20 C 51/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0, proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 za účasti vedlejšího účastníka: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO: Anonymizováno, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno o zaplacení 50 625 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 50 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení po žalovaném, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 50 625 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok žalobci vznikl z titulu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. Svůj návrh žalobce v souladu s § 6/3 uvedeného zákona uplatnil nejprve u žalovaného a to dne datum, nebylo mu však vyhověno. právnická osoba adresa zahájil doručením oznámení o zahájení správního řízení a předvolání k ústnímu jednání ze dne datum řízení o přestupcích. Správní orgán nevydal meritorní rozhodnutí ve věci, ač k tomu byl povinen, a proto žalobce podal dne datum k nadřízenému orgánu žádost o upaltnění opatření proti nečinnosti. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno vša podanou žádost zamítl sdělením ze dne datum. Žalobce proto dne datum podal ke Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa žalobu proti nečinnosti správního orgánu, kterou se domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat meritorní rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, čemuž soud vyhověl a uložil rozsudkem ze dne datum čj. spisová značka, aby rozhodl ve věci do 30 dnů od právní moci rozsudku. Správní orgán následně rozhodnutím ze dne datum uznal žalobce z přestupků vinným. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, přičemž Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno jako nadřízený správní orgán napadané rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne datum. Správní orgán po té usnesením ze dne datum řízení o přestupcích zastavil, žalobci bylo toto rozhodnutí doručeno dne datum a jedná se poslední rozhodnutí ve věci. Řízení tak trvalo celkem hodnota měsíců, když tuto lhůtu žalobce nepovažuje za přiměřenou. Přestupkové řízení je svou povahou řízením trestním, spadá tedy do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kdy toto právo zahrnuje i právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Na přestupkové správní řízení a soudní řízení se přitom nahlíží jako na jeden celek. Při vyčíslení nároků žalobce vycházel z Manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., podle kterého při nedůvodných průtazích řízení činí základní částka částka za jeden rok, přičemž za první dva roky řízení je nezbytné hodnotit částkou o polovinu nižší, tj. částka za jeden rok řízení. Přestupkové řízení trvalo Anonymizováno měsíců, základní částka peněžitého zadostiučinění činí částka. Podle § 31a odst. 3 zák.č.82/1998 Sb. pak žalobce požaduje navýšení za nemožnost řídit motorová vozidla o Anonymizováno%. S ohledem na to, že žalobce se aktivně domáhal odstranění nečinnosti správního orgánu, náleží mu navýšení základní částky o dalších Anonymizováno%. Z důvodu jednoduchosti řízení, ve kterém nebylo vyžadováno rozsáhlejší a náročnější dokazování by navrhoval další navýšení o Anonymizováno%, ale z důvodu limitace požaduje žalobce navýšení souhrnně pouze o Anonymizováno%. Celkem tedy žalobce uplatňuje částku ve výši částka s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Potvrdila, že žalobce svůj nárok u ní uplatnil dne datum a žalovaná svým vyjádřením k žádosti ze dne datum poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva a omluvou. Dále žalobce rekapituloval průběh správního a soudního řízení a konstatoval, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. je třeba splnění tří podmínek a to existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody či nemajetkové újmy, existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Dále uvedl, že s ohledem na charakter sporu má za to, že na uvedený případ se aplikuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a lze ho tedy posuzovat z titulu nepřiměřené délky řízení, přičemž na správní a soudní řízení