21 C 113/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. et Mgr. Ivety Cvingráfové a přísedících JUDr. Kateřiny Demové, Ph.D. a Evy Adamové ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 563 761 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v té části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky - Obvodního soudu pro adresa soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky - Obvodního soudu pro adresa náklady státu ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum ve znění jejích doplnění domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení) z titulu náhrady za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem, bolestné vytrpěné v souvislosti s pracovním úrazem a ztížení společenského uplatnění.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum byla mezi žalobcem a žalovanou (pozn. soudu dříve pod názvem Anonymizováno právnická osoba.) uzavřena dohoda o provedení práce, na základě které žalobce vykonával pro žalovanou práci na pozici „Anonymizováno“. Dne datum a dne datum se žalobce dostavil do místa výkonu práce v Anonymizováno a podílel se na vykládce panelů z kamionu na stavbě. právnická osoba nastal dne datum okolo Anonymizováno hodiny při vykládání posledního panelu, který žalobce zavalil. Stavbyvedoucí jméno FO panel odstranil a zavolal záchrannou službu. V důsledku pracovního úrazu podstoupil žalobce operaci a byl od datum do datum v pracovní neschopnosti a utrpěl ztrátu na výdělku ve výši částka. Dále byla žalobci v souvislosti s předmětným úrazem provedena v pořadí druhá operace, následovala další pracovní neschopnost od datum do datum. Ztráta na výdělku v tomto případě činila částka. Další pracovní neschopnost trvala od datum do datum a žalobci vznikla další ztráta na výdělku ve výši částka. Žalobce uvedl, že je zaměstnancem právnická osoba od datum, přičemž pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Celkem náhrada za ztrátu na výdělku činí částka. Žalobce dále nárokuje zaplacení bolestného v souvislosti s pracovním úrazem v částce částka, které bylo vyčísleno na základě znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Dále žalobce uplatnil nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši částka, které bylo vyčísleno rovněž na základě znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO. Výše odškodnění byla vyčíslena dle metodiky Nejvyššího soudu Cpjn 14/2014 (dále jen „metodika NS“) ve spojení s ustanovením § 2958 občanského zákoníku, neboť výše odškodnění dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. by byla nižší než částka stanovená dle metodiky. K důvodům zvýšení dle § 271 zákoníku práce žalobce uvedl, že v důsledku úrazu došlo k podstatnému omezení jeho společenského, kulturního i pracovního života. Vládní nařízení č. 276/2015 Sb. uvádí pouze taxativní výčet situací, za kterých ke zvýšení bodového ohodnocení může dojít, to však není případ žalobce. Před úrazem se žalobce věnoval sportovním a společenským aktivitám, tyto nyní vykonávat nemůže. Dále došlo k omezení v oblasti běžného denního života, sociálních kontaktů a pracovních schopností, což má dopad na kvalitu jeho života, duševní pohodu i profesní uplatnění. Žalobce má za to, že samotné základní odškodnění nepokrývá veškerou nemajetkovou újmu, která mu v důsledku pracovního úrazu vznikla, a při použití metodiky NS je možné odškodnění navýšit právě s přihlédnutím k uvedeným skutečnostem. Žalobce dále uplatnil nárok na uhrazení nákladů za zpracování znaleckých posudků ve výši částka. Žalobce uvedl, že dne datum zaslal žalované výzvu k úhradě žalované částky, výzva byla žalované doručena dne datum a žalované byla poskytnuta lhůta k dobrovolnému plnění v délce 10 dnů ode dne doručení, tj. do datum. Žalovaná ničeho neuhradila a je od datum v prodlení.

3. Na jednání konaném dne datum žalobce doplnil, že nárok za ztrátu na výdělku nebyl u pojišťovny právnická osoba. uplatněn, jedná se toliko o vyčíslení nárokované ztráty na výdělku na tiskopisu pojišťovny. Ke ztížení společenského uplatnění uvedl, že je omezen téměř ve všech aspektech života, zejména ve schopnosti pohyblivosti, zvedání a nošení předmětů, řízení motorových vozidel, využívání dopravních prostředků, péče o sebe a v oblasti sociální a volnočasové s ohledem na omezenou pohyblivost. Dále uvedl, že v důsledku pracovního úrazu podstoupil několik operací, s čímž souvisela jeho opakovaná pracovní neschopnost. Dočasná pracovní neschopnost trvající od datum do datum vznikla bezprostředně v souvislosti s pracovním úrazem a jeho léčením. Dočasná pracovní neschopnost trvající od datum do datum přímo souvisí s operačním zákrokem, který žalobce podstoupil po ustálení zdravotního stavu dne datum. Třetí dočasná pracovní neschopnost trvající od datum do datum souvisí s pobytem žalobce v lázeňském léčení právnická osoba. Tato neschopnost byla ukončena po skončení lázeňské léčby. Žalobce uvedl, že v souvislosti s pracovním úrazem utrpěl poranění páteře, konkrétně vícero kompresních zlomenin těla obratlů, zlomeninu 9. žebra vlevo, zhmoždění ramene a paže vlevo a lehký otřes mozku. Škoda vznikla žalobci v příčinné souvislosti s utrpěným poraněním při manipulaci se stavebním celkem, když vykonával práci pro žalovanou a spočívá ve ztrátě na výdělku, neboť byl opakovaně v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s podstoupením operací souvisejících s pracovním úrazem, další újma žalobce v souvislosti s pracovním úrazem spočívá v bolestném a ztížení společenského uplatnění.

4. Žalovaná uvedla, že nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobce netvrdí žádné porušení právní povinnosti, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, příčinnou souvislost mezi pracovní neschopností a tvrzeným pracovním úrazem a žádnou konkrétní skutečnost, že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů pro žalovanou. Dále namítla, že žalobce nijak nespecifikuje skutečnosti rozhodné pro určení výše ztráty na výdělku, jejíž náhrady se domáhá. Žalovaná doplnila, že skutečnost, že se žalobce seznámil s předpisy vztahujícími se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále jen „BOZP“) a zavázal se k jejich dodržování je patrná ze samotné dohody o provedení práce ze dne datum. Nadto sám žalobce potvrdil, že je proškoleným vazačem, je seznámen s pravidly manipulace se zavěšovanými břemeny a je pravidelně proškolován. Toto prohlášení učinil v rámci vysvětlení u Policie ČR dne datum, ze kterého rovněž vyplynulo, že žalobce si byl vědom nesprávné manipulace s břemenem, tedy toho, že řetěz, který břemeno držel nebyl napnutý a mohlo kdykoli dojít k přetočení břemene a jeho pádu. Žalobci byla známa technická norma ČSN ISO 12480-1 z června 1999, ze které žalobci vyplývala jím porušená povinnost v podobě zákazu zavěšovat se, stavět se na břemeno nebo břemeno přidržovat rukou pro udržení jeho rovnováhy.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne datum zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba, a to na dobu neurčitou na pracovní pozici Anonymizováno s týdenní pracovní dobu dle § 79 zákoníku práce. Mzda byla určena samostatným mzdovým výměrem od datum ve výši částka + prémie do výše částka, od datum ve výši částka + prémie do výše částka a od datum ve výši částka + prémie do výše částka. (pracovní smlouva žalobce se společností právnická osoba ze dne datum, mzdový výměr ze dne datum, mzdový výměr ze dne datum, mzdový výměr ze dne datum)

7. Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě dohody o provedení práce, kterou účastníci uzavřeli dne datum, na pracovní pozici Anonymizováno dle potřeby zaměstnavatele v rozsahu maximálně 300 hodin ročně. Práce měla být vykonávána od datum do datum v místě Anonymizováno. Náplň práce byla stanovena pokyny zaměstnavatele, vnitřními předpisy, v souladu s pracovní pozicí a předpisy BOZP. Součástí dohody o provedení práce bylo prohlášení, že zaměstnavatel seznámil zaměstnance s právními a ostatními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (dohoda o provedení práce ze dne datum)

8. Dne datum utrpěl žalobce pracovní úraz, byl zavalen dřevěnou deskou při stavbě rodinného domu v Anonymizováno pro zaměstnavatele právnická osoba. (pozn. soudu dřívější název žalované), zpod desky vylezl sám, pro bolesti zůstal ležet a byl převezen do podezřelý výraz. Lékařem bylo konstatováno, že pacient je bez poruchy hybnosti dolních končetin, klinicky dominuje bolest zad, na vše si pamatuje, v bezvědomí nebyl. Dne datum byl žalobce operován (zavřená zlomenina hrudního obratle), následně byl hospitalizován od datum do datum, průběh hospitalizace byl klidný, bez komplikací, po operaci uložen na JIP, po stabilizaci přeložen na standardní oddělení. Do domácí péče propuštěn v celkově dobrém stavu, bez větších bolestí. Na kontrole dne datum uvedl, že se cítí dobře, obtěžuje jej ztuhlost zad, bolesti nemá, poslední týden chodí bez berlí. V dočasné pracovní neschopnosti byl žalobce v souvislosti s pracovním úrazem od datum do datum. Žalobce byl dále hospitalizován ve podezřelý výraz od datum do datum, neboť byl dne datum operován – extrakce instrumentace. Průběh hospitalizace byl klidný, bez komplikací, po operaci uložen na JIP, po stabilizaci přeložen na standardní oddělení, do domácí péče propuštěn v celkově dobrém stavu, doporučen šetřící režim a odstranění stehů po 14 dnech od operace na spádové chirurgii. Kontrolou lékaře ze dne datum zjištěno, že jizva na páteři je klidná, dobře zhojená, v distální oblasti mírně tužší, úkony omezené, doporučena rehabilitace a pravidelné cvičení, nepřetěžování. V souvislosti s operací a následným léčením byl žalobce v dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum a následně byl v souvislosti s rehabilitací v právnická osoba po pracovním úrazu v pracovní neschopnosti od datum do datum. Žalobce neměl ve zdravotní dokumentaci žádný záznam o pohybovém deficitu v období před úrazem. (propouštěcí zpráva ze dne datum, lékařská zpráva ze dne datum, propouštěcí zpráva ze dne datum, lékařská zpráva ze dne datum, oznámení ČSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum, informace ČSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum, informace ČSSZ o změně dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum, informace ČSSZ o trvání dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum, informace ČSSZ o trvání dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum, informace ČSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. hodnota, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. hodnota, lékařská zpráva tituly před jménem jméno FO ze dne datum)

9. Dne datum podal žalobce Jméno žalobce u Policie ČR vysvětlení ohledně pracovního úrazu, který utrpěl při plnění pracovních povinností pro žalovanou v místě adresa. Žalobce vypověděl, že je stále na hlavní pracovní poměr zaměstnán ve společnosti právnická osoba na pozici Anonymizováno. Dále je Anonymizováno a někdy panely nakládá k přepravě, v rámci svého zaměstnání je proškolen v oboru vazačství. Uvedl, že se rovněž podílí na montážích dřevostaveb, a to jak v rámci náplně práce u svého zaměstnavatele, tak na základě dohod o provedení práce u jiných zaměstnavatelů. K pracovnímu úrazu došlo při provádění vykládky štítového panelu, jednalo se o atypický tvar, se kterým se dosud nesetkal. právnická osoba byl jako vazač, s panem jméno FO, hlavním vazačem, vyložili bez problému první panel, jenž byl menší a lehčí než druhý panel, který jej zavalil. K úvazu panelu uvedl, že jej nebylo možné uvázat jiným způsobem, horní řetěz připevněný na horním tráku a na jeřábu nebyl napnutý, spodní řetěz byl napnutý. Ve chvíli, kdy panel s panem jméno FO přizvedával, aby jej bylo možné vyložit, nedošlo mu, že by se panel mohl převalit na jakoukoliv stranu, i když věděl, že horní řetěz není napnutý. K zavalení štítem a úrazu dle jeho slov došlo z důvodu, že horní řetěz nebyl napnutý. K dotazu policejního orgánu, proč jako vazač, který si je vědom zakázané manipulace při činnosti uvazování předmětů, tyto zakázané manipulace porušil, uvedl, že praxe je jiná než předpisy a že měl za to, že na něho nemůže panel spadnout. Dále uvedl, že je již způsobilý k práci, čeká ho operace páteře, záda jej pobolívají při sezení a změně počasí. K možnému zavinění uvedl, že se jednalo o souhru okolností, kterou zavinili s panem jméno FO společně. (Úřední záznam o doplnění podaného vysvětlení ze dne datum)

