20 C 15/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozena Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno žalovaný: Anonymizováno Anonymizováno-Jméno žalovaného, se sídlem Adresa žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno, o zaplacení 48 400 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku s tím, že byla účastníkem správního řízení vedeného v prvním stupni Anonymizováno Anonymizováno v Anonymizováno, který projednával podezření žalobkyně ze spáchání přestupku v dopravě. Uvedený orgán rozhodl dne datum tak, že uznal žalobkyni vinnou ze spáchání uvedeného přestupku a uložil jí povinnost uhradit pokutu ve výši částka a náklady správního řízení ve výši částka. O odvolání žalobkyně rozhodl Krajský úřad Anonymizováno kraje tak, že prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala žalobu ke Krajskému soudu v Praze, přičemž tento soud rozsudkem ze dne datum čj. Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno-Anonymizováno ve znění opravného usnesení zrušil napadené rozhodnutí KÚ a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení byl dle soudu nesprávný postup správních orgánů při posuzování důkazů ve formě znaleckého posudku, když správní orgány v rozporu se zákonem a judikaturou upřednostnili jeden ze dvou znaleckých posudků, které byly provedeny jako důkaz. Byla shledána nezákonnost uvedeného rozhodnutí. KÚ následně zrušil prvostupňové rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dne datum pak MÚ adresa řízení zastavil, nebo došlo k zániku odpovědnosti za přestupek z důvodu uplynutí zákonné lhůty k projednání věci. Žalobkyně se písemnou žádostí ze dne datum obrátila na žalovanou s nárokem na náhradu škody v celkové výši částka složené jednak z nákladů vynaložených na právní zastoupení v řízení před správními úřady ve výši částka a jednak nákladů na vyhotovení znaleckého posudku ve výši uplatněné v této žalobě. Přestože žalovaný uznal, že ve správním řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, žádosti žalobkyně nevyhověl s tím, že nejde o náklady, které byly vynaloženy v souvislosti se zrušením tohoto nezákonného rozhodnutí a dále jde o náklady ve smyslu § 31 odst. 1 zák. č. 89/1992 Sb. o odpovědnosti za škody. Žalobkyně však se závěry žalovaného nesouhlasí, neboť jde o náklady, které by nemusela vynaložit, kdyby k nezákonnému rozhodnutí nedošlo. V tomto řízení se domáhá pouze náhrady nákladů vynaložených na znalecký posudek.

2. Žalovaný nesouhlasil s žalobou a navrhl její zamítnutí. Po rekapitulaci průběhu správního řízení uvedl, že dlouhodobě odmítá analogickou aplikaci trestněprávních pravidel odškodňování na řízení přestupková s tím, že povaha úkonů v trestním řízení je natolik specifická a podléhá zvýšenému zájmu společnosti, že ji není možné směšovat s úkony řízení správního, v tomto případě řízení přestupkového. Z důvodu, že úkony státních orgánů v trestním řízení mohou mít mnohonásobně vážnější dopad na dotčené osoby, podléhá odškodňování v těchto případech odlišným pravidlům. Zákon č. 82/1998 Sb. jim samostatně věnuje ustanovení § 9 – 12, přičemž tato ustanovení se zcela výhradně aplikují pouze na taxativně vymezená rozhodnutí učiněná v trestním řízení. V případě zastavení přestupkového řízení nelze automaticky dovozovat odpovědnost státu dle zákona č. 82/1998 Sb., jak tomu bývá v případě škody vzniklé zahájením trestního řízení, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem. Odškodňování ve věci přestupkových řízení není tedy vystavěno na stejných principech jako odškodňování vedení řízení trestních. K této problematice se odkázal na usnesení Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 1845/08, ze dne 7. 10. 2010 a take sp.zn. II. ÚS 1795/16. V samotném zahájení popř. následném vedení přestupkového řízení tedy nelze shledávat nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Dále se žalovaný odkázal na odborný názor uvedený v publikaci C. H. Beck, Právní praxe, JUDr. Pavla Simona, soudce specializovaného senátu Nejvyššího soudu 30 Cdo, v knize Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, (2019, 1. vydání): „Podstatné je vždy zvažovat, zda úkony správního orgánu měly své zákonné opodstatnění, a pokud tomu tak nebylo, zda jsou naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za vznik újmy.“ Závěry vyslovené v judikatuře nelze generalizovat, ale naopak je třeba přistupovat ke každému případu individuálně, neboť každé zahájení a vedení přestupkového řízení, které neskončilo odsouzením, nelze označit za pochybení přičitatelné státu. Městský úřad v případě žalobkyně nepochybil, když za daných okolností případu řízení zahájil. Účelem tohoto řízení bylo zjistit, jak k dopravní nehodě, která se odehrála v řádu několika sekund, došlo a kdo tuto nehodu zavinil. Pouze v rámci zahájeného řízení mohl Městský úřad provádět dokazování. Jiným způsobem nelze provést dokazování a dostát účelu přestupkového řízení. Žalovaná se dále odkázal na zásadu materiální pravdy, která je vyjádřena v ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, že nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Přestupkové řízení za dané skutkové situace nebylo zahájeno nezákonně, nemůže tak být nesprávným úředním postupem ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a nelze rovněž shledat, že by správní orgány vůči žalobkyni postupovaly svévolně či šikanózně. V případě žalobkyně tak přestupkové řízení nebylo zahájeno nezákonně. Žalovaný má za to, že nebyly splněny podmínky pro úhradu škody ve smyslu § 31 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., neboť mezi předmětným nezákonným rozhodnutím a vznikem škody není dána příčinná souvislost, neboť náklady na pořízení oponentního znaleckého posudku žalobkyni vznikly ještě před vydáním nezákonného rozhodnutí, a proto nemohly být vynaloženy na jeho odstranění. Nepostačuje totiž, že byly vynaloženy v souvislosti s ním. Dále odkázal na judikaturu (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2889/2022 a sp. zn. 30 Cdo 3414/2016), podle které je možné uhradit účastníkovi náklady na znalecký posudek pouze tehdy, pokud byly jeho závěry převzaty do rozhodnutí ve věci a tím byla potvrzena jeho správnost, k čemuž v tomto řízení nedošlo.

3. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav: - Ze spisu právnická osoba adresa/Anonymizováno, spisu Anonymizováno úřadu Anonymizováno kraje sp. zn. č. účtu/Anonymizováno/Anonymizováno a spisu Krajského soudu v Anonymizováno sp. zn. spisová značka bylo zjištěné, že dne datum bylo právnická osoba Policií ČR doručeno oznámení přestupku žalobkyně podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, která byla podezřelá z jednání spočívajícího v tom, že dne datum v době kolem 07:55 hod. jako řidička osobního automobilu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno SPZ, na silnici I. třídy č. hodnota v km 0,Anonymizováno v katastru obce adresa, vjela na kruhový objezd u čerpací stanice Anonymizováno, kde zavinila střet s vozidlem jméno FO jméno FO RZ SPZ, řízeného řidičkou jméno FO. Dne datum vypracoval právnická osoba vyrozumění vlastníkovi vozidla jméno FO jméno FO RZ SPZ o možnosti uplatnit v řízení nárok na náhradu škody. Dne datum bylo právnická osoba doručeno oznámení tituly před jménem jméno FO, advokáta, o převzetí právního zastoupení žalobkyně. Dne datum vypracoval právnická osoba žádost Policii ČR o doplnění protokolu o nehodě ohledně číselných hodnot vzdáleností naměřených po nehodě. Dne datum byl právnická osoba doručen doplněný protokol o nehodě. Dne datum vypracoval právnická osoba oznámení o zahájení řízení a předvolal žalobkyni k ústnímu jednání nařízenému na den datum. Dne datum vypracoval právnická osoba předvolání svědkyně jméno FO k ústnímu jednání nařízenému na den datum. Dne datum do správního spisu nahlédl substituční zmocněnec právního zástupce žalobkyně. Při ústním jednání konaném dne datum byla vyslechnuta žalobkyně a svědkyně jméno FO. Dne datum vypracoval právnická osoba vyrozumění o přibrání soudního znalce. Dne datum byly právnická osoba doručeny otázky žalobkyně pro soudního znalce. Dne datum vypracoval právnická osoba usnesení o ustanovení znalce tituly před jménem jméno FO. Dne datum byl právnická osoba doručen znalecký posudek soudního znalce tituly před jménem jméno FO se závěrem, že viníkem nehody je žalobkyně. Dne datum právnická osoba předvolal žalobkyni k ústnímu jednání nařízenému na den datum. Dne datum byly právnická osoba doručeny námitky žalobkyně proti znaleckému posudku. Dne datum právnická osoba požádal znalce tituly před jménem jméno FO, aby se vyjádřil k námitkám žalobkyně proti znaleckému posudku. Dne datum byl právnická osoba doručen návrh žalobkyně na doplnění dokazování. Dne datum právnická osoba za účelem vyjádření znalce k námitkám žalobkyně proti znaleckému posudku odročil ústní jednání nařízené na den datum na neurčito. Dne datum bylo právnická osoba doručeno vyjádření znalce k námitkám žalobkyně proti znaleckému posudku. Dne datum nařídil právnická osoba ústní jednání na den datum. Dne datum byly právnická osoba doručeny námitky žalobkyně proti doplnění znaleckého posudku. Dne datum byla žalobkyně při ústním jednání seznámena s podklady pro vydání rozhodnutí a bylo skončeno dokazování. Dne datum vydal právnická osoba rozhodnutí č. j. Anonymizováno č. účtu/Anonymizováno, kterým uznal žalobkyni vinnou z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona č. 361/2000 Sb. a uložil jí pokutu ve výši částka a povinnost uhradit náklady řízení ve výši