Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

21 C 168/2021

č. j. 21 C 168/2021-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-08 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2022:21.C.168.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu zaměstnance na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, protože zaměstnavatel správně použil právo k okamžitému zrušení podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Soud uznal, že zaměstnanec bez omluvy chyběl šest pracovních dní, což tvoří zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů. Přes vzdálenost nového pracoviště a námitky o změně náplně práce nebyly doloženy okolnosti, které by zpochybnily právní základ zrušení. Soud potvrdil platnost okamžitého zrušení a žalobkyni přikázal zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 10 164 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Říhové a přísedících Mgr. Petra Bully a JUDr. Terezy Erényi, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žaloba žalobce na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum dané žalovanou společností žalobci je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru u žalované ze dne datum dané žalovanou žalobci datum podle § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) z důvodu nenastoupení žalobce do místa jeho přeložení a jeho šesti denní absenci. S těmito důvody žalobce nesouhlasí a tvrdí, že s ním přeložení nebylo projednáno a nebylo ani žalobcem odsouhlaseno. Žalobce namítá též velkou vzdálenost od jeho bydliště a svou nepřítomnost na pracovišti odůvodňuje čerpáním zákonné dovolené.

2. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou s námitkami, že s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr, neboť zvlášť hrubě porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů, když žalobci vznikla neomluvená absence v rozsahu šesti pracovních dní, pokud nenastoupil do zaměstnání na ujednané místo v požadovaný čas. K žalobním tvrzením žalovaná dále uvedla, že žalobci bylo v souladu s pracovní smlouvou ze dne datum oznámeno, že od datum žalobce nastupuje z důvodu potřeby společnosti na objekt: anonymizováno číslo anonymizována dvě slova, ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce; přitom strany si v pracovní smlouvě předem ujednaly se souhlasem obou smluvních stran místo výkonu práce: Česká republika. Dále žalovaná uvedla, že objekt Středisko číslo anonymizována dvě slova na adrese adresa, kam měl být žalobce nově umístěn v souladu s pracovní smlouvou, je v bližší vzdálenosti od žalobcova bydliště než objekt anonymizováno na adrese adresa, kde vykonával žalobce práci dosud.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce se v období od datum do datum nedostavil na pracoviště dle pokynů zaměstnavatele.

4. Pracovní smlouvou ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici: Vedoucí technik. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od datum se zkušební dobou 3 měsíce a s místem výkonu práce: Česká republika.

5. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne datum ve spojení s dokladem o jeho doručení má soud za prokázané, že žalovaná s žalobcem dne datum okamžitě ukončila pracovní poměr dle ust. § 55 zákoníku práce z důvodu, že ode dne datum do dne zaslání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce zvlášť hrubým způsobem porušuje svou povinnost vyplývající mu z pracovního poměru tím, že se nedostavil do zaměstnání a jeho neomluvená absence ke dni okamžitého zrušení pracovního poměru dosáhla šesti pracovních dní.

6. Potvrzením o zaměstnání ze dne datum má soud za prokázané, že bylo vystaveno žalobci žalovanou, kdy v potvrzení je uvedeno, že u žalované byl žalobce zaměstnán od datum do datum na pozici vedoucí technik.

7. Evidencí pracovní doby na jméno žalobce za říjen 2021 má soud za prokázané, že dne datum až datum je pracovní doba žalobce evidována písmenem„ A“.

8. Listinou ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaná žalobci oznámila v souladu s pracovní smlouvou ze dne datum, že od datum žalobce nastupuje z důvodu potřeby společnosti na objekt anonymizováno číslo anonymizována dvě slova, ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce, a že žalobce budou dne datum v 8.00 hodin ráno očekávat pověřené osoby. Dále má soud touto listinou za prokázané, že ji žalobce převzal datum s tím, že s novým umístěním a ani s výkladem smlouvy nesouhlasí.

9. Listinou ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce žalované oznámil, že trvá na tom, aby byl nadále u žalované zaměstnáván.

10. Mapovým operátem z internetové stránky GoogleMaps má soud za prokázané, že vzdálenost bydliště žalobce a objektu anonymizováno číslo Amesbury anonymizováno, ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce, je 16,2 km. Vzdálenost bydliště žalobce a původního pracoviště objekt anonymizováno, ulice a číslo, obec a číslo – část obce, je 23,3 km.

11. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Pokud soud neposkytl žalobci lhůtu k doplnění tvrzení o tom, zda by byla v místě výkonu práce v objektu anonymizováno číslo anonymizována dvě slova, ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce, přidělována stejná práce, která byla sjednána v pracovní smlouvě, když dle tvrzení žalobce bylo praxí žalované zaměstnance překládat v rozporu s pracovní smlouvou, učinil tak soud v souladu ust. § 118b o. s. ř., když povinnost tvrzení je primárně do skončení prvního jednání, výjimečně ve lhůtě k tomu soudem poskytnuté; zejména však soud tuto dodatečnou lhůtu neposkytl z toho důvodu, že takové tvrzení, byť prokázané, by nebylo pro souzenou věc právně významné. Takové tvrzení by totiž bylo v nyní projednávané věci uplatněno předčasně a zůstalo by v rovině domněnky za situace, kdy se žalobce k žalované nedostavil a v řízení ani netvrdil, že mu byla náplň práce jednostranně zaměstnavatelem změněna, nýbrž pouze předpokládá, že toto očekával; pokud by se tak skutečně stalo, měl žalobce jiné právní instituty k tomu, aby se proti jednostranné změně náplně práce, popřípadě i jednostrannému přeložení bez jeho souhlasu, v rozporu se zákoníkem práce, efektivně bránil. Proto má soud za to, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá též skutková zjištění shodná tvrzení účastníků řízení a učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