10. V kalendářním čtvrtletí od datum do datum činila hrubá mzda žalobce u zaměstnavatele právnická osoba částku částka a průměrný hodinový výdělek s ohledem na počet pracovních dnů činil částka. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum, tj. celkem hodnota pracovních dnů, přičemž na náhradě mzdy mu byla zaměstnavatelem právnická osoba vyplacena částka částka a na nemocenských dávkách mu byla vyplacena za období od datum do datum v částka částka. V kalendářním čtvrtletí od datum do datum činila hrubá mzda žalobce u zaměstnavatele právnická osoba částku částka, průměrný hodinový výdělek činil částka. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum, tj. 40 pracovních dnů a na náhradě mzdy mu byla zaměstnavatelem právnická osoba vyplacena částka částka a na nemocenských dávkách za období od datum do datum mu byla vyplacena částka částka. V kalendářním čtvrtletí od datum do datum činila hrubá mzda žalobce u zaměstnavatele právnická osoba částku částka, průměrný hodinový výdělek činil částka. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum, tj. 21 pracovních dnů a na náhradě mzdy mu byla zaměstnavatelem právnická osoba vyplacena částka částka a na nemocenských dávkách za období od datum do datum mu byla vyplacena částka částka. (tiskopis potvrzení o ztrátě na výdělku ze dne Anonymizováno. – 1. pracovní neschopnost, tiskopis potvrzení o ztrátě na výdělku ze dne Anonymizováno. – 2. pracovní neschopnost, tiskopis potvrzení o ztrátě na výdělku ze dne Anonymizováno – 3. pracovní neschopnost, Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění ze dne datum, přehled mezd žalobce u zaměstnavatele právnická osoba za období Anonymizováno až Anonymizováno, přehled mezd žalobce u zaměstnavatele právnická osoba za období Anonymizováno až Anonymizováno přehled mezd žalobce u zaměstnavatele právnická osoba za období Anonymizováno až Anonymizováno)

11. Dne datum zpracoval znalec tituly před jménem jméno FO znalecký posudek ke stanovení nemateriální újmy na zdraví – bolestného, ze kterého vyplývá, že dne datum byl poškozený Jméno žalobce poraněn při práci na dřevostavbě, byl zavalen dřevěnou deskou při stavbě rodinného domu. Po úraze byl s pomocí schopen se vyprostit, měl bolesti bederní, hrudní i krční páteře, na rameni vpravo a žebrech, v bezvědomí nebyl. V souvislosti s úrazem utrpěl zlomeninu 9. žebra vlevo, kompresivní zlomeninu těla hrudního 12. obratle a bederního 1. obratle. Žalobce podstoupil operaci páteře v celkové anestezii dne datum, po operaci byl léčen rehabilitacemi ambulantně, poté v právnická osoba. Dne datum byla provedena extrakce OS materiálu, poté následovalo lázeňské léčení. Při hodnocení bolestného byla použita metodika NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, přičemž znalec ohodnotil 110 body kompresivní zlomeninu těla hrudního obratle se snížením přední částí těla obratle nejvýše o 1/3, 80 body kompresivní zlomeninu těla bederního obratle se snížením přední částí těla obratle nejvýše o 1/3, 20 body zlomeninu žebra, 20 body zhmoždění ramene a paže, 183,5 body operaci provedenou dne datum zohledňující celkovou anestezii, cizí těleso v průdušnici a ránu dolní části zad a pánve, tj. celkem hodnota bodu za rok Anonymizováno, přičemž hodnota bodu za rok Anonymizováno činila částka, proto výše bolestného činí částka. Bolestné v souvislosti s operací ze dne datum znalec hodnotil celkem hodnota body, přičemž zohlednil celkovou anestezii, cizí těleso v průdušnici během operace a ránu v dolní části zad a pánve; hodnota bodu pro rok Anonymizováno činila částka, proto výše bolestného činí částka. Celkem bolestné vyčísleno ve výši částka. Ztížení společenského uplatnění žalobce znalec ohodnotil částkou částka, přičemž uvedl, že k ustálení zdravotního stavu došlo dne datum, výchozí rámcová částka činila částka a součet korigovaných procent činil 1,5001653439. Znalec uvedl, že s ohledem na věk poškozeného uplatnil modifikacční koeficient 120 %, proto náhrada za ztížení společenského uplatnění dosáhla částky částka. Ve znaleckém posudku byl shodně popsán případ poškozeného, jak uveden ve znaleckém posudku pro stanovení výše bolestného, a dále bylo konstatováno, že potíže žalobce spojené s pracovním úrazem ze dne datum se postupně zmenšovaly, ustálení zdravotního stavu poškozený vnímá během jarních měsíců roku Anonymizováno. Znalec uvedl, že poškozený je sledován pro arytmii – fibrilaci síní, je dispensarizován kardiologem, přičemž tento nález na vznik úrazu ani následky úrazu nemá žádnou vazbu; před úrazem neměl žalobce žádný pohybový deficit. Předchorobí diskutováno s praktickým lékařem tituly před jménem jméno FO telefonicky, poškozený prodělal boreliózu, jinak potvrzeny negativní nálezy ve smyslu onemocnění nebo poškození páteře před předmětným úrazem. Znalec uvedl, že poškozený pociťuje tuhost páteře, hůře se pohybuje ve všech směrech, včetně rotací trupu, nevydrží dlouho v předklonu, nemůže déle sedět (vadí mu sed nad 30 minut v klidu i při dopravě, řízení vozidla), nezvedne břemena nad 10 kg, ponožky, boty a kalhoty si navléká výhradně v sedě. Berle či jinou ortopedickou pomůcku nepoužívá. Poškozený je omezen v prvním stupni v získávání dovedností ohledně manipulace s těžkými břemeny, v prvním stupni v měnění základní pozice těla, ve druhém stupni v udržení pozice těla, ve druhém stupni ve zvedání a nošení předmětů, v prvním stupni v používání dopravy, v druhém stupni v řízení motorových vozidel, v rozsahu 10 % v používání toalety. Přílohou znaleckých posudků byla mimo jiné lékařská zpráva ze dne datum popisující osobní vyšetření žalobce znalcem se závěrem, že u žalobce přetrvává omezení hybnosti páteře jako celku. Cena za zpracování znaleckého posudku ke stanovení výše bolestného a znaleckého posudku ke stanovení ztížení společenského uplatnění činila částka. (znalecký posudek tituly před jménem jméno FO na stanovení nemateriální újmy na zdraví – bolestné ze dne datum vč. příloh, znalecký posudek tituly před jménem jméno FO na stanovení nemateriální újmy na zdraví – ztížení společenského uplatnění ze dne datum vč. příloh, paragon o zaplacení částky za zpracování znaleckého posudku)

12. Dne datum zpracoval znalec tituly před jménem jméno FO odborné vyjádření o bolestném a ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., přičemž popsal úrazový děj shodně jako ve znaleckých posudcích pro stanovení nemajetkové újmy na zdraví - bolestného a ztížení společenského uplatnění ze dne datum. Náhrada za bolestné dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činí celkem částka (327,5 bodu x částka/bod) a náhrada za ztížení společenského uplatnění činí částka při zohlednění poúrazového omezení hybnosti páteře v rozsahu 300 bodů x částka/bod. Cena za zpracování odborného vyjádření činila částka. (odborné vyjádření o bolestném ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády číslo 276/15 Sb. ze dne datum, faktura číslo hodnota ze dne datum)

