20 C 51/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Lukáškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení částku 11 994,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 630 666 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení]. 1 Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 5 000 000 Kč z titulu smluvní pokuty s odůvodněním, že účastnice řízení uzavřely dne [datum] smlouvu o ochraně důvěrných informací, jejímž účelem bylo vytvoření systému ochrany, v jehož rámci měly být důvěrné informace předávány výlučně v rámci předem schváleného okruhu osob. Další smluvní stranou se stala dceřiná společnost žalované, [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [anonymizováno]). Jednalo se o informace o žalobkyni, multifunkčním dohledovém centru (dále také jen„ [anonymizováno]“) a dohledovém centru [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), způsobu napojení či přepojení střežených objektů žalované, know-how žalobkyně a informací týkajících se plnění poskytnutých žalobkyní jiným smluvním stranám. Žalovaná nedodržela smluvený postup předložit žalobkyni ke schválení seznamy osob, které měla v úmyslu s důvěrnými informacemi seznámit včetně dohod o mlčenlivosti, které s nimi uzavřela. Uvedené seznamy se měly stát nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně předpokládala aktualizaci uvedených seznamů v důsledku fluktuace zaměstnanců na straně žalované. Žalovaná v rozporu se smlouvou bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně neoprávněně seznámila s důvěrnými informacemi několik desítek osob, což žalobkyně zjistila z obsahu dopisu generálního ředitele žalované, Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], v němž bylo uvedeno, že s informacemi vytvořenými v souvislosti s tímto účelem smlouvy se seznámili všichni zaměstnanci sekce bezpečnosti, dále zaměstnanci odboru právního, úseku nákupu, interního auditu a odboru investic. S důvěrnými informacemi byly seznámeny osoby, které v rámci své pracovní činnosti projektovou a zadávací dokumentaci bezpečnostních systémů obsahující údaje o napojení a umístění prvků bezpečnostních systémů a datových sítí, zasílaly desítkám dalších dodavatelů stavebních prací, dodavatelů interiérů, dodavatelů protipožárních systémů [anonymizováno] atd. Shora uvedené osoby byly s důvěrnými informacemi seznámeny, ač k tomu nebyl ze strany žalobkyně udělen písemný souhlas a ač žalobkyni nebyly žalovanou předloženy dohody o mlčenlivosti uzavřené s uvedenými osobami. Žalovaná žalobkyni nepředložila aktualizované seznamy svých zaměstnanců, kteří byli s důvěrnými informacemi seznámeni, čímž žalovaná porušila ustanovení článků 3.2 a 3.3 smlouvy. Se zřetelem k uvedenému porušení smlouvy vyzvala žalobkyně žalovanou v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy k zaplacení smluvní pokuty 5 000 000 Kč prostřednictvím předžalobní výzvy ke splnění smluvních povinností ze dne [datum], jejíž součástí bylo mimo jiné i poučení žalované, že nebude-li předmětná pohledávka uhrazena do 15 dnů, obrátí se žalobkyně žalobou na soud. 2 Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by seznámila třetí osoby s důvěrnými informacemi získanými od žalobkyně. Pokud šlo o zaměstnance žalované, odkázala na v rozhodném období platný obchodní zákoník, podle kterého osoby, tj. zaměstnanci žalované, které byly pověřeny při provozování podniku, tj. žalované, jsou zmocněni ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází, tudíž i k seznamování se s důvěrnými informacemi poskytnutými žalobkyní, proto zaměstnanci žalované ze své pozice zaměstnanců se mohli seznamovat s informacemi poskytnutými žalobkyní, aniž by byli poučeni či museli podepsat závazek mlčenlivosti. 3 Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak ze Smlouvy o ochraně důvěrných informací ze dne [datum], že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu o ochraně důvěrných informací, jejímž účelem bylo vytvoření systému ochrany, v jehož rámci budou důvěrné informace předávány výlučně v rámci předem schváleného okruhu osob. Smluvní stranou byla i dceřiná společnost žalované, [anonymizováno]. Důvěrnými informacemi byly informace týkající se žalobkyně, [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], způsobu napojení či přepojení střežených objektů žalované, know-how žalobkyně a informací týkajících se plnění poskytnutých žalobkyní jiným smluvním stranám. Mezi stranami není sporné, že žalovaná před uzavřením shora citované smlouvy ani v průběhu trvání smluvního vztahu nepředložila žalobkyni seznam osob, jež se mohly seznamovat s důvěrnými informacemi, ani dohody o mlčenlivosti s těmito osobami. 4 Jak soud zjistil z dopisu generálního ředitele žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], byl adresován předchozí právní zástupkyni žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a z dopisu vyplynulo, že žalovaná nedodržela smluvený postup předložit žalobkyni ke schválení seznamy osob, jež se měly stát nedílnou součástí smlouvy. Součástí smluvních ujednání bylo, že seznamy osob, které se budou seznamovat s důvěrnými informacemi v důsledku fluktuace zaměstnanců u žalované, se budou aktualizovat, jak budou noví zaměstnanci přicházet a zabývat se uvedenou problematikou. Žalovaná v rozporu se smlouvou bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně neoprávněně seznámila s důvěrnými informacemi několik desítek osob, což žalobkyně zjistila z obsahu dopisu generálního ředitele žalované, Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], v němž bylo uvedeno, že s informacemi vytvořenými v souvislosti s účelem smlouvy se seznámili všichni zaměstnanci sekce bezpečnosti, dále zaměstnanci odboru právního, úseku nákupu, interního auditu a odboru investic. 5 Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], ředitele [právnická osoba] od roku [rok] do roku [rok] [právnická osoba] byla klíčovým partnerem žalované pro zajištění její bezpečnosti. Svědek vedl jednání se žalobkyní, na kterých nebyly sdělovány důvěrné informace, nevypracovávaly se protokoly z jednání. Záznamy se pořizovaly za přítomnosti právních zástupců stran, neboť veškerá jednání se vedla v jejich přítomnosti, konkrétně advokátní kanceláře [příjmení] a partneři a [anonymizováno] [příjmení]. Ve druhé fázi spolupráce stran byla jejich jednání vyhrocená z důvodu nejednotnosti názoru žalované, jak vyřešit vztahy se žalobkyní, která pro žalovanou působila řadu let. U důležitých jednání, u nichž byl přítomen generální ředitel žalované, byl přítomen vždy i právní zástupce žalované. Jednání měla svá pravidla. Pokud šlo o důvěrné informace žalobkyně, při své účasti na schůzkách, kde se tyto probíraly, podepisoval svědek povinnost mlčenlivosti, týkaly se vždy konkrétních témat. Úprava smluvních vztahů stran byla důležitá z důvodu, že se žalovaná snažila zbavit závislosti na žalobkyni. Řešilo se ukončení spolupráce žalované se žalobkyní. Svědek plnil pokyny shora. Měl s žalobkyní jednat s cílem zbavení se závislosti na žalobkyni, případně stejný předmět smlouvy soutěžit s jinými subjekty. Podstata důvěrných informací spočívala v informacích týkajících se dohledového centra žalované, kde žalobkyně uplatnila své výjimečné know how. Kdo vstupoval do jednání týkajících se uvedených informací, musel podepsat závazek mlčenlivosti, což bylo individuální. [právnická osoba] se účastnil uvedených jednání svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně na žádném jednání s [právnická osoba] nekonstatovala, že by došlo k porušení povinnosti mlčenlivosti. Nebyl problém s účastí zástupců [právnická osoba] na uvedených jednáních, pouze žalobkyně měla problém s povinností mlčenlivosti u zástupců žalované, neboť od počátku zdůrazňovala, že kdo nemá podepsán závazek mlčenlivosti o důvěrných informacích, nemůže se jednání účastnit. S důvěrnými informacemi se např. seznamovaly osoby z [anonymizováno], které zkoumaly dohledové centrum, dále na úrovni vedení žalované byly předávány písemné materiály týkající se předmětu smlouvy. Rovněž se stalo, že pracovníkem žalované byly předány materiály zástupcům [anonymizováno] [obec], čímž mělo dojít k porušení povinnosti mlčenlivosti. Dělo se uvedeným způsobem často i prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalobkyně upozorňovala opakovaně na sankce v případě porušení důvěrných informací a zmiňovala konkrétní případy porušení závazku mlčenlivosti. Na zkoumání dohledového centra se podíleli i dva externisté. Vypracovávaly se dva znalecké posudky týkající se pultu centralizované ochrany. Svědek měl u [právnická osoba] za úkol restrukturalizovat smluvní vztahy se žalobkyní v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. [ulice] s žalobkyní byla profesionální, neboť žalobkyně a její zaměstnanci byli profesionálové, ačkoliv přesná pravidla nastavena neměli. Jako důvěrnou informaci viděl přístupové kódy k [anonymizováno]. V rozhodné době u žalované působil pan [příjmení], jenž tvrdil, že se zadání žalované musí splnit, tudíž společně vypracovali návrh řešení situace pro generálního ředitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dozorčí radu. Následně došlo k výměně bezpečnostních ředitelů žalované, jímž se stal [anonymizováno] [příjmení], jenž razil zajištění bezpečnosti žalované bez spolupráce se žalobkyní, což se jevilo z pohledu svědka jako dražší varianta pro žalovanou. V souvislosti s tím vyvstaly další požadavky žalované. Svědek jednal vždy v zájmu žalované jako zadavatele. Stále se vedla jednání se žalobkyní, ačkoliv se od ní přestaly odebírat některé služby. [právnická osoba] se ocitla ve ztrátě. Mgr. [příjmení] v rámci svých představ o zajištění bezpečnosti žalované např. nakoupil bezpečnostní schránky do jejích aut. Byl dán pokyn k ukončení spolupráce se žalobkyní a svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] byl odvolán z funkce. Dozorčí rada v červnu [rok] ukončila spolupráci se žalobkyní, ačkoliv za svědkova působení žádný takový pokyn do uvedené doby dán nebyl. Žalobkyně reagovala na jednání [anonymizováno] [příjmení] tak, že zdůrazňovala nutnost ochrany jejího unikátního know how v důsledku kroků žalované, když obchodní síla žalobkyně vycházela právě z jejího unikátního know how. V létě [rok] byly výsledkem jednání s generálním ředitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tři varianty řešení vztahu se žalobkyní, jednou byla ukončení spolupráce s žalobkyní a s [právnická osoba], která byla pro komplikovanost zavržena se zřetelem na smluvní vztahy doposud vytvořené mezi účastnicemi řízení. Měla být mezi nimi nalezena shoda. Účastníci jednání museli potvrzovat povinnost mlčenlivosti vlastnoručním podpisem. Ing. [jméno] [příjmení] se stal v uvedené době zástupcem [anonymizováno] [příjmení], jenž se stal jednatelem [právnická osoba] Oba zmínění pánové měli stejné názory na řešení dané situace u žalované. Žalobkyně zajišťovala plnění pro žalovanou a [právnická osoba] Původně se uvažovalo o rekonstrukci vlastního dohledového centra prostřednictvím [právnická osoba] Nakonec se rozhodlo, že se bude budovat nové dohledové centrum, což bylo schváleno, avšak bylo třeba vše ošetřit smluvně. O cesích se mluvilo celou dobu. Žalobkyně se bránila situaci, kdy by se dostala mimo smluvní vztahy se žalovanou a [právnická osoba], tudíž byla ochotna jednat o podmínkách. Po nástupu [anonymizováno] [příjmení] nastal zvrat, zastavení jednání se žalobkyní včetně stavby dohledového centra. [příjmení] si vybudoval své vlastní dohledové centrum. Postup se formalizoval. Vše procházelo dozorčí radou žalované a [právnická osoba] Žalobkyně trvala na tom, aby osoby jednající za [právnická osoba] a žalovanou měly podepsanou dohodu o mlčenlivosti od určité doby, a to od uplynutí půl roku po nástupu svědka v roce [rok] do funkce v [právnická osoba] Probíhala e-mailová komunikace mezi jednatelem žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a generálním ředitelem žalované, Ing. [jméno] [příjmení], kteří se dohadovali o důvěrných informacích. Při jednáních se žalobkyní probíhaly důvěrné informace, protože žalovaná chtěla vědět včetně [právnická osoba], jaký produkt dostanou od žalobkyně. Seznamy zaměstnanců týkající se jejich mlčenlivosti nebyly předloženy před podpisem smlouvy ze dne [datum] žalobkyni, když uvedené seznamy žalobkyně od žalované v dané době důsledně nepožadovala, tudíž byla citovaná smlouva uzavřena se žalovanou bez uvedených seznamů. Svědek se až do jara [rok] se seznamoval s důvěrnými informacemi, aniž s tím měl kdokoliv problém. Dokonce sám jednatel žalobkyně vodil na [anonymizováno] různé osoby, aniž by po nich požadoval podepsat dohody o mlčenlivosti. 6 Jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], generálního ředitele žalované, že nemusel podepisovat dohodu o mlčenlivosti jako zaměstnanec žalované, neboť byl ze své pozice oprávněn se s takovými informacemi seznamovat, což vyplývalo z jeho statutu zaměstnance žalované, navíc statutárního zástupce. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že pokud šlo o osoby za [právnická osoba], měly podepsané povinnosti mlčenlivosti, avšak přivedly další osoby, odborníky, kteří zkoumali know how žalobkyně, tj. [anonymizováno], ti byli povinni rovněž podepsat povinnost mlčenlivosti, když sama žalobkyně si se zřetelem k charakteru důvěrných informací na uvedeném postupu trvala. 7 Jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], generálního ředitele žalované v rozhodném období, korespondenci mezi žalobkyní a žalovanou vyřizovaly příslušné divize a sekce, jež měly problém na starosti. Smluvní vztahy se žalobkyní řešila příslušná sekce, k čemuž měla k dispozici příslušný podpisový řád. Písemnou komunikaci vždy podepisoval generální ředitel. Jednání s žalobkyní vedlo právní oddělení a oddělení bezpečnosti. Generální ředitel nikdy nepodepisoval žádnou dohodu o mlčenlivosti, neboť jako statutární zástupce měl přístup k důvěrným informacím, které souvisely s chodem žalované. Nebyl u podpisu smluv o mlčenlivosti. Příslušní zaměstnanci měli přístup k příslušným informacím z důvodu provozního zabezpečení žalované. [příjmení] byl šéfem sekce bezpečnosti. [anonymizováno] měl na starosti sekci [právnická osoba], když do té doby byl v sekci bezpečnosti. Svědek nevěděl, zda oba pánové měli podepsánu smlouvu o mlčenlivosti. Nevzpomínal si na charakter informací, které dostával na jednání se žalobkyní, když problematiku bezpečnosti řešily příslušné odbory či sekce. Zaměstnanci žalované nebyli třetími osobami ve smyslu citované smlouvy, neboť šlo o zaměstnance žalované, což je samo o sobě opravňovalo k přijímání příslušných informací a řešení problémů. Nevěděl, proč nebyly dodány seznamy osob, které se za žalovanou měly seznamovat s důvěrnými informacemi, protože uvedené měl na starosti právní odbor. Pokud šlo o průzkum cen týkajících se nákladů na [anonymizováno], nepamatoval si na detaily veřejné zakázky, neboť šlo o provozní věc, kterou měla na starosti příslušná sekce. Proč nechal zrušit veřejnou zakázku v roce [rok], si nepamatoval. Pokud šlo o dopisy, které podepisoval, na detaily si nepamatoval kvůli jejich množství. V dané době se však vždy před jejich podpisem seznámil s jejich obsahem. Vše před podpisem bylo kontrolováno odpovědnými osobami dané sekce. V případě dopisu ze dne [datum] netušil, proč byl uvedený dopis psán. S důvěrnými informacemi od žalobkyně se mohlo seznámit kolem 50 lidí. Podle svědka neměl povinnost jako statutár žalované podepisovat smlouvu o mlčenlivosti. Nikdo jej nezatěžoval konkrétními detaily kontraktu, neboť nešlo o jeho kompetenci. 8 Jak vyplynulo z dopisu generálního ředitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], generální ředitel pověřil pány [příjmení] nebo [příjmení] seznamovat se s důvěrnými informacemi. V případě dopisu generálního ředitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] svědek [příjmení] [příjmení] a svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] nevěděli, zda ostatní zaměstnanci žalované podepsali povinnost mlčenlivosti. Pokud šlo o dopis [příjmení] a [anonymizováno], který tito pánové poslali na [anonymizováno] v [obec], týkal se [anonymizováno] žalobkyně. [příjmení] a [anonymizováno] tak učinili, aniž by měli podepsanou povinnost mlčenlivosti, aniž by k tomu dala žalobkyně souhlas a aniž by pracovníci [anonymizováno] v [obec] měli řádně podepsanou povinnost mlčenlivosti. [příjmení] a [anonymizováno] podali oficiální žádost znaleckému ústavu, zda je ochoten udělat analýzu nového dohledového centra, což i vlastnoručně podepsali, přičemž v rámci uvedených kroků komunikovali informace, jež spadaly do režimu důvěrných a utajovaných informací. Žalobkyně jejich postup ostře napadla v písemné, e-mailové i ústní komunikaci. Dohody o mlčenlivosti byly žalobkyní vyžadovány v souvislosti s popsanými porušeními a snahou žalované ukončit spolupráci se žalobkyní na [anonymizováno]. Situace se vyhrotila na jaře [rok] Ani svědek [příjmení] [příjmení], ani svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] si nepamatovali, že by existoval seznam zaměstnanců, kteří by se mohli seznamovat s důvěrnými informacemi a měli podepsánu povinnost mlčenlivosti, a že by uvedený seznam byl předložen žalobkyni. Oba svědci nebyli schopni rozlišit, co bylo třeba považovat za důvěrnou informaci a co nikoliv. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] si pamatovali na jednání v [anonymizováno] vysílači, kde se nacházelo unikátní know how žalobkyně týkající se [anonymizováno]. Uvedených jednání se účastnilo více lidí, avšak na konkrétní osoby si nepamatovali. V rámci cesí probíhaly důvěrné informace mezi žalobkyní a [právnická osoba] Žalobkyně důsledně trvala na dodržování mlčenlivosti počátkem roku [rok] pro unikátnost svého know how a jeho ochranu. Zaměstnanec žalované, [anonymizováno] dále informace rozesílal bez uzavřených dohod o mlčenlivosti, ačkoliv žalobkyně trvala na striktním dodržování obsahu smluv, neboť informace poskytnuté žalobkyní stále unikaly. 9 Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], od roku [rok] do roku [rok] pracoval u žalované jako ředitel sekce bezpečnosti a v té době měl úzké obchodní kontakty se žalobkyní a jejím předsedou představenstva, že svědek od roku [rok] doposud pracuje pro žalovanou na základě dohody o provedení činnosti a po celou dobu měl a má odborné kontakty se žalobkyní, z doby, kdy pracoval jako specialista řízení bezpečnostních projektů, tj. vedl jednání mezi sekcí bezpečnosti žalované, žalobkyní a [právnická osoba], přičemž stále uvedenou činnost vykonává. Svědkovi v rámci uvedené spolupráce a komunikace byly sdělovány důvěrné informace o dispečinku, ačkoliv nebyly jako důvěrné označovány. Nebyl si vědom, že by existovala za jeho působení u žalované smlouva o ochraně důvěrných informací v letech [rok] a [rok]. Nebyl si vědom ani uzavření takové smlouvy po svém odchodu od žalované. O smlouvách o ochraně důvěrných informací, jež měly být uzavřeny v letech [rok], [rok] nic nevěděl. Věděl pouze o smlouvě o ochraně důvěrných informací uzavřené se žalovanou v roce [rok], jež se týkala ochrany informací z důvodu změny smluvních vztahů mezi žalovanou a žalobkyní. Prováděly se tzv. cese, přičemž se svědek podílel na jejich přípravě a byl u jejich podpisu. Ohledně [anonymizováno] byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba] [příjmení] oprávněnou k přebírání informací za [právnická osoba] byl [jméno] [příjmení], nikoliv však výlučnou osobou. Svědek v rámci pracovního poměru podepsal, že bude chránit informace a dodržovat předpisy a směrnice žalované, která má rozsáhlou úpravu ochrany informací. Smlouvu o mlčenlivosti uzavřel na jaře [rok], avšak tuto žalobkyni nepředkládal. Pokud šlo o ostatní smlouvy uzavřené od roku [rok] do [rok] mezi žalovanou, [právnická osoba] a žalobkyní, znal jejich návrhy, ačkoliv zcela uzavřené byly pouze některé, např. smlouva o dílo o výstavbě [anonymizováno]. 