se má nahlížet jako na jeden celek. Co se týká ohraničení posuzovaného období, pak měl za to, že počátek představuje zahájení řízení dne datum doručením oznámení o zahájení správního řízení. Za konec lhůty lze označit nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v dané věci vydáno, tj. dne datum, kdy nabylo právní moci usnesení městského úřadu, kterým bylo řízení zastaveno. Celková délka řízení tak činila Anonymizováno roky, Anonymizováno měsíce a Anonymizováno dnů. Odkázala se na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia NS sp. zn. Cpjn 206/2010 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. s tím, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb. je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován (viz např. rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 4336/2010). Dále se odkázala na rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 2742/2009, podle kterého je třeba vycházet z předpokladu, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu, která se zpravidla odškodní v penězích, avšak je nutno zvažovat, zda v konkrétním případě nenastaly okolnosti, které tento předpoklad vyvracejí. Takovou okolností může být mimo jiné to, že řízení nemohlo v osobnostní sféře účastníka řízení vyvolat žádnou citelnou újmu. Přiměřenost délky řízení se mimo jiné hodnotí s ohledem na složitost řízení, chování poškozeného, postup správních orgánů a rovněž význam řízení pro poškozeného. Žalovaná měla za to, že v tomto případě nemohlo dojít ke vzniku citelné nemajetkové újmy v důsledku délky předmětného řízení. Žalobce byl v předmětném řízení zastoupen zmocněnci, kteří jsou známi častým zastupování osob ve správních řízeních, zejména o dopravních přestupcích a kteří jsou rovněž známi využíváním účelových a obstrukčních praktik ve těchto řízeních. Tato taktika odpovídá obstrukční taktice uplatňované tzv. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, o níž se jako o subjektu využívajících obstrukčních praktik vyjadřuje např. NSS v rozsudku sp. zn. 10 As 241/2019, jejímuž účelovému postupu odpovídá i právní zastoupení žadatele tituly před jménem jméno FO, o němž se vyjadřuje rovněž NSS v rozsudku sp. zn. 10 As 384/2019 a dále se odkázala např. na nález ÚS sp. zn. I.ÚS 988/12, který hovoří o zneužívání procesních práva, jímž se procesní strana snaží pro sebe dosáhnout výhody nepředpokládané procesním právem nebo zmařit řádný postup řízení. Odkázala se na znění § 31a zák. č. 82/1998 Sb. s tím, že předmětné řízení probíhalo ve dvou stupních a to opakovaně, když toto svědčí o složitosti řízení, když s každou instancí, která ve věci rozhoduje, se logicky prodlužuje délka řízení. Nelze také pochybovat o tom, že se žalobce deliktního jednání, pro něž byl stíhán, dopustil. Žalobce se proto v citelné nejistotě ohledně výsledku řízení nenacházel, resp. mohl se nacházet je v nejistotě, zda se mu podaří při využití jeho taktiky vyhnout potrestání. Taková “nejistota” však nemůže být předmětem odškodnění. Obstrukční praktiky žalobce v řízení lze spatřovat např. v tom, že záměrně podal odpor, jehož přílohou nebyla plná moc, což nakonec vedlo k procesním komplikacím, kterých žalobce obratně využil, a v jejichž důsledku došlo nakonec k zániku odpovědnosti žalobce za spáchané přestupky. Délka řízení tak byla žalobci ku prospěchu a dostalo se mu kompenzace újmy již tím, že přestupkové ířzení bylo zastaveno z důvodu prekluze přestupků. Tomuto závěru svědčí platná judikatura, např. rozhodnutí ÚS sp. zn. III.ÚS 1608/14, rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 3300/2013, 30 Cdo 791/2014, sp. zn. 30 Cdo 1273/2014 i 30 Cdo 843/2017, když závěry o trestním řízení lze aplikovat i na řízení správní (viz rozsudek MS v Praze čj. 23 Co 366/2021). Výše uvedenou kompenzaci, kterou žalovaná žalobci poskytla formou konstatování porušení práva a omluvu, považuje za účinné a dostatečné prostředky odškodnění újmy, která žalobci mohla vznikou v souvislosti s délkou řízení, neboť tato délka nemohla v jeho sféře vyvolat natolik citelnou újmu, aby bylo odůvodněno přistoupit k poskytnutí zadostiučinění v penězích.

