21 C 162/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. et Mgr. Ivety Cvingráfové a přísedících Mgr. Petra Bully a Michaely Votápkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 27 424,57 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím (úroky z prodlení z nárokované částky od , datum, do zaplacení) představující rozdíl mezi jím dosaženou základní tarifní hrubou měsíční mzdou a základní tarifní hrubou měsíční mzdou srovnatelného zaměstnance, která by byla žalobcem dosažena, kdyby měl stejné mzdové podmínky, za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že konkrétně mu vznikla škoda za měsíc , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, a , Anonymizováno, ve výši , částka, . Za srovnatelné zaměstnance žalobce označil zaměstnance žalované , jméno FO, , adresa, , výše škody byla vyčíslena vůči zaměstnanci , jméno FO, .

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, do , datum, zaměstnán u žalované na pozici , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, , s místem výkonu práce v Atrakčním obvodu SPU , adresa, , pravidelné pracoviště , adresa, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda žalobce dle mzdového výměru ze dne , datum, činila , částka, a dle mzdového výměru ze dne , datum, činila , částka, . Dále uvedl, že srovnatelný zaměstnanec , jméno FO, , nar. , datum, , na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni, avšak pracující na území , Anonymizováno, , měl na základě výplatních pásek za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši , částka, a , Anonymizováno, do , Anonymizováno, ve výši , částka, . Rovněž průměrná základní hrubá tarifní mzda byla v rozhodném období u zaměstnanců v , Anonymizováno, vyšší než u žalobce. Tento rozdílný přístup , právnická osoba, k zaměstnancům v rámci odměňování není dle žalobce odůvodněn v souladu se zákoníkem práce, výše měsíční mzdy vychází z místa výkonu práce, resp. sociálněekonomických podmínek v dané lokalitě. Typově jde o shodný případ, jenž řešil Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2820/20 ze dne , datum, , respektive Nejvyšší soud v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .

3. Žalobce doplnil, že skutečnost, že mzda je určena v souladu s vnitřními předpisy zaměstnavatele ještě neznamená, že k nerovnému zacházení nemůže dojít, přičemž žalovaná měla již v minulosti problémy s nerovným odměňováním svých zaměstnanců. Dále namítl, že náročnost práce nelze posuzovat pouze podle počtu výměnišť či počtu zastávek zaměstnance žalované na pozici řidič, neboť nelze objektivně určit, zda je náročnější ujet delší trasu či častěji zastavit a vystoupit a nastoupit z a do vozu. Proces nakládky a vykládky je u řidičů obdobný, všichni musí nakládat zboží efektivně podle toho, v jakém pořadí jej budou vykládat. Nadto každý řidič do vozidla umístí zboží víceméně se stejnou hmotností. Zvýšenou namáhavost, respektive náročnost práce srovnatelného zaměstnance nelze vyvozovat ani z toho, že srovnatelný zaměstnanec údajně častěji jezdí mezi SPU , adresa, a jednotlivými pražskými depy, tj. přepravuje větší množství materiálu než žalobce a vykonává větší množství nakládek a vykládek než žalobce, což znamená vyšší fyzickou zátěž. Žalovaná u hodnocení fyzické zátěže dle žalobce pomíjí skutečnost, že žalobce v porovnání se srovnatelným zaměstnancem musel absolvovat delší přejezdy. Nadto není normou, že řidiči v rámci SPU , adresa, jezdí během jedné směny ke všem výměništím a pokud ano, výměniště jsou v jednom areálu oproti výměništím v menších městech, které jsou na jiném detašovaném pracovišti, proto je posouzení náročnosti individuální a pro každého může být složitější něco jiného. Dále uvedl, že v Praze jsou výměniště specializovaná, a proto je proces nakládky přehlednější a organizačně jednodušší. Žalobce dále nesouhlasí s žalovanou, že větší míra nehodovosti v Praze představuje větší náročnost práce, neboť není zřejmé, jakým způsobem dopadá na výkonnost pražského zaměstnance a dále z žádného předpisu nevyplývá, že tato skutečnost byla zohledněna při stanovení základní tarifní hrubé měsíční mzdy. Argument nemůže být přiléhavý ani z toho důvodu, že všichni řidiči se musí řídit stejnými právními předpisy a zachovávat dostatečnou opatrnost a bdělost.

4. K odlišné délce praxe žalobce oproti zaměstnanci , jméno FO, uvedl, že při srovnání zaměstnance , jméno FO, s ostatními , Anonymizováno, zaměstnanci je zřejmé, že délka praxe při odměňování nebyla zohledňována a k prokázání svého tvrzení a jako dalšího srovnatelného zaměstnance označil , adresa, , jenž pracoval u žalované od , datum, a pobíral vyšší mzdu než zaměstnanec , jméno FO, . Zaměstnanec , právnická osoba, dle mzdového výměru ze dne , datum, pobíral základní tarifní hrubou měsíční mzdou ve výši , částka, a na základě mzdového výměru ze dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaná se tak svými tvrzeními snaží zastřít nerovné odměňování svých zaměstnanců s ohledem na místo výkonu práce, neboť uvedená kritéria v praxi při stanovování mzdy nezohledňuje. V souvislosti s daným tvrzením žalobce navrhl uložení ediční povinnosti žalované spočívající v předložení informací o všech zaměstnancích pracujících na stejném pracovišti na stejné typové pozici a zařazených do stejného tarifního stupně jako označení srovnatelní zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, , o výši jejich mzdy, délce praxe, rozvržení pracovní doby, náplni práce, absolvovaných oborných kurzech, měsíčním nájezdu kilometrů a vysvětlení procesu tvorby a realizace mzdového systému u žalované, včetně doložení pracovněprávní dokumentace jednotných uvedených zaměstnanců. Žalobce dále uvedl, že z předkládaných vnitřních předpisů žalované vyplývá, že systém odměňování u žalované je postaven na principu zařazení zaměstnanců do jednotlivých pracovních pozic a tarifních stupňů, tedy pokud žalobce a označený srovnatelný zaměstnanec pracují na stejné typové pozici a jsou zařazeni do stejného tarifního stupně, měli by pobírat stejnou základní tarifní hrubou měsíční mzdu. Žalobce má za to, že žalovanou uváděná kritéria předvídaná ust. § 110 zákoníku práce jsou pouze účelovým krokem ze strany žalované, který má navodit dojem, že mzdový systém žalované je nastaven spravedlivě a nediskriminačně. Žalovaná kritéria pouze zpětně a selektivně aplikuje ve svůj prospěch na jednotlivé případy zaměstnanců domáhajících se náhrady škody z titulu nerovného odměňování, čímž se snaží zastřít skutečnost, že k rozdílům v odměňování svých zaměstnanců dochází zejména z důvodu rozdílného místa výkonu práce.

5. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žaloba je co do výpočtu nárokované částky nesrozumitelná, neboť není zřejmé, jakým způsobem žalobce k nárokované částce dospěl. Žalovaná uvedla, že mzda žalobce byla stanovena v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy žalované, a to na základě v rozhodném období platné směrnice o odměňování zaměstnanců. Základní tarifní mzda je ve vnitřních předpisech stanovena jako mzda minimální, a proto je možné, aby zaměstnanci byla přiznána i základní tarifní mzda vyšší, a to i v případě totožné pracovní pozice v totožném tarifním stupni. Do konkrétní výše základní tarifní mzdy se promítají předpoklady a požadavky pro výkon práce a rozdílné podmínky jednotlivých pracovišť u žalované. Dále uvedla, že žalobce byl v pracovním poměru u žalované od , datum, do , datum, , na pozici , Anonymizováno, , typová pozice , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, . Mzdovým výměrem ze dne , datum, s účinností od , datum, byla žalobci stanovena základní tarifní mzda ve výši , částka, a ze dne , datum, s účinností od , datum, ve výši , částka, . Žalovaná dále uvedla, že mezi žalobcem a , jméno FO, jsou rozdílné předpoklady, požadavky na zaměstnance s ohledem na rozdílnost podmínek jednotlivých pracovišť. Dle žalované tedy, i přes stejné pracovní pozice, jsou pracovní podmínky na některém pracovišti náročnější, a tyto náročnější podmínky je třeba kompenzovat jinou výší jejich mzdy.

6. Žalovaná uvedla, že práce , Anonymizováno, v regionu , adresa, se vyznačuje větší složitostí, odpovědností a namáhavostí vyplývající z výjimečného postavení SPU , adresa, ve vztahu k SPU , adresa, , respektive ve vztahu ke zbývajícím SPU v rámci republiky, a to s ohledem na jeho velikost, rozmístění provozu do několika částí, počty výměnišť a s tím související zvýšenou namáhavost práce řidiče (pohyb mezi jednotlivými výměništi, výstup a nástup do vozidla, organizace nakládky a vykládky a s tím související vyšší fyzická náročnost i odpovědnost , Anonymizováno, ). , Anonymizováno, na SPU , adresa, musí zohledňovat naložení a vyložení materiálu v rámci všech výměnišť, přičemž nakládají a vykládají nákladní předměty na třídírně listovních zásilek, silniční rampě v případě nakládání předmětů některých poštovních kurzů, na poště - centrum oběhu hotovosti a cenin (COHC), na níž se nachází peněžní příděly a ceniny, a v kolejové hale, na které se nachází balíky z pracovišť ruční, strojní a I. technologické úrovně. Nadto do , datum, SPU , adresa, zahrnovalo i detašované pracoviště v , Anonymizováno, , které sloužilo ke zpracování zásilek balík nadrozměr, a bylo vzdálené cca 10 km od rozsáhlého areálu SPU , adresa, v , Anonymizováno, a řidiči k němu zajížděli dle instrukcí dispečera sběrného přepravního uzlu (dále též „SPU“). SPU , adresa, zahrnuje jednodušší systém, je menší rozlohy, jde o areál staré a nových propojených budov s navazujícími rampami, kde řidič zpravidla na jednom místě, maximálně dvou, naloží a vyloží materiál, čímž dochází k menší fyzické náročnosti a odpovědnosti řidiče. Detašované pracoviště SPU , adresa, bylo vzdáleno toliko 3 km a od , Anonymizováno, bylo zrušeno, jednalo se o areál využívaný pro zpracování volebních materiálů a materiálů pro úřady práce, pracoviště dopravy, výdej vozidla a pomůcek k vozidlu.