13. Z výslechu žalobce Jméno žalobce soud zjistil, že k pracovnímu úrazu došlo při manipulaci s panelem ve tvaru L. O postupu manipulace rozhodoval stavbyvedoucí, žalobce postupoval dle jeho pokynů. Pokud se mu postup nezdál, vyjádřil svůj názor, avšak postupovalo se podle pokynů stavbyvedoucího. Před zahájením prací byl poučen o bezpečnosti práce způsobem, že mu byly předloženy listiny, které měl podepsat. Od svého zaměstnavatele právnická osoba byl o bezpečnosti práce řádně poučen. U zaměstnavatele právnická osoba vykonává zejména truhlářské práce a zedničinu. S těžkými břemeny manipuloval, avšak s jinou technikou a nárazově. Příležitostných prací se účastnil častěji, jednalo se spíše o pomocné a úklidové práce na stavbě. Před úrazem neměl žádné potíže s pohyblivým aparátem, léčí se se srdcem. V souvislosti s pracovním úrazem došlo k poranění páteře, žebra a ramene. S úrazem se léčil cca půl roku, poté další 3 měsíce. V souvislosti s úrazem podstoupil 2 operace. Následně docházel na rehabilitace a byl v lázních. právnická osoba má ztuhlá záda, ztuhlost pociťuje zejména v chladném počasí, nemůže tolik pracovat venku. Není schopen točivých pohybů, váhově je omezen, nemůže zvedat těžká břemena. Je omezen ve dlouhé jízdě autem, méně jezdí na kole. Zaměstnání u hlavního zaměstnavatele nezměnil, avšak již nevykonává stejnou práci, tolik se nenamáhá, nenosí těžká břemena. právnická osoba nejprve žalovaná se žalobcem komunikovala, předala mu listiny k vyplnění náhrady bolestného u pojišťovny, u které byla žalovaná pojištěna. Dále uvedl, že žalovaná chtěla, aby vinu za pracovní úraz vzal na sebe, to neučinil. Od zaměstnavatele ani pojišťovny nedostal žádné odškodnění.

14. Z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že poškozený v souvislosti s pracovním úrazem utrpěl zranění na hrudní a bederní páteři, ramene vlevo a na žebrech vlevo. Dále uvedl, že žalobce si na úraz pamatuje, do hlavy udeřen nebyl, měl nižší hodnotu tepovou, někdy se vrací arytmie. Poruchy rytmu srdečního měl již před úrazem. Uvedl, že žalobce v souvislosti s úrazem podstoupil operaci v celkové anestezii, následně byla provedena druhá operace - extrakce OS materiálu, hojení probíhalo bez komplikací, následovalo léčení v právnická osoba. Znalec uvedl, že žalobce osobně vyšetřil, k ustálení zdravotního stavu došlo dne datum. Co se týče předchorobí, žalobce měl poruchu rytmu srdečního, to nemělo žádný vliv na pracovní úraz ani délku jeho léčení. K bodovému ohodnocení uvedl, že postupoval dle diagnóz, v případě nároku na bolestné spojené s operací došlo k ohodnocení 120 body s ohledem na uspání žalobce a cizí těleso v průdušnici a samotný operační zákrok. Při druhé anestezii bylo bodové hodnocení ve výši 50 %, a to s ohledem na legislativní snahu znalců přizpůsobit bodové ohodnocení reálné situaci. Ke zvýšení koeficientu ztížení společenského uplatnění na 120 % znalec uvedl, že došlo k navýšení s ohledem na věk žalobce. Znalec uvedl, že žalobce je omezen ve schopnosti naučit se a provádět dovednosti vázané na zvedání břemen těžších 10 kg, má středně lehké poškození držení pozice těla, je omezen v řízení na delší vzdálenosti, neboť je limitován sedem, při dlouhém sezení jej bolí záda, a to s ohledem na zlomeninu bederních obratlů, proto tyto domény hodnoceny s omezením v 1. nebo 2. stupni. Rovněž je omezen v užívání dopravy v tom smyslu, že nevydrží dlouho sedět. Co se týče omezení schopnosti oblékání, tato hodnocena lehkým omezením s ohledem na schopnost navlékat ponožky, boty, kalhoty pouze v sedě.

15. Z České technické normy č. ČSN ISO 12480-1, Jeřáby – bezpečné používání z června 1999 soud zjistil, že osoba nebo organizace zodpovědná za celkové řízení pracoviště a zaměstnavatelé pracovníků účastnících se provozu jeřábu mají zodpovědnost za dodržování bezpečnosti. Zajištění bezpečnosti provozu zahrnuje mimo jiné zaškolení příslušných pracovníků, osoba řídící pohyby jeřábu musí být řádně označena, pověřená osoba musí zajistit ochranné prostředky pro pracovníky a všechny osoby pracující na jeřábu nebo pohybující se v jeho blízkosti musí být seznámeni s požadavky pro zajištění jejich osobní bezpečnosti. Vazač je zodpovědný za uvázání a odvázání břemene a za použití vhodných příslušenství pro zdvihání v souladu s navrženým postupem manipulace, zahájení pohybu jeřábu a břemene. Vazač musí být kompetentní, starší 18 let, zdravotně způsobilý, fyzicky schopný manipulovat s příslušenstvím pro zdvihání, v příslušném rozsahu zaškolený ve způsobech vázání, schopný zvolit příslušenství pro zdvihání vhodné pro přepravované břemeno a mít příslušné oprávnění k vázání břemen.

16. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že dne datum byl zaměstnavatelem postiženého společností Anonymizováno právnická osoba. na Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj doručen záznam o úrazu, na kterém byl úraz zaměstnavatelem označen jako úraz ostatní, bez následné hospitalizace postiženého delší než 5 dní. Kontrola příčin a okolností vzniku úrazu nebyla Oblastním inspektorátem práce provedena.

17. Žalobce výzvou ze dne datum vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši částka s příslušenstvím, nákladů za vyhotovení znaleckých posudků ve výši částka a nákladů na právní pomoc ve výši částka, a to do 10 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalované doručena dne datum. (předžalobní výzva ze dne datum s dokladem o doručení)

18. Svá skutková zjištění soud opřel o provedené listinné důkazy a znalecké posudky a výslech znalce tituly před jménem jméno FO, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení a ničeho by nezměnilo na právních závěrech uvedených níže. Soud pro úplnost uvádí, že v řízení neprovedl k důkazu mzdové výměry žalobce vystavené před rokem Anonymizováno u zaměstnavatele právnická osoba, neboť tyto se nevztahovaly k období, za které žalobce nárokoval náhradu za ztrátu na výdělku.

