20 C 168/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované dle části V. Anonymizováno 1) Žaloba, aby soud rozhodl tak, že: „Rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 13. 11. 2023 č.j. , č. účtu, a Rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 7.3. 2024 č.j. , Anonymizováno, se ruší a nahrazují se takto:a) k námitce proti vyřízení reklamace vad poskytované , Anonymizováno, služby vztahující se k reklamaci číslo , hodnota, ze dne 17.4.2023 v řízení, jehož účastníky jsou žalobce a žalovaný podané podle § 6 a) odst. 1 zák. č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) ve znění pozdějších předpisů se vyhovuje. Reklamace vad poskytované , Anonymizováno, služby vztahující se k zásilce podací číslo , Anonymizováno, , nebyla žalovaným vyřízena řádně,b) žalovaný je povinen vydat k rukám žalobce věcně správnou dodejku vztahujících se k zásilce číslo , Anonymizováno, , a to nejpozději do tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.c) žalovaný je povinen uhradit k rukám žalobce náhradu nákladů správního řízení ve výši 10 500 Kč, a to nejpozději do tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí „ se zamítá.2) Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.3) Žalobce je povinen uhradit náklady státu spočívající ve svědečném, jejichž výše činí 2631,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou doručenou soudu dne 20.5.2024 dle části V. OSŘ rozhodnutí uvedeného ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tak, že uzavřel se žalovaným dne 19.10.2022 smlouvu o poskytnutí , Anonymizováno, služby, jejímž předmětem bylo zaslání doporučené zásilky na adresu sídla adresáta , adresa, , adresa, , k této zásilce žalobce rovněž uhradil doplňkovou službu „dodejka“. Plnění žalovaného však bylo vadné, neboť ani ke dni 17.4.2023 nebyla předmětná zásilka doručena jejímu adresátovi a žalobce neobdržel od žalovaného ani věcně správnou dodejku obsahující všechny správně a řádně vyplněné údaje prokazující dodání poštovní zásilky příjemci. Žalobce následně dne 17.4.2023 uvedenou službu reklamoval, s tím, že mu předmětná zásilka nedošla a že mu nebyla vrácena dodejka k této zásilce. Reklamace byla žalovaným vedena pod č. , hodnota, , byla však vyhodnocena jako nedůvodná. Žalobce tedy dne 2.6.2023 podal k Českému telekomunikačnímu úřadu, , Anonymizováno, (dále jen ČTÚ) návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace. Na základě rozhodnutí ČTÚ uvedeného ve výroku rozsudku však byla námitka zamítnuta a rovněž návrh žalobce, aby byl žalovaný povinen žalobci vydat věcně správný druhopis dodejky vztahující se k zásilce uvedeného podacího čísla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasný rozklad, rozhodnutí správního orgánu II. stupně, kterým bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno, bylo zástupci žalobce doručeno dne 18.3.2024, a proto byla zachována lhůta k podání této žaloby. Podle § 1914 odst. 1 obč. zák. byla na základě smluvního ujednání mezi účastníky žalovaný povinen plnit bez vad, uzavření poštovní smlouvy bylo podmíněno úplatou ze strany žalobce. Žalobce má však za to, že plnění žalovaného z titulu předmětné poštovní smlouvy bylo vadné, a proto se domáchá právní ochrany a bezvadného plnění. Vady konkrétně spočívaly v tom, že ač byla zásilka předána k přepravě dne 19.10.2022, tak ani v době podání reklamace dne 17.4.2023 neměl žalobce k dispozici ani dotčenou zásilku, ani důkaz o tom, že byla dodána adresátovi, tedy neměl k dispozici dodejku. Závěry správního orgánu II. stupně, že reklamaci č. , hodnota, nelze považovat za jinou reklamaci dle čl. 43 Základních poštovních podmínek, tedy nejsou správné. Sám žalovaný sepisoval v potvrzení o přijetí reklamace, že reklamace žalobce obsahovala i důvod, že nebyla vrácena dodejka, soupis byl vyhotoven v souladu s platnými poštovními podmínkami. Nelze tedy přijmout jeho tvrzení, že předmětem reklamace nebylo předání dodejky. Na uvedenou reklamaci je tedy třeba nahlížet i jako na reklamacei provedenou dle čl. 43 poštovních podmínek. Pokud by reklamace byla v daném případě podána pouze dle čl. 40 poštovních podmínek, pak by ji žalovaný nemohl přijmout. Žalobce následně dne 9.5.2023 předmětnou zásilku převzal, absentovala však na ní předmětná dodejka. Neměl však důvodu učinit další reklamaci, když už ji jednou učinil, z poštovních podmínek nevyplývá, že by žalobce musel tu samou vadu reklamovat víckrát. Žalovaná pošta nepostupovala dle čl. 32 poštovních podmínek, když nedoručenou zásilku žalobci bez průtahů nevrátila, stalo se tak až po více než 7 měsících. Je zřejmé, že reklamace byla podána důvodně, neboť bez ní by se žalobce nedozvěděl, kde zásilka skončila. Jak žalobce zjistil, žalovaný se pokoušel předmětnou zásilku doručovat na jinou adresu, než na jakou měl, což byl zřejmě i důvod, proč nebyla adresátovi řádně doručena. Správní orgány se následně nezabývaly průtahy ve vrácení dotčené zásilky a žalovaný rovněž neprokázal, že byl žalobce o možnosti vyzvednutí zásilky jakkoliv informován a ani tím, že zásilka byla zřejmě doručována neexistujícímu subjektu. Pokud by vrácená zásilka obsahovala dodejku, žalobce by na jejím předložení netrval a neinicioval by následná správní a soudní řízení. Z napadaného rozhodnutí správního orgánu II. stupně pak vyplývá, že údajně nelze po žalovaném požadovat aby prokazoval, že zásilka byla dne 9.5.2023 vrácena žalobci společně s dodejkou. Dále správní orgán uvedl, že pokud se tak stalo, měl toto žalobce vytknout (reklamovat) bezprostředně při přebírání zásilky, což mu však neukládá žádný právní předpis ani smlouva. Rozhodnutí správního orgánu II. stupně je tak nepřezkoumatelné, je spravedlivé po žalovaném požadovat, aby prokázal, že zásilka dodejku obsahovala, neboť se jedná o skutečnost, která pro něj může přivodit příznivé skutečnosti ve vztahu k řízení, žalovaný měl objektivní stav zásilky při jejím předávání žalobci zachytit a pokud tak neučinil, nelze to klást k tíži žalobce a i s přihlédnutím k tomu, že žalobce je v postavení spotřebitele a nemůže prokazovat negativní skutková tvrzení. Žalobce se domnívá, že v průběhu 7 měsíců, co byla zásilka v dispozici žalovaného, který s ní manipuloval, zřejmě došlo ke ztrátě/odtržení dodejky, když manipulaci se zásilkou zákon presumuje. Jak vyplývá z čl. 17 odst. 4 písm. 4 písm. g) poštovních podmínek může odesílatel požadovat, aby v dodejce byly uvedeny některé z tam uvedených údajů, např. důvod vrácení zásilky, ve který den byla zásilka uložena atd. , z čehož vyplývá, že je-li zásilka vrácena, má žalobce nárok na to, aby mu byla vrácena včetně dodejky. Napadená rozhodnutí jsou tak stižena zcela zásadními vadami. Správní orgány zcela ignorovaly skutečnost, že žalovaný nikterak neprokázal, že by z hlediska hmotného práva doručil k rukám žalobce jakoukoliv výzvu k vyzvednutí zásilky, kterou zřejmě adresát nepřevzal, ač ho v tomto směru tížilo důkazní břemeno. Kdyby se tomu tak stalo, žalobce by si zásilku nepochybně bez zbytečného odkladu převzal.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobní nárok neuznává a ztotožňuje se zcela se závěry rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu obou stupňů a odkázal se na jejich odůvodnění.