7. Žalovaná uvedla, že , Anonymizováno, SPU , adresa, , jméno FO, ve srovnání s žalobcem, , Anonymizováno, v SPU , adresa, , nevykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, má směny v nepravidelném režimu, občas v sobotu či neděli, realizuje trasy ve větším podílu oblastní sítě všemi typy vozidel žalované, práce je fyzicky náročnější, obsahuje více nakládek a vykládek, častější vystupování a nastupování do kabiny, častější couvání k rampám v rámci vykládky a nakládky a častější manipulaci se zdvižným čelem. Hlavní pracovní náplní zaměstnance , jméno FO, byla obsluha dep na území , Anonymizováno, , tedy vozidlo se přemísťovalo v požadovaném čase se zátěží materiálu mnohokráte za směnu mezi SPU , adresa, a příslušnými depy. Naproti tomu žalobce pracoval v nepravidelném režimu (skorá ranní, odpolední, občas dělená směna), soboty občas, realizoval trasy v 90 % podílu oblastní sítě, tzn. jízdní řád s 2-4 zastávkami a delšími přejezdy, prováděl svoz zásilek od hromadných podavatelů, velmi málo doručoval nadrozměrné zásilky. Žalobce realizoval trasy všemi typy vozidel, občas pracoval přesčas. Žalobce měl klasickou fyzickou náročnost, 2-4 zastávky v jednom jízdním řádu, což mělo vliv na počet nastupování a vystupování z kabiny, počet couvání a manipulaci se zdvižným čelem. Zaměstnanec , jméno FO, měl vysokou fyzickou zátěž s mnohdy oboustrannou výměnou materiálu 10krát až 12krát za směnu, předával a přebíral více zásilek I. TÚ (ceniny). Dále uvedla, že zaměstnanec , jméno FO, je zkušeným , Anonymizováno, s letitou praxí, oproti žalobci měl o , Anonymizováno, let delší praxi. , Anonymizováno, s delší praxí zná optimální trasy a umí lépe reagovat na dopravní situace, což vede k rychlejšímu a spolehlivějšímu doručení přepravovaných zásilek. Dále uvedla, že práce zaměstnance , adresa, je konaná na základě náročnějších pracovních podmínek, v hustším provozu oproti práci žalobce v menším městě a jeho okolí. Jízda v menším městě a mimo něj vyžaduje méně intenzivní soustředění a zvládání stresových situací než jízda ve velkém městě. Označený zaměstnanec rovněž manipuluje s větším množstvím poštovního materiálu, čelí složité logistice a vyšší fyzické náročnosti.

8. K dalšímu označenému srovnatelnému zaměstnanci , adresa, uvedla, že zaměstnanec , jméno FO, vykonával náročnější práci oproti žalobci, měl odlišně stanovenou pracovní dobu s častou prací v noci. Zaměstnanec , jméno FO, pracoval na SPU , adresa, , které je největším přepravním uzlem v ČR, v němž dochází ke zpracování, třídění a přepravě všech druhů zásilek. Práce na tomto pracovišti je jinak organizována a , Anonymizováno, často vykonávají noční směny, zpravidla mezi 22:45 - 7:50 hodin. Tyto celonoční směny žalobce nevykonával. Žalobce v rámci rozhodného období vykonal 300 jízd v režimu práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodinou, zatímco , jméno FO, vykonal 709 jízd v režimu práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodinou a zaměstnanec , jméno FO, vykonal 573 jízd v režimu práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodinou. Žalovaná dále uvedla, že žalobce nikdy nevykonal žádnou celou noční směnu, zatímco zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, v tomto rozsahu pracovali pravidelně. Nadto žalobce nevykonal žádnou jízdu v neděli, zatímco zaměstnanec , jméno FO, vykonal 28 nedělních jízd a zaměstnanec , jméno FO, 40 nedělních jízd. Dále uvedla, že žalobce prováděl jízdy v rámci města , adresa, a dále mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, spadajícími do atrakčního obvodu SPU , adresa, , v dopravních podmínkách , adresa, nevykonal žádnou jízdu, v rámci města , adresa, vykonal 977 jízd. Označení zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, vykonávali zejména jízdy v , Anonymizováno, , zaměstnanec , jméno FO, v intravilánu města , adresa, vykonal 1 379 jízd a zaměstnanec , jméno FO, 2 774 jízd, přičemž jízda nákladním vozidlem v rámci velkoměsta je náročnější než v provozu meziměstském. Z hlediska psychické zátěže je řízení nákladního vozu ve velkoměstě náročnější od meziměstských tras. Hustá městská doprava, s níž se řidiči v , Anonymizováno, musí denně potýkat, představuje vyšší psychickou a fyzickou zátěž. Každá jízda zahrnuje nakládku či vykládku převážených zásilek, klecí a boxů. Zaměstnanec , jméno FO, měl v průměru 10-20 zastávek denně, oproti tomu žalobce cca 5 zastávek za den. Rozdíly v počtu jízd a charakteru každodenních pracovních úkolů jednoznačně dokládají, že u zaměstnance , jméno FO, byla intenzita práce vyšší než u žalobce. K pracovišti označených zaměstnanců , adresa, doplnila, že řidič je na přepravním uzlu SPÚ , adresa, povinen zastavit zvlášť v každém samostatném depu a na každém z těchto míst řeší vlastní nakládku a vykládku. Tuto činnost organizuje sám, musí vědět, v jakém pořadí je třeba zásilky vyložit a následně opět naložit, aby při dalším přejezdu nebylo nutné nakládku a vykládku opakovat. Řidič současně odpovídá za to, že veškeré zásilky budou skutečně určeny pro dané pracoviště a vede o tom příslušnou dokumentaci. V porovnání s SPU , adresa, , kde se nakládka a vykládka odehrává zpravidla v rámci jediné rampy a probíhá centralizovaně, vyžaduje provoz SPU , adresa, větší úroveň organizačních schopností.

9. Žalovaná dále uvedla, že dle statistik je v , Anonymizováno, vyšší nehodovost oproti nehodovosti v , adresa, , tedy jedná se o rizikovější oblast a zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, musí při výkonu práce věnovat zvýšenou pozornost svému okolí, což je psychicky a fyzicky náročnější. V , adresa, kraji, kde žalobce vykonával svou práci, došlo v uvedené době , Anonymizováno, až , Anonymizováno, k 7 , Anonymizováno, nehodám při , Anonymizováno, obyvatelích, tj. přibližně , Anonymizováno, na , Anonymizováno, obyvatel. Oproti tomu v , Anonymizováno, došlo v témže období k , Anonymizováno, nehodám při , Anonymizováno, obyvatelích, tj. přibližně , Anonymizováno, nehod na , Anonymizováno, obyvatel. Dopravní riziko v , Anonymizováno, je citelně vyšší a promítá se do náročnosti práce , Anonymizováno, . Hustější provoz vyžaduje zvýšenou pozornost a rychlé rozhodování, což zvyšuje kognitivní zátěž a může vést k mentální únavě. Oproti tomu při jízdě mimo město, v , adresa, kraji, se řidič setkává s menším dopravním provozem a méně častými změnami v dopravní situaci. Delší úseky bez nutnosti zastavování a snižování rychlosti umožňují řidiči snížit stres a udržet plynulý rytmus jízdy. Dalším významným faktorem je tlak spojený s dodržením časových limitů v hustém provozu, což rovněž působí na psychickou stránku zaměstnance. Žalovaná uvedla, že argumenty uplatněné v tomto řízení nebyly uplatněny, případně rozvinuty, v argumentaci v kauze , Anonymizováno, , nadto charakter práce řidičů se od kauzy , Anonymizováno, liší, neboť , Anonymizováno, již minimálně provádí dálkové trasy, naopak přepravují zboží v rámci oblasti určeného SPU, a proto není možné uzavřít, že skutkově by měla být otázka , Anonymizováno, precedenčně vyřešena. Žalobce za rozhodné období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vykonal 6 dálkových jízd, zatímco zaměstnanec , adresa, dálkových jízd a zaměstnanec , jméno FO, 14 dálkových jízd. Dále uvedla, že z celostátní statistiky serverů Portál řidiče vyplývá, že , Anonymizováno, autobusů městské dopravy jsou průměrně o téměř 10 % lépe hodnoceni než řidiči přepravující osoby mimo město. Je tomu právě z důvodu, že řízení velkého vozidla ve městě je značně náročnější než řízení velkého vozidla v plynulém provozu mimo město.