19. Na základě skutkových zjištění soud dospěl k tomuto skutkovému stavu:

20. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne datum zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou na pracovní pozici dělník výroby s týdenní pracovní dobu dle § 79 zákoníku práce. Dále byl žalobce na základě dohody o provedení práce ze dne datum zaměstnán u žalované na pracovní pozici pomocný montážník pro výstavbu rodinných domů dle potřeby zaměstnavatele v rozsahu maximálně 300 hodin ročně. Práce měla být vykonávána od datum do datum v místě Anonymizováno. Náplň práce byla stanovena pokyny zaměstnavatele, vnitřními předpisy, v souladu s pracovní pozicí a předpisy BOZP. Součástí dohody o provedení práce bylo prohlášení, že zaměstnavatel seznámil zaměstnance s právními a ostatními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dne datum utrpěl žalobce pracovní úraz při výkonu práce na stavbě rodinného domu v Anonymizováno pro zaměstnavatele Anonymizováno právnická osoba. (dřívější název žalované), byl zavalen dřevěnou deskou (panelem), zpod desky se za pomocí třetí osoby vyprostil, pro bolesti zůstal ležet a byl převezen do podezřelý výraz. Žalobce byl bez poruchy hybnosti dolních končetin, dominovala bolest zad, v bezvědomí nebyl. Dne datum podstoupil operaci páteře. Hospitalizován byl ode dne datum do dne datum, průběh hospitalizace byl klidný, do domácí péče byl propuštěn v celkově dobrém stavu, bez větších bolestí. Na kontrole u lékaře dne datum si žalobce stěžoval na ztuhlost zad, jiné bolesti nemá. V dočasné pracovní neschopnosti byl žalobce v souvislosti s pracovním úrazem od datum do datum. V období před úrazem neměl žádný záznam o pohybovém deficitu ve zdravotní dokumentaci. Dne datum podal žalobce Jméno žalobce u Policie ČR vysvětlení ohledně pracovního úrazu, jenž utrpěl při výkonu práce pro žalovanou dne datum, zejména uvedl, že pracuje mimo jiné jako vazač, od svého zaměstnavatele právnická osoba byl v tomto směru řádně proškolen. Uvedl, že k úrazu došlo při vykládce štítového panelu atypického tvaru, se kterým se dosud nesetkal. Hlavním vazačem na stavbě byl pan jméno FO, který s ním vykládku prováděl. adresa panel byl uvázán horním a spodním řetězem, horní řetěz nebyl napnutý, přičemž jej nenapadlo, že by se panel mohl díky povolenému hornímu řetězu převalit na jakoukoliv stranu. K zavalení štítem a zranění žalobce dle jeho slov došlo z důvodu, že horní řetěz nebyl napnutý. K možnému zavinění žalobce u policie vypověděl, že se jednalo o souhru okolností, kterou zavinili s panem jméno FO společně. U soudu žalobce vypověděl, že o manipulaci s panelem ve tvaru L rozhodoval vedoucí stavy p. jméno FO, před zahájením prací byl o bezpečnosti práce poučen způsobem, že mu byly předloženy listiny, které měl podepsat. Od svého zaměstnavatele právnická osoba byl o bezpečnosti práce řádně poučen. právnická osoba má ztuhlá záda, ztuhlost pociťuje zejména v chladném počasí, nemůže tolik pracovat venku. Není schopen točivých pohybů, nemůže zvedat těžká břemena. Je omezen ve dlouhé jízdě autem, méně jezdí na kole. Zaměstnání u zaměstnavatele Anonymizováno. nezměnil, avšak již nevykonává stejnou práci, tolik se nenamáhá, nenosí těžká břemena. Dále uvedl, že žalovaná chtěla, aby vinu za pracovní úraz vzal na sebe, to neučinil, od zaměstnavatele ani pojišťovny nedostal žádné odškodnění. V období od datum do datum byl žalobce hospitalizován ve podezřelý výraz, dne datum podstoupil operaci – extrakce instrumentace, do domácí péče propuštěn v celkově dobrém stavu. V souvislosti s operací a následným léčením byl žalobce v dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum a následně byl v souvislosti s rehabilitací v právnická osoba v dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum. V kalendářním čtvrtletí od datum do datum činila hrubá mzda žalobce u zaměstnavatele právnická osoba celkem částku částka, průměrný hodinový výdělek činil částka. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum, přičemž na náhradě mzdy mu byla zaměstnavatelem právnická osoba vyplacena částka částka a na nemocenských dávkách mu byla vyplacena za období od datum do datum částka částka. V kalendářním čtvrtletí od datum do datum činila hrubá mzda žalobce u zaměstnavatele právnická osoba celkem částku částka, průměrný hodinový výdělek činil částka. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum a na náhradě mzdy mu byla zaměstnavatelem právnická osoba vyplacena částka částka a na nemocenských dávkách za období od datum do datum mu byla vyplacena částka částka. V kalendářním čtvrtletí od datum do datum činila hrubá mzda žalobce u zaměstnavatele právnická osoba celkem částku částka a průměrný hodinový výdělek činil částka. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od datum do datum a na náhradě mzdy mu byla zaměstnavatelem právnická osoba vyplacena částka částka a na nemocenských dávkách za období od datum do datum mu byla vyplacena částka částka. Bolestné bylo znalcem tituly před jménem jméno FO dle metodiky NS určeno ve výši částka a dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ve výši částka, a to s ohledem na prodělané operace páteře poté co se mu stal pracovní úraz. Náhrada za ztížení společenského uplatnění byla znalcem tituly před jménem jméno FO dle metodiky NS určena ve výši částka a dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ve výši částka. Zdravotní stav žalobce byl ustálen ke dni datum, žalobce je omezen v prvním stupni v získávání dovedností ohledně manipulace s těžkými břemeny, v prvním stupni v měnění základní pozice těla, ve druhém stupni v udržení pozice těla, ve druhém stupni ve zvedání a nošení předmětů, v prvním stupni v používání dopravy, v druhém stupni v řízení motorových vozidel, v rozsahu 10 % v používání toalety. Cena za zpracování znaleckého posudku ke stanovení výše bolestného a znaleckého posudku ke stanovení ztížení společenského uplatnění činila částka. Cena za zpracování odborného vyjádření o bolestném a ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činila částka. Žalobce výzvou ze dne datum vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši částka s příslušenstvím, nákladů za vyhotovení znaleckých posudků ve výši částka a nákladů na právní pomoc ve výši částka, a to do 10 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalované doručena dne datum.

21. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.