3. Vedlejší účastník na straně žalované k žalobě po rekapitulaci průběhu předmětného řízení uvedl, že žalobce měl svůj nárok spočívající v odškodnění průtahů v řízení před soudními orgány uplatnit u Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, neboť v postupu správních orgánů nedošlo k žádnému průtahu. Dále namítl, že správní orgán zcela nepochopitelně řízení o přestupku v konečném rozhodnutí zastavil, přestože k prekluzi přestupku dle jeho názoru nedošlo, neboť doba řízení ve správním soudnictví se do promlčecí doby nezapočítává. Řízení protáhlo přerušení řízení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno z důvodu probíhajícího soudního řízení, proti němuž žalobce žádným způsobem nebrojil, ač mohl a tím dal najevu, že s uvedeným postupem souhlasí. Přestupkové řízení bylo celkem přerušeno cca Anonymizováno měsíců. Dále měl za to, že je nutné přihlédnout i k procesnímu chování žalobce, zastoupeného střídavě tituly před jménem jméno FO a jméno FO, které vykazuje znaky obstrukčního chování a zneužití práva, které nepožívá právní ochranu. Jedná se např. o nedoložení plné moci, neodůvodněná odvolání protahující vlastní řízení, včetně odvolává se do rozhodnutí, o jejichž vydání žalobce fakticky usiloval. Délka řízení byl navíc ku prospěchu žalobce, jemuž se dostalo kompenzace již tím, že přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu zániku jeho odpovědnosti za přestupky pro prekluzi. Ztotožnil se s názorem žalované, že nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy v žalované částce je neopodstatněný, souhlasil s její argumentací o dostatečné kompenzaci poskytnuté z její strany žalobci a navrhl žalobu zamítnout.

4. Ze správního spisu právnická osoba adresa sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, spisové dokumentace Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, ze spisu Anonymizováno Anonymizováno v adresa sp. zn. spisová značka a spisu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti: Dne datum vydal právnická osoba oznámení o zahájení správního řízení proti žalobci, neboť tento se měl dne datum kolem Anonymizováno:Anonymizováno hod. v adresa v obci adresa dopustit přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), když řídil motorové vozidlo Anonymizováno Anonymizováno RZ SPZ s přívěsným vozíkem, ačkoliv nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a neměl u sebe osvědčení o registraci přívěsného vozíku. Písemnost byla žalobci doručena dne datum. Dne datum a datum žalobce nahlédl do správního spisu. Dne datum se konalo ústní jednání ve věci, na které se dostavil žalobce osobně. Žalobce odmítl podepsat poučení obviněného a požádal, aby se ústní jednání konalo jindy, neboť se údajně necítil dobře. Dne datum vypracoval právnická osoba příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a uložil mu pokutu ve výši částka, trest zákazu činnosti spočívající v řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců a povinnost uhradit náklady správního řízení. adresa byl žalobci doručen dne datum. Dne datum byl právnická osoba doručen e-mailem z e-mailové adresy nepodepsaný odpor žalobce zastoupeného jméno FO, nar. datum, bytem adresa, proti příkazu. K odporu nebyla přiložena plná moc. Dne datum byl právnická osoba doručen z datové schránky jméno FO totožný odpor žalobce. K odporu opět nebyla připojena plná moc. Dne datum vypracoval právnická osoba sdělení, kterým informoval žalobce, že příkaz ze dne datum nabyl dne datum právní moci, neboť v dané věci sice byly podány dva odpory, ale ani k jednomu nebyla doložena plná moc. Dne datum vypracoval právnická osoba sdělení, kterým informoval Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa, že příkaz ze dne datum nabyl dne datum právní moci. Dne datum nahlédl žadatel do správního spisu a předložil plnou moc pro zmocněnce jméno FO. Dne datum byla právnická osoba předložena plná moc žadatele též jeho zástupcem jméno FO spolu se žádostí, aby bylo v řízení pokračováno. Dne datum vypracoval právnická osoba sdělení, kterým vyrozuměl jméno FO, že příkaz nabyl právní moci dne datum a že k odstranění vad podání nebyl vyzýván, neboť právnická osoba vycházel z rozsudku Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno č. j. spisová značka, ze dne datum, který vyslovil názor, že není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 500/2004 Sb.