3. Soud požádal Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTK“) o vyjádření ve věci, neboť dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) se stejnopis žaloby doručuje rovněž správnímu orgánu, který o sporu nebo o jiné věci rozhodl a soud jej vyzve, aby v určené lhůtě oznámil, zda bude v řízení uplatňovat práva či nikoli. Český telekomunikační úřad k žalobě uvedl, že se zcela ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozhodnutí předsedy Rady ČTÚ ze dne 7.3.2024, jč. , Anonymizováno, s tím, že předmětem reklamace č. , hodnota, ze dne 17.4.2023 skutečně nemohlo být to, že se zásilkou vrácenou žalobci dne 9.5.2023 s ohledem na časovou souvislost a z logiky věci nemohlo být to, že s vrácenou zásilkou č. , Anonymizováno, nebyla předána dodejka a reklamaci tak nelze považovat za jinou reklamaci dle čl. 43 Základních poštovních podmínek (dále jen ZPP), tedy toho, že navrhovatel (žalobce) neobdržel dodejku. Správní orgán dále uvedl, že trvá na tom, že žalobce dne 17.4.2023 uplatnil pouze tzv. reklamaci dodání dle čl. 40 odst. 3 ZPP. Je třeba zdůraznit, že zásilka podací č. , Anonymizováno, nebyla dodána a žalobce tak zcela logicky nemůže požadovat, aby mu žalovaný vyhotovil druhopis dodejky dle čl. 17 odst. 1 ZPP prokazující dodání poštovní zásilky příjemci, když on sám potvrzuje, že zásilka mu jakožto odesílateli byla vrácena a tedy nebyla dodána příjemci. Žalobce ve správním řízení nikterak neprokázal, že na vrácené zásilce absentovala dodejka a naopak žalovaný prokázal, že mu žalobce písemně potvrdil převzetí vrácené zásilky. Uvedl, že podle čl. 17 odst. 4 poštovních podmínek je dodejka integrovanou součástí použité zvláštní obálky zásilky. U tohoto typu obálky se předpokládá oddělení dodejky pouze, je-li předávána adresátovi, což se zde nestalo. Potvrdil-li žalobce žalovanému dne 9.5.2023, že přebírá vrácenou zásilku, vztahuje se potvrzení na celou zásilku, a to včetně dodejky, která je součástí zvláštní obálky. Pokud dodejka na vrácené zásilce chyběla, měl buď logicky vrácenou zásilku nepřevzít, nebo převzít s výslovnou výhradou, případně přímo na místě chybějící dodejku reklamovat či co nejdříve po převzetí. Jestliže žalobce zásilku převzal bez jakékoliv výhrady a a ani v následujících dnech chybějící dodejku nereklamoval, žalovaný nemohl vůbec vědět, že žalobce dodejku postrádá. Argumentace žalobce, že i na tuto vadu se vztahovala reklamace ze dne 17.4.2023 je mylná, neboť v této reklamaci nemohl žalobce reklamovat vadu, která se dle jeho tvrzení projevila až dne 9.5.2023, tj. při převzetí zásilky. Co se týká jiných práva a povinností (nedoručení zásilky, průtahy s jejím vrácením), pak žalobce se těchto úpravy těchto nároků vůbec nedomáhal, proto nebyly předmětem správního řízení a tudíž ani rozhodnutí správního orgánu. Uvedené nároky tak nyní nemohou být ani předmětem tohoto soudního řízení a tato žalobní argumentace je zcela irelevantní. Navrhl žalobu zamítnout v plném rozsahu.