10. Žalovaná dále namítla, že uložením povinnosti dotvrdit a prokázat způsob stanovení mzdy žalobci a označeným zaměstnancům jsou na ni kladeny nepřiměřené procesní povinnosti. K porovnání stejnosti práce nejsou žádným způsobem relevantní rozpočty ani detailní matematický výpočet stanovení mzdy. Nejsou-li zaměstnanci srovnatelní, pak nemůže být rozhodné, jakou mzdu mají stanovenou, jakým způsobem a v jaké výši. Ke stanovení mezd zaměstnancům žalované uvedla, že se jedná o systematicky nastavený proces, který zajišťuje spravedlivé a zákonné hodnocení jednotlivých zaměstnanců u žalované. Pro každou typovou pozici žalované je předem stanoveno základní mzdové rozpětí, které definuje minimální a maximální výši základní měsíční hrubé mzdy pro tu, kterou typovou pozici. Toto rozpětí je navrženo s ohledem na požadavky náročnosti a odpovědnosti dané pozice, namáhavosti práce. Zmíněná rozpětí jsou v praxi také ovlivněna a omezena rozpočtem na daný rok určený pro mzdy. Určení výše základní hrubé měsíční mzdy konkrétního zaměstnance je v uvedeném rozpětí posuzováno individuálně pro každého takového zaměstnance, vedoucí pracovník je detailně obeznámen s konkrétními požadavky na danou pracovní pozici, navrhuje konkrétní výši mzdy konkrétnímu zaměstnanci, návrh mzdy zašle k posouzení tzv. HR Business Partnerovi, jenž prověřuje, zda návrh odpovídá právním předpisům a nastavením mezd u žalované. Pro hodnocení typových pozic využívá zaměstnavatel metodu analytického hodnocení prací AHP.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

12. Žalobce , Jméno žalobce, byl u žalované zaměstnán od , datum, do , datum, . V žalovaném období pracoval na pozici , Anonymizováno, , typová pozice , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, , s místem výkonu práce Atrakční obvod SPU , adresa, , pracoviště , adresa, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda žalobce v rozhodném období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činila , částka, a od , Anonymizováno, činila , částka, . Žalobce pracoval v nerovnoměrně rozvržené pracovní době, s různými časy začátku a konce pracovní doby, v brzkých ranních a odpoledních směnách, přičemž ranní směny částečně zasahovaly do práce v noci. Žalobce nezačínal pracovní dobu před 02:00 hodinou ranní, nejpozději končil směnu okolo 20:30 hodin, celonoční směny nevykonával. Jízdy, které zasahovaly i do práce v noci, nepřesahovaly délku 4 hodin práce v noci. Žalobce v rozhodném období vykonal 977 jízd ve městě , adresa, , 0 jízd v hlavním městě , adresa, jízd nad 100 km, 300 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodin, dále neodpracoval jedinou směnu v neděli. (nesporná tvrzení, pracovní smlouva žalobce s žalovanou ze dne , datum, , dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, , výpověď z pracovního poměru ze dne , datum, , mzdový výměr žalobce ze dne , datum, , mzdový výměr žalobce ze dne , datum, , výplatní pásky žalobce za , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , evidence pracovní doby žalobce za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , kniha jízd žalobce za rozhodné období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vč. jednotlivých výňatků z knihy jízd žalobce za rozhodné období)

13. Označený srovnatelný zaměstnanec , jméno FO, pracoval u žalované od , datum, do , datum, , v rozhodném období pracoval u žalované rovněž na pozici , Anonymizováno, , typová pozice , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda zaměstnance , jméno FO, od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činila , částka, a od , datum, činila , částka, . Zaměstnanec , jméno FO, pracoval v ranních, odpoledních a nočních směnách, které se mu zpravidla střídaly po týdnu. Pravidelně vykonával celonoční směny mezi 22:00 hodin až 6:00 hodin. Zaměstnanec , jméno FO, v rozhodném období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vykonal 1 379 jízd v rámci hlavního města , adresa, v délce nízkých desítek km s častými zastávkami, 32 jízd v délce nad 100 km a 709 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodinou, dále odpracoval 11 nedělních směn. (nesporná tvrzení, pracovní smlouva , jméno FO, s žalovanou ze dne , datum, a dne , datum, , dohoda o rozvázání pracovního poměru , jméno FO, s žalovanou ze dne , datum, , potvrzení o zaměstnání ze dne , datum, , mzdový výměr , jméno FO, ze dne , datum, , mzdový výměr , jméno FO, ze dne , datum, , výplatní pásky , jméno FO, za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, a , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , evidence pracovní doby , jméno FO, za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , kniha jízd , jméno FO, za rozhodné období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vč. jednotlivé výňatků z knihy jízd , jméno FO, za rozhodné období)

14. Označený zaměstnanec , jméno FO, pracoval u žalované od , datum, na pozici řidič, s místem výkonu práce Atrakční obvod SPU , adresa, , pravidelné pracoviště , adresa, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda zaměstnance , adresa, od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činila , částka, a od , Anonymizováno, činila , částka, . Zaměstnanec , jméno FO, pracoval v odpoledních a nočních směnách, které se mu zpravidla střídaly po týdnu. Zaměstnanec , jméno FO, v rozhodném období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vykonal 5 847 jízd, z toho 2 981 jízd v rámci , Anonymizováno, , adresa, v délce nízkých desítek km s častými zastávkami, 14 jízd v délce nad 100 km, 573 jízd zasahujících do práce v noci v čase od 22:00 do 4:00 hodin, dále odpracoval 10 nedělních směn. (nesporná tvrzení, pracovní smlouva , adresa, s žalovanou ze dne , datum, , mzdový výměr , adresa, ze dne , datum, , mzdový výměr , adresa, ze dne , datum, , výplatní pásky , adresa, za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , evidence pracovní doby , adresa, za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , kniha jízd , adresa, za rozhodné období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vč. jednotlivé výňatků z knihy jízd , adresa, za rozhodné období)

15. Žalobce v rozhodném období prováděl trasy v rámci , Anonymizováno, kraje s 3 až 6 zastávkami na trase, např. , adresa, – Depo , adresa, – , adresa, , , Anonymizováno, vozidlem Iveco Eurocargo; , adresa, – Depo , adresa, – Depo , adresa, , , Anonymizováno, vozidlem Iveco Eurocargo či , adresa, – , adresa, – Depo , adresa, vozidlem Iveco Eurocargo. Žalobce konal jízdy s krátkými přejezdy, ojediněle s dlouhými přejezdy nad 100 km, v rozhodném období provedl 6 jízd nad 100 km. Zaměstnanec , jméno FO, prováděl trasy mezi jednotlivými pracovišti žalované v rámci , Anonymizováno, , ale i mimo , Anonymizováno, , například , adresa, a další, se 3 až 9 zastávkami na trase; jednalo se o svozy v rámci hlavní, okresní a oblastní přepravní sítě, od hromadných podavatelů. Zaměstnanec , jméno FO, denně opakovaně zajížděl na SPU , adresa, k nejméně 3 výměništím a dále na detašované pracoviště, dokud nebylo uzavřeno. Zaměstnanec , jméno FO, jezdil zejména vozidly řady Iveco Daily a Iveco EuroCargo, prováděl manipulaci se zdvižným čelem. Zaměstnanec , jméno FO, prováděl jízdy s krátkými přejezdy a častějšími zastávkami, dlouhé trasy nad 100 km vykonával výjimečně, v rozhodném období provedl 32 jízd nad 100 km. Zaměstnanec , právnická osoba, prováděl trasy mezi jednotlivými pracovišti žalované v rámci , Anonymizováno, v hlavní a oblastní přepravní síti, prováděl zejména jízdy s krátkými přejezdy a častějšími zastávkami (10–20 zastávek), delší přejezdy vykonával výjimečně, v rozhodném období provedl 14 jízd nad 100 km, přejezdy nepřesahovaly délku nízkých desítek kilometrů. (kniha jízd žalobce za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , kniha jízd , jméno FO, za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , kniha jízd , adresa, od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , příklady jízdních řádů žalobce , právnická osoba, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , Anonymizováno, a , právnická osoba, , Anonymizováno, ; příklady jízdních řádů , jméno FO, , adresa, )

16. Průměrné základní mzdy zaměstnanců v pracovním poměru k , právnická osoba, . na uvedené typové pozici řidič s místem výkonu práce na , Anonymizováno, byly v jednotlivých letech a měsících následující:Typová poziceledenúnorbřezendubenkvětenrok , Anonymizováno, červen červenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec, Anonymizováno, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částkaTypová poziceledenúnorbřezendubenkvětenrok , Anonymizováno, červen červenecsrpenzáříříjenlistopadprosinec, Anonymizováno, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částkaTypová poziceledenrok , Anonymizovánodubenúnorbřezen, Anonymizováno, částka, částka, částka, částka(Odpověď na žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ze dne , datum, , č. j. ČP/, č. účtu, /SPI)

