20 C 105/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 365 814,55 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 168 014,55 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 168 014,55 od 16.02.2016 do zaplacení a částku ve výši 197 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 197 800 Kč od 03.09.2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 112 207,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně v žalobě doručené zdejšímu soudu dne 15.3.2017 tvrdí, že žalovanou společností a panem [celé jméno účastníka], [datum narození], společníkem a jednatelem stavební společnosti [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byl závazek žalovaného dočasně poskytnout panu [celé jméno účastníka] částku ve výši 50 000 Kč. Závazkem pana [celé jméno účastníka] pak bylo tuto částku žalované vrátit a spolu s tím také zaplatit poplatek ve výši 30 000 Kč. Součástí smluvních ujednání, jež měla sloužit k zajištění tohoto dluhu, pak bylo také sjednání zajišťovacího převodu práva k automobilu MICROCAR, [registrační značka] jehož kupní cena byla ve výši 58 000 Kč a dále vyhotovení směnky znějící na sumu 50 000 Kč dne 20.6.2014. Dle § 70 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. je závazek žalované vůči [celé jméno účastníka] ode dne 20.6.2017 promlčen.

2. Jelikož žalované bylo známo, že pan [celé jméno účastníka] je společníkem a jednatelem stavební společnosti [právnická osoba], tedy žalobce, navrhl mu možnost splnit svůj závazek ve výši 80 000 Kč ve formě odvedených prací na stavbě žalovaného. S tímto ujednáním pan [celé jméno účastníka] a jeho prostřednictvím také žalobkyně souhlasili.

3. Jelikož se žalobkyně při své obchodní činnosti zaměřuje především na provádění stavebních prací, nikoliv na provádění prací vodoinstalatérských a topenářských, bylo třeba zajistit externího zhotovitele. Tímto externím zhotovitelem byl žalovaným zvolen pan [celé jméno svědka], [IČO], sídlem [adresa svědka]. Tuto dohodu následovala snaha žalobkyně o uzavření smlouvy v písemné podobě, kdy ale ze strany žalované docházelo k neustálým výmluvám. Telefonicky však s podmínkami smlouvy žalovaná souhlasila.

4. Žalobkyně proto považovala dohodu za uzavřenou, a to i vzhledem ke skutečnosti, že v den, kdy byl navezen stavební materiál objednaný žalobkyní jakožto zhotovitelem díla za účelem započetí provádění stavby, jednatel žalované, pan [celé jméno účastníka], tento materiál bez výhrady převzal, což potvrdil svým podpisem v dodacím listu, přičemž skutečnost, že žalovaná veškerý stavební materiál bez výhrad převzala, může být prokázán také výslechem dodavatele, který s jednatelem žalované osobně jednal.

5. Následně však došlo k neočekávanému jednání ze strany žalované, kdy veškerý převzatý stavební materiál uzamkla ve své nemovitosti a neumožnila žalobkyni započetí stavebních prací a neumožnila žalobkyni navezený materiál odvézt.

6. Žalobkyně proto žalované vystavila faktury, kdy jednotlivé fakturované položky odpovídají cenám dle faktur a dodacích listů vystavených dodavatelem, panem [jméno] [příjmení] u kterého si žalobkyně materiál objednala, přičemž tyto ceny pak odpovídají obvyklým kupním cenám. Celková cena za navezený materiál, který si žalovaná ponechala, pak představuje pohledávku žalobce za žalovaným, jež je v návrhu žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu označena jako Pohledávka č. 2, jejíž výše odpovídá hodnotě navezeného materiálu, na kterou byla započtena dlužná částka ve výši 80 000 Kč. Z faktur, konkrétně z faktury [číslo] 2014, pak mimo jiné vyplývá, že žalovaná po vystavení objednávky část svého dluhu bez námitek splatila.

7. Vzhledem k neexistujícím námitkám k naceněné objednávce a následné částečné úhradě dluhu lze pak předpokládat, že žalovaná zbytek dluhu co do výše a i důvodu uznala. Konkrétně se jedná o fakturu [číslo] 2014 ze dne 2. 9. 2014 na částku 277 800 Kč, žalobkyně pohledávku ve výši 80 000 Kč, kterou dlužila žalované odpočetla od ceny na faktuře a na úhradu zbývá částka ve výši 197 800 Kč.

8. Dále žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 1.2.2016 za provedení vodoinstalaterských prací na akci [obec] ve výši 168 04,55 Kč, kterou též žalovaná neuhradila. Práce dodal subdodavatel žalobkyně p. [celé jméno svědka], práce byly převzaty žalovaným dle Zápisu o předání díla ze dne 23.9.2014.

9. Celkem požaduje žalobkyně zaplacení 365 814,55 Kč. K úhradě těchto dlužných částek žalobkyně vyzvala žalovanou kvalifikovanou předžalobní výzvou dne 9.3.2016.

10. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby.Žalovaná popřela, že by nějaký materiál žalobkyně dodala a v žalobě uvedené práce provedla. Smlouvu o dílo se žalobkyní neuzavřela, takto měl být splácen dluh ve výši 250 000 Kč, půjčku žalobkyně poskytnuté žalované prokazuje směnka vlastní bez protestu. Žalobkyně však žádné práce, krom prací zhotovených instalatérem [celé jméno svědka] v hodnotě 45 000 Kč bez DPH a víceprací zaplacených p. [celé jméno svědka] žalovanou, nevykonala.

