20 C 68/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Lebedou, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 358 776 Kč s přísl.

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 358 776 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 16. 3. 2015 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 189 340,4 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobci se svou žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 20. 3. 2015, domáhali vůči žalované zaplacení částky 358 776 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobci odůvodnili tvrzením, že s žalovanou dne 6. 12. 2014 uzavřeli prostřednictvím elektronické komunikace smlouvu o zájezdu v termínu od 27. 12. 2014 do 4. 1. 2015 na Srí Lance v hotelu [anonymizována dvě slova], kdy žalobcům byla ze strany žalované dne 6. 12. 2014 zaslána nabídka na výše zmíněný hotel prostřednictvím zaměstnankyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dle tvrzení žalobců byla tedy dne 6. 12. 2014 smlouva o zájezdu uzavřena, neboť se strany dohodly na všech jejich náležitostech. Účastníky zájezdu byli žalobci a jejich dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Následující den 7. 12. 2014 žalobci rozšířili smlouvu o dalšího účastníka zájezdu, a to o syna MUDr. [jméno] [celé jméno žalobce], nově tedy požadovali dva dvoulůžkové pokoje. Výše zmíněný pobyt byl vyčíslen na celkovou částku 326 160 Kč představující částku 4 x 79 990 Kč za zájezd a částku 6 200 Kč za komplexní cestovní pojištění. Dne 8. 12. 2014 žalovaná zaslala žalobcům přihlášku k cestovnímu pojištění spolu se smlouvou o zájezdu podepsanou ze strany pořadatele, kde byla nově uvedena cestovní kancelář [anonymizována dvě slova] s.r.o. (dále jen„ CK [anonymizováno]“) jako pořadatel zájezdu. Dne 8. 12. 2014 žalobce a) dne podepsal smlouvu, ačkoliv mu nebylo jasné, že pořadatelem je jiný subjekt a žalovaná má být pouze zprostředkovatelem, zároveň odeslal na účet žalované celkovou částku za zájezd. Teprve až dne 9. 12. 2014 žalovaná žalobcům sdělila, že CK [anonymizováno] je pořadatelem zájezdu, čímž žalobce žalovaná uvedla v omyl, neboť kdyby tuto informaci znali, nikdy by takovouto smlouvu neuzavřeli. Dne 27. 12. 2014 se dostavili na Letiště Václava Havla, kde byl jimi zakoupený let byl zrušen, přičemž žalovaná neposkytla žalobcům potřebnou pomoc. Žalobci v tomto důsledku od smlouvy odstoupili. Dne 10. 3. 2015 byla žalované zaslána prostřednictvím právní zástupkyně žalobců předžalobní upomínka, na kterou žalovaná nereagovala. Žalobci se po žalované domáhají zaplacení částky ve výši 358 776 Kč představující cenu zájezdu a penále ve výši 10 % z ceny zájezdu dle § 2535 odst. 1 OZ, a to vše se zákonným úrokem z prodlení počínaje dnem 16. 3. 2015 do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne 8. 10. 2015 uvedla, že nárok uplatněný podanou žalobou neuznává a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Žalovaná namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace, neboť nebyla pořadatelem zájezdu, nýbrž pouze jejím zprostředkovatelem. Pořadatelem zájezdu byla CK [anonymizováno], která se žalobci uzavřela dne 8. 12. 2014 smlouvu o zájezdu. Žalovaná rovněž poukazuje na skutečnost, že i v mediálním prostoru vystupuje jako zprostředkovatel nikoliv jako pořadatel. Cena zájezdu byla žalobci uhrazena dne 8. 12. 2014, kdy žalovaná následně dne 19. 12. 2014 cenu zájezdu uhradila CK [anonymizováno]. V lednu 2015 žalovaná obdržela reklamaci předmětného zájezdu, kterou postoupila CK [anonymizováno]. CK [anonymizováno] uvedla, že předmětný zájezd byl zrušen ze strany žalobců, čímž byly žalobcům dle Všeobecných smluvních podmínek CK [anonymizováno] vyčísleny stornopoplatky v celkové výši 130 600 Kč, které byly započteny na uhrazenou částku ceny zájezdu. Žalovaná ve svém podání též uvedla, že dne 14. 4. 2015 byla žalobcům vrácena částka ve výši 189 360 Kč. Současně žalovaná popírá, že by z její strany došlo k zrušení zájezdu, neboť předmětný zájezd nepořádala.

