21 C 11/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb.

I. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 1 905 239 Kč a částky 1 000 000 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně domáhá se žalobou náhrady škody a nemajetkové újmy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., které měly být žalobkyni způsobeny nesprávným úředním postupem [anonymizováno] v [obec] tím, že tento správní orgán nařídil rozhodnutím ze dne 16. 8. 2017, č. j. [spisová značka], odstranit stavbu č. e. [anonymizováno] – rod. rekr. na pozemku p. č. st. [anonymizováno] – zast. plocha a nádvoří v k. ú. [anonymizováno], [územní celek], dříve řádně zkolaudovanou dle souhlasu s užíváním stavby téhož správního orgánu ze dne 19. 5. 2010, [číslo jednací]. Způsobená škoda ve výši 1 905 239 Kč spočívá v nákladech na zbudování stavby (když takto bylo doplněno základní žalobní tvrzení žalobkyně po poučení soudem ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. při jednání dne [datum]) a nemajetková újma ve výši 1 000 000 Kč spočívá v nevratně poškozeném psychickém stavu.

2. Žalovaná navrhla žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout. Po rekapitulaci průběhu správního řízení je toho názoru, že žalobkyně ve své podstatě napadá rozhodnutí o dodatečném povolení stavby s tím, že není splněna podmínka stanovená v § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., protože žalobkyně neuplatnila žádný opravný prostředek k ochraně svého práva; nejde ani o případ zvláštního zřetele hodný. Žalovaná zvláště uvádí, že žalobkyně o vadách o dodatečném povolení stavby věděla, když předtím prováděla stavební činnost bez vědomí správních orgánů v území, kde stavební činnost s ohledem na charakter území – vodního toku [anonymizováno], je omezena, navíc když spoluvlastník a spolužadatel o dodatečné povolení stavby byl autorizovaný technik disponující oprávněním k výkonu stavbyvedoucí pozemních staveb, dotčeným orgánům byly poskytovány zavádějící informace. Není zde ani příčinná souvislost mezi škodou a rozhodnutím o dodatečném povolení stavby. Žalovaná dále odkazuje na judikaturu soudů s tím právním závěrem, že účastník nemá nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, pokud škoda vznikla v souvislosti s jeho zrušením, což se v této věci stalo. Konečně žalovaná namítla promlčení žalovaného nároku.

3. Rozhodnutím [stát. instituce], odboru životního prostředí ze dne 21. 7. 2009, [číslo jednací] [spisová značka] má soud za prokázané, že po provedeném vodoprávním řízení byl navrhovatelům panu [jméno] [příjmení] a žalobkyni vydán souhlas podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona ke stavebním úpravám rekreační budovy na pozemcích [parcelní číslo] a st. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], podle zákresu do katastrální mapy, předložené k žádosti – na pozemcích ve stanoveném záplavovém území významného vodního toku [anonymizováno], č.h.p. [číslo].

4. Souhlasem k užívání stavby ze dne 19. 5. 2010, [číslo jednací], které vydal [stát. instituce], odbor výstavby, má soud za prokázané, že byl vydán souhlas s užíváním pro stavbu: přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č. e. [anonymizováno] v obci [anonymizováno], na pozemku: stavební parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v k. ú. [anonymizováno].

5. Rozhodnutím o nařízení odstranění stavby ze dne 16. 8. 2017, č. j. [spisová značka], které vydal Městský úřad Beroun, odbor výstavby, má soud za prokázané, že [stát. instituce], odbor výstavby, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním úřadu (dále jen„ stavební zákon“) zjistil, že stavba přístavba rekreačního objektu č. e. [anonymizováno] v obci [anonymizováno] na pozemku st. p. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], jejímž vlastníkem je žalobkyně, splňuje podmínky pro nařízení odstranění stavby a na základě tohoto zjištění podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařizuje vlastníkovi stavby, provedené bez opatření vyžadovaného stavebním zákonem, jejíž dodatečné povolení bylo pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu, a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení, odstranění stavby. Podle § 130 odst. 1 stavebního zákona ukládá vlastníkovi povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby. Stavba bude odstraněna nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

6. Rozhodnutím Krajského [anonymizováno] [územní celek] ze dne 19. 12. 2017, [číslo jednací] má soud za prokázané, že odvolání, které dne [datum] podala žalobkyně, proti rozhodnutí [stát. instituce], odboru výstavby ze dne 16. 8. 2017, č. j. [spisová značka], bylo zamítnuto a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno.