10 Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], byl u žalované zaměstnán od roku [rok] do roku [rok] na provozních pozicích a v sekci bezpečnosti jako ředitel odboru. V roce [rok] nastoupil do [právnická osoba] s.r.o. na pozici manažera [anonymizováno], následně technického ředitele. Byl v rozhodném období odpovědný za jednání se žalobkyní, znal jejího jednatele. Spolupracoval s ředitelem dohledového centra žalobkyně, panem [příjmení]. Byl zároveň poučen jednatelem [právnická osoba], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], o povinnosti mlčenlivosti o informacích poskytovaných svědkovi žalobkyní. [právnická osoba] měla dodat žalobkyni seznam oprávněných osob, jež přijdou do styku s důvěrnými informacemi žalobkyně týkajícími se budování dohledového centra a napojení na [anonymizováno] s tím, že personál, jenž se měl seznamovat s informacemi poskytnutými žalobkyní, musel být poučen. Svědek komunikoval uvedenou problematiku s Ing. [jméno] [příjmení], v té době s jednatelem [právnická osoba] Svědek výstupy z jednání s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobkyní projednával u žalované s vedením její sekce bezpečnosti. Dalšími jednáními jej pověřoval odbor investic u žalované. Pracovní sekce bezpečnost u žalované si nadefinovala rozsah jí požadovaných služeb, které chtěla, následně se požadavky předkládaly ostatním odborům žalované, které se k dané problematice vyjadřovaly. Byl kladen důraz na zabezpečení na základě technických zpráv, v nichž byly popsány technologie, nejdůvěrnější způsoby napojení na [anonymizováno] včetně zásahových plánů. Sekce musely být s uvedenými informacemi dopodrobna seznamovány, protože někdy nebyly financovány bezpečností, nýbrž financemi. Tyto sekce či odbory musely vědět, co je jim dodáváno dopodrobna a musely dodané technologie a služby odsouhlasit, protože šlo o dvojí způsob připojení na [anonymizováno], což bylo i různě financováno. Důvěrné informace komunikoval svědek jako kontaktní osoba za [právnická osoba] nebo [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a obraceli se na sekci bezpečnosti u žalované, a informace se dostávaly na různé odbory a nižší složky u žalované. Žalobkyně chtěla od žalované seznam osob, které se budou s důvěrnými informacemi seznamovat, což žalovaná nedodala, neboť na informace poskytované žalobkyní nahlížela odlišně. Svědek byl na jednání s žalovanou, na kterém tato prohlásila, že žádný uvedený seznam osob není nutno žalobkyni předkládat. Svědek takový seznam nikdy neviděl. Vedení sekce bezpečnosti tvrdilo, že takový seznam nemusí žalobkyni předkládat, protože informace poskytované žalobkyní nejsou důvěrné. Svědek informace od žalobkyně dostával, přičemž se zároveň domníval se, že měly být utajeny z důvodu jejich důležitosti pro žalobkyni. [právnická osoba] používala důvěrné informace od žalobkyně pro žalovanou. Důvěrné informace se týkaly např. problematiky dohledového centra a dostávaly se ven i mimo žalovanou. Některé informace se poskytovaly různým subjektům z důvodu průzkumu, zda dodávka žalobkyně pro žalovanou není předražená. Byly provedeny konzultace s konkurenčními firmami žalobkyně, některé informace byly poskytnuty [právnická osoba]. [příjmení] z [obec], např. zda výstavba dohledového pultu je nezávislá a v cílovém stádiu funkční. [právnická osoba] od [anonymizováno] [příjmení] nic neobjednávala. Svědek nevěděl, zda žalovaná žádala žalobkyni o souhlas s poskytováním důvěrných informací osobám podle seznamu. Nevěděl, zda měl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] oprávnění seznamovat se s důvěrnými informacemi žalobkyně. Svědek měl u žalované na starosti vnitřní bezpečnost. Žalobkyně byla dodavatel žalované. Převážnou náplní svědka byla vnitřní kriminalita zaměstnanců žalované. Setkal se se žalobkyní, komunikoval s ní některé otázky zabezpečení žalované. Komunikace probíhala na základě dvou smluv týkajících se jednak technologie, jednak monitoringu. S důvěrnými informacemi žalobkyně nebyl seznámen do roku 2012, kdy pracoval u žalované. Žádnou dohodu tehdy nepodepsal. Komunikoval se žalobkyní s vědomím nadřízeného ředitele sekce žalované. Pokud šlo o smlouvu o ochraně informací, nebyla mezi účastníky dodržována, protože žalovaná měla jiný názor na rozsah důvěrných informací. Měla za to, že seznam osob, jež se mohou seznamovat s důvěrnými informacemi žalobkyně, nemusí být dodán, proto ani nebyl žalobkyni žalovanou poskytnut. Žalobkyně se domáhala uvedeného seznamu po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] a po generálním řediteli žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dále po řediteli sekce bezpečnosti [příjmení]. Požadovala dodání seznamu a poukazovala na porušování cesovaných smluv. Důvěrné informace byly specifikovány v cesovaných smlouvách včetně nutnosti předložit seznam oprávněných osob. Účastnil se různých jednání a procesů o cesovaných smlouvách. [právnická osoba] zajišťovala pro žalovanou některé bezpečnostní systémy a služby, jejich procesy byly propojené a [právnická osoba] odebírala některé systémy a služby od žalobkyně pro žalovanou na základě cesovaných smluv, na základě kterých mělo být vybudováno dohledové centrum. Svědek byl odpovědnou osobou za [právnická osoba] při budování [anonymizována dvě slova]. Na některých jednáních se žalobkyní zaznělo, že trvá na utajení informací o živém dispečinku a [právnická osoba] Kdo byl autorem technických řešení konfigurace a softwaru dispečinku nevěděl, neboť se uvedeného projektu neúčastnil, protože do [právnická osoba] nastoupil někdy [datum] nebo [rok]. Setkal se s projektem až u žalované. V uvedené době byli jednateli [právnická osoba] [příjmení] nebo [anonymizováno] [právnická osoba] doplňovali do projektu přílohy, avšak projekt nezpracovávali, protože šlo o klon, resp. Kopii již fungujícího [anonymizováno] žalobkyně. Na postu bezpečnostního ředitele žalované a jednatele [právnická osoba] od roku [rok] do roku [rok] bylo jednatelů více. Svědek tam byl do roku [rok] nebo [rok] a končil v době působení Ing. [anonymizováno]. Na postu ředitele bezpečnosti se tehdy vystřídaly dvě nebo tři osoby. Pan [obec] v [právnická osoba] nebyl pověřen a neměl na starosti budování [anonymizováno], avšak v obecné rovině se o tomto projektu bavili, protože byl odborníkem na bezpečnostní problematiku. Předával svědkovi a ostatním [anonymizováno] [příjmení] svědek znal jako svého nadřízeného u žalované a přišel s ním do styku na jednání, když byl u [právnická osoba] S [anonymizováno] a [příjmení] přicházel do styku jen při pracovních jednáních, kde se hovořilo o celé bezpečnostní problematice, nikoliv chráněných důvěrných informací [právnická osoba] ohledně [anonymizováno]. Nebyla s ním uzavřena smlouva o ochraně důvěrných informací. [příjmení] se konaly pouze v okruhu zasvěcených osob. Kdo tam neměl co dělat, tak se jich neúčastnil. Pan [obec] disponoval informacemi z převozu a zpracování hotovostí. Co se týče budování [anonymizováno], snažil se přispět zkušenostmi ze svého předchozího působení. Jaké informace předávala žalobkyně žalované, nevěděl. [právnická osoba] předávala informace písemně, [anonymizováno] [příjmení] se účastnil některých jednání s [právnická osoba], mimo jiné i o problematice [anonymizováno]. Svědek působil u žalované jako ředitel odboru bezpečnosti, dříve na oddělení bezpečnosti poštovního provozu. Jeho nadřízený byl ředitel sekce bezpečnosti. Svědek řídil, koordinoval lidi v rámci regionu, zabýval se vnitřní bezpečností a po reorganizaci ochranou majetku a osob. Pobočky žalované byly připojeny na Policii ČR nebo na žalobkyni. Technické otázky mu známy ve stoprocentní míře nebyly, měl k nim však přístup. [právnická osoba] zastával funkci manažer technické divize a [anonymizováno]. Jeho nadřízeným byl jednatel [právnická osoba], který jej seznamoval s plněním svědkovi zadaných úkolů. V rozhodné době byli jednateli [právnická osoba] pan [příjmení] a posledním [anonymizováno] [příjmení]. Podle smlouvy o dílo o budování [právnická osoba] byl odpovědnou osobou za [právnická osoba] Přílohu„ Specifikace díla 1 [anonymizováno] [spisová značka]“ upravovali a doplňovali [příjmení] s [anonymizováno] [právnická osoba] se budovalo podle projektu [anonymizováno], jenž byl podle svědka schválen. Za žalovanou byl nejvyšší odpovědnou osobou generální ředitel a pod ním ředitel sekce bezpečnosti. [právnická osoba] byl u akceptačních protokolů jednotlivých částí a spolupodepisoval je, když vycházely z bodů smluv, které měl u sebe pan [příjmení]. Byl u jednání se žalobkyní, u kterých byl přítomen jednatel žalobkyně nebo jiná osoba od žalobkyně. Jednání se konala za přítomnosti některých osob z vedení žalované. Na některých uvedených jednáních zaznělo s odkazem na ochranu důvěrných informací, že musí být u zúčastněných osob smlouva o ochraně důvěrných informací zprocesována. Nikdy však nešlo o nějakou konkrétní osobu. Žalovaná měla při budování [anonymizováno] připomínky. Svědek zajišťoval stavební připravenost. Připomínky probíhaly na úrovni ředitele sekce bezpečnosti a jednatele [právnická osoba] [obec] působil ve [právnická osoba]. Svědek ve [právnická osoba] s.r.o. zastával pozici manažera technické divize a [anonymizováno], jeho přímým nadřízeným byl jednatel [právnická osoba] et [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl od [datum] u žalované v pracovním poměru na pozici ředitel sekce bezpečnosti (nejvyšší představitel pro oblast bezpečnosti u žalovaného, odpovědný za oblast bezpečnosti žalovaného), z titulu tohoto pracovního zařazení měl oprávnění seznamovat se s veškerými informacemi týkajícími se bezpečnosti žalovaného (jmenování ředitelem sekce bezpečnosti [anonymizováno] ze [datum]) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl dne [datum] pověřen řízením sekce bezpečnosti [anonymizováno] jako zastupující, dne [datum] uzavřel dohodu o pracovní činnosti jako specialista řízení projektů, byl přítomen podpisu smluv (cese) dne [datum], což bylo mezi účastníky nesporné, a účastnil se rovněž jednání dne [datum] (zápis z tohoto jednání). Ing. [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované od [datum] na pozici ředitel odboru ochrana majetku a osob (jmenování ze dne [datum]) a od [datum] na pozici ředitel odboru bezpečnosti poštovního provozu (jmenování ze dne [datum] a z [datum]). Jeho přímým nadřízeným byl ředitel sekce bezpečnosti. Od [datum] byl jediným jednatelem [právnická osoba] s.r.o. podle výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba], současně byl zaměstnancem žalované podle pracovní smlouvy ze dne [datum]. Podle žalované [jméno] [příjmení] se seznamoval s důvěrnými informacemi z titulu svého pracovního zařazení u žalované a jednak z titulu výkonu funkce jednatele společnosti [příjmení], účastnil se řady jednání s [jméno] [příjmení]. [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] byl jednak zaměstnancem žalované v období od [datum] do [datum], přičemž byl od [datum] do [datum] pověřen řízením sekce bezpečnosti jako zastupující (pověření ze dne [datum]), od [anonymizována dvě slova] [datum] byl ředitelem sekce přídělové a odvodové služby [anonymizováno] s.p. (jmenování ze dne [datum] a odvolání ze dne [datum]), od [datum] byl specialistou řízení požadavků (dohoda o pracovním zařazení ze dne [datum]), jednak jednatelem [právnická osoba] s.r.o. v období od [datum] do [datum] (výpis z obchodního rejstříku o [právnická osoba]). [jméno] [příjmení] měl oprávnění seznamovat se s důvěrnými informacemi z titulu svého pracovního zařazení u žalované a z titulu výkonu funkce jednatele u [právnická osoba] Byl přítomen podpisu smluv (cese) dne [datum], [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] zasílal informace, které lze považoval za důvěrné a účastnil se s ním řady jednání. Z vyjádření [jméno] [příjmení] na jednání dne [datum] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byl uveden na dokumentu projektu, přebíral funkci pana [příjmení] a schválení (projektu) těmito osobami se předpokládalo, tudíž se mohl seznámit s projektem, neboť byl osobou, která měla projekt schválit, a byl uveden na titulní straně projektu verze [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] byl specialistou řízení projektů u žalované na základě dohody o pracovní činnosti ze dne [datum] a od [datum] je ředitelem sekce přídělové a odvodové služby (jmenování ze dne [datum]) a od [datum] vedoucím odboru oběhu hotovostí a cenin (jmenování z [datum], [datum] a [datum]). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl specialistou řízení projektů [anonymizováno] (dohoda o pracovní činnosti z [datum]), u [právnická osoba] s.r.o., dříve [příjmení] byl zaměstnán v období od [datum] do [datum] na pozici Generální ředitel společnosti (pracovní smlouva ze dne [datum] a rozvázání ze [datum]). [jméno] [příjmení] byl autorem přílohy – [ulice] specifikace předmětu díla, která byla přílohou Smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] Z pozice generálního ředitele [právnická osoba] a autora specifikace díla mu byly známy jednotlivé body projektu. [jméno] [příjmení] měl oprávnění seznamovat se s důvěrnými informacemi z titulu svého pracovního zařazení u žalované, z titulu výkonu funkce generálního ředitele u [právnická osoba], navíc byl autorem přílohy smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, sám [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] zasílal řadu informací a účastnil se s ním řady jednání. Žalobkyně žalované dodávala služby a zhotovovala dílo. Probíhaly mezi nimi důvěrné informace. Důvěrná informace je přitom v článku 2.1 smlouvy ze dne [datum] definována široce, že není rozeznatelné od jakékoli jiné informace (veškeré informace související s veškerými činnostmi žalobkyně, zejména … další vymezením je relativizující:„ o kterých vzhledem k povaze informací mohou smluvní strany předpokládat, že na jejich utajení má žalobkyně, která je poskytla, oprávněný zájem.“ Vsunutá přívlastková vedlejší věta, rozvíjející podmět žalobkyně, definici významně upřesňuje: jde o informace, kterou poskytla žalobkyně. Článek 2.2 citovanou definici posunuje - kromě takřka jakékoli podoby (ústní, telefonické, písemné, elektronické či jiné) je informace důvěrnou bez ohledu na to, zda je žalobkyně její původkyní, či zda ji žalované a [právnická osoba] poskytla třetí osoba. Svědek [příjmení] vypověděl o tabulce, kterou tvořil po několik let jako prvku v projektu [anonymizována dvě slova], vypověděl rovněž, že [jméno] [příjmení] jako člen představenstva žalobkyně, že bude zpřístupněna žalované. [příjmení] [příjmení] nebo [jméno] [příjmení] obdobné nebo totožné informace posílali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Co se týče [jméno] [příjmení], v době odeslání emailu byl ředitelem sekce bezpečnosti žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala naplnění skutkové podstaty smluvně upraveného porušení Smlouvy o ochraně důvěrných informací ze dne [datum], byl její nárok na zaplacení smluvní pokuty shledán oprávněným, soud výrokem I. žalobě vyhověl 11 Jak soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž pracuje a v rozhodné době pracoval pro společnost [právnická osoba], poradenskou firmu, jež provádí analýzy a krizové plány a zabývá se administrativní bezpečností a poradenstvím v dané oblasti, instaluje bezpečnostní zařízení a provádí jejich servis, zabývá se ochranou osobních údajů a má svůj specializovaný znalecký ústav, tato se žalobkyní nespolupracovala. Pro žalovanou vykonával svědek práci 4 až 5 let nazpět, resp. nerealizovali zakázku přímo pro žalovanou, nýbrž pro [právnická osoba]. Zakázka spočívala v analýze cen různých položek na trhu zabezpečovacích zařízení a služeb. Většinu informací měli z veřejných zdrojů a průzkumu trhu. Ze zjištěných dat učinili průměr. Nedomníval se, že by se seznamoval s nějakými důvěrnými informacemi v průběhu provádění shora uvedené analýzy cen na trhu, když cena je otázkou obchodní politiky, tudíž z uvedeného úhlu pohledu by se mohlo jednat o citlivou informaci pro žalobkyni. Zpracovávali pouze podklady pro konečný posudek. Měli znalce na bezpečnostní systémy, ne na ocenění systémů a služeb. Dostali tabulku s položkami a pohyb cen na trhu. Nešlo o provádění analýzy v režimu zákona o utajovaných informacích. Vše podstatné bylo uvedeno v konečném znaleckém posudku, v němž byly citovány i cesované smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení. Jaké ceny měli poptat, vyplynulo z podkladů firmy [anonymizováno], pro kterou analýzu prováděli. Šlo o ceny služeb na trhu. Ohledně cen následně oslovovali firmy jednotlivými dopisy a emaily, aby zjistili ceny služeb, neboť jsou bezpečnostními specialisty, nikoliv specialisty na oceňování prací a služeb. Svědek v roce [rok] nejednal se svědkem [příjmení] z bezpečností firmy [anonymizováno]. Od žalované s nimi komunikovaly prostřednictvím [anonymizováno] osoby z odboru bezpečnosti žalované. Svědek nevěděl, že dne [datum] byl proveden zápis, že nemá být seznam osob, jež se měly seznamovat s důvěrnými informacemi. Byli subdodavatelem [anonymizováno], nedostávali žádné důvěrné informace týkající se žalované. Společnost [anonymizováno] nezmiňovala, koho se uvedená analýza týká. 12 Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba], která prováděla nabídky služeb a systému sama obecně. Od žalované dostal obecný dotaz na cenu montáže [anonymizováno], služeb střežení objektů zákazníků, a to prostřednictvím agentury, která neuvedla, kdo je koncovým zadavatelem. Nesetkal se s důvěrnými informacemi od žalobkyně ani žalované. Pokud by žalovaná požadovala nějakou konkrétní službu od [právnická osoba], vypsala by výběrové řízení. [anonymizováno] dostala obecný podklad pro nacenění s počtem objektů, jež měly být střeženy, jejich umístění, způsob, jakým má být přenášeno zabezpečovací zařízení, charakter střežených objektů. Šlo o standardní služby a jejich poskytování, poptávka byla obecná. Svědek obdržel poptávku od Ing. [jméno] [příjmení]. V roce [rok] až [rok] dělala obchodní ředitelku [anonymizováno] paní [příjmení]. V dané době dělali několik průzkumů trhu na základě jim dodané nabídky, přičemž v rámci své činnosti dostávají a poskytují standardní veřejně dostupné informace. Společnost [anonymizována tři slova] jako agentura jim neřekla, pro koho se průzkum dělá. V minulosti dělali asi 4 až pět zakázek týkajících se nabídek cen pro monitoring žalované. Klientem [anonymizováno] je např. [právnická osoba] Cena veřejné služby je uvedena ve smlouvě, smlouvy jsou veřejné, tudíž informace v nich jsou dohledatelné i v případě [právnická osoba] včetně cen za poskytované bezpečnostní služby a technologie. 