20 C 89/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Helenou Gregorovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo část obce zastoupená: údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem naposledy v  anonymizováno ulice a číslo , PSČ , obec a číslo část obce , zastoupen opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , PSČ o zaplacení 252 157,92 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 252 157,92 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 105,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 361,41 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 252 157,92 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 9,9 % ročně z částky 229 568,09 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, jejichž výše a lhůtě splatnosti budou uvedeny v samostatném usnesení.</b> <b>III. Námitka žalovaného k místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 1, se odmítá.</b> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z důvodu, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO] dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy ze strany žalovaného, který banka bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal splácet úvěr bance způsobem dohodnutým ve smluvní dokumentaci a to s úrokem a pojištěním ve výši stanovené ve smlouvě a to formou [anonymizováno] pravidelných měsíčních splátek po 4994 Kč, když první splátka byla splatná dne [datum] a každá další vždy k [anonymizováno] dni v měsíci inkasem z účtu žalovaného č. [bankovní účet], přičemž žalovaný byl povinen zajistit, aby v den splatnosti každé splátky byl na tomto účtu dostatek disponibilních prostředků. Mezi bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků neměnnou úrokovou sazbou ve výši 9,90% ročně. Dále se žalovaný zavázal hradit další případné platby dle aktuálního sazebníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, banka jej vyzvala, aby tento stav napravil. Následně z důvodu trvajícího porušení povinností žalovaného, zejména nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši, banka pohledávku žalovaného s účinností ode dne [datum] zesplatnila a bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. Zároveň banka uplatnila své právo na zaplacení smluvní pokuty. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum], ve kterém byl zároveň vyzván k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněn na možnost vymáhání dané pohledávky. Dne [datum] byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi bankou a žalobcem ze dne [datum] postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Pohledávka ke dni postoupení činila celkem [částka]. Ke dni podání žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobce žádá úhradu dlužné jistiny ve výši [částka], dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka], dále kapitalizované úroky z prodlení z jistiny do [datum], kapitalizovaný úrok z úvěru z jistiny úvěru do [datum], smluvní úrok 9,90% ročně z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 10% ročně z jistiny úvěru a dlužných poplatků a smluvní pokuty od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. a to dne doporučenou poštou dne [datum], avšak ani po té nebylo uhrazeno ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě prostřednictvím opatrovníka vyjádřil a uvedl, že se mu nepodařilo se zkontaktovat s žalovaným. Dále namítl nedostatek místní příslušnosti OS pro Prahu 1, žalovaný je státním příslušníkem [země], a proto se jedná o spor s mezinárodním prvkem. Na území ČR se žalovaný nezdržuje, jak vyplývá ze šetření soudu. Nebylo provedeno dostatečné šetření pobytu žalovaného na území [země], čímž je zasahováno do práva žalovaného na spravedlivý soudní proces a práva na zákonného soudce, jakožto základního práva garantovaného Listinou základních práv a svobod. Dále není postaveno na jisto, zda žalobcem uplatněné úkony činěné v souvislosti s předmětem uplatněného nároku byly skutečně činěny osobou žalovaného, když k jeho skutečné identitě nebyly žalobcem předloženy žádné relevantní důkazy. Dále namítl, že žalovanému nebylo nikdy oznámení o postoupení pohledávky relevantně doručeno. Není postaven najisto vznik, právní režim a náležitosti žalobou uváděného závazkového vztahu ze dne [datum], tedy smlouvy, tj. zda se jedná o půjčku či zápůjčku ve smyslu občanského zákoníku, nebo o úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelskému úvěru. Namítl, že je absurdní představa, že by kdokoliv přišel do bankovního domu a předložil bance svůj návrh vlastní smlouvy a bankovní dům by jej bez výhrad akceptoval. Všechny smluvní dokumenty jsou formulářové vzorové dokumenty ČS, kdy druhá smluvní strana je na nich pouze uvedena, bez možnosti