20 C 255/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , sídlem Adresa žalovaného , zastoupen Jméno Zástupce A za vedlejšího účastenství Jméno advokátky , zastoupené Jméno Zástupce B o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši , částka, a dále úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že žalovaný byl právním zástupcem žalobce v řízení vedeném proti žalovanému , právnická osoba, , projednávaného u , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, . Žaloba byla zamítnuta a žalobci bylo uloženo zaplatit druhé straně náhradu nákladů řízení. Na doporučení žalovaného byla podána žaloba na vymáhání smluvní pokuty, a nikoliv na dlužnou provizi, která nebyla uhrazena, a proto žalobce žalobu prohrál. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou reagoval tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí, neboť postup při uplatňování nároků žalobce s ním konzultoval a byl učiněn po vzájemné dohodě. Žalovaný je pojištěn z důvodu pojištění odpovědnosti advokáta za škodu u pojišťovny, kam bylo prohlášení advokáta také zasláno, věc je tam vedena pod čj. , Anonymizováno, . Věc však dosud pojišťovnou vyřízena nebyla. Rozsudek , Anonymizováno, , kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně v řízení před , adresa, byl předchozímu právnímu zástupce žalobce doručen dne , datum, . Žalovaná částka je tedy tvořena souhrnnou výší nákladů řízení před soudy obou stupňů ve shora uvedeném řízení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že žaloba neobsahuje vylíčení jakýchkoliv skutečností, které by odůvodňovaly tvrzený nárok na náhradu škody. Z návrhu rovněž nevyplývá relevantní argumentace k posouzení, jakou povinnost žalovaný porušil při výkonu advokacie a jaká byla příčinná souvislost mezi tímto porušením a vznikem škody. Žalobce tedy neunáší břemeno tvrzení. Žalovaný postupoval zcela správně a v souladu s právními i stavovskými předpisy. Žalovaný připravil pro žalobkyni podle jejích pokynů a po vzájemné domluvě výzvu jak k úhradě smluvní pokuty, tak výzvu k úhradě provize, ve věci týkající se zprostředkování uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem je převod pozemků v kat. území , právnická osoba, , resp. spoluvlastnických podílů k těmto pozemkům ze strany paní , jméno FO, a pana , jméno FO, ve prospěch společnosti , právnická osoba, a to podle smlouvy o zprostředkování uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, jako zájemcem a společností , Jméno žalobce, . v postavení zprostředkovatele. V rámci veškeré komunikace, která byla za žalobce oficiálně podána, byl vyžadován jeho souhlas s obsahem podání. Žalovaný postupoval důsledně podle § 16 zák. o advokacii, když vyzval obchodního partnera žalobce k tomu, oč jej žalobce žádal a následně uplatnil v zákonných lhůtách jeho nárok u soudu a to opět na žádost žalobce, jako svého klienta. Žalovaný pro žalobce připravil i návrh na rozšíření žaloby o částku provize za zprostředkování realitního obchodu, ale tento návrh žalobce neodsouhlasil. Veškeré kroky, které žalovaný učinil, byly výslovně dojednané s žalobcem. Nárok na zaplacení smluvní pokuty byl uplatněn nejdříve z důvodu problematické konstrukce sjednání výše odměny (provize) za zprostředkování v předmětné smlouvě o zprostředkování (která vycházela podle doslovného výpočtu záporně) a také z toho důvodu, že hlavní rozsah zprostředkování byl v předmětné kauze vykéoná ještě před vznikem žalobce (od soudu se očekávalo, že se vyjádří právě k otázce aktivní věcné legitimace žalobce, resp. její nabytí panem , jméno FO, to vše s tím, že podle vývoje soudního řízení vedeného u , adresa, měl být uplatněný žalobní návrh případně rozšířen o požadavek na zaplacení odměny, event. měla být podána následně další samostatná žaloba na úhradu sjednané odměny. Pro postupné uplatnění nároku svědčila i skutečnost, že žalobce nebyl ochoten hradit vysoký soudní poplatek za uplatnění obou nároků společně (a to i když se žalovanému podařilo následně přes značnou obtížnost docílit osvobození žalobce od soudních poplatků), a když si byl vědom povinnosti nárhady nákladů řízení protistraně pro případ prohry ve sporu. Tento procesní postup (rozšíření žaloby či podání nové žaloby) však žalobce pod dobu, co byl zastoupen žalovaným, neodhodlal realizovat, přestože návrh na rozšíření žaloby od žalovaného ke schválení obdržel. Žalobce si byl vědom možného rizika při neúspěchu v soudním sporu, ale zcela samostatně se rozhodl, že si za svým nárokem stojí a chce jej řešit soudní cestou. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení s tím, že žalovaný zastupoval žalobce pouze v rámci řízení před soudem I. stupně, a to nejpozději do , datum, , kdy právní zastoupení žalobce převzal , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, . O právním názoru soudu I. stupně vysloveném v rozsudku , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , se žalobce dozvěděl přímo na jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek s tím, že písemné vyhotovení žalobce obdržel dne , datum, prostřednictvím svého nového právního zástupce. Žaloba v této věci byla podána dne , datum, , tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Žalovaný nezastupoval žalobce v dalších řízeních, tj. odvolacím, dovolacím, příp. o ústavní stížnosti a nemohl později ani jakkoliv ovlivnit výsledek sporu, resp. vznik případných nákladů žalobce za pozdější vedení sporu. Žalovaný tedy tvrdí, že žalobce nevyčerpal všech právních prostředků, které měl pro hájení svého práva, a to již z tohoto důvodu nemůže být se svým žalobním nárokem úspěšný. Žalobce i po té, že se seznámil s prvostupňovým rozsudkem v řízení před , adresa, , chtěl spor se společností , právnická osoba, vést, a i po změně právního zastoupení na uplatněném nároku trval. Je tedy zřejmé, že předmětné řízení žalobce vést chtěl od počátku, až do pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu a toto řízení by vedl, i kdyby nebyl zastoupen žalovaným.

