21 C 111/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Blažkové a přísedících JUDr. Jindřicha Jabornického a Mgr. Marka Kubíka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: na vydání řádného potvrzení o zaměstnání a prac. posudku

I. Řízení se zastavuje v části, pokud jde o povinnost žalované vydat žalobkyni pracovní posudek upravený oproti vydanému posudku ze dne [datum] tak, že v něm nebude uveden text začínající slovy„ Vzhledem k situaci s Covid-19“ a končící slovy„ majetek firem (včetně dokumentů a informací)“.

II. Řízení se zastavuje v části žalobního požadavku žalobkyně na vydání upraveného evidenčního listu důchodového pojištění tak, aby z něj bylo zřejmé, že žalobkyně v roce 2020 odpracovala 231 pracovních dnů a vznik jí nárok na hrubou mzdu ve výši 463 859 Kč a na čistou mzdu ve výši 319 612 Kč, a že má dítě uplatněné jako vyživované - [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a v tomto rozsahu se věc postupuje [anonymizována čtyři slova].

III. Zamítá se žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalované vydat žalobkyni upravené potvrzení o zaměstnání, mzdový list včetně výplatních pásek, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020, tak, aby z nich bylo zřejmé, že žalobkyně v roce 2020 odpracovala 231 pracovních dnů a vznik jí nárok na hrubou mzdu ve výši 463 859 Kč a na čistou mzdu ve výši 319 612 Kč, a že má dítě uplatněné jako vyživované - [jméno] [příjmení], [rodné číslo].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vydání upravených dokumentů, a to evidenčního listu důchodového pojištění, potvrzení o zaměstnání, mzdového listu, výplatních pásek, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020, tak, aby z nich bylo zřejmé, že žalobkyně v roce 2020 odpracovala 231 pracovních dnů, vzniklý nárok na hrubou mzdu ve výši 463 859 Kč a na čistou mzdu ve výši 319 612 Kč, a že má dítě uplatněné jako vyživované [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Dále nesouhlasí s obsahem pracovního posudku a domáhá se rovněž jeho úpravy tak, že v něm nebude uveden text začínající slovy„ Vzhledem k situaci Covid-19“ a končící slovy„ majetek firem (včetně dokumentů a informací)“. Žalobkyně tvrdí, že byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pracovní pozici výkonného ředitele. Dne [datum] obdržela žalobkyně e-mailem dokument označený„ okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“ datovaný dne [datum], kterým měl být zrušen pracovní poměr žalobkyně u žalované a rovněž u [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], kde byla žalobkyně zaměstnána na pozici ředitele. Žalobkyni bylo žalovanou doručeno potvrzení o zaměstnání, pracovní posudek datovaný dne [datum], mzdový list za rok 2020, evidenční list důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020 s jejichž obsahem nesouhlasí.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s odůvodněním, že má za to, že pracovní posudek není co do šíře svého obsahu nijak limitován, neboť v zákoníku práce je uveden demonstrativní výčet skutečností, které v něm mohou být uvedeny a pracovní posudek tak může obsahovat i informaci o tom, jaké práce zaměstnanec vykonával a hodnocení jeho celkového vztahu k práci a k spolupracovníkům, jakož i hodnocení osobních vlastností. Dále uvedla, že pracovní smlouva ze dne [datum], na kterou odkazuje žalobkyně, je sestavena a podepsána výhradně žalobkyní a je neplatná z důvodu konfliktu zájmů a obsahuje cizí podpis namísto podpisu jednatele společnosti pana [příjmení]. Mzdový výměr byl rovněž podepsán jen žalobkyní a není tak pro stanovení výše mzdy rozhodný, když výše mzdy byla ujednána prostřednictvím e-mailové komunikace 6. a [datum]. Od počátku do ukončení pracovního poměru vypočítávala mzdu žalobkyně účetní společnost [právnická osoba] na základě údajů poskytnutých přímo žalobkyní a podle jejích osobních pokynů. Samotnou výplatu mzdy prováděla rovněž pouze žalobkyně s použitím jí poskytnutého přístupu k bankovním účtům společnosti.