11. Soud zjistil z kopie směnky vlastní bez protestu, že byla vystavena [anonymizováno] [celé jméno účastníka] a avaly [anonymizováno]. [příjmení] a žalobkyní dne 20.6.2014 bez protestu na řad žalované na částku 250 000 Kč.

12. Soud zjistil z výslechu svědka [jméno] [příjmení], že jednatel žalobkyně p. [celé jméno účastníka] resp. jeho manželka u něho objednali v roce 2014 na firmu žalobkyně stavební materiál, tento odpovídá jeho fakturám vystaveném na žalobkyni [číslo] které mu žalobkyně dosud nezaplatila, byť na zaplacení těchto částek byl již vydán pravomocný a vykonatelný rozsudek. Tento materiál svědek odvezl (příp. jeho dodavatel) v létě 2014 přímo na stavbu [obec] – [obec] a materiál si převzal p. [celé jméno účastníka], jednatel žalované společnosti, převzetí potvrdil na dodacích listech.

13. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno účastníka] soud zjistil, že je mu známo, že jednatel žalované půjčil jeho rodičům, jednatelům žalobkyně částku ve výši 50 000 Kč s tím, že jeho rodiče mu vrátí na tuto půjčku částku v hodnotě cca 60 000 Kč. Tento osobní vůz je v garáži u rodičů, svědek s ním nemůže jezdit ani ho prodat, protože p. [celé jméno účastníka] odmítá vůz zpět přepsat na svědka. Svědek na vlastní oči viděl směnku vlastní, kterou p. [celé jméno účastníka] rodiče vystavili na 50 000 Kč, nikoli na 250 000 Kč.

14. Z faktury [číslo] 2014 ze dne 2. 9. 2014 na částku 277 800 Kč, že žalobkyně jako dodavatel vystavila tuto fakturu na žalovanou jako odběratele, na listině je rukopisná poznámka – 80 000 Kč za stavební materiál.

15. Dále soud zjistil porovnáním částek na fakturách [číslo] které vystavil dodavatel [jméno] [příjmení] [jméno] na odběratele [právnická osoba] a předmětné faktury [číslo] 2014 ze dne 2. 9. 2014 na částku 277 800 Kč, že tyto částky v součtu odpovídají.

16. Dále soud zjistil z faktury [číslo] ze dne 1.2.2016, že ji žalobkyně vystavila žalované za provedení vodoinstalaterských prací na akci [obec] ve výši 168 04,55 Kč.

17. Dále soud zjistil z výslechu jednatelky žalobkyně [jméno] [příjmení], že je 50% ní podílnicí žalující společnosti, takže všude s manželem jezdila. S panem [celé jméno svědka] se nikdy nesetkali, manžel kalkulaci předal panu [celé jméno svědka] a ta byla žalobkyni potom předána panem [celé jméno svědka]. Na instalatérské práce byl žalobkyní najat živnostník p. [celé jméno svědka]. Celková cena za provedení práce pana [celé jméno svědka] byla domluvena s panem [celé jméno účastníka] na 45 000 Kč práce na akci [obec] si p. [celé jméno svědka] domlouval s panem [celé jméno účastníka]. Až v roce 2016 zjistili, že mají (oprávněný je p. [celé jméno svědka]) exekuci, proto poslali fakturu p. [celé jméno svědka] žalované, ani doteď ji žalobkyni neuhradila. Ani žalobkyně fakturu vystavenou na ni [celé jméno svědka] neuhradila.

18. Pan [celé jméno účastníka], jednatel žalované, nabídl žalobkyni, aby si dluh 50 000 Kč žalobkyně odpracovala na akci [obec] s tím že by částku z těch provedených prací nebo z toho materiálu započetla. Smlouvu o dílo ale pan [celé jméno účastníka] za žalovanou tu smlouvu nepodepsal, měl plno výmluv, ale i přesto ty práce započaly, materiál se začal navážet.

19. Byl tam jako stavební dozor pan [celé jméno svědka], s ním má žalobkyně řádnou smlouvu o provedení díla, pan [celé jméno svědka] sehnal lidi a ti lidé tam práce začali provádět s tím, že žalobkyně dodávala přes pana [příjmení] na stavbu materiál.

20. S panem [celé jméno svědka] jednal pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno účastníka], žalobkyně vystavila na p. [celé jméno svědka] objednávku, ale tu pan [celé jméno svědka] nikdy nepodepsal. Práce p. [celé jméno svědka] objednal p. [celé jméno účastníka] nebo p. [celé jméno svědka]. Vzápětí vypověděla:„ [příjmení] jsme si u něho nic neobjednali, proč nám tedy vystavoval fakturu. [příjmení] jsme vystavili objednávku“, …..měl dělat přípojky a nějaké hrubé rozvody, tam byly tři rozvody, ale on ji nepodepsal.“ 21. Dále vypovídala, že pan [celé jméno svědka] udělal práce za 138 000 Kč, které žalobkyně neobjednala. Pan [celé jméno svědka] jí řekl, že si to domluví s panem [celé jméno účastníka] a vyfakturuje to panu [celé jméno účastníka] cena za práce pana [celé jméno svědka] byla 45 000 Kč, takto byla domluvená panem [celé jméno účastníka]. Vzápětí na dotaz soudu, zda trvá na tom, že žalobkyně uzavřela se žalovanou firmou smlouvu o dílo, kterou splnila prostřednictvím pana [celé jméno svědka], jednatelka žalobkyně doslova vypověděla:„ My jsme neprovedli práce, to je špatně, my jsme dodali pouze materiál. Tam byla vybouraná okna, takže se dodávaly cihly, …..asi za 320 000 Kč“. Práce byly provedeny nad rámec, než ve smlouvě o dílo, na stavbě byli třikrát, jednou jsme se s [celé jméno účastníka] domluvili, že mu dovezou smlouvu, on tam nepřijel a se byli podívat na kontrolní den a pan [celé jméno účastníka] tam také nebyl.

