21 C 117/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Grycovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu [číslo] s dispozicí 1+1, nacházejícím se ve [anonymizována dvě slova] domu [adresa] v ulici [ulice], v městské části [obec a číslo], k. ú. [obec], ze dne [datum], je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1500 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou ve znění upřesnění žaloby ze dne [datum] domáhali určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu [číslo] s dispozicí [anonymizováno], nacházejícím se ve [anonymizována dvě slova] domu [adresa] v ulici [ulice], [obec a číslo] (dále jen„ Předmětný byt“) ze dne [datum] s následujícím odůvodněním. Mezi žalobcem a) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva k Předmětnému bytu na dobu neurčitou s tím, že uzavřením manželství žalobce a) s žalobkyní b) vznikl ke dni [datum] žalobcům společný nájem. Žalobci a) byla dne [datum] doručena výpověď z nájmu Předmětného bytu s uvedením 2 výpovědních důvodů: (i) pro hrubé porušení povinností žalobců vyplývající z nájmu bytu z důvodu přenechání Předmětného bytu do podnájmu třetím osobám bez souhlasu pronajímatele (§ 2288 odst. 1 písm. a) o. z.); (ii) pro jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu z důvodu, že žalobci [příjmení] byt vůbec neužívají (§ 2288 odst. 1 písm. d) o. z.). Žalobci popírají naplnění těchto výpovědních důvodů s tím, že i kdyby tvrzené skutečnosti byly pravdivé, nenaplňují zákonné výpovědní důvody po právní stránce. Jednání popsané ve výpovědi totiž dle názorů žalobců nedosahuje takové intenzity porušení povinností nájemce, s nímž o. z. spojuje právo pronajímatele jednostranně ukončit nájemní vztah. K prvnímu výpovědnímu důvodu žalobci uvedli, že [celé jméno svědka] je kamarád žalobců, který trvale bydlí u rodičů, jeho jméno není uvedeno na domovním zvonku ani na poštovní schránce u Předmětného bytu a mezi ním a žalobcem nikdy nebyla uzavřena podnájemní ani obdobná smlouva. [celé jméno svědka] Předmětný byt občasně navštíví, vždy se však jedná o návštěvu, jíž nelze zaměňovat s trvalým užíváním Předmětného bytu v podnájemním vztahu. K druhému výpovědnímu důvodu žalobce uvedl, že po narození třetího dítěte využívá Předmětný byt pouze občasně, má zde však hlášen trvalý pobyt a žalovanému řádně platí nájemné. Skutečnost, že žalobce užívá dva byty, zákonodárce s účinností od [datum] aproboval, neboť z právního řádu byl vyňat tomu odpovídající výpovědní důvod.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal a navrhl zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Žalovaný považuje za nesporná tvrzení týkající se vzniku práva nájmu žalobcům. Výpověď z nájmu Předmětného bytu žalovaný zaslal oběma žalobcům na adresu [adresa žalobce]) a dále na adresu faktického bytu žalobců ([adresa žalobkyně]). Žalobce a) převzal výpověď dne [datum] na adrese svého faktického bydliště, které je rovněž faktickým bydlištěm žalobkyně b), a následně dne [datum] na adrese Předmětného bytu. Žalobkyni b) byla předmětná výpověď doručena fikcí uložením na poště dnem [datum]. Pokud jde o výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., pak žalobci byt dlouhodobě neužívají a přenechávají bez souhlasu pronajímatele do podnájmu třetím osobám, konkrétně [celé jméno svědka]. Uvedená osoba pracovníkům provádějící šetření nevěrohodně vysvětlovala svou přítomnost v předmětném bytě, přičemž tato zjištění byla podložena provedeným místním šetřením prostřednictvím detektivní agentury [právnická osoba] Neužívají-li žalobci [příjmení] byt vůbec a v bytě bydlí výlučně jiná osoba, než s kterou je pronajímatel ve smluvním vztahu, jde ze strany žalobců o neoprávněnou dispozici s bytem. Tvrzení žalobců, že p. [celé jméno svědka] Předmětný byt občasně navštíví je nevěrohodné, neboť pokud by se jednalo o návštěvu, nepochybně by tak činil v době přítomnosti žalobců. Samotní žalobci [příjmení] byt vůbec neužívají a trvale se zdržují a bydlí se svými třemi nezletilými dětmi ([jméno], [datum