3. Žalobce nesouhlasil s argumentací žalovaného a v replice uvedl, že z rozsudku , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, je uvedeno, že „v článku , Anonymizováno, . smlouvy o zprostředkování váže nárok žalobce na zaplacení smluvní polkuty na kumulativní splnění dvou podmínek-to, že žalovaná (, Anonymizováno, ) uzavře kupní smlouvu jednak bez souhlasu žalobce a dále bez jeho vědomí. Z provedených listinných důkazů-dopisů zástupce žalobce-vyplývá, že žalovaná (, Anonymizováno, ) žalobce vyzvala k tomu, nechť jí sdělí, že kupní smlouva je uzavřena, tedy žalovaná (, Anonymizováno, ) kupní smlouvu uzavřela s vědomím (a souhlasem) žalobce. Žalovaná (, Anonymizováno, ) tuto povinnost neporušila a žalobci tak nárok na zaplaceníí smlvuní pokuty nevznikl“. Z rozsudku odvolacího soudu, který rozsudek soudu I. stupně potvrdil, pak vyplynulo, že sodu I. stupně správně uzavřel, že k uzavření kupní smlouvy došlo s vědomím žalobce a nárok na úhradu smluvní pokuty nebyl dán. Přestože společnost , právnická osoba, , provizi následně odmítla zaplatit, žalovaný doporučil nežalovat dlužnou provizi, ale smluvní pokutu, na kterou žalobci dle jeho názoru vznikl nárok. Proto byla žaloba podána na smluvní pokutu a nikoliv na dlužnou provizi a spor byla ukončen již popsaným způsobem. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně pak navíc vyplynulo, že nárok na smluvní pokutu nezvnikl pouze s ohledem na obsah žalovaným formulované písemné výzvy, jak vyplývá z rozsudku. Zaslat výzvu formulovanou žalovaným bylo jeho rozhodnutí, stejně jako žalovat smluvní pokutu. Formulace předžalobní výzvy učiněná žalovaným tedy dala soudům obou stupňů argument pro zamítnutí žaloby. V důsledku toho žalobce přišel o možnost vymáhat nárok a byl nucen uhradit náklady soudů obou stupňů. Žalobce vždy ve sporu s , Anonymizováno, konzultoval s žalovaným veškeré kroky a jednal vždy na jeho doporučení a žalobce z důvodu dlouhodobé spolupráce neměl nejmenší pochybnosti o z jeho strany doporučeném nejlepším řešení. Promlčecí lhůta pak běží až od pravomocného skončení věci samé, neboť až teprve po té žalobce mohl zjistit, jak spor pravomocně skončil.

4. Žalovaný k replice žalobce uvedl, že žalobce v řízení před , adresa, nevyčerpal všechny možné opravné prostředky, tj. např. dovolání proti rozsudku , Anonymizováno, , či ústavní stížnost a žalovaný tak již nemohl učinit, neboť žalobce již v odvolacím řízení nezastupoval. Dále uvedl, že právní názor , adresa, , tj. že výzvou adresovanou společnosti , právnická osoba, , aby tato informovala žalobce o dalším vývoji realitního případu, dal žalobce , právnická osoba, souhlas s uzavřením kupní smlouvy doposud neexistujícího znění, není možné akceptovat a rovněž není možné akceptovat závěr, že by v rámci autonomie vůle mezi smluvními stranemi, které jsou podnikateli, nebylo možné sjednat ustanovení o smluvní pokutě pro případ, kdy bude zprostředkovatel realitního obchodu “obejit” a nebude informován o uzavření zprostředkovávané smlouvy (od čehož se odvíjí nárok na provizi), zajištění zejména informační povinnosti jedné ze stran smlouvy o realitním zprostředkování smluvní pokutou nelze považovat za neplatné. Žalobce cítil svůj nárok vůči , Anonymizováno, jako velmi silný a trval na jeho uplatnění v soudním řízení, neboť byl (konkrétně jeho , Anonymizováno, ) pan , jméno FO, , přístupem uvedené společnosti naprosto rozhořčen a cítil svůj nárok velmi silný a oprávněný. Žalovaný nemůže nést negativní dopady rozhodnutí klienta o tom, jaké nároky chce uplatnit u soudu a zda tak má být učiněno. Podle konkrétního výpočtu dle smlouvy o zprostředkování, by činila výše provize pro žalobce částku mínus , částka, a s ohledem na to, že byl spor o to, zda smlouva o zprostředkování ze dne , datum, byla vůbec platná a zavazující, rozhodl se žalobce uplatnit nárok na zaplacení smluvní pokuty, pro níž byly podmínky uplatnění splněny dle znění smlouvy, ve které bylo dohodnuto, že uzavře-li zájemce s vlastníkem/spoluvlastníky předmětu převodu kupní smlouvu k předmětu převodu bez souhlasu a vědomí zprostředkovatele, je povinen mu uhradit smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, % z kupní ceny předmětu převodu. Kupní smlouvu uzavřela společnost , právnická osoba, s vlastníky předmětných nemovitostí dne , datum, a to aniž by předem žalobce vyrozuměla, a aniž by získala jeho výslovný souhlas. V rámci řízení měl žalobce rovněž zjistit, zda soud bude považovat předmětnou smlouvu o zprostředkování za platně sjednanou a v případě, že ano, a její spol., Anonymizováno, vázána, byl připraven rozšířit žalobu o nárok na zaplacení provize ve výši zákaldní složky odměny ve výši , částka, . Uvedený postup byl celou dobu konzultován s , Anonymizováno, žalobce a to osobně, telefonicky i písemně a , Anonymizováno, žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas. Žalobce nikdy nevyjádřil souhlas s rozšířením žaloby o provizi a to ani po té, co se žalovanému podařilo docílit osvobození žalobce od soudních poplatků. Ani podáním repliky žalobce nedoplnil své tvrzení, jakou povinnost žalobce porušil a jaká je příčinná souvislost mezi vznikou škodu a tímto nespecifikovaným porušením právní povinnosti. Žalovaný tedy nedostal od žalobce pokyn k rozšíření žaloby o provizi, proto mu to nyní nemůže být kladeno k tíži, po změně právního zastoupení žalobce tak žalovaný ani učinit nemohl. Dále doplnil, že před podáním žaloby byl žalobce informován o rizicích jeho vedení. Navíc vědomost o tom, že bude uzavřena kupní smlouva, byla známa od počátku uzavření smlouvy o zprostředkování, tudíž nemohl žalovaný způsobit škodu tím, že formuloval předmětnou výzvu, kterou argumentuje žalobce. Snahou žalobce bylo, aby se mohl dále podílet na zprostředkovávané transakci a zabránit zájemci, aby se zachoval nečestně a řádně o všem žalobce informoval.