“) a nevyzve osobu k odstranění vad podání, pokud se jedná o osobu, která podává sama či jako zmocněnec opakovaně podání bez náležitostí, přičemž takovou osobou byl jméno FO správním orgánem shledán. Dne datum nahlédl žalobce do správního spisu. Dne datum byla právnická osoba doručena žádost žalobce, aby byl odpor ze dne datum ve smyslu ust. § 34 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. uznán za odpor učiněný zástupcem. Dne datum vypracoval právnická osoba usnesení, kterým rozhodl, že žádosti žalobce o uznání úkonu učiněného ve prospěch účastníka jinou osobou než zástupcem za úkon učiněný zástupcem se nevyhovuje. Usnesení bylo žalobci doručeno fikcí dne datum. Dne datum byla právnická osoba doručena žaloba na ochranu před nečinností právnická osoba, kterou podal žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem jméno FO u Krajského soudu v adresa. Dne datum bylo právnická osoba doručeno postoupení podnětu k přezkumnému řízení, který podal žalobce zastoupený tituly před jménem jméno FO, advokátem, se sídlem adresa, u Anonymizováno Anonymizováno. V podnětu žalobce namítl, že za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb. se uloží trest zákazu činnosti v délce trvání od jednoho roku do Anonymizováno let, zatímco žalobci byl uložen trest zákazu činnosti v trvání Anonymizováno měsíců a jedná se proto o sankci, která je nezákonná. Dne datum vypracoval právnická osoba rozhodnutí č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, kterým příkaz ze dne datum zrušil, neboť byl vydán v rozporu se zákonem. Dne datum předložil právnická osoba odvolání žalobce proti usnesení ze dne datum, které žadatel podal dne datum. Dne datum byla právnická osoba doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, kterou žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem jméno FO podal u Krajského soudu v adresa. Dne datum se právnická osoba vyjádřil k žalobě a poskytl Anonymizováno Anonymizováno v adresa originál spisové dokumentace. Dne datum bylo právnická osoba doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí právnická osoba v přezkumném řízení č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno a odvolání plné moci udělené žalobcem advokátu tituly před jménem jméno FO. Dne datum předložil právnická osoba podané odvolání Anonymizováno Anonymizováno. Dne datum vydal Anonymizováno Anonymizováno v adresa – pobočka v Anonymizováno rozsudek č. j. Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno-Anonymizováno, který rozhodl, že právnická osoba je povinen v přestupkovém řízení vydat rozhodnutí do Anonymizováno dnů od právní moci rozsudku. Dne datum podal právnická osoba proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Dne datum byla právnická osoba doručena písemnost, kterou Anonymizováno Anonymizováno vyžádal doplnit spisovou dokumentaci o chybějící originály některých dokumentů, aby v rámci odvolacího řízení mohl přezkoumat spisový materiál. Dne datum právnická osoba zaslal Anonymizováno Anonymizováno požadované originály dokumentů. Dne datum vypracoval právnická osoba rozhodnutí č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a uložil mu pokutu ve výši částka, trest zákazu činnosti spočívající v řízení všech motorových vozidel na dobu Anonymizováno měsíců a povinnost uhradit náklady správního řízení. Dne datum byl právnická osoba doručen rozsudek Anonymizováno Anonymizováno v adresa – pobočka v Anonymizováno č. j. spisová značka, ze dne datum, kterým soud určil, že zásah právnická osoba spočívající v evidenci přestupků žalobce na základě příkazu právnická osoba ze dne datum byl nezákonný. Dne datum právnická osoba předložil spisovou dokumentaci Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro účely rozhodnutí o kasační stížnosti. Dne datum vypracoval Anonymizováno úřad rozhodnutí, kterým zrušil rozhodnutí právnická osoba ze dne datum a řízení o žádosti o uznání úkonu učiněného ve prospěch účastníka zastavil. Dne datum bylo právnická osoba doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí právnická osoba č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum. Dne