20 C 180/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Grycovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně e) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa , obec f) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa , obec všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 40 783 Kč s přísl. a 554 169 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku: žalobkyni a) částku 19 549,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 17 920,70 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 629 Kč od [datum] do zaplacení, žalobci b) částku 39 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 35 838 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 258 Kč od [datum] do zaplacení, žalobkyni c) částku 26 064 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 23 892 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 172 Kč od [datum] do zaplacení, žalobkyni d) částku 26 064 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 23 892 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 172 Kč od [datum] do zaplacení, žalobkyni e) částku 11 841 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, žalobci f) částku 11 841 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 40 509,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení a zákonný úrok z prodlení z částky 1 629 Kč za dobu od [datum] do [datum], žalobci b) částku 81 001,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení a zákonný úrok z prodlení z částky 3 258 Kč za dobu od [datum] do [datum], žalobkyni c) částku 54 010,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení a zákonný úrok z prodlení z částky 2 172 Kč za dobu od [datum] do [datum], žalobkyni d) částku 54 010,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení a zákonný úrok z prodlení z částky 2 172 Kč za dobu od [datum] do [datum], žalobkyni e) částku 24 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení a žalobci f) částku 24 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, a to žalobkyně a) ve výši 2 236 Kč, žalobce b) ve výši 4 322 Kč, žalobkyně c) ve výši 2 832 Kč, žalobkyně d) ve výši 2 832 Kč, žalobkyně e) ve výši 1 342 Kč, žalobce f) ve výši 1 342 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náklady státu v rozsahu 77,4%, jež budou vyčísleny samostatným usnesením.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náklady státu v rozsahu 22,6%, jež budou samostatným usnesením.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] (vedena původně pod sp. zn. [spisová značka]) se žalobci domáhali vůči žalovanému zaplacení celkem částky 554 169 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Konkrétně žádala žalobkyně a) zaplacení částky 79 167 Kč, žalobce b) zaplacení částky 158 334 Kč, žalobkyně c) a d) zaplacení částek po 105 556 Kč a žalobkyně e) a žalobce f) zaplacení částek po 52 778 Kč. Úrok z prodlení z těchto částek pak žalobci žádali dle doručení stejnopisu žaloby žalovanému. Takto uplatněné nároky žalobci odůvodnili tím, že do [datum] byli spoluvlastníky budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], na adrese [adresa žalované] (dále jen„ Nemovitost“), a to žalobkyně a) se spoluvlastnickým podílem [číslo], žalobce b) se spoluvlastnickým podílem [číslo], a žalobkyně c) a d) každá se spoluvlastnickým podílem [číslo] a žalobkyně e) a žalobce f) každý se spoluvlastnickým podílem [číslo]. Většinovým spoluvlastníkem Nemovitosti je [územní celek], přičemž právo hospodaření s tímto majetkem vykonává žalovaný. Žalovaný pak v období od [datum] do [datum] užíval celou Nemovitost (s výjimkou obchodních prostor v 1. NP budovy o výměře 109 m2), když do [datum] žalovaný hradil žalobcům za užívání částku dle Dohody o užívání spoluvlastnického podílu ze dne [datum] (dále jen„ Dohoda o užívání“) ve výši 1 981 Kč měsíčně odpovídající id. spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] Dohodu o užívání se žalovaný pokusil jednostranně ukončit ke dni [datum], tento úkon však žalobci považují za neplatný. Od [datum] tak žalovaný na základě jednostranného oznámení ze dne [datum] hradí žalobcům částku odpovídající spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] ve výši 781,50 Kč. Žalobci jsou přesvědčeni, že žalovaný byl nadále i v předmětném období povinen platit jim náhradu v souladu s Dohodou o užívání a doplatku do této výše (nad rámec žalovaným provedených plateb) se domáhají touto žalobou. Podáním ze dne [datum] navrhli žalobci rozšíření žaloby o úhradu rozdílu za užívání spoluvlastnického podílu dle Dohody o užívání i za období od [datum] do [datum], zdejší soud však usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], rozšíření žaloby nepřipustil. Podáním ze dne [datum] žalobci a) až d) sdělili, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo odvolacím soudem (rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) potvrzeno, že jednostranné ukončení Dohody o užívání je platné. Z tohoto důvodu tak žalobci nadále požadují vydání bezdůvodného obohacení, neboť částka, kterou jim žalovaný hradil v roce 2011, neodpovídá obvyklé ceně nájmu. Dle žalobců obvyklá cena nájmu za užívání [číslo] Nemovitosti odpovídá částce 1 605 Kč měsíčně. Z tohoto důvodu tak žalobci učinili částečné zpětvzetí žaloby, konkrétně žalobkyně a) vzala žalobu zpět co do částky 2 256 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, žalobce b) vzal žalobu zpět co do částky 4 512 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, žalobkyně c) a d) vzali žalobu zpět každá co do částky 3 008 Kč s požadovaným úrokem z prodlení.

2. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] (vedena pod sp. zn. [spisová značka]) se žalobci a) až d) domáhali vůči žalovanému zaplacení částky 40 783 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Konkrétně žádala žalobkyně a) zaplacení částky 7 197 Kč, žalobce b) zaplacení částky 14 394 Kč, žalobkyně c) a d) zaplacení částek po 9 596 Kč. Úrok z prodlení z těchto částek pak žalobci žádali od [datum]. Žalobci tento právní nárok požadovali na základě shodné právní argumentace jako v případě žaloby vedené původně pod sp. zn. [spisová značka], přičemž výše uvedené částky požadovali za užívání Nemovitosti žalovaným v období od [datum] do [datum].

3. Žalovaný se k oběma citovaným žalobám vyjádřil shodně tak, že s nimi nesouhlasí a navrhl jejich zamítnutí s tím, že nejsou důvodné. Žalovaný Dohodu o užívání jednostranně vypověděl ke dni [datum], výpověď byla zaslána všem žalobcům včetně jejich zástupce [anonymizováno]. [příjmení] do vlastních rukou, čím zanikly veškeré závazky z ní plynoucí. Za uvedená období žalobcům žalovaný vyplatil bezdůvodné obohacení dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] a skutečně užívaných ploch v Nemovitosti. Ve vztahu k první žalobě (podané dne [datum]) žalovaný namítl nedostatek aktivní legitimace žalobců e) a f) ve vztahu k celému žalovanému období, neboť tito žalobci převedli své vlastnické právo kupní smlouvou ze dne [datum] s právnímu účinky ke dni [datum]. Ve vztahu k druhé žalobě (podané dne [datum]) pak žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť nárok byl u soudu uplatněn až po uplynutí promlčecí doby.

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud řízení zastavil ve vztahu k žalobkyni co do částky 2 256 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve vztahu k žalobci b) co do částky 4 512 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve vztahu k žalobkyni c) co do částky 3 008 Kč s požadovaným úrokem z prodlení a ve vztahu k žalobkyni d) co do částky 3 008 Kč s požadovaným úrokem z prodlení.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud spojil obě výše uvedená řízení ke společnému řízení s tím, že nadále byly vedeny pod sp. zn. 20 C 180/2015.

6. Podáním ze dne [datum] vzali žalobci a) až f) žalobu částečně zpět i ohledně období za dobu od [datum] do [datum] z důvodu vyřešení předběžné otázky týkající se platnosti výpovědi Dohody o užívání, konkrétně žalobkyně a) vzala žalobu zpět co do částky 24 048,90 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, žalobce b) vzal žalobu zpět co do částky 48 118,20 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, žalobkyně c) a d) vzali žalobu zpět každá co do částky 32 069,20 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, žalobkyně e) a žalobce f) vzali žalobu zpět každý co do částky 16 034,60 Kč s požadovaným úrokem z prodlení. Usnesením ze dne 4. 6. 2020, č. j. 20 C 180/2015-119, soud řízení zastavil ve vztahu k žalobkyni co do částky 24 048,90 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve vztahu k žalobci b) co do částky 48 118,20 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve vztahu k žalobkyni c) co do částky 32 069,20 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve vztahu k žalobkyni d) co do částky 32 069,20 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve vztahu k žalobkyni e) co do částky 16 034,60 Kč s požadovaným úrokem z prodlení, ve vztahu k žalobci f) co do částky 16 034,60 Kč s požadovaným úrokem z prodlení. Konečně podáním žalobce ze dne [datum] vzali žalobci e) a f) žalobu částečně zpět, každý o částku 379,40 Kč z důvodu, že tito byli podílovými spoluvlastníci Nemovitosti pouze do [datum], nikoli do [datum]. Usnesením ze dne 27. 7. 2020, č. j. 20 C 180/2015-123, soud řízení zastavil ve vztahu k žalobkyni e) co do částky 379,40 Kč s požadovaným úrokem z prodlení a ve vztahu k žalobci f) co do částky 379,40 Kč s požadovaným úrokem z prodlení.