narození], [jméno], [datum narození] a [jméno] [jméno], [datum narození]) v bytě ve vlastnictví rodičů žalobkyně b) na adrese [adresa žalobkyně]. Žalobce a) je zároveň předsedou výboru SVJ pro dům [adresa žalobkyně]. Žalobci mají ve společném jmění manželů dále bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa]. Je v rozporu s dobrými mravy, když žalobci disponují nemovitostmi, v nichž uspokojují či mají možnost uspokojovat své bydlení a svým chováním zamezují žalovanému – pronajímateli možnost poskytnout byt potencionálnímu potřebnému občanovi obce, když byty ve vlastnictví žalovaného jsou určeny především pro občany, kteří se nezaviněně dostali do tíživé a problematické bytové a finanční situace.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné následující. Žalobci byli ke dni doručení výpovědi z nájmu Předmětného bytu společnými nájemci Předmětného bytu. Žalobci za Předmětný byt platí sjednaný nájem. Žalobce a) je členem výboru Společenství vlastníků pro dům [adresa žalobkyně]. Žalobce dále u ústního jednání potvrdil tvrzení žalovaného, že žalobci v Předmětném bytě nebydlí, neboť uvedl, že v Předmětném bytě bydlel s manželkou a prvním dítětem s tím, že po narození druhého dítěte se přestěhovali do bytu na adrese [adresa žalobkyně].

4. V projednávané věci soud zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o nájmu bytu na dobu neurčitou ze dne 2. 8. 2010, č. [spisová značka] [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný jakožto pronajímatel a žalobce a) jakožto nájemce podepsali nájemní smlouvu k předmětnému bytu. Dle čl. II. odst. 2 je nájemce povinen oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, které žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, přičemž v písemném oznámení uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost osob. Dle čl. III. nájem bytu byl sjednán na dobu neurčitou. Výše nájemného včetně úhrady služeb souvisejících s užíváním bytu byla upravena v čl. IV. Oddacím listem má soud za prokázané, že dne [datum] žalobci uzavřeli manželství.

5. Výpovědí z nájmu bytu ze dne [datum] včetně doručenek a kopie obálek má soud za prokázané, že žalovaný dal žalobcům výpověď z nájmu Předmětného bytu. Žalovaný ve výpovědi uvedl následující. Důvodem výpovědi z nájmu bytu je dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, když: a) byt žalobci přenechávají bez souhlasu pronajímatele do podnájmu třetím osobám, s kterým nevedou rodinnou domácnost a trvale s nimi v bytě nebydlí. Dle § 2275 o. z. pokud nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle odst. 2 pak žádost o udělení souhlasu k podnájmu třetí osobě i souhlas s podnájmem vyžaduje písemnou formu. V Předmětném bytě trvale bydlí a byl zastižen pan [celé jméno svědka], nar. [rok], který nedokázal věrohodně vysvětlit užívání bytu jeho osobou. Předmětný byt, jehož jsou žalobci nájemci, tak užívá fyzická osoba, která není vedena u správce domu v evidenčním listu jako osoba, která s žalobci vede společnou domácnost. Užívání bytu touto osobou tak nelze považovat za krátkodobou návštěvu, neboť bylo zjištěno, že byt užívá trvale. Dále je důvodem výpovědi z nájmu bytu důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., neboť je zde jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu. Tímto důvodem je skutečnost, že Předmětný byt žalobci vůbec neužívají. Dle šetření se žalobci v Předmětném bytě vůbec nezdržují, faktickým bydlištěm žalobců je byt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], který užívají se 3 nezl. dětmi. Kromě výše uvedeného bylo zjištěno, že ve společném jmění manželů mají žalobci bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa], v k. ú. [obec]. Zásilku obsahující výpověď z nájmu bytu zaslanou na adresu [adresa žalobkyně]) osobně převzal dne [datum], dne [datum] si žalobce a) převzal zásilku obsahující výpověď z nájmu bytu zaslanou na adresu [adresa]. Zásilky obsahující výpověď adresované žalobkyni b) byly předány k poštovní přepravě dne [datum] (kopie obálek).