3. Na vyjádření žalované žalobci dne 26. 10. 2015 soudu sdělili, že celou věc řešili pouze s žalovanou, která nikdy nedoložila právní titul na základě kterého jednala za CK [anonymizováno]. Žalobci též upozorňují na to, že smlouva byla uzavřena již 6. 12. 2014 nikoliv až 8. 12. 2014, čímž je splněna pasivní věcná legitimace. Současně též sdělili, že jim ze strany žalované nebyly zaslány žádné obchodní podmínky. Žalovaná tak žalobce uvedla v omyl, jednala nepoctivě, neboť sama žalovaná disponuje koncesní listinou k provozování cestovní kanceláře. S CK [anonymizováno] žalobci jednali poprvé až dne 27. 12. 2014, a to s Ing. [jméno] [příjmení]. Na žádost o vrácení stornopoplatku, žalobci nereagovali, neboť nebyli klienti CK [anonymizováno] a zájezd nestornovali.

4. Na základě usnesení ze dne 6. 6. 2018 č. j. 20 C 68/2015-122 byla soudem uložena povinnost stranám účastnit se setkání s mediátorem, avšak dle sdělení právní zástupkyně žalované ze dne 10. 10. 2018 k uzavření dohody nedošlo.

5. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících důkazů: Ze Smlouvy o zájezdu ([variabilní symbol]) ze dne 8. 12. 2014 soud zjistil, že mezi žalobci a CK [anonymizováno] byla prostřednictvím žalované uzavřena smlouva o zájezdu do destinace Srí Lanka, Beruwela v hotelu [anonymizována dvě slova] v termínu od 27. 12. 2014 do 4. 1. 2015 v celkové výši 329 960 Kč se splatností dne 8. 12. 2014. Účastníky zájezdu byli žalobci a jejich dvě děti. Z Dokladu o sjednání cestovního pojištění ze dne 8. 12. 2014 soud zjistil, že žalobkyně b) sjednala cestovní pojištění pro všechny účastníky zájezdu v termínu od 27. 12. 2014 do 4. 1. 2015 v celkové výši 6 200 Kč. Z Pokynů na cestu od CK [anonymizováno] soud zjistil, že odlet do předmětné destinace byl z Letiště Václava Havla v Praze dne 27. 12. 2014 ve 14.45 hod. leteckou [právnická osoba] a následně po přestupu ve Frankfurtu leteckou [právnická osoba] [anonymizováno]. Z emailové komunikace ze dne 6. 12. 2014 mezi žalovanou a žalobci soud zjistil, že žalobkyně b) vyslovila souhlas s nabídkou s ubytováním pro tři osoby. Žalovaná prostřednictvím paní [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla že je nutné provést novou rezervaci, neboť„ dnes nejsou v ck“. Z emailové komunikace ze dne 8. 12. 2014 mezi žalovanou a žalobci soud zjistil, že tohoto dne byla ze strany žalované zaslána žalobcům smlouva o zájezdu a přihláška k cestovnímu pojištění s výzvou k jejich podpisu a zaslání peněžních prostředků na účet žalované. Celková cena zájezdu je ve výši 319 960 Kč a celková cena za pojištění zprostředkované žalovanou činí 6 200 Kč. Téhož dne byly předmětné smlouvy odeslány zpět žalované. Z emailové komunikace ze dne 22. 12. 2014 mezi žalovanou a žalobci soud zjistil, že byli žalobcům zaslány ubytovací vouchery, elektronické letenky a pokyny na cestu. Z výpisu z účtu [právnická osoba] žalobců ze dne 8. 12. 2014 soud zjistil, že žalobci zaslali žalované částku ve výši 326 160 Kč. Z Potvrzení z Letiště Václava Havla o zrušení letu č. [anonymizováno] dne 27. 12. 2014 soud zjistil, že let zakoupený žalobci byl zrušen. Z výpisu z účtu (č. ú. [bankovní účet]) žalované ze dne 7. 10. 2015 soud zjistil, že dne 19. 12. 2014 byla CK [anonymizováno] odeslána platba ze strany žalované ve výši 319 960 Kč na č. ú [bankovní účet]. Ze smlouvy o obchodním zastoupení soud zjistil, že CK [anonymizováno] uzavřela smlouvu o obchodním zastoupení s žalovanou dne 1. 