19 C 90/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 40 322 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobci částku 40 322 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 11 035,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se v částce 30 000 Kč jedná o škodu na vozidle žalobce a v částce 10 322 Kč o nemajetkovou újmu na zdraví žalobce po dopravní nehodě, jejímž viníkem je dle žalobcova tvrzení pojištěnec žalované. [ulice] nehoda se stala dne [datum], když došlo ke srážce vozidla žalobce [registrační značka] a vozidla [registrační značka], které řídil zaměstnanec pojištěnce žalované, přičemž došlo ke zničení vozidla žalobce a poškození jeho zdraví. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, u které bylo pojištěno vozidlo viníka dopravní nehody, tato však odmítla uhradit žalobci způsobenou škodu a bolestné.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila a navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že k dopravní nehodě došlo z viny pojištěnce žalované, když z relace o dopravní nehodě vyplývá, že žalobce při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, dopravně technickému stavu vozovky a povětrnostním podmínkám, kdy následně při intenzivním brždění přejel se svým vozidlem do protisměru, kde narazil do tahače ve vlastnictví pojištěnce žalované. Žalovaná má tak za to, že k nehodě došlo z viny žalobce, proti kterému bylo vedeno přestupkové řízení, které však bylo zastaveno z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím roční lhůty k jeho projednání. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení celého uplatněného nároku.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě na silnici [číslo] při sjezdu z dálnice D6 mezi Arnoltovem a [příjmení], na nehodě měly účast vozidla [anonymizováno] [registrační značka], které řídil žalobce, a tahač [jméno] [příjmení] [jméno] [registrační značka], který řídil řidič [obec] Černý, a jehož vlastníkem je společnost [právnická osoba] Dále je mezi účastníky nesporné, že tahač je odpovědnostně pojištěn u žalované.

4. Z oznámení přestupku Policie České republiky, územní odbor [obec], dopravní inspektorát, ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl shledán podezřelým z porušení ustanovení § 4 písm. a), § 4 písm. b), § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zák. o silničním provozu“), a tím ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zák. o silničním provozu, a dále z porušení ust. § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a tím spáchal přestupek podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. K dopravní nehodě došlo dne [datum] v 7:51 hod. na tříramenné křižovatce silnice 2. třídy [číslo] sjezdu z dálnice č. D6 149 km mezi Kynšperkem nad Ohří a [příjmení], mezi výše zmíněnými vozidly. K dopravní nehodě došlo tak, že žalobce jel se svým vozidlem po silnici [číslo] ve směru od [obec] na [obec] a při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám (mokrá silnice) a takové rychlosti, aby byl schopen vozidlo zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Zalekl se nákladní soupravy, která jela od dálnice č. D6 a na uvedené křižovatce odbočovala z vedlejší silnice doleva ve směru na [příjmení]. Žalobce začal intenzivně brzdit, s vozidlem přejel do protisměru a následně narazil přední částí svého vozidla do levého boku návěsu tahače. Při nehodě došlo k odhození vozidla žalobce mimo vozovku a k jeho zranění. Při nehodě došlo ke škodě na vozidle žalobce v odhadované výši 30 000 Kč a ke škodě na tahači ve výši 52 261 Kč. Vozidlo žalobce nebylo od [datum] pojištěno proti odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

5. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalobce na Policii ČR ze dne [datum] soud zjistil že žalobce uvedl, že před dopravní nehodou jel po silnici [číslo] od [obec] rychlostí asi 90 km/h. Před křižovatkou s přivaděčem na dálnici D6 zřetelně viděl červené nákladní vozidlo přijíždějící ve směru od dálnice, a předpokládal, že toto vozidlo jej vidí, neboť měl zapnutá světla, Řidič však začal s nákladním vozidlem a návěsem vjíždět do křižovatky, přičemž křížil jízdní pruh žalobce, který si uvědomil, že pokud na tuto situaci nebude reagovat, dojde ke střetu vozidel. Nákladní vozidlo pokračovalo v jízdě a zablokovalo celou šířku vozovky, přičemž řidič tahače křížil i vodorovné dopravní značení (tzv. zebru), čímž si nedovolené krátil jízdu. Žalobce začal intenzivně brzdit, zhruba v polovině brždění pocítil silný náraz, kterým se vozidlo dostalo do smyku a stalo se neovladatelným. Následně svým vozidlem narazil do zadní části tahače a došlo k odražení vozidla žalobce mimo vozovku. Po nehodě byl ošetřen lékaři záchranné služby a odvezen do nemocnice. Jako příčinu dopravní nehody žalobce označil nedání přednosti v jízdě řidičem druhého vozidla a následné najetí do neoznačené díry ve vozovce, kvůli níž se vozidlo stalo neovladatelným. Po nehodě zjistil, že smyk byl způsoben dírou ve vozovce o průměru 15 cm.

6. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení řidiče tahače, [jméno] [příjmení], ze dne [datum] soud zjistil, že na předmětné křižovatce zastavil své vozidlo tak, aby se podíval, zda nemusí dát přednost vozidlům jedoucí po hlavní silnici. Jelikož žádná vozidla neviděl, dal znamení o změně směru jízdy a začal odbočovat vlevo ve směru na [příjmení]. V okamžiku, když již byl téměř ve svém pruhu, a pouze zadní částí návěsu zasahoval do šikmých pruhů na komunikaci, najednou uviděl, jak se k němu ve směru od [obec] velikou rychlostí blížilo vozidlo zn. Škoda Octavia, jehož řidič začal prudce brzdit, následně vjel do levého jízdního pruhu, kde narazil do zadní části tahače. Vozidlo Škoda Octavia se odrazilo od tahače a zůstalo stát mimo komunikaci. Řidič tahače zavolal záchrannou službu, a oznámil nehodu. Řidič [anonymizováno] se mu po nehodě omlouval, že spěchal pro kolegu do práce. Dle řidiče tahače nehodu zavinil řidič [anonymizováno], který jel velice rychle a v zatáčce dostal smyk, po kterém narazil do tahače. Když řidič tahače na křižovatce odbočoval vlevo, žádné auto neviděl, to se vyřítilo až poté, kdy tahač téměř dokončil odbočování a byl již téměř celý ve svém jízdním pruhu. Pokud by řidič [anonymizováno] zůstal ve svém jízdním pruhu, projel by křižovatkou bez problémů a k nehodě by nedošlo.

7. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] zpracovaným Policií ČR soud zjistil průběh dopravní nehody, který odpovídá popisu, jak je shora uvedeno. Jako příčina dopravní nehody je označeno nepřizpůsobení jízdy řidiče [anonymizováno], tedy žalobce, svým schopnostem, dopravně technickému stavu pozemní komunikace (pravotočivá zatáčka), povětrnostním podmínkám (mokrá komunikace) a takové rychlosti, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Ze zavinění nehody tak byl podezřelý žalobce tím, že porušil ustanovení § 4 písm. a), § 4 písm. b), § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zák. o silničním provozu, a tím byl podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zák. o silničním provozu. Při ohledání místa nehody bylo zjištěno, že komunikace byla mokrá, ve směru od [obec] je komunikace v mírném stoupání a v pravotočivém oblouku. Na komunikaci byly zjištěny blokovací stopy od vozidla [anonymizováno]. V pravém jízdním pruhu komunikace byl dále zjištěn jádrový vrt o průměru 14,5 cm a hloubce 4,5 cm.

8. Z fotodokumentace a plánku nehody vyplývá průběh dopravní nehody tak, jak byl popsán v protokolu o nehodě a v oznámení přestupku. Z místa nehody je zřejmé, že jak výhled z křižovatky směrem na [příjmení], tak i výhled při příjezdu směrem od [obec] na křižovatku, je omezen pravotočivou zatáčkou, a tak není rozhled na velkou vzdálenou. Dále je zřejmé, že ke střetu vozidel došlo na tzv. zebře uprostřed jízdních pruhů, kde bylo po nehodě nejvíce střepů a odlomků z předmětných vozidel. Tahač již byl ve svém jízdním pruhu, návěs ještě zasahoval do této zebry. Jímka o průměru bezmála 15 cm se nachází v levé části pravého jízdního pruhu.

