20 C 187/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO: IČO žalobce A , se sídlem Adresa žalobce A , doručovací adresa Jméno žalobce A proti žalovanému: Jméno žalovaného A ., IČ IČO žalovaného A , se sídlem Adresa žalovaného A zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátem se sídlem AK Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s přísl. s tím, že je , Anonymizováno, a je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku. Žalovaný je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku. Součástí , Anonymizováno, jsou honební pozemky dle zákona o myslivosti, které byly rozhodnutím , Anonymizováno, uznány jako obora „, Anonymizováno, “, souvislé honební pozemky v k.ú. , adresa, ve vlastnictví , Anonymizováno, o celkové výměře , Anonymizováno, ha a rovněž honební pozemky uznané rozhodnutím uvedeného úřadu jako obora „, Anonymizováno, “, souvislé honební pozemky k.ú. , adresa, , , adresa, , , adresa, ve vlastnictví , Anonymizováno, o celkové výměře , Anonymizováno, ha. , adresa, „, Anonymizováno, “ byla rozhodnutím , adresa, ze dne , datum, (PM , datum, ) zrušena, neboť bylo poničené oborní oplocení vichřicí v , Anonymizováno, . Orgán státní správy tyto honební pozemky přičlenil do obory „, Anonymizováno, “ a v důsledku toho byla rozhodnutím , adresa, ze dne , datum, (PM , datum, ) povolena změna honitby „, Anonymizováno, “, čímž se zvýšila její současná výměra o , Anonymizováno, ha. Žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu obory, č.honitby , Anonymizováno, ze dne , datum, a č.honitby , Anonymizováno, , aby v nich po sjednanou dobu vykonával právo myslivosti. Nájemce se zavázal kromě jiného řádně a včas hradit nájemné, což nečinil a vznikl mu dluh ve výši , částka, . Žalovaná částka se skládá z nájemného za oboru , Anonymizováno, v období od , datum, do , datum, a doúčtování ze zrušené obory , Anonymizováno, za stejné období. Žalovaný čásktu neuhradil ani po upomínce a předžalobní upomínce. Žalovaný odmítl dluh uhradit s tím, že tak učiní po té, co mu žalobce vrátí finanční prostředky za nájem obory , Anonymizováno, v letech , Anonymizováno, v souvislosti se zničením plotu. Dne , datum, při vzájemném jednání žalovaný požádal o snížení nájmu z tohoto důvodu, následně se zavázali nájem dál hradit v plné výši. Z důvodu porušení smluvních povinností bylo žalobcem žalovanému oznámeno, že nesplnil podmínky pro vznik tzv. opčního práva. , adresa, provedla zápočet vzájemných pohledávek a závazků ke dni , datum, a ze zápočtů vyplynul dluh ve výši , částka, a dluh ze zápočtů ve výši , částka, , celkem tedy žalovaný dluží částku , částka, .