17. Ze Seznamu výměnišť sběrných přepravních uzlů pro poštovní kurzy silniční a snímků SPU , adresa, a detašovaného pracoviště a SPU , adresa, a detašovaného pracoviště vyplývá uspořádání areálu a rozložení výměnišť, které je následující:PSČSPUVýměništěAdresa výměništěpopis výměniště, adresa, adresa, adresa, SPU, adresarampa ve dvoře areálu pošty, adresa, KH, adresarampa ve dvoře areálu pošty, adresa, rampa, adresarampa ve dvoře areálu pošty, adresa, TLZ, adresarampa ve dvoře areálu poštyPostkomplet, adresarampa v areálu poštyCOHC - , adresa, adresarampa ve dvoře areálu pošty, adresa, adresa, adresarampy ve dvoře areálu pošty, adresa, adresa, adresarampa v areálu pošty, adresa, adresa, adresarampa ve dvoře areálu pošty, adresa, adresa, Anonymizováno, adresarampy ve dvoře areálu pošty, Anonymizováno, adresadvůr areálu RDC , Anonymizováno, , výměna u vrat haly, adresa, adresa, adresadvůr areálu pošty, výměna u vrat haly, adresa, adresa, adresarampa ve dvoře areálu pošty, adresa, adresa, adresarampa ve dvoře areálu pošty, adresa, adresa, adresajižní a severní rampa ve dvoře areálu pošty18. SPU , adresa, je areál staré budovy a propojených nových budov se samostatnými rampami k jednotlivým pracovištím, přičemž , Anonymizováno, dle jízdního řádu naloží či vyloží přepravované zboží na jednom stání, maximálně u dvou stání. Po ukončení nakládky zastaví řidič na vrátnici, vozidlo je uzamčeno bezpečnostním zámkem, klíč je řidiči předán v zapečetěné obálce, klíč z obálky může řidič použít pouze v případě mimořádné události (požár, dopravní nehoda, ztráta nebo poškození klíče od provozovny apod.). Po uzamčení , Anonymizováno, opouští areál SPU. Shodně postupuje i při vykládce. Na detašované pracoviště zajíždí řidič dle instrukcí dispečera SPU za účelem přepravy balíků nadrozměr. Náplní práce , Anonymizováno, je řídit a obsluhovat svěřené motorové vozidlo, provádět výměnu závěrů, provádět vykládku a nakládku zásilek, třídit nákladní předměty na instradovací skupiny, zajišťovat procesy spojené s podáním a dodáním stanovených druhů poštovních zásilek a plnit další úkoly dle dispozic nadřízeného. , Anonymizováno, je dále povinen dodržovat všechna ustanovení daná zákonem o provozu na pozemních komunikacích, dodržovat jízdní řády a bezpečnostní přestávky. , Anonymizováno, odpovídá za svěřené zásilky, při nástupu a po ukončení jízdy je povinen prohlédnout prostory vozidla, zda v něm nezůstaly zapomenuté zásilky. Vykládku provádí řidič kurzů v pořadí: noviny, bezpečnostní boxy, zásilky AVC, peněžní uzávěry, zásilky I. technologické úrovně, balíkové zásilky DR a NP, listovní uzávěry s bílou vlaječkou, balíkové uzávěry, obyčejné balíky, popřípadě klece, kontejnery a palety. Přejímající pracovník převezme přepravní doklady, zásilky spočítá a porovná s údaji v přepravním dokladu. Po skončení výměny závěrů a uzamčení vozidla prohlédne řidič výměniště, aby tam nezůstaly zapomenuté nákladní předměty nebo zásilky. , Anonymizováno, odpovídá za zajištění všech vnějších dveří proti otevření. Přepravuje-li kurz bezpečnostních boxů, odpovídá za jejich řádné uložení, s bezpečnostními boxy není řidič oprávněn manipulovat. Poštovní kurzy silniční mají předepsanou trasu, pořadí zastávek a jízdní řád. , Anonymizováno, kurzu je zodpovědný za to, že vozidlo není používána pro soukromé účely. Ve vozidle mohou být přepravovány pouze osoby určené pro výkon služby nebo pracovníci pošty. , Anonymizováno, při vjezdu do areálu cizího představenstva, konkrétně SPU , adresa, , zastaví před vjezdovou vrátnicí, pracovník bezpečnostní agentury po ověření vozidla , právnická osoba, zvedne závoru, vozidlo popojede do dvora a vyčká na odemčení ložné plochy. Vozidlo přijede k rampám SPU dle jízdního řádu. Po ukončení nakládky a převzetí zásilek podle přepravního dokladu řidič uzavře ložnou plochu vozidla a vyčká na pokyn k odjezdu od dispečera SPU. (mapa SPU , adresa, , domácí řád , adresa, ze dne , datum, vč. přílohy č. , hodnota, k domácímu řádu SPU , adresa, )

19. SPU , adresa, je rozlehlý areál 5 budov, ve kterém , Anonymizováno, při výjezdu zastaví před vjezdovou vrátnicí, pracovník bezpečnostní , právnická osoba, ) po identifikaci vozidla zvedne závoru, vozidlo popojede do dvora a vyčká na odemčení ložné plochy. Vozidlo přijede k rampám jednotlivých budov dle jízdního řádu, připraví zdvižené čelo k nakládce, naloží poštovní materiál daného pracoviště, řidič se účastní vykládky dle druhů zásilek. Po ukončení nakládky a převzetí zásilek podle přepravního dokladu uzavře ložnou plochu vozidla a vyčká na pokyn k odjezdu od dispečera. Po svolení k odjezdu zastaví , Anonymizováno, před závorou, předá zámek pracovníkovi BA, který provede uzamčení vozidla. , Anonymizováno, je osobně přítomen uzamykání ložné plochy vozidla. , Anonymizováno, před každou jízdou kontroluje stav vozidla, přebírá za vozidlo odpovědnost, je povinen dodržovat všechna ustanovení týkající se provozu silničních vozidel a povinnosti , Anonymizováno, , dodržovat dopravní řád, třídí uzávěry a závěry, balíky a ostatní nákladní předměty na ložné ploše vozidla, řídí se pokyny dispečera poštovní přepravy, při manipulaci u vozidla se musí řídit platnými předpisy , právnická osoba, a Poštovními pravidly III., přejímá a vykládá nákladní předměty, po ukončení kurzu prohlédne ložnou plochu vozidla, zda tam nezůstaly zásilky nebo nákladní předměty, zúčastňuje se pravidelného školení. Pokud je na vozidle zdvižené čelo, musí být před jízdou proškolen o obsluze, musí se řídit pokyny k tomuto přídavnému zařízení. Při výkonu své práce se řidič řídí vnitřními předpisy ČP a obecně platnými právními normami. (mapa SPU , adresa, , příloha č. , hodnota, DŘ SPU , adresa, , odbor poštovních kurzů)20. , Anonymizováno, v areálu , adresa, organizuje nakládku a vykládku na jednotlivých výměništích tak, aby na nácestných provozovnách mohlo být přepravované zboží vyloženo bez dalšího přejíždění. , Anonymizováno, odpovídá za správné umístění a zajištění zásilek. V , Anonymizováno, výměniště COHC , adresa, obsluhuje ceniny a hotovost; výměniště , adresa, SPU obsluhuje volně ložené cenné zásilky a pytle se zásilkami, klece s cennými zásilkami; výměniště , adresa, KH obsluhuje primárně balíky s nižší udanou cenou bez přepravních dokladů a výměniště , adresa, TLZ obsluhuje klece, palety, pytle, bedny s listovními zásilkami. Po příjezdu na COHC , adresa, řidič vykládá a nakládá klece, volně ložené bezpečnostní boxy a pytle s červenou vlaječkou. Tyto zásilky jsou vždy předávány s přepravním dokladem, řidič kontroluje, zda počty zásilek souhlasí s údaji v dokladech. Jakmile je vše naloženo či vyloženo, řidič ověří stav zásilek v dokladech, uzavře předávku a odjíždí na další zastávku. Po příjezdu na , adresa, SPU , Anonymizováno, primárně vykládá a nakládá klece, volně ložené cenné zásilky, pytle nebo bedny s červenou vlaječkou, opět předávané s přepravním dokladem. Při následujícím přejezdu na , adresa, KH , Anonymizováno, vykládá a nakládá klece, pytle, palety s balíky označenými žlutou vlaječkou s modrým křížením nebo bílou vlaječkou s modrým pruhem a případně volně ložené balíky s nižší udanou cenou. K těmto zásilkám se nepředává přepravní doklad, řidič přesto zkontroluje množství. Na výměništi , adresa, TLZ , Anonymizováno, vykládá a nakládá klece, palety s listovními zásilkami, volně ložené pytle či bedny označené bílou nebo modrou vlaječkou. , Anonymizováno, dohlédne, aby žádné zásilky nezůstaly ve vozidle. , Anonymizováno, pečlivě plánuje uložení zásilek na ploše vozidla už při odjezdu z první zastávky, aby v dalších zastávkách mohl bez přejíždění a překládání rychle naložit a vyložit vše potřebné. SPU , adresa, se výše uvedenou organizací práce odlišuje od jiných podobných uzlů, na kterých , Anonymizováno, nakládá či vykládá celý náklad na jedné rampě bez ohledu na druh zásilky. (čestné prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, , manažera útvaru logistika ze dne , datum, , Areál , adresa, – organizace nakládky a vykládky kurzu na jednotlivých zastávkách ze dne , datum, )

21. Směrnice systém odměňování zaměstnanců upravuje v oddíle 3.3.1. základní tarifní mzdu, která nesmí být nižší než minimum a vyšší než maximum vyplývající pro příslušnou typovou pozici z přílohy č. , hodnota, Katalog hlavních pracovních činností TP opatření Systém typových pozic. Pro hodnocení TP využívá zaměstnavatel metodu analytického hodnocení prací (AHP). Podstatou této metody je posouzení složitosti, odpovědnosti, namáhavosti práce, náročnosti na úroveň odborné přípravy a náročnosti na organizaci a řízení. Mezi další posuzovaná kritéria patří fyzická a intelektuální zátěž, odpovědnost a bezpečnost práce a tzv. zvláštní požadavky (např. racionalita myšlení, kombinační schopnosti, flexibilita apod.). Základem pro posouzení kritérií je popis pracovní činnosti pro TP. Popis pracovní činnosti se zpracovává na TP, případně na pracovní místo. Za zpracování popisu pracovní činnosti na pracovní místo odpovídá vedoucí zaměstnanec. Hodnocení TP zajišťuje úsek řízení lidských zdrojů (ULZ) ve spolupráci s tzv. gestorem změny pro TP (vedoucí zaměstnanec na úrovni , právnická osoba, , nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, který metodicky řídí danou oblast), zástupcem útvaru bezpečnost, případně dalšími zaměstnanci dle projednávané odborné problematiky. V případě, že má zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu, posuzuje se jeho tarifní mzda k minimální a maximální tarifní mzdě alikvotně podle poměru jeho sjednané týdenní pracovní doby vůči kratší týdenní pracovní době. Změny výše tarifních mezd se provádí k 1. 4. příslušného roku (GŘ může stanovit jiný termín) po projednání s odborovými organizacemi ve vazbě na schválený plán mzdových nákladů a ve vazbě na výstupy z ročního hodnocení zaměstnanců. V rámci schváleného plánu bude vedoucímu zaměstnanci přidělen objem na tarifní mzdy pro TP. Vedoucí zaměstnanec provede hodnocení dle směrnice Systém hodnocení zaměstnanců. Výši tarifní mzdy zaměstnanců ve stejné TP stanoví dle výsledků hodnocení v rámci přiděleného objemu mzdových prostředků. Ke snížení tarifní mzdy zaměstnance může dojít pouze v případě, že výsledkem hodnocení je známka C, případně dojde ke snížení ze známky A, nebo A+ na známku B. Vedoucí zaměstnanec nestanoví mzdu ve vazbě na výstupy z ročního hodnocení zaměstnanců, pokud zaměstnavatel projedná s odborovými organizacemi jiný způsob navýšení mzdy. Změnu výše tarifní mzdy lze kromě výše popsaného případu provádět pouze v těchto případech: a) po ukončení zkušební doby s přihlédnutím k vyhodnocení adaptačního procesu (v relaci k ostatním zaměstnancům v rámci plánovaného objemu mzdových nákladů); b) při změně TP nebo přeřazení na jiné pracovní místo; c) v případě výrazného zhoršení nebo zlepšení pracovního výkonu po dobu nejméně tří po sobě jdoucích měsíců. V případech uvedených v odst. a) až c) lze změnu tarifní mzdy provést až po odsouhlasení příslušným zástupcem HR Business partner (z útvaru front office) a v návaznosti na schválený plán mzdových nákladů. (Systém odměňování zaměstnanců , právnická osoba, , směrnice SM-1/2019 – verze 5.0 až 8.0 vč. přílohy č. , hodnota, Minimální mzda pro jednotlivé tarifní stupně)