6. Evidenčními listy (platnými od [datum], [datum], [datum]) má soud za prokázané, že v seznamu osob užívajících Předmětný byt jsou evidovány 3 osoby, a to žalobci a jejich syn [jméno], [datum narození].

7. Přípisem žalovaného ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný se obrátil na [právnická osoba] [anonymizováno] s požadavkem provést místní šetření za účelem zjištění, zda je Předmětný byt žalobci řádně užíván, dále jakým způsobem a kým je užívána bytová jednotka [číslo] na adrese [adresa], jež je ve vlastnictví žalobců a zda je žalobce a) nájemcem družstevního bytu na adrese [adresa žalobkyně]. Přílohou tohoto přípisu byl evidenční list k Předmětnému bytu.

8. Zápisem o kontrole dodržování nájemních podmínek má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] prostřednictvím [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] dne [datum] v [údaj o čase] hod. provedla kontrolu na adrese [adresa], který uvedl, že„ zde dočasně bydlí, pan [celé jméno žalobce] je zřejmě v bytě rodičů jeho manželky. V současné době je v bytě sám.“ [celé jméno svědka] nesouhlasil s provedením vizuální kontroly Předmětného bytu a s pořízením fotodokumentace. Zápis o kontrole dodržování nájemních podmínek [celé jméno svědka] podepsal.

9. Šetřením (závěrečnou zprávou) [právnická osoba] včetně fotodokumentace zvonků, jmenovek poštovních schránek a vstupních dveří domů na níže uvedených adresách má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] zjistila následující. [právnická osoba] prováděla opakovaně místní šetření na níže uvedených adresách. Žalobci mají ve společném jmění bytovou jednotku [číslo] v ulici [adresa], v tomto domě však nemají žalobci na zvoncích uvedeno své jméno. Na adrese [adresa žalobkyně]) manželé [příjmení]. Na zvoncích před domem je jmenovka„ [celé jméno žalobce] a [příjmení]“, tato jmenovka je rovněž uvedena na jedné z poštovních schránek, přičemž žalobce a) se účastní schůze Společenství vlastníků pro dům [ulice], v domě jsou žalobci sousedům známi. Dne [datum] byla v bytě ([adresa žalobkyně]) zastižena žalobkyně b). U předmětného bytu bylo prováděno šetření dne [datum] ([číslo] - 14.00 hod.), [datum] ([číslo] hod.), [datum] (od 18 hod. - 20.00 hod.) a [datum] (17- 19.00 hod.). Na adrese Předmětného bytu je zvonek se jmenovkou„ [celé jméno žalobce]“, rovněž tak poštovní schránka s touto jmenovkou. Zvonek před vstupem do Předmětného bytu není označen jmenovkou, rovněž tak dveře Předmětného bytu nejsou označeny jmenovkou. Dne [datum] po zazvonění u Předmětného bytu dveře otevřel [celé jméno svědka], který byl dotázán na žalobce, uvedl, že ti zde nejsou. Poté, co mu byl sdělen důvod šetření a předložena plná moc k nahlédnutí, [celé jméno svědka] uvedl, že je známý žalobců a momentálně zde bydlí, resp. je zde na dlouhodobější návštěvě. Nejprve [celé jméno svědka] sdělil, že žalobci zde bydlí s ním i s dětmi a s tím, že momentálně jsou prý někde na návštěvě, asi u rodičů žalobkyně b). Na otázky odpovídal nejistě, zmateně. Vizuální kontrolu bytové jednotky odmítl. [právnická osoba] v závěru zprávy uvedla, že dle všech indicií užívají žalobci k bydlení byt v [anonymizováno] [číslo] a v Předmětný byt užívá [celé jméno svědka]. Žalobce při ústním jednání potvrdil, že bytovou jednotku na adrese [adresa]. Vlastnické právo žalobců k bytové jednotce na adrese [adresa] má soud prokázané výpisem z katastru nemovitostí ([list vlastnictví]) a kupní smlouvou ze dne [datum]. Výpisem z katastru nemovitostí ([list vlastnictví]) a kupní smlouvou ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, vše v k. ú. [anonymizováno], [územní celek].