22. Ke směnce vlastní jednatelka žalobkyně nejprve vypověděla, že směnku vlastní, která ji byla soudem (v kopii) předložena na 250 000 Kč, nikdy neviděla, potom, že ji vypisoval nahoře pan [celé jméno účastníka], bylo tam pouze 50 000 Kč, nebylo to slovně, jenom těch 50 000 Kč tam bylo napsáno. Následně vypověděla, že ji s manželem„ pouze vyplnili a podepsali“, protože byli v nějaké finanční tísni. V [obec] na parkovišti předal jednatelům žalobkyně jednatel žalované hotovost ve výši 50 000 Kč s tím, že bude chtít ale 30 000 Kč navíc, takže 80 000 Kč.

23. Následně jednatel žalované žalobkyni navrhl, že když udělají nějaké práce v [obec], že se materiál a práce provedené žalobkyní započtou na dluh. Ve smlouvě o dílo z 5.8. 2014, kterou žalobkyně nepodepsanou žalovanou založila do spisu, je vymezen předmět díla, tento žalobkyně nezhotovila, ale navážela materiál.

24. Pan [anonymizováno] dodal materiál, který přebral pan [celé jméno účastníka] nebo pan [celé jméno svědka] částku, 80 000 Kč, kterou žalované dlužila, žalobkyně odpočetla od faktury a požaduje po žalované pouze ty peníze, které byly za materiál navezený pro p. [celé jméno účastníka] a byl na stavbě použit. Některý materiál z těch věcí byl použitý na stavbu pana [celé jméno účastníka], na zateplování, ale cihly si p. [celé jméno účastníka] (jednatel žalované) zaplatil.

25. Dále soud zjistil z výslechu jednatele žalované [celé jméno účastníka], že byl u vystavení směnky vlastní v [obec] dne 20. 4., což je trvalé bydliště výstavce, originál nemá. Žalovaná půjčila žalobkyni 220 000 Kč na základě dohody s panem [celé jméno účastníka], kdy mu žalovaná půjčila částku 220 000 Kč a měl vrátit asi za dva měsíce 250 000 Kč částku po vystavení směnky v hotovosti předal manželům [příjmení] u nich doma v kuchyni.

26. Pokud jde o předchozí dohodu, že žalované nikoli žalobkyně, ale p. [celé jméno účastníka], do zástavy poskytne dodávku, že mu předá originál technického průkazu, tak pan [celé jméno účastníka] předložil technický průkaz, z něhož zjistil, že p. [celé jméno účastníka] není vlastníkem vozidla, byla to nějaká leasingová nebo úvěrová společnost, proto řekl panu [celé jméno účastníka], že toto nemůže akceptovat jako zajištění a že se na té transakci nedomluví, on přišel s tím, že jeho syn má auto pro mladistvé a že by byl ochoten dát do zástavy toto auto, které má hodnotu asi 150 000 Kč, následně mu poskytl technický průkaz od tohoto vozidla, fyzicky auto nikdy neměla žalovaná k používání, neměla od auta ani klíče.

27. Co se týče údajné smlouvy o dílo, fyzicky se s panem [celé jméno účastníka] od předání předmětu půjčky neviděl, komunikovali pouze elektronicky nebo telefonicky, kdy se opakovaně na dohodnuté termíny nedostavil, ani si dílo nikdy neprohlédl, na zmiňované stavbě nikdy nebyl, nikdy tam spolu nic neprocházeli, nepřebírali, atd. O smlouvě komunikovali pouze elektronicky, o čemž má komunikaci e-mailovou, kdy mu dal návrh ceny na celkovou částku 45 000 Kč, on napsal, že akceptuje, to znamená, že tímto to žalovaná měla za uzavřené.

28. Následně žalobkyně poslala e mailem smlouvu o dílo, kde už ty ceny byly uvedeny jinak. Původní dohoda o ceně byla cca 3 x 15 000 Kč za blok rekonstrukčních prací vč. materiálu a následně mu žalobkyně poslala smlouvu o dílo, kde byla částka asi trojnásobná, s tím žalovaná nesouhlasila.

29. Vzhledem k tomu, že se pan [celé jméno účastníka] neozýval, nebral telefon, nereagoval na jakýkoliv pokus o kontakt, tak mu žalovaná sdělila, že směnku bude vymáhat. Následně se žalobkyně ozvala, zda by jí žalovaná nezprostředkovala nějakou stavební zakázku. Žalovanou napadlo, vzhledem k tomu, že jí žalobkyně dluží peníze, že by si to mohla odpracovat. Gentlemanská dohoda byla taková, že do výše 250 000 Kč si to žalobkyně odpracuje, co bude nad 250 000 Kč, se zaplatí na základě fakturací mezi [právnická osoba] a žalovanou. Podstatná však byla dohoda o instalatérských pracech v hodnotě 45 000 Kč, přičemž k další specifikaci v budoucnu nedošlo.

