20 C 111/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa , obec , část obce zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného se sídlem adresa žalované , PSČ o zaplacení 61 747 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 61 747 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 61 747 Kč od 17.3.2018 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení, jejichž výše a lhůta splatnosti budou uvedeny v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2017 uzavřené mezi žalovaným jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla žalobci za úplatu postoupena pohledávka za společností f-plan hoding, s.r.o., se sídlem [adresa], z titulu poskytování právních služeb ve výši 308 735 Kč. Úplata za postoupení předmětné pohledávky byla sjednána dle dohody o úplatě ke smlouvě ve výši 80% z nominální výše pohledávky, tedy částku 246 988 Kč, která měla být uhrazena na bankovní účet žalovaného vedený u [právnická osoba] a to proto, že celá částka nemohla být v insolvenčním řízení ani vymožena. Dohoda o ceně byla sjednána na samostatné listině proto, aby se ostatní věřitelé nedozvěděli, za kolik tato pohledávka byla odkoupena. Žalobce dne 6.12.2017 uhradil na uvedený účet částku ve výši 308 735 Kč, přičemž úplata měla činit 246 988 Kč. [příjmení] ve výši 61 747 Kč byla tedy poskytnuta bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení. S ohledem na to, že žalovaný je advokátní kanceláří, mělo by se zohlednit ust. § 5 obč. zák. Žalobce vyzval žalovaného k vydání tohoto bezdůvodného obohacení prostřednictvím výzvy právní zástupkyně žalobce dne 20.12.2017, avšak ke dni podání vydáno nebylo.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena prostřednictvím pana [celé jméno svědka] dohoda, že pokud žalovaná nepřihlásí své pohledávky za poradenství v rámci insolvence dlužníka f-plan holding, s.r.o. a zároveň bude ukončeno insolvenční řízení, dojde následně k postoupení pohledávek žalované na žalobce za jejich nominální hodnotu, což potvrdila i žalobcem dosazená nová jednatelka dlužníka písemným prohlášením pro insolvenční soud ze dne 15.9.2017. Žalovaná své závazky z dohody s žalobcem splnila a díky tomu došlo 4.12.2017 k vydání usnesení insolvenčního soudu o zastavení řízení. Následujícího dne byla žalované prostřednictvím pana [celé jméno svědka] tlumočena nabídka žalobce na realizaci odkupu pohledávek za dlužníkem ve výši nikoliv 100%, ale pouze 80% jejich nominální hodnoty a k tomuto řešení byla rovněž zaslána smluvní dokumentace připravená žalobcem. Tento návrh byl žalovanou jednoznačně odmítnut. Na žádost žalobce se dne 6.12.2017 se uskutečnilo osobní jednání mezi účastníky za účasti pana [celé jméno svědka]. Po ostré výměně názorů žalovaná potvrdila, že trvá na úplatě ve výši 100% nominální hodnoty postupovaných pohledávek, což žalobce nakonec akceptoval a celou částku odešel uhradit do banky vkladem hotovosti na účet žalované uvedený v dohodě. Po návratu žalobce z banky trval žalobce na uzavření písemné smlouvy, která by postoupení pohledávek potvrzovala. Žalovanou pak byla žalobci k podpisu předložena smluvní dokumentace odrážející dohodu mezi stranami včetně úplaty ve výši 80% nominále. Žalobce však trval na podpisu dokumentaci připravené v předchozích dnech jeho právníky. V napjaté atmosféře došlo k omylu, kdy v příloze zůstala nezměněna částka odpovídající 80% nominální hodnoty pohledávek a žalovaný s ohledem na uzavřenou dohodu smlouvu ani nekontroloval, pouze ji vytiskl. O pravdivosti tohoto tvrzení vypovídá fakt, že sám žalobce celou částku uhradil a rovněž může být doložena svědeckou výpovědí. Dohoda je potvrzením o uzavřené smlouvě podle § 1057 odst. 2 obč. zák. K úhradě platby rovněž omylem došlo na účet bankovní společnosti pana [celé jméno svědka], nikoliv žalované. Navrhl žalobu zamítnout.