7. Závazným stanoviskem ze dne [datum] vydaným [anonymizováno 5 slov] [země], [anonymizováno 5 slov], má soud za prokázané, že bylo vydáno závazné stanovisko podle ust. § 44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterým orgán souhlasí s ohlášením stavby„ Rekonstrukce rekreační budovy [číslo]“ na pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] podle předložené dokumentace.

8. Listinou vydanou [anonymizována dvě slova] dne [datum] má soud za prokázané, že jim byla předložena ke stanovisku správce povodí projektová dokumentace pro ohlášení stavby„ [ulice] úpravy rekreační budovy v obci [anonymizováno], na parc. č. st. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Stavba je situována na pravém břehu významného vodního toku [anonymizováno], č.h.p. [číslo], v říčním km cca [anonymizováno], ve stanoveném záplavovém území tohoto vodního toku, v jeho aktivní části. Jako správce povodí byly uvedeny následující připomínky: V aktivní zoně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl – viz. Ustanovení § 67 vodního zákona.

9. Rozhodnutím [stát. instituce], odboru výstavy ze dne 25. 8. 2009, [číslo jednací], má soud za prokázané, že po přezkoumání žádosti o dodatečné povolení stavby, stavební úřad posoudil možnost jejího dodatečného povolení, a na základě toho v souladu s ustanovením § 129 odst. 2 stavebního zákona vydal rozhodnutí, kterým dodatečně povoluje stavbu: přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č. e. [anonymizováno] v obci [anonymizováno], na pozemku: stavební parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v k. ú. [anonymizováno].

10. Žádostí o udělení souhlasu dle § 17 vodního zákona – nedatované, včetně přílohy [číslo] má soud za prokázané, že dne [datum] byla [stát. instituce] doručena žádost žalobkyně a pana [jméno] [příjmení], jejíž obsahem je žádost o udělení souhlasu podle § 17 vodního zákona, kdy zamýšlenou stavbou je přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu v obci [anonymizováno] parc. [číslo].

11. Průvodní zprávou a Technickou zprávou a Projektem s názvem: [ulice] úpravy rekreační budovy má soud za prokázané, jak byla přestavba v roce 2009 provedena.

12. Rozsudkem [název soudu] ze dne 13. 11. 2012, č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 16. 12. 2010 [číslo jednací] bylo zrušeno a vráceno k dalšímu řízení.

13. Souborem listin (ze dne [datum] a ze dne [datum]) má soud za prokázané, že žalobkyně uplatnila u žalované náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem.

14. Zprávou pro pacienta vydanou v [obec] dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla diagnostikována na psychiatrii s poruchou přizpůsobení – anxioznědepresivní reakce na dlouhodobé stresy ze soudních jednání bourání přístavby svého domu a zdravotních obtíží partnera.

15. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují skutkový stav dostačující pro posouzení věci po stránce právní. Ze souboru listin předložených žalobkyní (Listina podepsaná žalobkyní ze dne [datum], Nedatovaná listina označená jako Oprava domu po povodni, e-mail ze dne [datum] označený jako [příjmení] nabídka na demolici a odvoz buněk) soud pro souzenou věc nezjistil nic relevantního. Soud dále pro nadbytečnost zamítl důkaz výslechem žalobkyně.

16. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 17. [anonymizováno 5 slov] [země], [anonymizováno 5 slov], vydala dne [datum] závazné stanovisko, kterým souhlasí s ohlášením stavby„ Rekonstrukce rekreační budovy [číslo]“ na pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] podle předložené dokumentace. Povodí [anonymizováno] dne [datum] po předložení projektové dokumentace pro ohlášení stavby„ [ulice] úpravy rekreační budovy v obci [anonymizováno], na parc. č. st. [anonymizováno] a [anonymizováno]“ uvedlo následující připomínky: v aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl. Dne [datum] byla [stát. instituce] doručena Žádost o udělení souhlasu dle § 17 vodního zákona žalobkyně a pana [jméno] [příjmení], kdy zamýšlenou stavbou je přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu v obci [anonymizováno] parc. [číslo]. Průvodní zpráva a [ulice] zpráva a Projekt ukazují, jak byla přestavba v roce 2009 provedena. Rozhodnutím [stát. instituce], odboru životního prostředí, ze dne [datum], byl po provedeném vodoprávním řízení navrhovatelům panu [jméno] [příjmení] a žalobkyni vydán souhlas podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona ke stavebním úpravám rekreační budovy na pozemcích [parcelní číslo] a st. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], podle zákresu do katastrální mapy, předložené k žádosti – na pozemcích ve stanoveném záplavovém území významného vodního toku [anonymizováno], č.h.p. [číslo] [stát. instituce], odbor výstavy, dne [datum] po přezkoumání žádosti o dodatečné povolení stavby, vydal rozhodnutí, kterým dodatečně povoluje stavbu: přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č. e. [anonymizováno] v obci [anonymizováno], na pozemku: stavební parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v k. ú. [anonymizováno] [stát. instituce] vydal dne [datum] souhlas k užívání stavby: přístavba a stavební úpravy rekreačního objektu č. e. [anonymizováno] v obci [anonymizováno], na pozemku: stavební parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v k. ú. [anonymizováno] [název soudu] dne [datum] zrušil rozhodnutí Krajského [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, a věc vrátil k dalšímu řízení. [stát. instituce] nařídil odstranění stavby rozhodnutím ze dne [datum] poté, co zjistil, že stavba přístavba rekreačního objektu č. e. [anonymizováno] v obci [anonymizováno] na pozemku st. p. [anonymizováno] v k. ú. Žloukovice, jejíž vlastníkem je žalobkyně, splňuje podmínky pro nařízení odstranění stavby nařídil vlastníkovi stavby, provedené bez opatření vyžadovaného stavebním zákonem, jejíž dodatečné povolení bylo pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu, a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení, odstranění stavby, nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum]. Žalobkyně byla dne [datum] diagnostikována na psychiatrii s poruchou přizpůsobení. Žalobkyně uplatnila u žalované náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem.

18. Soud souzenou věc tak, jak byla vymezena základními žalobními tvrzeními žalobkyně, právně posoudil podle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon o odpovědnosti státu za škodu“), a podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu.

19. Podle § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

20. Podle § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti státu za škodu právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

21. Podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

22. V obecné rovině nesprávný úřední postup není v zákoně blíže definován, a to s úmyslem zákonodárce, neboť výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat, a je třeba vycházet primárně z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než činností rozhodovací. Zejména se jedná o úkony tzv. úředního postupu, které samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

23. Konkrétněji, mezi ne zcela typický příklad nesprávného úředního postupu je i jakýsi komplex událostí ve stavebním řízení, kdy stavební úřad nejprve rozhodne o umístění stavby a stavbu povolí, a následně návrh na kolaudaci stavby, která byla postavena v souladu s takto vydaným stavebním povolením, zamítne. Jinými slovy, dojde k situaci, že ačkoliv stavební povolení vyzní ve prospěch účastníka, zamítavé kolaudační rozhodnutí není pro nezákonnost zrušeno, a tedy k nesprávnému úřednímu postupu tím, že při objektivně nezměněných poměrech jednou má stavební úřad pro účely vydání stavebního povolení podmínky za splněné, zatímco v řízení o kolaudaci stavby kolaudační rozhodnutí nevydá.

24. Předpokladem odpovědnosti žalované za škodu příp. nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem je pak naplnění těchto předpokladů: a) nesprávný úřední postup, b) škoda/nemajetková újma, c) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody/nemajetkové újmy. Výše uvedené předpoklady pak musí být naplněny kumulativně.