9. Z centrálního registru vozidel soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla Škoda Octavia RZ 2 K8 [číslo] je žalobce. [příjmení] tahače [registrační značka] a návěsu [registrační značka] je společnost [právnická osoba]

10. Z detailního výpisu rychlosti vozidla soud zjistil, že tahač v čase 07:51 téměř zastavil na předmětné křižovatce (rychlost 1 km/h), poté se začal rozjíždět z křižovatky, postupně zvyšoval rychlost až na 23 km/h v čase 07:51, následně začal zpomalovat, až v čase 07:51 tahač úplně zastavil (po dopravní nehodě).

11. Z protokolu o ústním jednání konaném dne [datum] v 09:00 hod. u Městského úřadu Sokolov, které se konalo o podezření z výše uvedených přestupků žalobce, tento vypověděl, že nesouhlasí se svým obviněním ze spáchání přestupků, neboť má za to, že viníkem nehody je řidič tahače, který mu na předmětné křižovatce nedal přednost, vytvořil tahačem překážku přes celou komunikaci, tedy i ve směru jízdy žalobce, navíc si řidič tahače nedovoleně krátil cestu křižovatkou jízdou přes dopravní šikmé rovnoběžné značky. Žalobce dále označil plánek dopravní nehody ve spisu za nepřesný, neboť tahač po nehodě urazil ještě několik metrů, a navíc jel přes šikmé rovnoběžné značení. Při ústním jednání byl dále proveden výslech svědka, řidiče tahače [jméno] [příjmení], který odkázal na svou výpověď u správního orgánu ze dne [datum], která se shodovala s vysvětlením podaným na Policii ČR dne [datum]. Na otázky zástupce obviněného dále uvedl, že na předmětné křižovatce zastavil na 15 až 20 vteřin, do křižovatky si najel podél dělicí čáry, při projíždění křižovatky nebylo možné se vyhnout zebře. Když byl předkem tahače na této zebře, všiml si přijíždějícího vozidla žalobce, vozidlo jelo rychle, řidič tahače pokračoval v průjezdu křižovatkou. Kdyby řidič osobního vozidla nezačal brzdit, má řidič tahače za to, že by zatáčkou ve svém jízdním pruhu bezpečně projel.

12. Rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odbor právní a živnostenský, oddělení správních deliktů, ze dne 17.5.2017, č.j. [číslo] [spisová značka], byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku z nedbalosti podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, porušením povinnosti stanovené v § 11 odst. 1, § 18 odst. 1, § 4 písm. a) zák. o silničním provozu a přestupku z nedbalosti podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, porušením povinnosti stanovené v § 1 odst. 2 tohoto zákona, kterého se dopustil tím, že se nechoval ohleduplně a ukázněně, aby svým jednám neohrozil život, zdraví nebo majetek jiných osob, nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám a takové rychlosti, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Na pozemní komunikace nejel vpravo, a pokud možno při pravém okraji vozovky. Dále provozoval motorové vozidlo na pozemní komunikaci, aniž by měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

13. Rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne 8.1.2018, č.j. [číslo] DS/17-3 bylo výše uvedené rozhodnutí Městského úřadu Sokolov zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání, a to z důvodu nepřezkoumatelnosti. V odůvodnění rozhodnutí odvolací orgán vyjádřil svůj názor, že příčinou dopravní nehody byla nepozornost žalobce a nepřiměřená rychlost jeho jízdy.

14. Rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odbor právní a živnostenský, oddělení správních deliktů, ze dne 22.2.2019, č.j. [číslo] OPŽU/TOKO-36, bylo řízení o výše uvedeném přestupku podle zák. o silničním provozu zastaveno, neboť odpovědnost za přestupek zanikla.

15. Rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne 19.7.2019, č.j. KK/1088/DS [číslo] bylo výše uvedené rozhodnutí Městského úřadu Sokolov zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání, a to z důvodu nepřezkoumatelnosti.