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a učinil nesporným uzavření obou smluv o nájmu honitby, přičemž s ohledem na stanovené nájemné za, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ha obory je patrné, že nájem obory , Anonymizováno, má v přepočtu , Anonymizováno, m2 mnohonásobně větší hodnotu, než nájem prosté honitby , Anonymizováno, , což bylo dáno vyšší kvalitou obory. Je nesporné, že nejdůležitějším pro fungování obry jako takové je její oplocení, které znemožňuje zvěři volně vybíhat z obory. V roce , Anonymizováno, započaly problémy s oplocením obory , Anonymizováno, , kdy žalobce provedl jeho částečnou opravu. Dne , datum, však došlo vlivem vichřice k úplnému kolapsu oplocení obory. Od té doby tato obora přestala fakticky existovat. Formálně byla obora zrušena rozhodnutím , adresa, dne , datum, . Povinnost provést opravu obory a umožnit žalovanému její řádné užívání, bylo povinností žalobce. Žalovaný měl povinnost provádět jen běžnou údržbu a opravy pronajatého movitého a nemovitého majetku do celkové výši , částka, . Žalobce tak minimálně od , datum, řádně neplnil svou smluvní povinnost umožnit žalovanému nerušený výkon práva myslivosti v oboře , Anonymizováno, a tedy dosahovat odpovídajícího ekonomického prospěchu tím, že nezajistil opravu oplocení obory, což umožňovalo volný útěk zvěře z jejího území. Žalovaný proto na žalobci požadoval zásadní slevu na nájemném, přičemž byl přístupný dohodě, že pokud mu zůstane zachováno opční právo na další nájem honitby , Anonymizováno, , může nárok na slevu na nájemném přehodnotit. Účastníci se na slevě z nájmu nedohodli, žalobce za nájem obory , Anonymizováno, žalovanému vrátil jen nepatrnou část nájemného. Nájem obory , Anonymizováno, skončil dne , datum, formálním zrušením obory správním orgánem a nájem honitby , Anonymizováno, skončil podle smlouvy dne , datum, . Žalovaný provedl výpočet slevy z nájmu obory , Anonymizováno, , jejíž výše by činila čásku , částka, , celkem za , datum, a celková sleva z , Anonymizováno, by tedy činila částku , částka, (po započtení opravných dokladů žalobce) a tuto částku započetl proti nároku uplatněnému žalobou. Po té proti zbývající částce , částka, započetl slevu na nájemném ze období , datum, do , datum, v rozsahu , Anonymizováno, dnů od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Z uvedeného důvodu navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl nároky učiněné žalovaným neuznává s tím, že jsou nedůvodné a nezákonné a v rozporu s uzavřenými smlouvami a právními předpisy. Žalovaný měl na základě smluv v předmětných oborách na základě nájmu vykonávat po dobu , Anonymizováno, let právo myslivosti, což je podle zákona o myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Účelem smluv tedy není primárně zajištění podnikatelských aktivit žalovaného ani dosažení zisku či očekávaný ekonomický prospěch, ale činnost zájmová spočívající zejména v řádném výkonu práva myslivosti. Podnikatelská rizika či rozhodnutí učiněná žalovaným přenášet na žalobce, který není povinen zajistit ziskovost pro žalovaného. Žalobce má za to, že nejsou splněny podmínky pro poskytnutí slevy z nájemného žalovanému ve jím požadované výši , Anonymizováno, % částky celkového ročního nájmu. Není jasné, proč žalovaný požaduje slevu z nájemného, které již dobrovolně uhradil (a tím nárok žalobce uznal), ani jak dospěl k výši slevy, když nebyl v oboře , Anonymizováno, omezen ve výkonu práva myslivosti, resp. nekonkretizoval, jakým způsobem měl být omezen. Žalovaný by měl dokázat, zda vůbec a v jaké výši měl příjmy z výše uvedené činnosti v období od uzavření smlouvy o nájmu obory , Anonymizováno, do doby poloviny roku , Anonymizováno, , tj kdy byl oborní plot částečně poškozen po polomech. Pak teprve by bylo možno zhodnotit, zda rozsah poklesu příjmů z výkonu práva myslivosti naplňuje podmínky slevy z nájmu obory, tedy, zda uvedené poškození založilo v právech a povinnostech účastníků nepoměr znevýhodněním jednoho z nich neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění. Vše je pouze v rovině neprokázaných trzení žalovaného. Uplanění nároku nájemce na slevu z nájemného musí vyhovovat požadavku určitosti v zájmu právní jistoty účastníků a i příp. posouzení promlčení či prekluze. Vzhledem k tomu, že smlouva o nájmu obory , Anonymizováno, byla uzavřena před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, nelze dle ust. § 3074 odst. 1 NOZ na tuto smlouvu aplikovat ust. § 1765 a § 1766 NOZ. K výši dlužné částky žalobce dospěl takto: Nájemné za období od , datum, do , datum, bylo fakturováno fakturou č. , hodnota, na částku , částka, včetně DPH( po započtení inflace , Anonymizováno, % za rok , Anonymizováno, ). Nájemné od , datum, do , datum, činilo , částka, včetně DPH (faktura č. , hodnota, ). Honitba byla zrušena k , datum, , proto byl vystaven dobropis č. , hodnota, za období od , datum, na částku , částka, včetně DPH (denní částka bez DPH činila , částka, : , Anonymizováno, dnů, tj. , částka, ). Tato částka byla vyplacena žalovanému dne , datum, . Uvedený dobropis ale měl být vystaven pouze za dne , datum, do , datum, , protože rozhodnutí o zrušení honitby ze dne , datum, nabylo právní moci , datum, , proto se žalovanému ještě doúčtovalo , Anonymizováno, dní a to fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , což bylo řešeno vzájemným zápočtem faktur. Nájemné za oboru , Anonymizováno, bylo žalovaným uhrazeno čtyřmi platbami a to dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Dlužné nájemné za oboru , Anonymizováno, bylo vypočteno za období od , datum, do , datum, , kdy byla ukončena smlouva na částku , částka, včetně DPH , když se vycházelo z nájemného za období , datum, do , datum, , které činilo , částka, zvýšeno o , Anonymizováno, bez DPH, tedy , částka, + , Anonymizováno, , tedy , částka, :, částka, činí , částka, s DPH a dále byl doúčtován nájem za , Anonymizováno, ha ze zrušené honitby , Anonymizováno, , které činilo , částka, na měsícx , Anonymizováno, měsíce, což je , částka, bez DPH a , částka, s DPH. Na základě rozhodnutí , č. účtu, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , měl