20 C 163/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , nar. Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 46 596 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 22 766 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75% p.a. z částky 22 766 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky ve výši 23 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14, 75% p.a. z částky 23 830 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 756,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhá na žalované náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem finančního arbitra a následným soudním přezkumem nálezu finančního arbitra ve výši 46 596 Kč vč. příslušenství, a to s odůvodněním, že nárok uplatněný v žalobě mu náleží dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ZOdpŠk“). Dne 15. 8. 2018 bylo zahájeno řízení před finančním arbitrem vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, , jehož účastníky byli žalobce a , právnická osoba, .. Předmětem tohoto řízení bylo určení neplatnosti smlouvy životního pojištění a s tím související vydání bezdůvodného obohacení včetně příslušenství. Řízení skončilo nálezem finančního arbitra ze dne 30. 7. 2019, č.j. , Anonymizováno, , který nárok žalobci nepřiznal. Žalobce proti nálezu podal námitky, které byly následně rozhodnutím finančního arbitra ze dne 30. 10. 2019, č.j. , Anonymizováno, , zamítnuty a rozhodnutí téhož dne nabylo právní moci. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup především v tom, že finanční arbitr má rozhodnout spor bez zbytečného odkladu, nejpozději však v zákonné 90 denní lhůtě od shromáždění podkladů, v tomto případě lhůta začala běžet dne 28. 11. 2018, avšak finanční arbitr vydal nález až 30. 7. 2019. Rovněž následné rozhodnutí o námitkách měl finanční arbitr vydat nejpozději do 13. 9. 2019, namísto, 30. 10. 2019, kdy bylo rozhodnutí vydáno. Řízení před finančním arbitrem tedy trvalo od 15. 8. 2018 do 30. 10. 2019, tedy celkem téměř 15 měsíců. Dne 10. 12. 2019 podal žalobce ke zdejšímu soudu proti rozhodnutí finančního arbitra žalobu. Žaloba byla rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2021, č.j. , spisová značka, ve spojení s č.j. , spisová značka, , zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Odvolací soud rozhodnutí zdejšího soudu rozsudkem ze dne 6. 1. 2022, č.j. , spisová značka, , potvrdil. Žalobce následně ve věci podal dovolání. O dovolání Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem ze dne 24. 1. 2023, č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Jelikož požadovaný nárok byl žalobci následně zaplacen, vzal žalobce žalobu v plném rozsahu zpět a usnesením odvolacího soudu ze dne 15. 6. 2023, č.j. , spisová značka, , bylo řízení zastaveno. Dne 26. 6. 2023 toto rozhodnutí nabylo právní moci. Řízení před soudy tak trvalo od 10. 12. 2019 do 26. 6. 2023, tedy celkem 42 měsíců. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení činí tedy 58 měsíců. Dne 9. 11. 2023 vyzval žalobce žalovaného ke kompenzaci nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem, kdy následně dne 25. 4. 2024 bylo žalobci doručeno vyrozumění, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 ZOdpŠk a je na místě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 33 904 Kč, neboť samotné konstatování porušení práva se jeví, jako nedostačující. Žalobce má však za to, že mu měla být poskytnuta kompenzace v celkové výši 80 500 Kč, neboť byl po celou dobu řízení v existenční nejistotě, kdy se domáhal vyplacení částky 132 400 Kč. Vzhledem k tomu, že částka 33 904 Kč byla již žalobci uhrazena, požaduje žalobce po žalovaném doplatit částku 46 596 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalovaný nárok neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná má za to, že celkovou dobu řízení u finančního arbitra ovlivnilo rovněž to, že finanční arbitr musel žalobce vyzývat k odstranění nedostatků návrhů. Žalobce v průběhu řízení opakovaně měnil své nároky, rovněž nereagoval na výzvu finančního arbitra ze dne 23. 4. 2019 a finanční arbitr jej musel opakovaně vyzývat k vyjádření. Dále bylo v období od 28. 2. 2019 do 23. 5. 2019 jednáno mezi účastníky o smíru, za jehož průběhu bylo vyloučeno, aby finanční arbitr ve věci rozhodoval. Žalovaná má tedy za to, že nález byl vydán do 12 měsíců od podání návrhu na zahájení řízení, když z toho tři měsíce strany sporu jednaly o smíru. K soudnímu řízení žalovaná uvedla, že k nekoncentrovanosti řízení došlo v roce 2020, kdy byl po doplnění žaloby v prosinci 2019 činěn další úkon až v červenci 2020 a následně další v prosinci 2020, jinak řízení probíhalo plynule. Žalovaná však dodává, že řízení bylo procesně i právně složitější. Žalovaná má tedy za to, že stav nejistoty trval od 15. 8. 2018 (zahájení řízení před finančním arbitrem) a skončil dne 26. 5. 2023 (doručení zpětvzetí žaloby soudu), což odpovídá plně již poskytnutému odškodnění ve výši 33 904 Kč (po snížení o 40% vzhledem k nižšímu významu pro žadatele).