22. Podle § 269 odst.1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. práce“) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

23. Podle § 270 zák. práce se zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle odst. 3 téhož ustanovení zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 4 téhož ustanovení při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

24. Podle § 271k odst.1 zák. práce je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

25. Podle § 271b odst. 1 zák. práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

26. Podle § 271c odst. 1 zák. práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 téhož ustanovení vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

27. Podle § 271s odst. 1 zák. práce soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

28. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „o.z.“) se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

29. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

30. Soud předně konstatuje, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemoci z povolání je odpovědností objektivní. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou: existence pracovního úrazu, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoli z nich, nárok nevzniká. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jakožto zaměstnanec žalované na základě dohody o provedení práce ze dne datum, v době, kdy u žalované vykonával práci na pozici Anonymizováno, utrpěl dne datum úraz, když při vykládce panelu na stavbě rodinného domu v Anonymizováno byl tímto panelem zavalen. Soud úraz kvalifikoval jako pracovní úraz ve smyslu ust. § 271k zák. práce, za který žalovaná jako zaměstnavatel odpovídá dle ust. § 269 odst. 1 zák. práce, neboť se jednalo o porušení zdraví žalobce, ke kterému došlo při práci, vykládce panelu na stavbě rodinného domu v Anonymizováno, tedy při práci, kterou vykonával pro žalovanou. V souvislosti s utrpěným úrazem žalobci vznikla škoda spočívající ve ztrátě na výdělku a nemajetková újma spočívající v bolestném a ztížení společenského uplatnění. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť jsou splněny předpoklady pro odpovědnost zaměstnavatele, tj. žalované, vůči zaměstnanci, tj. žalobci. Žalobce po žalované nárokoval částku částka představující náhradu za ztrátu na výdělku za období jeho dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum, od datum do datum a od datum do datum; částku částka představující náhradu za bolestné; částku částka představující zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění a částku částka představující náklad vynaložení v souvislosti se zpracováním znaleckých posudků na stanovení nemateriální újmy na zdraví.

31. Žalovaná se v řízení bránila tím, že žalobce byl s ohledem na svou profesi poučen, jak manipulovat s břemeny při vykládce, přičemž postup manipulace s břemeny porušil, manipuloval s břemenem, které nebylo řádně zavěšeno, přestože věděl, že je zakázáno zavěšovat se na břemeno, stavět se na něj nebo jej přidržovat rukou pro držení rovnováhy, zdržovat se pod zavěšeným břemenem či v jeho blízkosti, a proto je dán liberační důvod zaměstnavatele z odpovědnostního vztahu dle ust. § 270 zák. práce. Žalovaná namítla, že z dohody o provedení práce vyplývá, že žalobce seznámila s právními a ostatními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nadto byl žalobce o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci vazače řádně proškolen od svého hlavního zaměstnavatele právnická osoba, jak sám žalobce uvedl.

32. Soud konstatuje, že s ohledem na objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech jsou jedinou možností k částečnému či úplnému zproštění zaměstnavatele z odpovědnostního vztahu liberační důvody upravené v § 270 zákoníku práce. Jelikož žalovaná v řízení namítla, že s ohledem na lehkovážné chování žalovaného s přihlédnutím k jeho znalostem a kvalifikaci vazače jsou zde dány liberační důvody dle ust. § 270 odst. 2 a 3 zák. práce, zabýval se soud nejprve otázkou možné liberace žalované.

33. Žalovaná v řízení namítala, že žalobce byl proškoleným vazačem, a proto jeho počínání bylo s ohledem na jeho kvalifikaci a zkušenosti lehkomyslné. Soud v řízení zjistil, že přestože žalobce nebyl žalovanou řádně seznámen s předpisy BOZP v souvislosti s vykonávanou prací, neboť nebyl fakticky žalovanou proškolen, ale byly mu toliko dány k podpisu listiny potvrzují seznámení žalobce s předpisy BOZP, což k řádnému proškolení zaměstnance nepostačuje. Soud proto vyloučil liberační důvody podle § 270 odst. 1 zák. práce. V řízení však bylo dále zjištěno, že žalobce byl s předpisy BOZP řádně seznámen od svého hlavního zaměstnavatele právnická osoba, pro kterého konal obdobné práce a jako vazač byl u tohoto zaměstnavatele řádně a pravidelně školen o BOZP, to ostatně uvedl i sám žalobce. S ohledem na uvedené žalobce v případě, že manipuloval s břemenem, které nebylo řádně ukotveno, neboť horní řetěz nebyl napnutý si musel být a byl vědom 34. V řízení bylo zjištěno, že žalobce si musel být a byl vědom, že si může zakázanou manipulací s břemenem způsobit újmu na zdraví. nebezpečné manipulace se závažím, při které došlo k pracovnímu úrazu. Žalobce věděl, že horní řetěz není napnutý, že je s břemenem manipulováno zakázaným způsobem, čemuž odpovídá vyjádření žalobce během podání vysvětlení Policii ČR ze dne datum, při kterém uvedl, „…praxe je jiná než předpisy, a i když jsem byl v tu chvíli u štítu, říkal jsem si, že na mě nemůže štít spadnout, že bych zkrátka nějak stihnul uskočit“. Takovéto jednání žalobce nelze označit za obvyklé a běžné, jedná se přinejmenším o nebezpečné riskování, neboť žalobce si byl vědom zakázané manipulace a ničeho k danému postupu nenamítal, tedy jeho chování bylo jednou z příčin vzniklé škody, jeho pracovního úrazu. Nic na tom nemůže změnit ani tvrzení žalobce, že byl pomocným dělníkem a o úvazu břemene nerozhodoval, podstatné je, že věděl o chybném úvazu a zakázané manipulaci a k této ničeho nenamítal. Dalším pochybením a příčinou pracovního úrazu bylo jednání žalované, respektive stavbyvedoucího, jenž rozhodl o manipulaci s břemenem. Žalobce proto svým chováním zavdal příčinu ke vzniku jeho pracovního úrazu a soud dospěl k závěru, že jsou dány liberační důvody k částečnému zproštění zaměstnavatele, žalované, odpovědnosti za škodu a újmu vzniklou žalobci v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Soud s ohledem na provedené dokazování a zjištění, že žalobce si byl vědom svého pochybení a u policejního orgánu vypověděl, že k pracovnímu úrazu došlo souhrou okolností, kterou zavinili s panem jméno FO společně, seznal v souladu s ustanovením § 270 odst. 2 písm. a) a 3 zák. práce důvod pro částečné zproštění zaměstnavatele povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu, a to v rozsahu 50 %, nikoli až v rozsahu 2/3, jak připouští zákon, neboť žalobce nebyl hlavním vazačem, který rozhodoval o tom, jakým způsobem bude s břemenem manipulováno, ale jako pomocný dělník a proškolený vazač mohl a měl na zakázanou manipulaci upozornit a nebezpečné manipulaci s břemenem zabránit, což neučinil, a jednání žalobce bylo jednou z příčin vzniku škody a újmy žalobce.