3. Z listiny označené jako„ čestné prohlášení“ ze dne 22.1.2018 soud zjistil, že je podepsána [celé jméno svědka]. Je v ní uvedeno, že byl dne 6.12.2017 účastníkem schůzky konané v sídle žalované, na které byli přítomni žalobce a jednatel žalované. Předmětem schůzky bylo konečné odsouhlasení finančních podmínek zamýšleného postoupení pohledávek žalované a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za společností f-plan holding, s.r.o. na žalobce a uzavření příslušné smluvní dokumentace. Důvodem jeho přítomnosti byla skutečnost, že v průběhu roku 2017 zamýšlené postoupení pohledávek na žalobce dohadoval a i proto, že za uvedeným dlužníkem měl i on sám vlastní neuhrazené pohledávky za poskytnuté služby. Přes původní dohodu mu žalobce nabídl odkoupení pohledávek jen za 80% nominále, což tlumočil žalované, která však tento návrh prostřednictvím jednatelky [titul]. [jméno] [příjmení] odmítla, přičemž tento email přeposlal žalobci, který si na druhý den vyžádal osobní schůzku s [titul]. [anonymizováno], jednatelem žalované. Během schůzky došlo k výměně názorů mezi účastníky, kdy každý trval na svém stanovisku. Následně s žalobcem odešel do banky, kde žalobce provedl dva vklady v hotovosti na účet [právnická osoba] K.S. v nominální hodnotě postupovaných pohledávek. Po návratu do sídla žalované jednatel žalované předložil žalobci několik výtisků upravené dokumentace k postoupení pohledávek s tím, že upravil chybné číslo bankovního účtu postupitele a doplnil přímo do smlouvy úplatu za postoupení, která byla v původním návrhu žalobce v samostatné příloze. Žalobce potvrdil, že úhradu již provedl vkladem hotovosti na účty, což jako svědek potvrdil. Zároveň žalobce trval na podpisu smluvní dokumentace s uvedením úplaty za postoupení pohledávek v samostatné příloze kvůli pozdějšímu uplatnění pohledávek v exekučním řízení. Po ověření platby telefonicky u jeho kolegy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalovaný souhlasil s podpisem dokumentace v původním konceptu, tj. s úplatou v samostatné příloze. Může však potvrdit, že dohoda mezi účastníky byla na postoupení za úplatu ve výši 100% nominální hodnoty pohledávek.

4. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že čestné prohlášení sám sestavoval a podepsal. Svědek fungoval jako daňový poradce pro skupinu firem, které se dostaly do problémů s placením pohledávek, zprostředkovával jejich komunikaci, bez provize. Žalobce byl kamarád jejich majitele pana [příjmení]. Měli v úmyslu štěpení a fúzi těchto firem. K tomu si pozvali na pomoc žalovanou. Žalobce nabídl odkup těchto pohledávek, což se mělo dít prostřednictvím svědka. Žalobce je chtěl nejprve zaplatit rovnou, ale pak se dohodlo, že se to realizuje formou odkupu pohledávek, když žalobce navrhl, aby to bylo za 80% nominálu a v tomto směru připravil i návrh, ale jednatel žalované [titul]. [anonymizováno] trval na úhradě 100% nominální hodnoty. Svědek byl přítomen jejich jednání v kanceláři, kde nastal spor mezi účastníky o výši úhrady. Byla to bouřlivá diskuse, když žalobce nakonec souhlasil se 100% úhradou. Návrh smlouvy byl posílán emailem a jednatel žalované jej nějak doupravil a potom vytiskl. Žalobce a jednatel žalované jí podepsali, což svědek přímo viděl a podpisy na ní byly úředně ověřovány. Jaká částka byla nakonec ve smlouvě uvedena, svědek neviděl. Zda ji četli, si už nepamatuje. Ten den se vypořádaly veškeré závazky, včetně pohledávek svědka a kolegy auditora. Po podpisu smlouvy šel pak s žalobcem do banky, ten pak komentoval, že ve smlouvě je jiná částka, než poslal, ale že si to pak s žalovaným nějak vyřídí. Nepamatuje si, zda žalobce reklamoval věc přímo v bance. Žalobce měl s sebou hotovost a ten den platil různým osobám na různé účty různé částky. Vše probíhalo velice nervózně a je možné, že se žalobce spletl a peníze zaplatil na účet f. [anonymizováno]. Je možné, že číslo účtu, na který měl žalobce předmětnou částku zaplatit, patřilo f. [anonymizováno], která pro firmy p. [příjmení] vedla účetnictví. I svědkovi platil v hotovosti. Po platbě se s žalobcem do kanceláře už nevracel. Je možné, že postupované pohledávky souvisely s insolvenčním řízením na firmy pana [příjmení], ale jistě to neví a ani neví, za jakých podmínek byly kontrakty o úhradě pohledávek sjednávány, jednání byla dlouhodobá a složitá. Pokud se má vyjádřit k emailové komunikaci ze dne 14.6.2017 tak mu připomíná složitost historie vzájemných jednání, kdy někdy se hovořilo o úhradě 100%, pak žalobce zase navrhl nižší částku, té komunikace bylo mnoho, ale jaká byla konečná verze dohody o odkupu, svědek neví, nepamatuje si to. Ani si nepamatuje, zda konečným účelem všech jednání o odkupu pohledávek bylo ukončení insolvenčního řízení na firmy p. [příjmení]. Je možné, že údaje v čestném prohlášení jsou věrnější, protože byly psány dříve.