jakékoliv změny podmínek. Namítl neplatnost všech ujednání poškozující práva spotřebitele a to v rozsahu ujednání o smluvních pokutách, dvojího úročení, nepřiměřené výše úroků a smluvních pokut a dalších podmínek. Je evidentní, že žalovaný, jakožto státní příslušník [země], neměl k dispozici takovou jazykovou verzi dokumentů, na které je ze strany žalobce odkazováno, které by zcela porozuměl a byl schopen je řádně posoudit. Dále sporoval, že by žalovaný byl vyrozuměn o skutečnosti nebezpečí zesplatnění úvěru relevantně oznámeno a zároveň, že byl vyrozuměn i o možnosti soudního vymáhání pohledávky. Není zřejmé, z jakého důvodu nedošlo k tvrzenému nesplacení požadovaného plnění, přičemž je možné, že na straně žalovaného vyvstaly důvody hodné zřetele, zejména zdravotní, které by zakládaly možnost odlišného rozhodnutí soudu v porovnání s žalobním petitem. Nelze taktéž vyloučit ani smrt žalovaného, jakožto procesní překážku řízení. V neposlední řadě uvedl, že smluvní pokuta je z hlediska dobrých mravů v nepřiměřené výši a zároveň pokud se žalobce domáhá úhrady smluvního úroku 9,9% ročně z jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, převyšuje tento nárok předem pevně ujednanou výši úrok v částce [částka]. Co se týká požadované náhrady nákladů řízení, pak jménem žalovaného namítl neúčelnost nákladů na právní zastoupení, resp. nepřiměřenost s tím, že podaná žaloba je věc jednoduchá, obecně koncipovaná na formulářovém podání, což nevyžaduje odborné znalosti a čas nutný k vypracování podání neklade jakékoliv vyšší nároky a podobných sporů jsou vedeny desítky.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že zásadní skutečností je fakt, že žalovanému byl na území České republiky poskytnut úvěr a následně veden úvěrový účet a to vše právním předchůdcem žalobce, který je bankou se sídlem v České republice, jenž na území ČR působí a provozuje svou činnost. Co se týká pravomoci soudů ČR tuto věc projednat a rozhodnout, pak je třeba zde aplikovat čl. 5 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) odrážka druhá nařízení č. 1215/2012, dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. [město] plnění je pak v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Soudní dvůr EU dospěl v rozhodnutí ve věci [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] [číslo] k výkladu pojmu„ služba“, který je třeba vykládat jako činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby, a to za úplatu. Podle judikatury Soudního dvora je službou rovněž poskytování úvěru, který je činností poskytovanou za úplatu. Upozornil, že na daný případ lze použít i judikaturu Nejvyššího soudu ČR a to pro obdobné případy, tj. např. rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] nebo usnesení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Bankovní služby byly v tomto případě poskytnuty [právnická osoba] se sídlem v ČR, proto je OS pro [část Prahy] věcně i místně příslušným. Co se týká smluvních ujednání, pak žalovaný svým podpisem potvrdil, že je mu znám obsah Všeobecných obchodních podmínek banky a Produktovými podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy a že s nimi bez výhrad výslovně souhlasí. Předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena v režimu zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dle ust. § 2390 a násl. a na předmětnou smlouvu se vztahují ust. Zákona č. 257/206 Sb., na což odkazuje i znění samotné smlouvy. Žalovaný smlouvu podepsal přímo, osobně a je zde řádně identifikován po té, co při podpisu předložil [číslo pasu]. Je v rozporu argument opatrovníka, který na jedné straně tvrdí, že je sporné, zda smlouvu uzavřel žalovaný a na druhé straně argumentuje, že žalovaný svůj dluh možná uhradil. Svá tvrzení žalobce řádně podložil listinnými důkazy, které by soud měl hodnotit ve smyslu platné judikatury, tj. jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Dále v tabulce žalobce rozepsal způsob účtování jistiny, úroků, poplatků a úroku z prodlení a jiných bankovních poplatků v souvislosti se splatností jednotlivých splátek s tím, že žalovaný v období od zesplatnění pohledávky do postoupení pohledávky uhradil na předmětný dluh ještě celkem [částka]. Všechny úkony banky, včetně postoupení pohledávky, byly žalovanému řádně oznámeny. V souladu s § 573 obč. zák. tato zásilka došla do dispozice žalovaného nejpozději [anonymizováno] pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V této souvislosti poukázal na rozhodnutí NS ČR ze dne 15.7.2010 sp. zn. 26 Cdo 3486/2009 a též rozhodnutí MS ČR ze dne 30.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 80/2012 a usnesení ÚS ze dne 25.11.2010 sp. zn. II. ÚS 2724/10 a usnesení ÚS ze dne 12.1.2012, sp. zn. III. ÚS 3538/11.

4. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 105 odst. 4 o.s.ř. Obvodní soud pro Prahu 1 má za to, že je soudem místně příslušným k projednání této žaloby, neboť místní příslušnost v tomto případě je třeba posuzovat podle čl. 4 odst. 2 Nařízení Brusel I bis, které upravuje mezinárodní příslušnost soudů v obdobných případech a to ve spojení s § 85 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 84 o.s.ř., podle nichž je k řízení příslušný obecný soud žalovaného, jímž je obecný soud, v jehož obvodu má bydliště. Šetřením zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaný má bydliště na adrese [adresa žalovaného], [PSČ], což je i adresa, kterou žalobkyně uvedla v návrhu na zahájení řízení. Na této adrese má žalovaný rovněž dle sdělení Ředitelství služby cizinecké policie vydané potvrzení o přechodném pobytu občana EU s dobou platnosti do [datum]. Tato skutečnost vyplývá i ze sdělení Ministerstva vnitra ČR Odbor azylové a migrační politiky, když na uvedené adrese je hlášen od [datum]. Není tedy pochyb o tom, že žalovaný má bydliště na území České republiky a může být bez ohledu na svou státní příslušnost žalován u soudů ČR.

5. Z Všeobecných obchodních podmínek [anonymizována dvě slova] a sazebníku, Produktových obchodních podmínek [anonymizována dvě slova] pro půjčky, z potvrzení o zaplacení úplatky ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z podacích archů České pošty, a.s. prokazujících zasílání zásilek žalobce žalovanému, poslední výzvy ke smlouvě o půjčce ze dne [datum], podacího lístku České pošty, a.s. ze dne [datum], z výzvy ke plnění se základním skutkových a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], z výpisů z účtu žalovaného u [právnická osoba] z r. [rok], z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum], listiny v anglickém jazyce ze dne [datum], z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum], z výzvy ke splacení celého závazku ze dne [datum] s kopií poštovní doručenky, z výzvy k uhrazení celého závazku ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z fotokopie pasu žalovaného s jeho podpisem, z průkazu o trvalém pobytu žalovaného na území ČR a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil skutkový stav shodný s tvrzením žalobce v žalobě, který žalovaný žádným způsobem nezpochybnil a nevyvrátil.

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému úvěr jako fyzické osobě-nepodnikateli a ten se zavázal jej splácet v pravidelných splátkách spolu se smluvenými úroky a dalšími dohodnutými poplatky. Tuto svou povinnost však řádně nesplnil, proto došlo po právu k zesplatnění celého úvěru a vzniku nároku na dohodnuté sankce v případě neplnění závazku spočívající zde ve smluvní pokutě z prodlení a poplatků dle ceníku. Žalovaný nárok je proto po právu a žalobě bylo z tohoto důvodu zcela vyhověno.

8. Dále žalobci vznikl nárok na smluvený úrok z prodlení z dlužné částky a to v souladu s § 1970 obč. zák. a proto i v této části žalobě soud vyhověl.