datum požádal Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, aby zaslal soudu originály listin tvořících zbývající část spisového materiálu. Dne datum vypracoval právnická osoba usnesení, kterým uložil žalobci, aby sdělil, kdo jej v současné době zastupuje před správním orgánem. Dne datum vypracoval právnická osoba písemnost, kterou požádal Anonymizováno úřad, aby Anonymizováno soudu zaslal požadované originály listin, které byly v dispozici Anonymizováno úřadu. Dne datum zaslal právnická osoba Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno originály požadovaných listin, které byly v jeho dispozici. Dne datum byla Anonymizováno soudu doručena plná moc žalobce pro zmocněnce jméno FO. Dne datum vypracoval Anonymizováno úřad rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žadatele proti rozhodnutí právnická osoba ze dne datum, kterým bylo v přezkumném řízení rozhodnuto o zrušení příkazu ze dne datum. Dne datum vypracoval právnická osoba usnesení, kterým vyzval žalobce, aby odstranil vady podaného odvolání. Dne datum bylo právnická osoba doručeno doplnění odvolání žalobce. Dne datum právnická osoba předložil odvolání žalobce proti rozhodnutí právnická osoba č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno. Dne datum Anonymizováno úřad odvolací řízení přerušil do doby rozhodnutí Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o kasační stížnosti. Odvolací řízení bylo přerušeno s účinností od datum. Dne datum vydal Anonymizováno Anonymizováno soud rozsudek č. j. spisová značka, kterým kasační stížnost právnická osoba zamítl. Dne datum byla spisová dokumentace Anonymizováno Anonymizováno soudem vrácena Anonymizováno úřadu. Dne datum vypracoval Krajský úřad písemnost, kterou vyrozuměl žalobce, že má právo vyjádřit se ke všem podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne datum vypracoval Anonymizováno úřad rozhodnutí č. j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, kterým rozhodnutí právnická osoba č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, ze dne datum, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení právnická osoba. Dne datum vypracoval právnická osoba rozhodnutí, kterým řízení zastavil z odůvodněním, že odpovědnost žalobce za přestupky zanikla Z předběžného uplatnění nároku ze dne datum, z doručenky a z vyjádření žalované k žádosti ze dne datum s doručenkou soud zjistil, že žalobce před podáním této žaloby uplatnil uvedeného dne u žalované nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši částka. Žalovaná po té, co konstatovala, že správní řízení trvalo celkem hodnota roky Anonymizováno měsíce a Anonymizováno dnů, dospěla k závěru, že se jedná o případ, kdy pachatelé přestupků využívají k zastupování služeb osob, které zneužívají procesních práv k nejrůznějším procesním obstrukcím, přičemž zde nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití a uvedené postupy spolu s následným uplatněním nároku na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., jsou v rozporu s veřejným pořádkem a nemohou požívat právní ochrany. Dále konstatovala, že délka řízení byla žalobci ku prospěchu, neboť v jeho průběhu došlo k prekluzi přestupku, a proto nemohlo dojít k tak citelné újmě žalobce, aby ji bylo nutno kompenzovat finančně a zcela postačuje konstatování nepřiměřenosti délky řízení a omluva ze strany žalovaného, pokud vůbec k nějaké újmě na straně žalobce došlo. Nebyly tedy splněny podmínky pro jakékoliv finanční odškodnění a žádosti žalobce o odškodnění nebylo vyhověno. Dále ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka bylo z úřední činnosti zjištěno, že v obdobné věci, kde se žalobce rovněž po žalované domáhá finančního odškodnění za průtahy ve správním přestupkovém řízení, kde ho rovněž zastupoval jméno FO, jakožto obecný zmocněnec, bylo správní řízení zahájeno vydáním příkazu dne datum, který byl žalobci doručen dne datum. Dne datum byl správnímu orgánu doručen odpor podepsaný jméno FO a to z emailu schránky Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a následně z datové schránky jmenovaného. Výzvou ze dne datum byl žalobce vyzván k doplnění plné moci pro jméno FO ve lhůtě 10 ti dnů. Podáním ze dne datum jméno FO zaslal kopii plné moci.

5. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně: Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 6 o.z.: (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o.z.: Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Dle § 5 ZOŠ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen ZOŠ) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Dle § 31a ZOŠ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (k tomu srovnej Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012, také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií příkladmo stanovených v § 31a odst. 3 ZOŠ. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 ZOŠ, lze považovat jen takový postup v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu (správního orgánu) v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 38/2000). Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 14 odst. 1 se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

6. Soud konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas.

7. Soud po provedeném dokazování a právním posouzení dle výše citovaných ustanovení zákona a Úmluvy, v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010, a s přihlédnutím k judikatuře soudů v obdobných věcech (viz např. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

9. Soud má za to, že se na posuzovaný případ aplikuje čl. 6 Úmluvy, když judikatura dovodila, že pojem „trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 Úmluvy je nutno vztáhnout rovněž na řízení o přestupku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016). Uplatní se proto i vyvratitelná domněnka, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10) - je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřenou délkou řízení dochází ke vzniku nemajetkové újmy. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, nemajetkovou újmu však poškozený musí tvrdit.

10. Žalobce v řízení požadoval přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného u Anonymizováno úřadu adresa, Anonymizováno úřadu Anonymizováno Anonymizováno kraje, u Anonymizováno soudu v adresa a u Anonymizováno Anonymizováno soudu Anonymizováno, když na tato řízení je nutno pohlížet jako na řízení jediné (nelze tedy přitakat námitce vedlejšího účastníka, že návrh o odškodnění za řízení před soudy by měl žalobce uplatnit vůči ministerstvu spravedlnosti). Bylo prokázáno, že správní řízení probíhalo Anonymizováno roky, Anonymizováno měsíce a Anonymizováno dnů, když toto zjištění žádný z účastníků nesporoval. Soud jeho délku nepověžuje za extrémně nepřiměřenou, a to obzváště s přihlédnutím k tomu, že probíhalo před několika orgány různých stupňů. Rovněž má za to, že nemohla způsobit žalobci újmu spočívající v trvání nejistoty o výsledku řízení. Důvodem pro tyto úvahy byl především postup samotného žalobce, resp. jeho zástupce jméno FO, který, ač, jak vyplývá z bodu 4. tohoto odůvodnění, si musel být i v předmětném správním řízení být vědom toho, že zmocněnec, či zástupce účastníka, musí vždy předložit ke svému podání plnou moc, neboť ve sporech uvedeného typu (dopravní přestupky) zastupuje účastníky pravidelně a tzv. “fíglu” s předkládáním -nepředkládáním-plné moci využívá k průtahům a komplikacím v řízení opakovaně. Nepředložení plné moci pak vedlo k procesním problémům, které prodloužily řízení, avšak ve svých důsledcích ku prospěchu žalobce, neboť došlo k zániku trestnosti jeho přestupkového jednání. Již tím, že přestupkové řízení bylo nakonec zastaveno, byl žalobce dle názoru soudu dostatečně kompenzován. Jak vyplývá ze spisového materiálu, žalobce zřejmě za účelem dosažení obstrukcí, podal dokonce opravný prostředek i proti rozhodnutí, které bylo vydáno v jeho prospěch, s odůvodněním, že bylo nezákonné. Jedná se o rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, neboť žalobci byla uložena sankce nižší, než by podle zákona mu uložena být měla (viz bod 4. odůvodnění), když se žalobce paradoxně domáhal toho, aby mu byla uložena sankce přísnější, než která mu byla uložena. Dále jako obstrukční jednání žalobce je možno považovat i odmítnutí podepsání poučení povinného dne datum. Nejistota žalobce tak spočívala (a v tomto se soud zcela ztotožňuje s argumentací žalované) pouze v tom, zda se mu podaří obstrukčními praktikami dosáhnout prekluze přestupkového jednání či nikoliv. Ostatně soud se odkazuje na odůvodnění rozsudku Anonymizováno Anonymizováno čj. spisová značka vydaného v této věci, když sice byla zamítnuta kasační stížnost Anonymizováno adresa proti rozsudku Anonymizováno v adresa, nicméně i přes svůj závěr, že správní orgán měla zmocněnce žalobce vyzvat k předložení plné moci, což bylo důvodem jeho rozhodnutí, konstatoval, že i nadále platí jeho právní názory vyjádřené např. v orzsudku čj. spisová značka, který lze aplikovat i na projednávaný případ, s tím, že následné jednání a postup zástupce žalobce je názorným příkladem popsaného obstrukčního jednání, který nejprve podal podnět k provedení přezkumného řízení a po té, co mu bylo vyhověno, a příkaz byl v přezkumném řízení zrušeni, podal proti tomuto rozhodnutí odvolání a zároveň zrušil zmocnění udělené tituly před jménem jméno FO. Nicméně dodal, že předmětem jeho přezkumu bylo pouze podáni odporu, nikoliv následující události. Z toho vyplývá opodstatněnost argumentace strany žalované, že žalobce prostřednictvím svých zástupců brojil i proto rozhodnutím, jejichž vydání se fakticky domáhal. Takové jednání však nemůže požívat soudní ochrany a už vůbec nemůže vést k závěru, že by byly splněny podmínky pro poskytnutí zadostiučinění v penězích.

