21 C 131/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Andrey Grycové a přísedících Evy Adamové a Mgr. Marka Kubíka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru, dané žalobkyni dopisem žalované ze dne [datum] doručené [datum] je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru dané žalobkyni dopisem žalované ze dne [datum], doručené dne [datum], s následujícím odůvodněním. Pracovní poměr žalobkyně k žalované vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná zrušila žalobkyni pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu neomluvené nepřítomnosti žalobkyně na pracovišti od [datum]. Písemné vyhotovení okamžitého zrušení bylo žalobkyni doručeno tak, že jej u poštovního doručovatele převzal její manžel. Okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, neboť žalovaná věděla, že v době vyhlášené pandemie covid 19 žalobkyně opustila Českou republiku z důvodu cesty za dětmi do [obec]. Za tímto účelem sjednala žalobkyně s žalovanou uvolnění ze zaměstnání ve formě kombinace dovolené a neplaceného volna do doby uvolnění restrikcí. Ze strany žalované tak jde možná i o osobní mstu, neboť manžel žalobkyně v květnu 2020 ukončil u žalované rovněž pracovní poměr z důvodu nehod a snad i zjištěného schodku při inventuře.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Pracovní poměr žalobkyně platně skončil dne [datum], kdy bylo žalobkyni řádně doručeno okamžité zrušení pracovního poměru s tím, že žalobkyně žalobu na neplatnost nepodala v zákonné dvouměsíční lhůtě. Podle ust. § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Jelikož žalobkyni nebylo možno doručit okamžité zrušení pracovního poměru osobně, byla písemnost předána dne [datum] k poštovní přepravě, tudíž třetím pracovním dnem byl den [datum], přičemž lhůta k uplatnění žaloby na neplatnost uplynula dnem [datum]. Žalobkyně však žalobu podala až dne [datum]. Navíc byl naplněn důvod okamžitého zrušení, neboť žalobkyně měla u žalované neomluvenou absenci minimálně od [číslo]. Není pravdou, že by žalobkyně odcestovala se souhlasem žalované či o tom žalovanou informovala.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřeli pracovní smlouvu, na základě níž měla žalobkyně vykonávat práci pomocné prodavačky s dnem nástupu do práce dne [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu platnosti zaměstnanecké karty. Potvrzením o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu - zaměstnanecké karty ze dne [datum] má soud za prokázané, že Ministerstvo vnitra ČR potvrdilo, že žalobkyně jakožto cizinec splňuje podmínky pro vydání zaměstnanecké karty u žalované jakožto zaměstnavatele. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná jakožto zaměstnavatel oznámila žalobkyni, že s ní v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě ruší pracovní poměr, neboť porušila povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobkyní vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Důvodem okamžitého zrušení je neomluvená absence žalobkyně na pracovišti od [datum] do [datum] s tím, že se žalovanou nekomunikuje.

4. K otázce doručení okamžitého zrušení pracovního poměru soud zjistil následující. Sledováním zásilek včetně podacího lístku má soud za prokázané, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum] s tím, že zásilka byla dne [datum] uložena z důvodu nezastižení adresáta a dne [datum] dodána. Z podacího lístku je zřejmé, že zásilka byla označena [anonymizováno] a adresátem byla žalobkyně. Sdělením České pošty, s. p. ze dne [datum] má soud za prokázané, že zásilka [anonymizováno] byla dne [datum] vydána na základě dokladu totožnosti adresátovi. Česká pošta, s. p. doložila potvrzení o převzetí poštovní zásilky, jímž má soud za prokázané, že výše uvedená zásilka byla vydána adresátovi (žalobkyni) dne [datum] na základě osobního dokladu [anonymizováno] – [anonymizováno].

5. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V daném případě tížilo žalobkyni důkazní břemeno ohledně jejího tvrzení, že v době od [datum] do [datum] nedocházela na pracoviště a nekonala pro žalovanou práci z důvodu uvolnění ze zaměstnání ve„ formě kombinace dovolené a neplaceného volna“. Žalobkyně však k prokázání svého tvrzení o čerpání dovolené a neplaceného volna v rozhodném období neoznačila žádný důkaz. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně ani její právní zástupce bez omluvy nedostavili k ústnímu jednání dne [datum], nemohl jim soud v tomto směru poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a žalobkyně tak v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Soud po nadbytečnost neprovedl výslech jednatele žalované a navržené svědecké výpovědi k prokázání tvrzení žalobkyně, že v květnu 2020 u žalované skončil pracovní poměr i manžel a za jakých okolností či z jakých důvodů se tak stalo, neboť tyto skutečnosti nejsou rozhodné pro rozhodnutí ve věci. Tím spíše za situace, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že v rozhodné době čerpala dovolenou a neplacené volno. Nadto žalobkyně soudu ani nesdělila adresy jí navržených svědků, tudíž tyto důkazní návrhy nemohly být ani provedeny.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobkyni vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dle § 33 zákoníku práce pracovní poměr k žalované. Podle § 48 odst. 1 zák. zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

7. Vzhledem k námitce žalované se soud nejprve zabýval tím, kdy bylo okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyni doručeno a zda žaloba byla podána v zákonné lhůtě dle § 72 zák. práce. Žalovaná v řízení tvrdila, že okamžik doručení okamžitého zrušení pracovního poměru nastal již dle [datum], neboť okamžik doručení je třeba posoudit ve smyslu § 573 o. z. Tento právní názor je však nesprávný, neboť zákoník práce je ve vztahu k občanskému zákoníku lex specialis, přičemž zákoník práce obsahuje speciální úpravu institutu doručování. V daném případě je tak třeba při doručování postupovat dle zákoníku práce účinného do 29.7.2020. Dle § 334 odst. 1 zák. práce písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Dle odst. 2 cit. ust. písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Dle § 356 odst. 1 zák. práce písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance. Dle odst. 2 cit. ust. doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení. Dle odst. 3 cit. ust. nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. Dle odst. 4 cit. ust. povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam.

8. V daném případě bylo provedeným dokazováním prokázáno, že zásilka obsahující okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně byla pro nezastižení adresáta (žalobkyně) uložena dne [datum] na poště, přičemž desátým pracovním dnem byl den [datum]. Tímto dnem pak ve smyslu § 356 odst. 4 zák. práce nastala fikce doručení, tudíž již od tohoto dne běžela ve smyslu § 72 zák. práce dvouměsíční lhůta k podání žaloby na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že den [datum] byla neděle, byl posledním dnem dvouměsíční lhůty den [datum]. Jelikož žalobkyně podala žaloba k soudu dne [datum], byla žaloba podána včas.

9. Soud se tak dále zabýval tím, zda důvod okamžitého zrušení pracovního poměru je naplněn či nikoli. Mezi účastníky řízení je fakticky nesporné, že žalobkyně v rozhodné době ([datum] [datum]) nedocházela do zaměstnání, když žalobkyně tvrdila, že v této době čerpala po domluvě s žalovanou dovolenou a dohodnuté neplacené volno. Jak již soud uvedl v odst. 5 odůvodnění tohoto rozsudku, důkazní břemeno k prokázání tohoto tvrzení tížilo žalobkyni. Žalobkyně však k prokázání tohoto svého tvrzení neoznačila žádný způsobilý důkaz, když tyto skutečnosti nemohly být logicky prokázány zprávou Ministerstva vnitra či zprávou zastupitelského úřadu [příjmení], jíž soudu ani nepředložila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili k ústnímu jednání, nemohlo být žalobkyni poskytnuto poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a žalobkyně tak ohledně výše uvedeného tvrzení neunesla důkazní břemeno. S ohledem na výše uvedené je třeba považovat absenci žalobkyně na pracovišti v době od [datum] do [datum] za neomluvenou absenci, která jednoznačně dosahuje intenzity zvlášť hrubého porušení povinností žalobkyně vyplývajících z právních předpisů ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Soud tak shledal okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] dané žalobkyni za platné právní jednání, neboť splňovalo i ostatní formální náležitosti (písemná forma a dostatečně určitě vymezen důvod okamžitého zrušení). Z tohoto důvodu soud výrokem I žalobu pro nedůvodnost zamítl.

10. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo náhradu nákladů řízení. Náklady žalované tvoří odměna advokátky dle § 7 a 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za 4 úkonů právní služby (příprava a převzetí, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum] a účast u ústního jednání dne [datum]) ve výši [anonymizována dvě slova] Kč/úkon, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. náklady řízení celkem [částka]. Náhradu nákladů je pak žalobkyně povinna žalované zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokátky žalované.