10. Výslechem [celé jméno svědka] má soud za prokázané následující. Svědek je jednatelem a společníkem [právnická osoba] [anonymizováno], tato spolupracuje s žalovaným na základě inominátních smluv, provádí kontrolu dodržování nájemních podmínek nájemci ve vlastnictví žalovaného. Bytový odbor žalovaného dá zadání, kde uvede, co chce zjistit. Od žalovaného mají plnou moc na provádění těchto šetření, která je opravňuje vstoupit do bytů se souhlasem osoby, která se v bytě nachází. Svědek prováděl osobně místní šetření Předmětného bytu, jež měli užívat žalobci. Z každé kontroly se píše závěrečná zpráva a šetření, svědek ztotožnil, že závěrečná zpráva je listina označena jako šetření, jež obsahuje fotografickou dokumentaci, rovněž ztotožnil svůj podpis na zprávě. Bylo provedeno to, co je uvedeno v této závěrečné zprávě, přičemž s ohledem na dobu si již nepamatuje přesná data. V daném případě byl problém ztotožnit Předmětný byt, museli to konzultovat se správcem domu, který jim poskytl plánek domu. Po zazvonění na Předmětný byt jim otevřel mladý muž, který byl ztotožněn dle dokladů, tímto mužem nebyl žalobce a). [příjmení] je do bytu nepustil s tím, že uvedl, že v Předmětném bytě žije společně s rodinou žalobce. Vzhledem k velikosti bytu a skutečnosti, že žalobci mají více dětí, jsme se sarkasticky zeptali, jak v bytě společně žijí. Dotyčný muž toto zamluvil, byl zmatený. Dotyčný svědkovi neumožnil fotodokumentaci bytu, ani je do bytu nepustil. Svědek dále uvedl, že za ty roky spolupráce s žalovaným, když najde v bytě někoho jiného než nájemníka, takto na něj působí nevěrohodně, za ty roky si vyslechl spousty„ příběhů“. Navíc v daném případě se podařilo dohledat žalobkyni b) v bytě ve [obec], kdy s ní mluvili přes intercom. Svědek měl podezření, že dotyčný nemá v Předmětném bytě, co dělat. Dotyčného muže viděl svědek jednou v životě. Nepamatoval si, zda bylo v Předmětném bytě provedeno ještě nějaké šetření s tím, že odkázal na závěrečnou zprávu, pokud by bylo, pak by to v ní bylo uvedeno. Dotyčný na svědka nepůsobil jako člověk, co by neměl, co skrývat. Říkal tvrzení, která na svědka působila účelově, aby nějak zdůvodnil svoji přítomnost v bytě. Pokud jde o poměr dodržování podmínek nájmu, tak je to ¾ ve prospěch případů, kdy jsou podmínky dodržovány a ¼, kdy dodržovány nejsou.