22. Pro rozdělení práce žalované do jednotlivých 12 tarifních stupňů využívá žalovaná metodickou příručku Modul AHP. Jde o hodnocení pracovní činnosti, nikoli samotného pracovníka, a to na základě složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a hodnocení její náročnosti na úroveň odborné přípravy, požadavků na odborné a měkké kompetence, složitosti objektu vykonávané práce, náročnosti práce na její organizaci a řízení, odpovědnosti za škody a bezpečnou práci, zátěže fyzické včetně rizika pracovního úrazu. Metodika vychází ze souboru kritérií doporučených Mezinárodní organizací práce (ILO) a splňuje veškeré požadavky Zákoníku práce na proces ohodnocení pracovních pozic a její implementace ve firmě je základním předpokladem pro nastavení interní spravedlnosti mzdového a motivačního systému. Umožňuje navrhovat zatřídění prací do systému tarifních stupňů. Hodnocení prací podle analytické bodovací metodiky je prováděno posuzováním práce z hlediska 4 kritérií a 16 subkritérií, spočívá ve výběru příslušných úrovní hodnocení u každého subkritéria a přiřazení příslušné bodové hodnoty této úrovni. Hodnota posuzované práce je dána celkovým bodovým skóre získané sumarizací bodů u všech hodnocených kritérií. Výsledné bodové skóre představuje hodnotu práce, která je měřítkem významu, důležitosti práce a jejího zatřídění v rámci podnikového tarifního systému. (MODUL AHP/Analytické hodnocení prací TREXIMA)

23. Vedoucí zaměstnanci byli školeni v oblasti odměňování zaměstnanců. Mzda jednotlivých zaměstnanců byla zpravidla stanovena: Mzdovým rozpětím pro příslušnou typovou pozici; Úrovní dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností; Organizační a řídící náročnosti; Odpovědností, množstvím a charakterem práce. V roce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, došlo k plošnému navýšení mezd zaměstnanců. Toto navýšení mělo proběhnout u složek mzdy „měsíční tarifní“ a „výkonová prémie“ v roce 2020 průměrně o , částka, ; z toho , částka, paušálně každému zaměstnanci žalované jako tzv. fixní (garantované) navýšení, navýšení o , částka, mělo být realizováno vedoucím zaměstnancem dle výsledků ročního hodnocení, náročnosti práce a pracovního výkonu za rok , Anonymizováno, . V roce , Anonymizováno, mělo dojít k navýšení u složek mzdy „měsíční tarifní“ a „výkonová prémie“; z toho 50 % celkové částky navýšení připadlo paušálně každému zaměstnanci žalované jako tzv. fixní (garantované) navýšení, variabilní navýšení o dalších 50 % celkové částky navýšení mělo být realizováno vedoucím zaměstnancem dle výsledků ročního hodnocení, náročnosti práce a pracovního výkonu za rok , Anonymizováno, . (prezentace ODMĚŇOVÁNÍ (pro vedoucí) iTUTOR, Postup pro vedoucí zaměstnance k navýšení tarifních mezd v roce , Anonymizováno, , Postup pro vedoucí zaměstnance k navýšení tarifních mezd v roce , Anonymizováno, )

24. V období od , datum, do , datum, došlo v hl. m. , adresa, v silničním provozu k 42 nehodám, při kterých došlo k usmrcení osoby či osob, , Anonymizováno, nehodám s těžkým zraněním, , Anonymizováno, nehodám s lehkým zraněním, , Anonymizováno, nehodám bez zranění, tj. celkem , hodnota, nehodám. Oproti tomu v , adresa, kraji došlo v období od , datum, do , datum, k , Anonymizováno, nehodám, při kterých došlo k usmrcení osoby či osob, , Anonymizováno, nehodám s těžkým zraněním, , Anonymizováno, nehodám s lehkým zraněním, , Anonymizováno, nehodám bez zranění, tj. celkem , hodnota, nehodám. Počet obyvatel v roce , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, činil , Anonymizováno, obyvatel a v , adresa, kraji , Anonymizováno, obyvatel, v roce , Anonymizováno, byl počet obyvatel v , adresa, kraji , Anonymizováno, . (Přehled nehod v silničním provozu v období od , datum, do , datum, pro , Anonymizováno, , Přehled nehod v silničním provozu v období od , datum, do , datum, pro , Anonymizováno, kraj, ČSÚ - vývoj obyvatelstva , Anonymizováno, , adresa, v letech , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , ČSÚ -vývoj obyvatelstva regionu , adresa, v letech , Anonymizováno, - , Anonymizováno, )

25. Mzdy zaměstnanců rostou v závislosti na počtu odpracovaných let, nejrychleji během prvních , Anonymizováno, let praxe, poté je vliv délky praxe na výši mzdy již výrazně nižší; zaměstnanci s 10letou praxí v roce , Anonymizováno, vydělávali v průměru o 38 % více hrubého oproti zaměstnancům, kteří byli v témže roce na počátku své kariéry. Mzda dosahuje svého maxima po odpracování zhruba 21-30 let. (publikace „Vliv délky praxe na výši mezd zaměstnanců v , jméno FO, republice od počátku hospodářské recese v roce 2009“ autorky , adresa, )

26. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uplatnil u žalované dne , datum, nárok, jenž je předmětem tohoto řízení s lhůtou k plnění 7 dnů od doručení výzvy k plnění. (Oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzva ze dne , datum, , sp. zn. , IBAN, vč. dokladu o doručení)

27. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují níže uvedený zjištěný skutkový stav souzené věci. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení. Svá skutková zjištění soud opřel dále o shora uvedené listinné důkazy, kdy další provedené důkazy nejsou pro posouzení věci podstatné, soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl (zejména kopie článku Plat řidiče autobusu aneb kolik řidiči můžou a nemusí dostat a kopie článku , adresa, na chvostu v dopravní bezpečnosti, skončila mezi nejhoršími v Evropě, poštovní pravidla III, výplatní pásky zaměstnance , jméno FO, mimo rozhodné období). Další navrhované důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl (zejména kolektivní smlouva , právnická osoba, . na léta 2011–2013, plán mzdových nákladů nadřízeného pracoviště žalobce, neboť z předmětné listiny nelze vyčíst ničeho konkrétního ke stanovení základní tarifní měsíční mzdy žalobce, a protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj ze dne , datum, ), neboť důkazy se nevztahují k rozhodnému období či pracovní pozici posuzované v předmětném řízení a jsou nadbytečné.

28. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr:

29. Žalobce , Jméno žalobce, byl u žalované zaměstnán od , datum, do , datum, . V žalovaném období pracoval na pozici , Anonymizováno, , typová pozice , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, , s místem výkonu práce Atrakční obvod SPU , adresa, , pracoviště , adresa, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda žalobce v rozhodném období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činila , částka, a od , Anonymizováno, činila , částka, . Žalobce pracoval v nerovnoměrně rozvržené pracovní době, s různými časy začátku a konce pracovní doby, v brzkých ranních a odpoledních směnách, přičemž ranní směny částečně zasahovaly do práce v noci. Žalobce nezačínal pracovní dobu před 02:00 hodinou ranní, nejpozději končil směnu okolo 20:30 hodin, celonoční směny nevykonával. Jízdy, které zasahovaly i do práce v noci, nepřesahovaly délku 4 hodin práce v noci. Žalobce v rozhodném období vykonal 977 jízd ve městě , adresa, , 0 jízd v hlavním městě , adresa, jízd nad 100 km, 300 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodin, dále neodpracoval jedinou směnu v neděli. Označený srovnatelný zaměstnanec , jméno FO, pracoval u žalované od , datum, do , datum, , v rozhodném období pracoval u žalované rovněž na pozici řidič, typová pozice , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda zaměstnance , jméno FO, od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činila , částka, a od , datum, činila , částka, . Zaměstnanec , jméno FO, pracoval v ranních, odpoledních a nočních směnách, které se mu zpravidla střídaly po týdnu. Pravidelně vykonával celonoční směny mezi 22:00 hodin až 6:00 hodin. Zaměstnanec , jméno FO, v rozhodném období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vykonal , Anonymizováno, jízd v rámci hlavního města , adresa, v délce nízkých desítek km s častými zastávkami, 32 jízd v délce nad 100 km a 709 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodinou, dále odpracoval 11 nedělních směn. Označený zaměstnanec , jméno FO, pracoval u žalované od , datum, na pozici řidič, s místem výkonu práce Atrakční obvod SPU , adresa, , pravidelné pracoviště , adresa, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda zaměstnance , adresa, od září 2020 do března 2021 činila , částka, a od , Anonymizováno, činila , částka, . Zaměstnanec , jméno FO, pracoval v odpoledních a nočních směnách, které se mu zpravidla střídaly po týdnu. Zaměstnanec , jméno FO, v rozhodném období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, vykonal 5 847 jízd, z toho 2 981 jízd v rámci hlavního města , adresa, v délce nízkých desítek km s častými zastávkami, 14 jízd v délce nad 100 km, 573 jízd zasahujících do práce v noci v čase od 22:00 do 4:00 hodin, dále odpracoval 10 nedělních směn.