4. Žalobce k žalobě ještě doplnil, že nemůže dokazovat tzv. negativní skutečnost (prokazování neexistujících skutečností), jak vyplývá z judikatury, tj. že na zásilce chyběla dodejka, ke svým tvrzením pak doložil své „čestné prohlášení“ a fotografie obálky bez dodejky s tím, že byly pořízeny bezprostředně před podáním zásilky do poštovní přepravy a následně po jejím předání žalobci, a z data fotek je patrné, kdy byly pořízeny. S obálkou bylo prokazatelně žalovaným manipulována a je tedy více než pravděpodobné, že k jejímu odtržení v tuto dobu došlo. Od žalovaného navíc žalobce dostal prostřednictvím jeho pracovnice paní , jméno FO, informaci, že na stejnou vadu nemůže zákazník podat dvě reklamace. Dále se odkázal na jiné správní řízení a odůvodnění rozhodnutí v něm, kde se hovoří v obdobné věci o tom, že důkazní břemeno se přesouvá na žalovanou, která by měla dokázat, že vyrozumění o vyřízení reklamace a druhopis dodejky žalobci dodala, což se nestalo.

5. Při jednání konaném dne 28.2.2025 žalovaná namítala, že podle poštovních podmínek čl. 32 bod 9 a čl. 17 se dodejka vrací s vrácenou poštovní zásilkou, která není doručená a pokud někdo tvrdí, že to bylo jinak, jako zde žalobce, měl by to dokázat, žádné důkazní břemeno se zde neotáčí. Skutečně nelze podat dvě reklamace na tutéž vadu, ale v tomto případě se nejednalo o tutéž vadu. Původní reklamační řízení již bylo ukončeno a žalobce absenci dodejky (údajnou) mohl zjistit až při převzetí nedoručené zásilky dne 9.5.2023. Původní reklamace se tak na tuto vadu nemohla vztahovat. Navíc dodejka je potvrzením o převzetí zásilky a druhopis dodejky se při nepřevzetí zásilky adresátem (jako v tomto případě) nevystavuje, nic takového z poštovních podmínek nevyplývá.

6. Soud I. stupně nejprve zkoumal, zda žaloba byla podána včas podle ust. § 247 o.s.ř., podle něhož žaloba podle části páté o.s.ř. musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Rozhodnutí o rozkladu byla zástupci žalobce doručeno dne 18.3.2024, žaloba byla podána dne 20.5.2024, a proto podmínka včasnosti byla splněna (viz uvedené rozhodnutí a doručenka z DS). Výše uvedené vyplývá z listinných důkazů uvedených níže, stejně tak jako procesní věcná legitimace účastníků v tomto řízení. Žaloba byla rovněž podána oprávněnou osobou podle § 246 odst. 1 o.s.ř. a je přípustná ve smyslu § 247 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce ve správním řízení vyčerpal všechny opravné prostředky. Žaloba byla projednána vzhledem k § 250f o.s.ř. v mezích vymezených žalobcem.

7. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnankyní žalované a pracuje za přepážkou na poště , adresa, . K dokladu o předání zásilek žalobce dne 9.5.2023 uvedla, že tento den si zcela vzhledem k časovému odstupu nepamatuje, ale standardním postupem je, že u těchto předávaných zásilek by měla být i dodajka. Žalobce si nevybavuje, nezná ho. Pokud by na uvedených zásilkách nebyla dodejka, pak by se musel vypsat její druhopis, ale jí osobně se to za celou praxi (30 let) na předmětné přepážce nestalo. Pokud by se to stalo (např. cestou, kdy se může odtrhnout cokoliv), mají povinnost sami, i bez iniciativy zákazníka, vystavit druhopis dodejky. Na uvedené dokladu je podpis zákazníka a je tam její osobní číslo, proto zásilky mu vydávala ona. Pokud by inicioval absenci dodejky zákazník, vypsala by se reklamace, což by činil pracovník přepážky s vedoucí nebo zástupcem vedoucí. V tomto případě se nic takového nedělo, protože by si to pamatovala. Z dokladu vyplývá, že se ten den panu , Anonymizováno, předávaly 3 dopisy.

