20 C 60/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , narozena datum , trvale bytem adresa , obec b) celé jméno žalobce , narozen datum , trvale bytem adresa žalobce , obec část obce , oba zastoupeni anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , PSČ o zaplacení 127 595 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby žalovaná jim uhradila částku 127 595 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 127 595 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5% ročně se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s tím, že dne [datum] došlo ke škodní události, kdy při zadávání rozměrů oken do výroby použili žalobci orientační rozměry, které byly totožné s rozměry uvedenými v cenové nabídce. Při samotné montáži, tedy po vyrobení těchto oken, bylo zjištěno, že rozměry uvedené v cenové nabídce, jsou odlišné od skutečných rozměrů, a proto jsou nevhodné pro zaměřenou stavbu. Zaměstnavatel tak vyrobená okna požaduje k úhradě po žalobcích a to dle ustanovení § 250 zák. č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Žalobci vzniklou pojistnou událost řádně ohlásili a to na základě pojistné smlouvy (pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání), kterou se žalovanou uzavřel žalobce [příjmení] dne [datum] a žalobkyně [příjmení] dne [datum]. Žalovaný na toto ohlášení reagoval dne [datum] zamítavě s tím, že pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou pojištěným vyrobením zmetku (vadného výrobku) a že v daném případě došlo pochybením k výrobě vadného výrobku, zmetku. Žalobci však uvádějí, stejně jako ve své reakci žalovaného ze dne [datum], že v daném případě se nemůže jednat o vadné výrobky, zmetky, neboť vyrobená okna jsou plně funkční a bezvadná, pouze nejsou vhodná pro konkrétní stavbu. Rozměry jsou atypické, a proto dále nepoužitelné a neprodejné. Toto potvrdil žalované i zaměstnavatel žalobců, přičemž byly zmíněny případy dříve kladně vyřízených pojistných událostí s prakticky totožným skutkovým dějem. Zamítavé stanovisko žalovaného staví žalobce do pozice, že sjednání tohoto pojištění je neefektivní, postrádá jakýkoliv smysl, jsou v pozici, jakoby pojištěni vůbec nebyli. Smyslem tohoto typu pojištění je, aby bylo plněno podle pojistné smlouvy v případě, že zaměstnanec je povinen nahradit škodu zaměstnavateli. Žalobce rovněž uplatnil svůj nárok prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou ze dne [datum], ale žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, a potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, když pojištění se řídí jednak smlouvou a jednak Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu [anonymizováno] [spisová značka] a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobnou při výkonu zaměstnání/služby [anonymizováno] [spisová značka]. Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání se vztahuje na škody vzniklé výkonem povolání pojištěných (žalobců) s limitem pojistného plnění v celkové výši [částka]. Dle čl. 8 odst. [číslo] [anonymizováno] se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vyrobením zmetku (vadného výrobku), nebo výrobku, který v důsledku vadné práce nesplňuje požadované parametry nebo vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích. Dle čl. 19 odst. 1 písm. n) spolu s čl. 18 písm. d) VPP 1, se pojištění nevztahuje na povinnost nahradit škodu nebo jinou újmu způsobenou vyrobením zmetku, a dále vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích, přičemž zmetkem se rozumí výrobek, jehož vlastnosti neodpovídají předepsaným parametrům nebo nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, nebo nemůže sloužit k předpokládanému účelu. Žalobci uplatnili u žalovaného škodní události [číslo] [číslo] ze sjednaných pojištění, avšak k datu podání žaloby skutečně nebylo ze strany žalovaného žalobcům poskytnuto žádné pojistné plnění. Škodní události byly žalovanému nahlášeny dne [datum] s tím, že vznikly dne [datum], kdy při zadávání plastových oken do výroby si žalobci nevšimli, že plastová stěna složená z několika dílců není zaměřena přesně. Žalobci objednali výrobky dle orientačních rozměrů, které sloužily pouze jako podklad pro vytvoření cenové nabídky. Přesné měření stěny se nacházelo v jiném dokumentu, kterého si žalobci nevšimli a před výrobou překontrolovali pouze ty orientační rozměry. Chybně vyrobené stavební výplně byly určeny na konkrétní stavbu a nelze je použít nikam jinam. Výrobky jsou atypické, z tohoto důvodu dále nepoužitelné a neprodejné. Žalovaný oběma žalobcům zaslal vyjádření k likvidaci jimi nahlášených škodních událostí s tím, že na danou událost se vztahuje výluka. Přestože žalobci uvádí, že okna jsou jinak funkční, jedná se o výrobek ve špatném rozměru, který nesplňuje požadované parametry a tedy zmetek, čímž došlo k naplnění výluky, která dle platné metodiky žalovaného dopadá na všechny osoby v celém na sebe navazujícím řetězci, tedy na každého, kdo se podílí na tvorbě daného výrobku a všech jeho částí. Podstatná je skutečnost, že došlo k vyrobení vadného výrobku. Není důležité, zda škodu zavinil ten, kdo jej vyrobil nebo provedl špatný výkres/měření. Za škodu mohou být zaměstnanci odpovědní i společně, každý určitým dílem, ale výluka plně dopadne na každého z nich. Vadně vyrobeným výrobkem (zmetkem) rozumíme výrobek, který nesplňuje požadavky, které na něj byly kladeny, ať už se jedná o rozměr, barvu, kvalitu apod. Pokud byl vyroben výrobek, který není možné použít k účelu, ke kterému byl zamýšlen, jedná se o zmetek, i když jiné parametry výrobku jsou v pořádku. K námitce, že kolegům žalobců byla dříve podobná událost z pojištění uhrazena, je nutno zdůraznit, že každou událost je nutno posuzovat individuálně. U předchozích vyplacených událostí bylo výplata poskytnuta neoprávněně, ale vzhledem k promlčení nebude již žalovaný případné neoprávněně vyplacené pojistné plnění požadovat zpět. Navrhl žalobu zamítnout.