13 Jak soud zjistil z dopisu Mgr. [jméno] [příjmení], ředitele sekce bezpečnosti žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], adresovaného předsedovi představenstva žalobkyně, generální ředitel, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum] potvrdil, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] je osobou pověřenou jednat za žalovanou se žalobkyní, navíc požádal o formální písemné pověření ve smluvních věcech týkajících se žalobkyně, které mu bylo podepsáno [datum]. Podle svědka tím byl vytvořen dostatečný rámec, z něhož bylo patrné, že je osobou oprávněnou jednat ve všech záležitostech žalované se žalobkyní, když každodenní otázky byly řešeny na různých úrovních, což bylo zcela běžné, tudíž platilo ustanovení § 15 odst. 1 obch. zák., že kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. 14 Jak soud zjistil ze spisů vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], v daných věcech byl zjištěn únik důvěrných informací, jenž se týkal osob [příjmení] a [anonymizováno]. Řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo již pravomocně skončeno. Jak soud zjistil z e-mailové komunikace ve spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok], konkrétně e-mailů mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], mezi [anonymizováno]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [datum], mezi [anonymizováno]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze [datum], [datum], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [datum], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ze dne [datum] [jméno] [příjmení], [příjmení] ze dne [datum] a [datum], mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [datum], mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tehdejším generálním ředitelem žalované ohledně slevy na připojení aut a uvedení na pravou míru, mezi [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum], [datum] a [datum], [jméno] [příjmení] z [datum], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [datum], ze seznamů zabezpečovaných objektů, z dopisů žalobce žalované ze dne [anonymizována tři slova] a [datum], z žádostí žalobce o součinnost z [datum], z dopisu žalované ze dne [datum] a z odpovědi žalobkyně ze dne [datum], z akceptačního protokolu ze dne [datum] ve spojení s výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že k přebírání informací týkajících se [anonymizováno] byla oprávněna žalovaná, dále [právnická osoba] a tým, jenž jednal u žalobkyně v letech [rok], [rok], [rok], konkrétně pánové [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a další, protože se průběžně měnili ve funkcích. Za žalovanou na základě zmocnění jednal svědek [příjmení] osobně. Ostatní shora uvedené osoby byly k uvedenému oprávněny z titulu své pozice u žalované nebo [právnická osoba], tj. ředitel sekce bezpečnosti, resp. všechny osoby, které funkci zastávaly z titulu uvedené funkce, tj. z titulu své funkce rovněž ředitel právní sekce [příjmení], svědek [příjmení] také osobně jako specialista na řízení provozu. Vedle shora uvedených osob se s důvěrnými informacemi seznamovaly i osoby, jež se účastnily jednotlivých jednání, např. pánové [anonymizováno] jako ředitel [právnická osoba], jenž se zabýval specifikací díla, tj. [anonymizována dvě slova] neměl pověření, [obec] pracoval později pro [právnická osoba] Jednatel žalobkyně začal vyhrožovat ohledně ochrany důvěrných informací až v roce [rok]. Do uvedené doby docházelo běžně k rozesílání důvěrných informací e-mailovou poštou, jak vyplynulo rovněž ze shora uvedené e-mailové komunikace. Ve stejné době byla spolupráce s žalobkyní výborná. Písemný akt týkající se oprávnění příslušných osob k přebírání důvěrných informací od žalované svědek [příjmení] neviděl. V roce [rok] byl ministrem vnitra [jméno] [příjmení]. Ředitel sekce bezpečnosti [příjmení] byl odvolán a v srpnu [rok] nastoupil [příjmení], jenž se nechoval správně jako ředitel sekce bezpečnosti, proto byl následně odvolán a nato vypověděl bez vědomí generálního ředitele žalované smlouvy s žalobkyní. Nastala krize, kterou musel řešit svědek [příjmení] vytvořením dalšího subjektu. Účastnil se podepisování smluv o cesích v dubnu [rok], přitom dbal, aby předmět smluv byl v souladu s bezpečnostními zájmy žalované a přechod byl plynulý bez ohrožení bezpečnosti žalované. U podpisu smlouvy dne [datum] byli přítomni generální ředitel žalované [příjmení], jednatel žalobkyně, pan [příjmení], [příjmení], za [právnická osoba] [příjmení], Dr. [příjmení], svědek [příjmení] za bezpečnost žalované a [anonymizováno] O uvedených smlouvách svědek [příjmení] jednal za přítomnosti pánů [příjmení], [příjmení], [příjmení], někdy i právního zástupce [příjmení] nebo někoho v jeho substituci. Svědek od žalobkyně dostával informace spočívající v detailech týkajících se procesu výstavby [anonymizováno], jež měla [právnická osoba] získat od žalobkyně a měl být kopií stávajícího [anonymizováno]. Žalobkyně poskytla žalované pouze kopii [anonymizováno] z roku [rok], ačkoliv se opakovaně snažili pracovníci žalované od žalobkyně získat řádný projekt. Žádná specifická data o [anonymizováno] nebyla žalované žalobkyní předána. Pokud šlo o smlouvu o dílo z dubna [rok], žalovaná nebyla spokojená, neboť usilovala o získání nového projektu od žalobkyně, a to konkrétně o specifická schémata, neboť bez specifikace softwaru, licencí, zdrojových kódů, nešlo o nový projekt. Projekt, jenž měla žalovaná k dispozici od žalobkyně, byl původní a zcela obecný. Jednatel žalobkyně nepožadoval od svědka pověření opravňující jej k jednání za žalovanou, protože věděl, že je svědek pověřen generálním ředitelem žalované. U některých jednání byl sám generální ředitel žalované přítomen. Podle svědka byla komunikace mezi jednatelem žalobkyně a svědkem pracovní, když neobsahovala žádné supertajné informace. [ulice] se žalobkyní a vztahy s jednatelem žalobkyně byly velmi dobré po celou dobu spolupráce až do roku [rok], následovalo jejich vyhrocení. Vyjednavačem byl pan [příjmení]. Realizační projekt o výstavbě [anonymizováno] se měl stát dodatkem smlouvy o dílo, přičemž se na něm pracovalo od léta [rok]. Žalovaná obdržela první verzi projektu před uzavřením cesí v dubnu [rok]. Ochrana informací žalované byla v jednotlivých dílčích smlouvách od roku [rok], byla zajištěna smluvními pokutami a vycházelo se z předmětu ceny díla. V daném případě měl [anonymizováno] hodnotu 10 000 000 Kč Smluvní pokuta 5 000 000 Kč za jednotlivé porušení smlouvy byla příliš vysoká. Na stanovení smluvních pokut existoval u žalované vnitřní předpis, jímž byla v rozhodné době upravena tvorba smluv a pravidla pro výši smluvních pokut. Pravidla se v průběhu doby měnila. Smlouva o dílo mezi [právnická osoba] a žalobkyní nebyla veřejnou zakázkou. 15 Jak soud zjistil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], pracoval na realizačním projektu [anonymizováno], byl technickým ředitelem žalobkyně, podílel se na vytvoření realizačního projektu [anonymizováno]. Autorem byl pan [příjmení] a kolektiv a svědek byl součástí daného kolektivu. Svědek je autorem tabulek a obrázků verze [anonymizováno] projektu [anonymizováno], které pocházely z jeho [anonymizováno] Pan [anonymizováno] uvedené tabulky a obrázky autorizoval. Pokud šlo o text uvedené verze, odrážel skutečnost, tj. stávající [anonymizováno]. Dostali za úkol vystavět klon pultu v prostoru [právnická osoba] Součástí textu byly odkazy na normy volně dostupné, avšak na straně 3 byly popisovány normy a jejich aplikace už byla specifická. V kapitole 3 označené„ Navrhované řešení“ byly veškeré bezpečnostní a servisní úkony, jež se měly duplikovat u žalované. Prostorové řešení bylo rovněž citlivým údajem. Sabotáž by mohla být snazší, pokud by škůdce znal prostorové řešení a popis dispečinku, jaký je obsažen v projektu. V kapitole 7 bylo technické řešení, tzv. blokové schéma pultu. V kapitole 7.3 byla popsána komunikace softwaru a hardwaru, specifická byla tím, že ji vytvořili samy. V příloze 1 byl polohopisný obrázek pracoviště, v příloze 2 byla bloková schémata propojení a jejich ústění, nejdůležitější byla příloha 3 - tabulka komunikačních kanálů, svědek se podílel na její tvorbě 15 let. Byla v ní kapacita a způsoby použití jednotlivých linek, byla v ní i IP komunikace, přímo modul, který za tím účelem vyvinuli, šlo o jejich vynález. Odborník by byl schopen podle uvedeného projektu popsat fungování celého systému. Soudním znalcům z [anonymizováno], kteří na základě uvedeného podkladu zpracovali posudky na žádost žalované, podklad stačil k cenovému hodnocení projektu, když se jednalo o unikátní pracoviště, jedno ze dvou v republice certifikovaných certifikačním institutem, které splňovalo oborové normy. Předpokladem samotné certifikace bylo utajení informací o uvedeném systému. Žalovaná kladla požadavky na rozšíření a pan [příjmení] a kolektiv vše zapracovávali do projektu, s nímž seznamovali žalovanou prostřednictvím styčných důstojníků žalované, kterých bylo několik, jedním z nich byl pan [příjmení] jako bezpečák. Svědek [příjmení] působil v projektu jako mediátor zúčastněných stran. Pokud šlo o sdílení informací, týkaly se stavební připravenosti, komunikačními trasami, zda budou ve vlastnictví žalované nebo žalobkyně. Žalované poskytli tabulku se svolením pana [příjmení]. Svědek nevěděl, zda tím došlo ke zneužití informací žalobkyně. Měl však osobní zkušenost, že tabulka, jíž dal k dispozici žalované, se k němu dostávala zpět z různých stran od cizích operátorů jako např. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Žalobkyně využívala služby jmenovaných společností. Znaly se. Např. přišel technik od shora uvedených operátorů a ptal se zaměstnanců žalobkyně, proč poptává služby s odkazem na uvedenou tabulku [právnická osoba] Svědek nevěděl, jak se dostaly informace z uvedeného projektu [anonymizováno] až ke shora uvedeným operátorům. Celý systém měl prostřednictvím [anonymizováno] chránit nejen osoby, ale i poštovní objekty, vozy, truckery pro doručovatelky, několik tisíc zákazníků z běžného sektoru. [anonymizováno] popsal svědek jako zařízení, která měla u sebe doručovatelka. Šlo o pilotní projekt 10 až 15 kusů, jenž nebyl později rozšířen, přičemž šlo o životy lidí. Jejich zařízení užívali ti, kterým šlo o život. Provozovali najatou zásahovku, současně se volala i policie. Některé obrázky v projektu z dubna [rok] byly stejné jako v projektu z roku [rok]. Projekt se však stále vyvíjí, přičemž základ zůstává. Mění se např. software. K technické zprávě monitorovacího [anonymizováno] z června [rok] a k projektu verze [anonymizováno] z dubna [rok], svědek uvedl, že laicky viděno je uvedené schéma shodné, avšak vývoj ze schématu nelze vyčíst. Propojení telefonních linek a zpracování a vyhodnocení údajů bylo v projektu nové, což bylo popsáno ve shora uvedeném textu. Sériová schémata vždy zůstanou ve stejné podobě. Komponenty systému lze poskládat jinak, avšak systém se bude chovat obdobně, něco nemusí fungovat. Logika rozhodování softwaru by se musela přizpůsobit. [příjmení] činnosti byly popsány v kapitole 3, 4, 5. Projekt neobsahoval technické specifikace, neboť šlo o hrubý projekt, dělaly se jednotlivé popisy. Některé informace se držely z důvodu obchodního tajemství. K příloze [číslo] projektu uvedl, že se z něj vyčte kapacita a způsoby použití, šlo o jakýsi předpis obdobný jako na dobrou svíčkovou. Např. termín jednotné číslo v tabulce v příloze [číslo] bylo dostupné z jakékoli sítě, i z telefonu bez simky. Unikátní bylo, že se uvedené číslo používá, avšak neuvádí se, které číslo to je. Unikátní bylo poskládání všech linek, používali všechny operátory, na čemž byl [anonymizováno] postaven. Projekt ve verzi [anonymizováno] trval [anonymizováno] až [anonymizováno] let, tj. po celou dobu spolupráce se žalobkyní. [příjmení] vytvořili z jednotlivých fragmentů, které tvořili po shora uvedenou dobu. Celý projekt byl započat v roce [rok]. Jednatel žalobkyně vždy někoho přivedl od žalované, představil jej a řekl, co má uvedená osoba u žalované na starosti, a aby ji seznámili s jednotlivými podrobnostmi. Svědek si pamatoval za uvedenou dobu na 5 až 6 ředitelů sekce bezpečnosti žalované, jejich náměstky, zaměstnance. Byly jich celé zástupy. Jednatel žalobkyně vždy uváděl ke konkrétním osobám, zda se s nimi může či nemůže uvedená osoba seznamovat, tj. zda má uzavřenou dohodu o mlčenlivosti, podle toho se k ní tak chovali. [anonymizováno] [příjmení] byl poradcem [právnická osoba] Se žalovanou komunikoval svědek e-mailem, avšak pouze pracovně, nepředával předmětný projekt žalované, od toho byl pan [příjmení]. Operátoři sami přišli s tím, že jim žalovaná sama poskytla tabulku s důvěrnými informacemi, ačkoliv uvedení operátoři nebyli spolupracovníky shora zmíněného autorského kolektivu a do projektu ničím nepřispívali. Svědek jako technický ředitel žalobkyně dělal poptávková řízení. Smluvní strany zavazovali mlčenlivostí. Měli s nimi uzavřenou dohodu. Pokud šlo o str. 3 projektu a 29 bodů požadavků žalované, tvořili je s panem [příjmení], šlo o výčet norem. Pokud šlo o úkol vytvořit klon [anonymizováno] třetí osobě, plnil zadaný úkol. Zajímalo jej, co se všechno má klonovat a trvalo, než se dobral odpovědi. [obec] se posouvala do extrému. Žalovaná si chtěla zajišťovat sama linky u operátorů. Dával vše dohromady, řešil požadavek fungování obou pultů současně, resp. jednoho jako náhradního. Měl podepsanou smlouvu o mlčenlivosti. Věděl, jak se má chovat k [právnická osoba] Smlouva upravovala i vztah k třetím osobám. Jako zaměstnanec žalobkyně měl povinnost předem žádat zaměstnavatele o souhlas, zda jednat s určitou osobou a dodržoval ji. Pokud šlo o vývoj části projektu, kterou označoval svědek za vynález kolektivu pana [příjmení], uvedenou zpracovali na žádost žalované o snížení komunikačních nákladů, nalezli řešení spočívající ve využití stávající datové sítě žalované, na čemž nebylo nic nového, avšak tým pana [příjmení] vyvinul zařízení, které bylo součástí sítě žalované. Umožňovalo přenos signálem tlačítka až k žalobkyni. Jednali s dodavatelem sítě pošty a modul jimi vyvinutý se stal součástí balíčku softwaru dodavatele, aby vše spolu fungovalo, poskytli jim podklady. Klon [anonymizováno], verzi projektu [anonymizováno] stavěli na základě zadání, jeho realizace počínala podle verze projektu 1.0 a pak se projekt měnil. Projekt obsahuje řadu informací, jejichž zneužitím by mohla zasvěcená osoba celému systému škodit. V projektu byly obsaženy indicie ke zneužití projektu a k sabotování činností. 16 Pokud šlo o období působení jednotlivých osob u žalované a pozice, v jakých působily u žalované nebo u [právnická osoba], vyšel soud z Dohody o pracovní činnosti z [datum] uzavřené žalovanou a Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], dále ze jmenování Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] ředitelem sekce bezpečnosti [anonymizováno] z [datum] s účinností od [datum], z Dohody o zrušení dohody o pracovní činnosti s Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] z [datum], z Dohody o pracovní činnosti s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum], z Pověření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] řízením sekce bezpečnosti z [datum], ze jmenování Mgr. [jméno] [příjmení] ředitelem sekce [anonymizována čtyři slova] z [datum], ze zrušení pověření Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum], z odvolání Mgr. [jméno] [příjmení] z pozice ředitele sekce [anonymizována čtyři slova] ze [datum] s účinností k [datum], z Dohody o pracovním zařazení po odvolání [anonymizováno] [příjmení] z [datum] na pozici specialista řízení požadavků smluvní strany, z Dohody o rozvázání pracovního poměru s Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum], z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. a z jejího úplného výpisu z [datum], ze jmenování Ing. [jméno] [příjmení] ředitelem odboru ochrany majetku a osob ze dne [datum], ze jmenování Ing. [jméno] [příjmení] ředitelem odboru bezpečnosti [anonymizováno] provozu ze dne [datum], ze jmenování Ing. [jméno] [příjmení] ředitelem odboru bezpečnosti [anonymizováno] provozu z [datum], ze jmenování Ing. [jméno] [příjmení] vedoucím odboru bezpečnosti poštovního provozu z [datum], z pracovní smlouvy uzavřené s Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], z Dohody o pracovní činnosti uzavřené s Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], z Dohody o zrušení dohody o pracovní činnosti s Ing. [jméno] [příjmení] ze [datum], ze jmenování Ing. [jméno] [příjmení] ředitelem sekce přídělové a odvodové služby z [datum] a z odvolání z této funkce a současné jmenování vedoucím odboru oběhu hotovosti a cenin ke dni [datum], ze jmenování Ing. [jméno] [příjmení] vedoucím odboru oběhu hotovosti a cenin z [datum] a [datum], z Dohody o pracovní činnosti s PhDr. [jméno] [příjmení] z [datum], z Dohody o zrušení dohody o pracovní činnosti s [jméno] [příjmení] z [datum], z pracovní smlouvy s [jméno] [příjmení] z [datum], z Dohody o rozvázání pracovního poměru s [jméno] [příjmení] z [datum], z dopisu prof. Ing. [jméno] [příjmení], děkana [anonymizováno] adresovaného Ing. [jméno] [příjmení] jako jednateli [právnická osoba] dne [datum], z Dohody o ochraně důvěrných informací uzavřená mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] [obec] dne [datum] a anonymizovanými odstavci mezi 4.2 a 6.1 a I až III.1, z e-mailu Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] adresovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze znaleckého ústavu [webová adresa], z vyjádření jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum]. 17 Soud při posuzování věci přihlédl k obsahu důkazů provedených zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], jež se rovněž týkalo účastníků tohoto řízení, přičemž z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný byl ředitelem bezpečnosti žalované od srpna [rok] do prosince [rok]. Měl vědomost o problému se zadáním posudku [anonymizováno] v [obec]. Znalecký posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum] nařídil svědek přezkoumat, přičemž posudek se týkal zhodnocení budování [právnická osoba] Svědek jej obdržel e-mailem v únoru [rok] od jednatele [právnická osoba] a nechal jej přezkoumat, neboť z něho vyplynulo, že pokud se bude nadále pokračovat v činnosti v něm specifikované, dojde ke konkrétnímu ohrožení. Posudek vytiskl a zadal úkol, aby hledali ve spojení s tehdejším ředitelem bezpečnosti poštovního provozu znalecký ústav, jenž by uvedený materiál přezkoumal. Hledal znalecký ústav schopný zhodnotit formální stránku citovaného znaleckého posudku. Našel znalecký ústav [anonymizováno] v [obec], jenž měl oprávnění přezkoumat materiál a říci, zda jde či nejde o znalecký posudek. Svědek nezkoumal, komu se u [anonymizováno] v [obec] dostane do rukou. O vypracování nového znaleckého posudku se neradil s žádným právníkem. S [anonymizováno] v [obec] přímo komunikoval ohledně vypracovávaného posudku Ing. [anonymizováno], jenž vše připravoval. 