11. Výslechem svědka [celé jméno svědka] má soud za prokázané, následující. Svědek spolupracuje s žalobcem a) v IT oblasti, k žalobcům má přátelský vztah. Žalobce měl v roce 2019 tři děti. Svědek ví, že žalobci jsou nájemci Předmětného bytu. Svědek měl od Předmětného bytu klíče, tyto dostal od žalobců, resp. mu byly zapůjčeny. Svědek uvedl, že s žalobcem byli domluveni, že když se to svědkovi bude hodit, může v Předmětném bytě přespat, za přespání v Předmětném byt svědek žalobci ničeho neplatil. S žalobci svědek nikdy nevedl společnou domácnost. Svědek na dotaz, zda byt vypadal jako, že v něm bydlí žalobce s dětmi, uvedl,„ na toto jsem se přesně nesoustředil, v době mé přítomnosti v bytě děti nebyly, ani si nepamatuje na dětskou postýlku.“ Žalobkyně v roce 2019 bydlela i s dětmi v bytě [anonymizováno], žalobce tam bydlel s nimi, dle svědka žalobce a) používal Předmětný byt na práci. Svědka zastihli v Předmětném bytě dva pánové, kteří říkali, že jsou z [anonymizováno]. Na vyžádání jim předložil občanský průkaz, do Předmětného bytu je nepustil, neboť to není jeho byt. Říkal jim, ať se domluví s žalobci. Svědek ztotožnil svůj podpis na Zápise o kontrole dodržování nájemních podmínek s tím, že k tomu uvedl, že jej pánové probudili a nebyl si jistý, zda se nebudou domáhat vstupu. Svědek potvrdil, že při kontrole uvedl, že tam dočasně bydlí, asi to byla špatná formulace. Bylo mu pány řečeno, co je v Zápise o kontrole zapsáno, svědek to podepsal, toto hodnotí jako hloupost, byl situací zaskočen. Pokud byl svědek výslovně dotázán, zda je pravda, že sdělil, že v Předmětném bytě bydlí s žalobci i s dětmi a že tito jsou někde na návštěvě, svědek uvedl, že si nepamatuje, zda toto řekl. Svědek při kontrole nezavolal žalobcům, aby mohla být provedena prohlídka. Svědek nevěděl, že to jsou zástupci [anonymizováno], resp. pronajímatele, že to jsou zástupci [anonymizováno], mu řekli, ale on si to nedal do souvislostí, že to jsou i zástupci vlastníka bytu. Svědek uvedl, že nájemní či jinou smlouvu s žalobci uzavřenou neměl, Předmětný byt užíval jen krátkodobě, vždy jeden den po dobu několika let. Svědek je přesvědčen, že není jediný, komu žalobce [příjmení] byt půjčoval, vzhledem k tomu, že s žalobcem spolupracoval, zachytil o tom nějakou zmínku. Žalobce v Předmětném bytě někdy přespal i s jinou osobou, nikoli však s žalobcem.

12. Výše uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Z ostatních listinných důkazů v řízení provedených soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků řízení. Pokud jde o výslech svědka [celé jméno svědka], pak jeho výpověď soud považuje za věrohodnou a autentickou, neboť tato byla bez vnitřních rozporů a v souladu s listinnými důkazy. Naopak pokud jde o výpověď svědka [celé jméno svědka], pak soud považuje jeho výpověď v části, v níž uváděl, že v Předmětném bytě pobýval vždy pouze krátkodobě (po dobu jednoho až dvou dnů) či v bytě přespal jedenkrát měsíčně či jednou za pár týdnů za zcela nevěrohodnou a vyvrácenou ostatními důkazy. Tato část výpovědi svědka je především v rozporu s tím, co svědek uvedl při samotném provádění kontroly a co je uvedeno v Zápise o kontrole dodržování nájemních podmínek, který svědek podepsal, i v Šetření (Závěrečné zprávě). Tyto listinné důkazy totiž autenticky prokazují, že svědek [celé jméno svědka] při kontrole uvedl, že v Předmětném bytě bydlí, když se navíc pokoušel předstírat, že v Předmětném bytě bydlí i s žalobci a jejich dětmi, jak vyplývá ze závěrečné zprávy i z výslechu svědka [celé jméno svědka]. Skutečnost, že svědek [celé jméno svědka] při kontrole řekl, že v Předmětném bytě dočasně bydlí, pak ostatně potvrdil sám svědek [celé jméno svědka], který ani nevyvrátil, že měl říct, že v bytě bydlí s rodinou žalobce. Následné vysvětlení těchto skutečností svědkem [celé jméno svědka] při jeho výpovědi spočívající v použití„ špatné formulace“ či toho, že byl svědkem [celé jméno svědka] a jeho kolegou„ vzbuzen a měl