5. Vedlejší účastník, který do řízení v jeho průběhu vstoupil, se zcela ztotožnil s procesním stanoviskem žalovaného. Dále uvedl, že aby se u pojištěného advokáta mohlo jednat o pojistnou událost, musí být splněny podmínky vzniku odpovědnosti advokáta za škodu podle ust. § 24 odst. 1 zákona o advokacii, tj. (nesprávný) výkon advokacie, resp. porušení povinností při jejím výkonu, vznik škody jako následek a příčinná souvislost mezi porušením povinností při výkonu advokacie a vznikem škody. Splnění všech těchto podmínek musí prokázat poškozený klient, na němž tedy leží důkazní břemeno (viz např. rozsudek , spisová značka, ). V dané věci nejsou výše uvedené předpoklady naplněny. Zejména není dáno jakékoliv pochybení, kterého by se žalovaný při zastupování žalobce dopustil. Žalovaný pracoval jak s variantou vymáhání smluvní pokuty, tak s variantou vymáhání nároku na provizi. Pokud se žalobce rozhodl podat žalobu pouze na zaplacení smluvní pokuty a k následnému rozšíření žaloby o nárok na provizi již nedal žalovanému souhlas, pak toto nemůže jít k tíži žalovaného. Advokát je v každém případě vázán pokyny svého klienta a není na něm, aby rozhodoval, co a jak bude zažalováno, o tom musí rozhodnout klient. Z vyjádření obou stran navíc vyplývá, že žalobce byl rozhodnut společnost , právnická osoba, zažalovat za každou cenu. Otázkou bylo pouze to, jaký nárok uplatnit. Dle vedlejšího účastníka žalobci nejenže nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, ale zřejmě mu nevznikl ani nárok na zaplacení provize. Tj. i kdyby žalobce uplatnil nejprve žalobou zaplacení provize, tak ani v takovém případě by nemusel být úspěšný a to už třeba z důvodu problematického výpočtu provize anebo proto, že většina činností byla žalobcem provedena už před uzavřením předmětné smlouvy o zprostředkování. I v takovém případě by mu vznikla povinnost uhradit druhé straně sporu náhradu nákladů řízení. Vedlejší účastníka nesouhlasil ani s výpočtem částky, kterou žalobce touto žalobou uplatnil, neboť rozsudkem , adresa, byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně v částce , částka, a následně rozsudkem , Anonymizováno, ve znění opravného usnesení částka , částka, , což celkem činí povinnost žalobce uhradit náklady řízení v částce , částka, , avšak žalobce požaduje v žalobě částku , částka, , přičemž tento rozpor není v žalobě ani replice vysvětlen. Žalobce rovněž uplatňuje i nárok na náhradu škody spočívající v nákladech odvolacího řízení, ve kterém žalovaný žalobce již nezastupoval, a proto nemůže odpovídat za vznik nákladů v době, kdy žalobce již nezastupoval. Podpořil žalovaného rovněž ohledně vznesená námitky promlčení, neboť veškeré rozhodné skutečnosti týkající se počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty musely být žalobci známy již na základě rozsudku , adresa, ze de , datum, , resp. od jeho doručení a od této doby počala běžet tříletá promlčecí lhůta, neboť z rozhodnutí odvolacího soudu nevyplynuly žádné nové skutečnosti podmiňující event. nárok na náhradu škody, avšak žaloba byla podána až , datum, , tedy až po jejím uplynutí. Navrhl žalobu zamítnout.

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

7. Bylo zjištěno, že žalobce uplatnil svůj nárok na poskytnutí pojistného plnění jako reparace škody u vedlejšího účastníka , Anonymizováno, (prohlášení poškozeného).

8. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem (jako zprostředkovatelem) a , právnická osoba, (jako zájemcem), bylo zjištěno, že v praembuli této smlouvy je uvedeno, že zprostředkovatel přinesl zájemci investiční příležitost týkající se koupě pozemků (tam specifikovaných) a zájemce uzavřel se spolumajiteli uvedených nemovitostí smlouvu o smlouvě budoucí kupní na převod jejich vlastnických podílů za částku tam uvedenou jako kupní cenu. Předmětem smlouvy je dále závazek zprostředkovatele vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce mohl v postavení kupujícího předmětnou kupní smlouvu uzavřít. Dále je v čl., Anonymizováno, , Anonymizováno, . uvedeno, že se strany smlouvy dohodly, že zájemce zaplatí zprostředkovateli za zprostředkování investiční příležitosti koupě předmětu převodu odměnu, jejíž výše a způsob výpočtu je uveden ve smlouvě. Provize byla stanovena jednak pevnou částkou ve výši , částka, a jednak pohyblivou částkou stanovenou navýšením pevné částky o , Anonymizováno, % z rozdílu kupní ceny dle této smlouvy snížené o pevnou částku odměny na straně jedné a realizovanou kupní cenou dle kupní smlouvy na straně druhé. Nárok na odměnu vznikne zprostředkovateli okamžikem uzavření kupní smlouvy. Dále je v čl. , Anonymizováno, upravena smluvní pokuta pro případ, že zájemce uzavře s vlastníky kupní smlouvu bez souhlasu a vědomí zprostředkovatele a to ve výši , Anonymizováno, % z kupní ceny předmětu převodu a není jejím uhrazením dotčen nárok na náhradu škody. Smlouva nabyla dle dohody platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu.

9. Z výzvy k úhradě dluhu-předžalobní upomínky ze dne , datum, a stanoviska žalovaného k této výzvě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl o úhradu žalované částky před podáním žaloby v této věci vyzýván podle § 142b o.s.ř., ale žalovaný nároky žalobce odmítl s obdobným odůvodněním, jako v tomto řízení.