3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět, co do požadavku na vydání pracovního posudku upraveného oproti vydanému posudku ze dne [datum] tak, že v něm nebude uveden text začínající slovy„ Vzhledem k situaci Covid-19“ a končící slovy„ majetek firem (včetně dokumentů a informací)“ s odůvodněním, že žalovaná po prvním jednání soudu žalobkyni upravený pracovní posudek poskytla.

4. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pozici výkonný ředitel s nástupem do práce dne [datum] se sjednanou pracovní dobou 20 hodin týdně. Dle čl. 2 odst. 1 odměňování za výkon práce je se zaměstnancem sjednáno v samostatné smlouvě nebo je zaměstnanci písemně oznámeno zaměstnavatelem.

5. Smlouvou o mzdě ze dne [datum] má soud za prokázané, že za plnohodnotný pracovní výkon ve funkci výkonný ředitel bude zaměstnanci poskytována měsíční základní mzda ve výši 36 410 Kč.

6. Okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne [datum], včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalovaná s žalobkyní okamžitě zrušila pracovní poměr za zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, když dne [datum] nesplnila pokyny jednatele, včetně toho že i na opakovanou výzvu e-mailem odmítla do určeného času potvrdit svým podpisem oznámení s písemnými nařízeními. Termín plnění úkonů stanovený nadřízeným žalobkyně na den [datum] byl žalobkyní vynechán. V rozporu s přímým písemným uvedení jednatele společnosti pana [příjmení] žalobkyně jménem společnosti pořídila právní služby od advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

7. Oznámením o trváním na dalším zaměstnáváním ze dne [datum] má sodu za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a že nadále trvá na dalším zaměstnání.

8. Potvrzením o zaměstnání vystaveným dne [datum] má soud za prokázané, že je v něm uvedeno, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum] do [datum] na pozici ředitel. Z tohoto zaměstnání bylo ke dni rozvázání pracovního poměru započteno jako doba zaměstnání celkem 3 roky 184 dní. Ve spodní části rukou napsáno, že zaměstnanec nesouhlasí s obsahem.

9. Pracovním posudkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že je v něm uvedeno, že hlavní náplní práce žalobkyně bylo vedení provozu pivovarů po administrativní stránce, kontakty s obchodními partnery, účetní firmou, orgány státní správy, dohled nad týmem podniků apod. Svou práci vykonávala skoro samostatně bez kontroly ze strany jednatele a zároveň vlastníka podniků, na základě plné důvěry z jeho strany. Vzhledem k situaci COVID-19 kontrola nad zaměstnankyní ze strany jednatele a vlastníka byla zvýšena, což odhalilo nesrovnalosti v interních finančních dokumentech, porušování práv ostatních zaměstnanců včetně případů nezdvořilého zacházení a další vlastnosti zaměstnankyně jako urputné hájení svého názoru bez ohledu na stanovisko nadřízeného a neschopnost přiznat své chyby. Dne [datum] pracovní poměr s žalobkyní ve společnostech se ukončil okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to z důvodu zvlášť hrubého porušení zaměstnancem povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (odmítla konat práci podle pracovní smlouvy dle pokynů zaměstnavatele, zneužila nemožnosti osobní přítomnosti jednatele v [obec] v souvislosti s Covid-19 a porušila pracovní kázeň čímž ohrozila chod společnosti).

10. Souborem listin – Mzdovým listem ze dne [datum], mzdovým a osobním listem za rok 2020 včetně výplatnic za období leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen září, říjen, listopad 2020 má soud za prokázané, jaká byla hrubá mzda, čistá mzda, výše sociálního pojištění, výše zdravotního pojištění žalobkyně a kolik dní žalobkyně v jednotlivých měsících odpracovala.

11. Evidenčním listem důchodového pojištění má soud za prokázané, že vyměřovací základ žalobkyně za rok 2020 byl 370 637 Kč.

12. Potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti má soud za prokázané, že je v něm uvedeno, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum] do [datum]. Zaměstnání bylo ukončeno, neboť zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

13. Potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně za období [číslo] 2020 měla úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti zdanitelných v ČR 391 407 Kč.