11. V této souvislosti se soud odkazuje na závěry judikatury přiléhavé i pro tento případ a to např. na rozsudek Anonymizováno soudu v adresa – pobočka v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, ve kterém uvedený soud konstatoval, že „je již notorietou, že tituly před jménem jméno FO, jako jeden z řady zmocněnců, tj. např. jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, atd., je účelově a obstrukčně jednajícím zmocněncem v těchto přestupkových věcech, kdy "nikoli náhodou" podává žaloby advokát tituly před jménem jméno FO (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne datum č. j. spisová značka, k účelové a obstrukční strategii završené podáváním žalob tituly před jménem jméno FO, srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne datum č. j. spisová značka, ze dne datum č. j. spisová značka). […] Ostatně to je zcela typické pro zmíněnou obstrukční a účelovou strategii, kterou završuje podaná žaloba obdobně jako v jiných věcech, kdy vystupují již výše zmínění zmocněnci a soudům známý tituly před jménem jméno FO. […] Pro zdejší soud, mající již dlouhodobé zkušenosti s obhajobou a aplikací účelové a obstrukční strategie v obdobných věcech ze strany advokáta tituly před jménem jméno FO, je to již notorietou (ostatně tyto případy zmiňuje už i bohatá judikatura NSS)”, či na rozsudek Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, spisová značka: „zmocněnkyně soustavně zneužívá procesní práva. Obstrukční praktiky společnosti právnická osoba dobře zná též Anonymizováno, a to z vlastní rozhodovací činnosti (také ve spojitosti s dalšími osobami, např. právnická osoba, apod., všechny tyto osoby jsou propojeny v osobách P. a právnická osoba., jejich věci pak před soudy vesměs zastupuje nynější zástupce stěžovatelky advokát tituly před jménem jméno FO, respektive advokát tituly před jménem jméno FO; k příkladnému výčtu abuzivních a obstrukčních taktik ve správním řízení srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne datum, čj. spisová značka, č. Anonymizováno/Anonymizováno Sb. NSS, věc Anonymizováno; rozsudek téhož senátu ze dne datum, čj. spisová značka, č. Anonymizováno/Anonymizováno Sb. Anonymizováno, bod 37; nebo rozsudky ze dne datum, čj. spisová značka; ze dne datum, čj. spisová značka, bod 8, a mnohé další). Jak vysvětlil rozšířený senát ve věci spisová značka, bod 37, hlavním cílem obstrukční strategie těchto osob ve správním řízení je „zjevně zatížit správní orgán spoustou nadbytečných úkonů a následně „čekat“ na chybu správního orgánu“.“ V neposlední řadě pak soud cituje z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka: „Ve vztahu k danému případu a postupu „profesionálních zástupců“ nabízejících „pojištění proti dopravním pokutám“ musí Nejvyšší správní soud odkázat na závěry předchozích rozhodnutí stran těchto zástupců (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka nebo rozsudek ze dne datum, č. j. spisová značka), z nichž vyplývá, že Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxe identifikoval osoby kolem pana právnická osoba., které nabízejí „profesionální pojištění ochrany před pokutami v oblasti dopravních předpisů“ a které se soustředí na vytváření „procesních pastí“ za účelem znepřehlednění správního řízení a dosažení prekluze odpovědnosti zmocnitelů. Dále je správním soudům známa jejich činnost v řízeních ve vztahu k odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla podle ustanovení § 125f zákona o silničním provozu, zejm. jejich výmluvy na „osobu vzdálenou“, resp. na osobu zemřelou (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka). Jedním ze znaků těchto profesionálních zástupců je rovněž to, že v řízení před správními soudy jejich „klienty“ zastupuje tituly před jménem jméno FO, resp. tituly před jménem jméno FO (srov. rovněž přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. Nao 324/2017 – 58). Uzavření samotné „smlouvy o pojištění proti pokutám“ je nadto podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, možné považovat za přitěžující okolnost při ukládání sankce jako zjevný projev neúcty k pravidlům silničního provozu. Nejvyšší správní soud proto obecně konstatuje, že s ohledem na výše uvedené může být i procesní postup, byť formálně bezvadný, s ohledem na okolnosti případu označen za zneužití práva.“(zvýrazněno soudcem).