18 Jak soud zjistil z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru informatika, informační technologie, ekonomika a kybernetika, zpracoval v projednávané věci k důkazu znalecký posudek č. [tel. číslo] ze dne [datum] s tím, že trval na svých závěrech uvedených v citovaném znaleckém posudku a rovněž se ztotožnil se závěry znaleckého posouzení č. [tel. číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], že důvěrné, neveřejné informace o technických provozních, komunikačních a bezpečnostních skutečnostech mohou být zneužity konkurenčními společnostmi, vycházel přitom i ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], z vyjádření jiných odborníků a z jiných materiálů, navíc vycházel ze své osobní zkušenosti, kdy měl firmu, jež se rovněž zabývala kamerovými systémy, tudíž materiály, jež mluví o komunikačních vrstvách, o dojezdech automobilů, o počtech automobilů, o schématech, o celém systému, jakým pracuje např. určitá bezpečnostní služba u [anonymizováno], jedná se o informace, jež jsou značně náchylné ke zneužití. Na obecném příkladu popsal, že pokud někde namontoval tři kamery, každý vidí tři kamery a ty kamery buď snímají obrázek, nebo jde jen o smyčku, jež je nesnímá a teď kamera může být napojená na nějaký cloud. Může posílat zprávy, SMS, emaily. Může být napojena na server, může být napojena na lokální počítač a když věděl, že jsou nainstalovány mikro SD karty v kameře, která neumí nic jiného a zainteresovaná osoba o tom má vědomost, tak není pro ni složité, když ví, že dělá sekvence nebo jen vyplní paměť SD karty, dotyčný ví, že mu to nemůže uškodit, pokud bude vědět, že je to napojené na cloud, takto uškodí, protože kamera snímá, dále jde o to, co umí software, což by mělo být utajené a neměl by neoprávněný takovou informaci dostat. Důvěrné neveřejné informace o technických, provozních, komunikačních a bezpečnostních skutečnostech mohou být zneužity, a to např. komunikační vrstvy, na jakém základě jsou propojena čidla, kamery atd. s centrálním pultem, jakým způsobem vše pracuje, i na jakém software vše pracuje, jaké jsou dojezdové časy vozidel, kolik těch vozidel je, když člověk ví, že jsou vozidla někde v garáži čtvrt hodiny daleko, tak je dostatek času pracovat i s kamerami, jak pracují, jakým způsobem, jestli je alarm automatický, jestli jsou nějaká čidla, která třeba pracují. Jsou to všechno informace, jež by neměla nepovolaná osoba znát, jde o know-how dané firmy, která uvedený systém provozuje, avšak jak je daný systém zabezpečen, je již otázkou know-how. Pokud šlo o daný posudek, obsahoval informace, jež se daly zneužít, mohly mít význam pro konkurenci. Každý dělá určitou zabezpečovací činnost jinak a každý se to snaží udělat pořádně, a pokud někomu řeknu, že mně to jde a dělám to pořádně, tak on se to snaží napodobit, samozřejmě existují finty, které se neříkají konkurenci, jež se zabývá stejným předmětem činnosti. Každý má své tajemství, které stojí peníze. 19 Jak soud zjistil z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], znalce v oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování zboží měřící, výpočetní a spotřební elektroniky, dále v oboru elektronika, měřící, výpočetní a spotřební elektronika a v oboru kybernetika, výpočetní technika, jenž se vyjadřoval ke zpracování znaleckého posudku [číslo] [rok], o běžné nedostupnosti nebo obecné nedostupnosti informací v určitých obchodních kruzích s tím, že se měly týkat objektů žalované a žalobkyně, a možnosti zneužití informací včetně napadení systému. Jednalo se konkrétně o schémata výjezdu, ceny projektů. Celá problematika souvisí s obchodním tajemstvím konkrétní firmy, kterého mohla konkurenční firma využít, kdyby podala protinávrh nebo chtěla zjišťovat informace, které neví. Informace, mohou mít význam pro konkurenci, např. cena, od které se může odvíjet nabídka konkurence, tj. jaké konkrétně popsané služby za jaké konkrétní ceny poskytuje konkurenční společnost. Cena služeb uvedených ve znaleckém posudku byla pro konkurenční firmu zajímavou informací z pohledu podávání protinávrhu ve výběrovém řízení, když konkurenční firma díky uvedené informaci může dát nižší cenu. [příjmení] výběrové řízení bylo z důvodu dohadů žalobkyně se žalovanou, v posudku vycházel ze skutečnosti, že se šlo o ceny žalobkyně, protože zadání vypracovat znalecký posudek dostal od žalobkyně. 20 Jak soud zjistil z výpovědi Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], znalce se specializací technická a jiná bezpečnost osob a majetku, bezpečnost měst, obcí a městských částí, ochrana a bezpečnost osobních údajů, znalecký posudek se může zakládat na dvou parametrech, buď jde o znalecké dokazování, kdy se porovnávají skutečnosti a je z nich určitý závěr. Pokud by někdo špatně nainstaloval kamerový systém, znalec by prokazoval, kde ty chyby byly, kde se objevily. Jde o otázky obecné, vycházející z nějaké dlouhodobé praxe. Nemůže vykládat právní okolnosti, vyjadřoval se, jaká je běžná praxe v daném oboru. Podle měřítka běžné praxe, co je v běžné praxi považováno za informaci důvěrného charakteru, za informaci, která by měla být nějakým způsobem neveřejná, a jež měla putovat pouze mezi smluvními stranami. Zvlášť u bezpečnostních věcí nebo zajištění bezpečnosti, nejenom kriminality, jde o obor, který uvedené předpokládá. A i některá ustanovení různých zákonů včetně třeba § 504 o. z. Důvěrné jsou informace o cenové politice. Pokud šlo o znalecký posudek Ing. [příjmení], znalecký úkol nebyl posuzovat, jestli se k uvedenému Ing. [příjmení] vyjadřuje. Znalec vycházel z vlastních zkušeností. Sám byl ve své praxi jednou velkou státní společností osloven, aby zpracoval posudek, kde by se vyjádřil k ceně bezpečnostních technologií, jež jsou postaveny na několika úrovních. Je běžná nabídková cena, kterou mají všichni, pak jsou možné slevy z uvedených cen. Velcí zákazníci mají firmy technologicko-bezpečnostní, kterým nabízejí technologie za ceny, které jsou na trhu neběžné. A pro konkurenci je to velice zajímavá informace, protože oni vědí, kde zhruba je cenová hranice jejich nákupu, protože u velkých zakázek praxe v rámci konkurenčního boje vypadá tak, že ceny za technologie jsou nákup plus malinko k tomu. Pokud existuje servisní smlouva pětiletá, tak se jede na minimum zisku, protože pro společnosti je pak zajímavé, že mají dlouhodobější střednědobý zajištěný obchod, tzn. servis, výkon nějakých činností atd. V oblasti zjišťování bezpečnosti subjektů včetně všech navazujících činností nejsou běžně dostupné informace, které jsou uvedené ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] a týkají se zejména cenové politiky ve vztahu k velkým zákazníkům. Znalec odkázal na část 4 znaleckého posudku Ing. [příjmení], jenž se týkal specifikace dohledového centra žalované, tabulka – technická podpora, poznámka, pak je položka, část 1, bod 2-3, kde byly uvedeny cenové parametry, dále v části označené„ specifikace dohledového centra [anonymizováno]“ pod tabulkami a zároveň druhá tabulka finanční náklady. Zabýval se znaleckým posudkem Ing. [příjmení] z pohledu, zda v jeho znaleckém posudku jsou důvěrné informace, které by bylo lze zneužít, zda se měly strany smlouvy nějak chránit, aby nebyly zneužity, což by neslo další bezpečnostní rizika. Strany uzavřely smlouvu, ze které vyplynulo, že obě strany si byly vědomi uvedeného rizika. Technické požadavky na přenos, příjem a další zobrazení poplachového signálu jsou informace neveřejné, důvěrné a zneužitelné konkurencí, a to jak z vnějšího, tak z vnitřního prostředí. Neměly být zveřejňovány ani před celou škálou zaměstnanců, pouze měly být uvolněny někomu. Důvěrné informace mohou přinést ztrátu majetkovou, ztrátu prestiže nebo ztrátu obchodních příležitostí, což je základ. Pokud šlo o činnost dispečera, šlo o specifické informace pro žalovanou, neveřejné, důvěrné, zneužitelné jak konkurencí, tak potencionálním pachatelem trestné činnosti. Činnosti dispečera jsou přednastavené činnosti, poplachové věci, v některých případech dispečer má automatickou povinnost okamžitě zalarmovat výjezd, v některých situacích by měl provést ověření, jsou vytypované určité doby, aby nedocházelo k planým výjezdům. Chrání se obě strany. Většinou specifické činnosti jsou vyčleněny určitým rozsahem doby, protože jsou plané poplachy v určitou specifickou dobu a nejsou plané poplachy v určitou specifickou dobu. Takže i dispečer by měl vyhodnocovat a dokonce i v případě planého opakovaného signálu by měl komunikovat se správcem technologie o tom, že tam pravděpodobně bude nějaká součástka závadová, pak bude docházet k opakované signalizaci. Takže to je opravdu specifická bezpečnostní činnost, která dost závisí na tom, jak se určitá situace na vzdáleném místě bude vyvíjet, jestli ku prospěchu klienta či nikoliv. Specifika dohledového centra [anonymizováno] žalované, zejména informace o videoverifikaci podle poplachu, dálková diagnostika, kdy jsou objekty bez výjezdu, jsou neveřejné, důvěrné a zneužitelné potencionálním pachatelem trestné činnosti nebo konkurence. Pokud existuje systém x objektů v rámci celé republiky, každý bude předpokládat, že parametry ochrany budou zhruba stejné, z toho nějaké podmínky, kdy třeba standardy, za jak dlouho má být výjezd atd. Pokud se dostane ven informace, že v objektu sic signalizace je, avšak výjezd se nekoná z nějakého důvodu, pak jde o informaci vysoce důvěrnou a z logiky věci lehce zneužitelnou, protože terminologie říká, že pokud nedám příležitost k dlouhodobé časové možnosti spáchat trestný čin nebo když budu vědět, že do toho objektu můžu vnikat půl hodiny a nepotřebuju tam nikoho za dvě minuty a za pět minut být pryč, tak je to informace z hlediska třeba kriminality vysoce důvěrná. Informace o počtu [anonymizováno] vozidel zajišťujících [rok] [anonymizováno] v současnosti, dojezd do [anonymizováno] minut od nahlášení incidentu, jedná se o neveřejné, vysoce důvěrné zneužitelné [anonymizováno] potencionálním pachatelem trestné činnosti a konkurencí. Situace na trhu v České republice je taková, že většina bezpečnostních společností nevlastní všechna dojezdová auta, která obsluhují [anonymizováno]. Jsou určité provázanosti a smluvní vztahy s firmami, které se specializují v daných místech, okresech nebo městech a poskytují službu uvedeným provozovatelům dohledového centra. Mám-li informaci o tom, že na nějakém místě mám nějaký objekt, kde bych teoreticky mohl získat nebo naplnit nějaký motiv a vím, že v tom místě mi jezdí dvě, tři auta, tak je to třeba o tom, že vyhlásím poplachy na jiných objektech, v podstatě je zaměstnám tak, aby když bude docházet k náhradě třeba z vedlejší oblasti, tak budu vědět, že ten dojezd už není tak, jak by měl být maximálně do [anonymizováno] minut, ale že mám dojezd [anonymizována tři slova] minut, takže to je informace, která je opravdu zneužitelná. A už i vně i mimo subjekt, který má být chráněn. Technologie související s konstrukcí [anonymizováno] obsahuje informace o konstrukci zabezpečení a testování samostatného dispečinku, které jsou neveřejné, důvěrné a zneužitelné informace potencionálním pachatelem trestné činnosti a konkurence. Dohledové centrum, které stahuje informace z většiny území republiky, ne všude jsou stejné možnosti přenosu. A ty možnosti přenosu vzhledem k tomu, jak se na uvedené zaměřil znalec, byla vytvářena řešení, jež byla na bázi zákaznického řešení, tzn., že se hledaly možnosti, jak z určitých míst přenos důvěrným způsobem zajistit. Technické požadavky na přenos příjmu zobrazení obsahují zkušenosti žalobkyně a specifika jejích komunikačních zajištění bezpečnostního dispečinku. Jde o ojedinělé řešení s vysokou spolehlivostí a zároveň s ekonomikou IT komunikací po datové síti žalované, jedná se o neveřejné, důvěrné, jedinečné a zneužitelné informace potencionálním pachatelem trestné činnosti. Přenos informací může být několika způsoby, vzduchem, sítí. Musí být však oddělitelný. Někde se může stát, že přenos informací nelze oddělit. Je teoretická možnost dostat se přes koncový prvek třeba i do systému, napojit se. Jde část systému zablokovat, jde, aby část systému hlásila falešné poplachy, tj. uvedený systém není úplně homogenní, avšak je zkombinován tak, aby fungoval, protože nemůže být postaven tak, aby byl na bázi jedné technologie, jednoho přenosu, stejného typu přenosu dokonce, takže někde je na bázi elektromagnetického chvění, někde je přenos vzduchem, někde datovým přenosem, že chodí jenom impulzy. Vše se musí zkompletovat, zachytit, vyhodnotit a převést na relevantní informaci. Pokud existují informace o tom, jak co funguje, a pokud jsou i poznatky o příslušných technologiích, tak shora uvedená znalost pomůže relativně rychle vymyslet, jakým způsobem uvedené překonat. Specifika [anonymizována dvě slova] žalované je plná vysoce důvěrných neveřejných informací týkající se nadstavby nadstandardní dispečink [anonymizováno], cen, služeb, ceny výstavby nového dispečinku, stanovení ceny technické podpory. Uvedené představuje neveřejné, důvěrné, jedinečné a zneužitelné informace potencionálním pachatelem trestné činnosti a zejména konkurencí. Znalec se bezpečnostní problematikou zabýval od ukončení gymnázia, více jak 30 let pracoval u policie. Většinou ohledával místa trestných činů. Dělal poradce bezpečnostní firmě. [příjmení] odbornost, specializaci. Má vystudované bezpečnostní služby, dále kriminalistiku a bezpečnostní management, má doktorát z kriminologie a specifického bezpečnostního managementu. Počet vozidel a možnosti zásahu v jednotlivých oblastech jsou vysoce důvěrnou informací k ochraně majetku žalované, protože každá oblast byla nějakým způsobem pokryta, tzn., musí existovat smluvní vztahy, málokterá bezpečnostní firma zajišťuje všechno nebo některé nezajišťují vůbec dojezdy, z toho vychází pokrytí, které je buď hustší, nebo méně husté. Záleží, o jakou se jednalo lokalitu, jestli jsme v nějakém větším městě, jestli jsme v nějaké odlehlé části, jde o zneužitelnou informaci. Přenosy dat se vedou po síti, kterou je třeba zabezpečit včetně komunikace. Technické řešení musí jít ruku v ruce s bezpečnostním řešením. Znalost počtu vozidel zajišťujících bezpečnost v posudku značí počet zajištěných poboček, což může zainteresované osobě urychlit překonání bezpečnostního systému. S důvěrnými informacemi byly seznámeny osoby, které v rámci své pracovní činnosti projektovou a zadávací dokumentaci bezpečnostních systémů obsahující údaje o napojení a umístění prvků bezpečnostních systémů a datových sítí, zasílaly desítkám dalších dodavatelů stavebních prací, dodavatelů interiérů, dodavatelů protipožárních systémů APS atd. Shora uvedené osoby byly s důvěrnými informacemi seznámeny, ačkoliv k tomu nebyl ze strany žalobkyně udělen písemný souhlas a ačkoliv žalobkyni nebyly předloženy dohody o mlčenlivosti uzavřené s uvedenými osobami. 21 Z odstoupení [právnická osoba] od smlouvy o dílo ze dne [datum] bylo prokázáno ukončení smluvního vztahu mezi žalobkyní a [právnická osoba] Smlouva o dílo, [anonymizováno] centrum [příjmení] uzavřená mezi [příjmení] a žalobcem dne [datum] obsahuje přílohy – Dohledové centrum, Specifikace díla, Akceptační protokol a jmenný seznam pracovníků zhotovitele. 22 Ze zápisu z jednání uskutečněného dne [datum] za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za žalovanou, [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za žalobkyni vyplynulo, že jmenovaní přítomní jednali na téma smlouvy o dílo spočívající ve výstavbě [anonymizováno] a připomínky k realizačnímu projektu. Kromě stavební připravenosti, kterou řešili pod bodem 2, popsal [jméno] [příjmení] dle bodu 3) zápisu technické řešení sekundárního pultu a osvětlil možnost vytvořit z něj modul primární. Dále jednali o předání dílčího plnění žalobkyní, uvedení do zkušebního provozu a jeho podmínkách v budově [ulice]. Žalobkyně na jednání požadovala uzavření trojstranné dohody o zajištění výhradního poskytování služeb na nově vybudovaném [anonymizováno] žalobcem. [jméno] [příjmení] odmítl, že by se uzavření takové smlouvy mělo stát podmínkou splnění smlouvy o dílo. V bodu 8. zápisu byl zaznamenán požadavek [jméno] [příjmení] vyzvat všechny zúčastněné na autorském kolektivu [jméno] [příjmení] o smluvně závazné připomínky. Současně [příjmení] [příjmení] upozornil na ochranu důvěrných informací tak, aby se okruh osob seznamovaných s problematikou [anonymizováno] dále nerozšiřoval. Zápis pořídil [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dopisem datovaným [datum] se na žalovanou jménem žalobkyně obrátila tehdejší právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a mimo jiné žádala, aby žalovaná žalobkyni předložila aktualizovaný seznam zaměstnanců ČP s.p. a [právnická osoba], kterým byly nebo budou poskytnuty důvěrné informace ve smyslu [číslo] Smlouvy z [datum], žádosti o písemný souhlas pro další osoby, dohody o závazku mlčenlivosti uzavřené s těmito osobami a sdělení opatření, která byla přijata po odchodu pánů [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno]. 23 Jak soud zjistil z dopisu [jméno] [příjmení] z [datum], potvrdila žalobkyně, že dne [datum] žalovaná žalobkyni zaslala vymezení svých zaměstnanců, označila je za nedostatečné. ¨ 24 Z emailu odesílatele [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení], členu představenstva žalobkyně a v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyplynulo, že reagovali na otázky žalobkyně a v těle emailu uvedli, že 1. seznam vozidel bude předán v aktualizované podobě [anonymizováno] po úpravě softwaru, 2. technické parametry a možnosti připojení zůstávají identické, 3. způsob přenosu informace budce stávající, 4. žalovaná jako jediná má oprávnění jednat s dodavatelem systému, 5. struktura informace bude identická jako ve všech případech napojení v rámci [anonymizováno]. Dále byl v emailu popsán způsob reakce na poplach, kdy operátor uvidí [registrační značka] a jeho polohu a oznámí tíseň odpovědnému dispečerovi k prověření, ten zásah buď odvolá, nebo povolá policii. 