14. Výzvou k doplacení rozdílu stanovené mzdy za rok 2020 a k zaslání opravných dokladů pro rok 2020 ze dne [datum], včetně podacího listu má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila jednateli žalované, že odmítá převzít zaslané„ falsifikáty“ mzdových pásek pro rok 2020 včetně s tím spojených potvrzení zaměstnavatele a trvá na řádném doplacení dlužné mzdy za rok 2020 a doložení metodik výpočtu k jednotlivým měsícům 2020 do [datum]. Průměrný měsíční čistý výdělek stanovený dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce činí 33 057 Kč.

15. Listinou ze dne [datum] sepsanou [jméno] [příjmení] s předmětem provedení kontroly výpočtu mezd za rok 2020 má soud za prokázané, že na základě předložených podkladů dospěl k závěru, že předložené výplatní pásky nekorespondují, resp. nezohledňují údaje uvedené v předložené evidenci pracovní doby a smlouvy o mzdě – přičemž ze strany zaměstnavatele jsou uplatňovány zejména dny neplaceného volna které ale dle předložené evidence docházky a doplňujících údajů zaměstnance nebyly ve skutečnosti čerpány, čímž jsou ovlivněny nároky zaměstnance ve smyslu chybného výpočtu průměrné hodinové náhrady, zároveň také není v některých měsících respektován předložený mzdový výměr.

16. Souborem listin – Evidence docházky žalobkyně za období od ledna do listopadu 2020 obsahující podpis žalobkyně i žalované má soud za prokázané, že žalobkyně odpracovala 92 hodin, únor 2020 odpracovala 80 hodin, za březen 2020 odpracovala 80 hodin, za duben odpracovala 80 hodin, za květen 2020 odpracovala 83 hodin, ze červen 2020 odpracovala 86 hodin, za červenec 2020 odpracovala 92 hodin, za srpen 2020 odpracovala 84 hodin, za září 2020 odpracovala 88 hodin, za říjen odpracovala 88 hodin a za listopad 2020 odpracovala 84 hodin.

17. Listinou ze dne [datum] podepsanou v kopii soudním znalcem v oboru oceňování podniků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že s žalobkyní spolupracoval více jak 10 let, když zastávala funkci statutárního orgánu v několika obchodních korporacích, kterým poskytoval služby v oblasti daní a účetnictví jako daňový poradce a v rámci hodnocení podniků jako soudní znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování podniků, nepeněžitých vkladů, cenných papírů, majetkové podstaty a cen obvyklých při prodeji mezi ekonomicky propojenými osobami. Měl možnost žalobkyni poznat dobře po pracovní i osobní stránce. [ulice] s ní byla na nadstandartní úrovni. Zejména se jedná o vysokou profesní erudici, intelektové dispozice, znalost problematiky obchodních korporací včetně souvisejících právních normativů, smysl pro odpovědnost a schopnost volby správných forem jednání, a to i v kritické a vypjaté situaci. K jejím manažerským dovednostem patří zejména schopnost problém uchopit, problému rozumět, analyzovat jej, vyvodit správné závěry, přijmout a jednoznačně formulovat efektivní rozhodnutí a kontrolovat plnění vydaného pokynu.

18. Listinou ze dne [datum] – Výzvou k náhradě škody v důsledku porušení povinností zmocněncem a zaměstnancem a k vrácení bezdůvodného obohacení má soud za prokázané, pan [příjmení] jako jednatel žalované a jednatel společnosti [příjmení] [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o. vyzval žalobkyni k náhradě škody a vydání bezdůvodného obohacení za [právnická osoba] [právnická osoba] ve výši 357 453,77 Kč, za žalovanou ve výši 442 548,13 Kč a za [právnická osoba] s.r.o. ve výši 593 145 Kč.

19. Výpisy z účtu [právnická osoba] na účet [právnická osoba] ve výši 240 000 Kč, z účtu [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] ve výši 180 000 Kč, 60 000 Kč, 100 000 Kč, z účtu [právnická osoba] na účet [anonymizováno] ve výši 4 355 Kč, 4 007 Kč, z účtu [právnická osoba] na účet [anonymizováno] ve výši 4 316 Kč, 4 227,13 Kč a 3 956 Kč má soud za prokázané, že platby byly provedeny.