5. Z emailové korespondence ze dne 14.6.2017 bylo zjištěno, že [titul] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělil jednatelce žalované a [celé jméno svědka], že výsledek jednání je, že po uznání pohledávek jednatelkou společnosti proběhne jejich odkup žalobcem jako manželem jednatelky za nominální hodnotu 100% a zaplacení by mělo proběhnou do konce července.

6. Z obchodního rejstříku žalované vyplynulo, že jednateli žalované jsou [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení].

7. Listinu označenou jako„ plná moc“ udělená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení] dne 6.12.2017 soudu sice provedl k důkazu, nicméně nevyužil ke svému rozhodování, neboť pro rozhodnutí v této věci nepřinesla žádné důležité informace o rozhodných skutečnostech. To stejné se týká listiny označené jako„ seznam závazků“ společnosti [anonymizována dvě slova], s.r.o. ze dne 15.9.2017 a nedatované a nepodepsané listiny označené jako„ smlouva o postoupení pohledávky-úplatné postoupení“ mezi žalovanou a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako postupiteli 1 a 2 (a neoznačenou společností jako postupitelem 3) a žalobcem jako postupníkem a přílohy [číslo] o úplatě k této smlouvě, když tyto listiny lze považovat pouze za předpřipravený koncept. Dále soud sice provedl, ale k rozhodování nevyužil účastnickou výpověď žalobce, neboť rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit z jiných důkazů, s větší důkazní hodnotou.

8. Z emailu ze dne 5.12.2017 adresovaného jednatelem žalované [titul]. [anonymizováno] panu [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná sděluje p. [celé jméno svědka], že odmítla návrh žalobce na úhradu pouze 80% nominální hodnoty pohledávek a tím, že pokud do 20.12.2017 žalobce neuhradí 100% nominálu, bude podán návrh na insolvenci f. [anonymizována dvě slova] a trestní oznámení na žalobce a paní [jméno] [příjmení].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky-úplatné postoupení bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako postupníkem a žalovanou zastoupenou jednatelem [titul]. [jméno] [příjmení] jako postupitelem dne 6.12.2017. Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek postupitele vůči společnosti [anonymizována tři slova] v celkové hodnotě 308 735 Kč za úplatu, která je určena v dohodě o úplatě ke smlouvě o postoupení pohledávek, podpisy na této smlouvě byly úředně ověřeny advokátkou [titul]. Ing. [jméno] [příjmení]. Z dohody o úplatě ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi stejnými účastníky, podepsána dne 6.12.2017 stejnými osobami. Ačkoliv na tomto dokladu nejsou podpisy úředně ověřeny, od laického pohledu jsou shodné, jako na smlouvě o postoupení pohledávky ze stejného dne. Je zde uvedeno, že cena za postoupenou pohledávku činí 80% z její nominální výše 308 735 Kč a kupní cena tedy činí 246 988 Kč. Dále se smluvní strany dohodly, že postupník závazek uhradí k podpisu a uzavření smlouvy o postoupení pohledávky v celkové výši 246 988 Kč na účet postupitele č. [bankovní účet] vedený u [anonymizováno]. Zároveň postupitel podpisem prohlásil, že dnem úhrady celé shora uvedené kupní ceny nemá žádných dalších pohledávek za dlužníkem a jeho veškeré pohledávky jsou vůči němu zcela a beze zbytku vypořádány. [příjmení] 246 988 Kč a číslo účtu jsou na dokumentu zapsány vytučnělým písmem.