8. Z listinných důkazů a obsahu správního spisu a to konkrétně z návrhu na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace ze dne 5.6.2023, potvrzení přijetí reklamace , Anonymizováno, , z rozhodnutí ČTÚ ze dne 13.11.2023 čj. , Anonymizováno, s doručenkou z DS, z rozhodnutí ČTÚ ze dne 7.3.2024 čj. , Anonymizováno, s doručenkou z datové schránky, z kopie obálky předmětné zásilky, z Poštovních podmínek České pošty, s.p.-Základní poštovní služby, z potvrzení o převzetí poštovní zásilky ze dne 9.5.2023 u pošty , adresa, , informací o zásilce , Anonymizováno, , historie reklamace , Anonymizováno, , z informace o zásilce , Anonymizováno, , protokolu odeslaných zásilek k postoupení rozkladu, z rozkladu proti rozhodnutí ČTÚ ze dne 4.12.2023, Rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 13. 11. 2023 č.j. , č. účtu, a Rozhodnutí Předsedy rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 7.3. 2024 č.j. , Anonymizováno, , z listiny ČTÚ ze dne 4.1.2024-postoupení rozkladu, z doručenky z DS k rozhodnutí o rozkladu, z průvodky doručeného digitálního dokumentu, z výzvy k vyjádření k rozkladu ze dne 6.12.2023 s doručenkou z DS, z vyjádření žalovaného k rozkladu žalobce ze dne 8.12.2023, z kopie obálky se zásilkou , IBAN, CZ odesílatele Pošta , adresa, žalobci podané dne 21.4.2023, z oznámení o výsledku reklamace č. , hodnota, ze dne 21.4.2023, z dokumentu „sledování zásilek“ PoštaOnline, z protokolu odeslaných zásilek ČTÚ zástupci žalobce, z výzvy k zaplacení správního poplatku ze dne 7.6.2023 s doručenkou z DS, z vyrozumění o zahájení správního řízení ze strany ČTÚ ze dne 3.7.2023 s doručenkou z DS, z vyjádření žalovaného ke správnímu řízení ze dne 21.7.2023, z plné moci udělené žalobcem svému právnímu zástupci pro správní řízení, z žádosti o podání informací, údajů a podkladů ze dne 30.8.2023 s doručenkou z DS, z náhledu reklamačního listu, z vyjádření žalované ke správnímu řízení, z průvodek doručenéh digitálního dokumentu z DS, z vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného, z žádosti o podání inromací, údajů a podkladů s doručenkou z DS, z vyjádření žalovaného k přípisu žalobce, z oznámení ČTÚ o nemožnosti dodržet lhůtu pro vydání rozhodnutí ze dne 19.9.2023 s doručenkou z DS, z informace o možnosti vyjádření se k podkladu před vydáním rozhodnutí s doručenkou z DS, ze záznamu o poradě s klientem, z vyčíslení nákladů žalobce potřebných k účelnému uplatňování práva, z vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného, z vyjádření k přípisu navrhovatele žalované, bylo zjištěno, že dne 19.10.2022 uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o poskytnutí poštovní služby, jejímž předmětem bylo zaslání doporučené zásilky na adresu sídla adresáta „, právnická osoba, “. K této zásilce zvolil a uhradil mimo jiné doplňkovou službu „dodejka“, zásilka byla evidována pod podacím číslem , Anonymizováno, (dále jen „zásilka“). Zásilka však nebyla adresátovi doručena, žalobci nebyla vrácena obálka od zásilky, ani dodejka jako doklad o jejím doručení, proto dne 17.4.2023 podal reklamaci plnění, která byla žalovaným vedena pod č. , hodnota, a vyhodnocena žalovaným jako nedůvodná a to dne 21.4.2023, kdy oznámení o výsledku reklamace bylo žalobci doručeno dne 5.5.2023. Dále bylo zjištěno, že předmětná zásilka byla dne adresátovi , adresa, doručována dne 21.10.2022 a po neúspěšném pokusu o doručení byla téhož dne uložena na ukládací poště , adresa, . Po nevyzvednutí v úložní době byla dne 1.11.2022 zásilka vrácena zpět a dne 4.11.2022 byla neúspěšně doručována odesílateli, tj. žalobci a téhož dne uložena na ukládací poště , adresa, . Vrácená zásilka nebyla žalobcem v úložní době vyzvednuta, proto byla dne 1.11.2022 jako neodbytná zaslána do Poštovní úložny , adresa, . Na základě reklamace byla zásilka z poštovní úložny vyrovnána na reklamační poštu , adresa, , kde byla od 21.4.2023 připravena k vyzvednutí. Žalobce si po vyrovnání zásilky z poštovní úložny a uložení na reklamační poště , adresa, zásilku , Anonymizováno, dne 9.5.2023. Žalobce podal dne 2.6.2023 návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace. Správní orgán (ČTÚ) však rozhodnutím ze dne 13.11.2022 námitku zamítl, dále byl zamítnut i návrh žalobce, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat k rukám žalobce věcně správný druhopis dodejky vztahující se k zásilce a bylo shledáno, že reklamace byla vyřízena řádně. Podstatou odůvodnění tohoto rozhodnutí byly závěry správního orgánu spočívající jednak ve skutečnosti, že žalobce formuloval petit návrhu zmatečně (kdy nebylo jasné, zda se domáhal druhopisu dodejky prokazující vrácení zásilky, která údajně nebyla součástí vrácené