být naúčtován nájem ze zrušené obory , Anonymizováno, ha jenom za dne , datum, -, datum, , kdy končí nájemní smlouva honitby , Anonymizováno, . Proto byl vystaven dobropis č. , hodnota, za dny , datum, -, datum, k faktuře č. , hodnota, , kdy k částce , částka, s DPH, která byla následně započtena, se dospělo tak, že , Anonymizováno, bez DPH se vydělila , Anonymizováno, dny, výsledek-, částka, se násobil , Anonymizováno, dny, výsledkem je částka , částka, bez DPH. Nájemné za honitbu , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, v částce , částka, včetně DPH bylo uhrazeno žalovaným dne , datum, . Z uvedeného plyne, že předmětem žaloby je tedy dlužná částka na nájemném za oboru , Anonymizováno, ve výši , částka, a dlužný nájem za oboru , Anonymizováno, ve výši , částka, . Žalovaný neobjasnil, proč by mělo již zaplacené nájemné za oboru , Anonymizováno, poníženo zrovna o , Anonymizováno, % ani proč zrovna za rok , Anonymizováno, . Dále žalobce uvedl, že výkon práva myslivosti ve smyslu zák. o myslivosti není podnikatelskou činností, výkon myslivosti jako podnikatelské činnosti by byl v rozporu s podmínkami smluv i mysliveckými záměry žalovaného, které jsou součástí těchto smluv (viz nález , Anonymizováno, ). Žalovaný je povinen dle § 36 odst. 2 a 3 zákona o myslivosti každoročně vypracovat plán lovu na další myslivecký rok. Dále je povinen předkládat hlášení o jeho plnění. Z údajů v oboře , Anonymizováno, vyplývá, že již v roce , Anonymizováno, nebyl zde žalovanou stejně jako v období , Anonymizováno, uloven žádný kus zvěře. Dále je z předložených hlášení patrné, že žalovaný v honitbě , Anonymizováno, v letech , Anonymizováno, výrazně překračovala počty zvěře, které byl povinen podle plánu odlovit. V roce , Anonymizováno, bylo v obou honitbách žalovaným odloveno celkem , hodnota, kusů zvěře, v roce , Anonymizováno, celkem , hodnota, kusů zvěře, v roce , Anonymizováno, celkem , hodnota, a v roce , Anonymizováno, celkem , hodnota, kusů zvěře, což bylo výrazně více, než činil plán lovu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedoložil, jaké příjmy měl žalovaný v honitbách před koncem období , Anonymizováno, a po tomto období, nelze posuzovat, v jakém rozsahu došlo k jejich poklesu, když však žalovaný nemohl důvodně očekávat zisk či ekonomický prospěch z pronájmu honiteb, když výkon práva myslivosti nelze vykonávat jako podnikatelskou činnost a odkázal se na rozsudek , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , který uvedl ..„Z výše popsaných specifik smlouvy o nájmu honitby je pak třeba dovodit, že v případě nájmu honitby v zásadě nelze uvažovat o slevě z cen nájmu honitby. Rozsah výkonu práva myslivosti v honitbě totiž může v každém okamžiku měnit např. co do počtu a druhu zvěře žijícího v honitbě, co do změny prostředí honitby v důsledku přirozených přírodních či klimatických změn ročního období i zásahu člověka apod. V této souvislosti nelze přehlédnout, že pronajímatel honitby není dost dobře schopen ovlivnit počet, druh, chování a pohyb zvěře v honitbě se vyskytující, její úhyn např. v důsledku nemoci či klimatických změn apod. Není přitom pochyb o tom, že v průběhu času a v každém okamžiku může být kvalita možnosti fakticky vykonávat činnosti spadající pod pojem výkonu práva myslivosti v určité honitbě různá a přirozeně proměnlivá…“ Myslivecké záměry žalovaného, které předkládal k výběrovému řízení na pronájem honiteb a jenž byl jedním z hodnotících kritérií pro výběr vítězné nabídky a jsou nedílnou součástí smluv uzavřených mezi účastníky neobsahují jeho záměr tuto činnost vykonávat jako podnikatelskou za účelem dosažení zisku, přičemž takový záměr by ve výběrovém řízení neobstál. Žalobce je navíc povinen dle § 17b odst. 1 a 2 zákona o státním podniku pečovat o svěřený majetek státu, včetně honiteb, s péčí řádného hospodáře, tak aby se nesnižovala hodnota ani výnosy z tohoto majetku. Dále je vázán § 32 ods.t 4 zákona o myslivosti, kdy honitby je povinen pronajímat pouze na základě výběrového ířzení, v jehož rámci je povinen zajistit dodržování rovných podmínek pro všechny účastníky a sjednané podmínky žalovaný není oprávněn jednostranně měnit. Žalobce má podle § 17b odst. 4 zákona o státním podniku všechny pohledávky po lhůtě splatnosti řádně uplatňovat a vymáhat, proto žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě dlužné částky. Dále uvedl, že v letech , Anonymizováno, vynaložil na opravy plotu částky , částka, a , částka, . V roce , Anonymizováno, nedošlo ke kolapsu oplocení, polomem bylo poškozeno cca , Anonymizováno, obvodu obory. Zpracování polomu bylo dokončeno v , Anonymizováno, . Žalovaný prováděl opravy s náklady ve výši , částka, až , částka, v období , Anonymizováno, žádnou opravu nedoložil a v roce , Anonymizováno, se odmítl podílet na společné provizorní opravě. Pokud žalovaný argumentuje možností úniku zvěře v důsledku poškození plotu, pak přehlíží, že zvěř v rámci volného pohybu mohla v poškozeném místě sice z obory odcházet, ale rovněž do ní přicházet, neboť se většinou zdržuje v blízkosti potravy a v klidovém prostředí, když obě místa nebyla v blízkosti porušeného místa. Výkon práva myslivosti-lov-byl možný po celou dobu nájemního vztahu. V rámci jednání účastníků dne , datum, bylo sděleno žalovanému, že v kompetenci , Anonymizováno, není poskytovat jakoukoliv slevu na nájemném. Dále mu bylo sděleno, že obora , Anonymizováno, se v roce , Anonymizováno, nebude pronajímat, čili opční právo není relevatní bod k jednání a dále, že na opční právo k oboře , Anonymizováno, nemá vliv plnění či neplnění povinností v oboře , Anonymizováno, a dosud nejsou známa kritéria pro přiznání opčního práva. Žalovaný měl možnost po zamítnutí slevy z nájemného obory , Anonymizováno, možnost smlouvu ukončit, což neučinil. Dále byl opakovaně ujištěn, že jakékoliv kroky ohledně obory , Anonymizováno, , nemají vliv na nájemní smlouvu týkající se honitby , Anonymizováno, , neboť se jedná o dva samostatné právní dokumenty a šlo o dvě samostatná výběrová řízení, dvě samostatná řešení a není zde právní podklad pro spojení a kombinaci plnění práv a povinností obou smluvních stran.