1. 2015. Z Voucheru [číslo] soud zjistil, že předmětný voucher byl vystaven CK [anonymizováno] na pobyt zakoupený žalobci. Z Reklamace zájezdu ze dne 28. 1. 2015 soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k zaplacení částky 326 160 Kč, neboť ze strany žalované nebyl zájezd uskutečněn v důsledku zrušení letu a navržený náhradní termín odletu nebyl z časových důvodů pro žalobce akceptovatelný. Žalobci tak v důsledku situace dne 27. 11. 2014 od smlouvy o zájezdu na místě odstoupili a následně věc řešili s panem [příjmení] z CK [anonymizováno]. Z dopisu CK [anonymizováno] ze dne 25. 2. 2015 soud zjistil, že na základě reklamace žalobců CK [jméno] vrací částku za neuskutečněnou dovolenou ve výši 189 360 Kč k rukám žalované. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 4. 3. 2015 žalované soud zjistil, že předmětem podnikání žalované je mimo jiné provozování cestovní kanceláře. Z Oznámení o převzetí právního zastoupení a výzvy k úhradě dluhu 358 776 Kč před podáním žaloby podané dne 10. 3. 2015 soud zjistil, že žalobci od uzavřené smlouvy opětovně odstoupili a požadovali po žalované zaplacení částky ve výši 358 776 Kč (skládající se z ceny zájezdu a 10 % penále z ceny zájezdu), a to do tří dnů od doručení předmětné upomínky. Z Dopisu právní zástupkyně žalované ze dne 18. 3. 2015 soud zjistil, že vyčíslená částka ve výši 189 360 Kč byla ze strany CK [anonymizováno] poslána na účet žalované. Žalovaní však dosud nevyplnili„ žádost o vrácení přeplatku“ ačkoliv k tomu byli dne 10. 3. 2015 vyzváni, a proto jim výše zmíněný přeplatek nemohl být vrácen. Z výpisu z účtu (č. ú. [bankovní účet]) žalované ze dne 2. 10. 2015 soud zjistil, že dne 14. 4. 2015 byla žalobcům vrácena částka ve výši 189 360 Kč jako„ vratka po stornu od CK [anonymizováno]“. Z Obchodních podmínek žalované soud zjistil, že pokud žalovaná vystupuje jako cestovní kancelář je označována na dokumentech (smlouva o zájezdu, potvrzení o zájezdu, závazná objednávka služeb a obchodní podmínky) jako pořadatel či poskytovatel, v opačném případě platí vyvratitelná právní domněnka, že vystupuje v postavení cestovní agentury. Z výslechu svědkyně paní [jméno] [příjmení] roz. [příjmení] soud zjistil, že v každé konkrétní smlouvě o zájezdu vyhotovované žalovanou je vždy uvedeno, kdo je pořadatel zájezdu. Po dobu svého zaměstnaneckého poměru svědkyně od roku 2010 do roku února 2015 byla žalovaná cestovní agenturou, přičemž prodávala jako cestovní kancelář eurovíkendy, pobyty v tuzemsku, Slovinsku a Slovensku. Z výslechu svědka pana [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že veškerá komunikace se žalovanou ohledně zrušení plánovaného letu probíhala na Letišti Václava Havla pouze telefonicky. Ze strany žalované jim nebyl nabídnut žádný vhodný náhradní termín odletu. Všichni účastníci zájezdu se po vyzvednutí svých zavazadel odebrali pryč z Letiště Václava Havla. Z výslechu svědka pana [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že smlouva o zájezdu je uzavřena mezi CK [anonymizováno] a žalobci. Svědek je spolumajitel CK [anonymizováno], kdy CK [anonymizováno] nabízí zájezdy přes prodejce – žalovanou. V řízení bylo provedeno dokazování i dalšími listinami, ty ale nepřinesly pro rozhodnutí ve věci žádné další relevantní skutečnosti, a proto je soud v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.