zásilky, anebo druhopisu dodejky prokazující dodání poštovní zásilky příjemci, přestože sám v návrhu potvrzuje, že zásilka mu jakožto odesílateli byla vrácena-tedy nikoliv dodána), nicméně podání bylo posuzováno podle obsahu. Z fotokopie vrácené zásilky předložené žalobcem-obálky z vrácené zásilky-správní orgán dovodil, že sice chybí dodejka, není z ní však možné určit, že se jedná o obálku ze zeleným pruhem, která byla předmětem zásilky. Zároveň bylo konstatováno, že žalobce přes výzvu nepředložil druhou stranu obálky. Správní orgán dále dospěl k zjištění, že žalobce si dne 9.5.2023 předmětnou zásilku spolu s dalšími dvěma osobně na poště vyzvedl, aniž by přímo na místě reklamoval tvrzenou absenci dodejky, což mu umožňoval čl. 43 ZPP, či ji odmítl převzít. Argumentaci žalobce spočívající v tom, že reklamace zásilky ze dne 17.4.2023 již obsahovala reklamaci toho, že se mu nevrátila dodejka a stejnou vadu nemůže reklamovat dvakrát, správní orgán odmítl s tím, že v daném případě se nejedná o shodnou reklamaci, když v době původní reklamace ještě nemohl vědět, že dne 9.5.2023 mu bude vrácena zásilka (dle jeho tvrzení) bez dodejky a označil jeho tvrzení za účelové. Zdůraznil, že dodejka dle čl. 17 odst. 1 ZPP představuje písemné potvrzení pro odesílatele, že zásilka byla dodána příjemci. V rámci reklamace ze dne 17.4.2023 žalobce uplatnil tzv. reklamaci dodání podle čl. 40 odst. 3 ZPP, tedy zcela logicky nemůže požadovat, aby mu žalovaný vyhotovil druhopis dodejky podle čl. 17 odst. 1 ZPP prokazující dodání poštovní zásilky příjemci za stavu, kdy zásilka příjemci dodána nebyla a byla vrácena žalobci jako odesílateli a v těchto případech se od obálky neodděluje. Z uvedených důvodů i s ohledem na pravidla tohoto typu správního řízení-sporného-neunesl žalobce důkazní břemeno a správní orgán rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 4.12.2023 následně rozklad, přičemž následně rozhodnutím ze dne 7.3.2024 Správní orgán II. stupně podaný rozklad zamítl a rozhodnutí Správního orgánu I. stupně potvrdil. Dospěl k závěru, že zjištění a z nich vyvozené závěry prvostupňového správního orgánu jsou správné s tím, že žalovaný postupoval při vyřízení věci žalobce v souladu se zákonem o poštovních službách, uzavřenou poštovní smlouvou a Základními poštovními podmínkami. Postup žalovaného spočívající v tom, že nedoručené zásilky, které byly po neúspěšném pokusu o doručení uloženy na poště a po té, jako nevyzvednuté adresáty v úložné době jako neodbytné uloženy v poštovní úložně, je plně v souladu s čl. 47 odst. 3 písm. a) ZPP, podle kterého podnik neodpovídá za nesplnění povinností podle uzavřené smlouvy z příčin na straně odesílatele nebo příjemce a tedy i reklamace zásilky byla vyřízena řádně, neboť žalovaný splnil všechny své povinnosti. Neporušil je ani tím, že žalobci nedodal dodejku, kterou ani dodat nemohl, neboť reklamovaná poštovní zásilka dodána nebyla, což je v souladu s čl 17 odst. 1 ZPP a čl. 40 odst. 5 ZPP, podle něhož tato skutečnost byla žalobci jako odesílateli žalovaným oznámena. Dále dospěl shodně, jako správní orgán I. stupně k závěru, že předmětem reklamace ze dne 17.4.2023 nemohlo být, že s vrácenou zásilkou , Anonymizováno, nebyla předána dodejka a reklamaci č. 23041093 tak nelze považovat za jinou reklamaci dle čl. 43 ZPP, tedy reklamaci nesplnění povinnosti podle uzavřené smlouvy, tedy toho, že žalobce neobdržel dodejku. Doplnil, že nutnou podmínou pro přijetí jiné reklamace žalobcem je dle čl. 43 odst. 2 poslední věta ZPP doložení reklamace všemi údaji a doklady, které jsou nezbytné pro posouzení její oprávněnosti. Tvrzení o nevrácení dodejky (tedy objektivní stav zásilky při jejím převzetí) lze prokázat pouze při převzetí zásilky odesílatelem od pošty zpět, nikoliv později, ale tato podmínka tak splněna žalobcem nebyla. Podmínkou pro vyhovění námitce je však řádně uplatněná reklamace, což se však v případě tvrzení žalobce o nedodání dodejky spolu s vrácenou nedoručenou zásilkou nestalo. Vzhledem k tomu, že nebyly shledány ani jiné žalobcem tvrzené nedostatky v postupu správního orgánu I. stupně (neobjektivnost, porušení zásady rovnosti účastníků), bylo jeho rozhodnutí včetně výroku o nákladech řízení, potvrzeno a námitky zamítnuty9. Soud jako nerelevantní či nadbytečné pro rozhodnutí v této věci neprovedl či nevyužil tyto důkazní návrhy: rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 10.3.2021 (týká se skutkově jiné věci), čestné prohlášení žalobce (nemá žádnou důkazní hodnotu a soud ani neshledal nutnost doplnit řízení účastnickou výpovědí žalobce), výpovědí svědkyně , jméno FO, ani jejím prohlášením ze dne 19.1.2022, neboť se týká skutkově jiné věci.