16. Usnesením Městského úřadu Sokolov, odbor právní a živnostenský, oddělení správních deliktů, ze dne 10.12.2019, č.j. [číslo] OPŽU/TOKO-42 bylo řízení o výše uvedených přestupcích zastaveno, neboť odpovědnost za ně zanikla. Usnesením nabylo právní moci dne [datum].

17. Soud další důkazy navrhované žalobcem neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť z provedených důkazů bylo zřejmé, z jakých příčin k předmětné nehodě došlo, a nebylo tak nutné provádět dokazování k výši bolestného a výši škody, kterou žalobce žalobou uplatňoval.

18. Soud provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž má za prokázaný následující skutkový stav: Dne [datum] v 07:51 hod. došlo na tříramenné křižovatce silnice 2. třídy [číslo] sjezdu z dálnice D6 mezi Kynšperkem nad Ohří a [příjmení] k dopravní nehodě mezi vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], které řídil vlastník vozidla, žalobce [celé jméno žalobce], a nákladní soupravou složenou z tahače [registrační značka] a návěsu [registrační značka], obojí ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], kterou řídil zaměstnanec [právnická osoba] Černý. Nákladní souprava byla ke dni dopravní nehody odpovědnostně pojištěna u žalované. K dopravní nehodě došlo tak, že žalobce při projíždění pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a stavu pozemní komunikace, která byla mokrá, a neřídil tak, aby mohl své vozidlo zastavit na vzdálenost, na kterou měl rozhled, přičemž při projíždění pravotočivé zatáčky se před žalobcem otevřel rozhled na předmětnou křižovatku, kterou v té chvíli projížděl tahač s návěsem ve směru k žalobci, který se tohoto tahače zalekl, dostal smyk a svým vozidlem se dostal do směru do levého pruhu vozovky. Následně vozidlo zřejmě najelo na jímku ve vozovce, díky které se směr smyku vozidla stočil zpět k pravé straně vozovky. Vozidlo žalobce poté narazilo do zadní levé části návěsu, od kterého se odrazilo a zastavilo se na místě mimo vozovku. Při dopravní nehodě došlo k poškození vozidla žalobce i k poškození návěsu, a dále ke zranění žalobce, který byl po nehodě ošetřen v nemocnici. Proti žalobci bylo vedeno přestupkové řízení pro porušení povinnosti dle zák. o silničním provozu a pro porušení povinnosti uzavřít povinné pojištění za provoz vozidla, přičemž řízení ohledně obou přestupků bylo nakonec zastaveno, neboť odpovědnost za přestupky zanikla.

19. Podle § 4 písm. a) zák. o silničním provozu je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu. Podle písm. b) stejného ustanovení je dále každý povinen řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

20. Podle § 11 odst. 1 zák. o silničním provozu na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.

21. Podle § 18 odst. 1 zák. o silničním provozu musí rychlost jízdy řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

22. Podle § 2861 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) má z pojištění odpovědnosti pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.

23. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 citovaného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

25. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

26. Podle § 626 o.z. u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

27. Podle § 629 odst. 1 o.z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

28. Podle § 635 odst. 2 o.z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

29. Podle § 636 odst. 1 o.z. se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

30. Po právní stránce soud věc posoudil dle výše uvedených citovaných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Z provedeného dokazování je zřejmé, že k nehodě, na základě které se žalobce po žalované domáhá nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy, nedošlo porušením povinnosti ze strany pojištěnce žalované. [příjmení] naopak zavinil žalobce, neboť porušil povinnosti vyplývající ze zák. o silničním provozu, konkrétně nepřizpůsobil jízdu svým schopnostem, stavu vozovky, která byla mokrá, a nejel takovou rychlostí, aby byl schopen vozidlo zastavit na vzdálenost, na jakou má přehled. Z provedeného dokazování je zřejmé, že při přijíždění na předmětnou křižovatku ze směru, jakým jel žalobce, se vozovka stáčí doprava, přičemž je takto omezen rozhled řidiče jedoucího ze směru od [obec], na blížící se křižovatku, přičemž okolo silnice se rovněž nacházejí stromky, které výhledu rovněž brání. Pokud jel žalobce takovou rychlostí, že si nemohl včas všimnout tahače, který odbočoval z vedlejší silnice na hlavní komunikaci ve směru na [příjmení], nepřizpůsobil rychlost konkrétní situaci na vozovce. K tvrzení žalobce, že k nehodě došlo, protože mu řidič tahače nedal přednost v jízdě, soud uvádí, že pokud by tomu tak bylo, a tahač by vjel na křižovatku až ve chvíli, kdy by přes zatáčku viděl vozidlo žalobce přijíždějícího po hlavní silnici, nedošlo by k nehodě takovým způsobem, jakým k ní došlo. Pokud by tahač vjel do křižovatky až v okamžiku, kdy by na hlavní silnici viděl vozidlo žalobce, které by se blížilo rychlostí 90 km/h, došlo by ke střetu čelní části vozidla žalobce kolmo do boku tahače, který by nestihl projet křižovatku na místo, kde byl po nehodě označen. Soud dále poznamenává, že pokud žalobce označuje za příčinu způsobeného smyku jeho vozidla jímku na vozovce, je z plánku dopravní nehody a z fotodokumentace místa nehody zřejmé, že se vozidlo žalobce dostalo do smyku již v místech před touto jímkou. Když předmětné vozidlo najelo do této jímky, bylo stočeno zpět k pravé části vozovky, čímž nedošlo k čelnímu nárazu vozidla žalobce do tahače, ale pouze k nárazu levé přední části vozidla žalobce do zadní části návěsu tahače v již menší rychlosti vozidel. Soud má za to, že pokud by nedošlo ke stočení vozidla jímkou, byly by následky střetu daleko vážnější. Soud má rovněž za vysoce pravděpodobné, že pokud by se žalobce vinou nepřizpůsobení jízdy svým schopnostem a dopravně technickému stavu vozovky nedostal do smyku a křižovatkou projel, ať již v rychlosti 90 km/h nebo v nižší po mírném brždění, projel by touto křižovatkou ve svém pruhu a k žádnému nárazu by nedošlo. Z fotodokumentace a plánku nehody vyplývá, že tahač s návěsem byly v době střetu vozidel již za hranicí pravého pruhu vozovky, ve kterém měl žalobce jet. Soud tak z důvodů výše uvedených uzavřel, že k nehodě nedošlo porušením povinnost řidiče tahače, který je pojištěncem žalované, a této tak nevznikla povinnost k vyplacení pojistnému žalobci. Naopak má soud za to, že dopravní nehoda byla zapříčiněna výhradně porušením povinností žalobce vyplývajících ze zák. o silničním provozu. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobu o zaplacení shora uvedené částky zamítl.

31. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i pokud by shledal zavinění nehody na straně pojištěnce žalované, má za to, že námitka promlčení nároku vznesená žalovanou je důvodná, a nárok by byl promlčen. V posuzovaném případě počala promlčecí lhůta podle § 626 o. z. běžet [datum] (tj. jeden rok od pojistné události) a uplynula dnem [datum]. Současně však běžela subjektivní promlčecí lhůta poškozeného na náhradu škody přímo po škůdci, která uplynula nejpozději dne [datum] (dne [datum] došlo ke skončení pracovní neschopnosti žalobce). V souladu s § 635 odst. 2 o. z. se právo na pojistné plnění promlčelo nejpozději dnem [datum]. Žaloba o zaplacení shora uvedené částky byla podána dne [datum], tj. po marném uplynutí tříleté promlčecí lhůty (§ 629 o. z.). K tomu srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019, podle něhož se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu ve smyslu § 635 odst. 2 o. z. promlčuje nejpozději uplynutím promlčecí lhůty stanovené pro právo na náhradu škody, a to jak lhůty objektivní, tak i lhůty subjektivní.

32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří odměna za zastupování žalované advokátem dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za 3 úkony právní služby á 2 740 Kč a 3x režijní paušál á 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání), V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 1 915,20 Kč, protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 11 035,20 Kč.

33. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.