částka. Dne datum bylo právnická osoba doručeno odvolání žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí. Dne datum předal právnická osoba odvolání žalobkyně spolu se spisovou dokumentací Krajskému úřadu. Dne datum bylo Krajskému úřadu doručeno oznámení o změně právního zástupce žalobkyně. Dne datum byl Krajskému úřadu žalobkyní doručen oponentní znalecký posudek vypracovaný na žádost žalobkyně znalcem tituly před jménem jméno FO se závěrem, že střet zavinila řidička jméno FO v důsledku překročení rychlosti jízdy po kruhovém objezdu. Dne datum vydal Krajský úřad rozhodnutí č. j. č. účtu/Anonymizováno/Anonymizováno, kterým napadené rozhodnutí právnická osoba č. j. Anonymizováno č. účtu/Anonymizováno ve výroku ve věci samé potvrdil a změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Žalobkyně rozhodnutí Krajského úřadu dne datum napadla správní žalobou. Řízení probíhalo u Krajského soudu v Anonymizováno pod sp. zn. Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno. Dne datum vydal Krajský soud v Anonymizováno rozsudek č. j. Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno-Anonymizováno ve znění opravného usnesení čj. Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno-Anonymizováno, kterým rozhodnutí Krajského úřadu č. j. č. účtu/Anonymizováno/Anonymizováno zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení z důvodu, že je třeba doplnit dokazování k odstranění rozporů založených rozdílnými znaleckými posudky a dále uvedl, že oba tyto znalecké posudky se „prima facie“ jeví jako relevantní, přičemž nemohou obstát vedle sebe, neboť průběh nehody-přestupkového děje a jeho příčinu posuzují odlišně. Soud přisvědčil žalobkyni, že správní orgán nebyl oprávněn si ze znaleckých posudků o své vlastní úvaze vybrat ten, který mu připadá přesvědčivější, protože k tomu nemá potřebnou odbornou kompetenci. Odkázal se např. na rozsudek NSS ČR, čj. 7 Afs 50/2010-60, z něhož vyplývá postup správního orgánu v obdobných případech. Pokud tedy v tomto případě správní orgán tak nepostupoval, je jeho rozhodnutí nezákonné. Dále zdůraznil, že předmětem dalšího řízení bude posouzení, zda se žalobkyně opravdu přestupku dopustila. Dne datum vydal Krajský úřad rozhodnutí, kterým rozhodnutí právnická osoba č. j. Anonymizováno č. účtu/Anonymizováno zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Spisová dokumentace byla právnická osoba vrácena dne datum. Dne datum vydal právnická osoba usnesení, kterým řízení zastavil z důvodu zániku odpovědnosti žalobkyně za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí doby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum - Z faktury č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum a z vyúčtování znalečného ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně za znalecký posudek tituly před jménem jméno FO zaplatila částku ve výši částka s DPH, které znalec vyúčtoval za Anonymizováno hodin práce v sazbách Anonymizováno- částka/hodinu. - Z žádosti žalobkyně o náhradu škody ze dne datum a z vyjádření k této žádosti ze dne datum ze strany žalovaného soud zjistil, že uvedeného dne žalobkyně požádala žalovaného o náhradu škody uplatněné v této žalobě s obdobným odůvodněním jako v tomto řízení, avšak žalovaný odmítl nárok uhradit s argumentací obdobnou jako v tomto řízení.

4. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav, který ani nebyl účastníky zpochybněn, jednalo se především o právní posouzení nároku žalobce.

5. Zjištěný skutkový stav po té soud právně posoudil následovně: Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanskému soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

7. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

11. Podle § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 8 zák. č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

13. Podle § 14 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. je uplatnění nároku na náhradu škody podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 2 zák.č. 82/1998 Sb. se může poškozený domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Soud v tomto řízení shledal, že nárok na náhradu škody byl řádně uplatněn ze strany žalobce u příslušného orgánu a s ohledem na to, že nebyl uspokojen, se jej oprávněně domáhal u soudu v zákonných lhůtách. Nedodržení lhůt nebylo ze strany žalované ani jakkoliv namítáno.

16. Soud pro posouzení nároku žalobce musel s ohledem na uvedená zákonná ustanovení vyřešit několik rozhodných otázek: 1) zda došlo v přezkoumávaných řízeních k nezákonnému rozhodnutí či nesprávnému úřednímu postupu 2) zda na straně žalobce došlo ke škodě 3) zda existuje příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a škodou na straně žalobce 4) zda neexistují důvody vylučující přiznání škody žalobci.

17. Soud dospěl k závěru, že na straně žalobkyně vznikl nárok na odškodnění. Je nesporné, že v rámci správního řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno. Žalobkyně využila všech dostupných prostředků, aby uvedené rozhodnutí bylo zrušeno. Žalobkyně měla s tímto postupem spojeny náklady, které řádně soudu zdokladovala a vyčíslila, jejichž výši žalovaný ani nesporoval. Je zcela patrno z obsahu provedených důkazů, že správní orgán prvního stupně nereflektoval návrhy žalobkyně, kterými se domáhala přezkoumání znaleckých závěrů znalce tituly před jménem Anonymizováno, když v odvolacím řízení proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně předložila oponentní znalecký posudek, avšak odvolací správní orgán se řádně nevypořádal s rozpory v obou znaleckých posudcích, což mu následně bylo vytčeno správním soudem a bylo shledáno, že jeho rozhodnutí je nezákonné a jako již pravomocné bylo zrušeno. Soud má za to, že znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, který nechala žalobkyně vypracovat, byl účelně využit a sloužil jako relevantní podklad pro toto soudní rozhodnutí, neboť zpochybnil skutkové závěry správních orgánů, na základě čehož bylo toto rozhodnutí nepříznivé pro žalobkyní zrušeno, takže se jedná o účelně vynaložené náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí a vynaložení těchto nákladů bylo v přímé příčinné souvislosti se zrušení správního rozhodnutí, neboť bez tohoto znaleckého posudku by ke zrušení pravděpodobně nedošlo. Co se týká námitky žalované, která se odkazovala na platnou judikaturu s tím, že není jisté, zde předložený znalecký posudek tituly před jménem jméno FO je správný, neboť nebyl vzat jako podklad pro správní rozhodnutí, pak soud uzavírá, že k prekluzi došlo v důsledku průtahů správních orgánů, které neskončily správní řízení ve lhůtě tak, aby bylo postaveno najisto, zda je žalobkyně vinna či nikoliv, a tedy nikoliv vinou žalobkyně. Tyto průtahy jí pak nelze přičítat k tíži za stavu, kdy soud v tomto řízení nemůže sám přezkoumávat, zda žalobkyně přestupek spáchala, či nikoliv a který ze dvou znaleckých posudků byl správný a který nikoliv. Uvedený postup by pak doveden do absurdna mohl vést k tomu, že správní orgány by nepostupovaly v zákonných lhůtách v naději, že se v důsledku prekluze a zastavení řízení neprokáže relevance důkazů předložených účastníky, a jim tedy nevznikne povinnost (v případě vzniku odpovědnosti za škodu) tyto náklady hradit. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.

18. Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal s úhradou dlužné částky do prodlení, přiznal soud žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne, kdy následujícího po lhůtě, ve které k plnění mělo dojít.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů právního zastoupení za 4 úkony právní pomoci po částka (převzetí, žaloba a účast na jednání 2x), celkem tedy částka a 4x režijní paušál po částka, tedy částka, DHP 21% ve výši částka, tj. celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 ti dnů od doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího Anonymizováno Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jí domáhat podáním návrhu na soudní výkon rozhodnutí.