obavy, že se dotyční budou domáhat vstupu“, považuje soud za ryze účelová tvrzení motivovaná snahou svědka pomoci žalobcům, s nimiž je v přátelském vztahu. Pokud by totiž bylo pravdivé tvrzení svědka [celé jméno svědka], že v Předmětném bytě pouze přespával jednu či dvě noci, pak by jistě tuto skutečnost svědkovi [celé jméno svědka] sdělil a nevymýšlel si tvrzení, že v bytě bydlí. I kdyby svědek [celé jméno svědka] toto nechtěl zapsat do Zápisu o kontrole dodržování nájemních podmínek do kolonky„ zjištěný stav“, mohl svědek [celé jméno svědka] toto uvést do kolonky„ Vyjádření osoby, zastižení v bytové jednotce“, která v daném případě nebyla vůbec vyplněna. Toto svědek [celé jméno svědka] neučinil, přesto Zápis o kontrole dodržování nájemních podmínek podepsal. K údajnému ovlivnění či zmatenosti svědka v důsledku spánku, se toto jeví soudu jako absurdní s ohledem na fakt, že kontrola probíhala v podvečerních hodinách (18.40 hod.). I kdyby soud připustil, že svědek před kontrolou spal, tak snad po probuzení věděl, zda je v bytě na pouhé návštěvě či zda v bytě bydlí. Ostatně o tom, jak věrohodná byla tvrzení svědka [celé jméno svědka] či jak tento působil v průběhu kontroly, vypovídal i svědek [celé jméno svědka], jenž účelovost tvrzení svědka [celé jméno svědka] ohledně jeho existence v Předmětném bytě potvrdil. I na soud působila výpověď svědka [celé jméno svědka] obdobně, když tento působil velmi nejistě a mnohdy se snažil odpovídat vyhýbavě (např. na dotaz, zda byt vypadal jako byt, v němž bydlí žalobce s dětmi, odpověděl, že na toto se přesně nesoustředil, ačkoli taková skutečnost by při velikosti bytu a počtu dětí žalobců (3 děti batolecího a předškolního věku) musela být zřejmá. Se svědkem [celé jméno svědka] tak lze souhlasit v tom, že svědek byl kontrolou překvapen, tudíž nebyl schopen rychle vymyslet lež, jíž by zdůvodnil svůj pobyt v Předmětném bytě, proto pravdivě uvedl, že v Předmětném bytě dočasně bydlí. Toto skutkové zjištění pak zcela koresponduje se skutečností, že svědek [celé jméno svědka] měl od Předmětného bytu svěřeny klíče či že v Předmětném bytě se svědkem přespávaly i jiné osoby, přičemž žalobci v Předmětném bytě nebydleli, neboť po narození druhého dítěte se přestěhovali do bytu rodičů žalobkyně, jak potvrdil žalobce a) při ústním jednání dne [datum]. Soud dále pro nadbytečnost zamítl ostatní v řízení navržené důkazy, neboť skutkový stav byl zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

13. Soud tedy po provedeném dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalobci byli společnými nájemci předmětného bytu a žalovaná těmto doručila výpověď z nájmu bytu mimo jiné pro hrubé porušení povinností žalobců vyplývající z nájmu bytu z důvodu přenechání Předmětného bytu do podnájmu třetím osobám bez souhlasu pronajímatele (§ 2288 odst. 1 písm. a) o. z.). Žalobci [příjmení] byt neužívají k bydlení, když s dětmi bydlí v bytě ve vlastnictví rodičů žalobkyně b). V Předmětném bytě žalobci nechali v roce 2019 bydlet [celé jméno svědka].

14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Dle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. V daném případě svědčilo žalobcům nájemní právo k Předmětnému bytu, když žalobce a) se stal nájemcem Předmětného bytu na základě platné nájemní smlouvy ze dne [datum] dle § 685 odst. 1 zák. č. 40/1964, občanský zákoník (účinný do 31. 12. 2013). Ke dni [datum] pak uzavřením manželství žalobce a) s žalobkyní b) vznikl dle § 704 odst. 1 zák. č. 40/1964, občanský zákoník (účinný do 31. 12. 2013) žalobcům společný nájem bytu. Žalovaný dal žalobcům výpověď z nájmu Předmětného bytu, jíž žalobci a) doručil dne [datum] a žalobkyni b) ve smyslu § 573 o. z. dne [datum] (třetí pracovní den po odeslání). Vzhledem k tomu, že žalobci podali žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi dne [datum], byla žaloba podána v zákonné lhůtě dle § 2290 o. z. Soud se tak dále zabýval oprávněností předmětné výpovědi z nájmu bytu.