30. Žalobce v rozhodném období prováděl trasy v rámci , Anonymizováno, kraje s 5 až 7 zastávkami, např. prováděl jízdy do , adresa, , , Anonymizováno, v , adresa, , , Anonymizováno, a další vozidlem Iveco Eurocargo. Žalobce konal jízdy s krátkými přejezdy, výjimečně s dlouhými přejezdy nad 100 km. Zaměstnanec , jméno FO, prováděl trasy mezi jednotlivými pracovišti žalované v rámci , Anonymizováno, , ale i mimo , Anonymizováno, , například , adresa, a další; jednalo se o svozy v rámci hlavní, okresní a oblastní přepravní sítě, od hromadných podavatelů. Zaměstnanec , jméno FO, denně opakovaně zajížděl na SPU , adresa, k nejméně 3 výměništím a dále na detašované pracoviště, dokud nebylo uzavřeno. Zaměstnanec , jméno FO, jezdil zejména vozidly řady Iveco Daily a Iveco EuroCargo, prováděl manipulaci se zdvižným čelem. Zaměstnanec , jméno FO, prováděl jízdy s krátkými přejezdy a častějšími zastávkami, dlouhé trasy nad 100 km vykonával výjimečně. Zaměstnanec , právnická osoba, prováděl trasy mezi jednotlivými pracovišti žalované v rámci , Anonymizováno, v hlavní a oblastní přepravní síti, prováděl zejména jízdy s krátkými přejezdy a častějšími zastávkami (10–20 zastávek), delší přejezdy vykonával výjimečně, přejezdy nepřesahovaly délku nízkých desítek kilometrů. Práce , Anonymizováno, zahrnuje kromě přepravy též převzetí zásilek a předání zásilek, tj. nakládku a vykládku. SPU , adresa, je největším SPU s pěti výměništi, řidiči mezi nimi musí přejíždět, v , adresa, se nakládá zpravidla na jednom místě, mimořádně na dvou místech. Systém odměňování žalované se opírá o zařazení zaměstnanců do typových pozic, v rámci typové pozice jsou zařazeni do tarifního stupně, pro který je stanoveno rozmezí výše minimální a maximální základní tarifní hrubé měsíční mzdy, která jim může být určena. Systém typových pozic je u žalované určován na základě komplexního analytického hodnocení prací dle metodické příručky Modul AHP. Individuální rozhodování o výši základní tarifní hrubé měsíční mzdy konkrétních zaměstnanců probíhá na úrovni jednotlivých pracovišť žalované. Je realizováno vedoucími zaměstnanci v rámci přiděleného objemu mzdových prostředků na základě hodnocení jednotlivých zaměstnanců dle směrnice Systém hodnocení zaměstnanců.

31. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

32. Projednávanou věc soud posoudil (vzhledem k období, za které se žalobce doplatku mzdy domáhá) podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zák. práce“).

33. Podle § 16 odst. 1 zák. práce jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

34. Podle § 109 odst. 1 zák. práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle odst. 2 téhož ust. je mzda peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle odst. 4 téhož ust. se mzda a plat poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků35. Podle § 110 odst. 1 zák. práce za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Podle odst. 2 téhož ust. stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Podle odst. 3 téhož ust. se složitost, odpovědnost a namáhavost práce posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Podle odst. 4 téhož ust. se pracovní podmínky posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Podle odst. 5 téhož ust. se pracovní výkonnost posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

36. Podle § 265 odst. 1 zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Podle odst. 2 téhož ustanovení je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.

37. Pro posouzení základu nároku žalobce tak, jak byl dle jeho základních skutkových tvrzení uplatněn v žalobě, se soud zabýval otázkou, zda je práce vykonávaná žalobcem, , Anonymizováno, v tarifním stupni , Anonymizováno, v SPU , adresa, stejnou prací nebo prací stejné hodnoty jako práce vykonávaná označenými , Anonymizováno, v tarifním stupni , Anonymizováno, v SPU , adresa, za vymezené rozhodné období. Ohledně této dílčí právní otázky učinil soud po posouzení zjištěného skutkového stavu věci dílčí právní závěr, že práce vykonávaná žalobcem v tarifním stupni , Anonymizováno, v SPU , adresa, není stejnou prací nebo prací stejné hodnoty jako práce vykonávaná označenými srovnatelnými zaměstnanci , adresa, (, Anonymizováno, v tarifním stupni , Anonymizováno, v SPU , adresa, ), a to s ohledem na níže uvedené závěry.

38. Soud vyšel ze skutečnosti, že žalobce stejně jako označení zaměstnanci , jméno FO, a , právnická osoba, pracovali u žalované dle pracovní smlouvy ve znění jejích dodatků na stejné pracovní pozici a ve stejném tarifním stupni, o čemž nebylo mezi účastníky ostatně sporu, tedy mohlo by se jevit, že jejich práce byla stejná či obdobná, a to s ohledem na vnitřní předpisy žalované a metodické příručky, dle kterých jsou zaměstnanci žalované zařazeni do stejné typové pozice a stejného tarifního stupně s ohledem na stejnou či obdobnou složitost, odpovědnost či namáhavost práce. Soudu je rovněž známo, že souzená věc je sice věcí skutkově obdobnou s věcí již projednávanou v řízení vedených , Anonymizováno, soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, , avšak dané závěry s ohledem na individualizaci sporu, jiné rozhodné období a nová tvrzení, zejména s ohledem na skutečnost, kdy již toliko neprováděny dálkové jízdy v rámci České republiky, ale zaměstnanci byli navázáni více na SPU, do kterého byly přiřazeni, tj. vykonávali jízdy zejména v rámci kraje, kde bylo SPU umístěno, nelze zcela paušalizovat a každý případ je třeba posuzovat individuálně.

39. Soud s ohledem na podstatu sporu musí v řízení zjišťovat, jaká je skutečná náplň práce a pracovní podmínky zaměstnanců, kteří jsou porovnáváni, jejich pracovní výkonnost související s namáhavostí, složitostí a odpovědností práce a pracovní podmínky a nestačí toliko vycházet ze skutečnosti, že byli zařazeni do stejné typové pozice a stejného tarifního stupně. Uvedená kritéria odlišné náplně práce, odlišného množství odvedené práce a odlišných pracovních podmínek jsou přitom definičními znaky stejné práce nebo práce stejné hodnoty dle § 110 odst. 2 zák. práce. Nenaplnění, byť jen jediného z nich, znamená, že není naplněna ani uvedená definice, resp. hypotéza normy § 110 odst. 1 zák. práce. Nárok žalobce je třeba posuzovat jako případnou újmu vzniklou žalobci v důsledku mzdové diskriminace, tedy jako specifický nárok plynoucí z ustanovení zákoníku práce o náhradě škody. Žalovanou proto stíhalo břemeno tvrzení a důkazní, že žalobce a označení srovnatelní zaměstnanci nekonali stejnou práci či práci stejné hodnoty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

40. V předmětném řízení vyplynulo, že náplň práce žalobce nebyla v rozhodném období shodná s náplní práce označených srovnatelných zaměstnanců , jméno FO, , adresa, . Žalobce postavil své tvrzení o konání stejné práce či práce stejné hodnoty s označenými srovnatelnými zaměstnanci , adresa, na tom, že všichni byli zařazeni na stejnou typovou pozici a do stejného tarifního stupně, tedy jejich práce měla být apriori stejná a stejně finančně hodnocená. Podstatou předmětného dokazování je zjištění skutečné náplně práce porovnávaných zaměstnanců, nikoli jejich formální zařazení do typových pozic a tarifních stupňů.