7. Mezi účastníky řízení bylo nesporné následující. Žalobci a) až d) byli v období od [datum] do [datum] podílovými spoluvlastníky Nemovitosti, a to žalobkyně a) s podílem [číslo], žalobce b) s podílem [číslo], žalobkyně c) a d) každá s podílem [číslo]. Žalobci e) až f) byli podílovými spoluvlastníky Nemovitosti v období od [datum] do [datum], a to každý s podílem [číslo]. Žalovaný užíval Nemovitost od [datum] do [datum] s výjimkou obchodních prostor o výměře 109 m2. Žalobcům či jejich zmocněncům byla doručena výpověď z Dohody o užívání a Dohoda o užívání byla platně ukončena.

8. Naopak mezi účastníky řízení bylo sporné, zda je žalovaný pasivně legitimován a výše náhrady za užívání Nemovitosti žalovaným za spoluvlastnické podíly žalobců včetně právní kvalifikace žalobního nároku.

9. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav.

10. K otázce vlastnictví Nemovitosti soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků řízení, když spoluvlastnictví Nemovitosti žalobci včetně výše jejich podílů má soud za prokázané výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek] ze dne [datum] a ze dne [datum]. Těmito výpisy z katastru nemovitostí má soud dále za prokázané, že v období od [datum] do [datum] bylo hlavní město Praha podílovým spoluvlastníkem o velikosti podílu [číslo] a dále, že žalobci e) a f) převedli své vlastnické právo na [jméno] [příjmení] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Skutečnost převodu vlastnického práva z žalobců e) a f) na [jméno] [příjmení] pak potvrzuje rovněž kupní smlouva ze dne [datum], která je obsažena jako příloha ve znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo].

11. Zřizovací listinou žalovaného ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] má soud za prokázané, že zřizovatelem žalovaného je [územní celek], žalovaný je zřízen jako příspěvková organizace. V ustanovení Čl. VIII zřizovací listiny je vymezen majetek ve vlastnictví zřizovatele, který je předáván k hospodaření žalovanému, zahrnující nemovité věci uvedené v příloze [číslo]; v Příloze [číslo] je Nemovitost zahrnuta pod bodem [číslo] tabulky zahrnující budovy (budova [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], připojena je poznámka„ [anonymizováno] [číslo]“ vyjadřující výši spoluvlastnického podílu zřizovatele na Nemovitosti). V ustanovení Čl. IX zřizovací listiny je pak obsaženo vymezení majetkových práv žalovaného, který má mj. právo svěřený majetek držet a užívat k zajištění předmětu své činnosti a uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčce svěřeného majetku, přičemž ostatní práva vlastníka svěřeného matku zde neuvedená vykonává zřizovatel (žalovaný je oprávněn je vykonávat jen po předchozím rozhodnutí zřizovatele. Dle Čl. XIII byla tato zřizovací listina schválena usnesením [anonymizováno] hlavního města Prahy č. [anonymizováno] ze dne [datum] a nabývá účinnosti dnem [datum].

12. Kolaudačním rozhodnutím [anonymizováno 5 slov] v [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] [číslo] má soud za prokázané, že stavební úřad vydal kolaudačního rozhodnutí v kolaudačním řízení o stavbě – rekonstrukci Nemovitosti. Z tohoto rozhodnutí je zřejmé, že s výjimkou prostor prodejny v přízemí (dosud nedokončené) je objekt kolaudován k využití jako sklepy a depositáře (suterén), studovna a knihovna (přízemí) a specializované pracovny, depozitáře a kanceláře (1. až 3. patro). Vnitřním sdělením [stát. instituce], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] má soud za prokázané, že Nemovitost je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek pod [anonymizováno] [číslo]. Předmětem památkové ochrany kulturních památek je objekt jako celek.

13. K otázce smluvní úpravy vztahů má soud Dohodou o užívání za prokázané, že žalovaný jakožto uživatel na jedné straně a žalobci a) až d) a žalobce f) a [anonymizováno] [jméno] [jméno] jakožto spoluvlastníci na druhé straně podepsali dne [datum] (nejpozdější podpisy zúčastněných spoluvlastníků) dohodu, na základě níž žalovaný převzal do svého užívání kancelářské a s nimi související prostory v Nemovitosti o výměře 1188,77 m2 a prodejní prostory o výměře 109 m2, a to v rozsahu spoluvlastnických podílů jednotlivých zúčastněných spoluvlastníků, za což se jim zavázal platit v případě kancelářských (a s nimi souvisejících) prostor úhradu vycházející z částky 5 400 Kč/m2 ročně a v případě prodejních prostor částku 10 092 Kč/m2 ročně. Tato úhrada měla být splatná čtvrtletně zpětně vždy do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného čtvrtletí. Dohoda o užívání byla uzavřena s účinností od [datum] na dobu neurčitou.

14. Dopisy žalovaného ze dne [datum] adresovaných žalobcům a) až f) a dále [anonymizováno] [příjmení] včetně doručenek má soud za prokázané, že žalobcům a [anonymizováno] [příjmení] byl doručen dopis obsahující jednak výzvu k revizi Dohody o užívání s tím, že nebudou-li žalobci souhlasit se změnou Dohody o užívání, je tímto dopisem Dohoda o užívání vypovězena s 3měsíční výpovědní dobou ke konci kalendářního čtvrtletí, jejímž uplynutím ke dni [datum] skončí platnost a účinnost Dohody o užívání; konkrétně v dopisech byl obsažen text„ (p) ro případ, že nebudete souhlasit se změnou smlouvy dohodou, pro dlouhý běh výpovědní lhůty jsme nuceni již tímto dopisem smlouvu o užívání spoluvlastnického podílu (…) dle § 582 obč. z. vypovědět“.

15. K otázce rozhodnutí zdejšího soudu v souvisejících sporech: Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2016, č. j. 17 C 139/2011-132, má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] jakožto žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 381 817 Kč z titulu užívání jejího spoluvlastnického podílu v Nemovitosti za rok 2010. Soud výrokem I cit. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 972 395,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ohledně částky 409 421 Kč s přísl. žalobu výrokem II cit. rozsudku zamítl. Z odůvodnění tohoto rozsudku je zřejmé, že soud při určení výše náhrady za užívání spoluvlastnického podílu žalobkyně vyšel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] jenž určil obvyklé nájemné v intervalu 5 266 940 Kč – 5 650 100 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 2. 2016, č. j. 68 C 4/2012-187, má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] jakožto žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 397 482 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitosti za rok 2011. Soud výrokem I cit. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 112 385,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ohledně částky 1 285 279,20 Kč s přísl. žalobu výrokem II cit. rozsudku zamítl. Z odůvodnění tohoto rozsudku je zřejmé, že soud při určení výše náhrady za užívání Nemovitosti vyšel ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Rozsudkem odvolacího soudu ze dne 30.11.2016, č. j. 28 Co 297, [číslo], má soud za prokázané, že odvolací soud shora citovaný rozsudek ze dne [datum] změnil ve výroku II tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 849 989 Kč s úrokem z prodlení od [datum]. Z odůvodnění tohoto rozsudku je zřejmé, že odvolací soud shledal zásadní vadu v posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [číslo] 2013 spočívající v absenci aplikace porovnávací metody a z tohoto důvodu, tak vyšel ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] [číslo] 2013 s tím, že rovněž přihlédl k již rozhodnutým případům účastníků, které se s projednávaným případem shodují v podstatných znacích.