10. Z potvrzení o vkladu u [právnická osoba] pobočka [anonymizována dvě slova] ze dne 6.12.2017 bylo zjištěno, že tohoto dne byla na účet s názvem [anonymizováno] č. [bankovní účet] zaplacena částka 308 735 Kč.

11. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne 20.12.2017 žalované a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím právní zástupkyně žádal žalovaného o vrácení částky 61 747 Kč, kterou uhradil žalované bez právního důvodu, neboť zaplatil částku 308 735 Kč, ačkoliv podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2017 měl uhradit pouze částku 246 988 Kč a to na uvedený účet nejpozději do 10.1.2017. Je upozorněn na případné soudní vymáhání.

12. Z dohody o úplatě ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2017 s úředně ověřenými podpisy bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako postupníkem a p. [titul]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako postupitelem a postupník se zavazuje uhradit postupiteli cenu za postoupenou pohledávku ve výši 80% z její nominální výše 42 000 Kč, tedy kupní cena činí 33 600 Kč a postupník se zavázal ji uhradit vkladem na uvedený účet postupitele.

13. Soud neprovedl důkazy navržené žalovanou formou svědeckých výpovědí svědka [příjmení], k otázce, proč nakonec přistoupil k dohodě o úhradě kupní ceny pouze 80% nominální hodnoty pohledávky, neboť zjištění důvodu, proč tak svědek učinil, pro rozhodnutí v této věci podstatné. Dále nepřistoupil soud k výslechu jednatelky žalované [jméno] [příjmení], když tuto výpověď by měla pouze váhu účastnické výpovědi (nikoliv svědecké) ani advokátky [příjmení], která sice byla přítomna při jednání v AK dne 6.12.2017 a ověřovala podpisy na smlouvě o postoupení uzavřenou mezi účastníky dne 6.12.2017, avšak nebyla účastnicí uvedeného kontraktu a její výpověď by mohla být ovlivněna tím, že je v zaměstnaneckém či obdobném poměru k žalované. Navíc podpisy na stěžejní listině-dohodě o úplatě za postoupení pohledávek-neověřovala. Pokud byla navržena k odstranění rozporů ve výpovědi svědka [celé jméno svědka], pak má soud za to, že v této výpovědi žádné rozpory neshledal a výpověď uvedeného svědka si soud zhodnotí sám.

14. Žalovaný učinil nesporným, že částka 308 735 Kč byla žalobcem skutečně žalovanému zaplacena, neboť přestože byla poukázána na jiný účet, byla z tohoto účtu žalovanému převedena.

15. Podle § 2991 odst.1, 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) ve znění pozdějších předpisů, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 5 odst. 1obč. zák. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

17. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Z provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti byl zjištěn tento skutkový stav. Mezi účastníky byla uzavřena dne 6.12.2017 smlouva o postoupení pohledávky a to za úplatu. Dohoda o úplatě byla sepsána na samostatné listině. Žalobce odkoupil od žalované pohledávky, které měla vůči společnosti [anonymizována dvě slova]. Svědek [celé jméno svědka] v této věci fungoval jako zprostředkovatel a napomáhal komunikaci mezi účastníky, nikoliv za úplatu. Účastnil se též schůzky v kanceláři žalované dne 6.12.2017, kde došlo k podpisu shora uvedené smlouvy. Vůči společnosti [anonymizována dvě slova] mělo více subjektů své pohledávky, neboť společnost se dostala do platební neschopnosti a hrozilo jí insolvenční řízení. Mezi těmito subjekty byl i svědek [celé jméno svědka], [titul]. [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce rovněž uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky s [titul]. [anonymizováno] [příjmení] a to za kupní cenu ve výši 80% nominální hodnoty pohledávky a to dne 6.12.2017. Žalobce dne 6.12.2017 za přítomnosti svědka [celé jméno svědka] uhradil částku 308 735 Kč a to na účet [anonymizováno] označený ve smlouvě o úplatě ke smlouvě o postoupení pohledávek. Ve smlouvě o úplatě ke smlouvě o postoupení pohledávek je mezi účastníky smluvena a stvrzena podpisy kupní cena ve výši 80% nominální hodnoty pohledávky ve výši 246 988 Kč. [příjmení] 308 735 Kč byla poukázána na účet žalované.