30. Veškeří dělníci na stavbě byli od pana [celé jméno účastníka], pana [celé jméno svědka] poprvé viděl až na stavbě, tam byl prakticky skoro každý den, pan [celé jméno účastníka] tam nebyl, viděl, že je p. [celé jméno svědka] instalatér, stejně tak nikdy v životě předtím neviděl pana [příjmení], který byl od pana [celé jméno účastníka], ten tam zase zavážel nějaký materiál.

31. Pan [celé jméno svědka], který byl stavbyvedoucí od pana [celé jméno účastníka], jediná, vztyčná osoba ze [právnická osoba] [anonymizováno] se žalovanou koordinoval práce, panu [celé jméno svědka] dávala žalovaná soupis materiálu, a ten to pak předával panu [celé jméno účastníka] k odsouhlasení. Na základě těchto dohod pan [příjmení] materiál na stavbu zavezl, jednatel žalované skutečně materiál přebíral.

32. Stavba se rozjela celkem dobře, ale hned první týden, v pátek, dělníci přišli za jednatelem žalované, že by chtěli výplatu. [příjmení] jim sdělil, že nejsou jeho dělníci, pan [celé jméno svědka] řekl, že to s p. [celé jméno účastníka] vyřeší, že se nějak domluví. Po víkendu v pondělí přišli dělníci do práce, řekli, že chtějí peníze. [příjmení] jim zopakoval, že mzdu jim má platit pan [celé jméno účastníka], že má u žalované pohledávku. Oni řekli, že jim zatím nic nezaplatil, že nebudou pracovat zadarmo pro nějakého [celé jméno účastníka], kterého v životě neviděli. Jednatel žalované to řešil s panem [celé jméno účastníka] po telefonu, on řekl, že se mu zdržely peníze z nějaké jiné zakázky, že je teď nemůže zaplatit, jestli by je mohla prozatím vyplatit žalovaná. Proto začal lidi platit sám jednatel žalované, protože by z té stavby odešli. Z těch 6 nebo 8 lidí, zhruba prakticky všichni tam na stavbě zůstali, nicméně, nikdo už pod panem [celé jméno účastníka] nepracoval, protože řekli, že neplatí, že je nespolehlivý a že buď je budu vyplácet žalovaná nebo ze stavby odejdou, proto je žalovaná zaplatila.

33. Investice vyšla asi na 5-6 mil. korun, žalovaná nemá jedinou nezaplacenou fakturu, nemá jedinou exekuci, veškeré své závazky z toho díla vyrovnala. Z tohoto celkového objemu objednala materiál u pěti dodavatelů, něco přes internet, něco dodal i pan [příjmení].

34. Nejdřív žalovaná poslala panu [celé jméno účastníka] asi 70 000 Kč na objednávku materiálu, který nebyl dovezen, následně žalovaná přes pana [celé jméno svědka] zjistila, že pan [celé jméno účastníka] ty peníze použil na jinou stavbu a peníze na převzetí objednaného materiálu již nemá. Následně se jednatel žalované obrátil přímo na pana [příjmení], že měl u něho mít objednaný materiál a pan [příjmení] mu řekl, že p. [celé jméno účastníka] materiál (porobeton) neobjednal. Pan [celé jméno účastníka] materiál, který mu zaplatil dopředu, nikdy nedodal a žalovaná ho objednala u p. [příjmení] sama a také ho zaplatila.

35. Podíl pana [příjmení] na materiálu celkovém, který tam dovezl, může být v částce kolem 100 000 Kč, některý si žalobkyně odvezla.

36. Asi dvakrát za žalovanou převzal materiál od p. [příjmení], pan [celé jméno účastníka] mu pak začal posílat faktury, které v životě neviděl, se kterými nesouhlasil, smyšlené ceny, antidatované smlouvy, objednávky, atd.

37. Pan [celé jméno účastníka] mu posílal faktury na částky, které nebyly vůbec odsouhlaseny za věci, které nebyly vůbec provedeny, má pochybnosti o tom, jestli vše, co pan [celé jméno účastníka] panu [příjmení] tvrdil, že spotřeboval na stavbě žalované, skutečně spotřeboval.

38. P. [celé jméno účastníka] tam nikdy nebyl a neviděl, jaký materiál se spotřebovává, nic nepřebíral, nic nikdy neviděl, z jakého materiálu se dělá, v jakém objemu, on tam nikdy nebyl.

39. Ví, že p. [celé jméno účastníka] ze stavby něco odvážel za asistence nějakých dělníků.

40. Objednatelem pana [celé jméno svědka] byla žalující společnost, následně však platila pana [celé jméno svědka] žalovaná, on prováděl ještě další práce nad rámec dohody s panem [celé jméno účastníka], žalovaná proplatila faktury p. [celé jméno svědka], které jí vystavil za cca 100 000 Kč. Platila na základě dalších prací, které prováděl nad rámec sjednaný s panem [celé jméno účastníka].