16. K otázce výše úplaty za užívání Nemovitosti, jež je otázkou odbornou, bylo k důkazu provedeno několik znaleckých posudků. Žalobci předložili k určení výše svého nároku znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok], jehož objednatelem byla [jméno] [příjmení] a zadání znaleckého posudku bylo určit výši místně obvyklého nájemného k roku 2011 z Nemovitosti. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že výše nájemného z jednotlivých prostor Nemovitosti byla dána rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ rozhodnutí [anonymizováno]“) a následným rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum], a to u kancelářských prostor ve výši 5 400 Kč/m2/rok, provozní (prodejní) prostor ve výši 10 092 Kč/m2/rok a za skladové prostory 0 Kč/m2/rok. Znalec v posudku použil několik metod k zodpovězení znaleckého úkolu, a to a) Rozhodntí [anonymizováno], b) porovnávací metodu, c) ekonomické nájemné z nemovitosti, d) použití údajů ČSÚ – indexy. Při použití metody rozhodnutí [anonymizováno] stanovil nájemné s ohledem na převažující kancelářské prostory částkou 450 Kč/m2/měsíc, tj. roční orientační nájemné činí 5 953 770 Kč. Dále provedel výpočet obvyklého nájemného k roku 2011 porovnávací metodou, kdy použil 23 vzorků. Znalec uvedl, že s ohledem na rozptyl lokalit, odlišný účel užívání, různý stupeň vybavení a stavebnětechnický stav a s ohledem na stanovení nájemného k roku 2011 použil při výpočtu individuální index porovnání, který stanovil vícekriteriálním způsobem, který je u znalce archivován a z důvodu většího rozsahu znaleckého posudku není podrobně uvedený. U jednotlivých vzorků porovnal 7 koeficientů, a to redukce pramene ceny (ve výši 0,95), velikost objektu, poloha, provedení a vybavení, koeficenet 2011 2013 (ve výši 0,988), celkový stav a úvaha zpracovatele ocenění. Znalec na základě této metody dospěl k závěru, že měsíční nájem činí 390 Kč/m2/měsíc. U místností [číslo] (ostraha) a místnosti [číslo] (recepce) je započtené nájemné stanovené ve výši 50% z nájemného kanceláří (s ohledem na vybavení a účelové užití). U nebytových prostor 3a až 3d vyplývá jednotková výše nájemného především z rozhodnutí [anonymizováno] a následného rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], kdy znalec provedl orientační porovnání obdobných prostor a výše uvedené nájemné z 841 Kč/m2/měsíc upravil na 800 Kč/m2/měsíc. Dále znale použil metodu ekonomického nájemného z nemovitosti, kdy podkladem pro výpočet ekonomického nájmu v roce 2011 je obvyklá cena Nemovitosti, která byla předmětem kupní smlouvy, kdy znalec vyšel ze smluv o převodu ze dne [datum] a [datum], v nichž je stanovena kupní cena podílu ideálních [číslo] Nemovitosti ve výši 1 100 000 Kč, tj. celková cena 148 500 000 Kč. Takto znalci vyšlo roční ekonomické nájemné 5 505 110 Kč, tj. 416,09 Kč/m2/měsíc. Dále použil metodu užití údajů Českého statistického úřadu, při němž mu vyšlo nájemné 429 Kč/m2/měsíc. Výslednou hodnotu ročního„ obvyklého“ nájemného z Nemovitosti znalec určil v intervalu 5 202 630 Kč/rok až 5 675 930 Kč/rok. Znalec výslovně uvedl, že v daném případě neupřednostňuje žádnou z výpočtových metod, protože dle jeho názoru každá z oceňovacích metod má svou vypovídací hodnotu.

17. Shodně je zpracován též další posudek předložený žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] jehož objednatelem byla opět [jméno] [příjmení] a zadání znaleckého posudku bylo určit výši místně obvyklého nájemného k roku 2010 z Nemovitosti, stanovil výši obvyklého nájemného z Nemovitosti v intervalu 5 266 940 Kč/rok až 5 650 100 Kč/rok. Znalec použil i v tomto znaleckém posudku shodné metody včetně zdůvodnění svých závěrů jako v posudku [číslo] [rok]. V tomto znalecké posudku však znalec použil odlišné vzorky nemovitostí pro porovnávací metodu, a to konkrétně 11 vzorků, přičemž s výjimkou jednoho vzorku jde o pronájem části nemovitosti o malé rozloze (nejmenší o rozloze 58 m2, celkem 3 vzorky do 100m2 a pouze 2 vzorky větší než 175m2).

18. Dále byl v řízení k důkazu proveden znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [číslo] [rok], jež si vyžádal zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 68 C 4/2012 za účelem stanovení obvyklé ceny nájemného za užívání nebytových prostor (mimo obchodních prostor) Nemovitosti v období od [datum] do [datum]. Tento znalec dospěl na základě vyhodnocení dostupných informačních zdrojů a vlastního průzkumu trhu k odhadu obvyklého nájemného v Nemovitosti za kancelářské prostory o výměře 690,74 m2 částkou 290 Kč/m2/měsíc, za skladové prostory o výměře 208,26 m2 částkou 170 Kč/m2/měsíc a za plochy ostatních místností o výměře 399,32 m2 částkou 85 Kč/m2/měsíc. Znalec stanovil obvyklou cenu nájemného na základě metody porovnávací, přičemž Nemovitost zařadil do třídy C (starší budova bez klimatizace, běžné zářivkové osvětlení, omezené možnosti parkování, standardní podlahy, okna bez zdvojených skel, jednoduchý rozvod počítačové sítě). Obvyklé nájemné odhadl na základě využití informací od renomovaných zahraničních realitních kanceláří působících v [příjmení]. Součástí znaleckého posudku nejsou nabídky z realitního trhu, ani žádné srovnávací vzorky.

19. Dále byl k důkazu proveden žalovaným předložený znalecký posudek zpracovaný [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum], jehož objednatelem byl žalovaný, s předmětem posouzení stanovit současné obvyklé nájemné za prostory kancelářské, skladové a ostatní v Nemovitosti. Tento znalec v posudku uvádí, že výše obvyklého nájemného se nedá přesně vypočítat, ale pouze více či méně přesně odhadnout ve spojení s určitým místem a časem s tím, že odhad by měl vycházet z porovnání nájmů ze stejných nebo obdobnýách nebytových prostor. Znalec zařadil kancelářské prostory v Nemovitosti do třídy C (bez výtahu a možnosti parkování). Pro účely ocenění pak uvádí 11 vzorků kancelářských prostor (přičemž jde o pronájem části nemovitosti většinou o malé rozloze, 3 vzorky do 100 m2, největší rozloha o výměře 296 m2), z nichž zjistil jednotkovou cenu nájmu a následně průměrnou jednotkovou cenu ve výši 266 Kč/m2/měsíc. Dále zhodnotil, že z hlediska účelnosti využívání kancelářských prostor v Nemovitosti převažují slabé stránky nad silnými, proto průměrnou cenu nájmu snížil o 3%, tj. na částku 258 Kč/m2/měsíc, u skladových prostor odhald dle výsledků porovnání obvyklé nájemné částkou 143 Kč/m2/měsíc a u ostatních prostor částkou 129 Kč/m2/měsíc (50% z ceny kancelářských prostor).

20. Obdobně je zpracován též další posudek předložený žalovaným [jméno] [příjmení] č. [rok] [číslo], jehož objednatelem byl žalovaný, s předmětem stanovení jednotkové výše obvyklého nájemného a celkového nájemného v roce 2010 za prostory kancelářské a skladové a dále se vyjádřit k posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok]. Znalec při určení obvyklé ceny vyšel z 18 vzorků (z internetového serveru [webová adresa]), přičemž nabídkovou cenu upravuje prostřednictvím indexu 0,96, který zohledňuje převis nabídky nad poptávkou a rozdíl inzerované ceny oproti ceně skutečné, a dále prostřednictvím indexu zohledňujícího polohu a vybavení porovnávaného prostoru s kancelářskými prostory v Nemovitosti. Bližší odůvodnění koeficientů není uvedeno. Znalec odhadl nájemné z kancelářských prostor v roce 2010 částkou 303 Kč/m2/měsíc, nájemné ze skladových prostor částkou 180 Kč/m2/měsíc (znalec vyšel z 5 vzorků, z nichž pouze zjistil jednotkovou cenu). Dále znalec určil výměru pronajmutelných kancelářských prostor výměrou celkem 690,74 m2 a skladových prostor celkem 208,26 m2. Nájemné za pronajmutelné prostoru za rok 2010 uvedl částkou 2 961 373 Kč. K hodnocení znaleckého posudku Ing. [příjmení] [číslo] [rok] znalec uvedl, že pro odhad obvyklého nájemného nelze aplikovat postup daný vyhláškou Ministerstva financí, když obvyklá cena dle § 2 odst. 1 zák. o oceňování se určí porovnáváním, tj. pouze třetí použitá metoda znalce [příjmení] [příjmení] je relevantní, ostatní metody pouze znepřehleňují celkový posudek. Dále vytkl, že [anonymizováno] [příjmení] nerozlišoval kancelářské a skladové prostory, když uvedl nájemné jednotnou částkou vše za 410 Kč/m2/měsíc a nájemné za prostory knihovny dokonce částkou 800 Kč/m2/měsíc. Uvedená obvyklá cena ve výši 410 Kč/m2/měsíc se znalci [příjmení] jeví jako nevěrohodná a nelze s ní souhlasit, když znalec [příjmení] vyšel z nabídek za rok 2013, které přepočítíával na rok 2009, zejména nesouhlasí s koeficientem K5 (koeficient převodu 2009 2013) ve výši 1,05, který zvyšuje cenu jednotkového nájemného v roce 2009, kdy bylo období největší recese.

