20 C 141/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupen Jméno Zástupce A , advokátem se sídlem Sinkulova 1158/25, Praha 4, 147 00 proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČ: IČO žalovaného , se sídlem Adresa žalovaného zastoupen Jméno Zástupce B , advokátem se sídlem Anonymizováno o zaplacení 90 720 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 90 720 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 720 Kč od 29. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 33 806 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 907 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

IV. Výrok rozsudku vyhlášeného dne 25.3.2025 pod sp. zn. , spisová značka, se doplňuje ve výroku I. takto „a dále je žalovaný povinen žalobci ve stejném termínu zaplatit částku 1200 Kč“.

1. Žalobce se domáhal zaplacení ve výroku uvedené částky s tím, že dne 26.9.2022 žalobce objednal u žalovaného personální služby oheldně vyhledání vhodných kandidátů. Žalovaný vyhledal pro žalobce kandidátku , jméno FO, , která uzavřela s žalobcem pracovní smlouvu s termínem počátku pracovního poměru 1.2.2023. Kandidátka nastoupila na pracovní pozici Senior Accountant s měsíční hrubou mzdou ve výši 60 000 Kč a tedy roční hrubá mzda odpodívala částce 720 000 Kč. Žalovaný za vyhledání kandidátky vyúčtoval fakturou ze dne 2.1. 2023 odměu ve výši 21% hrubé roční mzdy, tj. částku 151 000 Kč bez DPH, kterou žalobce řádně a včas zaplatil. Kandidátka však zrušila dne 27.2.2023 pracovní poměr ve zkušební době, tj. v průběhu 4. týdne trvání pracovního poměru. V takovém případě však dle smlouvy měl žalovaný refundovat žalobci 60% smluvní odměny, tj. částky 90 720 Kč bez DPH, k čemuž žalobce žalovaného řádně vyzval. Žalovaný tak však neučinil ani po předžalobní výzvě ze dne 27.11.2023. Kromě uvedeného žalobce požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení a náklady na vymáhání pohledávky ve výši 1200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že činí nesporným fakt uzavření objednávky personálních služeb dne 26.9.2022 a ani další v žalobě popsaný skutkový stav. Spornou však zůstal výklad smlouvy týkající se splnění podmínek pro vrácení (části) odměny. To bylo sjednáno dle žalovaného toliko pro případ, že nebude možné náhradní plnění žalovaného. Žalovaná dle znění smlouvy žalobci poskytla náhradní plnění a vyhledal pro žalobce další dva vhodné kandidáty splňující žalobcem požadovaná kritérie a to pana , jméno FO, a paní , tituly před jménem, , jméno FO, . Oba postoupili u žalobce přes tzv. první kolo výběrového řízení. Pokud žalovaný nalezne byť i jediného nového kandidáta splňujícího požadavky žalobce, splní svoji primární smluvní povinnost z ustanovení o tzv. Garanci. V tomto případě žalovaný nalezl kandidáty dokonce dva a nárok žalobce na vrácení části odměny tak nemohl vzniknout.

3. Žalobce v replice nepopřel, že žalovaný pro něho vyhledal další dva uvedené kandidáty, kteří oba absolvovali první kolo přijímacího řízení. , jméno FO, však následně nebyl mimo jiné vybrán z důvodu nevyhovujícího profilu na pozici seniorního účetnío a paní , tituly před jménem, , jméno FO, ukončila přijímací řízení proto, že přijala jinou nabídku. Tyto skutečnosti jsou však ve vztahu k žalobnímu nároku irelevantní. Tvrzení žalovaného, že splnil svoji primární smluvní povinnosti plynoucí z ustanovení objednávky o Garanci, je mylné. Objednávka výslovně odkazuje na zákonný režim smlouvy o zprostředkování podle § 2445 a násl. obč. zák., podle kterého je účelem daného právního vztahu uzavření určité smlouvy, za což náleží provize. Stejně tak je koncipována objednávka, která výslovně navazuje vznik nároku na odměnu na vznik pracovního poměru. Dle ustanovení o Garanci měl žalovaný poskytnout zdarma své „služby“ spočívající ve zprostředkování kandidáta (jak je popsáno občanským zákoníkem i objednávkou), nikoliv pouze zajistit kandidáty na pohovor. Žalobci tak vzniklo právo na refundaci dle příslušné objednávky.