3. Žalobci v replice k vyjádření žalovaného uvedli, že trvají na svém stanovisku, že nebyla naplněna výluka z pojištění a opětovně se odkázali na vyjádření zaměstnavatele žalobců. Postupovali zcela správně, když vycházeli z podkladů uvedených v cenové nabídce a tedy i z odpovídajících nákladů na výrobu, neboť pokud by zadali do výroby okna s rozměry odlišnými od těch, které byly uvedeny v cenové nabídce, vznikla by tak škoda zaměstnavateli v podobě zvýšených nákladů, resp. snížené marže. Opominutí žalobců bylo ojedinělé, podobná škodní událost za deset let s podobným skutkovým dějem se stala v pořadí potřetí. Předchozí události byly vyřízeny kladně a i proto se žalobci rozhodli využít služeb žalované a uzavřít s ní předmětné pojistné smlouvy. Ve smluvní dokumentaci k pojistné smlouvě je rozsahu pojištěné věnována téměř celá stránka, kdy základní charakteristika pojištění uvádí, že„ situací, při nichž může zaměstnanec svým konáním nebo opomenutím způsobit škodu svému zaměstnavateli, si lze představit nepřeberné množství“. Naopak výluky pojištění, na které se žalovaný odkazuje, jsou rozebrány jednou větou a to sice pouhým odkazem na Všeobecné pojistné podmínky. Žalovaný tak dle názoru žalobců záměrně zkresluje výhodnost a samotnou použitelnost pojištění, kdy rozsahu pojištění klienti věnují větší pozornost, tyto informace jsou jim předkládány jako první a jsou sepsány daleko přijatelnějším, čtivějším a snadněji pochopitelným jazykem než pojistné podmínky obecně. Pokud žalovaný poukazuje na svou„ metodiku“, pak žalobci poukazují, že klienti ji nemohou nijak ovlivnit ani se k ní jakkoliv vyjádřit. Žalobci mají za to, že ke změně metodiky žalovaného došlo po sloučení [právnická osoba] a [právnická osoba] v roce [rok] a pokud by došlo k nahlášení pojistné události před tímto datem, byl by jejich nárok posuzován diametrálně odlišně a k jeho vymáhání soudní cestou by nemuselo dojít. Dle názoru žalobců může vést jednání žalovaného k prakticky bezmeznému krácení pojistných plnění klientů a obcházení zákona, kdy pojistná smlouva a její podmínky se řídí stavem platným v době podpisu smlouvy, tedy vzniku pojistného vztahu a mohou být měněny pouze se souhlasem obou stran. Žalovaná tak může svévolně rozšiřovat případné výluky či jiné nástroje k omezení výplaty pojistného plnění. Klienti tuto změnu dokonce nemusejí ani nikterak zaregistrovat a dozvědět se o ní až ve chvíli, kdy dojde ke škodní události. S ohledem na náplň práce žalobců a současné metodiky žalovaného je nemožné, aby bylo dosaženo jiného než zamítavého výsledku, neboť při výkonu jejich práce se bude vždy jednat o případy pod výluky podřaditelné. Zaměstnavatel náhradu škody po žalobcích uplatnil. V žalované částce pak není zahrnut ušlý zisk.