41. Jednatel žalované materiál přebíral cca 20x od různých stavebních firem, fakturu na 300 000 Kč, kterou paní [příjmení] zaslala na mail jednatele žalované asi půl roku po tom, co nějaký materiál byl na stavbu dovezen za částky, které neodsouhlasil, a který ani neviděl, nedokáže říci, jestli ten, který je napsaný v té faktuře, je součtem nějakých dodacích listů, které podepsal a nebo jestli je tam něco navíc.

42. Pokud jde o směnku vlastní: vyplnil směnečnou částku na místě, ručně, písemně, seděl v kuchyni s panem [celé jméno účastníka], paní [příjmení] po tom, co řešili technický průkaz zástavy. Částku 220 000 Kč, předal panu [celé jméno účastníka]: v hotovosti, na místě, ten den. Do směnky nic nedopisoval. V té době, kdy půjčoval panu [celé jméno účastníka] peníze, potažmo [anonymizováno] nebo jeho manželce, tak nevěděl, že už má exekuce, pokud by to věděl, což mu p. [celé jméno účastníka] zamlčel, tak by peníze neposkytoval. Desítky exekucí za žalobkyní, p. [celé jméno účastníka] a p. [příjmení] jsou důvodem, proč pohledávku nevymáhal, pravděpodobně by ani nebyl úspěšný. Byly by to další náklady a čas strávený u soudu.

43. Odhadem materiál, který na té stavbě zůstal a byl použit a část díla od pana [celé jméno svědka], který zůstal na stavbě a nebyl placený žalovanou, mohl být dle odsouhlasené ústní dohody za 45 000 Kč +DPH, zhruba přes 60 000 Kč, ale ne ve výši 160 000 Kč, takovou částku by v životě neodsouhlasil, to bych si sehnal jiného instalatéra a tuto částku započetl na směnku.

44. Pokud jde o nárok, kde žalobkyně tvrdí, částka ve výši 197 800 Kč by měla vyjádřit stavební materiál, který byl v rámci této rekonstrukce žalobkyní žalované poskytnut, popírá žalovaná jednoznačně. V takovém objemu pan [celé jméno účastníka] žádný materiál na stavbu nedodal.

45. Následně po několika měsících, paní [příjmení] začala posílat nějaké faktury s částkami, dokonce za jednatele žalované stvořila i objednávku, kde údajně udělala [anonymizována dvě slova] objednatelem materiálu, [anonymizováno] dodavatelem, napsala tam částku a tuto objednávku podepsala jen ona za [anonymizováno], že to je objednávka, takové věci dělala žalobkyně pořád, následně zhotovila nějaké dokumenty, které se měly tvářit, že je poslal on jim, přitom z e-mailu a z toho dokumentu vyplývá, že to poslala žalobkyně žalované. Materiál tam pan [příjmení] skutečně dodával, některý si dopředu musela žalovaná zaplatit, asi ve dvou, třech případech nějaké faktury platila panu [celé jméno účastníka], rozhodně popírá částku cca ve výši 200 000 Kč.

46. Soud nevyslechl navrhovaného svědka [celé jméno svědka], který si na adrese v CEO zásilky nepřebíral, neměl schránku a jeho adresu soud nevypátral ani se součinností s městským úřadem. Z tohoto důvodu žalovaná na provedení jeho výslechu netrvala.

47. Dále soud zjistil z Rozsudku pro uznání Okresního soudu v Třebíči ze dne 27.7.2015, č. 7 C 114/2015-10 že žalovaná byla uznána povinnou zaplatit [celé jméno svědka] částku 138 855 Kč s 8,5% zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23.10.2014 a nahradit [celé jméno svědka] náklady řízení a to z titulu nezaplacené faktury za dodávku vodoinstalatérských prací na domě [obec] dle faktury [číslo] splatné dne 22.10.2014 vystavenou žalobkyni [příjmení] [celé jméno svědka] a objednávky č. [anonymizováno], kterou vystavila žalobkyně [příjmení] [celé jméno svědka] na práce v domě [obec] dle dohodnuté cenové kalkulace.

48. Faktura [číslo] byla vystavena [anonymizováno] [celé jméno svědka] odběrateli [anonymizováno] za provedené vodo-instalatérské práce na akci [obec] ve výši 138 855 Kč, a též byla vystavena faktura [číslo] na částku 6 305 Kč a to za topenářské a vodo-instalatérské práce na akci ubytovna [anonymizována dvě slova] v [obec], faktura [číslo] z roku 2015 za havarijní práce na ubytovně vystavil pan [celé jméno svědka] na částku 8 243 Kč a faktura, která má [číslo] byla vystavena v prosinci 2014 za provedené vodo-instalatérské práce na akci ubytovna [adresa] na 22 167 Kč.

49. Součet těchto faktur (vyjma faktury [číslo] jejíž zaplacení bylo předmětem řízení Okresního soudu v Třebíči projednávaném pod sp. zn. 7 C 114/2015) odpovídá částce 36 175 Kč, s připočtením 21% DPH potom částce 44 425,15 Kč, tedy částce téměř se rovnající ceně za provedení instalatérských prací v hodnotě 45 000 Kč, jež byla dle výpovědi jednatele žalované mezi účastnicemi dohodnuta a měla být odpočtena z dlužné částky, kterou měla žalobkyně zaplatit žalované z titulu půjčky. 50. [celé jméno svědka] se souhlasem účastníků soudu písemně sdělil, že si tyto práce objednala žalobkyně a nikdy mu je, nezaplatila, ani po zahájení exekučního řízení pro oprávněného [celé jméno svědka] proti povinnému [právnická osoba] z titulu rozsudku Okresního soudu v Třebíči, č.j. 7C 114/2015-10.