12. Dále je možné rovněž poukázat i na závěry plynoucí z ostatní judikatury správních soudů, za které vyplývá zřejmá obstrukční strategie zmocněnce žalobce i dalších osob s ním spojených (NSS č. j. spisová značka, č.j. spisová značka, č.j. spisová značka, č. j. spisová značka, č. j. spisová značka). Procesní postupy zmocněnce žalobce Nejvyšší správní soud označil za zneužití práva (NSS č. j. spisová značka, č. j. spisová značka).

13. Soud i když při hodnocení musí každý případ řešit individuálně s ohledem na jeho specifika, zde shledává stejné modely postupu žalobce a jeho zmocněnců, jako ve shora uvedené judikatuře. Rovněž i zde při posuzování významu řízení pro žalobce přihlédl zejména k tomu, že žalobce byl ve správním řízení uznán vinným ze spáchání přestupku a byl mu uložen trest a tedy pokud žalobce pociťoval nejistotu ohledně výsledku řízení, tato mohla být jen velice malá. Předmětné řízení bylo totiž logickým důsledkem protiprávní činnosti žalobce, který svým jednáním jeho zahájení způsobil a musel být přinejmenším srozuměn s tím, že proti němu bude vedeno, bude odsouzen a bude mu uložen zákonný trest. Nejistota žalobce se tak týkala kromě účinnosti obstrukčních postupů na prekluzi přestupku i výše uložené sankce (když paradoxně brojil proti tomu, že mu byla uložena nižší, než mu podle zákona uložena být měla). Při stanovení formy či výše náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení se při hodnocení významu předmětu řízení přihlíží k tomu, že poškozený (pachatel) byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Soud má za to, že přestupkové řízení nemůže mít pro pachatele typově takový význam, jako řízení trestní. Soud na tomto místě připomíná, že náhrada nemajetkové újmy nemá sloužit k sankcionování státu, ani k obohacení poškozených, ale ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uveden a v níž byl udržován. S ohledem na to, že žalobce soudu neprokázal, že by mu délka trvání správního řízení způsobila jakákoliv újmu, čímž nebyla naplněna jedna z podmínek pro poskytnutí finanční kompenzace ze strany odpovědného subjektu, má za to, že žalovanou poskytnutá omluva je zcela postačující, žalobu v celém rozsahu zamítl. Pro úplnost soud ještě dodává, že s ohledem na shora popsané okolnosti případu má rovněž za to, že jakékoliv přiznání finanční satisfakce by bylo v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s veřejným pořádkem a nebezpečným precedencem pro další nemravné postupy uvedených osob. V takovém případě (nejistota účastníka se omezuje na to, zda bude prokázán jeho nepoctivý úmysl) je vyvrácena domněnka vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení (viz rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, neboť byl v řízení úspěšný. Výše nákladů řízení činí částku za tři úkonů ve výši paušální částky částka za jeden úkon podle vyhlášiky č. 254/2015 Sb., celkem částka a vedlejšímu účastníkovi náhradu za jeden úkon po částka, tj. celkem částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.