10. Z kupní smlouvy o koupi nemovitosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jako prodávajícími a spol. , právnická osoba, jako kupujícím a na jejím základě došlo k převodu vlastnického práva k ve smlouvě specifikovaným nemovitostem za podmínek stanovených ve smlouvě z prodávajících na kupující.

11. Z dokladu označeného jako „rozšíření žaloby“ a z emailové korespondence mezi účastníky z , Anonymizováno, soud zjistil, že mezi žalobcem, žalovaným, resp. svědkem , jméno FO, , probíhala emailová komunikace ohledně postupu ve sporu vedeném u , adresa, , když nejprve byl , Anonymizováno, žalobce zaslán návrh na vydání platebního rozkazu, který, jak uvedl pisatel emailu, po důkladném zvážení byl „z opatrnosti“ koncipován tak, že se se budou domáhat sjednané smluvní pokuty, neboť v případě provize z důvodu celkové kupní ceny by tato částka vycházela podle smluvního mechanismu výpočtu záporně a žalobce (jeho , Anonymizováno, ) byl vyzván k odsouhlasení znění návrhu na zahájení řízení, či k návrhu na provedení změn. Předtím ještě (v , Anonymizováno, ) žalovaný žalobci sděloval, že žalobci bude zasláno stručné emailové sdělení zaslané právní zástupkyni , Anonymizováno, . Dne , datum, zaslal jednatel žalobce souhlas s podaným návrhem na vydání platebního rozkazu. Dne , datum, sděloval , tituly před jménem, , jméno FO, žalobci (jednateli), že mu zasílá v příloze jejich vyjádření ke stanovisku , Anonymizováno, s tím, že do něho byly zapracovány veškeré postoje jednatele žalobce, o kterých se bavili, že by je chtěl prezentovat. Dále mu oznámil, že s jeho souhlasem bude vyjádření zasláno soudu a právní zástupce žalobce připraví rozšíření žaloby o odměnu. Dále ho informoval o tom, že kolega , Anonymizováno, mu zatím neposlal podklady k postoupení práv zprostředkovatele. Dne , datum, zaslal , tituly před jménem, , jméno FO, dle domluvy žalobci návrh na rozšíření žaloby o nárok na zaplacení provize s tím, že je možné soudu odeslat dokument ihned, či ho předložit při jednání s tím, že v takovém případě se dá očekávat, že protistrana bude požadovat dodatečný čas na zhodnocení věci a vyjádření k návrhu a jednatel žalobce má dát pisateli vědět, jak se rozhodl.

12. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že se dlouhodobě zná s jednatelem žalobce panem , jméno FO, a s žalovaným navázal spolupráci jako spolupracující advokát a v jeho advokátní kanceláři začínal jako koncipient. Kauzu vedenou u , adresa, dostal na starost ještě před podáním žaloby, s panem , jméno FO, měl pár schůzek a na základě toho, že chtěl uplatnit své nároky vůči , Anonymizováno, před soudem, svědek sestavil žalobu, kterou podali. Dále chystali vyjádření a rozšíření žaloby a účastnil se jednání soudu I. stupně. Dokumentaci potom předával nově zastupující advokátní kanceláři, které svědek ještě pomáhal osobně s docílením osvobození žalobce od soudních poplatků, kterého oni nedosáhli. , jméno FO, tenkrát velmi stál o to, uplatnit své nároky u soudu, protože byl velmi rozezlen, jednání , Anonymizováno, považoval za podvod, osobní zradu, že ho „vyšachovali“ z obchodu a obešli a nechtějí mu zaplatit provizi a z materiálů, které měl svědek k dispozici, bylo zřejmé, že , Anonymizováno, ho skutečně se dlouhodobě snaží zpochybnit, znevěrohodnit jeho účast na obchodu a že je skutečně opomíjen a odstrkován tak, aby neměl žádné informace a případně, aby si nemohl nárokovat provizi. S panem , jméno FO, také řešil rizika sporu vyplývající z uzavřené zprostředkovatelské smlouvy, tj. z data jejího uzavření, ze způsobu výpočtu provize, obecně byla sporná otázka její platnosti, tj. řešili rizika neúspěchu ve sporu. Po vzájemné dohodě dospěli k závěru, že nejprve zažalují nominálně nižší nárok a to i s ohledem na výši soudního poplatku, což byl nárok na smluvní pokutu a tehdy to vnímali tak, že smluvní pokuta tam byla v zásadě důvodná a problémů s ní bylo méně. S ohledem na chování , Anonymizováno, měl pan , jméno FO, zájem do sporu jít co nejdříve. Také měli zájem na tom, aby soud nejprve jako předběžnou otázku posoudil právě platnost zprostředkovatelské smlouvy, zvolený postup byl bezpečnější pro případ neúspěchu ve sporu. S tím byl pan , jméno FO, obeznámen, svědek sám s ním probíral, jaká rizika to přináší, pokud ve sporu neuspěje, tedy zejména povinnost nahradit druhé straně sporu náklady řízení. Byli připraveni po celou dobu žalobu rozšířit. Důvody, proč k tomu nedošlo, byly dva. Jednak pan , jméno FO, měl již nějakou dobu zájem svou pohledávku vůči společnosti , Anonymizováno, postoupit nebo nějakým způsobem zpeněžit s tím, že zájem o tu pohledávku měla advokátní kancelář pana , tituly před jménem, , jméno FO, , která následně převzala jeho právní zastoupení. , jméno FO, neodsouhlasil rozříření žaloby a to proto, že se situace při jednání soudu nevyvíjela příliš pozitivně, protože z postoje soudce vyplynulo, že se domnívá, že nikdy nevznikl nárok na provizi z oné smlouvy, takže by to žalující stranu zatížilo ještě větším rizikem. Po tomto jednání byl pan , jméno FO, rozčilený a nadával, jak je toto možné a že se rozhodně nevzdá, a rozhodl se změnit právní zastoupení. Během předávání dokumentace k případu se snad s panem , tituly před jménem, , jméno FO, řešilo i jak nadále postavit ve sporu argumentaci. Ke smlouvě zprostředkovatelské svědek sdělil panu , jméno FO, , že smlouva není dobrá, že by ji koncipovali jinak, ale měli za to, že nárok z ní vyplývá. , jméno FO, byl připraven s nějakou argumentací, která se týkala jeho nároků, jako fyzické osoby, která opravdu vše s vlastníky projednávala, že přeposílal návrhy smluv, kdo ty dvě strany dal doopravdy dohromady atd. a jak tyto nároky přešly na žalobce, avšak uvedené dokumenty mu nebyly předloženy. Dále tam byla nešťastně řešena otázka té provize, na což byl upozorněn. Nicméně pan , jméno FO, si byl velmi jistý tím, že mu to dokáží potvrdit svědci, ale subjektivně rizikům spojeným se smlouvou nevěnoval takovou pozornost, neboť byl subjektivně velice naštvaný, že chtěl za každou cenu toto udělat. Dokonce plánoval pomocí předběžných opatření zablokovat , Anonymizováno, prodeje a výstavbu na , Anonymizováno, , aby od ní obdržel nějaké peníze, ale pokud by do toho šli, vystavovali by se riziku náhrady škody a proto se pana , jméno FO, podařilo přemluvit, aby něco takového nepožadoval. Dle mínění svědka ze zprostředkovatelské smlouvy vyplývala vůle stran a o její výklad ve sporu šlo, aby zprostředkovatel za svou činnost, která vedla k výsledku, dostal provizi a aby se o tomto výsledku dozvěděl, proto byla dohodnuta smluvní pokuta. , Anonymizováno, však své povinnosti nesplnila. Svědek tedy měl za to, že tam nárok vznikl. Před započetím sporu tedy věděl, že záležitost nebude jednoduchá i s ohledem na stanovisko druhé strany (, Anonymizováno, ), ale pan , jméno FO, , přestože byl upozorněn na rizika, chtěl do toho jít s tím, že už několik soudních sporů absolvoval, a to i v případě, že by neměl uspět. O rizicích ho informoval nejen svědek, ale i jeho kolegové. Byl tedy seznámen s tím, že úspěch ve sporu není jistý, ale přesto se rozhodl do něho jít s tím, že má připravenou nějakou argumentaci. Veškerá písemná podání, která byla zasílána, mu byla nejprve předložena k odsouhlasení a až po té byla vypravena a zaslána. Písemné záznamy však o tom nejsou, jednalo se převážně osobně, písemně či telefonicky, což pan , jméno FO, preferoval. Předžalobní výzvu svědek nekoncipoval, na věci spolupracovalo více jeho kolegů, on věc převzal až poté, co byla připravena žaloba.