6. Soud při hodnocení důkazů postupoval v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a základě provedených důkazů dospěl k tomuto skutkovému zjištění: Žalovaná prostřednictvím své zaměstnankyně paní [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 6. 12. 2014 distančním způsobem pomocí emailové komunikace nabídla žalobcům vhodné zájezdy dle jejich požadavků. Žalobci si téhož dne závazně vybrali zájezd pro tři osoby (pro sebe a jejich dceru) v termínu od 27. 12. 2014 do 4. 1. 2015 na Srí Lance v hotelu [anonymizována dvě slova] a žalovanou o tom svém kroku informovali. Žalovaná v reakci na sdělení žalobců uvedla:„ v pondělí musíme provést znovu rezervaci, dnes nejsou v ck, dám vědět.“. Dne 7. 12. 2014 se žalobci obrátili na žalovanou se změnou počtu pokojů, neboť účastníkem zájezdu měl být nově i jejich syn. Žalovaná v návaznosti na tento požadavek ze strany žalobců prověřila dostupnost a téhož dne žalobcům zaslala Smlouvu o zájezdu ([variabilní symbol]) ze dne 8. 12. 2014 spolu s přihláškou k cestovnímu pojištění. Celková cena zájezdu byla vyčíslena na částku 326 160 Kč, která zahrnovala částku ve výši 79 990 Kč/osoba za zájezd a částku 6 200 Kč za komplexí cestovní pojištění. Tuto částku žalobce dne 8. 12. 2014 zaslal na účet žalované. V předmětné smlouvě je jako pořadatel zájezdu uvedena CK [anonymizováno], která je zastoupena žalovanou na základě plné moci. Žalobce a) předmětné smlouvy podepsal a zaslal zpět žalované. Dne 19. 12. 2014 byla ze strany žalované odeslána platba CK [anonymizováno] ve výši 319 960 Kč a dne 22. 12. 2014 byly žalobcům zaslány ubytovací vouchery vystavené CK [anonymizováno], elektronické letenky a pokyny na cestu. Odlet do destinace byl z Letiště Václava Havla v Praze dne 27. 12. 2014 ve 14.45 hod. leteckou [právnická osoba], který byl však téhož dne zrušen. Žalobcům nebyl ze strany žalované ani ze strany CK [anonymizováno] nabídnut vhodný náhradní termín odletu na zájezd, a tak od smlouvy odstoupili a po vyzvednutí svých zavazadel se odebrali pryč z Letiště Václava Havla. Žalobci dne 28. 1. 2015 vyzvali žalovanou k zaplacení částky 326 160 Kč, neboť ze strany žalované nebyl zájezd uskutečněn v důsledku zrušení letu a kdy navržený náhradní termín odletu nebyl z časových důvodů pro žalobce akceptovatelný. Žalobci tak v důsledku situace dne 27. 11. 2014 od smlouvy o zájezdu na místě odstoupili a následně věc řešili s panem [příjmení] [jméno] [příjmení] z CK [anonymizováno]. Na základě reklamace žalobců CK [jméno] vrátila částku za neuskutečněnou dovolenou ve výši 189 360 Kč k rukám žalované, kdy žalovaná tuto částku dne 14. 4. 2015 převedla na účet žalobců, neboť předmětnou částku mohla žalovaná vrátit až po vyplnění žádosti o vrácení přeplatku, o čemž byli žalovaní vyrozuměni. Dne 10. 3. 2015 žalobci od uzavřené smlouvy opětovně odstoupili a požadovali po žalované zaplacení částky ve výši 358 776 Kč (skládající se z ceny zájezdu a 10 % penále z ceny zájezdu), a to do tří dnů od doručení předmětné upomínky. Ačkoliv žalovaná disponovala oprávněním k provozování cestovní kanceláře, v roce 2014 byla žalovaná cestovní agenturou, přičemž prodávala jako cestovní kancelář eurovíkendy, pobyty v tuzemsku, Slovinsku a Slovensku. Současně z obchodních podmínek žalované plyne, že pokud žalovaná vystupuje jako cestovní kancelář je označována na dokumentech (smlouva o zájezdu, potvrzení o zájezdu, závazná objednávka služeb a obchodní podmínky) jako pořadatel či poskytovatel, v opačném případě platí vyvratitelná právní domněnka, že vystupuje v postavení cestovní agentury. Dne 1. 1. 2015 CK [anonymizováno] uzavřela smlouvu o obchodním zastoupení s žalovanou.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Soud při posuzování této věci po právní stránce vyšel ze zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, podle kterého se na smlouvu o zájezdu použijí ustanovení § 2521 a následující. <i>Podle § 2521 odst. 1 OZ platí, že smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu.</i> <i>Podle § 2521 odst. 2 OZ platí, že zájezdem je soubor služeb cestovního ruchu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.</i> <i>Podle § 2523 odst. 1 OZ platí, že za pořadatele se považuje ten, kdo nabízí zájezd veřejnosti nebo skupině osob podnikatelským způsobem, a to i prostřednictvím třetí osoby. Za pořadatele se považuje také podnikatel, který předává údaje o zákazníkovi dalšímu podnikateli podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.</i> <i>Podle § 2523 odst. 2 OZ platí, že kdo zprostředkuje nebo zařídí jednotlivé služby cestovního ruchu, se považuje za pořadatele, vyvolá-li na základě zvláštních okolností u třetích osob představu, že služby cestovního ruchu poskytuje jako zájezd na vlastní odpovědnost.