10. Soud po žalobci ani nepožadoval předložení originální předmětné zásilky, neboť není spornou skutečností, že se na ní nyní již sporná dodejka nenachází, je rovněž zachycena i na fotografiích předložených žalobcem.

11. Zjištěný skutkový stav, kromě sporné okolnosti, zda vrácená, nedoručená zásilka byla dne 9.5.2023 vydána žalobci bez dodejky, či s dodejkou, účastníci řízení nesporovali.

12. Soud dospěl k závěru, že podstatou tohoto sporu bylo 1) zhodnotit, zda správní orgán správně vyhodnotil námitku žalobce, že původní reklamace ze dne 17.4.2023, kterou se domáhal vydání nevrácené zásilky a dodejky či jejího druhopisu, se týkala i absence dodejky u zásilky vrácené mu jako nedoručené dne 9.5.2023 a 2) že zásilka předaná mu dne 9.5.2023 neobsahovala dodejku, ač ji správně obsahovat měla a žalovaný je tudíž povinen mu ji na základě reklamace ze dne 17.4.2023 předat se všemi náležitostmi a zda tedy v tomto směru byly splněny podmínky pro modifikaci napadeného správního rozhodnutí. Předmět tohoto řízení byl vymezen obsahem podané reklamace ze dne 17.4.2023, která neobsahovala jako důvod vzniklé průtahy na straně žalovaného ani to, že snad mělo být doručováno odlišnému subjektu, než vyznačenému adresátovi.

13. Soud zjištěný skutkový stav posoudil právně takto:

14. Podle § 244 odst. 1 o.s.ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvlášního předpisu (dále jen „správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1) a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

15. Podle § 245 o.s.ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení první až čtvrté tohoto zákona.

16. Podle § 250e odst. 2 o.s.ř. soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.

17. Podle § 250f o.s.ř. soud věc projednal v mezích, ve kterých se žalobce domáhal projednání sporu, a to ve vztahu k reklamaci k doručení dodejky, která neměla zákonem a smlouvou požadované vlastnosti.

18. Podle § 246 odst. 1 o.s.ř., k návrhu je oprávněn ten , kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

19. Řízení o námitce proti vyřízení reklamace dle § 6a zákona o poštovních službách je sporné správní řízení, k němuž je věcně příslušná žalovaná dle § 36a odst. 2 písm. e) zákona o poštovních službách. Právní základ vychází z uzavřené poštovní smlouvy resp. z poštovních podmínek (viz § 6 odst. 2 písm. i) zák. o pošt.službách).

20. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v čl. 51 rozsudku čj. 8 As 70/2018-100 vyložil, že zákon o poštovních službách má dvě hlavní části-soukromoprávní a veřejnoprávní. V soukromoprávní části podrobně upravuje smlouvu o poštovní službě jako zvláštní smluvní typ (s tím, že pouze v některých podrobnostech platí subsidiárně obecná ustanovení obč. zákoníku). Veřejnoprávní část se zabývá zajištěním nejdůležitějších poštovních služeb (tzv. základní služby) tak, aby byly kvalitní a aby byly všeobecně dostupné na celém českém území. Podle § 39 zák.o pošt. službách platí, že právní vztahy vycházející ze smluvní úpravy vymezené poštovní smlouvou a poštovními podmínkami tak mají typicky soukromoprávní charakter, účastníci těchto vztahů se nacházejí v rovném postavení.

