20 C 113/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , PSČ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem v  obec , ulice a číslo , PSČ , doručovací adresa na pobočku: anonymizována tři slova , obec a číslo , PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem anonymizována dvě slova číslo , číslo , anonymizováno , příjmení anonymizováno , zastoupen opatrovnicí příjmení jméno příjmení , anonymizováno se sídlem adresa , PSČ o zaplacení 28 265,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 28 265,78 Kč s úrokem ve výši 8,03% ročně z částky 28 265,78 Kč za období od [datum] do zaplacení, dále zákonné úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 28 265,78 Kč od [datum] do zaplacení

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6263,60 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut žalobkyní na účet žalovaného č. [bankovní účet] zřízený na základě Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne [datum] poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Kromě uvedených smluv se právní vztahy mezi účastníky řídily obchodními podmínkami k rámcové smlouvě a ke smlouvě. Za sjednání závazku banky poskytnou za dohodnutých podmínek peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni odměnu ve výši stanovenou v sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby [právnická osoba] Poplatek za přistavení úvěru činil ke dni podpisu smlouvy 800 Kč. Dále se žalovaný zavázal platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené sazebníku dle tarifu„ Roční 1“ tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 8,3% ročně, přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele, která byla v té době stanovena na 7,8% ročně a po celou dobu účinnosti smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby banky zvýšené o 0,5% ročně. Dále bylo dohodnuto, že pokud klient bude v prodlení s plněním svých závazků vůči bance, je povinen hradit roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, která tedy činila 10 % ročně. Úroky z úvěru a debetní byly vypočítávány z denních debetních zůstatků běžného účtu a jsou bankou připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Dále bylo smluveno, že po ukončení smluvního vztahu se ustanovení smlouvy včetně jejích součástí a dokumentů, na které se smlouva odkazuje, použijí na vypořádání závazků a pohledávek ze smlouvy vzniklých. V souladu s dohodou zaslala žalobkyně žalovanému na jeho adresu pro doručování výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum], na základě které byla smlouva ke dni [datum] ukončena a od [datum] byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Žalovaný si ji na adrese trvalého pobytu nepřevzal. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného za období od [datum] [datum], žalovaný kontokorentní úvěr čerpal a žalobkyně ke dni [datum] evidovala za žalovaným celkový dluh ve výši 28 265,78 Kč. Žalovaný do dne podání návrhu dluh neuhradil, ačkoliv byl na povinnost vyrovnat debetní zůstatek na kontokorentním účtu opakovaně upozorněn. Byla mu rovněž zaslána písemná výzva k plnění ze dne [datum], kterou si žalovaný nepřevzal. Žalovaný do dne podání návrhu výše uvedený dluh neuhradil, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Soud z důvodu neznámého pobytu žalovaného mu ustanovil opatrovníka, který se k žalobě vyjádřil tak, že žalobu neuznává a to ani zčásti. Podal námitku místní nepříslušnosti (řešeno v samostatném usnesení) a sporoval pravost a správnost všech listin, které jsou dokumenty vyhotovené především žalobcem a nejsou tedy důkazy, ale pouze jeho tvrzením. Dále namítl pravost podpisu žalovaného na předmětných smlouvách a odkázal na rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Odo 988/2004 ze dne 29.6.2006. Dále ze spisu neplyne, že žalobce byl při sjednávání úvěrového vztahu obezřetný a řádně zjistil majetkové a osobní poměry dlužníka, tedy jeho schopnost splácet kontokorentní úvěr. Z procesní opatrnosti rovněž namítl promlčení žalovaného nároku. Navrhl tedy zamítnutí žaloby.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že s argumentací opatrovníka nesouhlasí a je připravena na jednání předložit soudu originál rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb a protokolu o nastavení autorizace elektronických pokynů s tím, že podpisy na obou dokumentech jsou při porovnání prakticky totožné. Před uzavřením rámcové smlouvy žalobkyně žalovaného ztotožnila na základě jím předložených dokladů a to konkrétně pasu č. [anonymizováno] s platností do [datum] a průkazu totožnosti č. [anonymizováno] [číslo] s platností do dne [datum]. Pas opět obsahuje podpis žalovaného, který se běžným pohledem shoduje s podpisy na uvedených dokumentech. Pokud i tak bude opatrovník sporovat platnost podpisů, navrhl žalobce znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Co se týká zpochybňování předložených důkazů žalobkyní, pak poukázal na § 125 o.s.