9. K procesní obraně opatrovníka žalovaného se soud zcela odkazuje na zcela přiléhavou argumentaci žalobce v replice, kterou doplňuje pouze tak, že soudu nevznikly oproti opatrovníkovi pochybnosti o tom, že dokumenty, na které se odkazuje žalobce v tomto řízení, byly skutečně podepsány žalovaným. Jak je patrno z přiložených listin, podpis žalovaného je identický na všech k důkazu provedených dokumentech, tj. smlouvě o úvěru, z návrhu na její uzavření, když ze všech dokumentů je patrno, že totožnost účastníka smlouvy-žalovaného, byla ověřována z dokladů, v tomto případě cestovního pasu žalovaného č. [číslo]. Soudu je navíc identita žalovaného známa z úřední činnosti, neboť je žalovanou osobou i v jiných sporech vedených u tohoto soudu v agendě„ úvěry“. Naopak žalovaný prostřednictvím opatrovníka nepředložil soudu žádné důkazy zpochybňující identitu žalovaného jako účastníka smluvních vztahů s právním předchůdcem žalobce. Postoupení pohledávky vůči žalovanému v tomto případě žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávky a dalšími souvisejícími dokumenty shora uvedenými a prokázal zároveň, že se pokusil tuto skutečnost oznámit žalovanému zasláním„ oznámení o postoupení pohledávky“ žalovanému na jím uvedené doručovací adresy. Soud poukazuje i na skutečnost, že i pokud by žalovaný plnil původnímu věřiteli (v případě řádného neoznámení postoupení pohledávky), pak v souladu s § 1882 odst. 1 obč. zák. svůj závazek splnil. Skutečnost, že na účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek, je žalobcem prokazována výpisem z účtu žalovaného, který žalovaný žádným způsobem nezpochybnil a pro soud je naprosto průkazným dokumentem ve smyslu platné judikatury. Co se týká námitky žalovaného (opatrovníka) k způsobu uzavření smlouvy podpisem připravených formulářů s ustáleným textem, jedná se o naprosto běžný způsob uzavírání kontraktů v praxi bankovních institucí s klienty a soud neshledává v tomto postupu nic nelegálního či snad neplatného vůči klientům. Žalovaný jako svéprávná osoba s plnou právní zodpovědností měl možnost si obsah těchto dokumentů zajisté přečíst a v případě nesouhlasu s jakýmkoliv ustanovením buď doklad nepodepsat, či se pokusit si vyjednat jiné podmínky s bankou, což neučinil. Rovněž není možné argumentovat tím, že smluvní dokumenty nebyly předloženy žalovanému v jeho jazyce a to ze stejných důvodů. Žalovaný soudu neprokázal, že by smluvní dokumentaci neporozuměl, tj. že by snad byl uveden při jejím podpisu v omyl, či by nevěděl, co podepisuje anebo by byly splněny jiné podmínky neplatnosti jeho právního jednání atd. Dle zjištění soudu se žalovaný v České republice zdržuje dlouhodobě, má zde trvalé bydliště a je tak zcela pravděpodobné, že i dostatečným způsobem ovládá český jazyk. Ve znění smluvních dokumentů soud neshledal žádné absolutně neplatné ustanovení, k čemuž by snad měl přihlížet z úřední povinnosti či snad relativně neplatné ustanovení k námitce žalovaného. Žalovaný ani nezdůvodnil, proč shora uvedená smluvní ujednání považuje za v rozporu s dobrými mravy a tedy za absolutně neplatná. Soud má shodně s žalobcem za to, že účastníci si smluvili běžnou úrokovou sazbu ve vztahu mezi bankami a klienty v případech sjednaných úvěrů a stejně tak posuzoval i sankce za prodlení s plněním povinností klienta. Co se týká dalších námitek žalovaného, že mu nebylo řádně doručeno vypovězení smlouvy a předžalobní upomínka, pak ohledně tohoto doručování platí, co už bylo uvedeno shora. Je odpovědností žalovaného, že v případě změny doručovací adresy toto neoznámil žalobci, příp. jeho právnímu nástupce. To stejné je možné uvést ohledně argumentace žalovaného prostřednictvím opatrovníka i o event.. důvodech nemožnosti plnění závazků na straně žalovaného„ hodných zvláštního zřetele“. Žalovaný s bankou ani jejím právním nástupcem nekomunikoval, nesdělil žádnou skutečnost uvedeného rázu, která by mu snad bránila v plnění a ani se nepokusil o event.. dohodu o splátkách či odložení plnění, atd., proto nelze vycházet z předpokladu, že by snad takovéto důvody existovaly. Údaj o úmrtí žalovaného by byl zaznamenán ve veřejných rejstřících, které soud lustroval a takovouto informace tam nezjistil. Vznik a výše pohledávky pak byla řádně zdůvodněna v replice žalobce a rovněž vyplývá i z výpisů z účtu žalovaného. Z těchto důvodů bylo žalobě zcela vyhověno.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Určení výše a lhůty splatnosti nákladů řízení soud odkázal do samostatného usnesení podle § 151 odst. 5, 6 o.s.ř.