25. Soud při posouzení skutkové stránky věci v projednávaném případě však neshledal naplnění zákonných předpokladů pro konstatování nesprávného úředního postupu správních orgánů, a tedy zejména Městského úřadu v Berouně, jak tvrdila žalobkyně, pokud by mělo jít o nesprávný úřední postup spočívající v postupu správních orgánů ve stavebním řízení týkající se povolení a následného uložení odstranění předmětné stavby žalobkyně, který ve svém důsledku dle žalobkyně měl způsobit škodu a nemajetkovou újmu.

26. Jinými slovy, nesprávný úřední postup správních orgánů podle § 13 zákona o odpovědnosti státu za škodu předvídaný komentářovou literaturou či soudní judikaturou, tedy situaci, kdy by bylo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby vydáno, a současně při objektivně nezměněných poměrech by poté následovalo rozhodnutí protichůdné, tj. zde rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, soud neshledal, protože v projednávané věci se právě poměry změnily, a to tím, že bylo (dodatečně) zjištěno, že správní orgán v řízení o dodatečném povolení stavby pracoval s podklady, které správní orgány vydaly na základě informací od žalobkyně a jejího spoluvlastníka, spolužadatele, které ne zcela odpovídaly skutečnosti (viz. rozhodnutí MÚ [obec], odbor životního prostředí, ze dne [datum], o žádosti o vydání souhlasu ke stavebním úpravám rekreační budovy na [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], též viz závazné stanovisko [anonymizována tři slova] a krajiny [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne [datum], které souhlasí s ohlášením stavby Rekonstrukce rekreační budovy [číslo] na [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], též viz. průvodní zpráva a technická zpráva a projekt, pokud se jedná o údaj, že se úpravami nemění ani půdorysné rozměry nemovitosti), a protože rozhodnutí o dodatečném povolení stavby bylo vydáno poté, co již byla stavba žalobkyně, jako tzv. černá stavba, zbudována.

27. Nelze též pominout, že náklady na zbudování stavby, které mají představovat škodu žalobkyně, byly vynaloženy předtím, než bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby (které bylo následně zrušeno), a tedy zde nemůže být ani příčinná souvislost mezi žalobkyní tvrzenou škodou a nemajetkovou újmou a tvrzeným nesprávným úředním postupem správního orgánu spočívajícím ve vydání rozhodnutí o odstranění stavby, když toto rozhodnutí toliko napravovalo nezákonný stav, tj. odstranění tzv. černé stavby zbudované žalobkyní s vědomím, že se tak děje bez stavebního povolení. Žalobkyně však nesmí těžit ze svého protiprávního jednání (§ 6 o. z.).

28. K námitkám strany žalované soud uvádí následující. Primárně se soud neztotožňuje s argumentací žalované, že se žalobkyně fakticky domáhá škody způsobené nezákonným rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 a § 8 zákona o odpovědnosti státu za škodu, a to rozhodnutím o dodatečném povolení stavby, neboť toto jednak nebylo a není žalobkyní v průběhu řízení tvrzeno, a jednak je pojmově vyloučeno, aby žalobkyně dosáhla na opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí, tj. na svou procesní obranu proti tomuto rozhodnutí (pokud má soud na mysli oprávnění k podání tohoto prostředku, pokud jí bylo rozhodnutím zcela vyhověno).

29. K námitce promlčení vznesené stranou žalovanou soud odkazuje na ust. § 32 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž obecně platí, že u nároků na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, tedy kdy prokazatelně získal vědomost o tom, že vznikla. Nejde o vědomost o škodné události (nesprávný úřední postup), která škodu vyvolala, nýbrž o vědomost o vzniku majetkové újmy na straně poškozené. Soud je toho názoru, že se poškozená dozvěděla o vzniku škody ve chvíli, kdy bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prodloužení lhůty k odstranění stavby, tj. [datum], přičemž nárok byl u žalované uplatněn dne [datum], a tedy není promlčen. Stejně tak není promlčen ani nárok na nemajetkovou újmu, neboť žalobkyně se o ní dozvěděla z vyšetření dne [datum].

30. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako zcela nedůvodnou ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl, když zároveň pokud neshledal ani základ nároku, nepřistoupil k posouzení jeho tvrzené výše.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum] a dne [datum]).