4. Žalovaný k replice žalobce uvedl, že kromě zákona o myslivosti lze na právní vztah účastníků aplikovat i Listinu základních práv a svobod a občanský zákoník a v souhrnu práv spadajících pod právo myslivosti je také právo lovit a přivlastňovat si ulovenou zvěř, což je právem majetkovým. Žalobce pak měl povinnost umožnit žalovanému i výkon tohoto práva, což nesplnil a svým přístupem k plnění obou nájemních smluv jedná v právním styku nepoctivě, neplní závazné sliby a smlouvy, odepírá žalovanému, co mu náleží a uplatněním domnělého nároku hodlá těžit z protiprávního stavu, který vyvolal a nad kterým má kontrolu s tím, že nárok uplatněný žalobou je zjevným zneužitím práva nepožívajícím právní ochrany. K výkonu práva myslivosti se odkázal na stanovisko , Anonymizováno, , z něhož vyplývá kromě jiného, že výnosy z myslivosti by měly přibližně pokrýt jeho náklady a nelze tedy výkon myslivosti rozdělovat na činnosti, které slouží veřejnému zájmu a které mu neslouží. O tom, že výkon myslivosti je podnikatelskou , ekonomickou a tedy i výdělečnou činností provozovanou za účelem zisku dokládá i rozhodnutí , datum, , ze kterého vyplývá, že jde o ekonomickou činnost ve smyslu § 5 odst. 2 zák. o dani z přidané hodnoty. Výpočet žalované částky po formální stránce žalovaný nezpochybnil, odmítl však uznat vznik nároku žalobce na ni.

5. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

6. Ze smlouvy o nájmu obory , Anonymizováno, ze dne , datum, a ze smlouvy o nájmu obory , Anonymizováno, ze dne , datum, s přílohami bylo zjištěno, že byly uzavřeny mezi účastníky a to žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem za nájemné ve výši , částka, za , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) ročně a za , částka, za , Anonymizováno, ) ročně, tj. celkem , částka, za , Anonymizováno, rok obory , Anonymizováno, a , částka, za , Anonymizováno, rok obory , Anonymizováno, , k čemuž v obou případech bude připočteně DPH. Dále v obou smlouvách byl sjednán pro případ prodlení s platbou nájemního úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % za každý den prodlení. V případě zániku nájemní smlouvy v souladu se smlouvou má nájemce pouze nárok na vrácení poměrné části nájemného vypočteného od okamžiku zániku smlouvy do konce příslušného běžného mysliceckého roku bez dalších nároků na náhrady a kompenzace. Byla rovněž sjednána inflační doložka, která umožňovala pronajímateli každý rok jednostranně upravit nájemné podle roční míry inflace. Nájemce ve smlouvách prohlásil, že je mu znám stav obou obor, jakož i veškerých movitých a nemovitých věcí, oplocením obor atd. a k tomuto stavu nemá žádných výhrad a do nájmu je přijímá. Předmětem smluv byl nájem obor jako zvlášního druhu honitby za účelem výkonu práva myslivosti (tj. ochrana, chov a lov zvěře, možnost přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží na honebních pozemcích) a užívání, udržování a provádění oprav v dohodnutém rozsahu na majetku movitém a nemovitém státu, který se nachází na území obor, přičemž musí respektovat ve smlouvách specifikovaný veřejný zájem (např. zachováníé a udržení početních stavů populace hlavního druhu zvěře, udržení a zvýšení genetické a chovné kvality této zvěře a zdravotního stavu jedinců, kteří ji tvoří, rozvíjení mysliveckých tradic v souladu s plánem mysliveckého hospodaření, který je nájemce povinen vypracovat a dodržovat, dále udržovat a opravovat majetek uvedený v přílohách smluv na své náklady do výše , částka, za kalendářní rok a písemně o tom informovat pronajímatele. Možnost slevy z nájmu nebyla v žádné ze smluv sjednána, dohodnuta byla pouze možnost část nájemného uhradit tak, že nájemce se souhlasem pronajímatele provede tzv. „, Anonymizováno, “ za účelem ochrany před škodou způsobenou zvěří. Pronajímatel se kromě jiného zavázal umožnit nájemci řádné užívání obory a výkon práva myslivosti nájemci. Obě smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou a to , Anonymizováno, let. Dále byla sjednána smluvní pokuta za každý případ porušení povinnosti nájemcem. Přílohou smluv byla listina „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “, katastrální vymezení obou obor, seznam mysliveckých zařízení, opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří.

7. Z výpisu z obchodního rejstříku účastníků bylo zjištěno, že žalobce je , Anonymizováno, , jehož předmětem činnosti je myslivost a předmětem podnikání, kromě jiného, zajišťování provádění činností zabezpečujících optimální plnění všech funkcí lesů a to prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů, případně ve vlastní režii. Žalovaný má jeho předmět podnikání uvedeno „, Anonymizováno, “.