20. Souhrnným výpisem z pohybu na účtu má soud za prokázané, jaké platby byly v období od [datum] do [datum] z účtu [právnická osoba] [právnická osoba] provedeny.

21. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav. Soud neprováděl dokazování za účelem zjištění pravdivosti skutečností uvedených v pracovním posudku, neboť má soud za to, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně tak, aby věc mohla být uzavřena po stránce právní. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádné další rozhodné skutečnosti.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

23. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může vzít žalobce (navrhovatel) za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 prvá věta o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.

24. Jelikož žalobkyně vzala žalobu podáním ze dne [datum] výslovně zpět do požadavku na vydání pracovního posudku upraveného oproti vydanému posudku ze dne [datum] tak, že v něm nebude uveden text začínající slovy„ Vzhledem k situaci Covid-19“ a končící slovy„ majetek firem (včetně dokumentů a informací)“ a žalovaná se zpětvzetím vyslovila souhlas na jednání soudu dne [datum], soud v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. zastavil.

25. Dle ust. § 313 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění. Dle odst. 2 údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.

26. Dle ust § 315 zákoníku práce nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.

27. Z výše uvedených ustanovení zákoníku práce je zřejmé, jaká práva má zaměstnanec po skončení pracovního poměru vůči zaměstnavateli. Z těchto ustanovení jednoznačně plyne, že zaměstnanec má právo na potvrzení o zaměstnání, které má obsahovat zákonem stanovené údaje. Pokud jde o ostatní údaje, tak ty lze uvést v odděleném potvrzení, nebo na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Žádná zvláštní dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ohledně údajů, které mají být uvedeny v tomto potvrzení o zaměstnání tvrzena nebyla, tudíž soud vycházel ze znění zákona.

28. Pokud soud posoudil potvrzení o zaměstnání s ohledem na znění ust. § 313 zákoníku práce souvislosti s § 315 zákoníku práce má za to, že potvrzení o zaměstnání obsahuje všechny náležitosti tak, jak jsou stanoveny v zákoně. Proto soud žalobu shledal nedůvodnou, pokud jde o žalobní požadavek žalobkyně na uvedení jí tvrzených údajů v potvrzení o zaměstnání a nedůvodnou i pokud jde o tvrzení žalobkyně ohledně nesprávně uvedeného údaje ohledně trvání pracovního poměru.

29. Pokud jde o evidenční list důchodového pojištění soud odkazuje na § 38 odst. 5 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle kterého nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Proto soud ve smyslu § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu výrokem II. zastavil a postoupil místně příslušnému orgánu, kterým je [ulice] správa sociálního zabezpečení, když v části tohoto žalobního požadavku není dána pravomoc soudů.

30. Pokud jde o mzdový list a výplatní pásky, jedná se o pracovněprávní dokumenty, pro jejichž opravu, resp. úpravu není soud v civilním řízení, resp. v pracovněprávním sporu zmocněn, když v této části žalobního požadavku nelze odkázat ani na ust. § 315 zákoníku práce. Soud rovněž připomíná, že zjišťování výše výdělku pro případný spor o náhradu mzdy je otázkou právní, a to samostatnou otázkou pro ten který případný spor.

31. Pokud jde o potvrzení pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020 soud odkazuje na § 38j zákona č. 585/1992 Sb. o dani z příjmů ve spojení s § 231 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu a na § 42 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, když má za to, že k otázce vydávání, resp. opravě a úpravě dokumentů není soud v občanském soudním řízení resp. v pracovněprávním sporu zmocněn, když se jedná o povinnosti žalované, které jí, jako zaměstnavateli, vyplývají z veřejného práva, a tedy se lze nápravy porušení těchto povinností domáhat pouze na základě veřejnoprávních předpisů, nikoli u civilního soudu v pracovněprávním sporu.

32. S ohledem na výše uvedené, pokud soud neshledal nároky žalobkyně, tak jak byly žalobou uplatněny, jako důvodné, žalobu výrokem III. zamítl.

33. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, když se soud ztotožnil s argumentací žalobkyně, že poměrná část žalobního nároku, byla žalobkyní vzata zpět pro chování žalované po podání žaloby.