35. Pokud jde o náhradu škody spočívající ve ztrátě na výdělku za období dočasné pracovní neschopnosti žalobce vzniklé v souvislosti s pracovním úrazem, kterou žalobce nárokuje po žalované, vyšel soud ze zjištění, že žalobce byl v souvislosti s pracovním úrazem v dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum, následně od datum do datum, neboť byla provedena druhá operace – extrakce materiálu po prvé operaci páteře, a od datum do datum, kdy rehabilitoval v právnická osoba, dočasnou pracovní neschopnost žalobce žalovaná ostatně nesporovala. Při určení výše náhrady za ztrátu na výdělku soud vyšel z potvrzení o ztrátě na výdělku vyplněného zaměstnavatelem žalobce právnická osoba, přehledů mezd za rozhodné období a potvrzení o vyplacených mzdách a nemocenských dávkách. Soud vyšel ze zjištění, že v období pracovní neschopnosti od datum do datum se jednalo o 162 pracovních dnů, nikoli 167 pracovních dní, jak uváděl žalobce. Hrubá mzda žalobce za předcházející čtvrtletí, tj. ze období od datum do datum, činila částka, tedy průměrný hodinový výdělek žalobce při odpracování 65 pracovních dnů (520 hodin) činil částka (částka/520 hodin). Žalobce po dobu pracovní neschopnosti od datum do datum zmeškal 162 pracovních dnů, tedy náhrada za ztrátu na výdělku činí částka (162 dnů x 8 hodin x částka). V řízení však bylo prokázáno, že žalobce za dobu dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum obdržel od zaměstnavatele právnická osoba náhradu mzdy ve výši částka a od právnická osoba nemocenské dávky ve výši částka, tedy ztráta na výdělku za období prvé dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum činila toliko částka. V období druhé dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum se jednalo o 40 pracovních dnů, hrubá mzda žalobce za předcházející čtvrtletí, tj. za období datum do datum, činila částka, tedy průměrný hodinový výdělek žalobce při odpracování 66 pracovních dnů (528 hodin) činil částka (částka/528 hodin). Žalobce po dobu pracovní neschopnosti od datum do datum zmeškal 40 pracovních dnů, tedy náhrada za ztrátu na výdělku činí částka (40 dnů x 8 hodin x částka). V řízení však bylo prokázáno, že žalobce za dobu dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum obdržel od zaměstnavatele právnická osoba náhradu mzdy ve výši částka a od právnická osoba nemocenské dávky ve výši částka, tedy ztráta na výdělku za období druhé dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum činila toliko částka. V období třetí dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum se jednalo o 21 pracovních dnů a mzda žalobce za předcházející čtvrtletí, tj. za období datum do datum, činila částka, tedy průměrný hodinový výdělek žalobce při odpracování 24 pracovních dnů (192 hodin) činil částka (částka/192 hodin). Žalobce po dobu pracovní neschopnosti od datum do datum zmeškal 21 pracovních dnů, tedy náhrada za ztrátu na výdělku činí částka (21 dnů x 8 hodin x částka). V řízení však bylo prokázáno, že žalobce za dobu třetí dočasné pracovní neschopnosti obdržel od zaměstnavatele právnická osoba náhradu mzdy ve výši částka a od právnická osoba nemocenské dávky ve výši částka, tedy ztráta na výdělku za období třetí dočasné pracovní neschopnosti od datum do datum činila toliko částka. Celkem tedy ztráta na výdělku činila částka, avšak v souvislosti s tímto nárokem bylo třeba zohlednit 50% snížení částky představující ztrátu na výdělku, a to s ohledem na liberační důvody, jak uvedeno výše, a proto žalobci náleží toliko částka částka, tj. jedna polovina z částky částka, která by žalobci náležela, pokud by nezavdal příčinu k ublížení na jeho zdraví při práci. Co do zbývající částky částka nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

36. Pokud jde o bolestné vyšel soud ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO s ohledem na komentářovou literaturu k ust. § 271c zák. práce a nález Ústavního soudu jméno FO ÚS 2925/20. Dle komentářové literatury „pro úvahu o tom, zda jsou dány podmínky pro přiměřené zvýšení odškodnění soudem, je proto podstatné, je-li prokázáno nad rámec skutečností významných pro vlastní bodové ohodnocení bolesti lékařem podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., že při porovnání s jinými obdobnými případy téhož typu, i s případným přihlédnutím k osobnosti poškozeného, jsou zde okolnosti, které se vymykají z typového rámce obdobných případů“. Podstatné při určování ohodnocení bolestného či ztížení společenského uplatnění je, aby se poškozenému dostalo odškodnění, které je ve všech souvislostech přiměřené. Soud v takovém případě musí vycházet jak z individuálních okolností předmětné věci, tak z obecné zkušenosti z jiných posuzovaných případů a přiznat výši náhrady v takovém rozsahu, aby byla založena na objektivních a rozumných důvodech a poškozený nebyl sankcionován toliko s ohledem na skutečnost, že se jedná o odčinění nemajetkové újmy v důsledku pracovního úrazu. Ke skutečnostem, ke kterým soudy zejména přihlížejí náleží zpravidla porovnání úrovně společenských, kulturních, sportovních či jiných aktivit poškozeného v době před vznikem škody s jeho možnostmi v době po zranění. (srov. NOVOTNÝ, Zdeněk. § 271c [Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění]. In: BĚLINA, adresa, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2023, s. 1194, marg. č. hodnota.)

37. Dle nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. jméno FO. ÚS 2925/20 rovnost je sama o sobě jednou z ústředních hodnot českého ústavního pořádku a je stěžejním východiskem pro interpretaci a aplikaci práva, proto prokáže-li účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění, „…že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 ObčZ) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 ZPr ve znění k datum (aktuálně § 271c a 271s ZPr), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věcí účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ dle § 388 ZPr; v takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je podzákonným právním předpisem, a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích“. Závěry tohoto rozhodnutí lze aplikovat i na předmětnou věc, přičemž soud nad rámec uvedeného konstatuje, že postavení poškozených zaměstnanců se rok od roku zhoršovala, a to až do 31 12. 2022, kdy byla hodnota jednoho bodu stanovena pevně určenou částkou částka, neboť pevně stanovená hodnota bodu v důsledku obecného nárůstu cen oproti částkám určeným dle metodiky NS ztrácí reálnou hodnotu.

