21 C 120/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Grycovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se s žalovanou v březnu 2019 dohodla, že převezme účetní agendu žalované a bude jí zpracovávat účetnictví, mzdovou agendu, daňová přiznání k DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím a daň z příjmu právnických osob (dále jen„ vedení účetnictví“). Žalobkyně v průběhu dubna převzala od bývalého účetního žalované účetní doklady a začala zpracovávat pro žalovanou účetnictví a měsíčně žalované fakturovala. Žalovaná však ani přes výzvy neuhradila žalované fakturu [číslo] tj. celkem [částka] (3x [částka]).

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Žalovaná potvrdila, že s žalobkyní uzavřela v březnu 2019 ústní formou smlouvu o poskytování služeb, v jejímž rámci se žalobkyně zavázala k vedení účetnictví pro žalovanou a žalovaná se zavázala žalobkyni platit odměnu v ujednané výši. Dále bylo nesporné, že žalobkyně dodávala počínaje od dubna 2019 žalované účetní služby na základě výše uvedené smlouvy a prováděla za dodané účetní služby pravidelnou fakturaci. Žalovaná se nedomnívá, že by žalobkyni náležela částka, kterou žalobkyně požaduje na základě faktur [číslo] vystavené dne [datum], [číslo] vystavené dne [datum] a [číslo] vystavené dne [datum] v celkové výši [částka], neboť účetní služby žalobkyní nebyly poskytnuty řádně, přičemž dle žalované šlo o podstatné porušení smlouvy. Fakt, že předmětné účetní služby nebyly dodány řádně, opírá žalovaná o zjištění, které jí po odborném posouzení výstupů dopadaných ze strany žalobkyně poskytl jiný profesionál v oboru. Hrubé nedostatky vykazovalo zejména zhotovení obratové předvahy analyticky ze dne [datum] (dále jen„ OP“) a zhotovení přiznání k dani z příjmu právnické osoby za rok 2019. Vady spočívaly v následujícím: konečné stavy nesouhlasily s výkazy přiloženými k daňovému přiznání, když ve zmíněných výkazech jsou aktiva i pasiva uvedena ve výši [částka] a celkový obrat v OP je ale [částka], uvedená účetní ztráta ve výši [částka], přitom v účetnictví je na čísle účtu [číslo] v OP ztráta [částka] a na účtech [anonymizována dvě slova] není uvedeno nic, v rozvaze je uveden zůstatek u zboží k [datum] [částka], v účetnictví se o zásobách vůbec neúčtuje a účet v [číslo obč. průkazu] vykazuje hodnotu [částka], peněžní prostředky v rozvaze a OP se vůbec neshodují, hodnota majetku zachycena v účetnictví neodpovídá kartám majetku, v OP je zůstatek na čísle účtu [číslo] ve výši [částka], což také neodpovídá skutečnosti. Žalovaná žalobkyni opakovaně na hrubé nedostatky upozorňovala, a to i prostřednictvím vyjádření ze dne [datum], kterým bylo reagována na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum]. Dodáním vadných účetních služeb vystavila žalobkyně žalovanou riziku újmy, která by jí mohla vzniknout, pokud by údaje obsažené v dodaných výstupech (zejména [příjmení]) a daňovém přiznání byly v dobré víře považovány za pravdivé a věrohodné. Žalovaná byla v důsledku vadného plnění žalobkyně nucena vynaložit náklady na opravu nesprávností v účetnictví nejméně v souhrnné výši [částka] [jméno] [příjmení], která účetnictví žalované od [datum] od žalobkyně převzala do svého vedení, čímž žalované vznikla škoda v příčinné souvislosti s vadným plněním žalobkyně. Žalovaná tímto činí kompenzační námitku vůči žalobnímu nároku ve výši [částka].

3. Soud před nařízeným ústním jednáním písemně vyzval žalovanou, aby doplnila skutková tvrzení v tom směru, že uvede, jaký nárok z titulu odpovědnosti za vady v rámci reklamace vad u žalobkyně uplatnila a k prokázání doplněných tvrzení označila důkazy. Žalovaná přes tuto výzvu skutková tvrzení nedoplnila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Žalobkyně u ústního jednání doplnila, že všechny faktury žalobkyně byly žalovanou hrazeny po splatnosti, některé i dva měsíce s tím, že neuhrazené faktury byly vystaveny za poskytnuté služby v měsíci červenci, srpnu a říjnu 2019, zatímco faktury za listopad a prosinec 2019 uhrazeny byly, tudíž je nepochybné, že neuhrazení těchto faktur nesouvisí s účetní závěrkou, na kterou žalovaná odkazuje. OP ze dne [datum] žalobkyně nikdy neviděla, nevytvořila, žalobkyně předpokládá, že tuto vytvořila současná účetní žalované. Navíc rozdíl mezi koncovými stavy v OP, kterou si žalovaná generovala v květnu 2020, se stavy ve finančních výkazech, které byly odeslány na finanční úřad spolu s daňovým přiznáním, je způsoben tím, že OP byla generována z databáze, která nebyla finální.

5. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně a žalovaná uzavřely v březnu 2019 smlouvu, na základě níž žalobkyně pro žalovanou od dubna 2019 vedla účetnictví a žalovaná měla za tyto služby platit žalobkyni měsíčně odměnu. Žalobkyně vedla účetnictví žalované do konce roku 2019. Žalovaná neuhradila žalobkyni faktury [číslo]. Naopak mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žalobkyně poskytovala žalované účetní služby řádně a zda z tohoto důvodu žalobkyni vznikl nárok na úhradu předmětných faktur, dále zda žalobkyně způsobila žalované škodu ve výši [částka].

6. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Fakturou [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu na částku [částka], se splatností dne [datum] za vedení účetnictví za měsíc červen 2019. Fakturou [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu na částku [částka], se splatností dne [datum] za vedení účetnictví za měsíc červenec 2019. Fakturou [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu na částku [částka], se splatností dne [datum] za vedení účetnictví za měsíc říjen 2019. Z přehledu vydaných faktur a emailu žalobkyně ze dne [datum] zaslaného žalované má soud za prokázané, že žalobkyně účtovala žalované částku [anonymizována dvě slova] Kč/měsíčn. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výše uvedených tří faktur s tím, že pokud do [datum] uhradí alespoň dvě faktury, tj. částku [částka], bude považovat dluh žalované za uhrazený. Vyjádřením žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná po obdržení předžalobní výzvy žalobkyně tuto informovala, že odmítá zaplatit jakoukoliv částku za dodané účetní služby, neboť z dodaných výstupů od žalobkyně vyplývají závažné vady, jež specifikovala shodně jako ve vyjádření k žalobě, s tím, že žalované vznikla škoda, neboť byla nucena vynaložit náklady na sjednání nápravy, neboť žalovaná byla nucena za účelem odstranění nežádoucího stavu přistoupit k objednávce účetních služeb u jiného dodavatele, což bylo spojeno s nezanedbatelnými výdaji. Zároveň žalovaná požádala o vystavení dobropisů k předmětným fakturám. Zálohovými fakturami [číslo] [číslo] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] vystavila žalované dne [datum] zálohovou fakturu [číslo] na částku [částka] a dne [datum] zálohovou fakturu [číslo] na částku [částka] a to za kontrolu účetních zůstatků roku 2019, výkazů rozvahy v plném rozsahu a výkazů zisků a ztrát k podanému daňovému přiznání za rok 2019, resp. podanému opravnému daňovému přiznání za rok 2019. Podáním žalobkyně ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že žalobkyně především uvedla, že dne [datum] žádnou OP neposílala a dále sporovala žalovanou vytýkané vady.

7. Emailovou korespondencí mezi žalobkyní a žalovanou v období od května 2019 do listopadu 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně pro žalovanou vykonávala účetní služby (vedla účetnictví), zpracovala přiznání daně z příjmu právnické osoby za rok 2019 a toto zaslala žalované (email ze dne [datum] a [datum]), opakovaně urgovala žalovanou o dodání chybějících faktur či doložení úhrady v emailech specifikovaných plateb, výdajů (email ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]) či bankovních výpisů (email ze dne [datum]) či výpisu z úvěru (email ze dne [datum]).

8. Emailem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně v příloze tohoto emailu zaslala žalované fakturu za měsíc červen s tím, že uvedla, že jí od žalované dorazila úhrada za květen, ale nebyla jí uhrazena faktura za duben. Emailem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně upozornila žalovanou, že jí nebyly uhrazeny faktury [číslo].