4. Žalovaný v reakci na repliku žalobců uvedl, že obsahu zjevné nepravdy, neboť oba žalobci v pojistné smlouvě prohlásili a podpisem potvrdili, že jim byly předloženy pojistné podmínky, kterými se pojistný vztah řídí, že se s nimi seznámili, jejich obsahu rozumí, že jejich dotazy byly ze strany pojistitele zodpovězeny. Žalobci jsou plně způsobilými osobami, a je na jejich zodpovědnosti uzavření smluvního vztahu, s jehož podmínkami byli předem seznámeni a které akceptovali. Žalobci rovněž překrucují vyjádření žalované ohledně metodiky, která pouze stanoví, že výluka se vztahuje na všechny osoby v celém na sebe navazujícím řetězci, nikoli, že by snad výluky byly obsaženy pouze v metodice. Výluky jsou obsaženy v pojistných podmínkách, které jsou nedílnou součástí pojistných smluv. K argumentaci žalobců, že okna jsou jinak funkční, uvedl, že se jedná o výrobek ve špatném rozměru, který nesplňuje požadované parametry a tedy zmetek, nepoužitelný k účelu, ke kterému byl zamýšlen, čímž došlo k naplnění výluky z pojištění a z metodiky vyplývá, že není ani rozhodné, kdo škodu zavinil. Při jednání žalovaný rovněž uvedl, že mu není známo, zda vůči žalobcům jejich zaměstnavatel po nich uplatňoval náhradu škody, což je podmínkou pro jejich aktivní legitimaci ve sporu a dále je sporná i výše škody, neboť není známo, zda v této částce není zahrnut rovněž i ušlý zisk.