8. Z rozhodnutí , datum, se snímkem katastrální mapy s vyznačením obory „, Anonymizováno, ) a z rozhodnutí , datum, , z rozhodnutí , adresa, o uvedení honitby do souladu ze dne , datum, a snímku katastrální mapy s vyznačením obory „, Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že obě obory byly uznány jako honební pozemky dle , adresa, byla zrušena z důvodu poničení oborního oplocení vichřicí pravomocně ke dni , datum, (viz rozhodnutí , adresa, /, č. účtu, ze dne , datum, ) a následně přičleněna do honitby , Anonymizováno, , čímž se výměra této obory zvětšila o , Anonymizováno, ha a to ke dni , datum, (právní moc rozhodnutí)-viz rozhodnutí , adresa, ze dne , datum, . Nájem obory , Anonymizováno, skončil ukončením platnosti smlouvy ke dni , datum, (po uplynutí , Anonymizováno, leté lhůty trvání smlouvy-viz znění shora uvedené nájemní smlouvy). Žalobce vyúčtoval žalovanému nájemné za oboru , Anonymizováno, za období , datum, do , datum, ve výši , částka, včetně DPH a doúčtoval nájemné za zrušené honitby , Anonymizováno, za stejné období ve výši , částka, včetně DPH (doloženo listinou „zápočet vzájemných pohledávek a závazků ke dni , datum, ze dne , datum, a fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, ), celkem tedy , částka, včetně DPH, avšak tuto částku žalovaný neuhradil a byl opakovaně žalobcem upomínán (viz faktura č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností , datum, , upomínka ze dne , datum, s doručenkou z datové schánky, předžalobní upomínka ze dne , datum, a ze dne , datum, s doručenkami z DS). Žalovaný odmítl nárok žalobce uhradit do doby, než budou žalovanému vráceny peníze zaplacené na základě nájemní smlouvy za oboru , Anonymizováno, na roky , Anonymizováno, za mínus , Anonymizováno, měsíce (email jednatele žalované žalobci ze dne , datum, ). Účastníci jednali a korespondovali opakovaně o vzájemných nárocích plynoucích z obou nájemních smluv, především o úhradě dlužného nájemného, slevy z nájmu obory , Anonymizováno, z důvodu dlouhodobého poškození plotu a o splnění kritérií pro opční právo žalovaného (zápisy z jednání ze dne , datum, a , datum, , emailová korespondence mezi zástupci účastníků z , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Žalovanému nebylo uznáno opční právo na honitbu , Anonymizováno, s ohledem na končící platnost smlouvy o nájmu honitby z důvodu porušování podmínek smlouvy žalovaným jako nájemcem a toto mu bylo oznámeno žalobcem (nedatovaná listina s označením „, Anonymizováno, “-doklad nebyl žalovaným zpochybněn) a to konkrétně proto, že nájemce v letech , Anonymizováno, nehradil nájemné v řádném termínu a nájemce neplnil plán lovu. Žalovaný provedl vůči nároku žalobce uplatněného touto žalobou zápočet své pohledávky vůči němu ve výši , částka, a částku , částka, (projev vůle v podání ze dne , datum, ). Dále zaslal žalobci přehled oprav a nákladů na ně v oboře , Anonymizováno, v rozmezí let , Anonymizováno, (email ze dne , datum, ).

9. Ze shodného tvrzení účastníků a fotodokumentace bylo zjištěno, že plot obory , Anonymizováno, byl v určitém období (rovněž v části období trvání nájemní smlouvy mezi účastníky) poškozen.

10. Žalovaný učinil nesporným výpočet dlužné částky a tedy nic nenamítal proti výši dlužného nájemného uplatněného v žalobě. Rovněž nezpochybnil, že tuto částku žalobci neuhradil.

11. Z hlášení o plnění plánu lovu zvěře vyplynulo, že v roce , Anonymizováno, nebyl žalovaným v oboře , Anonymizováno, uloven žádný kus zvěře. Dále při porovnání plánu lovu a hlášení z obou obor vyplynulo, že žalovaný odlovil v obou oborách více, než činil plán lovu.

12. Z faktur č. , hodnota, ze dne , datum, ze dne , datum, ze dne , datum, ze dne , datum, ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce účtoval žalovanému za nájem honitby , Anonymizováno, za obodbí , datum, částku ve výši , částka, včetně DPH, za období od , datum, do , datum, částku ve výši , částka, včetně DPH, za období , datum, -, datum, mu dobropisoval částku , částka, včetně DPH, za nájem honitby , Anonymizováno, žalobce vyúčtoval žalovanému za období , datum, -, datum, částku ve výši , částka, včetně DPH, za období od , datum, -, datum, nájem ve výši , částka, včetně DPH. Splatnost nájemného byla vždy k , Anonymizováno, toho kterého roku.