51. Dále soud zjistil ze Zápisu o předání díla ze dne 23.9.2014, že toho dne předal [anonymizováno] [celé jméno svědka] investorovi [anonymizováno] [celé jméno účastníka] rozvody potrubí vodoinstalace a odpadů v [obec] bez závad v hodnotě 138 855 Kč bez DPH.

52. Z Rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 13.12.2017, č.j. 6 C 236/2017-12 soud zjistil, že byla žalobkyně uznána povinnou zaplatit [jméno] [příjmení] částku ve výši 321 682 Kč s příslušenstvím ve výroku I. rozsudku dále uvedeným a nahradit mu náklady řízení. Žalovaná, jak plyne z odůvodnění rozsudku nezpochybnila tvrzení žalobce [příjmení]. [příjmení], uvedla, že s ním uzavřela kupní smlouvu a skutečně odebrala od něho stavební materiál, že tento jí byl řádně fakturován a že dosud tyto faktury nezaplatila.

53. Ze smlouvy o dílo soud žádné zjištění nečerpal, neboť tato listina nebyla žalovanou podepsána.

54. Soud po dokazování provedeném v rozsahu výše uvedeném vzal za prokázané, že podle ústní dohody měla žalobkyně vykonat pro žalovanou konkrétně vymezenou subdodávku subdodávku na stavbě [obec] spočívající v provedení instalatérských prací v ceně za práci a materiál za dohodnutou fixní cenu 45 000 Kč bez DPH. Tyto práce zajistila žalobkyně přes živnostníka [celé jméno svědka] a skutečně byly pro žalovanou vykonány.

55. Za práce demontáže a montáže rozvodů vody a odpadu v domě [obec] vystavil [celé jméno svědka] žalobkyni fakturu na 138 855 Kč Tyto další vícepráce za 138 855 Kč si od p. [celé jméno svědka] na stavbě v [obec] objednala žalobkyně a dosud je [celé jméno svědka] nezaplatila ani nepředala. Tyto práce od [anonymizováno] [celé jméno svědka] převzal jednatel žalované [příjmení] [celé jméno účastníka].

56. Žalobkyně objednala na svoji firmu stavební materiál, který byl na stavbu dovezen p. [příjmení] v nezjištěném objemu či jednotkách. Tento materiál převzal jednatel žalované, krom toho jednatel žalované zaplatil za dodávku porobetonu p. [příjmení] částku„ asi“ 70 000 Kč. Tato částka zhruba odpovídá částce, kterou si žalobkyně odpočetla od faktury [číslo] 2014 ze dne 2. 9. 2014 znějící na částku 277 800 Kč, když žalobkyně tvrdí, že pohledávku ve výši 80 000 Kč, kterou dlužila žalované odpočetla od ceny na faktuře a na úhradu tak zbývá částka ve výši 197 800 Kč.

57. Práce a materiál do výše 250 000 Kč na domě v [obec] měl umořit dluh žalobkyně ze směnky vlastní, směnka vlastní byla vystavena v den, kdy jednatel žalované v hotovosti předal jednatelům žalobkyně částku ve výši 220 000 Kč, o tuto půjčku požádal jednatel žalobkyně jednatele žalované. Dále se dohodly účastnice, že provedené práce a dodaný materiál ve vlastnictví žalobkyně nad 250 000 Kč, žalobkyně žalované vyúčtuje daňovým dokladem.

58. Žalobkyně neprokázala svá tvrzení, že jí žalovaná půjčila„ pouze“ 50 000 Kč + 30 000 Kč úrok a že žalovaná částku na směnce později zfalšovala či doplnila. Soud má za prokázané, že předmět půjčky byl ve výši 250 000 Kč. Soud poukazuje na rozpor ve výpovědi syna jednatelů a jednatelky žalobkyně. (Měla vrátit 60 000 Kč / 80 000 Kč) a dále, že směnku, kterou žalobkyně není schopna soudu předložit, údajně viděl syn jednatelů na vlastní oči.

59. Žalobkyně neprokázala své tvrzení, že provedla na stavbě (byť prostřednictvím p. [celé jméno svědka] či jiných subdodavatelů) práce nad 45 000 Kč vícepráce za 138 855 Kč provedl [celé jméno svědka], který je účtoval žalobkyni, zřejmě podle dohody účastnic, že si účastnice dluh z půjčky do 250 000 Kč zaplatí dodaným materiálem a provedením subdodávek na akci [obec].

60. Skutečnost, že byla žalobkyně citovaným rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Třebíči uznána povinnou zaplatit žalobci [celé jméno svědka] částku 138 855 Kč s příslušenstvím za nezaplacenou fakturu za provedené práce na domě [obec], kterou dosud oprávněnému nezaplatila, neprokazuje, že tyto práce byly fakticky v domě vykonány a převzaty žalobkyní či žalovanou, naopak bylo prokázáno, že tyto práce žalovaná od p. [celé jméno svědka] (nikoli od žalobkyně) převzala.