25 Z emailu z [datum] [jméno] [příjmení] zaslaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se jednalo o strukturovanou odpověď k projektu, jak byla v rámci širšího týmu [anonymizováno] projednána. Příloha emailu nebyla k důkazu připojena. Z emailu odesílatele [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresátu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že jde o jednu pasáž ze vzájemné komunikace o projektu [právnická osoba], jako příloha emailu byl označen„ [anonymizována čtyři slova]“, zpráva byla v kopii zaslána [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Z emailu ze dne [datum] vyplynulo, že odesílatel [jméno] [příjmení] připomínkuje na adresu [jméno] [příjmení] projekt [anonymizováno], který byl přílohou emailu, žádal o doplnění kapitoly [číslo] projektu s názvem Hardware a software, zprávu poslal v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 26 Z emailu odesílatele [jméno] [příjmení] adresovaného [jméno] [příjmení] dne [datum], vepsaného do textu původního emailu [jméno] [příjmení], adresovaného [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyplynulo, že spolu účastníci komunikovali o připomínkování projektu, žalovaná vytýkala žalobkyni nezapracování požadavků [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] V emailu byla zmínka o mimořádné události, střelbě na [anonymizováno] [obec]. Z emailu ze dne [datum] vyplynulo, že jeho odesílatel [jméno] [příjmení] zaslal upravený projekt [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 27 Z emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplynulo, že odesílatel jej odeslal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž obsahem emailu byl komentář k dokumentu žalobkyně jako příprava na následující osobní jednání. Pojednával o provozní a technické podpoře a přepojení objektů z [anonymizováno] žalobkyně na [právnická osoba], dále požadavek harmonogramu předání činností žalobce na [právnická osoba] Přílohou emailu byl dokument„ Katalog činností a služeb. 28 Jak soud zjistil z e-mailu ze dne [datum], se obrátil [jméno] [příjmení] jako ředitel sekce bezpečnosti [anonymizována dvě slova] na [jméno] [příjmení] a zdůraznil, že nájemcem nebytových prostor je [právnická osoba], jíž mají směřovat výhrady žalobkyně. Dále upozornil na nutnost plnit smluvní závazky související s bezpečnostním monitoringem v reakci sdělení žalobkyně, že není schopna provádět řádný monitoring objektů [anonymizováno]. Odesílatel žádal o nápravu, nebo o sdělení, že žalobkyně není schopna plnit smluvní závazek elektronicky střežit objekty žalované k přijetí odpovídajících opatření. Email byl v kopii zaslán [jméno] [příjmení], právnímu zástupci žalobkyně [příjmení] [příjmení] a dále je v adresáři uvedeno„ akcionáři“. 29 Z emailu ze dne [datum] vyplynulo, že [příjmení] [příjmení], předseda představenstva žalobkyně zaslal [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rozpracovaný projekt [právnická osoba], z něhož vyplynulo, že autorem přílohy smlouvy o dílo ze dne [datum], která nahradila projekt [anonymizováno], byl [jméno] [příjmení]. 30 Z emailu ze dne [datum] odesílatele [jméno] [příjmení], že předmětem zprávy je Katalog činností a email je současně adresován [jméno] [příjmení], žádá ho o připomínky. Obdobně adresoval [příjmení] [příjmení] dne [datum] [jméno] [příjmení] email s předmětem Katalog činností – ceny a žádal jej o schválení. 31 Jak soud zjistil z emailu ze dne [datum], jednatel žalobkyně sdělil, že je připraven jednat mj. s [jméno] [příjmení]. 32 Z emailu ze dne [datum], že jednatel žalobkyně adresoval svou zprávu o jednáních v průběhu tří měsíců řadě zástupců žalované a [právnická osoba], současně ocenil snahu [jméno] [příjmení]. Uvedený email poslal Ing. [příjmení] a v kopii mj. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. 33 Z emailu jednatele žalobkyně ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] a v kopii [jméno] [příjmení] odesílatel nastiňoval adresátům možnosti budoucí spolupráce. 34 Z emailové zprávy jednatele žalobkyně, [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [jméno] [příjmení], jejíž přílohou byl [anonymizováno] [číslo] ke Smlouvě o dílo uzavřené s [anonymizováno], odesílatel uvedl, že se jedná o pracovní materiál„ naší“ skupiny. Přílohou emailu [jméno] [příjmení], odeslaného dne [datum] v 13.32 hod., adresovaného [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byl [anonymizována tři slova] ve verzi 7.0, když šlo o širší verzi ve srovnání s verzí 8.0 z dubna [rok]. Projekt obsahoval vyznačené pasáže, se kterými žalovaná zásadně nesouhlasila a které v následné verzi projektu [anonymizováno] byly vypuštěny. Projekt vycházel z projektu [anonymizováno] centrum žalované z roku [rok], který byl žalovanou schválen a odkazuje na výchozí specifikaci předmětu díla, kterou vypracoval ředitel [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně verzi [anonymizováno] rozesílala zaměstnancům žalované a [anonymizováno], obě verze projektu přitom z větší části obsahovaly totožné informace. 35 Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ke splnění smluvních povinností č. III ze dne [datum], žalovaná žalobkyni nepředložila aktualizované seznamy svých zaměstnanců, kteří byli s důvěrnými informacemi seznámeni, čímž žalovaná porušila ustanovení článků 3.2 a 3.3 smlouvy. Žalobkyně tudíž se zřetelem k uvedenému porušení smlouvy vyzvala žalovanou v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy k zaplacení smluvní pokuty [částka] prostřednictvím předžalobní výzvy ke splnění smluvních povinností ze dne [datum]. Součástí výše uvedené výzvy bylo mimo jiné i poučení žalované, že nebude-li předmětná pohledávka uhrazena do 15 dnů, obrátí se žalobkyně žalobou na soud. 36 Po právní stránce soud věc posoudil se zřetelem k obsahu smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] ve spojení s ustanovením § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“), podle kterého se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné než osobní, rodinné a věcné vztahy dle § 3028 odst. 2 o. z., právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Mezi účastníky se jedná o obchodně závazkový vztah podle § 262 odst. 1 obch. zák. Soud posuzoval žalobou uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty dle výše citovaného přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále také„ obch. zák.“) a podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2014 (dále také„ obč. zák.“), protože smlouva, jejíž součástí je ujednání účastníků o předmětné smluvní pokutě, byla uzavřena dne [datum], tj. v době účinnosti zák. č. 513/1991 Sb. a zák. č. 40/1964 Sb. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. lze smluvní pokutu sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Mezi účastnicemi nebylo sporu, že sjednaly platně smlouvu o ochraně důvěrných informací, jejíž ujednáním bylo i obecné ujednání o smluvní pokutě ve výši 5 000 000 Kč za každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti za podmínek výše popsaných sdělení důvěrných informací, na jejichž ochraně měla žalobkyně eminentní zájem, protože se jednalo o velice cenné know how, přičemž jedním z prostředků ochrany byly seznamy osob, jež byly seznámeny s předmětnými informacemi a byly řádně poučeny o povinnosti mlčenlivosti vztahující se k předmětným cenným důvěrným informacím. Pokud šlo o pojem důvěrná informace, vycházel soud z ustanovení čl. 2 smlouvy, podle které za důvěrné informace považují smluvní strany veškeré informace, které získají žalovaná a [příjmení] od žalobkyně v souvislosti s veškerými činnostmi žalobkyně, zejména souvisejícími s přípravou či realizací cese práv, povinností či celých smluv, poskytnutých plnění, činnosti [anonymizována dvě slova] žalobkyně, bezpečnosti připojených objektů, bezpečnosti pracovníků žalobkyně či žalované, technických řešení pro datovou síť žalované, otázkami připojení a přepojení objektů žalované, a o kterých vzhledem k povaze takových informací mohly předpokládat, že na jejich utajení má žalobkyně, která tyto informace poskytla, oprávněný zájem, nebo které nejsou v obchodních kruzích běžně dostupné, aniž by bylo nutné tyto informace jako důvěrné vždy jednotlivě označovat. Uvedené nevylučuje možnost v jednotlivých případech při zvýšeném zájmu uvedené označení pro jednotlivé informace použít. Smluvní strany vzaly na vědomí při samotném uzavření smlouvy, že některé z důvěrných informací mohou být předmětem obchodního tajemství žalobkyně, chráněným dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku. Pojem důvěrných informací by specifikován v čl. 2 2. citované smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení, důvěrnými informacemi jsou informace existující v jakékoli podobě zachycené a předané mezi žalobkyní a žalovanou a [příjmení] v jakékoli formě (ústně, telefonicky, písemně, elektronicky či jinak), bez ohledu na to, zda původcem uvedených informací je žalobkyně, či zda tyto informace byly smluvní straně poskytnuty třetí osobou nebo se takové třetí osoby týkají. Pokud šlo o nakládání s důvěrnými informacemi podle čl. 3 smlouvy, žalovaná a [příjmení] se zavázaly, že veškeré důvěrné informace, jež získají od žalobkyně, budou použity výhradně pro plnění konkrétního účelu, ke kterému budou žalobkyní určeny. Žalovaná a [příjmení], jimž budou důvěrné informace poskytnuty, s nimi budou nakládat jako s vlastním obchodním tajemstvím. Informace sdělené smluvními stranami, žalovanou a [příjmení] vůči žalobkyni byly chráněny již uzavřenými smlouvami ze dne [datum] se žalovanou a ze dne [datum] s [příjmení]. Podle čl. 3 žalovaná a [příjmení] se zavazují používat k ochraně před neoprávněným užíváním, poskytnutím, zveřejněním nebo šířením důvěrné informace náležitou péči, avšak v žádném případě ne v menší míře než je míra péče, kterou využívají k ochraně svých vlastních důvěrných informací, které jsou podobného významu. Žalovaná a [příjmení], kterým budou důvěrné informace poskytnuty nebo zpřístupněny, může poskytnout či zpřístupnit jakoukoli důvěrnou informaci třetí straně, která nebyla adresátem důvěrné informace, pouze po obdržení předchozího písemného souhlasu ze strany žalobkyně. Důvěrné informace je žalovaná oprávněna poskytnou či zpřístupnit po oznámení žalobkyně svému zakladateli na základě jeho vyžádání podle zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, o čemž bude písemně informovat žalobkyni. Podle čl. 3 žalobkyně a [příjmení] před podpisem této dohody předloží seznamy svých zaměstnanců, kteří jako jediní přijdou do styku s důvěrnými informacemi a předloží dohody o mlčenlivosti uzavřené s takovými zaměstnanci, přičemž tyto seznamy a dohody jsou nedílnou součástí této smlouvy. Za porušení povinnosti mlčenlivosti ze strany zaměstnanců či osob v obdobném poměru k žalované a [příjmení] odpovídají žalovaná a [příjmení], jako by povinnost mlčenlivosti porušili sami. Podle čl. 4 závazky obsažené v této smlouvě se nevztahují na důvěrné informace, které jsou v době jejich poskytnutí veřejně dostupné, nebo které se stanou dostupnými veřejnosti na základě jejich poskytnutí smluvní stranou oprávněně a bez porušení této smlouvy. Podle čl. 4 závazky obsažené v této smlouvě se nevztahují na důvěrné informace, které byly písemným souhlasem té smluvní strany, které se tyto informace týkají, z těchto závazků vyjmuty. Dále soud vycházel ze sankčních ustanovení čl. 5 pokud žalovaná nebo [příjmení] poruší kterýkoli svůj závazek vyplývající z této smlouvy, má žalobkyně, která je tímto porušením dotčena, vůči porušující smluvní straně žalované nebo [příjmení] nárok na náhradu veškeré mu vzniklé škody a na vydání částky odpovídající majetkovému prospěchu získanému v souvislosti s touto skutečností porušující smluvní stranou. [příjmení] a žalovaná odpovídají za způsobenou škodu společně a nerozdílně. Podle čl. 5 v případě, že žalovaná a [příjmení] poruší povinnosti dle této smlouvy, zejména povinnosti uvedené v čl. 3 a v čl. 6 uvedené smlouvy, uhradí společně a nerozdílně žalobkyni, která byla porušením těchto závazků dotčena, smluvní pokutu 5 000 000 Kč za každé jednotlivé porušení dotčených povinností. Uvedená smluvní pokuta je splatná do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy k úhradě povinné smluvní straně. Nárok na náhradu případné škody není úhradou kterékoliv smluvní pokuty dotčen. Podle § 166 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.), právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. 37 Podle Smlouvy o ochraně důvěrných informací ze dne [datum] jasně vyplynulo, že důvěrnými informacemi byly informace týkající se žalobkyně, [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], způsobu napojení či přepojení střežených objektů žalované, know-how žalobkyně a informací týkajících se plnění poskytnutých žalobkyní jiným smluvním stranám. Mezi stranami není sporné, že žalovaná před uzavřením shora citované smlouvy ani v průběhu trvání smluvního vztahu nepředložila žalobkyni seznam osob, jež se mohly seznamovat s důvěrnými informacemi, ani dohody o mlčenlivosti s těmito osobami. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž byl v rozhodné době ředitelem [právnická osoba] jasně vyplynulo, že v případě důvěrných informací žalobkyně, svědek při své účasti na schůzkách, kde se tyto probíraly, podepisoval povinnost mlčenlivosti. Uvedené schůzky se vždy týkaly konkrétních témat. Tudíž bylo obvyklé, že při účasti na uvedených schůzkách, podepisoval povinnost mlčenlivosti. Podle svědka podstata důvěrných informací spočívala v informacích týkajících se dohledového centra žalované, kde žalobkyně uplatnila své výjimečné know how. Kdo vstupoval do jednání týkajících se uvedených informací, musel podepsat závazek mlčenlivosti, což bylo individuální. [právnická osoba] se účastnil uvedených jednání svědek [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně měla problém s povinností mlčenlivosti u zástupců žalované, neboť od počátku zdůrazňovala, že kdo nemá podepsán závazek mlčenlivosti o důvěrných informacích, nemůže se jednání účastnit. S důvěrnými informacemi se např. seznamovaly osoby z [anonymizováno], které zkoumaly dohledové centrum, dále na úrovni vedení žalované byly předávány písemné materiály týkající se předmětu smlouvy. Rovněž se stalo, že pracovníkem žalované byly předány materiály zástupcům [anonymizováno] [obec], čímž mělo dojít k porušení povinnosti mlčenlivosti. Dělo se uvedeným způsobem často i prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalobkyně upozorňovala opakovaně na sankce v případě porušení důvěrných informací a zmiňovala konkrétní případy porušení závazku mlčenlivosti. Na zkoumání dohledového centra se podíleli i dva externisté. Vypracovávaly se dva znalecké posudky týkající se pultu centralizované ochrany. Podle svědka důvěrná informace spočívala zejména v přístupových kódech k [anonymizováno]. V rozhodné době dělal bezpečnostního ředitele u žalované [příjmení] [příjmení], jenž razil zajištění bezpečnosti žalované bez spolupráce se žalobkyní. Žalobkyně reagovala na jednání [anonymizováno] [příjmení] tak, že zdůrazňovala nutnost ochrany jejího unikátního know how v důsledku kroků žalované, když obchodní síla žalobkyně vycházela právě z jejího unikátního know how. V létě [rok] byly výsledkem jednání s generálním ředitelem Ing. [jméno] [příjmení] tři varianty řešení vztahu se žalobkyní, jednou byla ukončení spolupráce s žalobkyní a s [právnická osoba], která byla pro komplikovanost zavržena se zřetelem na smluvní vztahy doposud vytvořené mezi účastnicemi řízení, přičemž účastníci uvedeného jednání museli potvrzovat povinnost mlčenlivosti vlastnoručním podpisem. Ing. [jméno] [příjmení] se stal v uvedené době zástupcem Mgr. [příjmení], jenž se stal jednatelem [právnická osoba] Oba zmínění pánové měli stejné názory na řešení dané situace u žalované. Žalobkyně zajišťovala plnění pro žalovanou a [právnická osoba] Původně se uvažovalo o rekonstrukci vlastního dohledového centra prostřednictvím [právnická osoba] Nakonec se rozhodlo, že se bude budovat nové dohledové centrum, což bylo schváleno, avšak bylo třeba vše ošetřit smluvně. O cesích se mluvilo celou dobu. Žalobkyně se bránila situaci, kdy by se dostala mimo smluvní vztahy se žalovanou a [právnická osoba], tudíž byla ochotna jednat o podmínkách. Po nástupu Mgr. [příjmení] nastal zvrat, zastavení jednání se žalobkyní včetně stavby dohledového centra. [příjmení] si vybudoval své vlastní dohledové centrum. Postup se formalizoval. Vše procházelo dozorčí radou žalované a [právnická osoba] Žalobkyně trvala na tom, aby osoby jednající za [právnická osoba] a žalovanou měly podepsanou dohodu o mlčenlivosti od určité doby, a to od uplynutí půl roku po nástupu svědka v roce [rok] do funkce v [právnická osoba] Probíhala e-mailová komunikace mezi jednatelem žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a generálním ředitelem žalované, Ing. [jméno] [příjmení], kteří se dohadovali o důvěrných informacích. Při jednáních se žalobkyní probíhaly důvěrné informace, protože žalovaná chtěla vědět včetně [právnická osoba], jaký produkt dostanou od žalobkyně. Seznamy zaměstnanců týkající se jejich mlčenlivosti nebyly předloženy před podpisem smlouvy ze dne [datum] žalobkyni, když uvedené seznamy žalobkyně od žalované v dané době důsledně nepožadovala, tudíž byla citovaná smlouva uzavřena se žalovanou bez uvedených seznamů. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], generální ředitel žalované byl podle svých slov přesvědčen, že nemusel podepisovat dohodu o mlčenlivosti jako zaměstnanec žalované, neboť byl ze své pozice oprávněn se s takovými informacemi seznamovat, což vyplývalo podle něho ze statutu zaměstnance žalované, navíc statutárního zástupce. Z uvedeného plyne, že generální ředitel žalované v době rozhodné neměl podepsánu smlouvu o mlčenlivosti. Naproti tomu svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že osoby z [právnická osoba] měly podepsanou povinnost mlčenlivosti vždy, když se seznamovaly s důvěrnými informacemi, avšak jednání se účastnily i další osoby, odborníci, kteří zkoumali know how žalobkyně, jež se týkalo [anonymizováno]. Tyto osoby byly rovněž povinny podepsat povinnost mlčenlivosti, avšak nestalo se tak, ačkoliv sama žalobkyně si se zřetelem k charakteru důvěrných informací na uvedeném postupu trvala. Sám svědek [příjmení], generální ředitele žalované v rozhodném období měl za to, že jako statutární zástupce žalované neměl povinnost podepisovat a ani nikdy nepodepisoval dohodu o mlčenlivosti, když z titulu svého postavení měl přístup k důvěrným informacím, které souvisely s chodem žalované. Přičemž podle něho příslušní zaměstnanci měli přístup k příslušným informacím z důvodu provozního zabezpečení žalované. [příjmení] byl šéfem sekce bezpečnosti. [anonymizováno] měl na starosti sekci [právnická osoba] Svědek [příjmení] nevěděl, zda jmenovaní pánové měli podepsánu smlouvu o mlčenlivosti. Nevzpomínal si na charakter informací, které dostával na jednání se žalobkyní, když problematiku bezpečnosti řešily příslušné odbory či sekce. Zaměstnanci žalované podle svědka [příjmení] nebyli třetími osobami ve smyslu citované smlouvy, neboť šlo o zaměstnance žalované, což je samo o sobě opravňovalo k přijímání příslušných informací a řešení problémů, aniž by měli podepsány smlouvy o mlčenlivosti. Povinnost dodat seznamy osob, které se za žalovanou měly seznamovat s důvěrnými informacemi, měl na starosti právní odbor. S důvěrnými informacemi od žalobkyně se mohlo seznámit podle svědka kolem 50 lidí. Dopisem generálního ředitele Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byli pověřeni páni [příjmení] nebo [příjmení] seznamovat se s důvěrnými informacemi. Pokud šlo o dopis generálního ředitele [příjmení] ze dne [datum], jak svědek [příjmení], tak [příjmení] nevěděli, zda ostatní zaměstnanci žalované podepsali povinnost mlčenlivosti. V případě dopisu pánů [příjmení] a [anonymizováno] zaslaného [anonymizováno] v [obec] se tento týkal informací ohledně [anonymizováno] žalobkyně. [příjmení] a [anonymizováno] odeslali uvedený dopis s informacemi ohledně PCO žalobkyně, aniž by měli podepsanou povinnost mlčenlivosti, aniž by k tomu dala žalobkyně souhlas a aniž by pracovníci [anonymizováno] v [obec] měli řádně podepsanou povinnost mlčenlivosti. [příjmení] a [anonymizováno] podali oficiální žádost znaleckému ústavu, zda je ochoten udělat analýzu nového dohledového centra, což i vlastnoručně podepsali, přičemž v rámci uvedených kroků komunikovali informace, jež spadaly do režimu důvěrných a utajovaných informací. Svědek [příjmení] v rozhodném období pracoval u žalované jako ředitel sekce bezpečnosti, doposud pro ni pracuje na základě dohody o provedení činnosti a po celou dobu měl a má odborné kontakty se žalobkyní, z doby, kdy pracoval jako specialista řízení bezpečnostních projektů, tj. vedl jednání mezi sekcí bezpečnosti žalované, žalobkyní a [právnická osoba], přičemž svědkovi v rámci uvedené spolupráce a komunikace byly sdělovány důvěrné informace o dispečinku, ačkoliv nebyly jako důvěrné označovány. Věděl pouze o smlouvě o ochraně důvěrných informací uzavřené se žalovanou v roce [rok], jež se týkala ochrany informací z důvodu změny smluvních vztahů mezi žalovanou a žalobkyní. Prováděly se tzv. cese, přičemž se svědek podílel na jejich přípravě a byl u jejich podpisu. Ohledně [anonymizováno] byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba] [příjmení] oprávněnou k přebírání informací za [právnická osoba] byl [jméno] [příjmení], nikoliv však výlučnou osobou. Svědek [příjmení] v rámci pracovního poměru podepsal, že bude chránit informace a dodržovat předpisy a směrnice žalované, která má rozsáhlou úpravu ochrany informací. Smlouvu o mlčenlivosti uzavřel za žalovanou na jaře [rok], avšak tuto žalobkyni nepředkládal. Pokud šlo o ostatní smlouvy uzavřené od roku [rok] do [rok] mezi žalovanou, [právnická osoba] a žalobkyní, znal jejich návrhy, ačkoliv zcela uzavřené byly pouze některé, např. smlouva o dílo o výstavbě [anonymizováno]. Svědek [příjmení] věděl od svědka [příjmení] o povinnosti mlčenlivosti o informacích poskytovaných svědkovi žalobkyní. [právnická osoba] měla dodat žalobkyni seznam oprávněných osob, jež přijdou do styku s důvěrnými informacemi žalobkyně týkajícími se budování dohledového centra a napojení na [anonymizováno] s tím, že personál, jenž se měl seznamovat s informacemi poskytnutými žalobkyní, musel být poučen. Byl kladen důraz na zabezpečení na základě technických zpráv, v nichž byly popsány technologie, nejdůvěrnější způsoby napojení na [anonymizováno] včetně zásahových plánů. Sekce musely být s uvedenými informacemi dopodrobna seznamovány, protože někdy nebyly financovány bezpečností, nýbrž financemi. Tyto sekce či odbory musely vědět, co je jim dodáváno dopodrobna a musely dodané technologie a služby odsouhlasit, protože šlo o dvojí způsob připojení na [anonymizováno], což bylo i různě financováno. Důvěrné informace komunikoval svědek jako kontaktní osoba za [právnická osoba] nebo Ing. [jméno] [příjmení], a obraceli se na sekci bezpečnosti u žalované, a informace se dostávaly na různé odbory a nižší složky u žalované. Žalobkyně chtěla od žalované seznam osob, které se budou s důvěrnými informacemi seznamovat, což žalovaná nedodala, neboť na informace poskytované žalobkyní nahlížela odlišně. Svědek byl na jednání s žalovanou, na kterém tato prohlásila, že žádný uvedený seznam osob není nutno žalobkyni předkládat. Svědek takový seznam nikdy neviděl. Vedení sekce bezpečnosti tvrdilo, že takový seznam nemusí žalobkyni předkládat, protože informace poskytované žalobkyní nejsou důvěrné. Svědek informace od žalobkyně dostával, přičemž se zároveň domníval se, že měly být utajeny z důvodu jejich důležitosti pro žalobkyni. [právnická osoba] používala důvěrné informace od žalobkyně pro žalovanou. Důvěrné informace se týkaly např. problematiky dohledového centra a dostávaly se ven i mimo žalovanou. Některé informace se poskytovaly různým subjektům z důvodu průzkumu, zda dodávka žalobkyně pro žalovanou není předražená. Byly provedeny konzultace s konkurenčními firmami žalobkyně, některé informace byly poskytnuty [právnická osoba]. [příjmení] z [obec], např. zda výstavba dohledového pultu je nezávislá a v cílovém stádiu funkční. Svědek měl u žalované na starosti vnitřní bezpečnost, přičemž komunikace se žalobkyní probíhala na základě dvou smluv týkajících se jednak technologie, jednak monitoringu. Pokud šlo o smlouvu o ochraně informací, nebyla mezi účastníky dodržována, protože žalovaná měla jiný názor na rozsah důvěrných informací. Měla za to, že seznam osob, jež se mohou seznamovat s důvěrnými informacemi žalobkyně, nemusí být dodán, proto ani nebyl žalobkyni žalovanou poskytnut. Žalobkyně se domáhala uvedeného seznamu po Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] a po generálním řediteli žalované, Ing. [jméno] [příjmení], dále po řediteli sekce bezpečnosti [příjmení]. Požadovala dodání seznamu a poukazovala na porušování cesovaných smluv. Důvěrné informace byly specifikovány v cesovaných smlouvách včetně nutnosti předložit seznam oprávněných osob. Svědek byl odpovědnou osobou za [právnická osoba] při budování [anonymizována dvě slova]. Na některých jednáních se žalobkyní zaznělo, že trvá na utajení informací o živém dispečinku a [právnická osoba] Kdo byl autorem technických řešení konfigurace a softwaru dispečinku nevěděl, neboť se uvedeného projektu neúčastnil, protože do [právnická osoba] nastoupil někdy [datum] nebo [rok]. Setkal se s projektem až u žalované. V uvedené době byli jednateli [právnická osoba] [příjmení] nebo [anonymizováno]. [právnická osoba] doplňovali do projektu přílohy, avšak projekt nezpracovávali, protože šlo o klon, resp. Kopii již fungujícího [anonymizováno] žalobkyně. Svědek [příjmení] se účastnil některých jednání s [právnická osoba], mimo jiné i o problematice [anonymizováno]. Svědkovi [příjmení] nebyly známy technické otázky týkající se [anonymizováno] žalobkyně v plné míře, ačkoliv k nim měl volný přístup. Na některých uvedených jednáních zaznělo s odkazem na ochranu důvěrných informací, že musí být u zúčastněných osob smlouva o ochraně důvěrných informací zprocesována. Nikdy však nešlo o nějakou konkrétní osobu. Žalovaná měla při budování [anonymizováno] připomínky. Svědek zajišťoval stavební připravenost. Připomínky probíhaly na úrovni ředitele sekce bezpečnosti a jednatele [právnická osoba] [obec] působil ve [právnická osoba]. Svědek ve [právnická osoba] s.r.o. zastával pozici manažera technické divize a [anonymizováno], jeho přímým nadřízeným byl jednatel [právnická osoba] svědek [příjmení] z titulu svého pracovního zařazení měl oprávnění seznamovat se s veškerými informacemi týkajícími se bezpečnosti žalovaného (jmenování ředitelem sekce bezpečnosti žalované ze [datum]. Svědek [příjmení] byl pověřen řízením sekce bezpečnosti žalované jako zastupující, dne [datum] uzavřel dohodu o pracovní činnosti jako specialista řízení projektů, byl přítomen podpisu smluv cese dne [datum] a účastnil se jednání dne [datum] podle zápisu z uvedeného jednání. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem žalované od [datum] na pozici ředitel odboru ochrana majetku a osob na základě jmenování ze dne [datum] a od [datum] byl na pozici ředitel odboru bezpečnosti poštovního provozu na základě jmenování ze dne [datum] a z [datum]. Jeho přímým nadřízeným byl ředitel sekce bezpečnosti. Od [datum] byl jediným jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] podle výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba], současně byl zaměstnancem žalované podle pracovní smlouvy ze dne [datum]. Podle žalované [jméno] [příjmení] se seznamoval s důvěrnými informacemi z titulu svého pracovního zařazení u žalované a jednak z titulu výkonu funkce jednatele společnosti [příjmení], účastnil se řady jednání s [jméno] [příjmení]. Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] byl jednak zaměstnancem žalované v období od [datum] do [datum], přičemž byl od [datum] do [datum] pověřen řízením sekce bezpečnosti jako zastupující na základě pověření ze dne [datum], od 1. 9. [anonymizováno] [datum] byl ředitelem sekce přídělové a odvodové služby [anonymizována dvě slova] na základě jmenování ze dne [datum] a odvolání ze dne [datum], od [datum] byl specialistou řízení požadavků na základě dohody o pracovním zařazení ze dne [datum], jednak jednatelem [právnická osoba] s.r.o. v období od [datum] do [datum] výpis z obchodního rejstříku o [právnická osoba]). [jméno] [příjmení] měl oprávnění seznamovat se s důvěrnými informacemi z titulu svého pracovního zařazení u žalované a z titulu výkonu funkce jednatele u [právnická osoba] Byl přítomen podpisu smluv, tj. cese, dne [datum], [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] zasílal informace, které lze považoval za důvěrné a účastnil se s ním řady jednání. Z vyjádření [jméno] [příjmení] na jednání dne [datum] vyplynulo, že [jméno] [příjmení] byl uveden na dokumentu projektu, přebíral funkci pana [příjmení] a schválení projektu těmito osobami se předpokládalo, tudíž se mohl seznámit s projektem, neboť byl osobou, která měla projekt schválit, a byl uveden na titulní straně projektu verze 8.

0. Ing. [jméno] [příjmení] byl specialistou řízení projektů u žalované na základě dohody o pracovní činnosti ze dne [datum] a od [datum] je ředitelem sekce přídělové a odvodové služby (jmenování ze dne [datum]) a od [datum] vedoucím odboru oběhu hotovostí a cenin (jmenování z [datum], [datum] a [datum]). PhDr. [jméno] [příjmení] byl specialistou řízení projektů ČP (dohoda o pracovní činnosti z [datum]), u [právnická osoba] s.r.o., dříve [příjmení] byl zaměstnán v období od [datum] do [datum] na pozici Generální ředitel společnosti (pracovní smlouva ze dne [datum] a rozvázání ze [datum]). [jméno] [příjmení] byl autorem přílohy – [ulice] specifikace předmětu díla, která byla přílohou Smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] Z pozice generálního ředitele [právnická osoba] a autora specifikace díla mu byly známy jednotlivé body projektu. [jméno] [příjmení] měl oprávnění seznamovat se s důvěrnými informacemi z titulu svého pracovního zařazení u žalované, z titulu výkonu funkce generálního ředitele u [právnická osoba], navíc byl autorem přílohy smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní, sám [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] zasílal řadu informací a účastnil se s ním řady jednání. Žalobkyně žalované dodávala služby a zhotovovala dílo. Probíhaly mezi nimi důvěrné informace. Důvěrná informace je přitom v článku 2.1 smlouvy ze dne [datum] definována široce, že není rozeznatelné od jakékoli jiné informace (veškeré informace související s veškerými činnostmi žalobkyně, zejména … další vymezením je relativizující:„ o kterých vzhledem k povaze informací mohou smluvní strany předpokládat, že na jejich utajení má žalobkyně, která je poskytla, oprávněný zájem.“ Vsunutá přívlastková vedlejší věta, rozvíjející podmět žalobkyně, definici významně upřesňuje: jde o informace, kterou poskytla žalobkyně. Článek 2.2 citovanou definici posunuje - kromě takřka jakékoli podoby (ústní, telefonické, písemné, elektronické či jiné) je informace důvěrnou bez ohledu na to, zda je žalobkyně její původkyní, či zda ji žalované a [právnická osoba] poskytla třetí osoba. Svědek [příjmení] vypověděl o tabulce, kterou tvořil po několik let jako prvku v projektu [anonymizována dvě slova], vypověděl rovněž, že [jméno] [příjmení] jako člen představenstva žalobkyně, že bude zpřístupněna žalované. [příjmení] [příjmení] nebo [jméno] [příjmení] obdobné nebo totožné informace posílali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Co se týče [jméno] [příjmení], v době odeslání emailu byl ředitelem sekce bezpečnosti žalované. Svědek [příjmení], jenž pracuje a v rozhodné době pracoval pro společnost [právnická osoba], poradenskou firmu, provádějící analýzy a krizové plány a zabývající se administrativní bezpečností a poradenstvím v dané oblasti, instalací bezpečnostních zařízení a jejich servisem, ochranou osobních údajů, má svůj specializovaný znalecký ústav, jenž nikoliv pro žalovanou realizoval zakázku nýbrž pro [právnická osoba], jež spočívala v analýze cen různých položek na trhu zabezpečovacích zařízení a služeb. Většinu informací měli z veřejných zdrojů a průzkumu trhu. Ze zjištěných dat učinili průměr. Charakter jemu poskytnutých informací nebyl důvěrný. Při provádění analýzy cen na trhu jde o otázku obchodní politiky, tudíž z uvedeného úhlu pohledu by se mohlo jednat o citlivou informaci pro žalobkyni. Zpracovávali pouze podklady pro konečný posudek. Měli znalce na bezpečnostní systémy, ne na ocenění systémů a služeb. Dostali tabulku s položkami a pohyb cen na trhu. Nešlo o provádění analýzy v režimu zákona o utajovaných informacích. Vše podstatné bylo uvedeno v konečném znaleckém posudku, v němž byly citovány i cesované smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení. Jaké ceny měli poptat, vyplynulo z podkladů firmy [anonymizováno], pro kterou analýzu prováděli. Šlo o ceny služeb na trhu. Ohledně cen následně oslovovali firmy jednotlivými dopisy a emaily, aby zjistili ceny služeb, neboť jsou bezpečnostními specialisty, nikoliv specialisty na oceňování prací a služeb. Svědek v roce [rok] nejednal se svědkem [příjmení] z bezpečností firmy [anonymizováno]. Od žalované s nimi komunikovaly prostřednictvím [anonymizováno] osoby z odboru bezpečnosti žalované. Svědek nevěděl, že dne [datum] byl proveden zápis, že měl být seznam osob, jež se měly seznamovat s důvěrnými informacemi. Byli subdodavatelem [anonymizováno], nedostávali žádné důvěrné informace týkající se žalované. Společnost [anonymizováno] nezmiňovala, koho se uvedená analýza týká. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec [právnická osoba], dostal od žalované obecný dotaz na cenu montáže [anonymizováno], služeb střežení objektů zákazníků, a to prostřednictvím agentury, která neuvedla, kdo je koncovým zadavatelem. Nesetkal se s důvěrnými informacemi od žalobkyně ani žalované. [anonymizováno] dostala obecný podklad pro nacenění s počtem objektů, jež měly být střeženy, jejich umístění, způsob, jakým má být přenášeno zabezpečovací zařízení, charakter střežených objektů. Šlo o standardní služby a jejich poskytování, poptávka byla obecná. Svědek obdržel poptávku od Ing. [jméno] [příjmení]. V roce [rok] až [rok] dělala obchodní ředitelku [anonymizováno] paní [příjmení]. V dané době dělali několik průzkumů trhu na základě jim dodané nabídky, přičemž v rámci své činnosti dostávají a poskytují standardní veřejně dostupné informace. Společnost [anonymizováno] Bezpečnostní systémy jako agentura jim neřekla, pro koho se průzkum dělá. V minulosti dělali asi 4 až pět zakázek týkajících se nabídek cen pro monitoring žalované. Podle dopisu Mgr. [jméno] [příjmení], ředitele sekce bezpečnosti žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], adresovaného předsedovi představenstva žalobkyně, generální ředitel, Ing. [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum] potvrdil, že Mgr. [příjmení] [příjmení] je osobou pověřenou jednat za žalovanou se žalobkyní, navíc požádal o formální písemné pověření ve smluvních věcech týkajících se žalobkyně, které mu bylo podepsáno [datum]. Podle svědka tím byl vytvořen dostatečný rámec, z něhož bylo patrné, že je osobou oprávněnou jednat ve všech záležitostech žalované se žalobkyní, když každodenní otázky byly řešeny na různých úrovních, což bylo zcela běžné, tudíž platilo ustanovení § 15 odst. 1 obch. zák., že kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Ze spisů vedených zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], v daných věcech byl zjištěn únik důvěrných informací, jenž se týkal osob [příjmení] a [anonymizováno]. Řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo již pravomocně skončeno, že k přebírání informací týkajících se [anonymizováno] byla oprávněna žalovaná, dále [právnická osoba] a tým, jenž jednal u žalobkyně v letech [rok], [rok], [rok], konkrétně pánové [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a další, protože se průběžně měnili ve funkcích. Za žalovanou na základě zmocnění jednal svědek [příjmení] osobně. Ostatní shora uvedené osoby byly k uvedenému oprávněny z titulu své pozice u žalované nebo [právnická osoba], tj. ředitel sekce bezpečnosti, resp. všechny osoby, které funkci zastávaly z titulu uvedené funkce, tj. z titulu své funkce rovněž ředitel právní sekce [příjmení], svědek [příjmení] také osobně jako specialista na řízení provozu. Vedle shora uvedených osob se s důvěrnými informacemi seznamovaly i osoby, jež se účastnily jednotlivých jednání, např. pánové [anonymizováno] jako ředitel [právnická osoba], jenž se zabýval specifikací díla, tj. [anonymizována dvě slova] neměl pověření, [obec] pracoval později pro [právnická osoba] Jednatel žalobkyně začal vyhrožovat ohledně ochrany důvěrných informací až v roce [rok]. Do uvedené doby docházelo běžně k rozesílání důvěrných informací e-mailovou poštou, jak vyplynulo rovněž ze shora uvedené e-mailové komunikace. Ve stejné době byla spolupráce s žalobkyní výborná. Písemný akt týkající se oprávnění příslušných osob k přebírání důvěrných informací od žalované svědek [příjmení] neviděl. V roce [rok] byl ministrem vnitra [jméno] [příjmení]. Ředitel sekce bezpečnosti [příjmení] byl odvolán a v srpnu [rok] nastoupil [příjmení], jenž se nechoval správně jako ředitel sekce bezpečnosti, proto byl následně odvolán a nato vypověděl bez vědomí generálního ředitele žalované smlouvy s žalobkyní. Nastala krize, kterou musel řešit svědek [příjmení] vytvořením dalšího subjektu. Účastnil se podepisování smluv o cesích v dubnu [rok], přitom dbal, aby předmět smluv byl v souladu s bezpečnostními zájmy žalované a přechod byl plynulý bez ohrožení bezpečnosti žalované. U podpisu smlouvy dne [datum] byli přítomni generální ředitel žalované [příjmení], jednatel žalobkyně, pan [příjmení], [příjmení], za [právnická osoba] [příjmení], Dr. [příjmení], svědek [příjmení] za bezpečnost žalované a [anonymizováno] O uvedených smlouvách svědek [příjmení] jednal za přítomnosti pánů [příjmení], [příjmení], [příjmení], někdy i právního zástupce [příjmení] nebo někoho v jeho substituci. Svědek od žalobkyně dostával informace spočívající v detailech týkajících se procesu výstavby [anonymizováno], jež měla [právnická osoba] získat od žalobkyně a měl být kopií stávajícího [anonymizováno]. Pokud šlo o smlouvu o dílo z dubna 2014, žalovaná nebyla spokojená, neboť usilovala o získání nového projektu od žalobkyně, a to konkrétně o specifická schémata, neboť bez specifikace softwaru, licencí, zdrojových kódů, nešlo o nový projekt. Projekt, jenž měla žalovaná k dispozici od žalobkyně, byl původní a zcela obecný. Jednatel žalobkyně nepožadoval od svědka pověření opravňující jej k jednání za žalovanou, protože věděl, že je svědek pověřen generálním ředitelem žalované. U některých jednání byl sám generální ředitel žalované přítomen. Podle