21. Dále byl v řízení proveden revizní znalecký posudek [právnická osoba] ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka] včetně jeho dodatku [číslo] jenž byl vypracován v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], a jeho úkolem bylo mimo jiné určení obvyklého nájemného za užívání Nemovitosti v období od [datum] do [datum] s výjimkou obchodního prostoru o výměře 109 m2. Dále měl znalecký ústav přezkoumat závěry znaleckých posudků mimo jiné [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Znalecký ústav stanovil výši jednotkového nájemného za jednotlivé typy prostor porovnávací metodou s tím, že administrativní prostory v Nemovitosti jsou považovány znaleckým ústavem za typ C. Výši nájemného stanovil znalecký ústav pro jednotlivé typly ploch samostatně s ohledem na účel jejich využití. Znalecký ústav vyšel z 9 vzorků -realizovatelných nájmů z konce roku 2011 a z průběhu let 2012 a 2012 a takto zjištěné ceny upravil prostřednictvím 6 koeficientů (dosažení požadovaného nájemného, polohy a dopravní obslužnosti, možnosti parkování, technického stavu, velikosti ploch a vybavení). Znalecký ústav dospěl k závěru ohledně výše obvyklého nájemného za kanceláře částkou 250 Kč/m2/měsíc, za prostory 3a-3d částkou 400 Kč/m2/měsíc, sklady, sociální zařízení, kuchyňka částkou 125 Kč/m2/měsíc, průjezd, dvůr, schodiště, kotelna 0 Kč/m2/měsíc a kancelář ostraha, sklad úklidu částkou 125 Kč/m2/měsíc. U prostor [číslo] až 3d znalecký ústav uvedl, že tyto sloužily jako kanceláře a archiv, ale mohou být využity i jako reprezentativní kancelářské prostory, jejich lepší využití je pak limitováno absencí přímého vchodu z ulice. Výši ročního nájemného stanovil částkou 2 893 669 Kč. Ve vztahu k posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] v němž [anonymizováno] [příjmení] dospěl k hodnotě obvyklého nájemného v intervalu 5 230 190 – 5 590 600 Kč, znalecký ústav vytkl nesprávnost závěru tohoto znalce, neboť stanovené nájemné neodpovídá nájemnému obvyklému a bylo stanoveno na základě porovnání s kvalitativně neporovnatelnými vzorky bez rozlišení standardu kanceláří, kdy znalec nesprávně srovnával kanceláře typu A s kancelářskými prostory typu C, dále znalecký ústav nesouhlasil s předpokladem Ing. [příjmení], že prostory 3a – 3d je možno považovat za prostory obchodní ve výši 800 Kč/m2. Znalecký ústav vytkl užití metod ekonomického nájemného a přepočtem pomocí indexů ČSÚ 22. Vzhledem k zásadním rozdílným závěrům shora uvedených znaleckých posudků ohledně výše obvyklého nájemného za užívání Nemovitosti, soud proto zadal zpracování revizního znaleckého posudku k dané otázce.

23. Revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba], znalecká kancelář má soud za prokázané následující. Znalecký ústav určil obvyklé nájemné v období od [datum] do [datum] za užívání Nemovitosti při výměře plochy 1 298,32 m2 (v této není zahrnuta plocha obchodního prostoru o 109 m2) celkovou částkou 6 823 593 Kč, tj. částka 3 411 796,50 Kč/rok, přičemž znalecký ústav stanovil jednotkovou hodnotu nájmu v případě kanceláří (o výměře 690,74 m2) částkou 350 Kč/m2/měsíc, v případě skladů (o výměře 208,26 m2) částkou 175 Kč/m2/měsíc, v případě ostatních ploch (o výměře 69,85 m2) částkou 87,50 Kč/m2/měsíc, v případě společných prostor (o výměře 329,47 m2) částkou 0 Kč/m2/měsíc. Nájemné za společné prostory nebylo znaleckým ústavem uvažováno, neboť se předpokládá jejich využití vícero nájemci, nájemné za společné prostory znalecký ústav již zohlednil v jednotkové ceně nájmu pronajmutelných prostor kanceláří a skladů včetně ostatních ploch. Skladovací prostory jsou znaleckým ústavem uvažovány v úrovni ½ ceny nájmu za kancelářské plochy. Tato redukce vyplývá z dlouhodobých zkušeností znaleckého ústavu na realitním trhu a z nižších nároků na vybavení skladových prostor ve srovnání s prostorem kanceláří. V uvedených skladovacích plochách nejsou zahrnuty prostory nevhodné pro tyto účely z důvodu plísní, jde o prostory suterénu. Znalecký ústav výše uvedený závěr o obvyklém nájemném učinil na základě komparativní (porovnávací) metody, kdy znalecký ústav nalezl 9 srovnatelných nabídek s uveřejněním rozhodných údajů v realitní inzerci, přičemž výše uvedených 9 nabídek podrobil multikriteriální analýze zohledňující případné odlišnosti oceňované nemovitosti od vybraných srovnávacích vzorků. Úprava vstupních cen je provedena u všech vzorků z titulu jejich přepočtu na cenovou úroveň sledovaného období 2010 a 2011, dále z důvodu zohlednění rizika nedosažení nabídkových cen ve výši 0,9 a z důvodu odlišné výměry posuzovaných srovnávacích vzorků pronájmu. U všech vzorků zohlednil znalecký ústav pokles poptávky a s tím související pokles cen v současné době způsobený vlivem následků šíření pandemie SARS-VoV-2 v úrovni 10%. Komparativní hodnotu vypočetl jako podíl vstupní hodnoty a výsledného koeficientu.