61. Žalovaná neprokázala tvrzení, že dodala na stavbu materiál, který vlastnila, respektive, že jakýkoli materiál, který převzala žalovaná od dodavatele p. [příjmení], byl v jejím vlastnictví, že za tento materiál žalobkyně dodavateli p. [příjmení] zaplatila jím fakturované ceny.

62. Skutečnost, že byla žalobkyně citovaným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči uznána povinnou zaplatit žalobci [jméno] [příjmení] částku 321 682 Kč s příslušenstvím za nezaplacený dodaný stavební materiál podle kupní smlouvy s [anonymizováno]. [příjmení] neprokazuje tvrzení žalobkyně, že materiál je v této částce použit na stavbě [obec] a že tento materiál byl ve vlastnictví žalobkyně.

63. Po právní stránce lze věc posoudit takto:

64. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

65. Podle § 2589 o.z. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí.

66. Žalobkyně, jak bylo zjištěno, provedla pro žalovanou vodoinstalatérské práce v ceně 44 425,15 Kč, podle ústní dohody účastnic tato částka jí měla být odpočtena z dlužné půjčené částky. Žalobkyně dále nechala na svoji firmu provést další instalatérské práce za 138 855 Kč, které dosud svému smluvnímu partnerovi nezaplatila.

67. Žalovaná zaplatila žalované předem na stavební materiál částku kolem 70 000 Kč, který mu žalobkyně nikdy nedodala a tuto částku si žalobkyně odpočetla od faktury a účelově po té tvrdila, že se tato částka rovná výše peněžní půjčky.

68. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

69. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

70. Jinou dohodu, než provedení shora uvedených vodoinstalatérských prací, podle jejíhož obsahu se měla žalobkyně zavázat provést pro žalovanou jiné dílo, účastnice neuzavřely.Žalobkyně potom nemůže tvrdit, že uzavřela se žalovanou smlouvu o provedení díla, neboť dílo (krom dílčí subdodávky v hodnotě necelých 45 000 Kč) neprovedla ani žalované nepředala.

71. Podle § 2610 odst. 1 vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením. Podle § 2604 je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

72. Nabytí vlastnického práva podle § 2608 odst. 2 o.z. nastává převzetím. Charakteristickou povinností zhotovitele u smlouvy o dílo je tedy dílo provést, dokončit a předat objednateli.

73. Žalobkyně neprokázala, že by žalované předala provedené dílo v hodnotě 168 014,55 Kč.

74. Žalobkyně však ani neprokázala, že by žalované předala, byť prostřednictvím třetí osoby na stavbu materiál, který byl (je) v jejím vlastnictví.

75. Účastnice shodně tvrdily, že si žalobkyně od žalované půjčila finanční částku, avšak jejich tvrzení o výši půjčky se rozchází, žalobkyně však neprokázala, že by jí žalovaná půjčila jinou částku než uvedenou ve směnce. Žalobkyně však neprokázala, že by jí žalovaná půjčila jinou částku než uvedenou ve směnce 76. Soud tedy má za prokázané, že půjčka byla ve výši 250 000 Kč a že tedy je i logické, že pokud žalobkyně žalované dodá subdodávky materiálu a zhotovených prací do této částky (do 250 000 Kč), tak se hodnota věcí či prací započte na dluh žalobkyně.

77. Podle § 1901 o.z. stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

78. Podle § 1721 oz. má ze závazku věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění (jako na pohledávku) a dlužník má zase povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Z principu smluvní svobody (autonomie vůle), který představuje hlavní zásadu občanského zákoníku, ovšem plyne, že strany mají možnost se dohodnout i na změně vzájemných práv a povinností, neboli že jejich původní ujednání nepetrifikuje obsah závazku na celou dobu jeho existence bez ohledu na vůli jeho subjektů.

79. Směnka je dlužnický dokonalý cenný papír, jímž za předpokladu splnění přísných formálních náležitostí vzniká přímý, bezpodmínečný, nesporný a abstraktní závazek určité osoby zaplatit majiteli směnky v určitém místě a čase stanovenou peněžitou částku; i když se vystavení směnky zpravidla opírá o určitý důvod (kauzu), vzniká ze směnky specifický (směnečný) právní vztah, jehož abstraktní charakter tkví v tom, že právní důvod (kauza) není pro jeho existenci významný a ze směnky nevyplývá; směnečný závazek je přitom zcela samostatný a oddělený od případného závazku, který byl důvodem jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že zákon nerozlišuje jednotlivé druhy směnek (právní teorie vymezuje rozdíly mezi směnkami pro soluto, pro solvendo a směnkami zajišťovacími), je třeba i v případě tzv. směnek zajišťovacích dovodit, že nejsou akcesorickým závazkem ve vztahu k závazku jinému.

80. Podle ustálené judikatury je plnění z tzv. zajišťovací směnky zcela samostatným nárokem nezávislým na existenci zajištěné pohledávky (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 1998, sp. zn. 5 Cmo 14/97, publikované v časopise Soudní rozhledy 2/1999, str. 54 a násl., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2003, sp.zn. 33 Odo 202/2002).