5. Z pojistné smlouvy o škodovém pojištění odpovědnosti za škodu [číslo] ze dne [datum] a pojistné smlouvy o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání [číslo] ze záznamu z jednání-informace o zprostředkovateli ze dne [datum], informací pro klienta-pojistné podmínky žalovaného s názvem odpovědnost zaměstnance a informace pro klienta“, Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání [anonymizována dvě slova] [rok], Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPP [spisová značka], Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání/služby [anonymizováno] [spisová značka] a Doplňkových pojistných podmínek, informací pro klienta-pojistné podmínky-odpovědnost zaměstnance a shodných tvrzení účastníků, soud zjistil, že mezi žalobci jako pojištěnými a žalovanou jako pojistitelem byla uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání s počátkem pojištění od [datum] pro žalobce [příjmení]) a od [datum] pro žalobkyni [příjmení]) u obou na dobu neurčitou, jejíž součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu [anonymizována dvě slova] (u žalobkyně [příjmení])) a Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu [anonymizována dvě slova] (u žalobce [příjmení])) a Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání/služby [anonymizováno] [spisová značka] –u žalobkyně [příjmení]) a [anonymizována dvě slova] [rok] u žalobce [příjmení]) ([anonymizováno]). Žalobci v pojistné smlouvě prohlásili a podpisem potvrdili, že jim byly předloženy pojistné podmínky, kterými se pojistný vztah řídí, že se s nimi seznámili, jejich obsahu rozumí, že jejich dotazy byly ze strany pojistitele zodpovězeny. Podle čl. 19 odst. 1 písm. m) [anonymizována dvě slova] [rok] se výluka z pojištění vztahuje na škodu způsobenou vyrobením zmetku, a dále vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích. Podle [anonymizováno] [spisová značka] čl. 8 se výluka z pojištění vztahuje na škodu způsobenou vyrobením zmetku (vadného výrobku), nebo výrobku, který v důsledku vadné práce nesplňuje požadované parametry, nebo vadnou manuální pracích při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích.

6. Z listin označených jako„ žádosti o náhradu škody- informace ke škodě při výkonu povolání“ soud zjistil, že žalobci u žalované uplatnili uvedenou žádost s tím, že společně způsobili škodu dne [datum] zaměstnavateli f. [právnická osoba], [IČO] v rozsahu popsaném jako„ plastové stavební výplně v celkové ceně bez DPH 127 595 Kč“ a jedná se o spoluvinu dvou zaměstnanců, kdy každý z viníků má na škodní události stejný podíl.

7. Z listiny označené jako„ informace ke škodní události“ ze dne [datum] adresované žalobkyni [příjmení]) a z listiny označené jako„ informace o přešetření škodní události“ ze dne [datum] adresovaných oběma žalobcům bylo zjištěno, že žalovaný nevyhověl žádostem žalobců o výplatu pojistného plnění se stejným odůvodněním, jako je uvedeno ve vyjádření k žalobě v tomto řízení.

8. Z vyjádření žalobců adresovaného žalovanému ke škodním událostem [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci nesouhlasili s postupem žalovaného s obdobnou argumentací, jako je uvedeno v návrhu na zahájení řízení a žalovaný reagoval na jejich námitky dopisem ze dne [datum] označeným jako„ informace o přešetření škodní události“, ve kterém setrval na svém stanovisku.

9. Z vyjádření f. [právnická osoba] ze dne [datum] označeném jako„ vyjádření k pojistným událostem [číslo]“ bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalobců se se stanoviskem žalovaného neztotožňuje s tím, že v letech [rok] a [rok] [právnická osoba] plnila identické případy stejného rozsahu a tato plnění brali jako precedens a doporučili zaměstnancům, aby se pojistili právě u žalovaného, avšak s ohledem na stanovisko žalovaného byli uváděni v omyl, že jsou proti podobné odpovědnosti chráněni. Dále uvedl, že se v případě žalobců nejednalo o výrobu zmetku, příp. vadného výrobku, neboť chyba vznikla při přepisování kóty, ale jedná se o kvalitní, funkční a bezvadný výrobek.

10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a reakce žalovaného na tuto výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby byl žalovaný vyzván podle § 142a o.s.ř. k plnění, avšak odmítl to s poukazem na svou předchozí argumentaci.