24. Znalecký ústav dále přezkoumal závěry znaleckého posudku [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne [datum], závěry znaleckých posudků [jméno] [příjmení] č. [rok] [číslo] [anonymizováno] dne [datum] a [číslo] [rok] ze dne [datum] a znaleckých posudků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Ke shora uvedenému znaleckému posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (dále jen„ ZP [číslo]“), jehož úkolem bylo rovněž stanovení obvyklé ceny nájemného za užívání Nemovitosti (mimo obchodních prostor) v období od [datum] do [datum], znalecký ústav uvedl (shrnul) následující. ZP [číslo] obsahuje poměrně detailní shrnutí závěrů různých realistních reportů, samotnému porovnávacímu ocenění se věnuje pouze okrajově, a to bez vazby na předmětnou nemovitost. Uvedené nájemné pro jednotlivé druhy prostor v intervalu 85 – 290 Kč/m2/měsíc má velmi omezenou vypovídací schopnost a je aplikovatelné pouze na všeobecnou typizovanou nemovitost, bez přihlédnutí k předmětu ocenění a k jeho individuálním vlastnostem. Realitní reporty se zabývají trhem jako celkem a z něj extrahují typické nájemné, které však lze dle názoru znaleckého ústavu chápat pouze jako přibližné. Pro účely stanovení obvyklého nájemného se odborná veřejnost a kvalifikovaní oceňovatelé kloní spíše k porovnávacím metodám založeným na konkrétních srovnatelných vzorcích. Realitní reporty jsou využívány pouze pro hrubou indikaci cenové hladiny. Ke shora uvedenému znaleckému posudku [jméno] [příjmení] č. [rok] [číslo] (dále jen„ [anonymizováno] [rok]“), jehož úkolem bylo stanovit obvyklé nájemné za prostory kanceláří a skladů v Nemovitosti v roce 2010, znalecký ústav uvedl (shrnul) následující. Postup ocenění aplikovaný v ZP [rok] je přiléhavější ve srovnání s postupem v ZP [číslo], neboť se zabývá konkrétními případy realitních transakcí. Rekapituluje použité nabídkové ceny, uvádí jejich úpravy a následně vyčísluje jednotkové i celkové nájemné. Použití jednotlivých koeficientů pro úpravu nabídkových cen však postrádá odůvodnění a tím je snížena transparentnost daného postupu, a proto nelze závěry uvedené v ZP [rok] reprodukovat a zcela přezkoumat. Obdobně znalecký ústav shrnul i ve vztahu ke shora uvedenému posudku [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] (dále jen„ ZP [číslo]“), jehož úkolem bylo provést stanovení jednotkové ceny obvyklého nájemného za prostory kanceláří a skladů a ostatních prostor v Nemovitosti. ZP [číslo] používá s ohledem na shodného autora až na detaily shodné postupy jako ZP [rok]. Pro analýzu jednotkové ceny nájmu založenou na nabídkových cenách nevyužívá koeficienty úpravy, výpočet průměrné ceny je proveden bez úpravy vstupních nabídkových cen, tudíž tento postup vykazuje významné nedostatky a posudek nelze shodně jako ZP [rok] přezkoumat. Ke shora uvedenému znaleckému posudku Ing. [příjmení] [číslo] [rok] (dále jen„ ZP [číslo]“) znalecký ústav uvedl, že ZP [číslo] v nálezové části za základní dokument pro stanovení nájemného považuje rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], v němž je stanoveno nájemné 5 400 Kč/m2/rok pro kancelářské prostory a 10 092 Kč/m2/rok za provozní (prodejní) prostory a 0 Kč za skladové prostory, a následné rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum]. Dále zhotovitel navazuje aplikací oceňovacích postupů, kdy tyto postupy zahrnují ocenění na základě výše uvedeného rozhodnutí [anonymizováno] a [stát. instituce]. Dále zhotovitel provedl porovnávací ocenění s využitím nabídkových cen pro 23 vzorků kancelářských prostor, na prostory v 1 NP je použito nájemné dle rozhodnutí [anonymizováno] pro obchodní plochy, které zhotovitel zaokrouhlil na 800 Kč/m2/měsíc. Znalecký ústav k ZP [číslo] shrnul, že obvyklou cenu nelze stanovit s využitím oceňovacího předpisu, ani s využitím nařízení vydávaných úřady, orgány veřejné moci nebo jinými institucemi. Obvyklé nájemné se stanoví výhradně porovnáváním. Postup ocenění, na který odkazuje ZP [číslo] na titulní straně, tedy ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb., a oceňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve znění platných předpisů, nelze použít pro daný účel. Uvedené předpisy oceňují majetek a služby tzv. úřední cenou, nikoli cenou obvyklou. [příjmení] závěr pak znalecký ústav vztáhl i na výše uvedený znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] [číslo] (dále jen„ ZP [číslo]“).

25. Výslechem zástupce znaleckého ústavu [právnická osoba], znalecká kancelář, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] má soud za prokázané následující. Zástupce znaleckého ústavu byl jedním ze zpracovatelů revizního znaleckého posudku a při svém výslechu setvrval na závěrech obsažených ve znaleckém posudku. Prostory 3a, 3b posoudil znalecký ústav jako kanceláře, prostory 3c, 3d, jako knihovnu, resp. sklad, z důvodu posouzení jejich skutečného stavu v průběhu roku. V závislosti na nárocích nájemce by bylo možné prostory 3c, 3d, používat jako kancelář, tedy pokud by nároky nájemců na vybavení (způsob provedení jednotlivých prvků např. vytápění, okna, dispozice a orientaci), osvětlení (nedostatečné denní osvětlení), hygienu byly nižší než obvyklé. Přirozené osvětlení denním světlem v místnostech 3a až 3d je ovlivněno i nízkým a klenutým stropem, či mřížemi na oknech. Zástupce znaleckého ústavu se však domnívá, že tyto prostory nejsou pronajmutelné jako kancelář. Pokud jde o částku za doplňkové prostory ve výši 87,50 Kč, je to polovina ceny za sklady, tj. 1/4 ceny za kanceláře. Zástupce znaleckého ústavu fyzicky nebyl ve vzorcích nemovitostí, jež využili k určení ceny obvyklého nájemného, vycházel z popisu daných vzorků. U žádného z využitých vzorku nezjišťovali konkrétní rozměry doplňkových prostor, tj. koupelen, kuchyně, atd. Pokud jde o hodnocení znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [číslo], pak zástupce znaleckého ústavu zopakoval, že znalec [příjmení] [příjmení] nesprávně stanovil nájemné na základě úředních rozhodnutí (rozhodnutí [stát. instituce], resp. rozhodnutí [stát. instituce]), což není správné, neboť obvyklá cena či nájemné má být stanoveno na základě porovnávání, kdy je třeba vycházet ze zákona o oceňování majetku. Není známo, na základě jakých postupů [anonymizováno] nebo [stát. instituce] stanovilo výši ceny uvedené v rozhodnutí. Navíc pokud bylo rozhodnutím [anonymizováno] stanoveno nájemné na dobu do [datum], pak by se na danou věc s ohledem na rozhodné období, nemohlo vztahovat. Nájemné, určené na základě úředního rozhodnutí, není obvyklé nájemné, navíc znalec se nesetkal s tím, že by v rámci jednoho posudku, jehož úkolem je stanovit obvyklou cenu nájemného, by část prostor nemovitostí byla určena porovnávací metodou a část nemovitostí na základě úředního rozhodnutí. Metodika ekonomického nájemného není vhodná pro určení obvyklého nájemného, neboť chybí porovnávání. Pokud jde o tu část znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], kde vychází z porovnávání, pak toto je jediná část posudku, v níž znalec zjistil obvyklou cenu, kdy na základě vzorků stanovil průměrné nájemné, což je správný postup. Po odborné stránce však zástupce znaleckého ústavu nesouhlasil s určením výše nájemného částkou 390 Kč/m2/měsíc a setrval na správnosti výši obvyklého nájemného uvedeného v revizním posudku znaleckého ústavu. Zástupce znaleckého ústavu vytkl znalci [příjmení] [příjmení] použití velkého množství vzorků nemovitostí, jež však nebyly přiléhavé, tudíž ani výsledné nájemné není přiléhavé. Konkrétně znalec zmínil vzorek [číslo] kde jsou uvedeny k pronájmu kanceláře v objektu ve výstavbě (přístavba nové části k objektu z 19. Století), což znamená odlišný stavebnětechnický stav od Nemovitosti staré několik set let. Dále vzorek [číslo] tento není vhodný z důvodu polohy, kdy v daném případě je možnost parkovat v budově navíc s ostrahou, což je nesrovnatelné k Nemovitosti. Tato skutečnost se týká i dalších vzorků, které mají parkování v budově (vzorek 12, 16). U vzorku [číslo] je nevhodnost dále i z toho důvodu, že se jedná o objekt v rekonstrukci. [anonymizováno] [příjmení] použil i vzorky, v nichž jsou klimatizované prostory či výtah v budově, což není vhodné. Zástupce znaleckého ústavu dále uvedl, že všechny znalecké posudky, jež jsou součástí spisu, s výjimkou posudku [anonymizováno] [příjmení], pracují s kategorizací kancelářských prostor na A, B, C, což zástupce znaleckého ústavu považuje za správné, kdyby se této kategorizace držel i [anonymizováno] [příjmení], musel by dojít k závěru, že některé jím použité srovnávací vzorky, neodpovídají z hlediska zmiňovaných kategorií Nemovitosti.

26. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud při hodnocení důkazů přihlížel rovněž ke všemu relevantnímu, co v řízení vyšlo najevo. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění skutečnosti, jež byla mezi účastníky řízení nesporná. Pokud jde o hodnocení v řízení provedených znaleckých posudků, pak soud pro určení výše bezdůvodného obohacení vyšel z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], znalecká kancelář. Tento revizní znalecký posudek shledal soud bez jakýchkoli vnitřních rozporů s tím, že znalecké závěry jsou zcela logicky, přesvědčivě a podrobně odůvodněny. Znalecký ústav rovněž zcela podrobně a konkrétně zdůvodnil své výtky ke znaleckým posudkům znalce [příjmení] [příjmení] (ZP [číslo] a ZP [číslo]), [anonymizována dvě slova] (ZP [rok] a ZP [číslo]) a [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizováno] (ZP [číslo]). Zástupce znaleckého ústavu rovněž své závěry dle názoru soudu jednoznačně obhájil v rámci výslechu v rámci soudního jednání. O správnosti výtek znaleckého ústavu vůči posudkům Ing. [příjmení] svědčí i fakt, že tyto jsou v zásadě shodné s výtkami, jež vůči znaleckým posudkům [anonymizováno] [příjmení] zpracovaných obdobným způsobem uváděl znalecký ústav [právnická osoba] ve svém revizním znaleckém posudku.