21. Podle Poštovních podmínek platných od 1.1.2022 mohou odesílatel nebo adresát do jednoho roku od podání u kterékoliv pošty reklamovat dodání u služby cenné psaní (čl. 40 odst. 1,2). Podle čl. 17 odst. 1 v případě doplňkové služby-dodejka-podnik opatří odesílateli písemné potvrzení prokazující dodání poštovní zásilky příjemci (dále jen dodejka). Podle čl 17 odst. 3 má dodejka formu stanovenou podnikem. Dodejka vyplněná odesílatelem podle předtisku se předá společně s poštovní zásilkou. Podle č. 17 odst. 4 odesílatel může použít též zvláštní obálku, jejíž součástí je dodejka. Při použití této zvláštní obálky může odesílatel požadovat, aby v dodejce, v případě podle písmene g) i na jiné části obálky, byly uvedeny některé z následujících údajů: (g) byla-li poštovní zásilka vrácena, (1) důvod vrácení (čl. 32 odst. 8), jakož i okolnosti, za nichž k vrácení došlo, (2) ve který den byla uložena a ve který den byla připravena k vyzvednutí, (3) jméno a příjmení fyzické osoby, která jménem podniku o vrácení poštovní zásilky rozhodla, jakož i její podpis potvrzující, že důvody podle bodu 1. odpovídají skutečnosti a že adresátovi bylo stanoveným způsobem předáno poučení o právních důsledcích, výzva nebo oznámení (odstavec 6), popřípadě důvod, proč adresátovi nebylo možno toto poučení, výzvu nebo oznámení předat, (4) pokud měla být poštovní zásilka dodána způsobem podle čl. 32 odst. 3, z jakých důvodů k tomuto dodání nedošlo. Podle čl. 26 odst. 1, v případě doplňkové služby podle článku 17 podnik do dodejky podle čl. 17 odst. 3 uvede den, kdy byla poštovní zásilka uložená podle odstavce 4, odstavce 6 až 8 nebo odst. 18 písm. b) nebo c) připravena k vyzvednutí; v případě podle odstavce 20 se však tento den do dodejky neuvede. Podle čl. 26 odst. 22, jestliže byla v případě doplňkové služby podle čl. 17 poštovní zásilka dodána, podnik do dodejky podle čl. 17 odst. 3 uvede den, kdy byla dodána. Dodejku, která má náležitosti podle čl. 27 odst. 1 nebo 2, podnik neprodleně předá odesílateli. Podle č. 32 odst. 8, podnik je povinen uvést na vrácenou poštovní zásilku poznámku o důvodu, pro který nebyla dodána. Podle čl. 32 odst. 9, v případě doplňkové služby podle čl. 17 podnik společně s vrácenou poštovní zásilkou předá odesílateli dodejku s údaji podle čl. 25 odst. 28 a 30 a čl. 26 odst. 21 a 23.

22. Podle § 4 odst. 2 zákona o pošt.službách je provozovatel (tj. žalovaný) povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným požaduje.

23. Dle § 4 odst. 3 zákona o poštovních službách provozovateli (tj. odpůrci) nevzniká povinnost uzavřít poštovní smlouvu, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od práv a povinností, které se mají stát obsahem právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy, nebo jejich doplnění. Takovou poštovní smlouvu může provozovatel uzavřít, pokud je na takovou možnost v poštovních podmínkách upozorněno a pokud se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní služby.

24. Dle § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách se poštovní smlouvou provozovatel (tj. odpůrce) zavazuje odesílateli, že dodá poštovní zásilku nebo peněžní částku z místa poštovního podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese, a odesílatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit provozovateli (tj. odpůrci) dohodnutou cenu. Za poštovní smlouvu se považuje jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní služby.

25. Dle § 39 zákona o poštovních službách se právní vztahy při poskytování poštovních služeb, které nejsou upraveny v § 4 až 15 tohoto zákona, řídí občanským zákoníkem.

26. Lze zdůraznit, že zákon o poštovních službách v ustanovení § 2 odst. 1 definuje účel poštovní služby, kterým je dodání poštovní zásilky příjemci. V § 2 písm. h) zákona o poštovních službách je výslovně zakotveno, že dodáním se rozumí vydání poštovní zásilky příjemci.