3. Ze obsahu spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, má soud za prokázané, že dne 10. 12. 2019 žalobce podal u zdejšího soudu žalobu dle části V. zákona č. 99/1963 Sb., občanský osudní řád, (dále jen též „o.s.ř.“) proti nálezu finančního arbitra ze dne 30. 7. 2018, č.j. , Anonymizováno, , ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 10. 2019, č.j. , Anonymizováno, . Projednává věc byla následně dne 7. 1. 2020 spojena dle § 250b o.s.ř. s věcí projednávanou u zdejšího soudu pod spisovou značkou , spisová značka, . Ve věci byl následně dne 31. 3. 2021 vydán rozsudek, č.j. , spisová značka, , který byl následně zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, č.j. , spisová značka, , a řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno.

4. Z obsahu spisu Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, má soud za prokázané, že dne 19. 11. 2019 podala , právnická osoba, . (dřívě , Anonymizováno, , dále jen „pojišťovna) u zdejšího soudu žalobu dle části V. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen též „o.s.ř.“) proti nálezu finančního arbitra ze dne 30. 7. 2018, č.j. , Anonymizováno, , ve znění rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 10. 2019, č.j. , Anonymizováno, . Pojišťovna byla následně usnesením ze dne 5. 12. 2019, č.j. , spisová značka, vyzvána k odstranění vad žaloby, na který pojišťovna reagovala podáním ze dne 20. 12. 2019. Dne 1. 4. 2020 byla věc předána novému soudci, dne 8. 7. 2020 byl učiněn dotaz na stav řízení, kdy byl v řízení poté učiněny další úkony 20. 7. 2020 na základě pokynu soudkyně dle referátu ze dne 17. 7. 2020. Dne 31. 3. 2021 byl ve věci vyhlášen rozsudek, proti kterému podal dne 14. 5. 2021 žalobce včasné odvolání, o kterém bylo následně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2022, č.j. , spisová značka, . Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce dovolání dne 7. 4. 2022, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, č.j. , spisová značka, , tak že se rozsudek Městského soudu zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Podáním ze dne 15. 5. 2023 požádala žalobkyně o odročení jednání z důvodu jednání o mimosoudním řešení sporu. Dne 25. 5. 2023 vzal žalobce žalobu zpět. Dne 15. 6. 2023 bylo usnesením Městského soud v Praze, č.j. , spisová značka, , řízení zastaveno, neboť žalobce vzal žalobu zpět.

5. Z obsahu spisu Finančního arbitra, ZP/2244/2018, má soud za prokázané, že řízení před finančním arbitrem, jehož účastníky byly žalobce a , právnická osoba, ., bylo zahájeno dne 15. 8. 2018. Dne 23. 4. 2019 vyzval finanční arbitr žalobce k vyjádření k návrhu o smíru. Dne 9. 5. 2019 byl žalobce opakovaně vyzván k vyjádření k navrženému smíru. Dne 23. 5. 2019 žalobce sdělil, že s navrženým smírem nesouhlasí. Dne 30. 7. 2019 byl vydán nález finančního arbitra, č.j. FA/SR/ZP/2011/2018-25, který nárok žalobce nepřiznal. Žalobce proti nálezu podal námitky, které byly následně rozhodnutím finančního arbitra ze dne 30. 10. 2019, č.j. FA/SR/ZP/2244/2018-56, zamítnuty a rozhodnutí téhož dne nabylo právní moci.

6. Z výzvy k úhradě přiměřeného zadostiučinění ze dne 8. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k vyplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

7. Ze stanoviska žalované ze dne 10. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalovaná výzvu žalobce přijala.

8. Z dopisu žalované o výsledku projednání žádosti ze dne 23. 4. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná vyčíslila nemajetkovou újmu žalobce na částku 33 904 Kč.

9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádná skutková tvrzení relevantní pro rozhodnutí ve věci a další dokazování již neprováděl.

10. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Dne 15. 8. 2018 bylo zahájeno řízení před finančním arbitrem vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, , jehož účastníky byly žalobce a , právnická osoba, .. Žalobce byl dne 23. 4. 2019 a dne 9. 5. 2019 opakovaně vyzýván k vyjádření o návrhu smíru. Žalobce podáním ze dne 23. 5. 2019 s navrženým smírem nesouhlasil. Řízení skončilo vydáním nálezu finančního arbitra dne 30. 7. 2019, č.j. , Anonymizováno, . Žalobce proti nálezu podal námitky, které byly následně rozhodnutím finančního arbitra ze dne 30. 10. 2019, č.j. , Anonymizováno, , zamítnuty a rozhodnutí téhož dne nabylo právní moci. Proti výše uvedenému rozhodnutí finančního arbitra dne 19. 11. 2019 podala , právnická osoba, . žalobu u zdejšího soudu, žalobu proti totožnému rozhodnutí následně podal i žalobce, a to dne 10. 12. 2019. Řízení byla dne 7. 1. 2020 spojena. Dne 1. 4. 2020 byla věc předána novému soudci a další úkony v řízení byly poté plynule činěny od 20. 7. 2020. Dne 31. 3. 2021 byl ve věci vyhlášen rozsudek, proti kterému podal dne 14. 5. 2021 žalobce odvolání, o kterém bylo následně rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2022, č.j. , spisová značka, . Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce dovolání dne 7. 4. 2022, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, č.j. , spisová značka, , tak že se rozsudek Městského soudu zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Následně dne 15. 5. 2023 sdělila , právnická osoba, . soudu, že strany jednají o mimosoudním vyřešení sporu. Dne 15. 6. 2023 bylo usnesením Městského soud v Praze, č.j. , spisová značka, , řízení zastaveno, neboť žalobce vzal žalobu zpět vzhledem k tomu, že mu , právnická osoba, . vyplatila žalovanou částku. Řízení tak trvalo od 15. 8. 2018 do 15. 6. 2023. U žalobce byl následně žalovanou vzhledem k nesprávnému úřednímu postupu, spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, konstatován nárok na vyplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu 33 904 Kč.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

12. Podle § 14 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. je uplatnění nároku na náhradu škody podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 zák.č. 82/1998 Sb. se může poškozený domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Podle § 31a odst. 1 ZOdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Dle § 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., zákon o finančním arbitrovi, (dále též jen „z.f.a.“) arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.

17. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020 II. ÚS 570/20 je třeba na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domněnka vzniku nemajetkové újmy. Úkolem obecných soudů je posoudit, zda lze celkovou délku řízení pokládat za nepřiměřenou, zohlednit další relevantní faktory, mezi, než patří mimo jiné i význam předmětu řízení pro žadatele a aby (budou-li to pokládat za potřebné) se vypořádaly s tím, zda nedošlo ke zneužití práva. I ve vztahu ke správnímu řízení se uplatní vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy.

18. Soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobce tento nárok řádně ve lhůtě uplatnil neúspěšně u příslušného orgánu (viz bod 6,7,8 odůvodnění), takže byly splněny podmínky pro podání této žaloby. Dle výše citovaného nálezu Ústavního soudu (bod 19) je nutné na správní řízení a na navazující soudní řízení hledět jako na řízení jediné. V projednávaném případě bylo řízení zahájeno dne 15. 8. 2018 a bylo pravomocně skončeno dne 27. 6. 2023. Soud posoudil nárok žalobce v souladu s § 31a odst. 3 ZOdpŠk a má za to, že žalobci náleží nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup za období od 15. 8. 2018, avšak do data 25. 5. 2023, kdy vzal žalobce žalobu zpět. Dle usnesení NS ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 664/2013, platí že pokud je účastníkovi řízení v některém bodě zřejmé, že mu nebude vyhověno, je nutné z hlediska posouzení přiměřenosti délky řízení tento okamžik považovat za konec řízení, ač řízení nebylo formálně ukončeno v souladu s procesními předpisy, neboť v dalším průběhu řízení, již pouze formálně trvajícího, účastník nemohl být v nejistotě ohledně jeho výsledku. V tomto případě žalobci již 25. 5. 2023 muselo být zřejmé, že dojde k ukončení sporu, neboť vzal žalobu z důvodu uhrazení požadované částky zpět. Po datu 25. 5. 2023 už tak žalobce nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení. Celková doba řízení tak trvala 57 měsíců a 10 dnů.

