ní byla seznámena a považovala jí za platnou. Dopisem žalobce [datum] žalobce nevyhověl žádosti žalované o revokaci výpovědi z nájmu s tím, že nájemní smlouva umožňovala smlouvu vypovědět i bez udání důvodu. Z doručenky je patrné, že tato odpověď byla žalované doručena dne [datum]. Z dopisu žalobce ze dne [datum], který byl adresován žalované, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě za faktické užívání části pozemku částky ve výši 19 952,31 Kč spolu s částkou ve výši 610 000 Kč představující smluvní pokutu za nevyklizení pozemku v období od [datum] do [datum]. Uvedená výzva pak byla dle předložené doručenky doručena žalované dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] pak žalobce prostřednictvím svého současného právního zástupce znovu vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 610 000 Kč, který byl žalované dle doručenky doručen dne [datum]. Tímto žalobce splnil svoji povinnost stanovenou dle ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.).

10. K podpoře tvrzení, že v předmětné době neměla umožněn příjem soukromých datových zpráv, předložila žalovaná výpis ze stránky [webová adresa], ze dne [datum]. Z tohoto výpisu je patrné, že žalovaná dne [datum] neměla umožněn příjem poštovních datových zpráv. Soud ale neshledal, že by tohoto výpisu vyplývalo, že by příjem těchto zpráv neměla umožněn ani v době doručování výpovědi z nájmu, tj. v srpnu a září roku 2018. K dotazu Obvodního soudu pro Prahu 1 sdělilo Ministerstvo vnitra, jako provozovatel datových schránek, dopisem ze dne [datum] že v období od [datum] do [datum] měla žalovaná ve své datové schránce aktivní režim otevřeného adresování, tj. umožnění soukromoprávní korespondence. Z této informace vyplývá, že v období srpna a září roku 2018 žalovaná měla datovou schránku zpřístupněnou pro příjem soukromých zpráv.

11. Z tvrzení účastníků a ze závěrů soudu z předložených listin vyplývá, že nájemní smlouva, kterou účastníci uzavřeli na dobu neurčitou, umožňovala kterékoli ze stran smlouvy ji vypovědět i bez udání důvodu v dvouleté výpovědní době. Dopisem ze dne [datum] žalobce předmětnou nájemní smlouvu vypověděl. Mezi stranami je nesporné a z předložených listinných důkazů vyplývá, že se žalovaná seznámila s výpovědí, která jí byla doručena do datové schránky. Vzhledem k tomu, že výpověď z nájmu byla žalované doručena dne [datum], začala výpovědná doba plynout od [datum] a skončila dne [datum]. Tím, že žalovaná do [datum] nevyklidila předmět nájmu, jednala v rozporu s nájemní smlouvou, ve které je stanovena smluvní pokuta za nevyklizení předmětu nájmu 10 000 Kč denně. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná předmět nájmu stále užívá.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Podle ust. § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, tj. od [datum], i když ke vzniku nájmu došlo před tímto datem.

13. Dle § 2201 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2231 odst. 1 občanského zákoníku skončí nájem ujednaný na dobu neurčitou výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc nemovitou, je výpovědní doba tříměsíční. Tuto zákonnou výpovědní dobu si strany v nájemní smlouvě modifikovaly tak, že výpovědní dobu prodloužily na dva roky. Takováto modifikace je dovolená, neboť se nejedná o kogentní ustanovení občanského zákoníku.

14. Soud nepřisvědčil námitce žalované o neúčinnosti doručení výpovědi nájemní smlouvy, neboť byla zaslaná v rozporu s ujednáním v nájemní smlouvě do datové schránky žalované. Mezi účastníky je nesporné, že se žalovaná s výpovědí seznámila, když se do datové schránky přihlásila. Výpověď jakožto jednostranný adresný úkon se tímto stala perfektní. Projev vůle dojde adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Naopak, pokud by žalobce výpověď poslal na adresu, která sice byla smluvně sjednaná, ale na níž se žalovaná již nezdržuje, nešlo by dospět k závěru, že adresát měl objektivní možnost seznat obsah právního úkonu s důsledky s tím spojenými (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2926/2009). V situaci, kdy žalovaná měla v obchodním rejstříku změněnou adresu, a nebylo zřejmé, zda se na adrese uvedené ve smlouvě stále zdržuje, postupoval žalobce správně, že výpověď zaslal do datové schránky žalované. Toto doručení bylo účinným, neboť se výpověď dostala do sféry dispozice žalované a ta se dokonce s danou výpovědí seznámila po přihlášení do této datové schránky, jak je ostatně nesporné mezi účastníky. Soud tedy považuje předmětnou výpověď z nájemního vztahu za řádně doručenou.

15. Dle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku platí, že„ (u) jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.“ Z nájemní smlouvy vyplývá, že si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně do doby protokolárního předání předmětu nájmu (čl. VI. odst. 1 písm. b). Žalovaná namítala neplatnost takto stanovené smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy. Soud sjednanou výši smluvní pokuty neshledává jako rozpornou s dobrými mravy, neboť z konstantní judikatury Nejvyššího soudu plyne, že smluvní pokuta za nevyklizení pronajímané části pozemku za účelem umístění stánku na Václavském náměstí v [obec a číslo], ve výši 10 000 Kč denně do doby protokolárního předání předmětu nájmu není v rozporu s dobrými mravy, neboť se výše smluvní pokuty odpovídá zájmu pronajímatele na včasné vyklizení velice exponovaného pozemku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5186/2017-241, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3428/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 26 Cdo 306/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 26 Cdo 3638/2017).

16. V projednávané věci se sice nejedná o část pozemku nacházející se na Václavském náměstí, ale předmět nájmu se nachází v ulici [anonymizována dvě slova], která je neméně exponovaným pozemkem. Z tohoto důvodu se výše uvedené závěry Nejvyššího soudu uplatní i v projednávané věci. Soud tedy neshledal smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně za rozpornou s dobrými mravy, neboť pronajímaný pozemek je vysoce lukrativní a pronajímatel má zájem na jeho včasném vyklizení po skončení předmětu nájmu.

17. S ohledem na výše uvedené závěry soud ve výroku I. rozsudku žalobě zcela vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 610 000 Kč, která se skládá ze smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za každý den po skončení doby nájmu, ve kterém žalovaná předmět nájmu nepředala, tj. za dobu od [datum] do [datum] (61 dnů). Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalované zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu ode dne následujícího po dni, ve kterém byla žalované doručena výzva k zaplacení smluvní pokuty, tj. od [datum] do zaplacení.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 30 500 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tj. příprava žaloby ze dne [datum], příprava repliky ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]. K tomuto závěru o výši náhrady nákladů soud dospěl s přihlédnutím k povaze sporu, která pro žalobce není nestandardní, a k jehož řešení má dostatečné personální vybavení bez nutnosti využívání služeb externího advokáta. Soud proto přiznal žalobci pouze náhradu nákladů nezastoupeného účastníka, neboť náklady na zastoupení advokátem nepovažoval v tomto typu sporu za účelně vynaložené.

19. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.