12. Žalobce u žalované pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne datum na dobu neurčitou od datum a s místem výkonu práce Česká republika jako vedoucí technik. Žalobci bylo dne datum žalovanou jakožto zaměstnavatelem oznámeno, že od datum nastupuje z důvodu potřeby společnosti na objekt anonymizováno číslo anonymizována dvě slova, ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce, které je od místa bydliště žalobce vzdálené 16,2 km, když původní pracoviště objekt anonymizováno, ulice a číslo, obec a číslo – část obce, je od místa bydliště žalobce vzdálené 23,3 km. Žalobce s novým umístěním nesouhlasil, toto žalované sdělil a v období od datum do datum se na pracoviště dle pokynů zaměstnavatele nedostavil, svou absenci ani neomluvil. Žalovaná jakožto zaměstnavatel doručila žalobci dne datum okamžité zrušením pracovního poměru ze dne datum z důvodu, že ode dne datum do dne zaslání okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce zvlášť hrubým způsobem porušuje svou povinnost vyplývající mu z pracovního poměru tím, že se nedostavil do zaměstnání a jeho neomluvená absence ke dni okamžitého zrušení pracovního poměru dosáhla šesti pracovních dní. Žalobce dne datum žalované oznámil, že na dalším zaměstnávání u žalované trvá.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

14. Žalobci vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne datum dle § 33 zákoníku práce pracovní poměr. Podle § 48 odst. 1 zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

15. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

16. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

17. Soud se poté, co žalobu shledal včasnou s odkazem na § 72 zákoníku práce, zabýval naplněním zákonného důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 zákoníku práce. V řízení bylo prokázáno, že v průběhu trvání pracovního poměru bylo žalobci oznámeno, že má nastoupit na jiné pracoviště (objekt) žalované, avšak v rámci sjednaného místa výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě tak, že jím je Česká republika. Pokud se žalobce na pracoviště nedostavil, a tím mu vznikla neomluvená absence na pracovišti, je nepochybné, že v daném případě žalobce porušil povinnosti vyplývající z ust. § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, dle něhož je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pokud pak absence žalobce trvala šest dní, soud tuto neomluvenou absenci hodnotí jako o porušení povinností, které jednoznačně dosahuje intenzity zvlášť hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. V souzené věci pak soud neshledal, ostatně žalobce ani netvrdil, žádné (další) okolnosti, které by na závěr soudu ohledně dosažené intenzity porušení povinností v projednávané věci měly vliv. Pokud snad žalobce zmínil vzdálenost od svého bydliště, v kontextu v pracovní smlouvě sjednaného místa výkonu práce se jedná o námitku právně nevýznamnou, navíc z provedeného dokazování vyplynul ohledně vzdálenosti od místa bydliště opak.

18. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí zbývá stručně zopakovat závěry vyslovené soudem v bodě 14. odůvodnění tohoto rozsudku, a to pokud jde o tvrzení žalobce, že ze strany žalované mělo jít o účelové jednání a že žalobci měla být ve skutečnosti přidělena jiná práce, než která byla sjednána v pracovní smlouvě, tak takové tvrzení bylo v projednávané věci uplatněno předčasně a zůstalo v rovině domněnky za situace, kdy se žalobce na nové pracoviště nedostavil; pokud by se tak skutečně stalo, měl žalobce jiné právní instituty k tomu, aby se proti jednostranné změně náplně práce, popřípadě i jednostrannému přeložení bez jeho souhlasu, v rozporu se zákoníkem práce, efektivně bránil. Soud v této souvislosti dále podotýká, že pokud bylo místo výkonu práce v pracovní smlouvě v souladu s ust. § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce sjednáno jako Česká republika, tak toto ujednání je s ohledem na zákoník práce i komentářovou literaturu a ustálenou judikaturu vyšších soudů sjednáno platně, a je dispozičním oprávněním žalované jako zaměstnavatele přidělovat zaměstnance k místu výkonu práce dle svého uvážení tak, aby odpovídalo potřebě zaměstnavatele, jak vyplývá též ze vztahu nadřízenosti a podřízenosti v pracovněprávních vztazích.

19. Nad rámec odůvodnění rozhodnutí soud uvádí, že výsledek řízení vedeného název soudu pod sp. zn. spisová značka nemůže mít pro rozhodnutí v projednávané věci význam.

20. S ohledem na výše uvedené soud shledal okamžité zrušení pracovního poměru ze dne datum dané žalobci za platné právní jednání a proto výrokem I. žalobu pro nedůvodnost zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 400 Kč ve výši 1 764 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekutora.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.