ř., podle kterého mohou za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Na tom nemění nic, že se jedná o listinu vyhotovenou pouze jednou ze stran sporu. K důkazu kopií poukázala žalobkyně např. na usnesení MS v Praze čj. 93 Co 464/2014 ze dne 9.10.2014 a i fotokopie listin má soud hodnotit v souladu s ust. § 132 a násl. o.s.ř. Proces uzavírání smluv mezi účastníky proběhl tak, že nejprve žalobkyně uzavřela s žalovaným na pobočce rámcovou smlouvu opatřenou vlastnoručním podpisem žalovaného a strany si v ní mj. ujednaly podmínky pro elektronickou správu účtu, včetně autorizace elektronicky podaných pokynů a dne [datum] účastníci uzavřeli na pobočce protokol o nastavení autorizace elektronických pokynů, na základě kterého žalovaný měnil telefonní číslo, na které mu má být zaslán autorizační kód. Protokol je opatřen vlastnoručním podpisem žalovaného. Žalovaný pak smluvenou formou vyplnil a podal žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru. Následně kompetentní oddělení žalobkyně provedlo posuzování úvěruschopnosti žalovaného a další úkony schvalovacího procesu, o jehož výsledku byl žalovaný informován zprávou v IB. Úspěšnou autorizací pokynu formou zadání zaslaného kódu došlo k uzavření smlouvy a zároveň připojena doložka o jejím uzavření elektronickým úkonem v aplikaci Internetbanking. Vzhledem k tomu, že žalovaný musel pro uzavírání smlouvy využít několika jedinečných identifikátorů, které byly známé pouze jemu, žalobkyně má žalovaného za dostatečně a prokazatelně identifikovaného. K námitce o nedostatečném splnění povinnosti stanovenou žalobkyni v § 86 zák. č. 1257/2016 Sb. žalobkyně uvedla, že jedním z požadavků pro poskytnutí kontokorentního úvěru je, aby žadatel měl u žalobkyně zřízen běžný účet, na který je směřován primární jeho příjem a to následně i po celou dobu poskytování tohoto úvěru. Žalobkyně vede pro žalovaného na základě rámcové smlouvy běžný účet č. [bankovní účet]. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně primárně vycházela z údajů jím uvedených v žádosti a tyto následně ověřovala. Tvrzení žalovaného o výši jeho mzdy a zaměstnavateli v žádosti prokazovaly údaje na účtu žalovaného, kam docházel od tohoto zaměstnavatele příjem žalovaného a to za období 6 měsíců před podáním žádosti. Žalobkyně tak mohla předpokládat, že se tak bude dít i nadále a z tohoto příjmu bude hrazen poskytnutý úvěr. Tvrzení žalovaného o tom, že nemá jiný úvěr, žalobkyně ověřovala v databázi [anonymizováno]. Žalobkyně (jako povinná osoba pro poskytování informací příslušným orgánům) také měla postaveno najisto, že není proti žalovanému vedeno exekuční, daňové ani jiné řízení týkající se vymáhání dluhů. Dále žalobkyně zpracovala poměr příjmů a výdajů žalovaného na jeho účtu odborným a standardizovaným způsobem, kdy podrobně zkoumala jeho transakční historii, kdy dospěla k závěru, že při doložení příjmů ve výši 30 030 Kč a odečtení nezbytných výdajů ve výši 14 058 Kč žalovanému zbývá na splácení dluhu alespoň 15 172 Kč, tj. částka více jak desetinásobně převyšující simulovanou splátku ve výši 800 Kč měsíčně. Pokud jde o námitku promlčení, pak žalobkyně uvedla, že k započtení běhu promlčecí lhůty došlo dne [datum] a k zastavení běhu dne [datum] podáním žaloby a délka promlčecí lhůty je tři roky v souladu s ust. § 629 obč. zák. S ohledem na § 619 obč. zák. nemůže u tohoto typu úvěrového produktu započetí běhu promlčecí lhůty předcházet splatnosti úvěru. Čerpání tohoto úvěru probíhá průběžně odepisováním peněžních prostředků z účtu klienta a jeho splácení rovněž postupně z plateb připisovaných na kontokorentní účet. Majiteli účtu je povolen dohodnutý debet, čímž je čerpán úvěr. Jakmile na účet přichází platby nebo vklady, je pak tímto způsobem úvěr splácen. Toto se může za povolené období opakovat i vícekrát. K závěru povoleného období musí být účet vyrovnán. [příjmení] tak neposkytuje připisování peněžitých prostředků na účet ze svých zdrojů, ale ze svých zdrojů pak hradí až debetní platby. V konkrétním případě byl úvěrový rámec poskytnut na dobu jednoho roku ode dne autorizace smlouvy