svědka byla komunikace mezi jednatelem žalobkyně a svědkem pracovní, když neobsahovala žádné supertajné informace. [ulice] se žalobkyní a vztahy s jednatelem žalobkyně byly velmi dobré po celou dobu spolupráce až do roku 2014, následovalo jejich vyhrocení. Vyjednavačem byl pan [příjmení]. Realizační projekt o výstavbě [anonymizováno] se měl stát dodatkem smlouvy o dílo, přičemž se na něm pracovalo od léta 2013. Žalovaná obdržela první verzi projektu před uzavřením cesí v dubnu 2013. Ochrana informací žalované byla v jednotlivých dílčích smlouvách od roku 1996, byla zajištěna smluvními pokutami a vycházelo se z předmětu ceny díla. V daném případě měl [anonymizováno] hodnotu 10 000 000 Kč Smluvní pokuta 5 000 000 Kč za jednotlivé porušení smlouvy byla příliš vysoká. Na stanovení smluvních pokut existoval u žalované vnitřní předpis, jímž byla v rozhodné době upravena tvorba smluv a pravidla pro výši smluvních pokut. Pravidla se v průběhu doby měnila. Svědek [příjmení], pracoval na realizačním projektu DC jako technický ředitel žalobkyně, podílel se na vytvoření realizačního projektu [anonymizováno]. Autorem byl pan [příjmení] a kolektiv a svědek byl součástí daného kolektivu. Svědek je autorem tabulek a obrázků verze 8.0 projektu [anonymizováno], které pocházely z jeho [anonymizováno] Pan [anonymizováno] uvedené tabulky a obrázky autorizoval. Pokud šlo o text uvedené verze, odrážel skutečnost, tj. stávající [anonymizováno]. Dostali za úkol vystavět klon pultu v prostoru [právnická osoba] Součástí textu byly odkazy na normy volně dostupné, avšak na straně 3 byly popisovány normy a jejich aplikace už byla specifická. V kapitole 3 označené„ Navrhované řešení“ byly veškeré bezpečnostní a servisní úkony, jež se měly duplikovat u žalované. Prostorové řešení bylo rovněž citlivým údajem. Sabotáž by mohla být snazší, pokud by škůdce znal prostorové řešení a popis dispečinku, jaký je obsažen v projektu. V kapitole 7 bylo technické řešení, tzv. blokové schéma pultu. V kapitole 7.3 byla popsána komunikace softwaru a hardwaru, specifická byla tím, že ji vytvořili samy. V příloze 1 byl polohopisný obrázek pracoviště, v příloze 2 byla bloková schémata propojení a jejich ústění, nejdůležitější byla příloha 3 - tabulka komunikačních kanálů, svědek se podílel na její tvorbě 15 let. Byla v ní kapacita a způsoby použití jednotlivých linek, byla v ní i IP komunikace, přímo modul, který za tím účelem vyvinuli, šlo o jejich vynález. Odborník by byl schopen podle uvedeného projektu popsat fungování celého systému. Soudním znalcům z [anonymizováno], kteří na základě uvedeného podkladu zpracovali posudky na žádost žalované, podklad stačil k cenovému hodnocení projektu, když se jednalo o unikátní pracoviště, jedno ze dvou v republice certifikovaných certifikačním institutem, které splňovalo oborové normy. Předpokladem samotné certifikace bylo utajení informací o uvedeném systému. Žalovaná kladla požadavky na rozšíření a pan [příjmení] a kolektiv vše zapracovávali do projektu, s nímž seznamovali žalovanou prostřednictvím styčných důstojníků žalované, kterých bylo několik, jedním z nich byl pan [příjmení] jako bezpečák. Svědek [příjmení] působil v projektu jako mediátor zúčastněných stran. Pokud šlo o sdílení informací, týkaly se stavební připravenosti, komunikačními trasami, zda budou ve vlastnictví žalované nebo žalobkyně. Žalované poskytli tabulku se svolením pana [příjmení]. Svědek nevěděl, zda tím došlo ke zneužití informací žalobkyně. Měl však osobní zkušenost, že tabulka, jíž dal k dispozici žalované, se k němu dostávala zpět z různých stran od cizích operátorů jako např. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Žalobkyně využívala služby jmenovaných společností. Znaly se. Např. přišel technik od shora uvedených operátorů a ptal se zaměstnanců žalobkyně, proč poptává služby s odkazem na uvedenou tabulku [právnická osoba] Svědek nevěděl, jak se dostaly informace z uvedeného projektu [anonymizováno] až ke shora uvedeným operátorům. Celý systém měl prostřednictvím [anonymizováno] chránit nejen osoby, ale i poštovní objekty, vozy, truckery pro doručovatelky, několik tisíc zákazníků z běžného sektoru. Truckery popsal svědek jako zařízení, která měla u sebe doručovatelka. Šlo o pilotní projekt 10 až 15 kusů, jenž nebyl později rozšířen, přičemž šlo o životy lidí. Jejich zařízení užívali ti, kterým šlo o život. Provozovali najatou zásahovku, současně se volala i policie. Některé obrázky v projektu z dubna 2014 byly stejné jako v projektu z roku 2003. Projekt se však stále vyvíjí, přičemž základ zůstává. Mění se např. software. K technické zprávě monitorovacího [anonymizováno] z června 2003 a k projektu verze 8.0 z dubna 2014, svědek uvedl, že laicky viděno je uvedené schéma shodné, avšak vývoj ze schématu nelze vyčíst. Propojení telefonních linek a zpracování a vyhodnocení údajů bylo v projektu nové, což bylo popsáno ve shora uvedeném textu. Sériová schémata vždy zůstanou ve stejné podobě. Komponenty systému lze poskládat jinak, avšak systém se bude chovat obdobně, něco nemusí fungovat. Logika rozhodování softwaru by se musela přizpůsobit. [příjmení] činnosti byly popsány v kapitole 3, 4, 5. Projekt neobsahoval technické specifikace, neboť šlo o hrubý projekt, dělaly se jednotlivé popisy. Některé informace se držely z důvodu obchodního tajemství. K příloze [číslo] projektu uvedl, že se z něj vyčte kapacita a způsoby použití, šlo o jakýsi předpis obdobný jako na dobrou svíčkovou. Např. termín jednotné číslo v tabulce v příloze [číslo] bylo dostupné z jakékoli sítě, i z telefonu bez simky. Unikátní bylo, že se uvedené číslo používá, avšak neuvádí se, které číslo to je. Unikátní bylo poskládání všech linek, používali všechny operátory, na čemž byl [anonymizováno] postaven. Projekt ve verzi 8.0 trval 8 až 10 let, tj. po celou dobu spolupráce se žalobkyní. [příjmení] vytvořili z jednotlivých fragmentů, které tvořili po shora uvedenou dobu. Celý projekt byl započat v roce 2003. Jednatel žalobkyně vždy někoho přivedl od žalované, představil jej a řekl, co má uvedená osoba u žalované na starosti, a aby ji seznámili s jednotlivými podrobnostmi. Svědek si pamatoval za uvedenou dobu na 5 až 6 ředitelů sekce bezpečnosti žalované, jejich náměstky, zaměstnance. Byly jich celé zástupy. Jednatel žalobkyně vždy uváděl ke konkrétním osobám, zda se s nimi může či nemůže uvedená osoba seznamovat, tj. zda má uzavřenou dohodu o mlčenlivosti, podle toho se k ní tak chovali. Operátoři sami přišli s tím, že jim žalovaná sama poskytla tabulku s důvěrnými informacemi, ačkoliv uvedení operátoři nebyli spolupracovníky shora zmíněného autorského kolektivu a do projektu ničím nepřispívali. Věděl, jak se má chovat k [právnická osoba] Smlouva upravovala i vztah k třetím osobám. Jako zaměstnanec žalobkyně měl povinnost předem žádat zaměstnavatele o souhlas, zda jednat s určitou osobou a dodržoval ji. Pokud šlo o vývoj části projektu, kterou označoval svědek za vynález kolektivu pana [příjmení], uvedenou zpracovali na žádost žalované o snížení komunikačních nákladů, nalezli řešení spočívající ve využití stávající datové sítě žalované, na čemž nebylo nic nového, avšak tým pana [příjmení] vyvinul zařízení, které bylo součástí sítě žalované. Jednali s dodavatelem sítě pošty a modul jimi vyvinutý se stal součástí balíčku softwaru dodavatele, aby vše spolu fungovalo, poskytli jim podklady. Klon [anonymizováno], verzi projektu 8.0 stavěli na základě zadání, jeho realizace počínala podle verze projektu 1.0 a pak se projekt měnil. Projekt obsahuje řadu informací, jejichž zneužitím by mohla zasvěcená osoba celému systému škodit. V projektu byly obsaženy indicie ke zneužití projektu a k sabotování činností. Pokud šlo o období působení jednotlivých osob u žalované a pozice, v jakých působily u žalované nebo u [právnická osoba], vyšel soud z jednotlivých dohod o pracovní činnosti, ze jmenování, z dohod o zrušení dohody o pracovní činnosti o pracovním zařazení po odvolání, dohod o rozvázání pracovního poměru, výpisů z obchodních rejstříků příslušných osob. Soud při posuzování věci přihlédl k obsahu důkazů provedených zdejším soudem rovněž v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], jež se rovněž týkalo účastníků tohoto řízení, přičemž z výpovědi svědka [příjmení] zjistil, že měl jako ředitel bezpečnosti žalované od srpna [rok] do prosince [rok] vědomost o problému se zadáním posudku [anonymizováno] v [obec]. Znalecký posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum] nařídil svědek přezkoumat, přičemž posudek se týkal zhodnocení budování [právnická osoba], jenž svědek obdržel e-mailem v únoru [rok] od jednatele [právnická osoba] a nechal jej přezkoumat, neboť z něho vyplynulo, že pokud se bude nadále pokračovat v činnosti v něm specifikované, dojde ke konkrétnímu ohrožení. Svědek potvrdil, že předmětný posudek vytiskl a zadal úkol, aby hledali ve spojení s tehdejším ředitelem bezpečnosti poštovního provozu znalecký ústav, jenž by uvedený materiál přezkoumal. Hledal znalecký ústav schopný zhodnotit formální stránku citovaného znaleckého posudku. Našel znalecký ústav [anonymizováno] v [obec], jenž měl oprávnění přezkoumat materiál a říci, zda jde či nejde o znalecký posudek. Svědek nezkoumal, komu se u [anonymizováno] v [obec] dostane do rukou. O vypracování nového znaleckého posudku se neradil s žádným právníkem. S [anonymizováno] v [obec] přímo komunikoval ohledně vypracovávaného posudku Ing. [anonymizováno], jenž vše připravoval. Svědek [příjmení], znalce z oboru informatika, informační technologie, ekonomika a kybernetika, zpracoval v projednávané věci k důkazu znalecký posudek č. [tel. číslo] ze dne [datum] s tím, že trval na svých závěrech uvedených v citovaném znaleckém posudku a rovněž se ztotožnil se závěry znaleckého posouzení č. [tel. číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], že důvěrné, neveřejné informace o technických provozních, komunikačních a bezpečnostních skutečnostech mohou být zneužity konkurenčními společnostmi, vycházel přitom i ze znaleckého posudku Ing. [příjmení], z vyjádření jiných odborníků a z jiných materiálů, navíc vycházel ze své osobní zkušenosti, kdy měl firmu, jež se rovněž zabývala kamerovými systémy, tudíž materiály, jež mluví o komunikačních vrstvách, o dojezdech automobilů, o počtech automobilů, o schématech, o celém systému, jakým pracuje např. určitá bezpečnostní služba u [anonymizováno], jedná se o informace, jež jsou značně náchylné ke zneužití. Na obecném příkladu popsal, že pokud někde namontoval tři kamery, každý vidí tři kamery a ty kamery buď snímají obrázek, nebo jde jen o smyčku, jež je nesnímá a teď kamera může být napojená na nějaký cloud. Svědek [příjmení] potvrdil, že daný posudek obsahoval informace, jež se daly zneužít, mohly mít význam pro konkurenci, neboť každý dělá určitou zabezpečovací činnost jinak a každý se to snaží udělat pořádně, a pokud někomu řeknu, že mně to jde a dělám to pořádně, tak on se to snaží napodobit, samozřejmě existují finty, které se neříkají konkurenci, jež se zabývá stejným předmětem činnosti. Každý má své tajemství, které stojí peníze. Svědek [příjmení], znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování zboží měřící, výpočetní a spotřební elektroniky, dále v oboru elektronika, měřící, výpočetní a spotřební elektronika a v oboru kybernetika, výpočetní technika, jenž se vyjadřoval ke zpracování znaleckého posudku [číslo] [rok], o běžné nedostupnosti nebo obecné nedostupnosti informací v určitých obchodních kruzích uvedl, že se týkaly objektů žalované a žalobkyně, a možností zneužití informací včetně napadení systému. Jednalo se konkrétně o schémata výjezdu, ceny projektů, přičemž uvedená problematika souvisí s obchodním tajemstvím konkrétní firmy, kterého mohla konkurenční firma využít, kdyby podala protinávrh nebo chtěla zjišťovat informace, které neví. Informace, mohou mít význam pro konkurenci, např. cena, od které se může odvíjet nabídka konkurence, tj. jaké konkrétně popsané služby za jaké konkrétní ceny poskytuje konkurenční společnost. Cena služeb uvedených ve znaleckém posudku byla pro konkurenční firmu zajímavou informací z pohledu podávání protinávrhu ve výběrovém řízení, když konkurenční firma díky uvedené informaci může dát nižší cenu. [příjmení] výběrové řízení bylo z důvodu dohadů žalobkyně se žalovanou, v posudku vycházel ze skutečnosti, že se šlo o ceny žalobkyně, protože zadání vypracovat znalecký posudek dostal od žalobkyně. Svědek [příjmení], znalec se specializací technická a jiná bezpečnost osob a majetku, bezpečnost měst, obcí a městských částí, ochrana a bezpečnost osobních údajů, podle měřítka běžné praxe, co je považováno za informaci důvěrného charakteru, jež by měla být nějakým způsobem neveřejná, a jež měla putovat pouze mezi smluvními stranami, pak znalec jasně a zřetelně uvedl, že zejména u bezpečnostních věcí nebo zajištění bezpečnosti, nejenom kriminality, jde o obor, který uvedené předpokládá. A i některá ustanovení různých zákonů včetně třeba § 504 o. z. Zároveň zmínil, že je třeba za důvěrnou informaci považovat informaci o cenové politice. Pokud šlo o znalecký posudek Ing. [příjmení], znaleckým úkolem nebylo posoudit, zda-li se k uvedenému Ing. [příjmení] vyjadřuje. Znalec vycházel z vlastních zkušeností. Sám byl ve své praxi jednou velkou státní společností osloven, aby zpracoval posudek, kde by se vyjádřil k ceně bezpečnostních technologií. V oblasti zjišťování bezpečnosti subjektů včetně všech navazujících činností nejsou běžně dostupné informace, které byly uvedeny ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] a týkaly se cenové politiky ve vztahu k velkým zákazníkům. Znalec odkázal na část 4 znaleckého posudku Ing. [příjmení], jenž se týkal specifikace dohledového centra žalované, tabulka – technická podpora, poznámka, pak je položka, část 1, bod 2-3, kde byly uvedeny cenové parametry, dále v části označené„ specifikace dohledového centra [anonymizováno]“ pod tabulkami a zároveň druhá tabulka finanční náklady. Zabýval se znaleckým posudkem Ing. [příjmení] z pohledu, zda v jeho znaleckém posudku jsou důvěrné informace, které by bylo lze zneužít, zda se měly strany smlouvy nějak chránit, aby nebyly zneužity, což by neslo další bezpečnostní rizika. Strany uzavřely smlouvu, ze které vyplynulo, že obě strany si byly vědomi uvedeného rizika. Technické požadavky na přenos, příjem a další zobrazení poplachového signálu jsou informace neveřejné, důvěrné a zneužitelné konkurencí, a to jak z vnějšího, tak z vnitřního prostředí. Neměly být zveřejňovány ani před celou škálou zaměstnanců, pouze měly být uvolněny někomu. Důvěrné informace mohou přinést ztrátu majetkovou, ztrátu prestiže nebo ztrátu obchodních příležitostí, což je základ. Pokud šlo o činnost dispečera, šlo o specifické informace pro žalovanou, neveřejné, důvěrné, zneužitelné jak konkurencí, tak potencionálním pachatelem trestné činnosti. Činnosti dispečera jsou přednastavené činnosti, poplachové věci, v některých případech dispečer má automatickou povinnost okamžitě zalarmovat výjezd, v některých situacích by měl provést ověření, jsou vytypované určité doby, aby nedocházelo k planým výjezdům. Specifika [anonymizována dvě slova] žalované je plná vysoce důvěrných neveřejných informací týkající se nadstavby nadstandardní dispečink [anonymizováno], cen, služeb, ceny výstavby nového dispečinku, stanovení ceny technické podpory. Uvedené představuje neveřejné, důvěrné, jedinečné a zneužitelné informace potencionálním pachatelem trestné činnosti a zejména konkurencí. Shora uvedené osoby byly s důvěrnými informacemi seznámeny, ačkoliv k tomu nebyl ze strany žalobkyně udělen písemný souhlas a ačkoliv žalobkyni nebyly předloženy dohody o mlčenlivosti uzavřené s uvedenými osobami. Podle zápisu z jednání dne [datum] za přítomnosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za žalovanou, [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za žalobkyni vyplynulo, že jmenovaní přítomní jednali na téma smlouvy o dílo spočívající ve výstavbě [anonymizováno] a připomínky k realizačnímu projektu. Kromě stavební připravenosti, kterou řešili pod bodem 2, popsal [jméno] [příjmení] dle bodu 3) zápisu technické řešení sekundárního pultu a osvětlil možnost vytvořit z něj modul primární. Dále jednali o předání dílčího plnění žalobkyní, uvedení do zkušebního provozu a jeho podmínkách v budově [ulice]. Žalobkyně na jednání požadovala uzavření trojstranné dohody o zajištění výhradního poskytování služeb na nově vybudovaném [anonymizováno] žalobcem. [jméno] [příjmení] odmítl, že by se uzavření takové smlouvy mělo stát podmínkou splnění smlouvy o dílo. V bodu 8. zápisu byl zaznamenán požadavek [jméno] [příjmení] vyzvat všechny zúčastněné na autorském kolektivu [jméno] [příjmení] o smluvně závazné připomínky. Současně [příjmení] [příjmení] upozornil na ochranu důvěrných informací tak, aby se okruh osob seznamovaných s problematikou [anonymizováno] dále nerozšiřoval. Zápis pořídil Ing. [jméno] [příjmení]. Dopisem datovaným [datum] se na žalovanou jménem žalobkyně obrátila tehdejší právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] a mimo jiné žádala, aby žalovaná žalobkyni předložila aktualizovaný seznam zaměstnanců [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], kterým byly nebo budou poskytnuty důvěrné informace ve smyslu [číslo] Smlouvy z [datum], žádosti o písemný souhlas pro další osoby, dohody o závazku mlčenlivosti uzavřené s těmito osobami a sdělení opatření, která byla přijata po odchodu pánů [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno]. Z mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [jméno] [příjmení], členu představenstva žalobkyně a v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], vyplynulo, že v něm byl popsán způsob reakce na poplach, kdy operátor uvidí [registrační značka] a jeho polohu a oznámí tíseň odpovědnému dispečerovi k prověření, ten zásah buď odvolá, nebo povolá policii, přičemž se jednalo o důvěrnou informaci, se kterou se mohli seznamovat pouze osoby s uzavřenou dohodou o mlčenlivosti. Z mailu z [datum] [jméno] [příjmení] zaslaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se jednalo o strukturovanou odpověď k projektu, jak byla v rámci širšího týmu [anonymizováno] projednána. Z mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že šlo o pasáž ze vzájemné komunikace o projektu [právnická osoba], jako příloha emailu byl označen„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, zpráva byla v kopii zaslána [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Opět se jednalo o zprávu, jež obsahovala důvěrné informace, s nimiž se mohla seznamovat pouze osoba s uzavřenou dohodou mlčenlivosti. Podle mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] se jednalo o připomínkování projektu [anonymizováno], tj. opět o důvěrné informace, když přílohou mailu byl uvedený projekt a jmenovaný žádal o doplnění kapitoly [číslo] projektu s názvem Hardware a software, zprávu poslal v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z mailu odesílatele [jméno] [příjmení] adresovaného [jméno] [příjmení] dne [datum] vyplynulo, že spolu účastníci komunikovali o připomínkování projektu, žalovaná vytýkala žalobkyni nezapracování požadavků [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] V mailu byla zmínka o mimořádné události, střelbě na poště [obec]. Z mailu ze dne [datum] vyplynulo, že jeho odesílatel [jméno] [příjmení] zaslal upravený projekt [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Shora uvedené maily obsahovaly důvěrné informace, avšak uvedené osoby neměly uzavřenu se žalobkyní smlouvu o mlčenlivosti a žalovaná ani nepředložila žalobkyni seznam osob, jež byly poučeny o povinnosti mlčenlivosti. Z mailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplynulo, že odesílatel jej odeslal Ing. [jméno] [příjmení] a v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž obsahem emailu byl komentář k dokumentu žalobkyně jako příprava na následující osobní jednání. Pojednával o provozní a technické podpoře a přepojení objektů z [anonymizováno] žalobkyně na [právnická osoba], dále požadavek harmonogramu předání činností žalobce na [právnická osoba] Přílohou emailu byl dokument„ Katalog činností a služeb. Šlo opět o komunikaci o důvěrných informacích osob, jež nebyly na seznamu osob s uzavřenou povinností mlčenlivosti. Z mailu ze dne [datum] vyplynulo, že [příjmení] [příjmení], předseda představenstva žalobkyně zaslal [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] rozpracovaný projekt [právnická osoba], z něhož vyplynulo, že autorem přílohy smlouvy o dílo ze dne [datum], která nahradila projekt [anonymizováno], byl [jméno] [příjmení]. Emailem ze dne [datum] [jméno] [příjmení] byl zaslán Katalog činností adresovaný svědku [příjmení], ve kterém jej žádal o připomínky a mailem ze dne [datum] o schválení cen z katalogu činností s tím, že mailem ze dne [datum], jednatel žalobkyně sdělil, že je připraven jednat mj. s [jméno] [příjmení]. Mailem ze dne [datum] jednatel žalobkyně adresoval zprávu o jednáních v průběhu tří měsíců řadě zástupců žalované a [právnická osoba], současně ocenil snahu [jméno] [příjmení]. Uvedený email poslal Ing. [příjmení] a v kopii mj. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. Mailem ze dne [datum] adresované [jméno] [příjmení] a v kopii [jméno] [příjmení] odesílatel nastiňoval adresátům možnosti budoucí spolupráce. Mailem jednatele žalobkyně, [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [jméno] [příjmení], jejíž přílohou byl Dodatek [číslo] ke Smlouvě o dílo uzavřené s [anonymizováno], odesílatel uvedl, že se jedná o pracovní materiál„ naší“ skupiny, v podstatě žalobkyně sdělovala důvěrné informace. Stejně tak se důvěrné informace ocitly v příloze emailu [jméno] [příjmení] ze dne [datum] v 13.32 hod. adresovaného [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jehož součástí byl Projekt [anonymizována dvě slova] ve verzi 7.0, když šlo o širší verzi ve srovnání s verzí 8.0 z dubna 2014. Projekt obsahoval vyznačené pasáže, se kterými žalovaná zásadně nesouhlasila a které v následné verzi projektu 8.0 byly vypuštěny. Projekt vycházel z projektu [anonymizováno] centrum žalované z roku 2003, který byl žalovanou schválen a odkazuje na výchozí specifikaci předmětu díla, kterou vypracoval ředitel [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně verzi 7.0 rozesílala zaměstnancům žalované a [anonymizováno], obě verze projektu přitom z větší části obsahovaly totožné informace. Žalobkyně tudíž předžalobní výzvou č. III ze dne [datum], vyzvala žalovanou ke splnění smluvních povinností, avšak žalovaná žalobkyni nepředložila aktualizované seznamy svých zaměstnanců, kteří byli s důvěrnými informacemi seznámeni, tudíž v souvislosti s porušením smlouvy vyzvala žalobkyně následně žalovanou v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy k zaplacení smluvní pokuty 5 000 000 Kč, jejíž součástí bylo i poučení žalované, že nebude-li předmětná pohledávka uhrazena do 15 dnů, obrátí se žalobkyně žalobou na soud. 38 Soud vycházel z prokázaných skutečností, že žalobkyně opakovaně požadovala po žalované plnění smlouvy o ochraně důvěrných informací, což jasně vyplynulo z konkrétně v řízení provedených důkazů žádostí o poskytování součinnosti z [datum], z e-mailu mezi panem [příjmení] a [anonymizováno] z [datum], z písemného odsouhlasení seznamu z [datum], z e-mailu paní [příjmení] panu [příjmení] a v kopii [příjmení] z [datum], z dopisu pana [příjmení] z [datum] ve spojení s jeho svědeckou [anonymizováno], ze zápisu z jednání z [datum], z e-mailu z [datum]. Žalobkyně opakovaně žádala o předložení seznamu a smluv o mlčenlivosti, avšak bylo jí vyhověno pouze v několika případech, když žalovaná o souhlas se seznámením určitých zaměstnanců s důvěrnými informacemi požádala. Žalobkyně průběžně žádala o plnění smlouvy týkající se seznamů zaměstnanců žalované, kteří se seznamovali s důvěrnými informacemi. Zakázka žalobkyně u žalované se týkala vysokých finančních obratů, tudíž žalobkyně již z podstaty věci nemohla ukončit spolupráci se žalovanou při neplnění jejích dílčích povinností. Jak vyplynulo ze shora citovaného dopisu Mgr. [příjmení], žalobkyně žádala o aktualizovaný seznam zaměstnanců žalované a [právnická osoba] Žalobkyně žádala ve smlouvě zmíněné seznamy, avšak nebyly jí poskytnuty. Z důvodu ochrany důvěrných informací si žalobkyně dala do smlouvy smluvní pokutu [částka]. Pokud šlo o osobu Ing. [anonymizováno], jmenovaný pracuje v současnosti pro [právnická osoba], tj. konkurenční firmu žalobkyně, jež pracuje pro žalovanou a rovněž podniká na trhu bezpečnostních služeb. Žalovaná se zřetelem k charakteru jí poskytovaných důvěrných informací žalobkyní měla vyvinout patřičné úsilí podle článku 3.8. smlouvy, aby důvěrné informace žalobkyně chránila. Ve skutečnosti žalovaná pouze v několika málo případech žádala o souhlas se seznámením pouze některých lidí s důvěrnými informacemi, a to osob mimo jiné i z okresních a krajských poboček. Některé z uvedených osob měly smlouvu o mlčenlivosti, některé nikoliv. V řízení bylo prokázáno provedenými důkazy, že s důvěrnými informacemi byly seznamovány osoby, které uvedené souhlasy neměly. Skutečnost, že šlo o důvěrné informace, byla rovněž prokázána. Pokud šel e-mail od žalobkyně ven, vše bylo v pořádku, avšak žalovaná sama neměla oprávnění seznamovat jiné osoby s důvěrnými informacemi poskytnutými žalobkyní žalované. V řízení bylo prokázáno, že byli s důvěrnými informacemi žalovanou seznámeni JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], Mgr. et. Bc. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ke konkrétnímu porušení smlouvy citované shora došlo jednak dne [datum], kdy Ing. [jméno] [příjmení], CSc. seznámil prostřednictvím emailové komunikace JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] s podrobnými pravidly monitoringu [číslo] vozidel. Dne [datum] PhDr. [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailové komunikace potvrdil, že důvěrnými informacemi disponuje, přestože k tomu nebyl oprávněn. [příjmení] [jméno] [příjmení], členovi představenstva žalobce, strukturované body k projektu, s jehož detaily vůbec neměl být seznámen. Dne [datum] Mgr. et. Mgr. [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailové komunikace potvrdil, že má k dispozici důvěrné informace a že je předává JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] Mgr. et. Mgr. [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailové komunikace seznámil JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] s projektem [anonymizováno] centra [právnická osoba] Dne [datum] Mgr. et. Mgr. [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailové komunikace potvrdil, že má k dispozici realizační projekt dohledového centra, a oznámil žalobkyni, že jej předává JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně měla v uvedené době za to, že s projektem byl seznámen výlučně ředitel [jméno] [příjmení]. Dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], CSc., prostřednictvím emailové komunikace seznámil JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] a Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] s projektem [anonymizováno] centra [právnická osoba] Dne [datum] Mgr. et. Bc. [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailové komunikace neoprávněně seznámil JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] s [anonymizováno] činností a služeb a s vymezením předmětu Smlouvy. Dne [datum] Mgr. et. Bc. [jméno] [příjmení] prostřednictvím emailové komunikace znovu potvrdil, že má k dispozici důvěrné informace [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova]. Žalovaná po dobu své činnosti a v rámci spolupráce se žalobkyní shromažďovala informace k zahájení činnosti vlastního systému, vybudovaného na know-how žalobkyně. Žalobkyně byla se žalovanou řadu let v obchodním vztahu na základě smluv o dílo. Dohodla se s ní posléze na změně spolupráce, na vybudování vlastního [anonymizováno] a [anonymizováno] pro [právnická osoba] a cesi svých práv a povinností na tuto dceřinou společnost žalované. Žalovaná následně svěřila ochranu své bezpečnosti jinému subjektu a rozhodla se nadále služby žalobkyně nevyužívat. Žalovaná i [právnická osoba], jsou právnickými osobami, které jednaly prostřednictvím svých statutárních zástupců a zaměstnanců, a adresátem důvěrných informací byly právě prostřednictvím statutárních orgánů a pověřených zaměstnanců. Smluvní strany předmětnou smlouvu uzavřely za účelem„ zpřesnění a posílení ochrany všech informací o žalobkyni, [anonymizována dvě slova] žalobkyně ([anonymizováno] dohledové centrum [anonymizováno] centrální ochrany), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova]), způsobu napojení či přepojení objektů [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] know-how, které sdělí žalobkyně dalším smluvním stranám [anonymizováno] a [příjmení] v souvislosti s cesí jednotlivých práv a povinností či cesí smluv uzavřených mezi žalobkyní a [anonymizováno] a současně informací týkajících se plnění poskytnutých v budoucnu žalobkyní [příjmení] či [anonymizována dvě slova] při zajištění dodávek a služeb [anonymizována dvě slova] žalobkyně pro zajištění cedovaných práv, povinností a smluv (dále jen„ Důvěrné informace“). Definice pojmu„ důvěrná informace“ je obsažena v čl. 2 smlouvy:„ 2.1 Za důvěrné informace považují smluvní strany veškeré informace, které získají [anonymizováno] a [příjmení] od žalobkyně v souvislosti s veškerými činnostmi žalobkyně zejména souvisejícími s přípravou či realizací cese práv, povinností či celých smluv, poskytnutých plnění, činnosti [anonymizována dvě slova] žalobkyně, bezpečnosti připojených objektů, bezpečnosti pracovníků žalobkyně či [anonymizována dvě slova], technických řešení pro [anonymizována dvě slova] ([příjmení] síť [anonymizována dvě slova]), otázkami připojení a přepojení objektů [anonymizována dvě slova] a o kterých vzhledem k povaze takových informací mohly předpokládat, že na jejich utajení má žalobkyně, která tyto informace poskytla, oprávněný zájem, nebo které nejsou v obchodních kruzích běžně dostupné, aniž by bylo nutné tyto informace jako důvěrné vždy jednotlivě označovat. Toto nevylučuje možnost v jednotlivých případech při zvýšeném zájmu toto označení pro jednotlivé informace použít. Smluvní strany berou na vědomí, že některé z důvěrných informací mohou být předmětem obchodního tajemství žalobkyně, chráněným dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku. 2.2 Důvěrnými informacemi jsou informace existující v jakékoli podobě, zachycené a předané mezi žalobkyní a [anonymizováno] a [příjmení] v jakékoli formě (ústně, telefonicky, písemně, elektronicky či jinak), bez ohledu na to, zda původcem těchto informací je žalobkyně či zda tyto informace byly smluvní straně poskytnuty třetí osobu a/nebo se takové třetí osoby týkají. 2.3 Za důvěrné informace dle této smlouvy smluvní strany považují zejména informace žalobkyně ohledně know-how [anonymizována dvě slova] žalobkyně. Součástí předmětu ochrany je i služba technické podpory žalobkyně a informace související s napojením a přepojením všech již monitorovaných objektů [anonymizována dvě slova] a technické, právní a bezpečnostní informace s tím související. Bez písemného souhlasu se nesmí využívat technické řešení vyvinuté žalobkyní v souvislosti s provozem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] V ustanovení 3.2. smlouvy se žalovaná výslovně zavázala, že veškeré poskytnuté nebo zpřístupněné důvěrné informace, neposkytne ani nezpřístupní třetí straně, která nebyla adresátem důvěrné informace, bez obdržení předchozího písemného souhlasu ze strany žalobkyně. Dle čl. 4 a čl. 4 se závazky v této smlouvě nevztahují na důvěrné informace, které jsou v době jejich poskytnutí veřejně dostupné nebo které byly s písemným souhlasem druhé strany, které se informace týkají, z těchto závazků vyjmuty. V ustanovení 5.2. smlouvy se pro případ, že by došlo ze strany žalované k porušení smluvních povinností týkajících se způsobu nakládání s důvěrnými informacemi, dohodly na povinnosti žalované uhradit za každé jednotlivé porušení smluvní povinnosti žalobkyni smluvní pokutu. Ustanovení 5.2 smlouvy výslovně uvádí, že„ v případě, že [anonymizováno] nebo [příjmení] poruší povinnosti dle této smlouvy, zejména povinnosti uvedené v čl. 3 a v čl. 6 smlouvy (Závěrečná ustanovení), uhradí společně a nerozdílně žalobkyni, která byla porušením těchto závazků dotčena, smluvní pokutu ve výši 5 000 000 Kč (pět milionů korun českých) za každé jednotlivé porušení dotčených povinností. Tato smluvní pokuta byla splatná do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy k úhradě povinné smluvní straně. Nárok na náhradu případné škody není úhradou kterékoliv smluvní pokuty dotčen." Mezi účastníky bylo nesporné, že při podpisu smlouvy nebyl jako nedílná příloha připojen seznam osob oprávněných se seznamovat s důvěrnými informacemi. 39 V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nedodržela smluvený postup předložit žalobkyni ke schválení seznamy osob, které měla v úmyslu s důvěrnými informacemi seznámit včetně dohod o mlčenlivosti, které s nimi uzavřela, když uvedené seznamy se měly stát nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně předpokládala aktualizaci uvedených seznamů v důsledku fluktuace zaměstnanců na straně žalované. Žalovaná v rozporu se smlouvou bez předchozího písemného souhlasu žalobkyně neoprávněně seznámila s důvěrnými informacemi několik desítek osob, což jasně a zcela bezpochyby vyplynulo z obsahu dopisu generálního ředitele žalované, Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], v němž bylo uvedeno, že s informacemi vytvořenými v souvislosti s tímto účelem smlouvy se seznámili všichni zaměstnanci sekce bezpečnosti, dále zaměstnanci odboru právního, úseku nákupu, interního auditu a odboru investic. S důvěrnými informacemi byly seznámeny osoby, které v rámci své pracovní činnosti projektovou a zadávací dokumentaci bezpečnostních systémů obsahující údaje o napojení a umístění prvků bezpečnostních systémů a datových sítí, zasílaly desítkám dalších dodavatelů stavebních prací, dodavatelů interiérů, dodavatelů protipožárních systémů [anonymizováno] atd., aniž by byly tyto osoby poučeny o povinnosti mlčenlivosti, jak bylo vyžadováno smlouvou, zároveň aniž podepsaly závazek mlčenlivosti a aniž by je obsahoval jakýkoliv seznam osob, jichž se týkala povinnost mlčenlivosti. Shora uvedené osoby byly s důvěrnými informacemi seznámeny, ač k tomu nebyl ze strany žalobkyně udělen písemný souhlas a ač žalobkyni nebyly žalovanou předloženy dohody o mlčenlivosti uzavřené s uvedenými osobami. Žalovaná žalobkyni nepředložila aktualizované seznamy svých zaměstnanců, kteří byli s důvěrnými informacemi seznámeni, čímž žalovaná porušila ustanovení článků 3.2 a 3.3 smlouvy. Se zřetelem k uvedenému porušení smlouvy vyzvala žalobkyně žalovanou v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy k zaplacení smluvní pokuty 5 000 000 Kč prostřednictvím předžalobní výzvy ke splnění smluvních povinností ze dne [datum], jejíž součástí bylo mimo jiné i poučení žalované, že nebude-li předmětná pohledávka uhrazena do 15 dnů, obrátí se žalobkyně žalobou na soud. 40 V řízení bylo prokázáno, že žalovaná porušila svou povinnost předložit žalobkyni seznamy osob oprávněných se seznamovat s důvěrnými informacemi, tudíž soud žalobě vyhověl tak, jak bylo uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V řízení bylo navíc prokázáno, že žalovaná důvěrné informace poskytovala dalším subjektům za účelem vypracování znaleckých posudků k posouzení zakázky prováděné žalovanou. Žalobkyně nedala souhlas se seznamováním se s důvěrnými informacemi např. panu [příjmení], když měsíc předtím, než se stal pověřeným ředitelem bezpečnosti žalované, uzavřel smlouvu o službě [anonymizováno] a přepojení [anonymizováno] s [anonymizováno], když u žalobkyně se jednalo o ochranu know how vyvíjeného několik desítek let a byť se argumentace zúžila na důvěrnou informaci o verzi projektu 7.0 a 8.0, žalovaná dva roky provozovala celé pracoviště a měla neomezenou možnost poslat důvěrné informace komukoli, což také činila. Jednatel žalobkyně je spoluautorem evropské poplachové normy a všechny uvedené dokumenty se mu postupně z různých neočekávaných stran dostaly do rukou. Výše smluvní pokuty byla stanovena ve shora uvedené výši proto, že se jednalo jak o ochranu důvěrných informací žalobkyně poskytovaných žalované, tak o ochranu bezpečnosti všech koncových zákazníků, tj. žalované a jejích provozoven včetně široké veřejnosti navštěvující pobočky žalované. Ze sedmi smluvních povinností uložených smlouvou žalovaná nedodržela ani jednu, při seznamováním konkrétních osob nedbala žalovaná dohody o mlčenlivosti a o bezpečnost informací. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala naplnění skutkové podstaty smluvně upraveného porušení Smlouvy o ochraně důvěrných informací ze dne [datum], byl její nárok na zaplacení smluvní pokuty shledán oprávněným, soud výrokem I. žalobě vyhověl 41 O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když hradil náklady svědečného vzniklé svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení], slyšenému ve věci, a to ve výši 11 994,30 Kč, jež představovaly náklady náhrady mzdy ve výši 7 369,30 Kč jednak v nákladech cestovného za cestu z [obec] do [obec] a zpět ve výši 4 625 Kč. Povinnost uložil žalované, která byla ve věci zcela neúspěšná. 42 O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 630 666 Kč, jež představovala jednak ve věci zaplacený soudní poplatek ve výši 250 000 Kč podle položky 1 bod 1 písm. b) přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, jednak odměnu advokáta za 11 úkonů po 28 300 Kč, tj. 311 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní výzva, 2x doplnění žaloby, 5x účast u jednání soudu, vyjádření k odvolání), podle § 6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění v neposlední řadě 11 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 3 300 Kč podle § 13 cit. vyhl. a v neposlední řadě 21% DPH z odměny 314 600 Kč, tj. 66 066 Kč podle § 137 o.s.ř.