19. Z uvedeného skutkového stavu soud dospěl k těmto závěrům. Předmětem dokazování v tomto řízení byla pouze sporná skutečnost, jaká dohoda mezi účastníky byla ohledně ceny postupované pohledávky ve výši 308 735 Kč učiněna. Proti sobě stála tvrzení účastníků, kdy žalobce tvrdil, že cena byla dohodnuta na částku ve výši 80% nominální hodnoty pohledávky a tvrzení žalované, že činila 100% nominále. Soud uzavřel, že žalobce v řízení prokázal, že mezi účastníky byla sjednána částka ve výši 80% nominální hodnoty pohledávky. Toto tvrzení především prokazuje listina označená jako dohoda o úplatě ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2017 řádně podepsaná oběma účastníky. Žalovaná podpis této listiny nijak nezpochybnila. Pouze uvedla, že byla podepsána omylem z důvodu napjaté a nervózní atmosféry a skutečný obsah dohody zněl na cenu ve výši 100% nominálu. Tuto skutečnost však ničím neprokázala. Svědek [celé jméno svědka] sice nejprve učinil vůči soudu čestné prohlášení, ve kterém tuto skutečnost potvrdil, ve své svědecké výpovědi před soudem pak uvedl, že o výši kupní ceny byla mezi účastníky dlouhodobá bouřlivá diskuse a jednání v kanceláři při jejím podpisu probíhalo v napjaté a nervózní atmosféře a žalobce nakonec souhlasil s částkou ve výši 100% nominále. Soud předesílá, že svědeckou výpověď považuje za důkaz věrohodnější, než čestné prohlášení, neboť byla učiněna pod sankcí trestnosti. Nicméně dále uvedl, že jednatel žalované [titul]. [anonymizováno], který návrh za žalovanou podepisoval, návrh smlouvy zaslaný emailem sám doupravil a vytiskl. Svědek dále viděl, jak účastníci smlouvy podepisovali a jak byly úředně ověřeny. Jaká částka nakonec byla ve smlouvě uvedena, svědek nedokázal uvést. Soud tedy shrnuje, že žalované se nepodařilo prokázat, že nakonec, i přes zprvu odmítavý postoj, žalovaná nepřistoupila na návrh žalobce a účastníci si nedohodli kupní cenu ve výši 80% nominálu, stejně tak, jako tomu bylo u [titul]. [anonymizováno] [příjmení] a že tedy obsah písemné listiny byl jiný, než skutečný obsah dohody. Zvláště toto tvrzení žalované působí nevěrohodně i z důvodu toho, že smlouva o ceně je jasně přehledná, psána velkým písmem, částka je uvedena jednoznačně, vytučněným písmem, na listině nejsou už žádné jiné údaje, které by obsah listiny činily nepřehledným. Listinu musel mít žalovaný opakovaně v ruce, když v ní sám činil úpravy a tiskl ji. Dále není možné ani přehlédnout, že je žalovaný advokátní kanceláří, kdy jako odborníci z oboru práva si musí být všichni její pracovníci i statutární zástupci vědomi významu podpisu listin a případných problémů s prokazováním omylů v tomto směru ex post. V tomto směru se tedy soudu jeví nevěrohodným tvrzení, že jednatel žalované, sám advokát, si listinu o ceně pohledávky nepřečetl a následně ji podepsal a ztotožňuje s argumentací žalobce (§ 5 odst. 1 obč. zák.), když tedy pokud žalovaný jednal při podpisu uvedených kontraktů bez patřičné odborné péče a pečlivosti, jde to k jeho tíži. Z tohoto důvodu má soud za to, že žalobce omylem z důvodu množství placených částek v bance na různé účty (viz výpověď svědka [celé jméno svědka]) a napjaté atmosféry zaplatil žalované částku o 61 747 Kč vyšší, než podle smlouvy měl, a v této výši vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení. Proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu a přiznal žalobci i úroky z prodlení z této částky, které požadoval až ode dne následujícího po podání žaloby.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Určení výše nákladů řízení a lhůty splatnosti soud odkázal do samostatného usnesení.