81. Podle ustanovení čl. I. § 75 směnečného zákona směnka vlastní obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.Směnka vzniká již tím, kdy je řádně vybavená listina (čl. I § 1, 2, 75 a 76 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon směnečný a šekový“) uvedena řádně do oběhu (§ 5 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů). Přitom směnka, která bude později plnit zajišťovací funkci, může platně a bez dalšího existovat již dávno před tím, než účastníci později zajištěného závazku na tento vůbec pomysleli. Okolnost, že podle dohody účastníků je účelem směnky zajistit splnění určitého závazku, se projeví až v okruhu kauzálních námitek (čl. I § 17 zákona směnečného a šekového), jimiž se dlužník ze zajišťovací směnky může úspěšně bránit povinnosti zaplatit ze směnky jinak platné a pravé (stejný názor je zastáván též v právnické literatuře, srov. Kovařík, Z., Směnka jako zajištění, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2002, str. 6).

82. Ze samostatnosti plnění ze směnky a plnění ze smlouvy vyplývá i způsob vymáhání plnění věřitelem; je plně na jeho úvaze, zda zvolí uplatnění pohledávky zajištěné nebo nároku ze zajišťovací směnky, anebo zda uplatní souběžně oba nároky. V obou řízeních je pak na dlužníkovi, aby prokázal, že splnil svůj závazek vůči věřiteli, a to buď uspokojením zajištěné pohledávky nebo platbou směnky (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 1999, sp. zn. 9 Cmo 306/97, uveřejněný v časopise Obchodní právo 5/2000, str. 19, Kovařík, Z., Směnka jako zajištění, Praha, C. H. Beck, 2002, str. 40 a násl.).

83. Jak již soud uvedl, žalobkyně neprokázala, že by jí žalovaná půjčila jinou částku než uvedenou ve směnce.

84. Žalovaná ve smyslu § 98, věta druhá, o.s.ř. na svoji obranu tvrdila, že jí žalobkyně dluží 250 000 Kč, součtem částek 44 425 + 138 855 (vodoinstalatérské práce, které prokazatelně zhotovil v domě J. [celé jméno svědka] a které fakturoval dle dohody účastnic žalobkyni) ve výši 183 280,15 Kč tak žalobkyně stále dluží žalované další částku.

85. Žalobkyně prokázala, že svůj dluh z půjčky ve výši 250 000 Kč v hodnotě 44 425,15 Kč vůči žalované částečně splnila. Fakticky si zhotovení odpadů a vody v domě (jež měly být dle dohody účastnic zhotoveny v ceně 45 000 Kč) jejich zhotovitel [celé jméno svědka], objednaný žalobkyní, cení na dalších 138 855 Kč a byly převzaty [celé jméno účastníka]. Neprokázala však, že by v hodnotě 198 250 Kč žalované dodala materiál či práci, natož, že by žalované dodala materiál a práce ve výši zažalované jistiny.

86. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

87. Podle odst. 2 cit. ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 88. [příjmení] [jméno] [příjmení] skutečně dodal na stavbu jakýkoli materiál objednaný avšak nepřevzatý a nezaplacený žalobkyní, žalovaná se bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor J. [příjmení], nikoli žalobkyně, neboť tento materiál byl v jeho vlastnictví a nepřešel do vlastnictví žalobkyně, která za materiál dosud nezaplatila žádnou kupní cenu.

89. Žalobkyně ani neprokázala, který materiál byl fakticky na stavbu dodán a na stavbě skutečně použit a že se jednalo o materiál, který byl žalobkyni vyúčtován fakturami, kterými žalobce [příjmení]. [příjmení] prokazoval svá tvrzení v žalobě projednané před Okresním soudem v Třebíči pod sp. zn. 6 C 236/2017.

90. Pakliže žalobkyně objednala u p. [celé jméno svědka] demontáž a montáž rozvodů vody a za toto dílo vystavil [celé jméno svědka] žalobkyni daňový doklad, který žalobkyně dosud nezaplatila, žalovaná se bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor [celé jméno svědka], nikoli žalobkyně. Ani hodnota těchto prací (vyúčtovaná dodavatelem [celé jméno svědka] na 138 855 Kč) nepřevyšuje částku 250 000 Kč z dluhu žalobkyně vůči žalované.

91. Ani materiál dovezený p. [příjmení], který na stavbě zůstal (a jehož vlastnictví žalobkyně neprokázala) a z něhož byla část odvezena žalobkyní nemůže žalobkyně požadovat z žádného titulu či důvodu. [příjmení] se žalobkyně stala vlastníkem těchto věcí (stavebního materiálu) musela by tyto věci nejen zaplatit, ale především od [anonymizováno]. [příjmení] převzít. Podle § 2082 odst.1, věta prvá, o.z. na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva.

92. Pokud však žalobkyně tvrdí, že tyto věci převzala od [anonymizováno]. [příjmení] přímo žalovaná, která je neobjednala a ani neplatila, potom nemůže žalobkyně žádat po žalované jejich zaplacení s tím, že jí dodala„ svůj“ stavební materiál, ani, že se v této částce na její úkor žalovaná obohatila.

93. Žalobkyně tak neprokázala, že by jí žalobkyně z titulu smlouvy o dílo, kupní smlouvy či z titulu bezdůvodného obohacení dlužila částku převyšující částku, kterou žalobkyně žalované z půjčky dluží.

94. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

95. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal účastníkům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 112 207,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 633 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 365 814,55 Kč sestávající z částky 9 780 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, podání na č.l. 126, účast u jednání odvolacího soudu a u pěti jednání zdejšího soudu) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 80 640 Kč ve výši 16 934,40 Kč.