27. Výtku žalobce, že soud nechal vypracovat revizní znalecký posudek před tím, než v řízení vyslechl znalce [příjmení] [příjmení], považuje soud za zcela nedůvodnou. V daném případě byly závěry předložených znaleckých posudků tak odlišné, že bylo evidentní, že bude třeba ve věci ustanovit revizní znalecký posudek znaleckého ústavu v souladu s ust. § 25 odst. 2 zák. [číslo] s ohledem na specifika a výjimečnost Nemovitosti. Ostatně sami žalobci specifičnost Nemovitosti tvrdili, když z tohoto důvodu dokonce navrhli provedení místního šetření soudem. Navíc znalec [příjmení] [příjmení] použil na rozdíl od ostatních znalců i odlišné metody k určení obvyklého nájemného (kromě porovnávací metody, použil i metodu ekonomického nájemného či tzv. úřední ceny, kdy vycházel z rozhodnutí [anonymizováno] či indexů ČSÚ). Na těchto skutečnostech by ničeho nemohl změnit ani předchozí výslech znalce [příjmení] [příjmení]. Naopak soudu se tento postup jevil jako hospodárný s tím, že znalce [příjmení] [příjmení] plánoval vyslechnout po vypracování revizního znaleckého posudku. Ostatně stejný postup použil zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 42 C 231/202013 ve skutkově v zásadě totožné věci (šlo o určení obvyklého nájemného v Nemovitosti za následující období), přičemž tento postup byl aprobován jak odvolacím soudem, tak soudem dovolacím. V tomto směru soud odkazuje na právní závěr Nejvyššího soudu vyjádřený v usnesení ze dne 10. 8. 2020 č. j. 28 Cdo 1957/2020-646, kdy tento konstatoval, že rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálená v tom smyslu, že zákon (§ 127 odst. 2 o. s. ř.) nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu s tím, že jeho vypracování bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Dále dovolací soud výslovně uvedl:„ Jestliže přitom potřeba přezkoumání předložených znalecký posudků, jež se ve svých závěrech podstatně rozcházely (některým byla vytýkána i metodologická vadnost), vyvstala dříve, než byl vyslechnut znalec [příjmení] [příjmení], soud prvního stupně nikterak nepochybil, zadal-li – i s ohledem na záasadu hospodárnosti řízení –znaleckému ústavu [právnická osoba] (aniž vyčkal výslechu znalce [příjmení] [příjmení]) vypracování revizního znaleckého posudku, ukládaje mu, aby se zevrubně vyjádřil i ke znaleckým posudkům jak znalce ustanoveného soudem, tak znalců navržených stranami.“ 28. Pokud jde o hodnocení znaleckých posudků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] a ZP [číslo], pak soud se ztotožnil s výtkami znaleckého ústavu [právnická osoba], znalecká kancelář ve vztahu k těmto posudkům [anonymizováno] [příjmení] týkajících se použitých metod (postupů) a nevhodně vybraných vzorků v rámci metody porovnávací, jež potvrdil i znalecký posudek [právnická osoba], byť tento se zabýval jinými posudky Ing. [příjmení], ovšem zpracovaných stejným způsobem. Soud zdůrazňuje, že jediný znalec [příjmení] [příjmení] použil pro odhad obvyklé ceny kromě metody porovnávací i metodu využívající oceňovací předpis, resp. rozhodnutí orgánů veřejné moci a jiných institucí (rozhodnutí [anonymizováno] či [stát. instituce]), metodu ekomického nájemného či porovnávání nájemného přepočtem pomocí indexů Českého statistického úřadu. Navíc znalec [příjmení] [příjmení] v obou výše uvedených znaleckých posudcích výslovně uvedl, že neupřednostňuje žádnou z výpočtových metod (závěrečný komentář pod písm. E). Soud se zcela ztotožňuje se závěrem revizního znaleckého posudku, že obvyklé nájemné je třeba určit pomocí metody porovnávací, tudíž závěry ZP [číslo] a ZP [číslo] vyplývající z jiných metod než porovnávací nepovažuje soud za správné. Na soud dále působil i krajně nevěrohodně závěr těchto posudků vyplývající z metody porovnávací právě s ohledem na zcela odlišnou výši, vymykající se od závěrů ostatních v řízení provedených znaleckých posudků. Dle znalce [příjmení] [příjmení] mělo činit roční obvyklé nájemné v rozhodném období částku v intervalu cca 5,2 mil. Kč až 5,6 mil. Kč, kdežto ostatní znalci a znalecký ústav došli k závěru o ročním nájemném v rozmezí 2,9 mil. Kč až 3,4 mil. Kč (konkrétně [anonymizována dvě slova] [příjmení] - ZP [číslo] cca 3,2 mil Kč, [anonymizováno]. [příjmení] – ZP [rok] cca 2,9 mil. Kč, revizní znalecký posudek cca 3,4 mil. Kč.), rovněž tak zásadní odlišnost ohodnocení obvyklého nájemného za prostory 3a až 3d. Nadto znalec [příjmení] [příjmení] určil výši obvyklého nájemného dle soudu v poměrně širokém intervalu, který pro rok 2010 činil cca 380 000 Kč, resp. pro rok 2011 cca 470 000 Kč, což rozhodně nesvědčí ve prospěch přesnosti odborného odhadu. Z výše uvedených důvodů soud nepovažoval znalecké posudku ZP [číslo] a ZP [číslo] za správné.

29. Pokud jde o výslech znalce [příjmení] [příjmení], soud tohoto znalce předvolal k výslechu k ústnímu jednání na den [datum], avšak znalec se z výslechu omluvil z důvodu dlouhodobě zhoršeného zdravotního stavu, v důsledku něhož přestal prakticky vykonávat znaleckou činnost s tím, že tyto skutečnosti řádně doložil. Soud s ohledem na dlouhodobost zdravotních problémů dotyčného znalce a zásadnosti výtek vůči jeho posudkům revizním znaleckým posudkem, s nimiž se zdejší soud ztotožnil, od dalšího předvolání znalce k výslechu upustil, neboť ani případný výslech znalce [příjmení] [příjmení] by nemohl odstranit vytýkané vady jeho posudků (viz odst. 26 odůvodnění tohoto rozsudku) zejména s ohledem, že sám znalec v těchto posudcích výslovně uvedl, že neupřednostňuje žádnou z výpočtových metod. Pokud žalobci argumentovali tím, že v jiných řízeních u zdejšího soudu zdejší soud v minulosti z posudků [anonymizováno] [příjmení] vyšel a určil výši obvyklého nájemného dle jeho posudků, pak toto bez dalšího neznamená, že z posudku tohoto znalce je třeba automaticky vycházet i v daném řízení nadto za situace, kdy tyto posudky byly podrobeny reviznímu znaleckému zkoumání s výsledkem zjištění vad těchto posudků. Ostatně obdobně postupoval i zdejšího soud v řízení vedeném pod sp. zn. 42 C 231/2013, v němž se žalobci a) až d) rovněž dožadovali, aby soud vycházel při určení obvyklého nájemného ze znaleckých posudků [anonymizováno] [příjmení], když rozsudek zdejšího soudu ze dne 19. 12. 2018, č. j. 42 C 231/2013-499, byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne 10. 12. 2019, č. j. 12 Co 237/2019-606 a následné dovolání žalobců a) až d), bylo usnesením NS ČR ze dne 10. 8. 2020, č. j. 28 Cdo 1957/2020-646, odmítnuto. Z důvodu výše uvedených soud pro nadbytečnost dále zamítl důkazní návrh protokoly o výslechu [anonymizováno] [příjmení] v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 139/2011 a 68 C 4/2012.