15. Dle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Dle odst. 2 cit. ust. žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu. Dle § 2276 o. z. dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ust. § [číslo] a [číslo], hrubě tím poruší svou povinnost. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobci jednak v Předmětném bytě nebydlí, neboť bydlí v bytové jednotce na adrese [adresa žalobkyně], což výslovně potvrdil při ústním jednání i žalobce, jednak Předmětný byt dali do užívání [celé jméno svědka], jež při kontrole dodržování nájemních podmínek potvrdil, že v Předmětném bytě dočasně bydlí. Soud nesouhlasí s právním názorem žalobců, že by v řízení nebylo prokázáno dlouhodobé užívání předmětného bytu [anonymizováno] [celé jméno svědka], naopak v řízení bylo vyvráceno tvrzení žalobců, že by [anonymizováno] [celé jméno svědka] užíval Předmětný byt pouze krátkodobě či příležitostně. V tomto směru soud odkazuje na odstavec 12 odůvodnění tohoto rozsudku s tím, že pokud sám [anonymizováno] [celé jméno svědka] prohlásil, že v bytě bydlí či dočasně bydlí, nelze toto považovat za krátkodobé užívání bytu. Naopak z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobci přenechali cizí osobě byt do užívání (podnájmu). Skutečnost, zda [anonymizováno] [celé jméno svědka] žalobcům za užívání Předmětného bytu hradil podnájemné či nikoli, nemá vliv na porušení povinnosti žalobců ve smyslu § 2276 o. z. V daném případě tak žalobci tím, že přenechali Předmětný byt do užívání třetí osobě, s níž nevedli společnou domácnost, bez souhlasu žalovaného jakožto pronajímatele, porušili své povinnosti nájemce hrubým způsobem, jak vyplývá z ust. § 2276 o. z. V tomto směru soud odkazuje i na právní závěr Nejvyššího soudu vyjádřený v rozhodnutí ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4157/2017:„ O hrubé porušení povinností nájemce podle ustanovení § [číslo] odst. 1 písm. a) ve spojení s § 2276 o. z. jde i v případě, přenechá-li byt (jeho část) do užívání bezúplatně jinému.“ Námitka žalobců, že výpovědní důvod není naplněn, neboť ve výpovědi je uvedeno, že žalobci byt přenechali do podnájmu více osobám, avšak zároveň tvrdí, že byt přenechali pouze p. [celé jméno svědka], je s ohledem na obsah a text výpovědi zcela irelevantní. Navíc z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že spolu s ním užívaly Předmětný byt i jiné osoby. Soud tak shledal, že žalovaný dal žalobcům výpověď z nájmu Předmětného bytu oprávněně, neboť výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je naplněn. Soud se tak dále již nezabýval druhým výpovědním důvodem. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení plně úspěšný a má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Soud však nepovažoval náklady na právní zastoupení žalovaného advokátem za náklady účelně vynaložené. V daném případě je žalovaným hlavní město Praha, které je fakticky statutárním městem, a proto u něj lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby bylo schopno samo kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy. Tento právní názor zastává konstantně ve svých nálezech Ústavní soud ČR např. nález ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3243/09 či ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 376/12. Jelikož nebyl v tomto řízení prokázán ohledně nezbytnosti právního zastoupení opak, neboť předmětem řízení byl standardní soudní spor ohledně nároku na oprávněnost výpovědi z nájmu bytu, když žalovaný nezbytnost právního zastoupení v řízení ani netvrdil, přiznal soud žalovanému paušální náhradu nákladů řízení, která náleží nezastoupenému účastníku dle § 1, 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za 5 úkonů (písemné podání ve věci samé ze dne [datum], příprava účasti na jednání, účast u ústního jednání dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum] v trvání od 9 hod. do [číslo] hod) ve výši 300 Kč/úkon, tj. v celkové výši 1 500 Kč. Náhradu nákladů jsou pak žalobci povinni žalovanému zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).