19. Při poskytování náhrady nemajetkové újmy za „nejistotu“ účastníka ve sporu je zásadní, o jaký spor se jedná a jak je jeho předmět významný pro účastníka. V daném případě se žalobce domáhal v řízeních před správním orgánem a soudem zaplacení částky 132 400 Kč. Soud má za to, že vymáhání takovéto částky sice nemělo pro žalobce likvidační charakter ani nemá za to, že by předmětné odškodňované řízení nějak zásadním způsobem zasáhlo do jeho osobnostních či jiných práv nebo mimořádným způsobem ovlivnilo jeho právního postavení, v řízení toto žalobce netvrdil ani neprokazoval, pouze uvedl, že tato částka byla investována na životní pojištění s cílem vytvořit si rezervu do budoucna. Soud však ale ani neseznal, že by mělo vymáhání takové částky nižší význam pro žadatele a bylo by na místě přistoupit ke snížení nemajetkové újmy o 40%, jak navrhovala žalovaná. Ohledně výpočtu náhrady nemajetkové újmy tedy soud postupoval v souladu se Stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále též jen „stanovisko NS“) a má za to, že v daném případě je přiměřená částka odškodnění 15 000 Kč za jeden rok řízení. Přičemž je zřejmé, že každé řízení nějakou dobu trvá a v tomto případě šlo rovněž navíc o věc složitou, proto považuje soud za spravedlivé odškodnění v souladu se stanoviskem NS snížit za první dva roky na polovinu, tedy na částku 7 500 Kč. Soud tedy žalobci přiznal za období od 15. 8. 2018 do 14. 8. 2019 náhradu ve výši 7 500 Kč, za období od 15. 8. 2019 do 14. 8. 2020 náhradu ve výši 7 500 Kč, za období od 15. 8. 2020 do 14. 8. 2021 náhradu ve výši 15 000 Kč, za období do 15. 8. 2021 do 14. 8. 2022 náhradu ve výši 15 000 Kč, za období od 15. 8. 2022 do 15. 5. 2023 částku 11 250 Kč a za období od 16. 5. 2023 do 25. 5. 2023 mu náleží náhrada za 10 dnů ve výši 420 Kč. Celkem má tedy žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 56 670 Kč, přičemž částka 33 904 Kč již byla žalobci uhrazena. Jak již bylo uvedeno výše, soud v posuzovaném případě nemá za to, že by průtahy v řízení odůvodňovali mimořádné zvýšení či snížení náhrady škody. Řízení před finančním arbitrem sice přesáhlo zákonem stanovenou délku a finanční arbitr neprodloužil délku k rozhodnutí, tak jak mu to ukládá § 15 odst. 1 z.f.a., ale v řízení před finančním arbitrem docházelo rovněž k průtahům ze strany žalobce a to zejména v období od 23. 4. 2019 do 23. 5. 2019, kdy nereagoval na výzvy finančního arbitra ohledně schválení smíru, dále v průběhu řízení žalobce přistoupil k úpravám argumentace a rozšíření návrhu, což rovněž mělo vliv na délku řízení (1.7.2019, 12.8.2019) a dále opakovaně požadoval prodloužení lhůty k předložení podkladů (v průběhu srpna, září 2019). K průtahům v řízení před civilními soudy došlo zejména v období od 7. 1. 2020 (posledním úkonem bylo spojení řízení) do 20. 7. 2020, kdy byl učiněn další úkon ve věci. Nelze však opomenout fakt, že v době, kdy řízení probíhalo (rok 2020), se nejednalo o typizované řízení a rozhodovací praxe soudů se značně lišila, judikatura v tomto směru se teprve tvořila, jak dokazuje skutečnost, že soudní řízení probíhalo před třemi soudními stupni a věc posuzoval i Nejvyšší soud ČR. Stejná situace panovala i v řízení před finančními arbitry, v tom soud tedy nemůže přisvědčit argumentaci žalobce. Určité dílčí průtahy jsou tedy vyvažovány náročností řízení. Proto soud ani z tohoto důvodu nepřistoupil k procentnímu zvýšení či snížení základní částky náhrady škody a přiznal žalobci nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 22 766 Kč. Ve zbývající výši 23 830 Kč nárok žalobce jako nedůvodný zamítl.

20. Soud také přiznal žalobci právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil zákonným postupem v souladu se Stanoviskem Cpjn 206/2010 bod 10 v zákonné výši. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 756,58 Kč. Tyto náklady sestávají se zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §9 odst. 4 písm. a) § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne 16. 5. 2024) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4, dále dle § 9a odst. 2 a.t. z tarifní hodnoty ve výši 22 766 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze dvou úkonů, realizovaných po 1. 1. 2025 – po účinnosti novely advokátního tarifu, (podání ze dne 8. 1. 2025 a účast na jednání dne 4. 4. 2025) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH 21 % z částky 11 660 Kč ve výši 2 449 Kč a v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 4. 2025 k jednání soudu a zpět náhrada ve výši 2 647,58 Kč vč. DPH za 92 ujetých km v částce 793,79 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t.