38. S ohledem na uvedený nález Ústavního soudu nelze dle názoru soudu objektivně dojít k jakémukoli smysluplnému odůvodnění toho, že by poškozený měl být po právu za utrpěnou bolest nebo ztížení společenského uplatnění, které utrpěl v důsledku pracovního úrazu, kompenzován nižší částkou než jiná fyzická osoba ve srovnatelném postavení, jejíž nárok by byl posuzován dle občanského zákoníku. Žalobce v řízení prokázal, že v případě, že by bylo postupováno podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., dostalo by se mu menšího zadostiučinění než v případě, bylo-li by postupováno dle občanského zákoník, a to nikoli v zanedbatelné výši. Co se týče stanoveného bodového ohodnocení jednotlivých položek, soud konstatuje, že žalovaná vybrané položky a jejich hodnocení nesporovala, toliko se domáhala liberace odpovědnosti, a znalec v rámci znaleckého posudku a dále při podání znalecké výpovědi řádně vysvětlil, z jakého důvodu jednotlivé položky hodnotil příslušným počtem bodů, a proto soud výši bolestného posoudil s přihlédnutím k danému znaleckému posudku a v intencích metodiky NS o stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění tak, že poškození zdraví žalobce odpovídá 413,5 bodů za rok Anonymizováno a 93 bodům za rok Anonymizováno. Hodnota bodu byla posouzena dle metodiky NS, neboť nebylo důvodu, aby žalobce byl sankcionován nižší měrou zadostiučinění jen proto, že se jednalo o pracovní úraz, namísto obecného poškození zdraví. Výše bodu pro rok Anonymizováno činila částka a pro rok Anonymizováno činila částka, tedy výsledná částka za bolestné činí částka, neboť bolest, kterou žalobce vytrpěl byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne datum. I v daném případě však bylo třeba s ohledem na liberační důvody zohlednit 50% ponížení vypočtené částky, a proto žalobci náleží částka částka. Co do zbývající částky částka nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

39. Co se týče zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění, soud i v rámci tohoto nároku vyšel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, jenž je v souvislosti s lékařskými zprávami způsobilým a dostatečným podkladem pro posouzení nároku žalobce na náhradu za ztížení společenského uplatnění, a to rovněž s ohledem na nález Ústavního soudu jméno FO 2925/2020. Soud tak uzavírá, že znalec postupoval správně, určil-li výši celkového procentního omezení žalobce na po zaokrouhlení 1,5 %, neboť zohlednil domény, ve kterých je žalobce s ohledem na pracovní úraz, který se mu stal dne datum, omezen, a to v rozsahu přiměřeném k jeho omezení. Znalec ve znaleckém posudku podpořeném znaleckou výpovědí řádně zdůvodnil ohodnocení každé jednotlivé domény, které bylo vždy v 1. či 2. stupni (lehký stupeň), neboť žalobce si činnosti vykonávat může, avšak s omezením, případně ne po takovou dobu, jako před vznikem úrazu. V řízení bylo zjištěno, že žalobce před pracovním úrazem netrpěl žádným předchorobím, jež by mělo vliv na pracovní úraz nebo jeho léčení, byl v mladém produktivním věku, společensky a sportovně aktivní. S ohledem na uvedené je proto namístě odškodnit veškeré položky uvedené ve znaleckém posudku, nadto žalovaná nenamítala, že by znalec hodnotil položky, které by nesouvisely se ztížením společenského uplatnění žalobce po utrpěném pracovním úrazu. Při výchozí rámcové částce ve výši částka (400-násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za rok Anonymizováno, která činila částka) a při zohlednění zvýšení o 20 % kvůli věku žalobce, které je dle názoru soudu zcela namístě, neboť věk představuje relevantní kritérium, ke kterému je nutno při určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění přihlédnout, činí peněžitá náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobce zaokrouhlená na celé koruny částka. Rovněž v daném případě bylo třeba s ohledem na liberační důvody uvedené výše zohlednit 50% snížení stanovené výše zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění, a proto soud žalobci přiznal toliko částku částka. Co do zbývající částky částka nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

40. Soud dále uvádí, že za škodu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem je nutno považovat i zmenšení hodnoty majetku žalobce o částku částka, kterou musel žalobce vynaložit na zpracování znaleckých posudků na určení výše bolestného a výše zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění vzniklé v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, jenž utrpěl při práci konanou pro žalovanou, přičemž soud žalobci přiznal celou požadovanou částku, neboť se jedná o uplatnění nároku, který by i s ohledem na své částečné zavinění vynaložil, aby byla určena míra bolesti a výše bolestného a rovněž výše zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění s ohledem na trvalé následky způsobené v souvislosti s pracovním úrazem.

41. Žalobce dále požadoval přiznání zákonného úroku z prodlení. Na základě předžalobní upomínky ze dne datum, která byla žalované doručena dne datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky částka do 10 dnů od doručení výzvy, tj. nejpozději do datum, tedy od datum je žalovaná s plněním v prodlení. Z přiznaných částek představujících náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné a zadostiučinění za ztížení společenského uplatnění v celkové výši částka proto soud žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení, tedy žalobci přiznal úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu žalobce zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na úspěch a neúspěch účastníků ve věci a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaná v řízení namítala liberační důvody dle § 270 zák. práce a s těmito byla částečně úspěšná, úspěch žalované byl v konečném důsledku v rozsahu cca 50 %, neboť výše plnění, které bylo žalobci přiznáno záviselo na meritorní obraně žalované, se kterou byla částečně úspěšná, nikoli pouze na technické otázce výpočtu na základě znaleckého posudku či na úvaze soudu. S ohledem na uvedené proto soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

43. Co se týče výroku IV rozsudku, tento vychází z § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, dle kterého v případech, kdy je navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaná, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozena. Žalobce je od soudního poplatku osvobozen [§ 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích], je tedy nutno přistoupit k přenesení poplatkové povinnosti na žalovanou, která je povinna uhradit po zohlednění výsledku řízení soudní poplatek ve výši částka. Jelikož žalovaná byla úspěšná co do jedné poloviny, je povinna uhradit toliko jednu polovinu soudního poplatku, jenž celkem činí částka [položka 1 písm. b) a 3 písm. a) Sazebníku soudních poplatků – soudní poplatek z přiznané částky částka představující náhradu za ztrátu na výdělku ve výši částka, soudní poplatek za návrh na náhradu nemajetkové újmy (bolestné) z přiznané částky částka ve výši částka a soudní poplatek za návrh na náhradu nemajetkové újmy (ztížení společenského uplatnění) z částky částka ve výši částka].

44. Vzhledem k tomu, že státu vznikly náklady spočívající ve znalečném, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, rozhodl soud s ohledem na výsledek řízení, kdy žalobce co do základu přiznání zadostiučinění za bolestné a za ztížení společenského uplatnění byl úspěšný, výrokem V tohoto rozsudku tak, že žalovaná je povinna zaplatit náklady státu ve výši částka.

45. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovenou povinnost uložil splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.