13. Z obsahu spisu , adresa, , sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že dne , datum, podal žalobce žalobu proti žalované-, právnická osoba, , kde byl zastoupen , tituly před jménem, , jméno FO, (žalovaným v tomto řízení) a domáhal se zaplacení částky , částka, s tím, že se jedná o smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, % z kupní ceny nemovitostí, jejichž prodej žalobce žalované straně zprostředkoval na základě zprostředkovatelské smlouvy uzavřené dne , datum, podle § 542 zák. č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník mezi žalobcem jako zprostředkovatelem a žalovaným jako zájemcem. Žalovaná strana porušila své povinnosti vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy především tím, že ačkoliv uzavřel dne , datum, kupní smlouvu, kterou žalobce zprostředkoval, žalobce o tom neinformoval a vyloučil ho z celého kontraktačního procesu. O uzavření smlouvy ho neinformoval a ani nezískal jeho souhlas k uzavření oné kupní smlouvy, ačkoliv si toto pod sankcí smluvní pokuty strany dohodly. Dne , datum, byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku, dne , datum, požádal žalobce prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, o osvobození od soudních poplatků. Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, obdržel soudní výzvu k vyplnění potvrzení o majetkových poměrech žalobce, což měl učinit ve lhůtě , Anonymizováno, ti dnů. Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, zaslal soudu vyžádané vyplněné doklady. Dne , datum, soud rozhodl usnesením o nepřiznání osvobození žalobce od soudních poplatků, toto rozhodnutí bylo , tituly před jménem, doručeno dne , datum, . Dne , datum, podal žalobce prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, odvolání do tohoto usnesení (blanketní), které bylo na výzvu soudu dne , datum, v určené lhůtě , Anonymizováno, dnů doplněno. Usnesení bylo potvrzeno usnesením , datum, , čj. , spisová značka, . Dne , datum, podal , tituly před jménem, , jméno FO, za žalobce žádost o prodloužení lhůty k doplacení soudního poplatku a požádal současně, aby soud opětovně posoudil, zde nejsou splněny podmínky alespoň pro částečné osvobození žalobce od soudních poplatků. Dále požádal o umožnění zaplatit soudní poplatek ve splátkách či poskytnout k jeho úhradě žalobci alespoň lhůtu , Anonymizováno, měsíce s ohledem na jeho ekonomickou situaci, neboť uvedenou částkou nedisponuje. Dne , datum, byla , tituly před jménem, zaslána výzva soudu, aby opět žalobce doložil své majetkové poměry a to do , Anonymizováno, dnů od doručení výzvy. Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, této výzvě vyhověl a zaslal soudu požadované dokumenty. Dne , datum, vydal soud usnesení, kterým žalobce osvobodil od soudních poplatků v plném rozsahu (PM , datum, ). Dne , datum, podal žalobce prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, repliku žalobce k vyjádření žalovaného. Dne , datum, udělil , tituly před jménem, , jméno FO, subsituční plnou moc k zastupování žalobce při jednání dne , datum, svědkovi , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne , datum, se konalo ústní jednání ve věci, kde byl za žalobce přítomen jednatel , jméno FO, a dále zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, za , Jméno žalovaného, . U jednání právní zástupce žalobce argumentoval tím, že smlouva o zprostředkování ošetřuje již provedené činnosti, ohledně smluvní pokuty uvedl, že žalobce je slabší smluvní stranou a ke smluvní pokutě se žalovaná strana zavázala zcela dobrovolně, smlouva prošla vnitřní kontrolou žalované, nejedná se tedy o exces jejího jednatele. Skutečnost, že smlouva byla uzavřena nikoliv s pane , jméno FO, , ale s žalobcem, si vymínila strana žalovaná (, Anonymizováno, ) a o důvodech, proč se tak stalo, by měl vypovídat svědek , jméno FO, . Dále zástupce žalobce navrhoval výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, , dále provedení důkazu rozsudkem , adresa, , čj. , spisová značka, a protokolem z jednání v této věci, rozsudkem odvolacího soudu v uvedené věci, dopisy z , datum, . Závěrem zástupce žalobce argumentoval obdobně, jako v žalobě a jak uváděl svědek , jméno FO, . Při jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Dne , datum, zaslal soudu , tituly před jménem, , jméno FO, oznámení o převzetí právního zastoupení a plnou moc mu udělenou žalobcem dne , datum, s tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, žalobce již nadále nezastupuje. Dne , datum, byl doručen , tituly před jménem, , jméno FO, rozsudek soudu I. stupně ze dne , datum, čj. , spisová značka, . Z uvedeného rozsudku se podává, že soud žalobu na základě zjištěného skutkového stavu zamítl především proto, že dle čl. , Anonymizováno, smlouvy o zprostředkování byl nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty vázán na splnění kumulativně dvou podmínek a to, že žalovaná uzavře kupní smlouvu jednak bez souhlasu žalobce a dále bez vědomí žalobce. Z provedených listinných důkazů (dopisů) zástupce žalobce vyplynulo, že vyzýval žalovaného k tomu, aby mu sdělil, že kupní smlouva je uzavřena, z