41. Podstatou argumentace žalované je odlišná délka praxe žalobce a zaměstnance , jméno FO, , odlišnost pracoviště sběrného přepravního uzlu, na kterém působil žalobce a na kterém působili označení zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, , odlišný charakter jízd s odlišným počtem zastávek a odlišné pracovní podmínky s ohledem na prostředí, ve kterém žalobce a označení zaměstnanci práci vykonávali. Co se týče tvrzené odlišnosti v délce praxe mezi žalobcem a zaměstnancem , jméno FO, , v řízení bylo zjištěno, že žalobce měl k počátku rozhodného období praxi 5 let, zatímco zaměstnanec , adresa, let, přičemž délka praxe je legitimním důvodem pro odlišné odměňování, neboť zkušený zaměstnanec provádí práci s ohledem na jeho zkušenosti a znalosti rychleji a efektivněji, tedy žalované přináší větší hodnotu práce. V daném případě je zřejmé, že žalobce byl méně zkušeným řidičem, přestože za 5 let již mohl dostát dostatečné znalosti pro výkon práce, v tomto osud přisvědčil žalobci, avšak nelze pominout, že zaměstnanec , jméno FO, měl šestinásobnou praxi oproti žalobci a jak uvedeno výše, délka praxe je legitimním důvodem pro odlišné stanovení mzdy dle § 110 zákoníku práce a mzda s ohledem na délku praxe nejstrměji roste v období prvních 10 let, přičemž žalobce měl teprve toliko 5letou praxi. Tyto uvedené odlišnosti proto nelze přehlížet. Soud dále konstatuje, že nepřisvědčil tvrzení žalobce, že žalovaná délku praxe u svých zaměstnanců nezohledňovala s odůvodněním, že zaměstnanec , jméno FO, , jenž pracoval u žalované k počátku rozhodného období pouze 8 let, pobíral vyšší mzdu než zaměstnanec , jméno FO, , neboť práce zaměstnance , adresa, se rovněž lišila, a to odlišným rozvržením pracovní doby, kdy zaměstnanec , jméno FO, pracoval v odpoledních a nočních směnách, zatímco zaměstnanec , jméno FO, i v ranních směnách. Dále zaměstnanec , jméno FO, vykonal větší počet celonočních směn, tedy pracoval v náročnějších pracovních podmínkách, oproti zaměstnanci , jméno FO, , přestože zaměstnanec , jméno FO, provedl více jízd, které zasahovaly do práce v noci, avšak nikoli celonočních směn, a proto bylo legitimní, že měli stanovenou výši mzdy v odlišné výši. Nadto v předmětném řízení není úkolem soudu porovnávat označené srovnatelné zaměstnance k žalobci mezi sebou, ale toliko srovnávat označené zaměstnance, resp. jejich práci s prací žalobce.

42. Soud v řízení dále zjistil, že náplň práce žalobce a označených zaměstnanců byla co do základní podstaty stejná, a to převoz zboží a zásilek z bodu A do B. Odlišoval se však charakter nakládky a vykládky zboží na sběrném přepravním uzlu, na kterém žalobce a označení zaměstnanci působili, charakter samotných jízd, tedy kam bylo zboží a zásilky přepravováno, rozvržení jejich pracovní doby, zejména s ohledem na práci v noci, a prostředí, ve kterém žalobce a označení zaměstnanci pracovali. SPU , adresa, bylo odlišně uspořádáno oproti SPU , adresa, , které se vyznačovalo jednoduší skladbou staré a nové budovy s rampami, zatímco SPU , adresa, se skládalo z 5 budov, na kterých byly nakládány a vykládány jednotlivé druhy přepravovaného zboží a řidiči museli dbát na správnost a efektivnost nakládky a vykládky, přičemž bylo zjištěno, že označení srovnatelní zaměstnanci zajížděli v rámci jedné pracovní směny pravidelně k více výměništím a častěji couvali s velkým vozidlem k příslušným rampám, což činilo jejich práci náročnější. Oproti tomu žalobce zajížděl pravidelně k jedné budově, maximálně dvěma a na jedné rampě mu bylo celé přepravované zboží naloženo či vyloženo. Soud v řízení dále zjistil, že žalobce prováděl jízdy s méně zastávkami, na kterých by manipuloval s přepravovaným zbožím. Nadto pražští zaměstnanci během jedné pracovní směny zajížděli častěji na SPU k nakládce a vykládce přepravovaného zboží oproti žalobci. Odlišnou systemizaci a organizaci práce, která byla na pracovišti SPU , adresa, oproti SPU , adresa, nelze opomíjet, neboť nároky na organizaci práce spojené se zajížděním k vícero výměništím a rampám jsou vyšší než v případě naložení přepravovaného zboží na jedné rampě. S rozdílnými výměništi je spojena i odlišná obsluha vozidla, respektive otevření nákladového prostoru podle různých pro to které výměniště platných domácích a jízdních řádů a řidiči museli znát daná pravidla pro každé výměniště a tato dodržovat, což rovněž činilo jejich práci složitější a odpovědnější oproti práci žalobce, kterému postačovala znalost obsluhy nakládky a vykládky v rámci dvou budov. S ohledem na uvedené byli zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, vystaveni většímu stresu a odpovědnosti při manipulaci s vozidlem na složitějším SPU a v intravilánu , Anonymizováno, , oproti žalobci pracujícím na SPU , adresa, , Anonymizováno43. Dále soud zjistil, že žalobce prováděl jízdy jak v rámci , Anonymizováno, či , Anonymizováno, kraje, kterých vykonal 977, dálkových jízd nad 100 km vykonal pouze 6, oproti tomu označení zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, prováděli zejména jízdy v intravilánu , Anonymizováno, , jednalo se o krátké přejezdy s několika zastávkami, u zaměstnance , jméno FO, se jednalo o 1 379 jízd a u zaměstnance , jméno FO, se jednalo o 2 981 jízd. Z uvedeného je zřejmé, že se odlišovala intenzita práce označených zaměstnanců a žalobce, označení zaměstnanci provedli více jízd, nadto v hustším provozu, a daném důsledku častěji vystupovali a nastupovali z a do vozidla a na jednotlivých zastávkách manipulovali se zásilkami, což činilo jejich práci fyzicky náročnější. Dálkové jízdy vykonávali v minimálním, avšak oproti žalobci rovněž ve větším rozsahu, zaměstnanec , jméno FO, provedl celkem , hodnota, jízd v délce nad 100 km a zaměstnance , jméno FO, 14 jízd nad 100 km. Soud dále konstatuje, že jízdu mezi městy, což vykonával častěji žalobce oproti označeným zaměstnancům, je třeba od krátkých přejezdů v rámci , Anonymizováno, odlišovat i z hlediska psychické náročnosti, neboť jízda ve městě je náročnější s ohledem na manipulaci velkého vozidla v hustém provozu ve vztahu k dalším účastníkům provozu či chodcům, složitější je manipulace v zatáčkách v městských ulicích, couvání či parkování v městských ulicích, oproti jízdě z jednoho města do druhého vzdáleného několik vyšších desítek kilometrů po hlavní či okresní silnici, při které řidič vykonává spíše plynulou jízdu bez častého brždění či zastavování. Naopak s jízdou ve městě souvisí časté zastavování, brždění, což má dopad na soustředění a únavu a řízení v takovém provozu je psychicky náročnější, neboť hrozí větší riziko dopravní nehody, což vyplývá i z průzkumu o počtu dopravních nehod za rozhodné období , adresa, kraji. Nadto soud zjistil, že žalobce v rámci rozhodného období neprovedl jedinou jízdu v hl. městě , adresa, . Z uvedeného vyplývá, že označení zaměstnanci prováděli fyzicky náročnější práci, neboť provedli více jízd ve velkém městě, se kterými je spojen nástup a výstup do a z vozidla, a to současně v , Anonymizováno, , což má vliv na psychickou stránku řidiče.

44. Soud dále zjistil, že žalobce nevykonával celonoční směny, jízdy prováděl zejména v brzkých ranních hodinách, které částečně zasahovaly do doby práce v noci. Z evidence pracovní doby soud zjistil, že žalobce nezačínal práci před 02:00 hodinou ranní, tedy pracoval maximálně 4 hodiny v noci. Po 22:00 hodině žalobce nekončil, nejpozději končil pracovní směnu okolo 20:30 hodin. Oproti tomu zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, konali celonoční směny pravidelně, neboť měli odlišně stanovenou pracovní dobu oproti žalobci, respektive konali práci v rozmezí 22:45 hodin až 7:00 hodin, tedy vyjma 45 minut po celou vymezenou dobu práce v noci. Pracovní doba se zaměstnancům , adresa, střídala zpravidla po týdnu v ranních, odpoledních a nočních směnách, resp. u zaměstnance , jméno FO, v odpoledních a nočních směnách, zatímco žalobce zpravidla začínal a končil každý den v jinou hodinu. Z přehledu jízd žalobce a označených zaměstnanců dále vyplynulo, že žalobce neodpracoval žádnou nedělní směnu, oproti tomu zaměstnanec , jméno FO, odpracoval 11 nedělních směn a zaměstnanec , jméno FO, odpracoval 10 nedělních směn. I tyto skutečnosti odlišovaly práci žalobce a označených zaměstnanců, neboť žalobce měl veškeré neděle volné, zatímco označení zaměstnanci pracovali občas i v neděli. Dále má soud za prokázané, že žalobce provedl 300 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodinou, zatímco zaměstnanec , adresa, jízd zasahujících do práce v noci v čase od 22:00 do 4:00 hodin a zaměstnanec , jméno FO, 573 jízd zasahujících do práce v noci mezi 22:00 až 4:00 hodinou, z čehož vyplývá, že zaměstnanec , jméno FO, provedl o cca 60 % více jízd mezi 22:00 až 04:00 hodinou a zaměstnanec , jméno FO, provedl o 48 % více jízd mezi 22:00 až 04:00 hodinou. I z tohoto ukazatele je zřejmé, že zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, konali jízdy v noci častěji než žalobce, což nelze při posuzování stejné práce či práce stejné hodnoty přehlížet, neboť práce v noci je prací v náročnějším pracovním režimu a danému zaměstnanci následně náleží vyšší mzda.

45. K argumentaci odlišného prostředí, že pro řidiče je více zatěžující jízda po , Anonymizováno, během dne ve srovnání s jízdou v menším městě či mimo město, v daném případě v , adresa, kraji, především z důvodů vyšší úrovně stresu spojené s intenzivnějším městským provozem soud přisvědčil žalobci, že na řidiče v silničním provozu jsou sice kladeny stejné nároky, přičemž každý z řidičů musí udržovat bdělost a ostražitost a dodržovat předpisy silničního provozu, avšak jízda s velkým vozidlem v hustém provozu s větším počtem uzavírek, jednosměrek a dalších specifik je náročnější po psychické stránce člověka, neboť je větší riziko nepředvídatelných situací, na které bude třeba rychle reagovat, s čímž je spojena stoupající únava v kratším čase a riziko dopravní nehody. Tedy i pracovní podmínky spočívající v náročnosti prostředí, ve kterém je práce vykonávána, je třeba zohlednit a práce označených zaměstnanců byla v , Anonymizováno, náročnější oproti práci žalobce v , adresa, kraji.