4. Soud zjistil tento skutkový stav:Z objednávky personálních služeb ze dne 26.9.2022 bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, podle které se žalovaný jako dodavatel zavázal pro žalobce jako klienta poskytnout mu službu spočívající ve „vyhledání vhodných kandidátů“. Dále bylo sjednáno, že nárok žalovaného na odměnu ve výši 21% hrubé roční mzdy vyhledaného kandidáta mu trvá po dobu 12 kalendářních měsíců od prezentování kandidáta, se kterým žalobce jako klient uzavře pracovní poměr, a to i na jinou, než uvedenou pracovní pozici. Dále bylo sjednáno v odstavci s názvem „Garance“, že v případě skončení pracovního poměru mezi klientem a kandidátem během prvních 3 měsíců trvání pracovního poměru z důvodů jiných, než hromadného propouštění či zrušení pracovního místa, se dodavatel zavazuje poskytnout zdarma své služby klientovi za účelem vyhledání nového kandidáta do třech měsíců po skončení pracovního poměru původního kandidáta. Dále bylo sjednáno, že „pokud tato náhrada nebude možná, dodavatel refunduje klientovi zaplacenou fakturu za podmínek 60% smluvní odměny při ukočení pracovního poměru kdykoliv v období od začátku 1. týdne do konce 4. týdne od jeho započetí….“. Splatnost faktury vystavené na odměnu byla dohodnuta na 14 dnů ode dne nástupu, který byl potvrzen emailem nebo akceptačním listem. Závěrem si účastníci sjednali, že uvedená dohoda bude podléhat režimu ustanovení občanského zákoníku, především § 2445 a násl. o zprostředkování.Z faktury č. , Anonymizováno, ze dne 2.1.2023, splatné dne 1.2.2023 a potvrzení UniCredit Bank-transakční historie-ze dne 24.3.2025 bylo zjištěno, že žalovaný za služby s názvem „Senior Accountant“ vyfakturoval částku ve výši 182 952 Kč včetně DPH a tato částka mu byla žalobcem dne 1.2.2023 uhrazena.Z předžalobní výzvy ze dne 27.11.2023 soud zjistil, že uvedeného dne právní zástupce žalobce jménem žalobce požádal žalovaného o refundaci 60% smluvní odměny v částce 90 720 Kč bez DPH do 7 dnů od doručení výzvy a to ve smyslu § 142a o.s.ř. s odůvodněním, jako v tomto řízení.Ze shodného tvrzení účastníků a strukturovaných životopisů pana , jméno FO, a paní , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný vyhledal pro žalobce tyto dva kandidáty, jako uchazeče na požadovanou pracovní pozici. S nimi však pracovní poměr uzavřen nebyl. Účastníci neučinili sporným fakt, že kandidátka paní , jméno FO, , za kterou žalovanému byla vyplacena odměna ve výši 182 952 Kč, ukončila pracovní poměr u žalobce ve zkušební době, tj. v průběhu 4. týdne trvání pracovního poměru.Následně soud zjištěný skutkový stav hodnotil právně:

5. Podle § 2445 odst.1 obč. zák. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

6. Podle § 2447 odst. 1 obč. zák. provize je splatná dnem uzavření zprostředkování smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky. Podle odst. 2 bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osbou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

7. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti soud dospěl v tomto případě k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena shora popsaná smlouva o zprostředkování, kde si dohodli, že nárok žalovaného na odměnu vzniká ve smyslu § 2447 odst. 1 obč. zák. až po té, co bude s vyhledaným zájemcem uzavřena smlouva (zde pracovní smlouva). Dále si účastníci sjednali v rámci zásady smluvní volnosti, že pokud vyhledaný kandidát ukončí pracovní poměr v určité lhůtě od uzavření pracovní smlouvy, bude část zaplacené smluvní odměny žalobci refundována. Takový případ zde nastal, neboť vyhledaná kandidátka p. , jméno FO, ukončila pracovní poměr do 4. týdne od jeho uzavření. Tím vznikl žalobci nárok na vrácení 60% z vyplacené odměny, když výše této částky nebyla mezi účastníky sporná. K argumentaci žalovaného spočívající v tom, že vyhledal v rámci Garance zdarma pro žalobce další dva kandidáty, a proto žalobce nemá nárok na vrácení části zaplacené odměny, je třeba uvést, že se soud zcela ztotožnil s argumentací strany žalující. Účastníci si dohodli, že nárok na refundaci odměny vzniká „pokud tato náhrada nebude možná“. Vzhledem k rozdílnému výkladu tohoto ustanovení dohody soud přistoupil k výkladu svému a vycházel při tom z výkladu obsahu smlouvy, jejího účelu a výkladu jazykového. Soud má za to, že účelem smlouvy bylo vyhledat vhodného kandidáta na uzavření pracovní smlouvy na pozici Senior Accountant, a tedy bylo cílem smlouvy obsazení příslušné pracovní pozice. Žalovaný tento úkol splnil pouze částečně, neboť vyhledaná kandidátka ukončila pracovní poměr ve lhůtě, na kterou pamatuje dohoda účastníků týkající se vrácení části vyplacené odměny. Soud má za to, že žalovaný by se povinnosti vrácení vyplacené odměny zprostil pouze v případě, že by obstaral náhradu. Pod pojmem „náhrada“ soud rozumí plnění stejné, jaké představovalo hlavní závazek žalovaného, bez rozdílu. Plnou „náhradou“ v tomto případě by bylo pouze uzavření pracovní smlouvy s vhodným kandidátem na příslušnou pracovní pozici tak, aby bylo dosaženo účelu smlouvy. Pokud by byla vůle účastníků odlišná, pak by to muselo vyplývat z textu smlouvy (např. by čl. „Garance“ podřadili pod ust. § 2447 odst. 2 obč. zák.), kde by uvedli, že pro splnění náhradního plnění postačí pouze obstarání příležitosti k uzavření smlouvy. Nic takového však dohodnuto nebylo. Proto nezbylo než uzavřít, že žalobci vznikl žalovaný nárok na vrácení části uhrazené odměny a žalobě zcela vyhověl.

8. Soud výrokem IV. ještě doplnil v tomto písemném vyhotovení rozsudku část nároku žalobce, o kterém opomněl rozhodnout při jednání. Nárok na částku 1200 Kč je odůvodněn ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se jedná o závazek mezi podnikateli.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů žalobce soud určil jako náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 3629 Kč a náhradu nákladů za právní zastoupení žalobce za 5 úkonů právní služby po 4740 Kč a 5x režijní paušál 300 Kč, včetně DPH 21%, tj. celkem 33 806 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif.

10. Výrok III. rozsudku je odůvodněn ust. položky 2 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný nebyl ve věci úspěšný a žalobce uhradil pouze poplatek za vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán. Proto byla žalovanému uložena povinnost doplatit neuhrazenou část soudního poplatku, který byl soudem dovyměřen do výše položky 1 odst. 1 písm. b) zák. o soudních poplatcích.