čehož vyplývá, že kupní smlouvu žalovaný uzavřel s vědomím a souhlasem žalobce. Žalovaný tuto povinnost neporušil a žalobci tak nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. Jelikož smlouva byla uzavřena , datum, a působí do budoucna, je jejím předmětem závazek žalobce vyvíjet činnost směřující k uzavření kupní smlouvy v době od , datum, do doby uzavření kupní smlouvy. Žalobce však v tomto období žádnou činnost nevyvíjel, když sám tvrdil, že smlouvou měla být zajištěna její úplata za předchozí činnost a nemohl tak žalované investiční přiležitost koupě pozemků zprostředkovat a nenáleží mu tak odměna. Účelem smluvní pokuty sjednané v čl. , Anonymizováno, má být zajištění povinnosti žalovaného zaplatit tuto odměnu. Jelikož žalobci nárok na odměnu podle písemné smlouvy nevznikl, je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, aby mu vznikl nárok na smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované zaplatit mu tuto odměnu. Protože smluvní pokuta může být sjednána pouze písemně, vztahuje se smluvní pokuta sjednaná ve smlouvě o zprostředkování pouze na práva a povinnosti obsažené v této písemné smlouvě, tedy na porušení povinnosti žalovaného zaplatit žalobci odměnu za jeho vykonanou podle této smlouvy od okamžiku její účinnosti do budoucna a nikoliv na porušení jiné případně v této smlouvě nesjednané povinnosti žalovaného. Vzhledem k čl. , právnická osoba, smlouvy nemohl dojít ke změně obsahu smlouvy jinak, než písemnou formou. Dále soud dospěl k závěru, že je-li ujednání o smluvní pokutě samostatným ujednáním nezávislým na vzniku nároku žalobce na odměnu za vykonanou činnost, je takováto smluvní konstrukce smluvní pokuty v rozporu s § 265 obč. zák., neboť váže povinnost žalovaného uzavřít kupní smlouvu s třetí osobou na souhlas žalobce, který není smluvní stranou kupní smlouvy a ačkoliv platí zásada smluvní volnosti a žalovaný se k zaplacení smluvní pokuty zavázal, tak smluvní pokuta má sankční a zajišťovací funkci k hlavnímu závazku, nemůže být tímto závazkem povinnost uzavřít kupní smlouvu mezi žalovaným a třetí osobou a takto konstruovaná smluvní pokuta je podle § 39 obč. zák. neplatná pro rozpor s ust. § 544 odst. 1 obč. zák. Dne , datum, podal žalobce prostřednictvím nového právního zástupce odvolání do předmětného rozsudku do všech výroků, ve kterém protiargumentoval se závěry uvedenými v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně a vytýkal soudu I. stupně jeho procesní postup a poukazoval na nesrozumitelnosti v některých bodech odůvodnění rozsudku. Dne , datum, jako soud odvolací rozsudkem čj. , spisová značka, rozsudek soudu I. stupně potvrdil a tento rozsudek byl zástupci žalobce doručen dne , datum, , toho dne též nabyl právní moci. Své rozhodnutí odvolací soud odůvodnil tak, že neshledal jakékoliv pochybení v postupu soudu I. stupně, ani v jeho právním posouzení věci a neshledal důvod ani pro doplnění dokazování dle návrhů žalobce, případně žalobce uplatnil v řízení nepřípustnou novotu, uplatněnou až v odvolacím řízení (doložení postoupení pohledávky z jednatele žalobce na žalobce). Dále odvolací soud konstatoval, že zprostředkovatelská smlouva v Preambuli konstatovala, že žalobce přinesl žalovanému investiční příležitost týkající se koupě předmětných pozemků. Další jednání již směřují do budoucna, tj. že žalobce bude vyvíjet další činnosti, které mají vést k uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným a spoluvlastníky pozemků a za tyto činnosti bude pak žalobci náležet provize. Nárok na odměnu vznikne okamžikem uzavření kupní smlouvy. Sankce ve formě smluvní pokuty byla sjednána pro případ, že žalovaný uzavře se spoluvlastníky předmětu převodu kupní smlouvu bez souhlasu a vědomí žalobce. Soud I. stupně pak správně uzavřel, že k uzavření kupní smlouvy došlo s vědomím žalobce, když z obsahu dopisu ze dne , datum, a , datum, vyplynulo, že žalobce vyzýval žalovaného, aby mu sdělil, kdy k uzavření kupní smlouvy a tím i naplnění účelu zprostředkování a vzniku nároku na provizi dojde. Jelikož čl. , Anonymizováno, zprostředkovatelské smlouvy předpokládal pro vznik nároku na uhrazení smluvní pokuty splnění obou podmínek, tj. uzavření kupní smlouvy bez souhlasu a vědomí žalobce, je zřejmé, že tato kumulativní podmínka splněna nebyla, když kupní smlouva byla uzavřena s vědomím žalobce, a proto nebyl nárok na úhradu smluvní pokuty dán. Nadto žalovaný byl v důsledku uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mezi spoluvlastníky předmětných nemovitostí jako budoucími prodávajícími a žalovaným jako budoucím kupujícím vázán povinností kupní smlouvu uzavřít, aniž by byla tato smlouva podmíněna souhlasem žalobce. Pokud by žalobce souhlas nedal, přesto by žalovaný ze smlouvy budoucí byl povinen kupní smlouvu uzavřít. Uzavřením kupní smlouvy tím žalobci naopak vznikl nárok na provizi za splnění podmínek uvedených ve zprostředkovatelské smlouvě (to však nebylo předmětem řízení). Odporovalo by pak zásadám poctivého obchodního styku, aby tím zároveň vznikl nárok na smluvní pokutu. Takový výkon práva by podle § 265 obch. zák. nemohl požívat právní ochrany.

14. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť ho již považoval za nadbytečný s ohledem na provedený výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a dále účastnickou výpovědí jednatele žalobce, neboť má za to, že by z ní nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by nebyla zjistitelná z jiných důkazů a je nutno také vzít při hodnocení věrohodnosti účastnické výpovědi také zájem účastníka na výsledku sporu a absence sankce v případě nepravdivé výpovědi.

15. Zjištěný skutkový stav soud následně hodnotil právně.

16. Smlouvu o právním zastoupení je ve své podstatě smlouvou příkazní.

17. Podle § 2430 obč. zák. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

18. Podle § 2434 obč. zák. příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám.

19. Podle § 16 odst. 1,2 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

20. Podle § 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii v platném znění advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

21. Podle § 2894 a násl. obč. zák. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody) a může být majetkového i nemajetkového charakteru.

22. Podle rozsudku , spisová značka, „ úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ust. § 16 zákona o advokacii. Škodou je míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objaktivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi…O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinnou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo.“ K podobnému závěru došli i , spisová značka, . Prokazování liberačních (zprošťujících) důvodů žalovaným advokátem přichází v úvěhu, teprve prokázal-li žalobce předpoklady odpovědnosti. Pokud jde o otázku příčinné souvislosti, pak dle rozsudku , spisová značka, je dána tehky, jestliže nebýt pochybení advokáta, by by jeho klient v řízení úspěšný. Důkazní břemeno ovšem leží na poškozeném (zde tedy žalobci). Ten musí prokázat, jeho právo na plnění proti dlužníkovi existovalo a při řádném výkonu advokacie by se svého práva domohl. Podle uvedeného judikátu se tedy jako předběžná otázka řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta a nárokem u soudu skutečně uspěl (shodně viz i usnesení , spisová značka, ).

23. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za nesporně prokázané, že žalobce byl na základě smlouvy příkazní klientem žalovaného a ve sporu, kde byl jím zastupován jako advokátem, nebyl úspěšný. Dále tedy bylo třeba zkoumat pouze spornou otázku spočívající v tom, zda žalovaný porušil jako zastupující advokát své povinnosti a pokud ano, zda existuje příčinná souvislost mezi tímto porušením povinností a vznikem škody na straně žalobce (nedosáhl svých nároků a byla mu uložena povinost zaplatit náklady řízení, čímž došlo k jeho újmě). ¨Soud zkoumal nejprve procesní postupy žalovaného v předmětném řízení a dospěl k závěru, že žádné pochybení nelze žalovanému vytknout. Žalovaný od podání žaloby, která měla veškeré náležitosti, činil veškerá podání soudu včas, na základě soudní výzvy v určených termínech, podával veškeré úkony v zájmu klienta, zasílal vyjádření k podání protistrany, soudu zasílal veškeré vyžádané doklady, účastnil se řádně jednání atd.. Pochybení tohoto typu ostatně žalobce žalovanému ani nevytýkal. Naopak se podařilo žalovanému docílit osvobození žalobce od soudních poplatků v plném rozsahu, přičemž k takovému opatření soudy přistupují pouze ve zcela výjimečných případech, a tím se procesní situace žalobce výrazně zlepšila např. i v tom, že by mohl, pokud by měl vůli, přistoupit k rozšíření návrhu na vymáhání provize z prostředkovatelské smlouvy bez nutnosti vysokých nákladů na zaplacení soudního poplatku. Žalobci se nepodařilo rovněž prokázat, že by mu žalovaný před podáním žaloby neposkytl náležitý právní rozbor a neinformoval ho o rizicích podání žaloby. Naopak, jak vyplynulo z výpovědi svědka, byl o všem podrobně informován a trval na podání žaloby, ke které byl osobně velice motivován. Je třeba si uvědomit, že každý spor, přestože se to může na počátku jevit jinak, s sebou nese riziko neúspěchu a žalobce se toho tedy musel být vědom. Jádrem této žaloby a v podstatě jedinou argumentací žalobce je skutečnost, že spor byl prohrán z důvodu nesprávného právního názoru žalovaného, který místo nároku na provizi, uplatnil v řízení nárok na smluvní pokutu a nesprávně formuloval výzvu určenou žalovanému v předmětném sporu, z jejíhož znění soud vycházel při zamítnutí žaloby. Podle rozsudku , spisová značka, „nesprávný výkon advokacie spočívající např. v nesprávném nebo nevhodně způsobu uplatňování práv klienta v soudním řízení je třeba posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem daného případu a charakteru pochybení; je rozdíl mezi tím, kdy advokát zastává určitý relevatně vyargumentovaný právní názor (který je později soudy odmítnut) a kdy například podá za svého klienta opravný prostředek opožděně, s formálními (technickými) nedostatky apod. Na advokáta nelze však klást nepřiměřené požadavky, např. aby v situaci, kdy určitá právní otázka je právní teorii i praxi sporná, předjímal budoucí vyřešení takové otázky judikaturou vyšších soudů.“ Soud posoudil jako předběžnou otázku možnost úspěchu žalobce v řízení před , adresa, a dospěl k závěru, že hlavní příčinou neúspěchu žalobce byla sporná koncepce smlouvy o zprostředkování ze dne , datum, , která vázala vznik nároku žalobce na smluvní pokutu na uzavření kupní smlouvy (na základě uzavřené smlouva o budoucí smlouvě kupní) na vědomí a souhlas žalobce. Oba rozhodující soudy dospěly k závěru (s nímž se i zdejší soud ztotožňuje), že tato část smlouvy (vázanost smluvní pokuty na vědomí a souhlas) byla uzavřena neplatně, neboť bylo povinností smluvních stran „smlouvy budoucí“ smlouvu kupní uzavřít, byť bez vědomí a souhlasu žalobce. Nelze tedy vázat smluvní pokutu na jednání, které je v souladu se zákonem. Proto tedy i kdyby výzva před podáním žaloby byla žalovaným koncipována jakkoliv, tedy i tak, jak koncipována nakonec byla, případně by nebyla vůbec zaslána, soud by žalobu zamítl. Žalovaný ve sporu argumentoval však velmi správně, když za ztěžejní problém označil fakt, že se , Anonymizováno, (žalovaný ve sporu před , právnická osoba, 4) snažila žalobce obejít a vyhnout se tak vyplacení provize, na kterou uzavřením kupní smlouvy žalobci vznikl nárok, a vůle stran při uzavření zprostředkovatelské smlouvy směřovala právě k tomu, aby se toto nestalo. Soud totiž při sporném znění smlouvy (kdy nejasnost nelze odstranit ani výkladem) vždy zkoumá vůli stran smlouvy, která je k uzavření sporného bodu vedla. Jde tedy přesně o případ popsaný ve shora uvedeném judikátu, kdy soud se nakonec nepřiklonil k relevantně vyargumentovanému názoru žalovaného (resp. žalobce) a dospěl k závěru, že tato část smlouvy je neplatná. Otázkou je, jak by, v případě podání dovolání do rozsudku soudu odvolacího, uvedenou věc posoudil dovolací soud, kdyby se žalobce bránil v řízení před , adresa, tímto mimořádným opravným prostředkem a zda tedy by nakonec žalobce v řízení přeci jen nebyl úspěšný a to obzvláště s přihlédnutím k tomu, že soud není při posuzování peněžních nároků vázán právní argumentací účastníků. Je možné, že by NS ČR třeba věc posoudil jinak, než soud I. a II. stupně, když takový průběh soudního řízení není nijak výjimečný, účastníci mohou výsledek sporu zvrátit dokonce i podáním ústavní stížnosti, jak se ve spoustě případů děje (zdejší soud v tomto řízení však není oprávněn předvídat výsledek takových řízení.) Tak tomu však v posuzovaném případě nebylo, a vzhledem k tomu, že žalobce změnil právní zastoupení již po té, co bylo rozhodnuto soudem prvostupňovým, žalovaný ani k takovému postupu nedostal příležitost. Dále žalovanému ani nebylo umožněno, aby v průběhu řízení podal návrh na rozšíření žaloby o provizi, kterou měl evidentně k podání připravenou (jak vyplývá z výpovědi svědka, bylo to proto, že žalobce k tomu neudělil souhlas) a ani k tomu, aby žalobce zastupoval v odvolacím řízení a mohl využít případně ještě další nebo jinou právní argumentaci či jiných procesních postupů. V řízení o provizi by dle závěrů obou soudů v řízení předmětném i soudu zdejšího měl žalobce větší naději na úspěch, neboť pro její výplatu byly splněny podmínky (uzavření kupní smlouvy, které zprostředkoval žalobce, resp. jeho právní předchůdce). I kdyby žalovaný tento návrh odmítl dle pokynů žalobce podat (toto však žalobce ani netvrdil), nic žalobci nebránilo, aby tento návrh podal sám, ať už v předmětném řízení (ještě před vyhlášením rozsudku soudu I. stupně) či jako zvláštní žalobu po té, co žalobci byl již znám právní názor obou soudů (ještě před uplynutím promlčecí doby k vymáhání tohoto nároku). Dle svědka však sám žalobce tento již připravený návrh odmítl podat. Toto tvrzení žalobce nevyvrátil a navržené důkazy ani k tomu nebyly způsobilé. Soud tedy uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno takové porušení povinností žalovaného, které by vedlo k neúspěchu žalobce v předmětném sporu, a proto nebyla splněna jedna z nezbytných podmínek pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou žalobci a soud již proto ani dále nezkoumal příčinnou souvislost mezi pochybením a škodou. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.Co se týká námitky promlčení, pak soud má za to, že nárok promlčen nebyl, neboť až teprve z pravomocného rozhodnutí soudu odvolacího bylo možno usuzovat na konečné důvody, které vedly nakonec k zamítnutí žaloby žalobce a tedy na to, zda a z jakých důvodů vznikla škoda žalobci (že byl v řízení neúspěšný a má uhradit náklady řízení) a kdo za ni odpovídá (§ 620 odst. 1 obč.zák.). Od tohoto okamžiku tedy započala běžet tříletá promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 obč. zák. Tímto dnem byl den s datem , datum, , žaloba byla podána dne , datum, a tedy byla podána včas.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalovaného se skládají z nákladů na právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za , Anonymizováno, úkon právní služby po , částka, dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, včetně , Anonymizováno, paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy , částka, . Náklady vedlejšího účastníka činí také náklady na právní zastoupení ve smyslu uvedené vyhlášky a to za , Anonymizováno, úkony právní služby po , částka, , , Anonymizováno, režijní paušál po , částka, a náhrada za promeškaný čas na cestě , adresa, a zpět, tj. celkem , Anonymizováno, půlhodina, tj. , částka, , celkem tedy , částka, .