a v případě, že smlouva nebude jednou ze stran písemně vypovězena, doba poskytnutí úvěrového rámce bude obnovena ode dne následujícího po dni, kdy měla skončit jeho účinnost za stejných podmínek. Pokud nedojde k obnově uvedeným způsobem, je klient povinen úvěr a jeho příslušenství zcela splatit nejpozději do jednoho roku. Žalobkyně se rozhodla žalovanému poskytnutí úvěrového rámce neobnovit a předmětný úvěr se tak stal splatným dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno zasláním výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum]. K podání žaloby neuplynuly tři roky a k promlčení tedy nemohlo dojít. Z výpisů z účtu žalovaného je jasně patrno, že ode dne [datum] se nacházel v trvalém prodlení a v tomto období činila výše zákonného úroku z prodlení 10% ročně. V období od [datum] do [datum] byly k jistině pohledávky připsány úroky z úvěru v celkové výši 4 728 Kč a úroky z prodlení ve výši 4 225,66 Kč. Zaúčtované poplatky činily 2 373,81 Kč. Žalovaný na úvěrovém účtu dále učinil debetní transakce v celkové výši 276 517,66 Kč a za celé období bylo na úvěrový účet uhrazeno celkem 259 483,96 Kč. Před přistavením úvěru byl na účtu žalovaného kladný zůstatek ve výši 95,39 Kč.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne [datum], obchodních podmínek žalobce ke uvedené smlouvě, z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne [datum], z obchodních podmínek k této smlouvě, z ceníku finančních operací a služeb pro FO a PO žalobce ze dne [datum], ze sazebníku pro kontokorentní úvěry pro FO ze dne [datum], z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] s připojenou doručenkou, z přehledu pohybů na účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u žalobce za období od [datum] do [datum], z výzvy k plnění ze dne [datum] s poštovní doručenkou, z kopie pasu žalovaného vydaného [příjmení] republikou č. [anonymizováno], OP žalovaného vydaného [anonymizována dvě slova], z protokolu o nastavení autorizace elektronických pokynů ze dne [datum], z žádosti/návrhu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty ze dne [číslo] ze dne [datum], z dokladu k identifikaci žadatele ze dne [datum], z přehledu pohybů na účtu ze období [datum] [datum], z [anonymizována dvě slova] reportu žalovaného ze dne [datum], z výpisů z účtu žalovaného z období [anonymizováno] [rok] až do [anonymizováno] [rok] a přehledu pohybů a zůstatků na tomto účtu, z přehledu poplatků na účtu žalovaného za uvedené období a úroků z úvěru, z přehledu úroků z prodlení, debetních transakcí a splácení, soud zjistil skutkový stav popsaný v žalobě, který žalovaný žádnými důkazními prostředky nezpochybnil a nevyvrátil.

5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V případě úvěrování formou kontokorentního úvěru jde o možnost čerpat úvěr formou debetního zůstatku na účtu, tj. přečerpání aktuálního zůstatku na běžném účtu až do výše uvěrového rámce a tento úvěr pak splatit spolu s příslušenstvím za podmínek stanovených ve smlouvě a obchodních podmínkách.

6. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému shora uvedený úvěr jako fyzické osobě-nepodnikateli a ten se zavázal jej za podmínek stanovených v úvěrové smlouvě, sazebníku poplatků, ceníku a obchodních podmínek udržovat do výše úvěrového rámce, což se však nestalo. Žalobce pak v souladu se smluvním ujednáním od úvěrové smlouvy odstoupil a tím se stala celá dlužná částka splatnou. Žalovaný tedy neplnil řádně povinnosti, ke kterým se zavázal v rámci úvěrové smlouvy, a proto mu vznikla povinnost i k úhradě sankcí ve formě úroků, poplatků apod. tak, jak je v žalobě uvedeno. K námitkám opatrovnice žalovaného soud uvádí, že se zcela ztotožňuje s vyčerpávající a podrobnou procesní obranou žalobce, která se vypořádala se všemi argumenty strany žalované a soud na ni pro stručnost odkazuje. Důkazy, které byly k těmto tvrzením předloženy, soud považuje za naprosto relevantní a žalovaný je ničím nevyvrátil. Žalovaný nárok je proto po právu a žalobě bylo z tohoto důvodu zcela vyhověno.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1414 Kč a nákladů na právní zastoupení celkem za 3 úkony právní služby po 900 Kč a 1 úkon za 2260 Kč a 4x režijní paušál po 300 Kč, plus DPH 21%, a 1x náhradou nákladů za účast na jednání soudu kde byla žalobkyně zastoupena svým pověřeným zaměstnancem a to ve výši 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 13 odst. 4 AT, celkem tedy 6263,60 Kč podle vyhl. č. 144/1996 Sb. (§ 11, § 13 a § 14b) ve znění pozdějších předpisů.