30. Pokud jde o hodnocení znaleckých posudků [anonymizována dvě slova] (ZP [rok] a ZP [číslo]) a znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizováno] (ZP [číslo]), pak soud se rovněž zcela ztotožnil s výtkami revizního znaleckého posudku [právnická osoba], znalecká kancelář, a proto z nich pro určení výše žalobního nároku nevyšel. Soud k výslechu k ústnímu jednání na den [datum] předvolal znalce [příjmení]. [anonymizováno], tento se však z důvodu vleklých zdravotních důvodů a vysokého věku omluvil s tím, že již ukončil znaleckou činnost. Soud tak s ohledem na výše uvedené a s ohledem na závěry revizního znaleckého posudku od dalšího výslechu znalce upustil. Pokud jde o revizní znalecký posudek [právnická osoba], pak soud si je zcela vědom toho, že tento určoval obvyklé nájemné Nemovitosti za jiné (hned následující) období. Pro posouzení v dané věci pak soud tento znalecký posudek zhodnotil ve vztahu k metodologii určení obvyklého nájemného za Nemovitost (včetně zařazení kancelářských prostor do kategorie C), oprávněnosti výtek revizního znaleckého posudku vůči posudkům vypracovávaných ve vztahu k obvyklému nájemnému Nemovitosti znalcem [příjmení] [příjmení] či způsobu využití (nájmu) prostor 3a až 3d.

31. Soud tak shrnuje, že ohledně výše žalobního nároku vyšel ze závěrů revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], znalecká kancelář.

32. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, rovněž tak pro nadbytečnost zamítl ostatní v řízení navržené a neprovedené důkazy.

33. Pokud jde o splatnost částky požadované žalobci a) až d) za období měsíců listopad a prosinec 2011, soud poskytl právnímu zástupci žalobců poučení dle § 118 odst. 3 o. s. ř., aby označili důkaz k prokázání splatnosti tvrzené pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení za výše uvedené měsíce k datu [datum] s tím, že jej zároveň poučil o následcích nevyhovění této výzvě v podobě neunesení důkazního břemene. Po tomto poučení zástupce žalobců uvedl, že žádný důkaz neoznačuje, tudíž žalobci a) až d) neunesli důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o splatnosti tvrzené pohledávky ke dni [datum].

34. Na základě shora popsaných zjištění činí soud tento skutkový závěr. Žalobci a) až d) byli v období od [datum] do [datum] spoluvlastníky Nemovitosti, a to žalobkyně a) s podílem [číslo], žalobce b) s podílem [číslo], žalobkyně c) a d) každá s podílem [číslo]. Žalobci e) a f) byli podílovými spoluvlastníky Nemovitosti v období od [datum] do [datum], a to každý s podílem [číslo]. Dalším spoluvlastníkem Nemovitosti bylo po celé rozhodné období (2010 a 2011) [územní celek], jehož podíl činí [číslo]. Žalovaný je příspěvkovou organizací zřizovanou [územní celek], které svěřilo žalovanému právo hospodaření se svým majetkem popsaným ve zřizovací listině, zahrnujícím též spoluvlastnický podíl [územní celek] na předmětné nemovitosti. Žalovaný předmětnou nemovitost – s výjimkou prostor prodejny v přízemí budovy o výměře 109 m2, které jsou pronajaty a nájem z nich plynoucí je rozdělován mezi všechny spoluvlastníky – po celé období let 2010 a 2011 užíval v celém rozsahu sám. V předchozím období byly vztahy mezi žalovaným jako uživatelem na straně jedné a žalobci a) až f) upraveny dohodou ze dne [datum], ta však byla vypovězena v roce 2009, přičemž výpověď byla doručena zástupci všech takto zúčastněných spoluvlastníků. V rozhodném období let 2010 a 2011 činila obvyklá cena za užívání prostor v Nemovitosti užívaných žalovaným celkem částku 6 823 593 Kč (za oba roky), žalovaný hradil žalobcům a) až d) ve výše uvedeném období částku odpovídající k [číslo] podílu ve výši 781,50 Kč měsíčně. Žalobci a) až f) vyzvali žalovaného k plnění nad rámec jím dobrovolně uhrazené částky za období od [datum] do [datum] podanou žalobou, jež byla žalovanému doručena ke dni [datum]. Žaloba žalobců a) až d) týkající se plnění za období od [datum] do [datum] byla žalovanému doručena ke dni [datum].

35. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Vzhledem k tomu, že žalobci požadují úhradu částky za užívání Nemovitosti žalovaným za období roku 2010 a 2011, je třeba věc po právní stránce posoudit podle právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2013 (srov. § 3028 odst. 3 o. z.), tj. zejména podle příslušných ustanovení zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ obč. zák.“).

36. Soud se nejprve zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaného ve vztahu k uplatněnému nároku. Je zřejmé, že žalovaný sám není (resp. v rozhodném období, za něž je náhrada požadována, nebyl) spoluvlastníkem Nemovitosti, když tím je (s podílem [číslo]) [územní celek]. V rozsahu příslušného spoluvlastnického podílu [anonymizováno] [obec] však byl žalovanému svěřen zřizovací listinou k hospodaření podle ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle ustanovení § 27 odst. 5 cit. zákona hospodaří příspěvková organizace se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. Především však je to však žalovaný, kdo Nemovitost v rozhodném období s výjimkou obchodních prostor v rozsahu 109 m2 fakticky užíval, aniž by k mu k tomuto svědčil relevantní titul (dohoda o užívání s ostatními spoluvlastníky Nemovitosti). S ohledem na výše uvedené dospěl soud k jednoznačnému právnímu závěru, že pasivní legitimace žalovaného je dána.

37. Pokud jde o právní posouzení žalobou uplatněného nároku, pak žalobci se původně domáhali zaplacení částky na základě Dohody o užívání, tj. nároku vyplývajícího ze smlouvy. Následně však bylo mezi účastníky řízení nesporné, že Dohoda o užívání byla platně vypovězena žalovaným a tento smluvní titul tak k [datum] zanikl. Tuto skutečnost má soud rovněž za prokázanou dokazováním, když po právní stránce soud posoudil výpověď Dohody o užívání jako platný jednostranný právní úkon, jenž byl řádně doručen všem účastníkům dohody, či jejich zástupcům. V období od [datum] do [datum] tak neexistoval žádný smluvní titul pro užívání Nemovitosti žalovaným i v rozsahu spoluvlastnických podílů žalobců a žalovaný tak činil bez právního důvodu. Po právní stránce tak jde o vztah z bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. a o shodný právní vztah by ostatně šlo i tehdy, byl-li by jako relevantní posuzován vztah plynoucí ze spoluvlastnictví podle ustanovení § 137 obč. zák. (viz. stanovisko pléna Ústavního soudu České republiky sp. [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum]). Podle § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ustanovení § 456 obč. zák. se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Podle ustanovení § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením; není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

38. Žalovaný je proto povinen vydat žalobcům bezdůvodné obohacení za užívání Nemovitosti, a to každému z žalobců v rozsahu jejich spoluvlastnického podílu v podobě peněžité náhrady, neboť obohacení spočívalo v užívání Nemovitosti po určité období a vrácení získaného prospěchu tak pojmově nepřipadá v úvahu. Tato náhrada pak odpovídá obvyklé ceně za užívání Nemovitosti v daném čase, tj. obvyklému nájemnému, které bylo zjištěno na základě revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] odpovídající id. spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] ve výši 1 053 Kč/měsíc ( (3 411 796,50:270): 12). Vzhledem k tomu, že žalobcům byla v rozhodném období za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] hrazena částka 781,50 Kč/měsíc, je žalovaný povinen uhradit žalobcům doplatek ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu o velikosti [číslo] částku ve výši 271,50 Kč/měsíčn ([anonymizováno] [číslo]). Konkrétně žalobkyni a) za období od [datum] do [datum] za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] částku 19 549,70 Kč, žalobci b) za období od [datum] do [datum] za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] částku 39 096 Kč, žalobkyni c) za období od [datum] do [datum] za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] částku 26 064 Kč, žalobkyni d) za období od [datum] do [datum] za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] částku 26 064 Kč, žalobkyni e) za období od [datum] do [datum] za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] částku 11 841 Kč, žalobci e) za období od [datum] do [datum] za spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] částku 11 841 Kč.