46. Co se týče samotného stanovení mezd zaměstnancům pracujícím na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni, v řízení bylo zjištěno, že na stanovování mezd měli vliv vedoucí zaměstnanci žalované, kteří mzdy podřízených stanovovali toliko v rámci své kompetence, dle poskytnutých mzdových prostředků pro jednotlivá pracoviště a výkonnost jednotlivých zaměstnanců, co do kvality i kvantity odvedené práce s ohledem na daný typ pracoviště a pracovní podmínky, a následně byl jejich návrh na stanovení mzdy jednotlivému podřízenému zaměstnanci transparentně kontrolován z pozice HR bussiness partnera v rámci ČR. Žalovaná tedy mzdy svých zaměstnanců stanovovala s ohledem na náročnost, odpovědnost a složitost práce, se kterou jednoznačně souvisí náplň práce, pracovní prostředí a pracovní podmínky. Základní hrubá tarifní mzda proto může být zaměstnancům na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni stanovena odlišně v rámci nastaveného rozpětí minimální základní tarifní hrubé měsíční mzdy odlišují-li se srovnávaní zaměstnanci v kritériích dle § 110 zák. práce, kdy mezi kritéria pro daný případ spadá, jak odlišný charakter práce v souvislosti s typem prováděných jízd a počtem zastávek, odlišné rozvržení pracovní doby, tak výkon práce v obtížnějších pracovních podmínkách, do kterých zajisté patří i náročnost práce spojená s obsluhou vozidla na rozsáhlejším a organizačně složitějším pracovišti SPU , adresa, či v náročnějším provozu intravilánu Prahy. Manipulace s velkým vozidlem v městských uličkách je bezesporu náročnější než manipulace s vozidlem na hlavní či okresní silnici, a to jak v rámci samotného provozu, tak zejména v případě couvání, parkování či jiné manipulaci s velkým nákladním vozidlem. Složitější manipulace s vozidlem má následně dopad na soustředěnost a psychiku zaměstnance, o to více v rušném prostředí. Žalovaná v daném případě tvrdila a vnitřními předpisy prokázala, že při stanovení základní tarifní hrubé měsíční mzdy u označených zaměstnanců dbala na odlišné stanovení výše jejich mezd s ohledem na náplň vykonávané práce, charakter jízd, organizační složitost pracovišť, pracovní podmínky a délku praxe zaměstnanců u žalované, jak ve vztahu k žalobci, tak ve vztahu k označeným zaměstnancům , adresa, .

47. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavírá, že práce žalobce a označených srovnatelných zaměstnanců , jméno FO, , adresa, byla odlišná, a to nikoli v zanedbatelných intencích, přičemž při srovnání zaměstnanců postačuje toliko jedno odlišné kritérium uvedené v ust. § 110 zák, práce. Žalobce byl řidičem u žalované k počátku rozhodného období toliko 5 let, práci vykonával v SPU , adresa, , přičemž jak uvedeno výše, logisticky se jednalo o jednodušší uspořádání pracoviště pro nakládku a vykládku přepravovaného zboží v rámci SPU, a dále prováděl jízdy s kratšími i delšími přejezdy a s méně zastávkami. Žalobce měl nepravidelně stanovenou pracovní dobu a nevykonával celonoční směny, konal jen částečnou práci v noci, která nepřesahovala 4 hodiny práce v noci. Oproti tomu zaměstnanec , jméno FO, měl k počátku rozhodného období praxi , Anonymizováno, let, pracoval na SPU , adresa, , které bylo specifické svým uspořádáním a nakládka a vykládka probíhala na několika výměništích v rámci několika budov areálu a řidiči museli přesně znát, kde mají jaké přepravované zboží naložit a vyložit a danou nakládku či vykládku zorganizovat tak, aby došlo k účelnému vyložení či naložení zboží. Práce , Anonymizováno, na depu , adresa, je proto objektivně náročnější a komplexnější vzhledem k většímu počtu budov a pracovišť, které je nutno obsloužit. , Anonymizováno, koordinuje svoji činnost mezi pěti budovami a jedním detašovaným pracovištěm, přičemž v každé budově se nachází odlišný druh zásilek. Oproti tomu , Anonymizováno, v , adresa, provádí nakládku zpravidla na jedné rampě, občas na dvou místech či na detašovaném pracovišti , adresa, – , Anonymizováno, (dokud nebylo v , Anonymizováno, zrušeno), což výrazně snižuje složitost plánování. Dále zaměstnanec , jméno FO, prováděl jízdy s kratšími přejezdy, častějšími zastávkami a častější manipulací s přepravovaným zbožím, což činilo jeho práci náročnější po fyzické stránce. Vzhledem k tomu, že jízdy byly prováděny zejména v intravilánu , adresa, , byla daná práce s ohledem na hustotu provozu a časté změny uzavírky či další nahodilosti složitější i po stránce psychické. Opomenout nelze ani skutečnost, že zaměstnanec , jméno FO, pracoval pravidelně v celonočních směnách (pozn. soudu v době od 22:45 – 7:00, což soud v předmětném řízení považuje s ohledem na vymezení práce v noci za celonoční směnu), které se mu střídaly se směnami ranními a odpoledními, rovněž provedl více jízd, které částečně zasahovaly do doby definované jako práce v noci, a to o 60 % v období mezi 22:00 a 04:00 hodinou. Práce žalobce tedy nemůže být s ohledem na uvedené s prací zaměstnance , jméno FO, srovnatelná. Stejné co u zaměstnance , jméno FO, platí rovněž u zaměstnance , jméno FO, , neboť i zde se práce zaměstnance , jméno FO, odlišovala od práce žalobce s ohledem na odlišnost pracoviště, jeho složitost a specifičnost, odlišně rozvrženou pracovní dobu do odpoledních a nočních směn, které se po týdnu zpravidla střídaly, a odlišné pracovní podmínky v intravilánu , adresa, , neboť zaměstnanec , jméno FO, prováděl zejména krátké přejezdy s mnoha zastávkami v rámci hlavního města , adresa, , což mělo dopad na náročnost práce jak po fyzické (časté nastupování a vystupování z a do vozidla, častější nakládky a vykládky a manipulace s převáženým zbožím), tak psychické stránce (častější manipulace s nákladním vozidlem, parkování, couvání, a to vše v hustém provozu). Rovněž zaměstnanec , jméno FO, častěji pracoval v noci, provedl o 48 % více jízd, které alespoň částečně zasahovaly do doby mezi 22:00 a 04:00 hodinou, a dále pravidelně vykonával celonoční směny (pozn. soudu v době od 22:45 – 7:00, což soud považuje s ohledem na vymezení práce v noci za celonoční směnu). Skutečnost, že zaměstnanci , jméno FO, a , jméno FO, nebyli odměňováni stejně jako žalobce, je s ohledem na uvedené v daném případě legitimní, neboť jak výše uvedeno, jejich práce se v kritériích předvídaných § 110 zák. práce (délka praxe, druh práce s ohledem na charakter jízd, pracovní prostředí, rozvržení pracovní doby a pracovní podmínky) lišila, přičemž se jednalo o odlišnosti významné, které měly dopad na náročnost jejich práce. Dále bylo zjištěno, že označení zaměstnanci pracovali oproti žalobci občas v neděli, žalobce neodpracoval žádnou nedělní směnu, což rovněž bylo podstatnou odlišností mezi žalobcem a označenými zaměstnanci s ohledem na rozdíl v základní tarifní hrubé měsíční mzdě, který byl v jednotlivém měsíci ca 1000 až , částka, . Soud souhlasí s žalobcem, že nelze najít zcela shodného zaměstnance k posouzení, zda práce žalobce a označeného zaměstnance je stejná či stejné hodnoty, tedy mohou existovat odlišnosti mezi srovnávanými zaměstnanci a jejich odměňování by mělo být stejné, avšak musí se jednat o odlišnosti zanedbatelné, nemající dopad na náročnost, složitost či odpovědnost jejich práce. Tomu tak v daném případě není, výše uvedené rozdíly v práci žalobce a označených zaměstnanců jsou značného charakteru, intenzita jejich práce, zejména co do intenzity jejich práce v noci, byla značně odlišná, a proto je legitimní, že měli odlišně stanovenou mzdu.

48. Soud uzavírá, že žalovaná v daném řízení prokázala důvody pro odlišné odměňování, proto soud dospěl k závěru, že žalobce neoznačil srovnatelného zaměstnance, naopak bylo zjištěno, že se jedná o zaměstnance nesrovnatelné a žalovaná se tak vůči žalobci nerovného zacházení v podobě odlišného odměňování za stejnou práci či práci stejné hodnoty nedopustila a nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za každý úkon ve věci, v dané věci za 9 úkonů (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , vyjádření žalované ze dne , datum, , příprava na jednání, účast na jednání dne , datum, , vyjádření žalované na výzvu soudu ze dne , datum, , doplnění vyjádření žalované ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , podání žalované ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) dle ust. § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

50. Soud pro úplnost dodává, že žalované nepřiznal žalovanou požadovaný úkon „příprava účasti na jednání“ před každým nařízeným jednáním ve věci, neboť soud tento požadavek neshledal důvodným a žalované přiznal toliko náhradu za jeden úkon přípravy účasti na jednání. Zásadní pro závěr o nedůvodnosti je, že smyslem vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 39/13, bylo nezastoupené účastníky zrovnoprávnit s účastníky zastoupenými, nikoli je privilegovat. Úkon „příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 advokátního tarifu uveden a nezastoupeného účastníka není třeba privilegovat a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, naopak je třeba jej vnímat jako úkon „příprava na věc“ a v řízení jej přiznat toliko jedenkrát. (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 1773/24).

51. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.