27. Vycházeje ze zjištěného skutkového stavu soud aplikoval shora uvedenou zákonnou úpravu a dospěl k těmto závěrům:Ze shora uvedeného vyplývá, že v tomto i v předmětném správním řízení jde o řízení sporné, proto důkazní břemeno tíží jeho účastníky. Žalobci se především nepodařilo ani v jednom z řízení prokázat své tvrzení, že vrácená zásilka převzatá jím dne 9.5.2023 neobsahovala dodejku. Žalobcem navržené důkazy (fotokopie obálky) jsou nerelevantní, přestože je žalobce mohl pořídit těsně po převzetí zásilky, mohl tak učinit již po té, co ze zásilky sám dodejku odstranil. Proto ani časový údaj na fotoaparátu by nebyl způsobilým dokladem o věrohodnosti pořízených fotografií. Okolnosti pořízení fotografií jsou nejasné (i relevanci fotografií může např. potvrdit svědek), je s podivem, že je žalobce neuplatnil již ve správním řízení, pokud je měl k dispozici a byl právě zastoupen. Jediným důkazem, který by mohl prokázat bez jakýchkoliv pochybností tvrzení žalobce, by bylo (v tomto se soud zcela ztotožňuje se závěry správního orgánů a námitkami žalovaného v tomto řízení), kdyby žalobce odmítl v tomto stavu (nesouladném s platnými právními předpisy a smlouvou) vracenou zásilkou přijmout, případně její stav ihned reklamoval, či by zvolil obojí postup, případně by u přebírání zásilky byl svědek, který by stav zásilky svědecky potvrdil. Nic takového žalobce neučinil. Žalobce se mýlí, pokud má za to, že mu nemůže být uloženo prokazovat v tomto případě tzv. negativní skutečnost, tj., že „něco není“ nebo „neexistujících skutečností“, když takto nelze chápat jeho důkazní povinnost v tomto případě. Zde se jedná o doložení „stavu zásilky při jejím převzetí“. Stejným způsobem by totiž musel prokazovat stav zásilky, kdyby namítal např. její poškození, neúplnost, znečištění, nečitelnost, chybnost údajů atd. Naopak žalobce zásilku bez jakýchkoliv výhrad přijal, což stvrdil svým podpisem. Tuto skutečnost potvrdila i svědkyně , jméno FO, , která sice uvedla, že na tento konkrétní případ si nepamatuje, nicméně uvedenou zásilku žalobci osobně na přepážce dne 9.5.2023 předávala a pokud by neobsahovala dodejku, musela by to podle právních předpisů řešit, absenci dodejky žalobce nenamítal, reklamaci stavu zásilky nepodal a za 30 let práce na uvedené přepážce si neuvědomuje situaci, kdy by nedoručená a zákazníkovi vracená zásilka neobsahovala dodejku. Není možné odhlédnout i od faktu, že v tomto stavu (dle jeho tvrzení tedy bez dodejky) žalobce převzal všechny tři zásilky, ohledně nichž jsou nyní u zdejšího soudu vedena další řízení proti žalovanému. Jednání žalobce je pro soud nepochopitelné i proto, že žalobce je velice dobře seznámen (i právně zastoupen) s právy a povinnostmi účastníků poštovního styku a tudíž i se svými právy a tomu odpovídajícími povinnostmi žalovanému, proti němuž vede u tohoto soudu několik soudních sporů s různým předmětem řízení. Stejně tak je žalobce na omylu ohledně tvrzení, že řádné vrácení zásilky s dodejkou má prokazovat žalovaný. Vrácení nedoručené zásilky s dodejkou je totiž presumováno Poštovními podmínkami, a pokud je stav odchylný, pak tuto skutečnost má prokázat ten, ve prospěch jehož tvrzení dokazovaná skutečnost svědčí, v tomto případě tedy žalobce. Soud se ztotožnil i s obranou žalovaného spočívající v tom, že reklamace ze dne 17.4.2023 se již nemohla vztahovat na údajnou absenci dodejky u zásilky převzaté žalobcem dne 9.5.2023, neboť již 5.5.2023 mu bylo doručeno oznámení o ukončení reklamačního řízení. V době podání reklamace žalobce požadoval (jako osoba znalá ZPP) buď vrácení nedoručené zásilky nebo (alternativně) dodejky jako dokladu o doručení zásilky, nikoliv pouze dodejky od nedoručené zásilky, která nebyla připojena k nedoručené zásilce, neboť tato skutečnost mu nemohla být ke dni podání reklamace až do jejího skončení známa návrhem na reklamaci vymezil předmět reklamačního řízení. Účastník reklamačního řízení musí předložit všechny důkazy ke svým tvrzením k prokázání skutkového stavu, jak by tedy žalobce mohl předložit vrácenou nedoručenou zásilku bez dodejky, když ji ještě ke dni podání reklamace a ani v průběhu reklamačního řízení do jeho konce neměl k dispozici? V případě reklamace zásilky dodané mu dne 9.5.2023 by se jednalo o novou reklamaci s jiným předmětem přezkumu jiného skutkového stavu. V době podání reklamace nemohl vědět, že mu bude předána zásilka bez dodejky. V tomto směru se soud tedy zcela ztotožnil se závěry správních orgánů obou stupňů, a proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 250i o.s.ř..

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 245 o.s.ř., ust. § 151 ost. 1 o.s.ř. ve znění § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nichž přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 5 úkonů po 300 Kč ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. (účastní na jednání 2x, vyjádření, 2x příprava na jednání).

29. Výrok o povinnosti žalobce hradit náklady státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu v tomto případě jsou tvořeny náklady na svědečné svědkyně , jméno FO, , které jsou tvořeny ušlým výdělkem ve výši 182,10 Kč/hodinu-pracovní doby v den účasti na jednání, která činí 11 hodin (od 7.40 hodin do 18.40 hodin) dle potvrzení zaměstnavatele a dále cestovným za jízdné , adresa, a zpět-478 Kč a stravným za 11 hodin za 150 Kč-doloženo potvrzením zaměstnavatele svědkyně a cestovními doklady, celkem tedy 2 631,10 Kč.