</i> <i>Podle § 2535 OZ platí, že zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.</i> <i>Podle § 2541 odst. 1 OZ platí, že ocitne-li se po zahájení zájezdu zákazník v nesnázích nebo v situaci podle § 2539 odst. 2, poskytne mu pořadatel neprodleně pomoc, zejména tím, že mu a) sdělí údaje o zdravotních službách, místních úřadech a konzulární pomoci, b) je nápomocen se zprostředkováním komunikace na dálku a c) pomůže najít náhradní cestovní řešení.</i> <i>Podle § 4 odst. 1 OZ se má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.</i> 8. Na základě výše uvedeného skutkového stavu a právního posouzení věci soud dospěl k tomuto závěru: Žalobci uzavřeli dne 8. 12. 2014 smlouvu o zájezdu. V daném případě nelze konstatovat, že k uzavření smlouvy došlo již dne 6. 12. 2014, neboť zaměstnankyně žalované reagovala slovy„ v pondělí musíme provést znovu rezervaci, dnes nejsou v ck, dám vědět.“. S ohledem na tuto skutečnost lze jednoznačně dojít k závěru, že zaměstnankyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] měla na mysli CK [anonymizováno], nikoliv svého zaměstnavatele–žalovanou. Současně žalobci dne 8. 12. 2014 podstatně změnily svůj požadavek ze dne 6. 12. 2014, v jehož důsledku musela žalobkyně místo jednoho třílůžkového pokoje ověřit dostupnost a zarezervovat dva dvoulůžkové pokoje. Žalovaná je pasivně věcně legitimována, pakliže má skutečně povinnost, jejíhož splnění se na něm žalobci domáhají. V daném případě byla žalobkyně pouze zprostředkovatel nikoliv pořadatel, což plyne se samotné smlouvy o zájezdu uzavřené ze dne 8. 12. 2014 a dále ze zmíněné e-mailové komunikace, kde je uvedeno, že dnes nejsou v ck a musí znovu provést rezervaci. Z nejpozději z tohoto textu, žalobcům muselo být zřejmé, že se jedná o zprostředkování. Soud s ohledem na tuto e-mailovou komunikaci a na výslovný text smlouvy uzavírá, že žalovaná svým chováním nemohla zavdat příčinu, aby si žalobci mysleli, že není zprotředkovatelem, ale je pořadatelem. Žalovaná tedy nevyvolala na základě zvláštních okolností u třetích osob představu, že služby cestovního ruchu poskytuje jako zájezd na vlastní odpovědnost. S ohledem i na základní ustanovení § 4 odst. 1 OZ platí vyvratitelná právní domněnka, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností. Vzhledem k tomu, že žalobce a) disponuje vysokoškolským vzděláním, nelze mít za to, že si žalobce při svém podpisu smlouvy o zájezdu neuvědomil, že pořadatelem zájezdu není žalovaná nýbrž CK [anonymizováno], tak jak je ve smlouvě uvedeno.

9. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu žalobců zamítl v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 189 340,4 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 358 776 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, 8x účast na jednání u soudu, účast na setkání s mediátorem, porada s klientem, doplnění skutkových tvrzení žalované) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 130 520 Kč ve výši 27 409,20 Kč. Tedy ve výši 157 929,20 Kč. Dále pak z cestovní náhrady v celkové výši 31 411,2 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 2. 2017 náhrada 3 300,47 Kč za 420 ujetých km v částce 2 500,47 Kč (29,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. při průměrné spotřebě 6,961 l /100 km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 6. 2018 náhrada 3 371,70 Kč za 420 ujetých km v částce 2 571,70 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 6,961 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 10. 2018 náhrada 3 371,70 Kč za 420 ujetých km v částce 2 571,70 Kč (30,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 6,961 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 1. 2019 náhrada 3 489,72 Kč za 420 ujetých km v částce 2 689,72 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,961 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 2. 2019 náhrada 661,09 Kč za 72 ujetých km v částce 461,09 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,961 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 3. 2019 náhrada 5 106,50 Kč za 610 ujetých km v částce 3 906,50 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,961 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 7. 2019 náhrada 3 489,72 Kč za 420 ujetých km v částce 2 689,72 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,961 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 11. 2020 náhrada 3 168,80 Kč za 420 ujetých km v částce 2 368,80 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 959,70 Kč ve výši 5 451,5 Kč.

11. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) ve výroku II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.