13. Soud upustil od provedení důkazu účastnickou výpovědí zástupců žalobce, výslech svědků prokazujících obsah jednání mezi účastníky, neboť by nepřinesly žádné poznatky důležité pro rozhodnutí v této věci, rozhodné skutečnosti bylo možno zjistit jinak a zjištěný skutkový stav byl zcela postačující pro posouzení věci a rozhodnutí soudu.

14. Zjištěný skutkový stav soud následně hodnotil podle následujících právních ustanovení (nájemní smlouvy byly uzavřeny za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb. obč. zák. (dále jen SOZ), a proto práva a povinnosti z nich plynoucí soud posuzoval podle tohoto právního předpisu):

15. Podle § 663 SOZ nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

16. Podle § 664 SOZ pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

17. Podle § 668 SOZ nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel. Při porušení této povinnosti odpovídá nájemce za škodu tím způsobenou a nemá nároky, které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny.

18. Podle § 669 SOZ jestliže nájemce vynaložil na věc náklady při opravě, ke které je povinen pronajímatel, má nárok na náhradu těchto nákladů, jestliže oprava byla provedena se souhlasem pronajímatele, nebo jestliže pronajímatel bez zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla oznámena její potřeba. Jinak může nájemce požadovat jen to, o co se pronajímatel obohatil.

19. Podle § 671 SOZ nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

20. Podle § 673 SOZ nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým, nebo nebyl-li způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo nemohl-li z uvedených příčin při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků docílit žádný výnos.

21. Podle § 674 SOZ může-li nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených v § 673 SOZ pouze omezeně nebo jestliže při nájmu zemědělských nebo lesních pozemků užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má nájemce nárok na přiměřenou slevu z nájemného. Pronajímatel si však musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že nájemce věc užíval jen omezeně.

22. Podle § 675 SOZ právo na prominutí nebo na poskytnutí slevy z nájemného musí být uplatněno u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebude-li uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem toto právo zakládajícím.

23. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný neuhradil žalovanému nájemné ve výši uplatněné žalobou, tato skutečnost se ani nestala spornou. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství spočívajícím v zákonném úroku z prodlení. K argumentaci žalovaného soud uvádí, že žalovaný soudu neprokázal vznik práva neuhradit nájemné za oboru , Anonymizováno, na jeho straně z důvodu vady obory , Anonymizováno, . Soud se ztotožňuje v tomto směru s argumentem žalobce. Neprokázal však ani, že by vada věci, a to poškození oplocení obory , Anonymizováno, , byla vadou, kterou je povinen odstranit pronajímatel, tedy žalobce, neboť nedoložil, že by náklady na opravu oplocení obory , Anonymizováno, přesahovaly částku , částka, za rok, která ohraničovala běžnou údržbu věci, ke které se zavázal jako nájemce. Zákon dával navíc žalovanému jako nájemci možnost provést opravu sám v případě, že tak neučiní ani po oznámení vady pronajímatel (žalovaný) a následně požadovat po žalobci jako pronajímateli úhradu toho, o co náklady převyšovaly smluvní spolúčast žalovaného na údržbě pronajaté věci. Žalovaný soudu rovněž neprokázal, že by byly splněny podmínky uvedené v § 673 SOZ, tedy, že by oboru , Anonymizováno, nemohl z důvodu poškození oplocení užívat vůbec nebo dohodnutým způsobem, ani to, že by nemohl docílit výnosu vůbec, či v omezeném rozsahu, neboť soudu nedoložil (ani netvrdil), o kolik se mu případný užitek, výnos či zisk z pronájmu snížil a pokud se tak stalo, že to bylo v příčinné souvislosti s poškozením plotu v oboře , Anonymizováno, . Neprokázal tedy vznik podmínek pro použití ustanovení § 673 či 674 SOZ, tedy vznik jeho práva na neuhrazení nájemného či slevu z něj. Není od věci, že převážnou část uplatněného nároku však tvoří nájemné za oboru , Anonymizováno, , u níž žalovaný žádné vady nenamítal (dlužné nájemné za oboru , Anonymizováno, tvoří z žalované částky pouze částka , částka, ). Dále se soud ztotožňuje s námitkami žalované strany, že obě obory byly pronajaty žalovanému nikoliv toliko za účelem jeho výdělečné činnosti, nýbrž jako zvlášního druhu honitby s výkonem práva myslivosti, jehož obsahem je specifická činnost (viz znění smluv pod bodem 6). Žalovaný soudu nedoložil, jakým způsobem konkrétně mu v tom bylo bráněno. Soud má za to, že lze i uvažovat o obraně žalobce v tomto směru, že poškozeným plotem může zvěř z obory nejen odcházet, ale do ní i přicházet. Lze tedy shrnout, že žalovaný neosvětlil soudu důvod, proč žalobci neuhradil nájemné za obě obory, tj. že mu vzniklo právo neuhradit nájemné za pronajaté obory, a tedy neunesl v řízení důkazní břemeno. Pokud žalovaný na opravu plotu v oboře , Anonymizováno, vynakládal nějaké finance nad rámce běžné údržby, měl je po žalobci požadovat, případně nájem ukončit, pokud další nájem byl pro něho z jakéhokoliv důvodu nepřínosný. Soud účastníky v rámci řízení poučil, že právo vzniku opce ani to, jaké opravy se v oborách dělaly, nebylo předmětem tohoto řízení (pokud důvod nehrazení či naopak hrazení závazků ze smluv žalovaný vztahoval k těmto otázkám). Nad rámec soud ještě upozorňuje, že nájemní smlouvy opravňovaly žalobce rovněž v případě prodlení s úhradou nájemného, jakožto porušení povinnosti nájemce, požadovat po něm jednak smluvní úrok z prodlení a jednak smluvní pokutu, těchto nároků se žalobce však nedomáhal.

24. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě vyhověl i ohledně požadovaného příslušenství a to úroku z prodlení požadovanému ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.

25. Sporným bodem řízení bylo prokázání tvrzení žalovaného, že pohledávka žalobce zanikla platným započtením, které učinil v rámci tohoto řízení. S ohledem na to, že toto právní jednání bylo učiněno již za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., (dále NOZ) soud splnění jeho náležitostí tedy posuzoval podle tohoto právního předpisu.

26. Podle § 1982 odst. 1 a 2 NOZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

27. Podle § 1987 odst. 1, 2 NOZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

28. Žalovaný v řízení neprokázal, že by měl vůči žalobci k započtení způsobilou pohledávku. Není jasné, jakým způsobem dospěl k částce, která pokrývá žalovanou částku, jíž navrhl k započtení. Výpočet učiněný žalovaným v podání, které představuje jeho úkon započtení, je neurčitý a nepodložený. Ve smlouvách není uvedeno, jak byla stanovena částka nájemného za jednotlivé obory, proto není ničím podloženo, že by se mělo v případě obory , Anonymizováno, jednat o cennější nájem obory a v případě obory , Anonymizováno, pouze o méně hodnotný „, Anonymizováno, “. Stanovení výše běžného nájmu obou obor v dané době a místě, by měla být spíše otázkou znaleckého zkoumání, které by zohlednilo veškerá specifika nájmů tohoto typu ve vztahu ke konkrétním typům honitby v jednotlivých oborách. Žalovaný tedy přesně nespecifikoval a nezdůvodnil, proč navrhl slevu zrovna v uvedené výši. Žalobce nebyl vyzván k úhradě započtené částky. Částka se tedy nestala splatnou. Navíc soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal vznik podmínek pro jeho právo neuhradit nájemné či na slevu z ceny nájmu, jak je již rozvedeno výše (bod 23). Pohledávka žalovaného určená k započtení je tak v tomto řízení pohledávkou nejistou, neurčitou, nesplatnou a tedy nezpůsobilou k započtení, Jelikož nedošlo k platnému započtení, žalobou uplatněný nárok nezanikl a žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů řízení žalobce, který byl v řízení zcela úspěšný, soud určil jako náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a dále z paušální odměny nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a to za , Anonymizováno, úkony po , částka, , tj. ve výši , částka, a z nákladů na cestovné ve výši , částka, na trase , adresa, u , Jméno žalobce B, -, adresa, a zpět, celkem , hodnota, km, celkem tedy , částka, .