9. Emailem žalované ze dne [datum] v 1:30 hod. má soud za prokázané, že žalovaná poprosila jednatelku žalobkyně, zda by se podívala na níže zaslaný email s tím, že je trochu nepořádek v účetnictví a sdělila žalované, co se s tím dá dělat a jak dát do přijatelných mezí. Emailem žalobkyně ze dne [datum] (odpovědí na výše uvedený email) má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že nepořádek není v účetnictví, ale bohužel v evidenci žalované, kdy na toto upozorňovala několikrát každý měsíc. Co se týče neuznatelných služeb, to jsou všechny výdaje z bankovního účtu, ke kterým žalovaná i přes několikeré urgence měsíčně nedodala doklady. Na skutečnost, že žalovaná je ve ztrátě žalovanou rovněž upozorňovala. V příloze zaslala ještě sestavu přijatých faktur a ostatních závazků s tím, že všechny tyto podklady žalované může vyexportovat i současná účetní žalované, která je má od žalobkyně. Žalobkyně odmítla dělat další analýzy či návrhy, vše již několikrát řekla, navíc nemá od žalované uhrazeny faktury za 3 měsíce. Emailem žalované ze dne [datum] v 19.29 hod. má soud za prokázané, že žalovaná k dlužným fakturám uvedla„ Ze vam dlužíme nejakou fakturu je fakt, nicméně opet jste to mela připomenout když to bylo aktuální, nebylo to, ze by vam to někdo zaplatit nechtel, ale při tom vsem a blazinci s platbami se na to pozapomnelo. Samotnemu je mi to trapny“. Dále žalovaná v tomto emailu uvedla, že to, že je v něčem nepořádek, je spatně, takovéto výsledky není možné dopustit, žalovaná (resp. jednatel žalované [jméno] [příjmení]) mohl při svém pracovním vytížení na něco zapomenout, ale ne, že tam jsou takovéto horentní sumy. Pokud on nebo [jméno] (jednatel žalované [jméno] [příjmení]) něco nedodal, tak jej měla žalobkyně urgovat, případně přijet a fyzicky si to dohledat, poprosit o předání s tím, že ze strany žalobkyně jde o špatnou práci. Emailem žalobkyně ze dne [datum] v 20.08 hod. má soud za prokázané, že žalobkyně žalované v příloze přeposlala vzorek emailů za poslední 3 měsíce, které odeslala výše uvedeným jednatelům, v nichž vždy urgovala o zaslání podkladů, faktur, účtenek a informovala o neuhrazených fakturách, kde je mimo jiné i seznam faktur žalobkyně. Dále uvedla, že povinností klienta je včas a řádně dodávat všechny doklady, smlouvy a informace a povinností účetní je včas a řádně tyto doklady zaúčtovat, připravit daňová přiznání a jiné přehledy dané ze zákona, rozhodně není povinností žalobkyně si chybějící doklady fyzicky dohledávat.

10. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud dále v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků řízení. Pokud žalovaná uváděla, že žalobkyni nevznikl nárok na úhradu předmětných faktur z důvodu vadného plnění, pak žalovanou tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, kdy žalovaná u žalobkyně vadné služby reklamovala (vytkla) a jaký nárok z titulu odpovědnosti za vady u žalobkyně uplatnila (např. slevu či opravu vadného plnění) a dále prokázání existence vadného plnění ze strany žalobkyně. S ohledem na níže uvedený právní názor, že žalovaná v tomto směru neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní a dále právní názor týkající se vztahu odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu soud zamítl návrh žalované na výslech svědkyně [příjmení] k otázce vzniku a výše škody žalované. Pokud jde o žalovanou navržené listinné důkazy, a to daňové přiznání, OP, účetní výkazy souvisejících s OP a daňovým přiznáním, emailové sdělení ze dne [datum] (stanovisko odborného poradce k výstupům žalobkyně), doklad o objednávce dodatečných účetních služeb, pak žalovaná, která má tyto listinné důkazy v dispozici, soudu tyto nepředložila, tudíž tyto listinné důkazy nemohly být v řízení provedeny.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Dle § 1914 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Dle § 1916 odst. 1 písm. a) OZ dlužník plní vadně, zejména poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti. Dle § 1922 odst. 1 OZ jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynu uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Dle § 1923 odst. 1 OZ je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy, nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny. Dle § 1925 OZ právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

12. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu, na základě níž měla žalobkyně povinnost vést účetnictví pro žalovanou a žalovaná byla povinna za tuto činnost platit žalobkyni odměnu, tuto smlouvu soud posoudil jako platně uzavřenou nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 OZ. V řízení bylo dále prokázáno a mezi stranami nesporné, že žalobkyně vedla žalované účetnictví od dubna 2019 do konce roku 2019 včetně zpracování přiznání daně z příjmu právnické osoby za rok 2019 a že žalovaná neuhradila žalobkyni faktury za účetní služby poskytnuté v měsíci červnu, červenci a říjnu 2019. Pokud žalovaná v řízení tvrdila, že žalobkyni nárok na úhradu těchto faktur nevznikl z důvodu vadného plnění, tížilo žalobkyni břemeno důkazní ve vztahu k prokázání vadnosti plnění poskytnutého žalobkyní a dále břemeno tvrzení a břemeno důkazní, zda a kdy předmětné vady plnění u žalobkyně reklamovala a jaký nárok z titulu odpovědnosti za vady u žalobkyně dle § 1923 odst. 1 OZ uplatnila. V daném případě žalovaná tvrdila, že hrubé nedostatky vykazovalo zejména zhotovení OP (obratové předvahy analyticky ze dne [datum]) a zhotovení přiznání k dani z příjmu právnické osoby. Žalovaná však nijak neprokázala, že by žalobkyně vůbec OP vyhotovila, když žalobkyně toto popřela a ani z jiných v řízení provedených důkazů nijak nevyplývá, že by žalobkyně toto OP v květnu 2020 pro žalovanou zpracovala. Naopak z emailové korespondence ze dne [datum] jasně vyplývá, že žalobkyně na výzvu žalované odmítla pro žalovanou ve vztahu k vedení účetnictví cokoli činit a sama žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že od [datum] převzala vedení účetnictví po žalobkyni [jméno] [příjmení]. Navíc žalovaná ani soudu předmětné daňové přiznání a OP vůbec nepředložila a vzhledem k tomu, že se žalovaná ani její právní zástupce nedostavil k ústnímu jednání, nemohl soud poskytnout žalované poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby k prokázání svého tvrzení ohledně vadnosti plnění žalobkyní označila důkazy, tudíž žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o vadnosti plnění ze strany žalobkyně. Navíc žalovaná v řízení vůbec netvrdila, jaké právo z odpovědnosti za vady dle § 1923 odst. 1 OZ u žalobkyně uplatnila, když s ohledem na tvrzení žalované, že žalovaná musela vynaložit náklady na opravu nesprávností, je evidentní, že mělo jít o odstranitelné vady, tudíž žalovaná se mohla ve smyslu § 1923 OZ domáhat buď bezplatné opravy, nebo slevy z ceny plnění. Jelikož žalovaná netvrdila, jaký nárok a kdy u žalobkyně z titulu odpovědnosti za vady uplatnila a k ústnímu jednání se nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř. a žalovaná tak neunesla břemeno tvrzení v tom ohledu, kdy a jaký konkrétní nárok z odpovědnosti za vady u žalované uplatnila. Jelikož tedy žalovaná netvrdila, že by u žalobkyně uplatnila konkrétní nárok z titulu odpovědnosti za vady, bylo tak povinností žalované zaplatit žalobkyni sjednanou úplatu za poskytnuté služby v měsíci červnu, červenci a říjnu na základě žalobkyní vystavených faktur. Nad to soud dodává, že i jednatel žalované ve svém emailu ze dne [datum], tj. několik měsíců po ukončení spolupráce mezi stranami a cca po ¾ roce od faktického poskytnutí služeb, za něž se žalobkyně domáhá úhrady, výslovně potvrdil, že k úhradě předmětných faktur nedošlo pouze z důvodu„ pozapomnění“, nikoli úmyslně z nějakého konkrétního důvodu např. vadného plnění. Konečně provedeným dokazováním (emailovou korespondencí) bylo prokázáno, že žalovaná řádně nepředávala žalobkyni účetní doklady, když žalobkyně opakovaně u žalované urgovala dodání chybějících faktur či specifikaci jednotlivých plateb apod. Z tohoto pohledu se tak soudu jeví tvrzení žalované o vadném plnění žalobkyně jako zcela účelové. Dále se soud zabýval kompenzační námitkou žalované, která tvrdila, že žalované vznikla v příčinné souvislosti s vadným plněním žalobkyně škoda ve výši [částka] spočívající v nákladech na opravu chyb a nesprávností v účetnictví žalované. Především, jak soud uvedl výše, žalovaná v řízení jednak neunesla důkazní břemeno ohledně vadného plnění ze strany žalobkyně, především však je třeba na danou situaci aplikovat ust. § 1925 OZ, dle něhož platí, že právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody, avšak čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. V daném případě se žalovaná mohla z titulu odpovědnosti za jí tvrzené vady domáhat po žalobkyni bezplatného odstranění vady či mohla uplatnit nárok na slevu za vadné plnění, a pokud tak žalovaná neučinila a rozhodla se využít účetních služeb od jiného subjektu, aniž by vady řádně reklamovala, nemůže se nyní domáhat takto vynaložených nákladů z titulu odpovědnosti za škodu. Žalované tedy žádný nárok z titulu odpovědnosti za škodu nemohl na základě výše uvedených tvrzeních vzniknout, a proto nemohlo dojít k zániku pohledávky žalobkyně na úhradu za služby poskytnuté v měsíci červnu, červenci a říjnu 2019 uplatněním kompenzační námitky. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky [částka]. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 OZ i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s tím, že prvním dnem prodlení je vždy den následující po splatnosti předmětných faktur.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla plný úspěch ve věci a má tedy právo na náhradu nákladů, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady nezastoupeného účastníka dle § 1, 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za 4 úkony (výzva k plnění, žaloba, příprava na ústní jednání a účast u ústního jednání dne [datum]) ve výši [anonymizováno] Kč/úkon, tj. celkem [částka].