39. Soud se dále zabýval námitkou promlčení, jíž žalovaný vznesl vůči nároku, jenž byl uplatněn žalobou doručenou soudu dne [datum]. Nárok z titulu bezdůvodného obohacení se dle § 107 odst. 1 obč. zák. promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 cit. ust. se nejpozději právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmylsné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. V daném případě však nelze odhlednout od skutečnosti, že žalobci výše uvedený nárok z titulu bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitosti žalovaným za měsíc listopad a prosinec 2011 uplatnili v řízení vedeném původně pod sp. zn. 68 C 181/2011 a to rámci návrhu na rozšíření žaloby doručeným soudu dne [datum], tj. v promlčecí době, kdy za toto rozšíření žaloby na základě výzvy soudu dokonce zaplatili soudní poplatek. Následně zdejší soud rozhodl o tomto návrhu na rozšíření žaloby až usnesením ze dne [datum] tak, že návrh na rozšíření žaloby nepřipustil. Výše uvedené usnesení o nepřipuštění rozšíření žaloby bylo žalobcům doručeno dne [datum] a žalobci téhož dne podali k soudu novou žalobu, přičemž následně došlo ke spojení obou řízení. V daném případě soud s ohledem na konkrétní okolnosti případu shledal, že je třeba při posuzování běhu promlčecí doby dospět k závěru, že návrhem na rozšíření žaloby došlo dle § 112 obč. zák. ke stavění promlčecí doby. Opačný výklad by soud za daných okolností shledal v rozporu s dobrými mravy.

40. Pokud jde o splatnost nároku z titulu bezdůvodného obohacení, tato se řídí dle § 563 obč. zák., dle něhož platí, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Ohledně žalobního nároku na vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], resp. v případě žalobců e) a f) do [datum], nastala splatnost doručením žaloby žalovanému, tj. v den [datum]. Nebylo-li v této lhůtě plněno, dostal se tím žalovaný do prodlení podle § 517 odst. 1 obč. zák. a je v takovém případě podle odst. 2 cit. ust. povinen platit též úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb., a to ode dne [datum] do zaplacení, a to v případě žalobkyně a) z částky 17 920,70 Kč, žalobce b) z částky 35 838 Kč, žalobkyň c) a d) z částky 23 892 Kč a žalobkyně e) a žalobce f) z částky 11 841 Kč.

41. Ohledně žalobního nároku na vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] nastala splatnost tohoto nároku rovněž doručením žaloby žalovanému, tj. v den [datum], když žalobci a) až d) neunesli důkazní břemeno, že by splatnost jejich nároku nastala již dne [datum]. Nebylo-li ve lhůtě do [datum] plněno, dostal se tím žalovaný do prodlení podle § 517 odst. 1 obč. zák. a je v takovém případě podle odst. 2 cit. ust. povinen platit též úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb., a to v případě žalobkyně a) z částky 1 629 Kč, žalobce b) z částky 3 258 Kč a žalobkyň c) a d) z částky 2 172 Kč.

42. Ve výše uvedeném rozsahu soud žalobcům vyhověl výrokem I tohoto rozsudku, naopak v rozsahu jdoucím nad takto přiznané částky včetně příslušenství soud žalobu pro nedůvodnost zamítl výrokem II tohoto rozsudku.

43. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení žalovanému, jež byl vůči žalobcům úspěšný v rozsahu 77,4 %, přičemž soud nerozlišoval nepatrně odlišný (nepatrně vyšší) poměr úspěchu žalovaného ve vztahu k žalobcům e) a f). Žalovaný tak má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54,8 %. V této souvislosti je nutno především zdůraznit, že tu nejde o situaci předvídanou v odst. 3 cit. ust., neboť (částečný) neúspěch žalobců tu není dán primárně v závislosti na znaleckém posudku ohledně výše plnění nároku. Žalobci totiž svůj nárok neuplatňovali primárně jako bezdůvodné obohacení (u nějž by bylo třeba zkoumat jeho výši znaleckým posudkem), nýbrž jako plnění ze smlouvy (Dohody o užívání). V řízení však vyšlo najevo, že Dohoda o užívání byla již dříve účinně vypovězena a smluvní plnění proto žalobcům nenáleží. S ohledem na další zjištěné skutečnosti pak byla zkoumána výše plnění příslušejícího žalobcům z titulu bezesmluvního užívání Nemovitosti žalovaným (též) v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů. Neúspěch žalobců je tedy dán dvěma dvěma různými faktory, resp. v případě žalobců e) a f) navíc ještě tím, že v době od [datum] do [datum] nebyli spoluvlastníky Nemovitosti. Soud tudíž aplikoval ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., nikoli ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Dále se soud zabýval otázkou, zda lze náklady právního zastoupení žalovaného jakožto příspěvkové organizace [anonymizováno] [obec], tj. veřejnoprávní korporace advokátem považovat za účelně vynaložené náklady, když k této otázce existuje bohatá judikatura Ústavního soudu. V nálezu Ústávního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3202/17, je vysloven právní závěr:„ Má-li být v občanském soudním řízení uložena povinnost k náhradě nákladů řízení spojených s právním zastoupením státu, veřejných institucí hospodařících s veřejnými prostředky nebo veřejnoprávních korporací vybavených k hájení svých zájmů příslušnými organizačními složkami, je vždy nutné se nejprve zabývat otázkou účelnosti takto vynaložených nákladů řízení, tj. zda se jednalo náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Přitom není a priori vyloučeno, aby zastoupení daného účastníka řízení advokátem v určitém sporu bylo považováno za účelné; nicméně takový závěr je vždy nutné náležitě a přesvědčivě odůvodnit s ohledem na konkrétní okolnosti daného sporu a účastníků řízení. Pokud je státu či jiné dotčené veřejnoprávní korporaci nebo veřejné instituci přiznána náhrada nákladů spojených s jejich právním zastoupením advokátem bez takového odůvodnění, dochází k porušení práva na spravedlivý proces dalšího účastníka řízení, jenž je k takové náhradě nákladů řízení zavázán, v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod“. V daném případě se jedná o opakující se spor, kdy již v minulosti byla fakticky vyřešena právní otázka platného vypovězení Dohody o užívání, přičemž ani žalovaný v řízení netvrdil konkrétní důvody nezbytnosti zastoupení advokátem např. z důvodu nedostatečného personálního vybavení žalovaného či jeho zřizovatele. Z tohoto důvodu soud v daném případě neshledal zastoupení advokátem za účelně vynaloženým nákladem a přiznal žalovanému paušální náhradu nákladů řízení jakožto nezastoupenému účastníku dle § 1, 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za 24 úkonů, a to v původním řízení sp. zn. 68 C 181/2011 za tyto úkony: odpor, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], odvolání proti usnesení ze dne [datum], v řízení sp. zn. 20 C 180/2015 (před spojením) za tyto úkony: vyjádření k žalobě ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], (po spojení věci) za tyto úkony: námitky proti usnesení ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání v trvání přesahujícím 2 hodiny (od 9 hod. do 11.35 hod.), písemné vyjádření ve věci ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast na jednání dne [datum] v trvání přesahujícím 2 hodiny (od [číslo] hod do 13.15 hod.), písemné vyjádření ve věci ze dne [datum]. Další náklady žalovaného tvoří zaplacená částka 20 000 Kč, jíž žalovaný zaplatil jakožto zálohu na znalecký posudek, jež byla spotřebována na úhradu znalečného. Náklady žalovaného tak činí 27 200 a žalovaný tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 906 Kč, přičemž žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 2 236 Kč (15%), žalobce b) 4 322 Kč (29%), žalobkyně c) a d) každá 2 832 Kč (19%), žalobkyně e) a žalobce f) každý 1 342 Kč (9%).

44. Výroky IV a V jsou odůvodněny ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady k osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení placené státem jsou tvořeny vyplaceným znalečným. Usnesením ze dne [datum] bylo znaleckému ústavu [právnická osoba], znalecká kancelář, přiznáno znalečné za vyhotovený revizní znalecký posudek ve výši 25 555,20 Kč. Další náklady státu pak představují náklady na znalečné za výslech znalce u ústního jednání dne [datum], o nichž však k okamžiku vyhlášení rozsudku nebylo pravomocně rozhodnuto. Souhrn těchto nákladů je pak ponížen o žalovaným složenou zálohu ve výši 20 000 Kč, jež byla na přiznané znalečné zcela spotřebována. Žalobci jsou pak povinni zaplatit České republice na účet zdejšího soudu náklady státu v rozsahu 77,4% a žalovaný v rozsahu 22,6%, přičemž konkrétní výše těchto nákladů bude uvedena v samostatném usnesením dle § 155 odst. 1 o. s. ř.

45. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo účastníkům uloženo zaplatit všechny uvedené částky ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.