11. Podle § 2758 odst. 1 obč. zák. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

12. Podle § 2774 obč. zák. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku.

13. Podle § 2811 obč. zák. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

14. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z výkonu zaměstnání, zaměstnavateli žalobců vznikla škoda tím, že žalobci společně vyrobili výrobek, který byl pro něho dále nepoužitelný. Tyto skutečnosti byli mezi účastníky nespornými. Spornou otázkou však zůstalo, zda došlo k naplnění výluky pro výplatu pojistného a zda postup žalovaného jako pojistitele byl po právu. Klíčovým problémem pro rozhodnutí v této věc byl výklad pojmu„ zmetek“, který je uveden v pojistných podmínkách, jež byly součástí obou pojistných smluv (tj. uzavřených s jednotlivými žalobci), když v rámci druhé uzavřené pojistné smlouvy byl tento pojem ještě rozšířen o pojem„ výrobek, který v důsledku vadné práce nesplňuje požadované parametry“ ve smyslu pojistných podmínek, za stavu, kdy žalobci nesporovali, že pojistné podmínky uvedené v odstavci 5 tohoto odůvodnění a označené jako [anonymizována dvě slova] [rok] a [anonymizováno] [spisová značka] byly součástí jejich smluvního ujednání s žalovaným. Soud neshledal oprávněnými námitky žalobců o nepřehlednosti smlouvy a uvedení v omyl, co se týká výluk z pojištění, když stejně s žalovaným zastává názor, že jsou osobami způsobilými k právním jednáním a sami svými podpisy potvrdili seznámení a převzetí předmětných pojistných podmínek a zodpovězení dotazů týkajících se tohoto pojistného produktu. Pro rozhodnutí v této věci bylo rovněž nepodstatné, že v jiných případech obdobně vzniklé škody, žalovaný pojistné plnění poskytl. V tomto směru se ztotožnil s tvrzením žalovaného, že každá pojistná událost je posuzována individuálně a řešení předchozích případů nemůže být precedentem pro budoucí pojistné události. Soud nemohl k této argumentaci přihlížet, neboť posuzování jiných obdobných případů nebylo předmětem tohoto řízení. Soud společně s žalovaným dospěl k závěru, že pokud zaměstnance vyrobí pro zaměstnavatele jakýkoliv výrobek, s jehož dalším použitím se dále zaměstnavatel počítal, ale který pro jakoukoliv vadu je dále nepoužitelný pro jeho potřeby, jedná se o tzv. zmetek, byť by bylo možno ho použít pro účel jiný a objektivně pro jiné použití by byl bezvadný. Současná právní úprava již neobsahuje odpovědnost zaměstnance za vyrobení zmetku (dříve viz § 184 zák. práce) a pojem„ zmetek“ není nikde v zákonně ani judikatuře definován, proto soud musel přistoupit k vyložení tohoto pojmu sám. Dle jeho názoru lze za zmetek považovat jakýkoliv výrobek, který nesplňuje kvalitativní požadavky zaměstnavatele a je tudíž vadný. Pojem se dá vyložit také tak, že pokud by nebyl vadný, byl by dále použitelný a škoda by nevznikla. Analogicky by bylo možno použít při výkladu uvedeného pojmu, nýbrž např. ustanovení o smlouvě o dílo (§ 2586 a násl. obč. zák.), a byl by to jakýkoliv výrobek (dílo), který by nesplnil zadání objednatele, čili by neodpovídal smlouvě anebo jinak zadání objednatele a byly by tak splněny podmínky pro uplatnění odpovědnosti za vady. V tomto případě výrobek neodpovídal potřebám zaměstnavatele a jedná se tedy o zmetek, přičemž byly naplněny podmínky pro výluku z pojistného plnění. Soud se v tomto směru pro stručnost odkazuje i na zcela přiléhavou argumentaci žalovaného shora uvedenou v odůvodnění rozsudku v bodech 2 a 4. S ohledem na to, že žalobci neprokázali oprávněnost svého nároku, byla žaloba zamítnuta.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. l o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl a přiznal je tedy žalovanému výrokem II. rozsudku. Výši nákladů soud určil jako paušální náhradu nezastoupeného účastníka za 5 úkonů (příprava a převzetí, 2x vyjádření a příprava a účast na jednání) po 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. MS ČR.